Geneze překladu čtyř Shakespearových sonetů

Geneze překladu č yř Shakespea o ých sone ů S anisla Rubáš Uni e zi a Ka lo a ÚVODEM „Poezie je o, co se při překladu z a í.“ Ten o ý ok, připiso aný básníku Robe u F os o i,1 bychom mohli odkáza do ka ego ie bonmo ů, kdyby ho nepo zo ala o- like á č enářská zkušenos . Vyjdeme-li ze Shakespea o ých Sone ů z oku 1609, k e é spolu oří samo ný s řed e opského li e á ního kánonu a ynikají mimořádným po- č em (nejen) českých překladů,2 lze p o F os o o zení dohleda zásadě několik dů odů. Zap é, jsou u kon ence anglicky psané poezie, počínaje básnickou o mou, předs a ující u či ou ob íž přede ším k ůli Shakespea o u jambickému empo- y mu, k e ý si při ozenou a a o ě p a idelnou podobu snáz nachází anglič ině než češ ině, přes nej ůznější z láš nos i me a o iky, jako jsou enesanční emblémy ( ypicky ob az ůže k ásy sone u 1, jak ješ ě u idíme), až po íc než hojné d ojsmysly (například slo a appe i e as a e, onichž bude řeč sou islos i se sone em 56, espek- i e 64) a akz ané předmě né me a o y, ycházející zdoslo ného poje í básnického ob azu, jež mohou na dnešního č enáře působi značně biza ně i o iginále, na ož překladu,3 s o . například ob a hou s ha e d ained his blood neboli hodiny ( e smyslu časo á jedno ka) mu odče paly k e sone u 63, pod obněji ozebí aný níže. Zad uhé, ůzné dobo é ali e á ní na ážky mohou překladu yzní poněkud od aži ě. Kdysi znosné ěže s o nané se zemí sone u 64, k e é č enáři alžbě inské Anglii museli níma jako na ážku na ničení cí ke ních pamá ek za Jindřicha VIII. (1509–1547) ajeho následo níků, nebo myšlenky zBible, Pla ona, O idia adalších, o- 1 Robinson 2010, s.23–24. 2 P ní překlady něk e ých Shakespea o ých sone ů se unás obje ily  oce 1860 aod é doby, za íce než půld uhého s ole í, jim českou podobu  ůzném ozsahu isklo kolem pě ad ace i překlada elů. Celou sone o ou sbí ku do češ iny pře edli: An onín Kláš e ský (1923), Jan Vladisla (1955), F an išek Ne la (60. lé a,  ukopise), Zdeněk H on (1986), Mi osla Macek (1992), Bře isla Hodek (1995), Ja mila U bánko á (1997), Ma in Hilský (1997), Milosla Uličný (2005), Jiří Josek (2008) aVácla Pinka a (2014). 3 Rubáš 2000, s.32–33 a98. OPEN ACCESS STANISLAV RUbáš 165 řící základ alžbě inské zdělanos i, s upují do Sone ů podobě me a o , k e é by se i překladu měly s á ýz ou k ozk ý ání, j. neměly by říka íc než o iginál. A šak současná eali a i zdělanos se od é alžbě inské elmi liší, amnohá dobo á sou- islos imyšlenka může překladu jaksi zapadnou , nebo naopak od és pozo nos jinam, než kam pů odně mířila. Překlada elsky ješ ě ci li ější jsou na ážky na souk omý příběh, k e ý se za Sone y sk ý á ap oniká do nich nejen podobě básnických ob azů, ale aké sk ze nej ůz- nější řečo á ges a. Něk e é e še s ou dikcí mohou e oko a elko ysé má nu í u- kou, jako sone u 40: Take all my lo es, my lo e, yea, ake hem all— Chceš-li mé lásky, lásko, máš je mí ,4 nebo připomenou uce sepja é modli bě jako sone u 56: Swee lo e, enew hy o ce— Nabe sil, lásko. Pokud edy překlada el Sone ů neos ědčí dos a- ečnou mí u jazyko é empa ie, j. schopnos i idě za slo a azahlédnou d ama ickou si uaci, k e á k ěm o (ane jiným) slo ům dala podně , mohou Shakespea o y e še yzní příliš ágně nebo klišo i ě. Příběh, k e ý se za Sone y sk ý á, ak og a icky dů ě yhodně z ekons uo a nemůžeme. Jazyk jedno li ých básní šak p oz azuje mnohé, s ejně jako jejich po- řadí (ačkoli se ůbec ne í, do jaké mí y se na něm podílel sám au o ). Přede ším, šechny sone y jednoznačně u čené muži předcházejí ěm, k e é se zje ně ob acejí kženě: sone y 1–126 p omlou ají kjis ému mladíko i, k ásnému asnad iu oze- nému, k e ý možná byl Shakespea o ým mecenášem,5 za ímco ús řední pos a u sone ů 127–152 předs a uje neméně záhadná žena, jež do dějin li e a u y s oupila jako če ná dáma.6 Čím méně lze opříběhu za Sone y zjis i ak og a icky, ím silněji p omlou á sk ze e še, do k e ých se pře a ily p oži ky amyšlenky jím inspi o ané. Podle šeho o iž ůbec není náhoda, že ducho ní ozmě lásky p onikl pouze do p ní čás i Sone ů, u - čené muži, za ímco mezi sone y ad eso anými ženě nenajdeme ani naléha é p osby za obno u lásky jako sone u 56, ani éma nesm elnos i, k e ou něčí k áse může p opůjči e š, jako je omu sone u 18 (amnoha jiných). Sone y při om nejsou nějakou kon enční ado ací, jak naznačuje sone 33 nebo ( konk é nější podobě) sone y 1, 40, 41 (ařada dalších). Myšlenka na pří ele je do- konce na olik ápi á, že Shakespea o i nedá á spá , akže o om musí napsa noční sone 61, jehož zá ě u yslo í hořký dů od s é nespa os i: Snad k ůli obě láskou neusínám, když s ě lo očí pod íčky se sklání jak pod dlaněmi s ínů. Akdyž dřímám, snad p obouzí mne s ínoh a ých dlaní. Snad přelé la á duše celou zemi, když ělo bylo její ě i ou, 4 Ten o idalší e še zanglického o iginálu Sone ů jsou ci o ány podle k i ického ydání Joh- na Ke igana (Shakespea e 1995) a překladu au o a é o s udie. 5 Hilský 1997, s.24–27. U ozený pů od ad esá a Sone ů o šem něk eří bada elé popí ají, iz např. Wilde 2008. 