Současné trampské osady a campy

Současné trampské osady acampy markéta Jozová Contemporary settlements and camps of Czech tramps One of the most interesting issues of the phenomenon of tramping is its relationship to landscape, nature and their reconceptualization into his own image. e basic substance of this activity is primarily spending time in nature, in the woods, outside the city. is spending free time in nature currently takes place in tramping in two main discourses. e first discourse is the free camping, sometimes called tenting, the second discourse is settlements (being on the tramp settlement). ese two discourses of tramping are still current and very popular between the tramps. Each of these imaginary ways has passed its cultural-historical development and in the current time has already own original style. As well as the tramps, who are inclined either to the discourse of wild camping, or are permanent residents of tramps settlements. Aim of this paper is to evaluate the situation in the current tramp camps and settlements. Key words: tramping subculture, camp, tramp settlement, wild camping, modern tramping Tramping je velmi zajímavý adnes již téměř tradiční fenomén typický pro české kulturní prostředí. Zvolit si tedy téma voblasti trampingu nebylo ničím ojedinělým. Voblasti výzkumu trampské subkultury se můžeme setkat spracemi popisující tramping zpohledu historického vývoje, sportovní ahudební subkultury nebo také zpohledu kulturně-politické angažovanosti1. Má práce se zabývá trochu jiným pohledem na trampskou společnost. Určujícím momentem tohoto pohledu je zkoumání života současných trampů, ať už jezdí do trampských osad nebo provozují tzv.táboření. Ačkoli se může zdát, že život vosadách atrampských campech je jasně čitelný azřejmý, tak jednoznačné toto tvrzení není. Trampské campy aosady prošly svým kulturně-historickým vývojem. Od 20. let 20 století zaznamenal tramping velký progres, zejména voblasti těchto dvou hlavních trampských linií.2 Hlavním motivem pro vzájemnou komparaci těchto dvou trampských linií je proměna těchto dvou aspektů, zejména pak vposledních desetiletích. Dnešní osady již nejsou osadami 30. let minulého století. Ačkoli některé prvky jsou zachovány achráněny, jejich podoba je vjednotlivých osadách rozdílná. Podobné je to iutábořících trampů, které dnes již nikdo nenazývá „divokými skauty“. Není to však tak, že by tramping včeském prostředí uvadal. Tramping je stále tady! Pro tento článek jsem jako ukazatele srovnání života vtrampských campech atrampských osadách použila data zterénního výzkumu, prováděného ve vybraných současných trampských lokalitách. Tento výzkum se zaměřil právě na lokality, kde má tramping idnes svou udržovanou tradici, ačkoli samotná podoba trampování se 1 Například práce M.Maršálka, J.Krška, J.Pohunka, P.Vinkláta atd. 2 Více také J.Pohunek 2011. „Konflikty českého trampingu.“ Historická sociologie 2: 95–106. OPEN ACCESS 150 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017 pochopitelně proměňuje. Záměrem komparace pak vzásadě byla badatelská otázka směřovaná na samotné osadničení avolné táboření. Oba tyto trendy nesou jméno trampingu, oba tyto fenomény jsou součástí trampské subkultury apodílí se na rozmanitosti tohoto fenoménu. Aprávě shodnost arozdílnost těchto dvou trampských cest je podstatou, na kterou bych se vtomto článku zaměřila. TÁBORNÍCI, STANAŘI AOHNÍČKÁŘI Stanaření, také někdy nazývané „volné táboření“, též „divoké táboření“ nebo „trampování“ je způsob trampingu, který není vázán na trampskou osadu ve smyslu místa, chatové nebo srubové základny aosadních zvyklostí. Jeho příznivci jsou trampové, kteří jsou pokračovatelé prvotní trampské myšlenky společného sdílení prostoru krajiny avztahu kpřírodě. Jsou samostatnou skupinou vrámci trampingu ajeho vývoje. Strochou nadsázky můžeme hovořit opotomcích prvních průkopníků azálesáků, kteří vytvořili základy pozdějšího trampského hnutí (Hurikán 1940: 215). Trampové stanaři (táborníci) jsou známí především svým trampskými dovednostmi, zejména pak praktičností vpodobě balení věcí na cestu. Především se to týká sbalení „usárny“.3 Někteří ztěchto trampů jsou vtomto opravdoví mistři adokáží do tohoto úzkého dlouhého „vaku“ sbalit opravdu velké množství věcí. Samozřejmě se to vztahuje pouze na věci nejnutnější potřeby ssebou na vandrování. Původním trampům, zejména ve 20. letech, často musel stačit jako přikrývka dlouhý kabát, postupem času srozvojem armádních výprodejů aobchodů typu army shop vdnešní době, je výbava těchto trampů daleko rozmanitější. Hlavní součástí „usáren“ nebo batohů pak jsou věci pro táboření nezbytné. Základní výbava spočívá zejména ve spacím pytli, do něhož se dá zabalit množství dalších věcí, speciálně pak oblečení, dále se nesmí opomenout sirky nebo zapalovač, voda, nějaké jídlo, souprava na vaření (ešus, miska, lžíce, hrnek). Vneposlední řadě pak výbavu tvoří věci pro pobyt vpřírodě nezbytné— nůž, provaz, kus suchého troudu nebo smolky,4 kousek svíčky, někdy isekera (Hurikán 1940: 217). Avšak ani ten nejlepší stan nebo výbava nedělá ze svého majitele opravdového táborníka. Bývá obecným míněním, že správný tramp— táborník se pozná až podle toho, jakým způsobem se chová vlese ana místě, kde kempuje (Hurikán 1940: 216). Tramping vpodobě tábořících tzv.„stanařů“ většinou spočívá ve víkendovém výjezdu do přírody. Po určení lokality adojezdu na vybrané místo následuje utáboření se (většinou přímo vlese). Táboří se buď vmístě tzv.„campu“, nebo se jednoduše vytvoří provizorní tábořiště. Trampové stanaři většinou mají svá oblíbená teritoria, mezi nejoblíbenější patří například Brdy, Kokořínsko, Český kras apod. Stanaři mohou mít isvou „osadu“ azaložit si vlese „camp“, na který pak jezdí tábořit pravidelně. Víkend se pak tráví většinou na campu, nebo procházením se po lese, návštěvou místní krčmy nebo hostince avečerní „slezinou“5 ahraním uohně.6 Vrámci stana3 Usárna = typ vojenského batohu. 4 Dnes je možné také doplnit osuchý podpalovač. 5 Slezina = setkání. 6 Myšleno hraním na kytary apod. OPEN ACCESS mARKéTA JOzOVá 151 ření je také možné podniknout „vandr,“7 který znamená putování zjednoho místa na jiné. Vrámci několika dní tak může tramp obejít iněkolik různých campů nebo tábořit na několika různých místech. Stanaři mají také své vlastní pojmenování míst, na která dojíždí. Vtrampském žargonu se pak jezdí ne na Kokořínsko, ale rovnou na Bílé Skály, nebo místo označení lokality Brdy se použije název „jedeme ke 40 vším, na Černou skálu, kSežranýmu psu“ apod. (Hurikán 1940: 216). Specifickou skupinou mezi trampy jsou pak tzv.