Metamorfózy mezigeneračních vztahů v rodině

Me amo ózy mezigene ačních z ahů  odině and ea d ořáko á ABSTRAKT Předmě em předkládaného článku jsou p oměny mezigene ačních z ahů  odině, ke k e ým dochá- zí sou islos i se sociálním p ocesem s á nu í populace. Ten o současný demog a ický end má s é hlubší socioekonomické sou islos i, k e é současnos i sociální poli ika s á u dos a ečně ne e lek u- je. Nezby né je demog a ické s á nu í níma jako me amo ózu celého ži o ního cyklu. Cílem diplo- mo é p áce bylo předloži ezi, že k ali a mezigene ačních z ahů se od íjí od celého ži o ního cyklu jedince, a edy i zájemnos  odině je možné o li ni hodnými opa řeními sociální poli iky, a aké upozo ni na ak , že při příp a ě sociálně poli ických opa ření musí s á e o mo a šechny sou ise- jící p ocesy anikoli pouze oblas důchodo ého pojiš ění. ABSTRACT The subjec o his a icle is he me amo phosis o in e gene a ional ela ionships wi hin he ami- ly, which occu in he con ex o he social p ocess o aging. The con empo a y demog aphic end has i s deepe socio-economic con ex he social policy o he s a e does no su icien ly e lec . I is necessa y o pe cei e demog aphic aging as ame amo phosis o li e cycle. The aim o his hesis is o p esen he p oposi ion ha he quali y o in e gene a ional ela ionships is based on he en- i e li e cycle o an indi idual, and he e o e he ecip oci y in he amily can be in luenced by ap- p op ia e measu es o social policy and also o d aw a en ion o he ac ha in he p epa a ion o social and poli ical e o m measu es mus deal wi h all ele an p ocesses and no jus he a ea o pension insu ance. ÚVOD Předkládaný článek je sh nu ím s uden ské p áce, konk é ně diplomo é p áce, ob- hájené  oce 2014. Inspi ací mi byla s ať p o eso a Igo a Tomeše u eřejněná e Fó u sociální p áce (Tomeš 2012), k e á byla ěno ána ne adiční in e p e aci p ocesu s á nu í populace, níž au o de ino al en o p oces jako me amo ózu (p oměnu) celého ži o ního cyklu. Diplomo á p áce (a en o článek), se opí á os ejné eze ade i- nuje společenský p oces s á nu í populace sohledem na jeho hlubší socioekonomické akul u ní sou islos i nespočí ající pouze přibý ání s a ších osob, ale aké jako p o- ces, k e ý gene uje p o sociální poli iku mnohé ýz y. Cílem p áce bylo po di , případně y á i zení, že důsledku ěch o sou- islos í dochází kp oměnám z ahů  odině amezi gene acemi, popsa y o sou- islos i, poukáza na jejich zájemnou p o ázanos azmapo a , jakých aspek ů se zmiňo aná p oblema ika do ýká ak, aby bylo možné na hnou hodná sociálně poli ická opa ření. Po innou solida i ou se při om p áce mezi plá ci apříjemci za- bý ala pouze ok ajo ě ajen do é mí y, do jaké se en o aspek podílí na o li ňo ání zájemnos i  odině. Předpokládá se, že hodná sociálně poli ická opa ření dokáží o li ni ik ali a i ní ú o eň z ahů  odině amezi gene acemi. Rozsah p áce je edy zúžen azaměřen přede ším na oblas zájemnos i  odině a z ahů dospělých dě í ( nouča ) ajejich (p a) odičů. Jako každá sociálně poli ická p áce, s a í i a o na OPEN ACCESS 88 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1/2019 základních p incipech apa adigma ech e opského sociálního modelu, k e é nímá jako elemen á ní základ p o eške é sociálně poli ické úsilí. P o účely článku je ynechána s ať op oměnách mezigene ačních z ahů his- o ické pe spek i ě a aké suma izace získaných pozna ků zah aničních zkušenos í (Diplomo á p áce obsaho ala sondu do si uace zah aničí apo o nání indiká o ů: Občanskop á ní po innos dospělých dě í posky o a pomoc apodpo u s a ým o- dičům (ins i u yži o ací po innos i); Veřejnop á ní in e ence s