XIV Congreso Internacional de Lingüística General (14. mezinárodní kongres obecné lingvistiky)
Abstract
309
Full text
issn 0008-7386 © filozofická fakulta, univerzita karlova ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.2 XIV CONGRESO INTERNACIONAL DE LINGÜÍSTICA GENERAL (14.MEZINÁRODNÍ KONGRES OBECNÉ LINGVISTIKY) Sročním odkladem se ve dnech 23.–25.června 2021 konal 14.mezinárodní kongres obecné lingvistiky neboli XIV Congreso Internacional de Lingüística General, jedno znejvýznamnějších vědeckých setkání voboru lingvistiky vrámci Španělska. Tato tradiční konference se koná každé dva roky již od roku 1994, kdy se ve Valencii sešla poprvé. Tentokrát byla pořadatelem univerzita vSeville (za dva roky jím bude ve dnech 14.–16.června 2023 Universidad Complutense vMadridu) aani roční odklad (vreakci na pandemii) nepomohl ktomu, aby se kongres mohl konat prezenčně: musel se přesunout do online prostředí. Každý kongres je příležitost, jak se seznámit spotenciálními kolegy, dozvědět se ozajímavých projektech aobecně načerpat mnoho poznatků azkušeností od ostatních. Na 14.ročníku promluvilo přes 200 přednášejících spříspěvky věnovanými převážně tématům spadajícím do oblasti sémantiky, makrosyntaxe, sociolingvistiky, didaktiky, ale irůzným neurologickým onemocněním postihujícím paměť ařeč. Každý den bylo kdispozici pět virtuálních sálů, kde byly jednotlivé příspěvky seskupeny do tematických panelů. První den dopoledne bylo možné navštívit tři tematické panely. První se věnoval adaptivnosti jazyka. Zazněly zde příspěvky týkající se adaptace jazyků na prostředí, ve kterém se jimi mluví, hovořilo se např.omirativech vrománských jazycích, ale také ovztazích mezi fonetikou afonologií. Zajímavou přednášku měl José Luis Mendívil Giró, který se zabývá hranicemi aomezeními adaptace jazyků na prostředí. Ve svém vystoupení reagoval na existující hypotézy, které srovnávají fenomén adaptace jazyků na prostředí sfenoménem adaptace druhů apovažují tuto adaptaci za relevantní faktor pro popis lingvistické typologie isamotné struktury jazyků, apopsal některá omezení takové adaptace. Odpolední sekce prvního dne nabídla panely jazyková ikonicita, argumentativní sémantika versus sociální dimenze diskurzu, sociolingvistika (tento panel pokračoval idruhý den), jazykový kontrast azdopoledního programu pokračující panel oinformačních konfiguracích alingvistickém strukturování vrománských jazycích. Velmi zajímavé byly přednášky ze sociolingvistiky, kde byla mimo jiné řeč oexistenci sociolingvistických ageolektálních vzorců vmateriálech zkorpusu PRESEEA.1 Druhý den byly kdispozici jen tři panely, již výše zmíněný panel věnující se sociolingvistice, dále pak makrosyntax současné španělštiny atřetí panel snázvem Sémantika, mysl amozek. Zbývající sály zaplnily přednášky na různá lingvistická témata. Vbloku omakrosyntaxi přednesl zajímavý příspěvek snázvem Sobre el valor de “por (lo) tanto” en ‘contextos reducidos’ ysu aplicación al aula de ELE (Ovýznamu „por (lo) tanto“ vredukovaných kontextech ajeho aplikace ve výuce španělštiny) Manuel Iglesias Bango. Ve své přednášce dokázal pozoruhodně propojit makrosyntaktickou charakteristiku zmiňovaného spojovacího výrazu adidaktický výklad této problematiky určený studentům španělštiny. 1 PRESEEA je projekt na vytvoření korpusu mluveného španělského jazyka reprezentujícího hispánský svět vjeho geografické asociální rozmanitosti. Tyto materiály jsou shromažďovány spřihlédnutím ksociolingvistické rozmanitosti španělsky mluvících komunit. Barbora Povová