„ohníčkáři“. Mezi „stanaři“ a„ohníčkáři“ není jasně vymezená hranice, jedná se spíše ostarý trampský výraz pro trampy–táborníky, kteří tradičně zažehávali své ohně sobotu co sobotu, aniž by jednu vynechali. Bob Hurikán také „ohníčkáře“ popisuje jako trampy, kteří na rozdíl od stanařů jezdí tábořit pokaždé na jiné místo apouze pod širák, tzn. bez jakéhokoli stanu nebo přístřešku (Hurikán 1940: 60, 195). Mezi „stanaře“ a„ohníčkáře“ se také řadí trampové nazývaní jako trampové samotáři. Toto označení vychází především ze skutečnosti, že jedinec není členem žádné osady nebo party kamarádů.8 Trampuje většinou sám, táboří osamoceně, může se také stát součástí většího vandru se skupinou kamarádů, ale není nikde „oficiálním“ členem. Trampové samotáři většinou nepoužívají „domovenky“9, případně mají vyšitý symbol „woodcraftu“10 svnitřními iniciály TS.11 OSADNÍCI Trampové „osadníci“ tvoří velkou amezi populací známou část trampů. Trampské osady začaly vznikat již ve 20. letech způvodních „stanařských“ táborů, které se přeměnily ve stálá obyvatelná místa schatou nebo srubem na pevných základech. Osady jsou také místem nejčastějšího sdružování trampů, zejména pak během víkendů (trampsky „weekendů“). Osadníci mají svého šerifa, zástupce šerifa adalší určené funkce vrámci celé skupiny, která do osady patří (Pohunek 2011: 70). Bob Hurikán dokonce ve své knize snadsázkou poznamenává, že nikde na světě nebylo tolik šerifů jako unás vletech 1919–1920 (Hurikán 1940: 25). Některé názory považují osadníky— chataře za odnož trampingu, která se odklonila od původních trampských ideálů. Chataři jsou pak nazýváni „salonní trampové sparketama“ (Hurikán 1940: 218). Tento názor je většinou daný okolnostmi rozšíření trampských osad onové chaty, zejména pak vobdobí růstu fenoménu trampingu ve 30. letech anásledně vdobě po 2. světové válce, kdy začalo být voblibě rekreační chataření adošlo tak kpromísení původních trampských osad schatami rekreantů (Pohunek 2011: 66, též Kašák 2009: 11; Wágner 2012: 24). Trampové chataři tráví své trampské víkendy na osadách, na chatách. Větši7 Vandr, čundr, tramp, toulka; všechny termíny označují výjezd do přírody. 8 Trampové samotáři mohou pobývat na osadách vrámci potlachů, návštěv apod., ale nemají svou jednu stálou osadu nebo partu. 9 Označení příslušné osady, většinou formou nášivky umístěné na rukávu bundy. 10 Symbolem woodcraftu (zálesácké dovednosti amoudrosti) je bílý kruhový štít srohy, viz. http://www.woodcraft.cz/ 11 TS = tramp samotář. OPEN ACCESS 152 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017 nou přijedou na osadu již vpátek ado neděle se pohybují vteritoriu osady. Pracují na terénních úpravách vokolí chaty, nebo na samotné chatě, případně se jde na návštěvu ke kamarádům. Večer bývá tradiční „slezina“ vosadním baru, uohně nebo vhospodě uosady. Chataři se také vrámci osad účastní různých společných akcí (sportovních, kulturních, výletních apod.) Unikátností trampingu je pochopitelně ijeho tajuplnost auzavřenost. Po celé republice existují osady acampy (campy speciálně), které ani dnes nejsou vpovědomí širší trampské populace, natož pak veřejnosti. Vždy záleží na každém jedinci trampovi (nebo osadě), zda budou chtít svá místa zveřejnit apodělit se oně sostatními trampy aspolečností.12 Tato skrytá auzavřená tvář trampingu přikládá samotnému pohledu na trampskou subkulturu také svůj význam. Takže touha zmapovat trampské hnutí avšechny campy aosady se tak stává problematickým badatelským úkolem. OSADY Prvotní myšlenkou bylo vytvořit stabilní zázemí navštěvovaného tábořiště, proto mnohdy první pokusy ostavbu chaty nebo přístřešku měly krátkodobé trvání, neboť materiály použité na stavbu byly většinou zvětví apřírodních materiálů dostupných vokolí. Až následkem usedlejšího způsobu trampování vjedné oblasti mohli postupně trampové věnovat svou pozornost chatám asrubům