á u na pomoc apodpo u odinám (podpo a pečujících se zaměřením na ins i u pečo a elské do- olené). Článek se ěnuje ýh adně yb aným socioekonomickým sou islos em p oměn mezigene ačních z ahů. VYBRANÉ SOCIOEKONOMICKÉ SOUVISLOSTI STÁRNUTÍ POPULACE AJEJICH VLIV NA MEZIGENERAČNÍ VZTAHY Kme amo ózám mezigene ačních z ahů  odině dochází mimo jiné ip oměnou po řeb azákoni os í jedno li ých ži o ních e ap. Ži o jedince je na jedné s aně o ámo án na ozením, k e é s a uje ži o ní d áhu člo ěka, na d uhé s aně sm í, k e á je za šením poslední e apy lidského ži o a. Samo né s á nu í jedince p obíhá indi iduálně kon ex u mnoha li ů. Těmi o li y jsou odinné pomě y nejši - ším smyslu slo a, če ně indi iduálních z ahů  odině, dále kon ex u zd a o - ního s a u, zdělá ání nebo zaměs nání. Z oho o dů odu je nezby né při příp a ě e o em nebo opa ření eagující na s á nu í populace přihlíže ke šem p ocesům, nikoli jen kněk e ým aspek ům. P o přije í anáslednou implemen aci hodných ae ek i ních opa ření je nu né zná ši ší socioekonomické sou islos i s á nu í po- pulace a e o mo a šechny p ocesy ( e o my zd a o ní poli iky, poli iky zaměs - nanos i, odinné poli iky…). Jak e s é s a i, ze k e é p áci ycházím, u áděl pan p o eso Igo Tomeš (Tomeš 2012), nes ačí jen řeši přibý ání s a ších osob e spo- lečnos i asi uaci řeši p odlužo áním h anice odchodu do důchodu, případně o - mami spoření na důchod. Ta o opa ření jsou sice nej idi elnější eakcí na demog a- ické změny e společnos i, nicméně e azbě na celý sys ém sociální och any, jsou pouze jednou součás í. Socioekonomické sou islos i s á nu í populace sdů azem na změny mezigene- ačních z azích lze sh nou do následujících oblas í. MĚNÍCÍ SE ROLE ŽEN ROdINĚ a E SPOLEČNOS I Pos a ení žen se p ůběhu dějin měnilo a en o sociální p oces, e k e ém se pře áří nazí ání na ženy ajejich společenské upla nění, se inadále y íjí čase a přímé azbě na měnící se kul u ní aekonomické podmínky. P o účel é o p áce jsou důleži é zejména změny e společenském upla nění žen, k e é mají přímý či nepřímý li na z ahy  odině, z láš ě pak na z ahy mezi gene acemi. V é o sou islos i je možné upozo ni na ekonomické kořeny é o geneze po p ní s ě o é álce, kdy díky in laci ade al aci měn E opě jeden příjem odině nes a- čil kzabezpečení s anda dní k ali y ži o a. Rodiny po řebo aly jeden apůl příjmu, OPEN ACCESS aNdREa d OŘÁKO Á 89 po d uhé s ě o é álce d a příjmy. Za álky na íc zb ojařský p ůmysl zaměs ná al ženy namís o mužů, k eří odešli na on u. Po álce byly ženy p opouš ěny ajejich nezaměs nanos byla d ama ická, p o ože za álky čas o nejen o do ěly, ale po álce na íc z a ily příjem idůleži é odinné azby. Ženy musely hleda zaměs nání, a šak ehdy spočí al zásadní p oblém jejich k ali ikaci, ap o o i nízkých příjmech. Boj o o nop á nos žen p o o začal přede ším opřís up ke zdělání (například již de- a enác ém s ole í). Dnešní společenská s uk u a e yspělých s á ech je založena na ideálním předpokladu, že ženy amuži jsou o ni e s ých p á ech, společenském po- s a ení i odpo ědnos i za s é jednání. Něk eří au oři se domní ají, že sou islos i sdemog a ickým s á nu ím a o nop á ným pos a ením žen, klesne ýznam mužů  odině. P oces u banizace aindus ializace od konce de a enác ého s ole í zname- nal ozpad ícegene ačních odin a důsledku došlo k omu, že předchozí ozložení ekonomických ak i i na šechny členy odiny se zkoncen o alo na muže jako ži i- ele odiny adomácnos na ženu (Sak, Kolesá o á 2012). Ten o model ungo al napříč šemi společenskými s ami. Popsaný s a se začal pos upně měni zdělá áním žen, k e é ods a o alo jejich emancipaci. Ješ ě před ím docházelo ku olňo ání žen z odiny zapojo áním do p aco ního p ocesu. Na jedné s aně o byla u či ě ouha žen y o na se mužům, bý soběs ačná ana mužích nezá islá, na s aně d uhé šak zapojení žen do p aco ního p ocesu bylo e ě ší míře způsobeno nedos a kem p o- s ředků aekonomickými k izemi, kdy příjem muže na zajiš ění chodu domácnos i nedos ačo al. To o zapojo ání do p aco ního p ocesu ap ní u olňo ání žen z o- diny se edy ne ýkalo yšších s e , spíše ěch nižších. Ve yšších s ách podpořilo emancipaci žen přede ším zdělá ání. Žena, k e á  ehdejší společnos i musela z láda domácnos ibý ekonomicky ak i ní, logicky, bez jakékoli podpo y, přes ala z láda plnění u či ých unkcí ačin- nos í. Jak u ádí Sak aKolesá o á (Sak, Kolesá o á 2012), pomáhaly u o meze u ypl- ni no ě znikající ins i uce (jesle, olnočaso á zařízení p o dě i) ino é echnologie (p ačka, ysa ač), k e é usnadňo aly péči odomácnos . Zhlediska mezigene ačních z ahů o je šak ýznamný momen přede ším z oho dů odu, že nezas upi elnou unkci umožňující lepší skloubení zaměs nání apéčí odě i pomáhali ženám z láda p a odiče (nejčas ěji babičky). Na om o edy můžeme jednoduše popsa p oměny mezigene ačních z ahů. Na počá ku elká ícegene ační souži í apře ážně země- dělské odiny, kde p a odiče plnili řadu ýznamným unkcí, nejen podílem na eko- nomických ak i i ách, ale ispolečnou péčí odě i adomácnos , přes oz žení ěch o mezigene ačních azeb p ocesy indus ializace au banizace, kdy mladí odcházeli od s ých odičů do měs hleda zaměs nání do znikajících o á en, až po osamocenou nukleá ní odinu, k e á zdů odu zapojení ženy do p aco ního p ocesu, po řebuje pomoc s ých (p a) odičů. Dochází edy opě kposilo ání mezigene ačních azeb, k e é nabý ají na ýznamu i současnos i. Všechny y o p ocesy, jak jsme ýše po- psali, sou isí spřeměnou úlohy ženy e společnos i. Zaměřme se na současnou oli žen e společnos i a  odině, přede ším pohledem objasňujícím něk e é dnešní zá- koni os i mezigene ačních z ahů. Žena, ačkoli o nop á ná smužem, přes o čelí mnoha okolnos em, k e é u o o nop á nos do jis é mí y po ušují. Jedním z ěch o aspek ů jsou ne hodné podmínky p o skloubení zaměs nání spéčí odě i. Na jedné s aně lak na ženy, aby byly ekonomicky ak i ní, na d uhé s aně absence zk áce- ných p aco ních ú azků nebo nedos a ek mís předškolních zařízeních. OPEN ACCESS 90 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1/2019 Lze di , že pok ačuje end mezigene ačních z azích, kdy se odiče dospě- lých dě í podílejí ýznamným způsobem na zajiš ění péče odě i. Ačkoli se nejčas- ěji jedná obabičky dě í, nelze podceňo a s oupající úlohu dědečků. Na doplnění lze u és , že sou islos i sodkládáním na ození p ního dí ě e, s á nou i odiče dospě- lých dě í, k eří pak mohou mí méně sil na pomoc sdomácnos í. Voblas i mezigene ačních z ahů má úloha žen  odině ješ ě jeden elmi ý- znamný ozmě , asice že žena se nejčas ěji s á á pečující osobou. Mnoho s udií do- kládá, že nej ě ší ob íže ěch o pečujících jsou nemožnos skloubi péči se zaměs - náním (obdobná si uace jako při péči odí ě), ob ížná upla ni elnos na hu p áce po skončení pečo ání anas upující zd a o ní p oblémy sou isející s yzickým ipsychic- kým yče páním. Žena, k e á dlouhodobě pečuje, má pak nižší důchod, než by měla případě zapojení do p aco ního p ocesu. Ani p aco ní p oces šak neznamená, že ženy mají s o na elné důchody smuži. Tím o se acíme kú odu ako ázce odměňo- ání žen amužů za s ejnou p áci. Alze na áza na éma ekonomické i yzické sobě- s ačnos i babiček, k e é by měly pomáha mladým odinám spéčí opo omky. Dří e byl nesys émo ě umožněn dří ější