Percepce kvantity vokálů v českých dvojslabičných slovech v řeči rodilých mluvčích němčiny

Pe cepce k an i y okálů českých d ojslabičných slo ech řeči odilých mlu čích němčiny1 Anna chab o á— Ji ka Ve oňko á ABSTRAKT: K an i a okálů je češ ině onologická apři os ojo ání z uko é s ánky češ iny ne odilými mlu - čími se řadí mezi ob ížné je y. Její odchylná ealizace pa ří kaspek ům, k e é nejen že přispí ají kci- zineckému příz uku, ale mohou při komunikaci és knedo ozumění. Předkládaná s udie se zamě- řuje na ealizaci k an i y českých okálů umlu čích sma eřš inou němčinou ajejí pe cepci českými posluchači. Znah á ek sou islých č ených ex ů od 8 odilých mlu čích němčiny byl yex aho- án soubo cílo ých d ojslabičných slo , k e á ořila d ojice, ojice či č eřice lišící se s uk u ou k á ký/dlouhý okál (např. aly, alí, ály, álí). Z ěch o slo byl ses a en pe cepční es (203 po- ložek). Posluchači, odilí mlu čí češ iny, ybí ali znabízených a ian u, k e ou slyšeli, ahodno- ili, jak namáha é bylo se p o jednu z a ian ozhodnou . Výsledky pe cepčního es u iakus ická analýza po dily předpoklad, že odilí mlu čí němčiny mají sk an i ou českých d ojslabičných slo ech po íže. Ukázalo se, že mí a shody posluchačů so iginálním ex em, jinými slo y úspěšnos  ealizaci k an i y německých mlu čích, je odlišná p o ůzné s uk u y k á ký/dlouhý okál; oli h aje aké k ali a okálu. KLÍČOVÁ SLOVA: češ ina jako cizí jazyk, němčina jako L1, os ojo ání d uhého jazyka, d ojslabičná slo a, onologie, délka okálů, ání okálů, s ozumi elnos , pe cepce ABSTRACT: The phonology o owel quan i y in Czech o en makes language acquisi ion di icul o non-na i e speake s. Inco ec p onuncia ion no only con ibu es o a o eign accen bu can also lead o mis- unde s andings du ing con e sa ion. The ollowing s udy ocuses on he ealiza ion o Czech owel quan i y by L1-Ge man speake s and i s pe cep ion by Czech lis ene s. Ase o a ge ed wo-syllable wo ds was ex ac ed om eco dings o con inuous ex s ead by eigh na i e L1-Ge man speake s. The ex ac ed wo ds we e pu in g oups o wo / h ee / ou , wi h he wo ds in ag oup di e ing only by he leng h o hei owels (e.g. aly, alí, ály, álí). Ou o hese wo ds, ape cep ion es o 203 i ems was c ea ed. The L1-Czech lis ene s’ ask was o iden i y ( om ou mul iple-choice answe s) wha hey hea d and o assess how di icul i was o decide be ween he op ions. Resul s o he pe - cep ion es and acous ic analysis con i med he assump ion ha L1-Ge man speake s do ha e di - icul ies ealizing owel quan i y in wo-syllable Czech wo ds. I eme ged ha he success a e in ealiza ion o owel quan i y by L1-Ge man speake s di e ed o a ious s uc u es o sho /long owels, wi h he quali y o owels playing a ole as well. KEYWORDS: Czech as L2, Ge man as L1, Second language acquisi ion, Disyllabic wo ds, Phonology, Vowel quan- i y, In elligibili y, Pe cep ion 1 Vznik s udie byl podpořen GA ČR 18-18300S Z uko é las nos i češ iny komunikaci ne- odilých a odilých mlu čích. OPEN ACCESS 26 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2022 1. ÚVOD Výslo nos je jednou zdůleži ých oblas í, k e ou si mlu čí uno ého jazyka musí os o- ji . Nesp á ná ýslo nos může ý azně kompliko a komunikaci a és až kúplnému nepo ozumění. Mun o aDe wingo á ozlišují několik aspek ů, k e ými můžeme na řeč ne odilých mlu čích nahlíže , mezi nimi s ozumi elnos (in elligibili y), mí u ná- mahy po ozumě (comp ehensibili y) amí u cizineckého příz uku (accen edness) (Mun o–De wing 1995, 1999). P á ě s ozumi elnos je hla ním aspek em, na k e ý se předkládaném expe imen u zaměřujeme. Au oři de inují s ozumi elnos jako mí u oho, jak moc je ýpo ědi sku ečně po ozuměno (Mun o–De wing 1995). Thomson (2018: 14) k omě oho upřesňuje, že koncep s ozumi elnos i uMun a aDe wingo é bychom neměli chápa jako po ozumění na ú o ni p omlu y, ale spíše jako poslucha- čo u schopnos sp á ně ozezna jedno li á slo a. Mí u námahy po ozumě au oři op o i omu ymezují jako posluchačů dojem, jak ob ížné bylo jedno li ým sdělením po ozumě (Mun o–De wing 1995); naší p áci sledujeme en o aspek modi iko- ané podobě, edy jako mí u námahy ozhodnou se p o u či ou a ian u. Ta o s udie je součás í ši šího ýzkumu, k e ý p obíhá e Fone ickém ús a u FF UK ajehož éma em je z uko á s ánka ne odilých mlu čích češ iny; expe i- men álně byly mimo jiné po zeny po íže s ealizací k an i y okálů une odilých mlu čích sma eřš inou uš inou či uk ajinš inou apolš inou (např.Palko á–Bořil– Ve oňko á 2020, Ve oňko á–Bořil 2020a, 2020b, Ve oňko á akol. 2020). Vpředklá- dané s udii jsme se zaměřili na k an i u okálů českých d ojslabičných slo ech u odilých mlu čích němčiny. Vokály aslo ní příz uk němčině ačeš ině se mnoha ohledech odlišují. Kněm- čině ycházíme zejména znásledujících publikací: Becke (2012), pří učka Duden (Kleine –Knöbl 2015), Pompino-Ma schall (2003), Rausch aRauscho á (Rausch– Rausch 1998) aWiese (2011). Němčina má íce okalických k ali než češ ina a y jsou mnohdy přímo spojeny skonk é ní ealizací délky (např. okál [ʊ] je ždy k á ký /Becke 2012: 31/). Něk e é okalické k ali y se ale ysky ují k á ké idlouhé podobě (např. okál [u] /Becke 2012: 31/) a  ako ém případě musí mlu čí ědě , zda se okály e slo ě yslo ují dlouze, či k á ce, anebo si musí pomoci u či ými p a idly. Délka okálů o iž němčině není na ozdíl od češ iny značena diak i ickými zna- ménky. S ejně ak je dis ibuce u či ých okálů omezena na příz učnou nebo nepří- z učnou slabiku (např.napja é dlouhé [i:] se ysky uje pouze příz učné slabice a eduko ané [ə] se ysky uje pouze nepříz učné slabice /Kleine –Knöbl 2015: 32/). T ání ik ali a okálů k omě oho němčině sou isí spříz ukem. Podle mnohých au o ů (např.Kleine –Knöbl 2015: 32) se domácích německých slo ech mohou ne- příz učné slabice ysky o a pouze k á ké okály. Na ání okálů je ale němčině řeba nahlíže nejen absolu ně (k á ký/dlouhý okál), ale aké ela i ně. Něk eří au- oři (Becke 2012, Jessen 1993) předpokládají, že příz učná slabika by mohla bý e- la i ně delší než slabika nepříz učná. To o ela i ně delší ání by pak bylo jednou zpříčin její p ominence, což by mohlo mí p o odilé mlu čí němčiny učící se česky ýznamný dopad, p o ože kobdobné si uaci češ ině