6 Poslední d a sone y (153 a154) jsou a iacemi na řecký epig am zařazený do akz ané Řec- ké an ologie, připiso ané Ma cianu Scholas iko i (5. s . n. l.). OPEN ACCESS 166 SVĚT LITERATURY 55 ak ouží e mě s ínů, abych sněním snad nep obouzel oji žá li os . Apřece ím, že nespím z las ní iny – ždyť nespa os je pouze bezmocí: na noční hlídce s ě lem mezi s íny sám p o s ou lásku hledím do noci, když mi ak náhle o e řela oči, za ímco y se sjinou láskou loučíš. Jazyk, k e ým Shakespea e p omlou á kad esá o i s ých e šů, je o šem překla- da elsky elmi nesnadné pos ihnou . V ěch nejlepších sone ech působí elmi bez- p os ředně aupřímně. Překlad by p o o měl mlu čímu Sone ů p opůjči hlas co nej- ě ohodnější, ak aby od ážel ci , k e ý zdaleka není yze kon enční, jak yplý á zpos řehů Ma ina Hilského: „Věno a jediné knize íce než s o ku sone ů muži je kon ex u anglické ie opské enesance něco zcela mimořádného.“7 Aješ ě jinde náš shakespea o ský bada el říká: „… žádný jiný muž nebyl nikde e e ších ch á- len ak jako ad esá Shakespea o ých sone ů. […] Služba, k e ou básník dluží u o- zenému mecenáši, se p oměňuje přá els í, jehož in imi a se neus ále p ohlubuje ados á á se na samý p áh z ahu milos ného.“8 Dodejme, že a o in imi a nespočí á ani ak e ýjimečnos i z ahů, jež Shakespea e zachycuje, jako spíš op a do os i, sjakou je zachycuje. Za ře í, jsou u akz ané sys émo é ozdíly mezi jazyky: případě anglič iny hla ně její endence kjednoslabičnos i aabs ak nos i. Překlada el sone o ého cyklu se, jednoduše řečeno, bude neus ále po ýka s ak em, že ě šina anglických slo měří jednu až d ě slabiky, za ímco p ůmě ná délka českých slo je d ě až ři slabiky. A aké se bude muse ypořáda s ím, co dobře pos řehl Vladimi Naboko , jehož ma eř- š ina je češ ině sys émo ě blízká: „Anglič ina se yznačuje jemnou nedořečenos í, poezií myšlenky, okamži ými azbami mezi abs ak ními pojmy, ířením jednoslo - ných epi e . To še je při překladu do uš iny opo nější, mnohoslo nější než o iginál amnohdy s ylo ě a y micky odpudi é.“9 Zač é, jazyk pů odní ipřeklado é poezie dos á á působením času z láš ní pa- inu. I a, samozřejmě, může mí s oji podmani os ( zpomeňme řeba na Máchů Máj), a šak p oměnli é jazyko é klima působí na něk e á slo a aslo ní ob a y i ak, že z ácejí pů odní ba u ajasnos — amy se můžeme jen dohado a , jak mohly pů- sobi na s é p ní č enáře. K ůli mís y s a oži nému jazyku se něk eří edi oři někdy pokoušejí dá ex ům klasiků mode nější, na p ní pohled s ozumi elné znění. Edice Shakespea e Made Easy (Shakespea e snadno a ychle) aNo Fea Shakespea e (Shakespea e bez paniky) ak nabízejí edle pů odního ex u ýž ex přeložený do současné anglič iny10 apodob- nou endenci můžeme poslední době pozo o a iunás ( iz omlazenou e zi Babičky 7 Hilský 1997, s.51. 8 Tam éž, s.26 a32. 9 Si nik 1996, s.14. 10 Viz <h p://www.shakespea emadeeasy.com> a <h p://n s.spa kno es.com>. OPEN ACCESS STANISLAV RUbáš 167 Boženy Němco é, k e ou „konečně můžeme čís bez slo níku“,11 jak hlásá eklamní ex příslušného naklada els í). Ikdyž se šak edi o ům či překlada elům podaří nenásilně překlenou nej ůz- nější dobo é odkazy anápo ědi ijazyko ou pa inu s a ých básnických ex ů, nebude o kničemu, pokud y o ex y po ůzných překleno acích úp a ách přes anou bý básní. Před bližším pohledem na genezi českých a ian č yř Shakespea o ých so- ne ů (1, 56, 63 a64) je p o o řeba pojmeno a , kam las ně a o s udie posledu míří. Ta hla ní o ázka nad šemi pokusy obásnický překlad o iž zní: Co las ně poezii dělá poezií? METAFEREIN NEBOLI „NÉSTI DÁL“ „Je o me a o a, k e á říká jednu ěc aznamená jinou, mlu í oněčem p os řednic ím něčeho jiného, je ozkoší ze sk y os i. Poezie je u kána zme a o .“12 Tím o ý okem, zachycujícím pods a u poezie, básník Robe F os sh nul mínění mnohých. Me a o a má při om ůzné s upně sk y os i. Halasů dě sky hádanko i ý e š jsem paměť ody může sám osobě bý básní, když kněmu au o připojí jako náze slo o m áz. Víc není řeba. Naopak H ubíno ě Romanci p o křídlo ku se sk ze mnohé ob- azy aob azo é mo i y č enář jen pos upně asjis ou in e p e ační zkušenos í dobí á k omu, že ýchozí si uací celé é o skladby, adičně pojímané jako básnické zpodo- bení počá ku asm i p ní lásky, je „člo ěk hluboké ni řní k izi“.13 Sk y os hlubších ýznamů, díky níž může č enář poezie pocí i z láš ní m azení nebo dokonce ozkoš, oníž píše F os , o šem předs a uje pouze jeden z ozmě ů me- a o y. Ješ ě pozo uhodnější je o iž její schopnos és č enáře dál, za ho izon zná- mého s ě a— k omu, co se jinak, no ě apřek api ě může oz íje e s ě ě našich předs a amyšlenek. Tako ý po enciál os a ně naznačuje iřecké slo o me a e ein, k e é dalo pojmu me a o a zniknou : „META-FEREIN znamená ‚nés i dál‘, ‚odnáše i se dál‘, míři i na něco dalšího.