odchod do důchodu p o ženy podle poč u ycho a- ných dě í. Ta o nesmyslná ne o nos je ods aňo ána opa řením oblas i důchodo é poli iky. Nicméně je na mís ě zdů azni , že je nu né zohledni šechny aspek y aod- s ani i y ne o nos i, k e é se nas řádají p ůběhu ži o a akončí přiznáním nižšího důchodu (například, když žena dlouhodobě pečuje os a é odiče apak důsledku oho o nemůže nají zaměs nání aje e idenci úřadu p áce). ZMĚNy POROdNOS I, SŇa EČNOS I a PŘÍS UPU KMaNŽELS Í Rep odukční cho ání je jednou z ýznamných sou islos í demog a ického s á nu í, přímo sou isí se společenskými ak o y ao li nilo p oměnu odinného sys ému če ně mezigene ačních z ahů. Současná společnos je cha ak e izo ána odkládá- ním manžels í, případně jeho odmí nu ím, iodkládáním na ození p ního dí ě e do pozdějších le . Rep odukční cho ání anízká na ali a sou isí isklesající plodnos í žen amužů (zřejmě důsledku ži o ního s ylu iposou ání ěko é h anice p o na ození p ního dí ě e). Za ímco endence kb zkým sňa kům byla zaznamena elná d uhé polo ině d acá ého s ole í, od de adesá ých le , jak u ádí Sak aKolesá o á (Sak, Ko- lesá o á 2012: 35), sociální příčiny edou kodkládání sňa ků azakládání odiny, kži- o u spa ne em bez uza ření sňa ku, ikži o u bez pa ne a (silněji je možné y o endy iden i iko a uosob s ysokoškolským zděláním). Ve společnos i zaznamená áme na ůs ající poče oz odů, bezdě ných pá ů isni- žující se p ůmě ný poče dě í  odině. Jeřábek (Jeřábek akol. 2013: 55) en o s a z ahuje k odinné péči osenio a apředkládá a gumen y, k e é dokladují, že exis- ují p ocesy, k e é působí nep ospěch upla ňo ání odinné péče os a é lidi. Jedním zp ocesů, k e ý způsobuje k izi modelu odinné péče, je, že důsledku ýše zmíně- ného budou budoucí neus ále oslabo ané odiny neschopné pos a a se os é zá islé členy. Příčinou je nedos a ek odin amalý poče budoucích odinných pečo a elů apečo a elek. Dalším zp ocesů, k e é o li ňují či přímo oh ožují odinnou péči, je, že ě šina společnos i  odině nežije. A gumen může bý pos a en na om, že odina íce s é členy kpéči os a é osoby za azuje asamozřejmě posky uje při ozené zd oje podpo y. OPEN ACCESS aNdREa d OŘÁKO Á 91 Nízká po odnos může bý způsobena ekonomickými ob ížemi, se k e ými se běžná odina po ýká. Do jis é mí y může bý nízká po odnos o li něna iži o ním s ylem lépe si uo aných žen, k e é ození dě í odkládají do pozdějšího ěku. Vě ší odina, míněno například se řemi dě mi, je po ažo ána za inančně neúnosnou. Ve společnos i se běžně se ká áme snázo em, že je lepší aodpo ědnější zabezpe- či jedno dí ě na yšší ú o ni, než ři dě i na ú o ni nižší. Podí áme-li se na si uaci izjiné s any ačis ě p agma icky, pak jedno dospělé dí ě bude budoucnu ý azně aneúnosně za íženo péči os a é odiče, než kdyby se a o zá ěž ozložila mezi íce sou ozenců. NadĚJE dOŽI Í aJEJÍ LI Na ROdINNÉ ME aMORFÓZy P o hodnocení změn ěko é s uk u y oby a els a je použí án demog a ický pojem naděje doži í, neboli p a děpodobnos , kolik dalších le bude jedinec ží od u či ého ěku. Naděje doži í se s ále z yšuje. Mezi nejčas ěji u áděnými příčinami z ůs ající naděje doži í e společnos i jsou u áděny gene ické ak o y če ně například s a by ěla, pohla í, mís o, kde lidé žijí (pří omnos společenských či poli ických kon lik ů, klima), s a o ání aži o ní s yl, ý azným ak o em je aké zdělání. P o naši po- řebu je důleži ým ak o em přede ším pohla í. Je obecně známo, že ženy se doží ají yššího ěku než muži. Jedná se ocelos ě o ý end. OECD e zp á ě z oku 2013 in- o muje, že zemích OECD je naděje doži í od na ození p o ženy 82,8 le ap o muže 77,3 le 1. VČeské epublice je