apostupně tak svá tábořiště vylepšovat. Tím docházelo ke změně nejen vtechnikách táboření atrávení pobytu vdaném místě, ale také kpřetváření samotného přírodního prostředí na prostředí kulturní krajiny. Nejprve se osadou nazývalo jedno obydlí nebo chata, většinou postavená ze společných finančních prostředků ataké společnými silami (Vágner 2012: 24). Později se vokolí této chatky či srubu zakládaly další sruby aobytné stavby aosada jako taková pak znamenala okruh těchto spřátelených obydlí. Považuji za nutné zde také zmínit skutečnost, že převážná většina trampských osad vznikla zcampů atábořišť. Dá se tedy hovořit ourčité plynulé kontinuitě mezi těmito dvěma prvky. Centrální oblasti osad vznikaly především voblastech sdobrou dopravní dostupností, voblastech velkých řek nebo potoků ataké vzázemí blízkosti velkých měst. Mnohé zdnešních trampských osad volně navazují na původní osady zdoby po první světové válce. Jako první trampská osada se vpramenech uvádí osada Ztracená Naděje (1918) na břehu řeky Vltavy voblasti bývalých „Svatojánských proudů“ mezi Třebenicemi aŠtěchovicemi. Jejímu vzniku předcházelo založení Tábora Řvavých (Roaring camp) vroce 1918 (Hurikán 1940: 20, 21)13. Trampské osady mají svůj název, vlajku aosadní řád. Včele osady pak stojí šerif, který má určitá rozhodovací práva, ale také povinnosti. Názvy osad se ve většině 12 Dnes je možné získat velké množství informací ocampech aosadách prostřednictvím internetu, viz např.http://stopar.cs-info.cz/index.php/tramping/17-archiv-trampskych- -osad, nebo také zde https://sites.google.com/site/nastramp/archiv-zprav/zpravy- -2012-2013/12seznamtrampskychosad-kftp 13 Hurikán dokonce uvádí první zmínku oRoaring Campu již vroce 1914, viz Hurikán 1940: 20. OPEN ACCESS mARKéTA JOzOVá 153 případů odkazují na trampskou symboliku převzatou zwesternů aDivokého západu— např.osada Býčí Oko, případně se názvy osad odkazují na geografickou polohu místa— např.osada Černá Skála, nebo S.O.H.S. (Spojené Osady Horní Sázavy). Název osady je pak věcně znázorněn na domovence apřípadně osadní vlajce. Zvláštní pozornost se věnuje táborovému ohništi. Oheň je pro trampy silným symbolem vyjadřujícím sounáležitost, kamarádství aupřímnost. Samotné ohniště je postavené na speciálním místě, má většinou kruhový tvar, bývá obložené kameny akolem je zhotovené jednoduché posezení. Většina osad také má své „smuténkové“ místo. Jedná se ospeciální prostor většinou vokolí malé skalky nebo kamenné mohyly, které slouží jako vzpomínkové místo zemřelých kamarádů akamarádek. Někdy je vtomto prostoru zhotoven pomníček. Tato místa mají pietní charakter.14 CAMPY Pro výraz „camp“ bychom vtrampském pojetí použít definici, jako místo/tábořiště, které nedisponuje uzamykatelnou chatou nebo podobnou stavbou. Jedná se otábořiště, kde je možné vařit, spát ajinak trávit čas (Pohunek 2011: 84). Není nikde stanoveno, jak by měl typický trampský camp vypadat. Vtrampské subkultuře panuje vtomto ohledu velká různorodost. Velmi lehce se tak může stát, že každý zcampů atábořišť nese rukopis svého stavitele. Ačkoli mohou být trampské campy velice rozdílné zhlediska výstavby, polohy, nebo pojmenování, vyskytují se prvky, které bývají pro všechny campy atábořiště stejné. Tyto univerzální prvky se dají shrnout do několika jednoduchých položek. Klasický trampský camp se většinou vyskytuje vlese, skrytý před zraky kolemjdoucích, poblíž potoka nebo jiného zdroje vody. Na místo campu se ve většině případů nedostanete po značené