Jakub ZOUHAR — Petr POLEHLA, The Itinerarium Romanum of Ignatius Swieteczky O. P. A Critical Edition and Translation of a Travel Diary of 1777, Roma 2021
Abstract
144
Full text
144 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2022
dojem, že maximálně yče pala p oblema iku, přinejmenším polském p os ředí.
Gieysz o o o poje í šak bylo odlišné. Díky in e discipliná nímu cha ak e u s é me-
ody mohl nahlíže na éma zcela jinou op ikou, díky čemuž posunul od ě í sko-
ko ě kupředu. Přihlédnu í k enomenologii nábožens í Mi cei Eliadeho, sémio ice
Vjačesla a I ano a aVladimi a Topo o a aneokompa a is ice Geo gese Dumézila
umožnilo zmíněný posun kupředu. Celá p oblema ika dos ala ži ější ba y, přes-
nější kon u y aznačnou plas ici u.
My ologie Slo anů od s ého pů odního ydání o li nila množs í bada elů. Přes o,
že ne oří kompak ní uskupení ( las ní his o ickou školu), není jejich ýznam ni-
jak malý. Za pok ačo a ele Aleksande a Gieysz o a jsou po ažo áni například Jack
Banasz kiewicz aS anisław Rosik. P ní přímo na azuje na Gieysz o a a ozšiřuje
poznání přede ším p os řednic ím nejs a ších p amenů dynas ie Pias o ců. P a-
cuje s ědeckou kompa ací as uk u ální analýzou aje au o em množs í odbo ných
článků amonog a ií (například Podanie oPiaście iPopelu).2 S anisław Rosik se o ien-
uje spíše na iden i ikaci azeb slo anského nábožens í a aného křesťans í. Mimo
o ydal monog a ii ema icky o ien o anou na mnohohla nos slo anských bohů
(Udział ch ześcijańs wa)3 ajejich solá ní aspek y.
Aleksande Gieysz o zanechal oblas i bádání oslo anském nábožens í ý-
aznou anesmaza elnou s opu. Jeho přís up kp áci o li nil další gene ace ědců,
přičemž něk eří byli přímo jeho žáci. V cholně p o esionálním způsobem poodk yl
oušku neznáma a ale y á il zjednodušené pohledy na slo anskou my ologii.
Na zá ě ci uji slo a Geo gese Dumézila: „Každý eologický amy ologický sys ém má
nějaký ýznam apomáhá společens í, k e é jej yzná á, po ozumě aakcep o a
sebe sama, zbudi h dos na o, co bylo, adů ě u o, co je aco přijde.“
Jiří Ta an
Jakub ZOUHAR— Pe POLEHLA, The I ine a ium Romanum o Igna ius Swie eczky
O.P.AC i ical Edi ion and T ansla ion o aT a el Dia y o 1777, Monumen a O dinis
F a um P aedica o um His o ica XXXIII, Roma, Ins i u um His o icum O dinis P ædi-
ca o um— Angelicum Uni e si y P ess, 2021, 622 s., ISBN 978-88-99616-43-4
Jakub Zouha aPe Polehla, odbo ní p aco níci Ka ed y pomocných ěd his o-
ických aa chi nic í (Filozo ická akul a Uni e zi y H adec K álo é), jsou již
známou aza edenou d ojicí bada elů, jež p opojuje his o ické, a chi ářské a i-
lologické kompe ence, k e é aplikuje zejména na cí ke ní éma a období aného
no o ěku. Zmíni můžeme například jejich nedá no ydaný přehled cí ke ní
his o iog a ie křesťanského Západu, do edený od počá ků až do konce os ícen-
2 Jacek BANASZKIEWICZ, Podanie oPiaście iPopielu: s udium po ównawcze nad wczesnoś ed-
niowiecznymi adycjami dynas ycznymi, Wa szawa 1986.
3 S anisław ROSIK, Udział ch ześcijańs wa wpows aniu police alnych posągów kul owych
uSłowian zachodnich, W ocław 1995.