naděje doži í2 nižší než u edený p ůmě , nicméně s ále zúdajů yplý á, že ženy čas ěji osamějí důsledku o do ění. Dalším zaznamena el- ným endem je, že na ůs á poče osob důchodo ém ěku, k e é se s a ají os é s a é odiče, pochopi elně aké e s a obním důchodu. Ženy jsou po gene ace oh oženou skupinou enoménem osamocenos i. S ou oli seh á á aké ěko ý ozdíl mezi manžely. Ačkoli se s ím o demog a ickým je em ( edy že ženy mají yšší naději doži í) se ká áme i his o ii, době ícegene ačního souži í nezpůsobo al žádná ě ší společenská izika ap o ženy neznamenal ě ší do- pady (ekonomické ani společenské). P o zajíma os lze u és , že manžels í podle ýzkumů p odlužuje délku ži o a muže. Za ímco užen se a o sou islos nepo dila, dlouhodobě žena í muži se s ě ší p a děpodobnos í dožijí íce než sedmdesá le (Sak, Kolesá o á 2012). Z yšující se naděje doži í se od áží i oblas i zd a í jedinců. Ačkoli s ále os e k ali a ži o a s a ších osob, sou isí s á nu í populace sna ůs ajícím poč em osob, k e é jsou zá islé na péči. Jeřábek (Jeřábek 2013) u ádí, že o je p oces, k e ý z ěžuje odinnou péči o y o osoby, z láš ě zhledem k ak u, že odinná péče nes ačí ea- go a na z yšující se po řeby a os oucí ná oky na péči (z láš ě se jedná o ysoké s áří, z .old old). P o o se dá očeká a , že s ále po os e pop á ka po adek á ních službách (ipo ins i ucionálních). Za ím se snižuje demog a ická základna aněkdy se můžeme se ka snázo em, že se nebude mí kdo os a ší osoby s a a . Nicméně iza předpokladu, že a o základna dospělých dě í se bude zmenšo a , jak dokládají 1 Ve zp á ě OECD ydané  oce 2017 se u ádí ješ ě yšší naděje doži í, asice p o muže 77,9le ap o ženy 83, 1 le . Naděje doži í se edy s ále z yšuje. 2 Muži: 75,7 le ; Ženy: 81,6 le (OECD 2017) OPEN ACCESS 92 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1/2019 ýzkumy, unadcházející gene ace dospělých dě í se p a děpodobně nezmění ocho a pomáha s ým odinným příslušníkům azůs ane e s ejné míře, jako je omu dnes (Künemund, Holls ein 2000 in Jeřábek akol. 2013). ZdĚLÁ ÁNÍ aZMĚNy E SPOLEČENSKÉ POP Á CE Vzdělání a zdělá ací p oces pa ří k ýznamným sociálním ak o ům měnícím ne- jen jedno li ce, ale icelou společnos . Od osmnác ého s ole í, kdy se zdělá ání s á á díky Ma ii Te ezii důleži ou součás í společenského ži o a, s á á se aké ýznamnou podmínkou p o p oměny mezigene ačních z ahů  odině. Vzdělá acímu p ocesu usku ečňo anému ins i ucích předcházela příp a a na po olání, k e á byla zamě- řená na získání p ak ických do ednos í. Vhis o ii se učňo é, jak byly označo ány osoby příp a ě na po olání, učili přímo uzaměs na a ele, se k e ým uza í ali uč- ňo ské smlou y. Za yučení se něk e ých případech ipla ilo, ale spíše učeň umis- a p aco al za s a u aby . Vhis o ii bylo aké p o u či é yučení požado áno, aby se učeň ydal na akz aný and do zah aničí, kde si zkušenos i p ohloubil ado las i se acel yba en mnoha do ednos mi (Tomeš 2011). Jak u ádí Tomeš (Tomeš 2011), za p ní epubliky se základní škols í dělilo na d a s upně, přičemž p ních pě říd nabízelo jedno né zdělání, následující zdělá ání p obíhalo podle zaměření s uden ů, edy buď na „měšťance— příp a a na yučení řemeslu, nebo na gymnasiu či „ eálce“, k e á posky o ala základ p o pok ačující ysokoškolské zdělání. Ten o způsob zdělá ání byl za doby komunis ické o ali y nah azen jiným modelem— obecným, jedno ným základním zdělá áním (de í i nebo osmile é základní zdělání). Vzdělá ání ajeho oz oj sou isí is ůs em s řední délky ži o a. P o účely po- piso ané p oblema iky je důleži é zmíni přede ším zdělá ání žen, k e é se s alo elemen á ní ak o em p o u olňo