Úvodník
Abstract
7
Full text
Úvodník „Nietzsche ve své kritice, adresované soudobé vědě, univerzitnímu provozu imoderním vzdělancům, vmnoha ohledech jasnozřivě pojmenoval ty rysy, jimiž se vyznačuje— vpodobě nesrovnatelně ohavnější— dnešek: ‚rozčilená, bezdechá, sem atam pádící, ba zmítající se věda‘, jež nevychovává ke kultuře, vědecký provoz ve svém ‚upachtěném auštvaném závodění‘ akonečně i‚vědecký člověk‘, který hnán ‚životní nouzí‘ ve svém spěchu aotupění upadl na roveň ‚unavenému dělníkovi‘, ‚otrokovi‘“, píše Petr Málek vtextu Dvě lekce studia literatury aneb opomalosti, úvodní ze souboru Studií askic nového čísla Slova asmyslu. Právě pokus reflektovat povahu dnešního vědeckého postupu atázání, ato zperspektivy literární vědy, se stal široce založeným spojovníkem statí prezentovaných vtomto čísle. Zaměřili jsme se zejména na mapování různorodých filologických ainterdisciplinárně (filozoficky asociologicky) založených postupů apodnětů při studiu slovesného díla. Děje se tak jak vMálkově úvodní studii, tematizující Benjaminův výklad Kafkova díla aOpelíkovo čtení Karla Čapka, tak ve stati Daniela Vojtěcha, která se— při příležitosti druhého vydání monografie Jiřího Opelíka Josef Čapek (2017, 1. vyd. 1980)— ve stati Zářivá hlubina vrací kjejím původním kontextuálním vazbám; zdůrazňuje kontext její mezioborovosti, souvislost autorovy celoživotní badatelské pozornosti soustředěné kosobnosti J.Čapka avýznam jejích metodologických ateoretických aspektů pro domácí literárněhistorickou tradici monografického pojednání typu osobnost-dílo. Následná dvojice textů vprůnicích vybraných segmentů literární afilozofické rozpravy zkoumá interpretační potenciál dvou literárních světů: Pavel Kordík (veseji „Trochu jen voda nás dělí!“. Oubíhání, úběžníku, onavigaci) kolem Narcisovy figury básnivě rozeznívá nuance významů spjatých sotázkami vztahu jevení, řeči aidentity, Tereza Matějčková (Antigona je mrtvá? Ať žije Isména?) důsledně odvažuje akonfrontuje možnosti rozumění Sofoklově tragédii. Constanze Derham sleduje způsob, jímž je vLeppinově románu Severins Gang in die Finsternis evokována pražská topografie. Trojice návazných prací se obrací kzápletkám translatologickým— Eleonora Bentivogli stopuje ainterpretuje posuny mezi dvěma knihami Čapkových překladů francouzské poezie, Gaia Seminara aAdéla Ruferová analyzují tradici apovahu italského, resp.anglického překládání Hrabalovy prózy Příliš hlučná samota. Závěrem Hans-Christian Trepte zkouší vyznačit tendence vpředstavování holokaustu vpolské literatuře posledních desetiletí. OPEN ACCESS
8 SLOVO A SMYSL 29 Pro rubrika Retrospektiva římská bohemistka Annalisa Cosentino připravila edici korespondenční výměny odvíjené vletech 1948–1977 mezi Vladimírem Holanem aAngelo Mariou Ripellinem; vKritických rozhledech Marie Škarpové, Martina Machovce aKláry Soukupové se dostalo na knihy Veroniky Čapská (Mezi texty atextiliemi. Swéerts-Šporkové, textové praxe akulturní výměna na přelomu baroka aosvícenství), Marka Švehly (Magor ajeho doba. Život Ivana M.Jirouse) aJosefa Hrdličky (Poezie akosmos). Red. OPEN ACCESS