“14 Aby me a o a mohla člo ěka nés i dál, musí ho o šem upou a as hnou , přičemž o o s žení zdaleka nemí á jen podobu eu o ickou: „S iskne ás ochu us dce apři- šk í za h dlo, abys e pak o e řeli oči a ím íce popa řili na k ásu ži o a, žen alás- ky.“15 Tak popisuje F an išek Halas účinek s é básně S a é ženy, jedné znejpůsobi ěj- ších me a o ických li anií české poezie. Dokonce se zdá, že me a o a se nás musí do knou jaksi yzicky ip o o, aby nám ím účinněji o e řela s ě me a yzický. An icky klasickým příkladem je ob az y- zické boles i islas i milujícího Pla ono ě dialogu Faid os: když milující u idí s ého miláčka, začnou mu „po celém po chu duše“ y áže zkořenů „b ky peří“ aduše „při om celá ře apučí, ajako zniká dě em boles , když jim os ou zuby, s bění 11 Viz <www.p ah.cz/knihy/babicka-bozena-nemco a-258>. 12 F os 1995, s.786. 13 Ko alčuk 1997, s.15. 14 Hejdánek 1999, s.17. 15 Kunde a 1981, s.21. OPEN ACCESS 168 SVĚT LITERATURY 55 apíchání dásních, u éž boles cí í duše oho, komu počíná na ůs a i peří; ře amá píchání as bění, y ážejíc pe u i“.16 Fyzický ozmě psaní ipřekládání poezie zachycují o něž pos řehy Vladimí a Mikeše, překlada ele Dan o y Božské komedie: „… poezie se píše ělem apřekládá se aké ělem. […] překlad poezie je p o mě ozhodně záhada. Nahlédnou do oho d u- hého ži o a, o už není jenom ilologie. Cí ím am ždycky ži ého člo ěka. Najednou nas ane z láš ní ch íle, kdy ás au o poz e do s ého ob azu. Apo om se am něco začne dí . Filologie je dob á, ale nez ělesní ohle ajems í.“17 VZNIK BÁSNICKÉHO OBRAZU Když byla F an išku Halaso i položena o ázka, jak píše e še, odpo ěděl s ěcnos í apřímos í sobě las ní: „Ob ykle začínám báseň ze slo a, znějakého neo řelého, če s ého slo a; o slo o hledá d uhé, při áhne si je odkudsi ze zpomínky, zpod ě- domí a d.“ Jako příklad Halas u edl e š zbásně Před ná a em: „… klid nalézám zase schoulení— o schoulení: myslil jsem čas o na o, p oč e s a ých h obech sk čenci jsou  éže poloze, jaké je plod ma ce, p oč člo ěk, když je mu smu no, zase se ací do éže polohy, sk čí se, hla u ke kolenům.“18 P ak ický pohled mis a me a o , p o něhož se slo o a e š s aly alým před- mě em ú ah, nás ede kpods a ě básnického oření, směřujícího od neo řelého, če s ého slo a ke slo ům dalším, k e á se po p ním šťas ném nálezu ynořují ze zpomínky apod ědomí a os ou cosi, co se zájemně hledalo, aby o y ořilo jeden celek, jeden kus poezie. Nejde při om o e še asocia i ní, jaké po cho ých dolech s é an azie ěžil Ví- ězsla Nez al, Halasů básnický p o inožec. Řeč je opoezii, k e á sous řeďuje myš- lenky ap oži ky k ys al me a o y— se s íny is ě ly ýznamů, k e é by jinak nebyly slo y pos iži elné. Tako á poezie je o šem ýsledkem nejen oněch šťas ných nálezů připomínajících zla onosnou žílu, na k e ou básník zk á ka na azí asjis ou do ednos í pak už jen ku á. Její pods a ou je a bdělá ážnos nad příp a ou slo a,19 kdy se dlouho asous ře- děně musí přemýšle , aby slo a říkala op a du o, co mělo ach ělo bý yslo eno, anež se báseň dá z uky, hodně se šk á aup a uje, dokud e š nedos ane přesnou podobu— p oži ku i myšlence. Následující řádky ch ějí přiblíži p oces překládání e šů, jehož cílem je ne ezig- no a na poezii. Jde op oces pokusů aomylů, zpě ně zachycený au o em é o s udie na základě jeho p áce na české podobě Shakespea o ých Sone ů. Jde omálem ma nou snahu. Málem, p o ože u a am přece jen ynesla na po ch u či é poznání, p o k e é byla jedna překlado á a ian a nah azena jinou, přiléha ější asnad ibásnič ější. 16 Pla on 2000, s.40–41. 17 Mikeš 2012, s.260 a262–263. 18 Halas 1971, s.124–125. 19 Halas 1957, s.313. OPEN ACCESS STANISLAV RUbáš 169 EMBLÉM RŮŽE VSONETU PRVNÍM Tmelem Shakespea o ých ex ů jsou me a o y. Vjeho poezii s ejně jako d ama ech. Za ímco například Hamle o i jedna skupina klíčo ých me a o sou isí spodkopá á- ním apod ý áním oho, co se na enek zdá bý pe né anepo ušené,20 jedním znejčas- ějších ob azů sone o ého cyklu je ůže, jejíž k ě y, ačkoli spějí kzániku, neumí ají ak docela: F om ai es c ea u es we desi e inc ease, Tha he eby beau yʼs ose migh ne e die, Bu as he ipe should by ime decease, His ende hei migh bea his memo y. P ní č yř e ší p ního sone u doslo a říká: Z ěch nejk ásnějších s oření ( om ai es c ea u es) chceme po oms o (we desi e inc ease), jehož p os řednic ím ůže k ásy ( ha he eby beau yʼs ose) nemůže nikdy zemří (migh ne e die), a šak spolu s ím, jak o s a ší [s oření] (bu as he ipe ) časem zahyne (should by ime decease), její mladý dě- dic (his ende hei ) ponese dál jeho pamá ku (migh bea his memo y). Doslo ný překlad o šem ůbec není přesný. Inc ease neznamená pouze po oms o, ale aké plody, ose sice označuje ůži jako k ě inu, zá o eň je šak