ání žen zčis ě domácích po innos í ak e é napo- mohlo p ocesu emancipace. Dalším ýznamným aspek em je měnící se obsah azaměření zdělá ání a li é o sku ečnos i na me amo ózy mezigene ačních z ahů  odině. Za ímco his o ii (přede ším de a enác ém s ole í) pře ažo ala příp a a na po olání před zdělá a- cím p ocesem, edy ě šina společnos i se učila řemeslům, současnos i pře ažuje ysokoškolské zdělá ání apop á ka po yučení na učebních obo ech s ále klesá. ZaMĚS NÁNÍ aZMĚNy EKONOMICKÝCH FORMÁ ECH Vzdělání jako ak o o li ňující p oces me amo óz mezigene ačních z ahů úzce sou isí se zaměs náním, esp.ekonomickou činnos í sloužící kzajišťo ání zd ojů ob- ži y. Sociální poli ika pojímá zaměs nání jako nej ýznamnější nás oj úsilí osociál- ní začlenění aboje p o i sociálnímu yloučení (Tomeš 2012). P o předmě é o p áce jsou zajíma é přede ším sociální pa ame y zaměs nání, k e é působily na mezige- ne ační z ahy  odině odlišně  ůzných obdobích. P o ícegene ační souži í o- din měly nej ýznamnější dopad p ocesy u banizace aindus ializace, kdy lidé začali opouš ě zemědělský způsob obži y as ěho ali se do měs za p ací. Pos a ení děl- níků, k e é bylo  o á nách na špa né ú o ni, podní ilo znik dělnických hnu í za p á a zaměs nanců. De a enác é s ole í je p o o ýznamným milníkem p á ě p o in- OPEN ACCESS aNdREa d OŘÁKO Á 93 e enci s á u do p aco ních z ahů na och anu dělníků. Pos upně znikaly p á ní egulace p aco ní doby nebo och any mzdy (Tomeš 2012). Po p ní s ě o é álce byly dále y o egulace nej ůznějších oblas ech oz íjeny Meziná odní o ganizací p áce (ILO). Pos a ení dělníků ašpa né p aco ní podmínky se ýznamně od ážely  odin- ném sys ému. Mladé odiny se oci aly na pok aji chudoby ana íc daleko od s ých ši ších odinných z ahů, k e é by p o ně mohly bý zd ojem pomoci apodpo y (byť například p ak ické nikoli ekonomické). D ama ická byla si uace po álečném ob- dobí, z láš ě pak po p ní s ě o é álce, kdy maso ě z os la nezaměs nanos způso- bená demobilizací ojsk a es uk u alizací zb ojních ý ob. To o období, p o odiny nez lada elné, je po ažo áno za počá ek pasi ní poli iky zaměs nanos i, neboť bylo nezby né posky o a podpo y  ámci po inné sociální péče (Tomeš 2012). Válečná apo álečná lé a mají z ah o něž kzaměs nanos i žen, k e á se z ýšila důsledku oho, že leckdy byl zd oj obži y p o odiny od islý pouze od příjmu ženy ( po áleč- ném období o bylo způsobeno in alidi ou á i ších se ojáků nebo jejich úm ím během álky). Vp ůběhu dějin idíme posun od p áce jako yzické činnos i, kp áci jako du- še ní ak i i ě (Sak, Kolesá o á 2012: 128). Duše ní ak i i a yžaduje abso pci elkého množs í in o mací, a edy idelší příp a u na ýkon samo né p o ese. Kzískání za- měs nání ykoná aného naby ými do ednos mi a ozumo ými schopnos i je zapo- řebí ysokoškolské zdělání, k e é je ukončeno kolem šes ad acá ého oku jedince. Vzhledem k elké konku enci při získá ání zaměs nání anízké upla ni elnos i na hu p áce bez p axe, zaměřují se mladí lidé nejp e na získání p aco ních zkuše- nos í aodkládají založení odiny do pozdějších le , kdy mají ě ší jis o y. Při zakládání odiny se, sou islos i spo řebou zajis i bydlení, mladí lidé zadlužují a důsledku oho o jsou daleko íce oh oženi iziky yplý ajícími znezaměs nanos i než i, k eří se zadluži nemusejí. Vzhledem k omu, že jejich odiče jsou již předdůchodo ém, možná idůchodo ém ěku, nejsou ě šinou schopni posky nou ě ší inanční pod- po u dospělým dě em, pakliže u o pomoc, například důsledku z á y zaměs nání, po řebují. Smode ní společnos í je spojen ipřechod zp aco ní ak i i y do „důchodu“. Jak popisuje Sak sKolesá o ou (Sak, Kolesá