nedochází. Vpřípadě d ojsla- bičných slo se němčina ačeš ina zp a idla shodují příz uko ání na p ní slabice (Kleine –Knöbl 2015: 59). OPEN ACCESS ANNA chAb OVÁ— JITKA VE OňKOVÁ 27 Cílem předkládaného expe imen u je p os řednic ím pe cepčního es u aakus- ické analýzy získa údaje o ealizaci délky ud ojslabičných slo češ ině umlu čích sma eřš inou němčinou (aspek in elligibili y). Dále sledujeme, jak bylo p o poslu- chače namáha é se při pe cepci ozhodnou mezi nabízenými a ian ami. 2. METODA 2.1 MATE IÁL Výchozí ma e iál oří nah á ky č ených ex ů od 8 odilých mlu čích němčiny. Jedná se oženy2 (21–38 le ) s ůznou jazyko ou ú o ní os ojení si češ iny (5 mí ně pok o- čilých mlu čích, odhado aná ú o eň A2–B1 podle SERR3; 3 pok očilé mlu čí, odha- do aná ú o eň B2–C1 podle SERR). Znah á ek byly na základě k i é ií, jako jsou např.k ali a okálu nebo yp s uk u y k á ký/dlouhý okál, yb ány hodné nosné ě y scílo ými slo y. Těmi jsou d ojslabičná slo a, k e á oří č eřice/ ojice/d o- jice,  ámci nichž se slo a na zájem liší pouze k an i ou okálů (např.č eřice aly, alí, ály, álí). Celkem bylo použi o 27 nosných ě , znichž každá obsaho ala jedno cílo é slo o jednoznačném kon ex u. Aby se zamezilo případnému li u okolních dlouhých okálů na ealizaci k an i y cílo ém slo ě, obsaho ala šechna další slo a e ě ě jen k á ké okály. Sadu cílo ých slo oří: a) 3 č eřice: myli, milí, mýlí, mílí; pla u, pla ů, plá u, plá ů; aly, alí, ály, álí; b) 3 ojice: sazi, sazí, sází; spali, spály, spálí; azu, azů, ázu; c) 3 d ojice: k aji, k ájí; planý, plány; sliby, slíbí. Cílo á slo a byla znah á ek ys řižena apři echnickém zp aco ání byla ješ ě yřa- zena slo a obsahující uši ý z uk (např.p ask, mlask), k e ý nebylo možné ze slo a bez ě šího zásahu ods ani . Tak byl získán soubo 203 s imulů p o pe cepční es . Vsoubo u jsou od šech osmi mlu čích y áženě zas oupeny č yři možné kombi- nace délky samohlásek e d ojslabičných slo ech, j.k á ká k á ká (dále KK), k á ká dlouhá (KD), dlouhá k á ká (DK), dlouhá dlouhá (DD). Kombinace k ali okálů cí- lo ých slo ech jsou a–i, a–uai–i. Slo a obsahující e-o é ao-o é okály nebyla ex- pe imen u zámě ně použi a, p o ože dlouhé okály /oː/ a/eː/ se nacházejí na pe i e- ii onologického sys ému (Vachek 1968: 30–34). Při ýbě u a o bě s imulů je aké řeba b á ú ahu adek á ní délku pe cepčního es u. 2 Vexpe imen u byly yuži y pouze nah á ky žen. Mlu čích mužů nebyl p o pe cepční es dos a ečný poče ; zařazení mužských hlasů do es u by mohlo és k omu, že si je poslu- chači b zy zapama ují abudou je hodno i su či ým s e eo ypem. 3 Společný e opský e e enční ámec p o jazyky (SERR), h ps://www.msm .cz/mezina- odni- z ahy/spolecny-e opsky- e e encni- amec-p o-jazyky, anglicky Common Eu- opean F amewo k o Re e ence o Languages: Lea ning, eaching, assessmen (CEFR), h ps://www.coe.in /en/web/common-eu opean- amewo k- e e ence-languages. OPEN ACCESS 28 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2022 Upouži ých slo ních a ů ajejich lemma byla zmapo ána ek ence ýsky u. Vzhledem kmenší elikos i ko pusu mlu eného jazyka, k e ý řadu hledaných jed- no ek neobsaho al, byl yuži ko pus SYN2020 (Křen akol. 2020). 