enesančním em- blémem k ásy alásky, a ě šina dalších slo se přímo či ob azně z ahuje jak k ai es c ea u es, edy knejk ásnějším s ořením, ak kpojmu ose ( ůže jako k ě ina iemblém), akže je lze přeloži ždy d ojím způsobem: ipe jako s a ší, ale aké ozk e lejší, die adecease jako zemří azahynou , ale aké jako u adnou , a ende hei jako mladý dědic, ale o něž jako něžná a oles ( a o šem označuje ipo omka). Pouze abs ak um bea his memo y lze přeloži způsobem jedním, o šem s a iací zájmene: nés dál její/jeho pamá ku. Její s ýznamem ůžinu, jeho e smyslu nejk ásnějšího s oření. Shakespea e u yjadřuje pa adox, k e ý se dá sh nou slo y nesm elná sm el- nos . Růže, symbol šeho k ásného aláskyplného, umí á, apřes o může dál ží e s ých poupa ech. Ú odní ob az p ního sone u je pods a ě ýz ou kzacho ání k ásy po oms u či plodech, ýz ou opako anou ag ado anou p ních sedmnác i sone ech Shakespea o a cyklu. Odkazuje ke slo ům Hospodino ým zp ní kapi oly Genesis: „Ploď ež se a ozmnožuj e se anaplň e zemi.“21 Váže se šak ikCh ále manžel- s í E asma Ro e damského anejzajíma ěji pak k éma u plození a ození k ásnu,22 jak je pojednáno Pla ono ě dialogu Symposion: Všichni lidé, Sók a e, mají plodi ý pud e s ém ěle i duši, akdyž dospějí u či ého ěku, ouží naše při ozenos plodi . A šak něčem oškli ém plodi nemůže, nýb ž něčem k ásném. Spojení muže aženy je plození. Jes o bož- ská ěc a o p á ě je sm elném o u nesm elné, poče í aplození.23 20 Shakespea e 2006, s.204, 225, 348, 356. 21 Bible s a á 2004, s.5. 22 Pla on 1994, s.52. 23 Pla on 2005, s.52. OPEN ACCESS 170 SVĚT LITERATURY 55 Do sone u, němž básník oslo uje k ásného pří ele spů odem snad a is ok a ic- kým, se při om p á ě ůže dokonale hodí. Vočích alžbě inců o iž měla přesně u čené mís o. Podle enesanční kosmologie byla cholem akz ané ege a i ní říše, ořící jednu ze č yř o em elkého ře ězu by í (další ři předs a o aly ne os y, z ířa a alidé spolu sanděly), a dobo é předs a ě byla mezi os a ními k ě inami jakousi šlech ič- nou.24 Přesněji: šlech icem. Neboť Shakespea e odkazuje kpojmu ose zájmenem odu mužského (his neboli jeho), což každý český překlad nu ně p omění opak. Co edy má překlada el děla , pokud chce, aby ob az ůže p omlu il ksoučasnému českému č enáři op a du básnicky? Přeloži Shakespea ů ob a beau y’s ose abs ak ním spojením ůže k ásy zna- mená dod že enesanční kon enci. Současně je šak éměř jis é, že p o č enáře ne- znalého hlubšího kon ex u se ako é spojení s ane pouze básnickou ek izi ou, zba- enou kon ak u spů odními ýznamy. Překlada el ale může pos upo a ijinak, po zo u mode ních básníků. Kudy se při om lze yda , napo ídají y o Halaso y e še zbásně S a ební, zařazené do sbí ky Naše paní Božena Němco á: anco ala k ásná panna celičkou noc mezi jiřinama hluché k ě y nikde ůně nožky ančí ělo s ůně K ě iny u mají ýznam symbolický i yze ěcný. Podobně jako ůže alžbě inské Anglii byla jiřina emblémem době biede meie u,25 edy za ži o a Boženy Němco é, k e ý Halas e s é sbí ce básnicky zpodobnil. Použi ý k ě ino ý mo i šak současně odkazuje ke konk é ní událos i imís u: den po s a bě české spiso a elky se konala hos inci uS eidle ů České Skalici sla nos , kde mělo s a ební eselí pok ačo a : „Veče , dne 13. září 1837, se loučila Ba bo a Němco á se s ým mládím na Jiřinko ém plesu. Byla k álo nou bálu, nejk ásnější ze šech anej ášni ější  anci. Do aného ji a dne 14. září yšla ancem zna ená žena. Na ces u u pení. Za no ými ilusemi. Za slá ou.“26 Hluché k ě y jiřin e ře ím e ši, edy k ě y bez yčinek apes íků, ne ydá ající žádnou ůni, suge ují předs a u smu ku ap ázdno y: ypické k ě y jedné epochy e - opské kul u y se u při ozeným způsobem p olínají skonk é ním lidským osudem. Pře edeno do jazyka eo ie: Halas pos upuje po zo u básníků symbolis ů, unichž se „ oz íjení básnických ob azů  éma děje za s álého kolísání mezi las ním aob az- ným ýznamem slo “.27 As ejně může pos upo a ipřeklada el p ního Shakespea- o a sone u: Z ěch nejk ásnějších ůží chceme k ě , němž jejich k ása nikdy nezhyne: 24 Bejblík 1978, s.305–306. 25 Kupka— No o ný 1941, s.57. 26 Tam éž, s. 57–61. 27 Mukařo ský 1982, s. 123. OPEN ACCESS STANISLAV RUbáš 171 až sm od ane plá ky nepaměť, namís o nich se poupě oz ine Ten o překlad se pokouší zacho a symbolický ýznam Shakespea o y me a o y s ejně jako její smyslo ě plný účinek. Růže přímém slo a smyslu nabý ají díky su- pe la i u nejk ásnějších asingulá u k ě pla nos i symbolu. Aob az plá ků od anu- ých nepaměť dá á č enáři pocí i křehkos apomíji os oho nejk ásnějšího. Plá ky ůží při om mohou působi ijinak než jen izuálně— o, když e ře ím e ši za ane sm apřipomene sych a é podzimní dny, kdy ok ě í ůže opadá á ajeho lís ky od- náší í . Akdo se příš í ok ozpomene na ůži p á ě uplynulého lé a? Napřes ok se přece oz ine poupě no é as ejně k ásné. Tak o zní Shakespea o a k ě