o á 2012: 130), pří odních aindus iálních společnos ech nebylo s áří p opojeno s ází p aco ního yčlenění, ale jedinec ak, jak mu ubý alo sil aschopnos í, něk e é ak i i y pos upně omezo al. V é o sou islos i je řeba doda , že je aké ozdíl mezi enko ským aměs ským p os ředím. Vsoučasnos i se s ále íce aké odbo né společnos i ho oří ozaměs nání s a - ších osob anás ojích podpo y oho na ůs ajícího endu. SOU ISLOS I bydLENÍ SME aMORFÓZaMI MEZIGENERaČNÍCH Z aHŮ ROdINĚ Bydlení je jednou ze základních ži o ních po řeb jedince aje nedomysli elně spja o sekonomickou ak i i ou, k e á přináší zd oje inanco ání na zajiš ění, espek i e na uspokojení po řeby bydle . Bydlení má ýznamný sociální ozmě aje znakem k ali y ži o a. Předmě em zájmu sociální poli iky je dos upnos bydlení (ekonomická a od- po ídající k ali ě), k e á zah nuje jak p oblema iku podpo y ýs a by, če ně zniku sociálního bydlení, egulaci nájemného, inanční podpo u odin ip oblema iku bez- OPEN ACCESS 94 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1/2019 domo ec í. Bydlení se p ůběhu dějin měnilo podle ypu souži í od ícegene ač- ního, kdy na jednom mís ě žilo několik gene ací, po malé nukleá ní odiny, k e é se zu či ých příčin (ekonomických isociálních) ozhodly od hnou od gene ace s ých odičů. Mladé odiny na počá ku d acá ého s ole í si až na ýjimky nemohly do oli pořizo a las ní bydlení, a ak se, z láš ě na enko ě, domy ausedlos i ůznými způ- soby přizpůsobo aly. Dnešní odiny se čas o při obs a á ání bydlení musejí zadluži . S ím o sou isí dnes čas o disku o aný p oblém předlužení, na k e ý začali odbo níci upozo ňo a sou islos i sekonomickou k izí. Na jedné s aně pos upně přibý alo apřibý á zadlužených osob, zá o eň na s aně d uhé os ou poč y ěch, k eří nejsou schopni s é zá azky spláce . P o úplnos lze u és i enomén zadluženos i s a ých lidí, k eří en o způsob získání inančních p os ředků někdy olí z oho dů odu, že ch ějí pomoc s ým po omkům anemají dos a ek las ních p os ředků. Téma, k e é sou isí s ím, jak se p oměňo aly z ahy mezi gene acemi, je odchod s a ších osob do ins i ucionální péče, k e ý byl z láš ě minulých le ech elmi ob- yklý. Nemají se zde na mysli pouze osoby, k e é důsledku pos upně snižující se soběs ačnos i, nebyly schopny zůs a samy e s ých domácnos ech ani za pomoci blízkých. Zp ůzkumů usku ečněných poby o ých zařízeních sociálních služeb y- plynulo, že  ěch o ins i ucích jsou iosoby snepřiznaným příspě kem na péči (ze zjiš ění yplynulo, že domo ech p o senio y ořil  oce 2009 podíl osob bez při- znaného příspě ku na péči až 16,3 %)3, případně ýznamný poče osob spřiznaným příspě kem p ním ad uhém s upni (MPSV, 2011). Při de ailnějším zkoumání bylo zjiš ěno, že y o s a ší osoby odchodem do domo a p o senio y řešily by o ou si u- aci, nikoli po řebu yplý ající ze snížené soběs ačnos i. Příčinou odchodu z las ní domácnos i bylo  ěch o případech buď nez lada elné nájemné anedos upnos ja- kýchkoli o em sociálního bydlení nebo přenechání by u či domu dospělým dě em a nukům, k eří si nebyli schopni zajis i bydlení las ními silami. Voblas i koncepce sociálních služeb je o o nežádoucí je . Snahou je naopak podpoři s a é osoby, aby se aly e s ých domácnos ech co nejdéle. Je o ýhodné nejen p o s á zpohledu inanco ání, ale aké humánní zpohledu každého, kdo upřednos ňuje domo před ins i ucí. SHRNUTÍ S á nu í oby a els a má přímý dopad na jedno li ce icelé odiny a y o iden i iko a- elné dopady se od áží mezigene ačních z azích. P oje em demog a ického s á - nu í je, jak bylo ýše zmíněno, p odlužo ání délky ži o a a z ůs ající naděje doži í. Jak u ádí