2.2 TVO bA AZADÁNÍ PE cEPČNÍhO TESTU Každý z203 s imulů ořil samos a nou položku pe cepčního es u, k e ý byl spouš- ěn p og amu P aa ; sk ip byl y ořen p os ředí MFC P aa (Boe sma–Weenink 2022). Au o em pů odního sk ip u, k e ý byl p o účely p ezen o aného es u up a- en, je Ing. T.Bořil, jemuž ím o děkujeme za možnos sk ip yuží . Úkolem posluchačů bylo yb a ze č yř nabízených s uk u u, k e ou slyšeli. Vnabídce byly ždy šechny č yři a ian y KK–KD–DK–DD bez ohledu na o, zda příslušná kombinace češ ině exis uje; a ian y byly zapsány zjednodušenou ansk ipcí (např ály bylo zapsáno jako / áli/). K omě oho měli posluchači za úkol na 7bodo é škále označi , jak namáha é p o ně bylo se p o jednu z a ian oz- hodnou ; s é odpo ědi na u o o ázku zaznamená ali do o muláře dokumen u MS Excel. 1234567 elmi snadné snadné spíše snadné p ůmě né spíše ob ížné ob ížné elmi ob ížné Tab. 1:Škála p o hodnocení mí y námahy ozhodnou se pe cepčním es u. 2.3 POSLUchAČI Skupinu posluchačů ořilo 32 odilých mlu čích češ iny, s uden ů ilologických ine- ilologických obo ů Filozo ické akul y Uni e zi y Ka lo y e ěku 18 až 26 le . Tes o- ání p obíhalo p ezenčně (indi iduálně nebo po malých skupinách) na PC s elkým moni o em ase sluchá ky. 2.4 AKUSTIcKÁ ANALÝZA V ámci akus ické analýzy bylo p og amu P aa změřeno ání okálů e slo ech zpe cepčního es u apomocí Bu go y me ody anásledné manuální kon oly byly ex aho ány jejich o man o é hodno y (Boe sma–Weenink 2022). P o účely měření ání byly h anice okálů označeny d ojím způsobem. P ní a ian a segmen ace se řídila dopo učenými p a idly p o segmen aci hlásek (Machač–Ska ni zl 2009) ah a- nice okálů byly umís ěny podle o man o é s uk u y. D uhá a ian a segmen ace přikládala ě ší áhu pe cepci a izuálně se řídila oscilog amem: h anice okálu byla  ele an ních případech posunu a ak, že zah no ala idozní ání znělos i po skon- čení las ní a ikulace okálu (Machač–Ska ni zl 2009: 136–137). OPEN ACCESS ANNA chAb OVÁ— JITKA VE OňKOVÁ 29 3. VÝSLEDKY 3.1 VÝSLEDKY PE cEPČNÍhO TESTU Vsouladu so iginálním ex em bylo pe cipo áno 42 % slo . Úspěšnos samos a ně p o k á ké okály byla 65 % asamos a ně p o dlouhé okály 61 %. Následující abulky 2 až 5 ukazují, jak byly posluchači pe cipo ány o iginální s uk u y K/D. Tučně je ozna- čena shoda posluchačů so iginálním ex em. Tabulka 2 přináší údaje p o celý soubo 203 s imulů. Nej yšší úspěšnos i dosaho ali mlu čí us uk u y DK (65 %), naopak nejnižší shoda pe cepce so iginální a ian ou je us uk u y KD (27 %). Úspěšnos s uk u y DK dokládá i ýše shody posluchačů ujed- no li ých položek. K omě položky míli je u šech položek so iginální s uk u ou DK ýše shody minimálně 55 %, uslo ázu aplány dokonce přesahuje 90 %. Uos a ních s uk u nedosahuje shoda jedno li ých položek so iginálním ex em 60 %. Uzmiňo ané s uk u y KD činí maximální shoda položky dokonce jen 35 %. Onejis o ě ohledně s uk u y KD ypo ídá aké o, že k omě shody so iginálem mají mezi pe cipo anými a ian ami s o na elné zas oupení další d ě s uk u y, če