cestě, nebo vůbec po nějaké oficiální cestě. Cesty vedou přímo lesem, nebo vyšlapanou pěšinkou, která se často podobá zvířecí stezce apo chvíli prodírání se lesem, strochou štěstí, naleznete camp. Vtypickém trampském campu je stabilní ohniště, základní zázemí tvořené jednoduchými lavičkami, dřevěnými sedátky, upraveného rovného místa sloužícího ke spaní akonstrukcí vhodnou ke stavbě základního přístřešku vpřípadě deště (Pohunek 2011: 86, též Hurikán 1940: 217). Ohniště je pak situováno do pomyslného středu— centra campu, jako symbol sdružování akamarádství. Kohništi se také přistupuje rozdílně podle činnosti, která je na něm momentálně vykonávaná. Pokud se vaří jídlo, má ohniště čistě profánní charakter, pokud se jedná ovečerní slavnostní oheň, tvoří ohniště symbolický prvek (Pohunek 2011: 85). Po každé návštěvě se ohniště ve většině případů uklidí, udělá se zásoba dřeva pro další návštěvu, nebo ipro trampy, kteří sem mohou zavítat. Některá ohniště, typicky vBrdech, se nevymetají, ale tradičně se navrší další kruh zkamení, což dává ohništím vtomto regionu mohylový tvar (Pohunek 2011: 85). Do středu ohniště se pak vkládá smrková větvička jako pozdrav trampům, kteří camp navštíví následně. Vbrdských campech se můžeme setkat ise symbolem tzv.„brdské vločky“, která bývá značkou brdských trampů.15 14 Známým místem je např.Mravenčí skála na Ztracence. 15 Poskládané smrkové větvičky do speciálního obrazce, který je znakem brdských trampů. OPEN ACCESS 154 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017 Pokud bychom se zaměřili na rozdílnost jednotlivých campů atábořišť, mohli bychom tato místa rozdělit do několika pomyslných kategorií. První skupinou tvoří prostá tábořiště, která nemají žádnou dřevěnou pevnou stavbu azázemí. Tyto campy jsou tvořeny většinou pouze ohništěm, lavičkami asedátky vpodobě jednoduše položených klád ašpalků kolem ohniště. Zázemí pro táboření pak tvoří relativně ploché, někdy upravené místo pro spaní, vytvoření plachtového přístřešku, případně např.zavěšení hamaky. Vtomto typu tábořiště je absence jakéhokoli stabilního prvku vpodobě náčiní, nářadí nebo nádobí na vaření. Mnohdy zde není ani vytvořený přístřešek pro zásobu dřeva. Tento typ tábořiště se většinou využívá pro jednorázové táboření, případně pro opakované táboření vrůzných časových periodách. Tento typ tábořiště je také možné definovat pod různými názvy, adokonce se můžeme setkat isopakovaným životním cyklem tábořiště. Druhým typem campu jsou místa, která jsou charakteristická jednoduchou stavbou vpodobě stabilního přístřešku. Někdy bývají campy doplněné omalé dřevěné jednoduché boudy vhodné kpřenocování vsuchu. Na rozdíl od trampských osad jsou campy veřejně přístupné, nemají pouze jednoho majitele, ačkoli jsou campy, na které jezdí pravidelně ti samí trampové, kteří si camp vybudovali. Itak je možné vcampu přenocovat. Tyto typy trampských tábořišť jsou vhodné ke klasickému typu volného trampování,16 zejména pak kněkolikadenním vandrům. Vandry se většinou neváží kjednomu místu, ale po dobu několika dnů se projde vybrané území apřespává se každou noc jinde. Tento 16 Někdy tento typ bývá označován jako divoké táboření. Obr. 1.Brdské ohniště (foto M.Jozová). OPEN ACCESS mARKéTA JOzOVá 155 typ trampování je typický zejména právě pro tzv.ohníčkáře, kteří se rádi přesouvají zmísta na místo. Například se takto volí přechod přes Brdské Hřebeny, nebo vandr napříč Kokořínskem, případně vandr Českým rájem. Pro tento případ trampování je znalost