Sak aKolesá o á (Sak, Kolesá o á 2012: 11), p odlužo ání délky ži o a má ýznam nejen p o jedno li ce, ale obsahuje po enciál zpě ného li u na k ali u spo- lečnos i na její p oměnu dlouho ěkou společnos . Výzkumy E opské komise, k e é se zabý aly ak o y podmiňujícími k ali u ži o a e s áří, zdokumen o aly, že ý- znamným de e minan em jsou mimo jiné dobře ungující z ahy  odině. Samo né s á nu í jedince p obíhá indi iduálně kon ex u mnoha li ů. Fak o y o li ňující k ali u ži o a e s áří, a edy i z ahů  odině, jsou zá islé na ži o ním cyklu jedince. 3 Da a nejsou ak uální. OPEN ACCESS aNdREa d OŘÁKO Á 95 Za nejpods a nější aspek y o li ňující k ali ní z ahy e s áří a nejši ším smyslu pohodu e yšším ěku je možné po ažo a ýcho u dě í  odině a odinnou his o ii ( oz ody, nesezdaná souži í), oblas zaměs nanos i, přede ším, jak se jedinci poda- řilo sladi p aco ní a odinný ži o , ajak jedinec p oží á az ládá událos i pozdějším ěku, k e é jsou se s ářím spja y, jako odchod do důchodu, o do ění, přibý ání zd a- o ních ob íží nebo dojde-li ke změnám oblas i bydlení (například přechod zpři o- zeného p os ředí domo a do ins i ucionální péče). P o přije í anáslednou implemen aci hodných ae ek i ních opa ření je nu né zná y o ši ší socioekonomické sou islos i a e o mo a šechny p ocesy ( e o my zd a o ní poli iky, poli iky zaměs nanos i, odinné poli iky adalší). Jak e s é s a i u ádí pan p o eso Tomeš (Tomeš 2012), nes ačí jen řeši přibý ání s a ších osob e společnos i asi uaci řeši p odlužo áním h anice odchodu do důchodu, případně o - mami spoření na důchod. Ta o opa ření jsou sice nej idi elnější eakcí na demog a- ické změny e společnos i, nicméně e azbě na celý sys ém sociální och any, jsou pouze jednou součás í. ZÁVĚR Článek lze níma jako sondu do éma u, nikoli jako souh n šech aspek ů p o- blema iky. Lze se domní a , že sys ema ický akomplexní přís up sociální poli iky o li ní pozi i ně zájemné z ahy  odině amezi gene acemi. Vhodně z olená opa - ření sociální poli iky na íc dokáží sníži izika p o s a ší osoby, k eří jsou oh oženi osaměním (bezdě ní jedinci, o do ělí), zho šením zd a o ního s a u nebo sociální izolací (jedinci bez jakékoli ak i i y nebo zájmu). Připomeňme, že obecným cílem e o mních k oků je nejen dosažení o no áhy mezi plá ci apříjemci důchodů aza- s a ení z yšo ání de ici ů důchodo ých sys émů, ale ipodpo a zájemnos i  odině ak ali a i ní ú o ně z ahů mezi gene acemi, přes ože je en o pozi i ní dopad mož- ných opa ření ob ížně měři elný. ZDROJE Jeřábek, Hynek akol. 2013. Mezigene ační solida i a péči osenio y. P aha: SLON, 316 s. ISBN 978-80-7419-117-6. Sak, Pe ., Kolesá o á, Ka olína. 2012. Sociologie s áří asenio ů. P aha: Po ál, 232 s. ISBN 978- 80-247-3850-587109-19-9. Tomeš, Igo . 2012. Ši ší sociální sou islos i s á nu í oby a els a— mý y asku ečnos i. P aha: Fó um sociální p áce, č.1, s.63–75. ISSN1804-3070. Tomeš, Igo . 2010. Společenská odpo ědnos za pomoc dlouhodobě nemocným. P aha: Fó um sociální p áce, č.1, s.13–30. ISSN 1804-3070. Tomeš, Igo . 2010. O ázky ealizace po inné sociální solida i y sociálním s á em. P aha: Fó um sociální p áce, č.2, s.49–69. ISSN 1804-3070. Geissle , H., Holeňo á, A., Ho o á, T., Ji á , D., Solnářo á, D., Schlange , J., Tomáško á, V. 2015. Výs upní analy ická zp á a osoučasné si uaci apo řebách pečujících osob aba ié ách p o posky o ání ne o mální péče ČR, P aha: Fond dalšího zdělá ání. Dos upné z: h ps:// koopolis.cz/sekce/kniho na/499- ys upy- p ojek u-podpo a-ne o malnich-peco a e. MPSV. 2011. Příspě ek na péči— analýza dos upných da o ých zd ojů. P aha. Dos upné OPEN ACCESS