310 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.2 Odpoledne pak pokračoval jen panel přednášek zmakrosyntaxe aprogram vostatních sálech tvořily přednášky mimo tematické panely. Zde bych chtěla zmínit přednášku Carmen Fernández Juncal Entre topónimos ycrematónimos: los nombres de comercios (Mezi toponymy achrématonymy: názvy podniků), která se věnovala podkategorii vlastních jmen, totiž vlastním jménům různých obchodních značek, obchodních domů apod., jež podle ní představují málo studovanou skupinu jmen, která plní dvojí funkci: jsou to nejen vlastní jména, ale imikrotoponyma. Lidé si snimi totiž spojují některá místa ve městě, takže názvy fungují ijako orientační body. Autorka mimo jiné představila svůj korpus jmen tohoto typu. Třetí den byl věnován panelům funkční kategorie aprocesní význam; inovace ve výuce, kooperativní učení vjazykové třídě alingvistika ajazykové problémy umotorických chorob. Vdidakticky laděné sekci měly zajímavou prezentaci María Herreros aTeresa Rodríguez Montes, které představily projekt 7Ling, multijazyčnou aplikaci pro imigranty, uprchlíky nebo rezidentní turisty ve Španělsku, která jim pomáhá naučit se jazyk ausnadní počáteční komunikaci. Pomocí aplikace se cizinci mohou naučit užitečné fráze, slovní zásobu či gramatiku. Aplikace je kdispozici vněkolika jazykových provedeních, například vněmčině, francouzštině, angličtině, portugalštině, italštině, ale ivarabštině, jelikož byla vyvinuta ve spolupráci sprojektem na podporu modernizace výuky cizích jazyků vEgyptě. Kongres měl čtyři zvané řečníky. Prvním znich byl Martin Haspelmath, který svým příspěvkem From community competition to complementarity in general linguistics: The eight complementary why questions celý program zahájil. Jeho přednáška se věnovala pohledům na jazyk, které se tradičně staví proti sobě: pohledu obecnému (obecnělingvistickému) apohledu konkrétnímu, zaměřenému na jeden konkrétní jazyk. Teoretický, zobecňující přístup se často staví proti deskripci, proti popisu konkrétních jevů, ale podle Martina Haspelmatha je iveškerá deskripce teoretická. Teoretická otázka (neboli otázka „Proč?“) je otázka hledající vysvětlení, nikoli data nebo možné praktické aplikace. Takovou otázku si můžeme položit jak okonkrétním jazyce, tak ojazyce obecně. Neměli bychom tedy zaměňovat výraz „teoretický“ za „obecný“. Podle Martina Haspelmatha není důvod tvrdit, že popis není teoretický nebo že lingvistika zabývající se konkrétním jazykem je méně hodnotná než obecná lingvistika. Obecná lingvistika totiž často využívá výsledky deskriptivní lingvistiky. Různí lingvisté si volí různé metody, ale není důvod, proč bychom je měli řadit do oddělených komunit. Druhý den vystoupila další zvaná řečnice, totiž Catalina Fuentes Rodríguez. Její přednáška snázvem Las fronteras de la sintaxis (Hranice syntaxe) se zabývala zejména makrosyntaxí ajejí souvislosti spragmatikou. Přednášející představila své chápání makrosyntaxe ajejích jednotek isvou koncepci vztahů mezi mikrosyntaxí, syntaxí amakrosyntaxí. Týž den vystoupil též zvaný řečník Miguel Casas Gómez. Ve své přednášce snázvem La terminología de la semántica: bases metodológicas, redes conceptuales yusos terminográficos (Terminologie sémantiky: metodologické základy, konceptuální sítě aterminografická užití) představil mimo jiné projekt digitálního slovníku, který bude sloužit jako virtuální nástroj pro správu adistribuci sémantické terminologie. Cílem je přispět kteoretickému sjednocení sémantické terminologie akjejí standardizaci.
BARBORA POVOVÁ 311 Posledním zvaným řečníkem byl Shigeru Miyagawa, který svým vystoupením celý kongres uzavřel. Přednáška Syntax in the Treetops: Speaker-Addressee and Commitment Phrases se rovněž zabývala makrosyntaxí. Obrat „syntax vkorunách stromů“ metaforicky zobrazuje jeho představu onutnosti dále „syntaktizovat diskurz“, ještě více propojovat syntax aanalýzu diskurzu. Okolnostmi vnucená online forma kongresu jistě přinesla řadu komplikací apotíží zejména praktického rázu azabránila fyzickému setkávání adiskusím účastníků, jež vždy představují zásadní přínos každé konference. Na druhou stranu možná přispěla ktematické různorodosti, jež vedla ktomu, že si každý účastník mohl nalézt témata, která ho zajímají, ikdyž se třeba zcela nekryla sjeho zaměřením. Ato jistě není málo. Barbora Povová | Katedra romanistiky. Filozofická fakulta Univerzity Palackého vOlomouci | Křížkovského 10, 771 80 Olomouc [email protected]