OPEN
ACCESS
Jan ZdIcHYnEc 145
s í.1 Jakub Zouha je přede ším odbo níkem na dominikánský řád ain elek uální
dějiny 18.s ole í zpohledu ka olické cí k e, Pe Polehla je klasickým ilologem zabý-
ajícím se la inskými aně no o ěkými ex y, mimo jiné aké aně no o ěkým di a-
dlem. Vano o ané knize se pus ili do p ního isko ého ydání o iginálního la in-
ského ces o ního deníku dominikána Ignáce Swie eczkého, k e ý na íc dop o odili
anglickým překladem— ědomě edy cílí na ši ší e opské, snad is ě o é publikum.
Os a ně značná ecepce é o edice se dá očeká a idíky mís u ydání apodpoře domi-
nikánského řádu: lze kons a o a , že jen málo cí ke ních his o iků zČeské epubliky
se může pochlubi knihou ydanou Římě. Ta o edice mimo jiné doplňuje s ále po-
k ačující ediční řadu zp á papežských nunciů zčeských zemí2 aje cenným příspě -
kem zejména kcí ke ním akul u ním dějinám d uhé polo iny 18.s ole í, nímané
spíše jako doba os ícens í aob ození, níž už se působení cí ke ních řádů elká po-
zo nos nepřisuzuje, pokud se neho oří ojejich ušení. Asamozřejmě je o aké k a-
li ní s ědec í očesko-i alských z azích, o nímání cen a ka olického s ě a ces o-
a elem ze s řední E opy.
Ces o ním zp á ám adeníkům z18.s ole í se poslední době ěnuje značná po-
zo nos , ať už jde oobecnější p áce sledující enomén ces o ních p ů odců3 nebo
čas ější díla analyzující (aedi ující) jedno konk é ní dílo.4 Včeském p os ředí se sle-
do aly li e á ní ces opisy spíše zdoby humanis ické, jak dokládají například p áce
Hany Bočko é aMa ké y Melouno é ěno ané ces ám do S a é země5 nebo pohled
ymezené skupiny ces o a elů na české země, jako ob az anglo onních ces o a elů
analyzo aný Hanou Fe enco ou.6 Přímo ces ujícím kněžím ařeholníkům (smobili-
ou řeholnic se p amenech se ká áme pochopi elně méně) se ale pozo nos ěno-
ala spíš omezeně, s ýjimkou (například) s udií Pa la Zah adníka.7
Swie eczký se oce 1777 ydal přes české a akouské země adnešní Slo insko
do I álie na gene ální kapi ulu s ého řádu, přičemž na š í il mimo jiné Milán či Řím
1 Jakub ZOUHAR— Pe POLEHLA, Přehled cí ke ní his o iog a ie na Západě do konce os ícen-
s í, Če ený Kos elec 2017.
2 Viz Alena PAZDEROVÁ— Anna OHLÍDALOVÁ— Rudol SANDER, Epis ulae e ac a
nun io um apos olico um apud impe a o em 1592–1628 I.Epis ulae e ac a Caesa is Speciani
1592–1598, I–III (1592–1594), P aha 2015.
3 S o . ozsáhlý sbo ník se ši okým časo ým zábě em: Gilles CHABAUD— É elyne CO
HEN— Na acha COQUERY— Jé ôme PENEZ (edd.), Les Guides imp imés du XVIe au XXe
siècle. Villes, paysages, oyages, Pa is 2000.
4 Susanne DAUB (ed.), Kuns denkmäle in La ium und de Toskana. Besch eibungen und Bewe -
ungen des Jesui en Daniel Papeb och aus den Jah en 1661–1662. E s edi ion, Übe se zung, Kom-
men a , Köln— Weima — Wien 2016.
5 Ma ké a MELOUNOVÁ— Hana BOČKOVÁ (edd.), K yš o Ha an zPolžic aBezd užic. Pu-
o ání aneb Ces a zk álo s í českého do měs a Bená ek, od ud po moři do země S a é, země jůd-
ské adále do Egyp a a elikého měs a Kai u I–II, Česká knižnice 91/I–II, B no 2017.
6 Hana FERENCOVÁ, Čechy aMo a a očima anglických ces o a elů 1570–1800, Olomouc
2018.
7 S o .za šechny Pa el ZAHRADNÍK, Ces a cis e ciáckých opa ů do Cî eaux oku 1765, in: Aleš
Zářický (ed.), His o ie 2006. Sbo ník p ací z12.celos á ní s uden ské ědecké kon e en-
ce konané 7.–8.p osince 2006 Os a ě, Os a a 2007, s.70–83.