ino á me a o a kon ex u celého p ního sone u: Z ěch nejk ásnějších ůží chceme k ě , němž jejich k ása nikdy nezhyne: až sm od ane plá ky nepaměť, namís o nich se poupě oz ine. Však ebe uch á il ůj las ní s i , sám spaluješ se e s ém plameni, šíříš hlad am, kde můžeš hojnos mí – jsi ksobě k u ý  omhle maření. Dnes zdobíš s ě jak p ní ok ě í asám jsi poslem ja a na zemi, s ou k ásu ale pohřbíš poupě i, když h ubě plý áš něžným sk blením. Tak smiluj se— ždyť jinak uch á í da šech d a hl ouni: ůj h ob a y! F om ai es c ea u es we desi e inc ease, Tha he eby beau y’s ose migh ne e die, Bu as he ipe should by ime decease, His ende hei migh bea his memo y; Bu hou, con ac ed o hine own b igh eyes, Feed’s hy ligh ’s lame wi h sel -subs an ial uel, Making a amine whe e abundance lies, Thysel hy oe, o hy swee sel oo c uel. Thou ha a now he wo ld’s esh o namen And only he ald o he gaudy sp ing Wi hin hine own bud bu ies hy con en , And, ende chu l, mak’s was e in nigga ding. Pi y he wo ld, o else his glu on be, To ea he wo ld’s due, by he g a e and hee. OPEN ACCESS 172 SVĚT LITERATURY 55 MODLITBA ZA LÁSKU VSONETU PADESÁTÉM ŠESTÉM Jeden znejpozo uhodnějších sone ů je ýz ou kobno ě lásky: Swee lo e, enew hy o ce; be i no said Thy edge should blun e be han appe i e, Which bu oday by eeding is allayed, Tomo ow sha pened in his o me migh . Sladká lásko (swee lo e), obno s oji sílu ( enew hy o ce), ať se neříká (be i no said), že oje os ří je upější ( hy edge should blun e be) než chuť ( han appe i e), k e á se pouze dnes (which bu oday) nasycením o upí (by eeding is allayed), za ímco zí a bude naos řena ( omo ow sha pened) e s é pů odní síle (in his o me migh ). Shakespea ů ob az obno o ání lásky je založen na několika klíčo ých slo ech: os ří (edge), o upený (allayed), nasycení ( eeding), chuť (appe i e), naos řený (sha pe- ned), síla (migh ). Jak o še ale zkombino a , aby básníko a me a o a aké češ ině yzněla jako poezie? Naos ři si chuť? Nebo spíš nab ousi ? Dá se o ak říci, aniž by o působilo k kolomně? VShakespea o ě s obodomyslné anglič ině snad ano. Ale básnické češ ině, za y oky a oky jazyko ého ý oje až přeci li ělé na jakoukoli přem š ěnos a ý azo ou křeč? Češ ina má o šem ijiná, obdobná slo a, jež lze kombino a po zákonu slo ního příbuzens í či, ědeč ěji řečeno, na základě kolokabili y. Tím nejpods a nějším je žízeň, k e á se při ozeně pojí spří las kem spalující aslo esem uhasi . A y zase sou- isejí splamenem: Nabe sil, lásko, aby se ůj plamen zas podobal mé spalující žízni: dnes uhasím ji, a šak sno ým ánem mě s ejným žá em zno u začne ýzni . Ob az lásky jako spalující žízně. Pos ihuje p oži ko ou in enzi u o iginálu, nikoli šak jeho d ojznačnos : Shakespea ů pojem appe i e, k e ý překladu nah adila žízeň, o iž označuje aké ělesnou ouhu. Ta spolu sos řím (edge) dá á celému ob azu jaksi přímočařejší yznění. Ve d uhém č yř e ší Shakespea e opakuje myšlenku nas olenou ú odu sjedním jemným, leč pods a ným posunem: So, lo e, be hou; al hough oday hou ill Thy hung y eyes e en ill hey wink wi h ullness, Tomo ow see again, and do no kill The spi i o lo e wi h ape pe ual dullness. Doslo a: Tako á, lásko, buď i y (so, lo e, be hou), ačkoli dnes naplníš (al hough oday hou ill) s é hlado é oči ak ( hy hung y eyes e en), až se začnou klíži sy os í ( ill hey wink wi h ullness), zí a zas p ozři ( omo ow see again) anezabíjej (and do no kill) ducha lásky ( he spi i o lo e) ěčnou o upělos í (wi h ape pe ual dullness). OPEN ACCESS STANISLAV RUbáš 179 Kamenná pýcha ab onzo á ěčnos zdlažby y žená (pů odní mosaz byla nah azena b onzem ze z uko ých dů odů) se snaží e oko a p os ředí hřbi o ů akos elních h o- bek, a šak poslední e š působí ješ ě dos záhadně. Další a ian a překladu p o o předs a u z eku do jis é mí y konk e izuje, což o šem— pod lakem ýmů— zna- mená aké p oměnu okolních e šů: Viděl jsem čas, jak p asklinami ůs á až do kamenné slá y zašlých ěků, jak nad m ými dlažba zeje pus á, když ěčný b onz jim zali ma ném z eku Ob az b onzo ých náh obků y žených zkos elní dlažby ( e ře ím ač ém e ši) se p ojasnil, a šak me a o a ob azobo ec í se oslabila. Namís o su o é uky Času, k e á zoha ila ka olické cí ke ní pamá ky, se do e šů dos al ob az méně d ama ický: čas ůs á p asklinami, edy působí ze ni ř apos upně. Další a ian a p o o míří kjiné, yzicky su o ější předs a ě: Viděl jsem p s y času s í ající kamenná žeb a dá no m ých ěků a ěčný b onz na čele ěčně spících y aný zdlažby pomíji ém z eku Kamenná žeb a se řená p s ech času mají připomína poničené žeb o í klenbě kos- elů. Spojení na čelech ěčně spících, k e ý znepřehledňuje ob az oz íjený e d uhé půlce č yř e ší. Jedna zdalších a ian edy zní: Viděl jsem p s y času za y é až do kamenných žebe zašlých ěků azdlažby y al pomíji ý z ek b onzo ou ěčnos dá no m ých předků Rým za y é— z ek