ně a ian y DK obsahující op o i o iginálu d ojí změnu: dloužení ik ácení. Kzáměně se shodou nad 50 % došlo us uk u y KD unásledujících položek: milý > myli (KK), planý > plány (DK), ale aké sazí > sází (DD). Vpřípadě s uk u KK aDD se úspěšnos pohybo ala kolem 40 %. Lze šak mezi nimi ysledo a u či ý ozdíl: za ímco uo iginální s uk u y DD se posluchači oz- hodo ali zejména mezi d ěma a ian ami, a o mezi a ian ou DD, shodnou so igi- nálem, nebo DK se zk ácením konco ého okálu, o iginální s uk u a KK ykazuje ě ší a iabili u. K omě shody so iginálem docházelo na základě pe cepce poslu- chačů kzáměnám za a ian u KD (p o ažení konco ého okálu) nebo DK (p o ažení p ní, příz učné slabiky). Rozložení hodno icích hlasů mezi íce s uk u ukazují např.položky pla u (> pla ů, plá u) či sazi (> sazí, *sázi, sází). Dokladem záměn DD za DK s ela i ně yšší shodou mohou bý ipřípady, kdy ýsledný a češ ině neexis- uje, např.: sází > *sázi, slíbí > *slíbi. Rozhodo ání mezi a ian ami bylo p o posluchače „spíše snadné“ amezi s uk u- ami nejsou u oho o pa ame u ě ší ozdíly; oněco nižší námahu u áděli posluchači us uk u y DK, k e ou spře ahou u čo ali e shodě so iginálním ex em. (%) pe c. KK pe c. KD pe c. DK pe c. DD námaha ø o ig. KK 40,3 25,1 21,8 12,8 2,9 o ig. KD 28,1 27,1 26,7 18,1 2,9 o ig. DK 12,3 9,0 64,8 13,9 2,7 o ig. DD 17,5 14,1 32,5 35,9 2,9 K— k á ký okál, D— dlouhý okál 2,9 Tab. 2:Celko é p ocen uální zas oupení jedno li ých s uk u KK–KD–DK–DD podle z ahu mezi o i- ginální ape cipo anou a ian ou. OPEN ACCESS 30 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2022 Následující ab. 3 až 5 přinášejí údaje p o jedno li é kombinace k ali okálů zas ou- pených  es u. Za ímco e slo ech obsahujících kombinace okálů a–iaa–u ( ab.3 a4) se p oje ují podobné endence jako p o celý soubo , kombinace okálů i–i se od celko ého endu liší. Užádné ze s uk u p o slo a i–i se neobje uje pře ažu- jící shoda so iginálem; šechny s uk u y zde dosahují podobné úspěšnos i, k e á se pohybuje pouze mezi 34 až 40 %. Nej yšší shoda mezi posluchači byla ukombi- nace i–i dosažena případě pe cepce o iginální s uk u y KD jako KK (57 %), edy se zk ácením konco ého okálu. Op o i os a ním okalickým kombinacím je ukombi- nace i–i ela i ně íce zas oupena záměna o iginální s uk u y KK za s uk u u DD, j.sp odloužením obou okálů. Upe cepce o iginální s uk u y DK, k e á ykazo ala ukombinací a–iaa–unejen nej yšší shodu so iginálem, ale p o posluchače předs a- o ala inejnižší námahu (2,8; 2,2), u áděli posluchači p o u éž s uk u u ukombi- nace i–inámahu nej yšší (3,5), a o  ámci celého es o aného soubo u. Kombinace a–u, j.neobsahující i-o ý okál, byla p o posluchače při ozhodo ání nejsnazší (p ů- mě ná námaha činí 2,4). a–i(%) pe c. KK pe c. KD pe c. DK pe c. DD námaha ø o ig. KK 41,8 22,7 21,4 14,0 3,0 o ig. KD 25,4 21,6 27,5 25,5 3,0 o ig. DK 11,7 3,7 68,9 15,8 2,8 o ig. DD 17,6 7,7 36,0 38,7 3,1 K— k á ký okál, D— dlouhý okál 3,0 Tab. 3:P ocen uální zas oupení jedno li ých s uk u KK–KD–DK–DD podle z ahu mezi o iginální ape cipo anou a ian ou, p o kombinaci okálů