Jan Zdichynec
OPEN
ACCESS
146 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2022
ado azil až do Neapole. Na zpá eční ces ě p ojížděl německými oblas mi S a é říše
římské. Poznámky si p a děpodobně zapiso al už během s é ces y, ale sh omáždil
je až sods upem. Je řeba zdů azni , že se jedná odosud akřka neznámý p amen,
nacházející se e ondu řádu dominikánů li oměřickém S á ním oblas ním a chi u,
aopomě ně ozsáhlý ukopis. Dop o ází jej edice několika docho aných, německy
ala insky psaných dopisů Swie eczkého. Na om o mís ě nelze pře yp á ě celý ob-
sah díla, do něhož p oniká osobní zkušenos au o a. Mís y dílo působí elmi ži ě, až
ipně. Nej ě ší pozo nos Swie eczký ěnuje cí ke ním ins i ucím as a bám, pře-
de ším (ale zdaleka nejen) s ého řádu, pochopi elně nej íce Římě. Je zajíma é, že
do jeho ýkladu spíše jen ok ajo ě s upují ian ické pamá ky (například Koloseum,
zmiňo ané jako am i eá , kde se kdysi odeh á aly h y). Zdá se, že Swie eczkého
popis je au en ický, bohužel se edi o ům nepodařilo nají jednoznačný zd oj, k e ý
mohl bý au o o i deníku opo ou. Pa ně ale nej íce če pal zosobního záži ku azku-
šenos i.
Edice je p o edena pečli ě ač enáři dobře poslouží ipřeklad do anglič iny. Ne-
označil bych ji šak za edici k i ickou. Jis ě, kdispozici je jen jeden ukopis, ale zdá se
mi, že edi oři podá ají ediční p a idla přece jen příliš zjednodušeně. Vhodné by bylo
zohledni například p áce Aleny Bočko é, zejména její ozsáhlou ediční poznámku
kedici la inských jezui ských školských he .8 Edi oři se snaží přede ším o ě né e-
p oduko ání ex u, což se jim nepochybně podařilo, aniž by se zabý ali přílišnými
de aily. Je o šem o ázka, zda je unkční oau o o i deníku ho oři jako o„Ignazio i
Swie eczkém“— nebyla by hodnější počeš ěná o ma jména? Snad by bý alo hod-
nější (byť nepochybně ypog a icky mnohem ná očnější) edi o a přepis apřeklad
z cadlo ě, aby lépe yniklo s o nání mezi la inskou aanglickou e zí. Zde bych snad
podo kl, že je ždy ob ížné překláda pojmy a eálie s ředoe opského (ale ii al-
ského) p os ředí do anglič iny— en o překlad je o šem s ozumi elný a unkční, byť
mohl bý íce podložen řeba ýklad ouží aných měnách. Domní ám se, že hodnější
je překlad „dis ic “ než „coun y a chi es“.
V ozsáhlé knize najdeme jen d obné g a ické nepřesnos i seznamu p amenů
ali e a u y.9 U či é ozpaky šak působí ozsáhlá ú odní s udie— jako ne zcela odů-
odněné se mi je í ci á y u ádějící celé dílo, odkazující na gene ální kapi uly ices-
o a elské zkušenos i (například oces o ání od Augus a Ludwiga on Schlöze a).
Ú odní s udie přináší řadu zajíma ých sou islos í aú ah (ozpůsobu ces o ání, gene-
álních kapi ulách, dominikánech na ces ách, ces o ních denících)— au oři se šak
až příliš ozbíhají do ůzných odboček, řeba odominikánských s udiích či opozici
la iny 18.a19.s ole í; y šak zhledem kmnožs í éma nu ně působí poněkud
po chně. Do jis é mí y je op a ňuje zaměření na anglosaského č enáře, ale přece
jen například ýklad o ozdělení Českoslo enska se mi je í jako op a du nadby ečný.
Na íc jsou u áděny spíše jen obecné eze, někdy nahodile řazené (při ces o a elské
8 S o .Ka eřina BOBKOVÁ-VALENTOVÁ— Alena BOČKOVÁ— Magdaléna JACKOVÁ—
Ma in BAŽIL— E a PAUEROVÁ— Jan ZDICHYNEC— Zdeněk ŽALUD (edd.), S .Jan Ne-
pomucký na jezui ských školních scénách, Thea um Neola inum. La inské di adlo českých
zemích I, P aha 2015, ediční poznámka na s.51–71.