pomáhá zdů azni su o é působení času, jak je líčeno o iginále. Vžádné předchozí e zi se o šem nepodařilo zacho a kdysi znosné ěže s o nané se zemí, řebaže omu o ob azu Shakespea e ěno al celý jeden e š. Finální a ian a se p o o snaží ys ihnou šechny ob azo é mo i y předlohy, aniž by je ozmlžila pří- lišnou abs ak nos í nebo ynechá kami ýznamo ých spojů: Viděl jsem p s y času za y é až do kamenných žebe zašlých ěků, pád pyšných ěží iděl jsem, i z ek, když al b onzo ou ěčnos m ým předkům Další č yř e ší oz íjí ob az ěčného boje mezi oceánem ape ninou. Jedna zp ních a ian překladu zní: OPEN ACCESS 180 SVĚT LITERATURY 55 p apo y ln jsem iděl, jak se ženou nenasy ně zemi dobý a ... P apo y ln mají připomína ú očící ojsko abi u edenou e jménu zd ižených, lnících se symbolů jedné ze znepřá elených mocnos í. Vlny jako ojenské p apo y šak příliš neko espondují spříslo cem nenasy ně, k e é použil Shakespea e. P o o se ob az další e zi posunul kjiné předs a ě: iděl jsem emné moře ke skaliskům hlado é hřbe y zpína ... Hřbe y se mohou z aho a jak k lnám, ak k áhnoucímu ojsku. Ta o spoji os s hla překlada ele kposílení předs a y ln jako ú očícího ojska: a iděl jsem, jak moře ke skaliskům zpínalo hřbe y zpěněné Adále: — en pád zem žízni ými jazyky s ých písků z á ila zisk aziskem množs í z á Ten o Shakespea ů ob az ěčných p oměn s ě a inspi o al pa ně O idius: Sám jsem u iděl moře, kde před le y bý ala souše, sám jsem u iděl země, kde moře se lnilo kdysi, daleko od mořských ln se nalezly las u y mořské, na samém cholu ho se našla eza á ko a.33 Za ímco O idio y e še působí přehledně alogicky, ýše u edená česká a ian a e šů Shakespea o ých moc logická není: skaliska ažízni é jazyky písků se u oci ly příliš ěsné blízkos i, což je zhlediska geologie zob azeného pobřeží ma oucí. Další řešení p o o zní: iděl jsem, jak se kbřehům ženou  ysku hlado é hřbe y moře— jejich pád z á ily pláně žízni ého písku z á ami zisk aziskem množs í z á Skaliska zmizela, ale s ejně jako před ím se zdá, že pe nina nad mořem í ězí ím, že sakuje mořské ody do s ého ni a, což neodpo ídá pů odní předs a ě, inspi o ané pa ně O idiem: Shakespea e ak jako jeho básnický předchůdce mlu í o om, že na jednom mís ě s ě a, kde dří e bý alo moře, znikla souš, a am, kde se kdysi ozp o- 33 O idius 1974, s.413. OPEN ACCESS STANISLAV RUbáš 181 s í ala souš, je nyní moře. Ve snaze napodobi slo a s o e wi h loss, připomínající lnu, k e á zašumí na pobřeží, aby se zápě í p oměnila loss wi h s o e, edy e lnu us u- pující, se překlad posledního e še na íc oci á na h anici s ozumi elnos i. Finální a- ian a p o o zní méně se řeně, za o snad přehledněji: iděl jsem, jak se moře na hřbe ech hlado ě žene kpe nině, jak pád s o naly no é souše od e ě asjejich ziskem z os lo množs í z á Jedna zp ních e zí posledního č yř e ší se pokouší zacho a Shakespea o u ý- znamo o nou igu u: opako ání slo a s a e. Pop é označuje s a ěcí, ale napod uhé se ací e ýznamu s á , případně majes á , a o se silně poli ickým akcen em: a ký běh s ě a iděl jsem, is ě náš ezdejší, jenž p ach se p omění, a uiny mne učí ozumě , že přijde čas alásku ezme mi Dikci p ního e še překlada eli napo ěděl ob ozenecký básník Jan Kollá . Ion o iž p acuje sme a o ou z a ů, jež přináší čas: Čas še mění, ičasy, k í ězs í on ede p a du, co s o ěků bludných hodlalo, z e ne doba.34 Vpůl e ši čas še mění, ičasy se podobně jako Shakespea o ě in e change o s a e, o s a e i sel ýmlu ně p oměňuje ýznam klíčo ého, pod ak á opako aného pojmu: čas mění ičasy, edy aké naše časy, naši dobu apomě y, e k e ých žijeme. Ob a uiny mne učí ozumě se snaží ys ihnou au o o u hříčku uin ha h augh me hus o umina e ( oz aliny mě naučily ak o kon emplo a ): slo eso umina e  ěsné spoji os i s uin o iž odilému mlu čímu anglič iny může e oko a uina e, edy p oměni  uiny.35 Ruiny e spojení sučí mají p o o z uko ě připomína dějiny, k e é jsou, jak se říká, zd ojem poznání. U edená a ian a posledního č yř e ší o šem nezachycuje jeden pods a nější ý- znam: s ě překladu nah adil slo o s a e (s a ěcí / s á / majes á ), čímž se y a il poli ický odkaz ke s ě u mocných, k e ý mnohé z a y s ě a způsobuje asoučasně sám z a ům podléhá. Další řešení edy akcen uje (na úko hříčky uiny— dějiny) o, co s ojí pozadí nej ůznějších p oměn s ě a: když iděl jsem, že s ě náš ezdejší i o, co s ě em hýbe, pomine, jen k uinám se acím e e ších aze šech jis o ěřím jediné 34 Kollá 2014, s.14. 35 Ledge , ci . 