a–i. a–u(%) pe c. KK pe c. KD pe c. DK pe c. DD námaha ø o ig. KK 37,5 27,3 31,7 3,5 2,5 o ig. KD 15,9 32,8 37,1 14,3 2,7 o ig. DK 7,8 5,5 72,7 14,1 2,2 o ig. DD 23,4 21,5 27,3 27,7 2,4 K— k á ký okál, D— dlouhý okál 2,4 Tab. 4:P ocen uální zas oupení jedno li ých s uk u KK–KD–DK–DD podle z ahu mezi o iginální ape cipo anou a ian ou, p o kombinaci okálů a–u. i–i(%) pe c. KK pe c. KD pe c. DK pe c. DD námaha ø o ig. KK 40,2 27,7 11,8 20,3 3,1 o ig. KD 57,4 32,8 6,6 3,1 3,2 o ig. DK 23,1 30,5 37,9 8,6 3,5 o ig. DD 14,0 23,5 28,1 34,4 2,8 K— k á ký okál, D— dlouhý okál 3,1 Tab. 5:P ocen uální zas oupení jedno li ých s uk u KK–KD–DK–DD podle z ahu mezi o iginální ape cipo anou a ian ou, p o kombinaci okálů i–i. OPEN ACCESS ANNA chAb OVÁ— JITKA VE OňKOVÁ 31 Vz ah mezi (ne)shodou posluchačů so iginálním ex em anámahou si můžeme zob azi aké g a icky p os řednic ím če nos i. G a na ob .1 ukazuje, jakou ná- mahu u edli posluchači u ěch slo , k e á pe cipo ali souladu so iginálním ex- em ( j.např.když bylo slo o álí sku ečně pe cipo áno jako DD). Je zřejmé, že če - nos shody s os oucí námahou klesá. To znamená, že pokud bylo slo o pe cipo áno souladu so iginálním ex em, byla uněj nejčas ěji u edena námaha 1 anejméně čas o námaha 7. Ob . 1:Če nos u edené mí y námahy uslo , k e á byla pe cipo ána souladu so iginálním ex em. G a na ob .2 naopak zob azuje, jakou námahu u edli posluchači u ěch slo , k e á pe cipo ali  ozpo u so iginálním ex em. Izde sice pře ažují nižší hodno y ná- mahy, z ah kče nos i už ale není ak přímoča ý. G a nicméně ukazuje, že poslu- chači spře ahou u áděli nižší námahu ( elmi snadné až spíše snadné) iuslo , k e á pe cipo ali  ozpo u so iginálním ex em. Nej yšší hodno u mí y námahy označili posluchači izde jen ýjimečně. Ob . 2:Če nos u edené mí y námahy uslo , k e á byla pe cipo ána  ozpo u so iginálním ex em. 1 0 200 400 600 800 1000 2 3 4 Námaha Če nos 5 6 7 1 0 200 400 600 800 1000 2 3 4 Námaha Če nos 5 6 7 1 0 200 400 600 800 1000 2 3 4 Námaha Če nos 5 6 7 1 0 200 400 600 800 1000 2 3 4 Námaha Če nos 5 6 7 OPEN ACCESS 32 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2022 3.2 VÝSLEDKY AKUSTIcKÉ ANALÝZY Vnásledující čás i se sous ředíme přede ším na ýsledky měření ání okálů. Co se ýká o man ů, samohlásko á pole p o jedno li é k ali y byla dobře odlišena. Roz- díly mezi k á kou adlouhou a ian ou byly malé (max. 6 %); k á ké adlouhé a ian y i-o ých au-o ých okálů se edy odlišo aly méně, než ukazují ýsledky nejno ěj- ších s udií na ma e iálu odilých mlu čích češ iny (Ska ni zl–Volín 2012, Paille eau– Chládko á 2019). Měření ání bylo p o edeno podle d ojí segmen ace ( iz oddíl 2.4). Údaje zís- kané d ojím měřením ne ykazo aly ý azné odlišnos i, následujícím ex u p o o p acujeme pouze súdaji získanými zp ního ypu segmen ace, j.podle o man o é s uk u y. Aby bylo možno s o ná a ání okálů ex aho aných zřeči, k e á byla p onesena ůzným empem, byly naměřené hodno y no malizo ány. Tabulka 6 přináší p ůmě né ání jedno li ých okálů apomě ání dlouhé ak á ké a ian y. Vokály jsou  abulce ozděleny na k á ké adlouhé na