9 Případně přepisech, například na s.26 je cuisdam.
OPEN
ACCESS
RadEK PETříK 147
li e a uře je zmiňo án řeba iPausaniás!), k e é nejsou podloženy konk é ními pří-
klady aani dos a ečnými ci acemi jis ě použi é a e lek o ané sekundá ní li e a u y.
Poněkud zjednodušeně působí ýklad oos ícenském myšlení (aniž by byly zmíněny
ecen ní p áce Daniely Tinko é) amís ě dominikánů něm, sřadou exku zů kjejich
eologii a ilozo ii (au oři se zaměřují na dominikány ajezui y, sopomenu ím dal-
ších řádů). Ten o ex dá á po řebné sou islos i ces o nímu deníku (někdy až nad-
by ečné), ale jako dějiny ducho ního kon ex u doby jej čís nelze. Nesouhlasil bych
například ani s zeními ope i e ním pos a ení s řední E opy.
Ne ou ám si hodno i anglický ex po s ánce jazyko é, ale například si mys-
lím, že je ne hodné ho oři ohabsbu sko-lo inské dynas ii jako odomu „Lo ena“.10
Jako logické řešení ale nímám uží ání mís ních jmen: la inském znění jsou pone-
chány Swie eczkého a ian y (byť někdy ma oucí), anglické e zi se au oři, pokud
možno, pokouší mís a iden i iko a . Spíše bych u í al ě ší sous ředění na ukopis
samo ný, jeho obsah, nější s ánku a řeba ihis o ii, další ecepci Swie eczkého díla
českými dominikány, pokud by se dala zjis i . Snad by se dala důkladněji cha ak e-
izo a iosoba Swie eczkého, jeho případné sociální sí ě a d. Sh nu je ale p ůběh
gene ální kapi uly, Swie eczkého pohledy na židy, cizince, jeho kul u ní pos řehy,
zp á y ouby o ání, dop a ních p os ředcích. Podány jsou (opě možná až příliš po-
d obně) dějiny odiny Swie eczkých aSwie eczkého s udia— spíše sdů azem na
jejich obecné ámce než na jeho konk é ní osobu.
U edené ý ky jis ě neubí ají ano o ané edici na ýznamu. Edi oři přinášejí ne-
smí ně zajíma ý ex doplňující naše po ědomí odobě konce 18.s ole í. Přinášejí
o šem aké spous u cenné p amenné lá ky, jejíž hlubší analýza do jis é mí y zůs á á
ješ ě úkolem dalšího bádání.
Jan Zdichynec
Jiří HOFMAN (ed.), Lidé ah adby. Bas iono é pe nos i ajejich ži o , České Budějo ice,
Vedu a, 2020, 176 s., ISBN 978-80-88030-48-5
Kniha Lidé ah adby, jejímž edi o em je his o ik Jiří Ho man ze zájmo ého sd užení
Te ezín— měs o změny, je sbo níkem yb aných příspě ků předních odbo níků
oblas i o i ikací, k e é byly p ezen o ány na kon e enci „Lidé ah adby— bas-
iono é pe nos i ajejich ži o “.1 Publikaci oří edle ú odu de ě příspě ků (kapi-
ol). Jejich ýbě ach onologické řazení naznačuje p omyšlenou edi o skou koncepci
knihy. Každá zkapi ol s ojí na ozdílných me odologických základech azas upuje jiný
ědecký přís up aúhel pohledu na enomén pe nos í. Obsaho á ozmani os může na
p ní pohled působi nesou odě, ale jedno ícím pojí kem je zde p oblema ika bas io-
no ého ope nění, h adeb a alů obecně, což se p omí lo ido náz u publikace. Kniha
10 P oč je u eden (s.43) německý náze uKa lo ých Va ů aTeplic anikoli uChebu? Nemě-
lo by se aději psá „gene al chap e s“ než „chap e s gene al“ (s.45)?
1 Kon e ence byla pořádána Te ezíně dne 30.září 2019 e spolup áci se Společnos í p o
ýzkum dějin ojens í.
Radek Pe řík
OPEN
ACCESS