2015-08-08. OPEN ACCESS 182 SVĚT LITERATURY 55 Nyní zposledního e še, bohužel, zmizela básníko a oba a omilo anou by os . Ná- sledující pokus opřeklad se p o o sous řeďuje na zacho ání p á ě oho o ýznamu, přičemž pů odní igu u s ě náš ezdejší— o, co s ě em hýbe nah azuje (pod lakem ýmů) igu ou jinou: když iděl jsem, jak z a y hýbou s ě em, je nez a ná jen jedna jis o a:  uinách času náhle napadne ě, že z a íš, co jsi ksobě připou al Z a y kombinaci snez a nou jis o ou jsou nicméně igu ou čis ě é o ickou. Tře í ač ý e š na íc mění pe spek i u p omlu y zp ní osoby na d uhou, což může zbudi pochybu, ke komu básník las ně p omlou á: kad esá o i sone u, ke č enáři, nebo ksobě samému? Konečná e ze překladu se ak ací kpů odní iguře s ě náš e- zdejší— o, co s ě em hýbe při zacho ání šech klíčo ých ýznamů předlohy ahříčka u- mina e— uina e je nah azena ob azem p achu z oz alin, díky němuž se poslední č yř- e ší sone u spíná sp ním: zma iděl jsem  om s ě ě ezdejším, když o, co s ě em hýbe, sme ou z a y – p ach z oz alin mi zůs al e e ši, ajis o a, že s oji lásku z a ím Jedna zp ních a ian zá ě ečného d oj e ší se pokouší zachy i ýznamo ý pa- adox předlohy: mlu čí sone u oplaká á o, s ále má, neboť už samo ná myšlenka na možnou z á u pří ele je jako sm : je o jak sm , dá p ůchod myšlenkám aoplaká a o, co pořád mám To o řešení o šem působí poněkud od aži ě. Mimo jiné p o o, že u chybí slo eso ea (mí s ach), od ážející osobní o inu celého sone u. Poslední a ian a edy zachycuje oba hla ní ýznamy— nejen pláč, ale aké s ach, a o p os ým jazykem, k e ý má o- ři kon as ke zkázyplným ýje ům předchozích e šů: je o jak sm , ědě už  éhle ch íli, že mi jen s ach aoči p o pláč zbyly Když si eď sone 64 přeč eme zno u o iginále a překladu, zjis íme , že předloha je mís y medi a i nější. Zkáza az a y s ě a jsou p o Shakespea a předmě em e lexe coby ýsledný s a , za ímco překlad akcen uje spíše jejich p ůběh: p s y času za y é…, pád pyšných ěží…, z ek, když al b onzo ou ěčnos … Ačkoli edy překlad zacho á á ě šinu pů odních ob azů, e ýsledku je neklidnější, pohnu ější ad ama ič ější než o iginál. Ob azy zůs aly, jejich s ylo é ladění se ale p oměnilo: OPEN ACCESS STANISLAV RUbáš 183 Viděl jsem p s y času za y é až do kamenných žebe zašlých ěků, pád pyšných ěží iděl jsem, i z ek, když al b onzo ou ěčnos m ým předkům, iděl jsem, jak se moře na hřbe ech hlado ě žene kpe nině, jak pád s o naly no é souše od e ě asjejich ziskem z os lo množs í z á , zma iděl jsem  om s ě ě ezdejším, když o, co s ě em hýbe, sme ou z a y – p ach z oz alin mi zůs al e e ši, ajis o a, že s oji lásku z a ím; je o jak sm , ědě už  éhle ch íli, že mi jen s ach aoči p o pláč zbyly. When Iha e seen by Time’s ell hand de aced The ich p oud cos o ou wo n bu ied age, When some ime lo y owe s Isee down- azed, And b ass e e nal sla e o mo al age; When Iha e seen he hung y ocean gain Ad an age on he kingdom o he sho e, And he i m soil win o he wa ’ y main, Inc easing s o e wi h loss and loss wi h s o e; When Iha e seen such in e change o s a e, O s a e i sel con ounded o decay, Ruin ha h augh me hus o umina e – Tha Time will come and ake my lo e away. This hough is as adea h, which canno choose Bu weep o ha e ha which i ea s o lose. ZÁVĚREM Co edy plyne ze zkušenos i č yř yb aných Shakespea o ých sone ů? Předně, nezřídka se až při pá ém, desá ém nebo padesá ém ná a u k émuž mís u sone u překlada eli yje í de ail, řeba jen neobyčejně použi é slo o, od něhož se lze od azi kme a oře, jež překladu může předa ýznamo ou ap oži ko ou in enzi u předlohy. Tak sone u 64 yzická su o os slo a de aced (zoha ený, ale aké zba ený áře) e spojení se su o ou ukou Času, k e á zpus ošila boha ou, h dou nádhe u po- mníků ěch, kdo zemřeli, posledu edla kpředs a ě p s ů času za y ých do kamenných žebe zašlých ěků. Překlada ele při om může és isamo ná češ ina. Tak žízeň nah adila chuť (appe- i e) sone u 56, neboť me a o ické příbuzens í českých slo u umožnilo oz inou ob az ouhy po milo ané by os i pomocí ý azů, jež se kžízni češ ině při ozeně ážou: spalující auhasi . A y zase do e šů při olaly plamen ažá . OPEN ACCESS 184 SVĚT LITERATURY 55 Něk e é Shakespea o y me a o y lze naopak přeloži doslo a. Kupříkladu spojení s eepy nigh neboli s má noc sone u 63 unguje jako me a o a konce ži o a obou jazycích. Akonečně je dob é ědě , že „češ ina je ýmo á elmoc“,36 na ozdíl od ýmo ě pomě ně chudé anglič iny. Rýmy překlada ele čas o nu í uhnou z ýznamo ě jinak zaos řeného ob azu předlohy, a ak je íc než namís ě dá si snimi jaksi načas a y- zkouše co možná nej íc kombinací slo ijejich a ů— dokud ýmo aná slo a ne- zapadnou do e šů co nej ěsněji. Obsaho ě iz uko ě. O šem přes eške ou snahu hloubko ě in e p e o a apře és ob azy o iginálu se může s á , že překlad se— řeba jen mís y— s ylo ě posune. Například k ě ší ly ič- nos i, ak jako sone u 56, nebo k ě ší d ama ičnos i jako medi a i ním sone u 64. Každý překlada el Shakespea o ých Sone ů se pokouší ak ochu onemožné. Po- kud se mu šak podaří zacho a alespoň něco zjejich poezie, snad jeho p áce není docela ma ná. LITERATURA 36 Kunde a 2012, s.231. Bible s a á aneb šecka s a á písma S a ého iNo ého Zákona podle posledního ydání k alického z