základě k an i y podle o iginálního ex u, nikoli pe cepce. Naměřené hodno y ání okálů německojazyčných mlu čích jsou yšší, než kolik u ádí e e enční s udie (Ska ni zl 2012) p o odilé mlu čí češ iny. Pomě y ání dlouhé ak á ké a ian y jsou naopak nižší než učeských mlu čích; po o nání hodno p o jedno li é k ali y šak ykazuje obdobný end: pomě y a-o ých au-o ých okálů jsou obou jazyko ých skupinách yšší než ui-o ých okálů ajejich hodno y jsou si aké zájemně blíž. a . 1 p ůmě (ms) sm. odch. (ms) pomě V:/V Ska ni zl (2012) a121,35 34,82 1,36 1,79 a: 165,41 42,70 ɪ113,88 37,20 1,08 1,29 i: 122,56 41,73 u111,13 43,77 1,30 1,60 u: 144,62 49,62 Tab. 6:No malizo ané ání jedno li ých okálů (p ůmě asmě oda ná odchylka). Pomě ání dlouhého ak á kého okálu. I-o é okály se použi ém ma e iálu nacházely jak p ní, ak i e d uhé slabice, iz ab. 7. Hodno y ukazují, že se cho ání i-o ých okálů p ní ad uhé slabice lišilo. Vp ní slabice je ozdíl mezi k á kou adlouhou a ian ou okálu pa ný apomě dlouhého ak á kého okálu je s o na elný jak shodno ami německoja- zyčných mlu čích p o a-o é au-o é okály ( iz ab. 6), ak s e e enční hodno ou 1,29 p o odilé mlu čí češ iny (Ska ni zl 2012). Ve d uhé slabice má šak k á ká idlouhá a ian a okálu s ejné ání (jeho hodno a odpo ídá dlouhému okálu p ní slabice). Zajímalo nás, zda se y o ozdíly nějak od azí i pe cepci poslu- chačů. Výše shody posluchačů so iginálním ex em se šak p o i-o é okály sa- mos a ně p ní a e d uhé slabice odlišuje jen elmi málo (66 % p ní slabice a59 % e d uhé slabice). Na cho ání i-o ých okálů podle pozice upozo ňují aké OPEN ACCESS ANNA chAb OVÁ— JITKA VE OňKOVÁ 33 Podlipský akol. (2008); zde se šak jednalo o inální pozici p omlu o ého úseku op o i ne inálním pozicím. a . 1 1. slabika 2. slabika p ůmě (ms) sm. odch. (ms) V:/V p ůmě (ms) sm. odch. (ms) V:/V ɪ 87,19 20,81 1,35 121,82 37,30 1,02 i: 117,88 26,35 123,98 45,27 Tab. 7:No malizo ané ání i-o ých okálů ozdělené podle 1.a2.slabiky (p ůmě asmě oda ná od- chylka). Pomě ání dlouhého ak á kého okálu. Na ob .3 můžeme idě g a ické zob azení z ahu mezi áním okálu a ím, zda měl bý podle o iginálního ex u k á ký, nebo dlouhý. Zg a u je zřejmé, že pole k á kých adlouhých okálů se ý azně přek ý ají, což znamená, že pů odně k á ké idlouhé okály byly yslo eny spodobným áním. G a aké naznačuje, že pomě ně elké množs í okálů, jejichž o iginální délka byla dlouhá, bylo yslo eno spíše k á ce ( j.p oje uje se zde endence ke k ácení). Ob . 3:No malizo ané ání okálů (ms) podle oho, zda byly pů odně k á ké (K) / dlouhé (D). G a na ob .4 zob azuje z ah mezi áním okálů a ím, zda byl okál posluchači pe cipo aný jako k á ký, nebo dlouhý. Vpo o nání sob . č.3 je zde idi elný ozdíl. Pole p o k á ké (K) adlouhé (D) okály jsou íce odlišena a obou a ian ách jsou zře elnější choly. Posluchači se edy při pe cepci délky okálů do značné mí y řídili áním ( idíme kři ku K oblas i nižšího ání akři ku D oblas i yššího ání), nicméně kři ky KaD se z elké čás i přek ý ají. To znamená, že okály os ejném - ání byly čas o hodnoceny jako k á ké ijako dlouhé. OPEN ACCESS