pomístních campů17 vdané lokalitě pro trampa velkou výhodou. Campy však mohou být i součástí přírodních útvarů. Velmi oblíbené jsou např.campy pod skalními převisy, opuštěné lomy, staré vojenské pevnosti apod. (Pohunek 2016: 173). Vtěchto campech se významným způsobem využívá terénních prvků apřírodního prostředí. Samotné tábořiště je situováno pod daným přírodním prvkem, např.skalním převisem, kde bývá vytvořený prostor pro spaní, někdy zde jsou umístěné drobné pomůcky (svíčky, sirky, věci pro zapálení ohně) ataké prostor pro uskladnění suchého dřeva. Ohniště bývá umístěno mimo tuto spací oblast, těsně pod skalním štítem, případně uvchodu do campu, např.vpřípadě jeskyní. Řada campů má také svůj cyklický životní charakter. Mohou být postaveny, využívány, zaniknout ataké mohou být znovuobjeveny nebo postaveny. Naopak některé staré campy mají svou historii adodnes jsou metaforicky „mekkou“ trampingu. Tyto campy jsou pak dobrodružně vyhledávány avypátrávány vlesích podle starých „cancáků“ nebo map, případně podle informací starších trampů. Takovým příkladem může být hledání campu Unestwur, známého brdského campu Zlaté dno, neboli Dice Camp spojený stradicí Brdské zimní brigády (Pohunek 2016: 174). 17 Tzv.mentální mapa. Obr. 2.Brdský camp (foto M.Jozová). OPEN ACCESS 156 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017 KOMPARACE VYBRANÝCH LOKALIT Oblasti pro srovnání současné podoby trampingu vosadách acampech byly vybrány záměrně, jako lokality stradiční trampskou historií. Konkrétní srovnání se týkalo dvou vybraných lokací, osady SKOT abrdských campů voblasti Hřebenů. Osada SKOT patří dnes mezi typické osady vzniklé ve 30. letech adodnes se snaží uchovat prvky klasického trampského života akaždodennosti. Oblast brdských Hřebenů proslula také ve 30. letech, zejména díky působení Packardovy brdské brigády, která zajistila tomuto teritoriu jeho nehasnoucí slávu vtrampské historii.18 Základem byla opora vdostupné literatuře aseznámení se sdostupnými texty ztrampské historie apočátcích trampingu ve sledovaných oblastech. Velkým přínosem byla možnost pracovat sarchivními prameny, zejména skronikou osady SKOT. Zdané literatury byl pak získán elementární soubor informací odaném území, jeho historii avývoji, transformaci ataké důležité milníky obou sledovaných lokalit. Tyto informace byly následně porovnávány stvrzením pamětníků, převážně vosadě SKOT.19 18 Brdy jsou známé také např.díky Marko Čermákovi, který má chatu El Torro vúdolí Hadrů. 19 Voblasti brdských campů jsem byla odkázána vpřevážné většině na historické události popsané literaturou nebo vzpomínkové texty trampů dostupné včasopise Puchejř, případně na internetové stránky strampskou tematikou. Tyto informace byly konfrontovány vrozhovorech strampy jezdící na Brdy. Obr. 3.Camp pod převisem (Foto M.Jozová). OPEN ACCESS mARKéTA JOzOVá 157 Získaná data sloužila jako základ pro vybrané okruhy ajednotlivé prvky pro analytickou komparaci. Výběr astanovení okruhů spočíval vroztřídění daných dat astanovení četnosti výskytu prvků vdané lokalitě. Například množství trampských ozdobných předmětů, nebo ohniště, vlajka se vyskytují svelkou četností vobou sledovaných lokalitách. Podobným způsobem byla roztříděna aporovnána iostatní sesbíraná data. Ztěchto informací byly následně vytvořeny 3 základní kategorie. Jedná se ooblasti obecných atributů, speciálních atributů akategorii, identifikovanou jako atributy „ostatní“. OBECNé ATRIBUTY První skupina dat obsahuje prvky obecné