oku 1613. B no: Le né knihy KMa, 2004. Bejblík, Alois. „Ana omie alžbě inského kosmu“. In Alžbě inské di adlo / Shakespea o i předchůdci. Eds Alois Bejblík— Ja osla Ho ná — Milan Lukeš. P aha: Odeon, 1978, s.301–324. Duncan-Jones, Ka he ine (ed.). Shakespea eʼs Sonne s. Bloomsbu y A den Shakespea e, 1998. F os , Robe . Collec ed Poems, P ose, & Plays. New Yo k: The Lib a y o Ame ica, 1995. Halas, F an išek. Imagena. P aha: Českoslo enský spiso a el, 1971. Halas, F an išek. „Řeč naší paní“. In ýž. Básně. P aha: Českoslo enský spiso a el, 1957, s.313. Hejdánek, Ladisla . Na a i i a apojmo os — 2. In Cyklus přednášek p onesených le ním semes u 1999/2000 na E angelické eologické akul ě Uni e zi y Ka lo y. A chi Ladisla a Hejdánka. Hilský, Ma in. „Shakespea o y Sone y“. InShakespea e, William. Sone y / Sonne s. Přel.Ma in Hilský. P aha: To s , 1997, s.15–81. Kollá , Jan. Slá y dce a / Báseň ly icko-epická pě i zpě ích. P aha: Naklada els í Academia, 2014. Ko alčuk, Jose . „Di adelnos Romance p o křídlo ku“. In H ubín, F an išek. Romance p o křídlo ku. P aha: Ná odní di adlo, 1997, s.12–15. Kunde a, Lud ík. „Češ ina je ýmo á elmoc“. In Slo o za slo em. Spřeklada eli o překládání. Ed.S anisla Rubáš. P aha: Academia, 2012, s.227–234. Kunde a, Lud ík. „Zpohnu ých časů“. In Halas, F an išek. Časy. P aha: Českoslo enský spiso a el, 1981, s.7–30. Kupka, F an išek— No o ný, Milosla . Božena Němco á. P aha: V. Neube asyno é, 1941. Ledge , Ge a d. Sonne 63. In e ne o ý p ojek . [online]. [ci . 2015-10-14]. Dos upné z: <h p://www.shakespea es-sonne s.com/ sonne /63>. Ledge , Ge a d. Sonne 64. In e ne o ý p ojek . [online]. [ci . 2015-08-08]. Dos upné z: <h p://www.shakespea es-sonne s.com/ sonne /64>. Mikeš, Vladimí . „Pod poezií je něco, co je íc než slo a“. In Slo o za slo em / Spřeklada eli OPEN ACCESS STANISLAV RUbáš 185 opřekládání. Ed.S anisla Rubáš. P aha: Academia, 2012, s.251–264. Mukařo ský, Jan. S udie zpoe iky. P aha: Odeon, 1982. O idius. P oměny. Přel. I an Bu eš. P aha: Naklada els í S oboda, 1974. Pla on. Faid os. Přel. F an išek No o ný. P aha: OIKOYMENH, 2000. Pla on. Symposion. Přel. F an išek No o ný. P aha: OIKOYMENH, 2005. Robinson, Pe e . Poe y & T ansla ion / The A o he Impossible. Li e pool: Li e pool Uni e si y P ess, 2010. Rubáš, S anisla . De a e o klíčů od jednoho s dce / České překlady Shakespea o ých Sone ů. P aha: Uni e zi a Ka lo a, Filozo ická akul a, 2000. Shakespea e, William. Hamle . Eds Ann Thompson— Neil Taylo . London: A den Shakespea e, 2006. Shakespea e, William. The Sonne s and ALo e ’s Complain . Ed.John Ke igan. London: Penguin Books, 1995. Si nik, Leonid. Sone y Šekspi a  aznych pe e odach. Mosk a: Folium, 1996. Vendle , Helen. The A o Shakespea e’s Sonne s. Camb idge, Massachuse s / London, England: Ha a d Uni e si y P ess, 1997. Wilde, Osca . Po é pana W. H. / The Po ai o M . W. H. Přel. Jiří Josek. P aha: Romeo, 2008. ATRANSLATION GENESIS OF FOUR OF SHAKESPEARE’S SONNETS D awing on i s au ho ’s Czech ansla ion o nea ly se en y poems om Shakespea e’s sonne cycle, which lies a he e y c ux o he Eu opean li e a y canon, his pape sha es a ew insigh s in o he wo kshop o aclassical poe y ansla o . I explo es he phone ic, s uc u al, seman ic and imagi- na i e complexi ies o he mos equen ly ansla ed sonne sequence, and shows, s ep by s ep, he way a ansla o has o deal wi h he a ious ea u es o Shakespea e’s poems i one’s ansla ion is no o lose i s poe y. Thus, he ansla o ’s decision making p ocess is discussed he e, showing mul- iple examples o how he Czech ende ing o Shakespea e’s indi idual lines ha e e ol ed o o m aqua ain, acouple , o , as in he case o sonne 64, he comple e poem. In ab oade sense, he pa- pe a gues agains he popula ema k by Robe F os ha “poe y is wha ge s los in ansla ion”. KLÍČOVÁ SLOVA: překlad poezie— geneze překladu— William Shakespea e— Sone y poe y ansla ion— ansla ion genesis— William Shakespea e— Sonne s S anisla Rubáš (* 1974) ys udo al anglič inu a uš inu na Ús a u ansla ologie FF UK P aze, kde současné době působí jako odbo ný asis en aředi el. Zabý á se li e á ním překladem, eo e icky ip ak icky. Je au o em De a e a klíčů od jednoho s dce (2000) očeských e zích Shakespea o ých So- ne ů, knihy Já píši Vám (2009), ěno ané překladům Puškino a E žena Oněgina, aspoluau o em Slo a za slo em (2012), soubo u ozho o ů sdoyeny českého li e á ního překladu. Jeho li e á ním a o i- em je William Shakespea e, zjehož díla přeložil h u Measu e o Measu e (pod náz em Něco za něco, 2004) abezmála sedm desí ek sone ů. Za ím posledním publiko aným překladem, na němž se podílel společně sLukášem No ákem aZuzanou Šťas nou, je sbí ka poezie (nejen) p o dě i Jen jes li si ne y- mejšlíš (2014) ame ického au o a Shela Sil e s eina, oceněná  oce 2015 Magnesií Li e ou za překlad. OPEN ACCESS