povahy. Patří sem zejména oblast geografické polohy, přírodních zdrojů, infrastruktury apod. Osada SKOT je situována do prostředí, které má velmi dobře rozvinutou infrastrukturu. Poloha osady je na okraji Třebenic akatastrálně je součástí Štěchovic. Přístupové cesty jsou zpevněné, asfaltové spoměrně dobrou dostupností. Doprava do osady je proto realizována většinou automobilovou dopravou nebo autobusem do Třebenic. Vblízkosti osady je hospoda, obchod spotravinami aautobusová zastávka. Přírodní reliéf osady SKOT tvoří vltavské údolí (Štěchovická přehrada) apříkrá stráň, do které je osada umístěna. Osadou SKOT neprotéká žádný potok. Voda aelektřina je zavedena do většiny chat. Chaty vosadě SKOT jsou rozmístěny vdohledové vzdálenosti od sebe. Jedná se ostabilní stavbu se zázemím, verandou, obytným prostorem, prostorem na spaní, kuchyňkou aněkdy itoaletou. Lokalizace sledovaných brdských campů se váže do oblasti brdských Hřebenů, katastrálně vokrese Příbram.20 Celé území Hřebenů má rozlohu cca 40 kilometrů aje tvořeno hustým lesním porostem. Infrastruktura je vtéto oblasti zaměřena převážně na turistiku, jsou zde zpevněné cesty (asfaltové, štěrkové), lesní cesty apěšiny. Přístup je možný pouze pro cyklisty nebo pěší turistiku. Je zde poměrně hustě značená síť turistických cest, ale také množství cest neznačených. Ve sledované oblasti je nejbližším sídlem pravděpodobně hájovna Kytín, dále pak obce Voznice, Kytín, Drahlovice, případně Dobříš. Zhlediska dopravní dostupnosti je možné se do dané oblasti dopravit autem, případně vlakem nebo autobusem, což je pro trampskou dopravu vtéto oblasti charakteristické.21 Speciální status má cestování vlakem do této oblasti apatří mezi klasickou „trampskou trasu“.22 Oblastí brdských campů protéká několik potoků, ale je zde absence většího vodního toku. Celá oblast Hřebenů má od roku 2009 status oblasti chráněného území.23 Prostor je na rozdíl od strmých strání SKOTU 20 Sledované lokality se nachází ve vzdálenosti cca 25 km od sebe. 21 Vdnešní době někteří trampové volí jednodušší cestu do dané oblasti autem, ale většinou to nechtějí přiznat. 22 Samotná cesta vlakem „na tramp“ nebo „na čundr“ je velmi typickým prvkem trampské subkultury. Nejedná se pouze odopravu zjednoho místa do druhého, ale okomplexní společenskou záležitost. 23 Více viz informace MŽP ČR, dostupné online na http://www.mzp.cz/cz/articles_brnensky_denik090916brdy_jeseniky. OPEN ACCESS 164 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017 jsou trampové, kteří jezdí pouze sminimální výbavou, bez zbytečných přenosných médií jako je např.tablet nebo mobilní telefon (ačkoli bez mobilního telefonu už asi jezdí jen málokdo). Kzachycení vzpomínek z„vandru“ tak používají stále ještě psané „cancáky“, doplněné fotografiemi zfotoaparátu. Druhý přístup je opačný. Trampové využívají svá mobilní zařízení pro natáčení videí afotek z„vandrů“, ataké možnosti okamžitého sdílení těchto informací. Vosadě SKOT se vyskytly také prvky, které se vzájemně porovnávaly, ačkoli se jednalo ojiné typy atributů. Vprvním případě se jedná oproblematiku zkvalitnění chaty ajejího vybavení vpodobě napojení na elektřinu, odpad, vodu atd. Někteří osadníci již tyto výhody spojené sblízkostí obecní infrastruktury uvítali asvé chaty tímto způsobem vybavili. Jiní se tomuto „modernímu“ vybavení chat stále ještě brání, ačkoli např.elektřina je zavedena ve všech chatách, někteří osadníci dávají přednost např.vytápění dřevem než elektřinou. Dalším prvkem, často zmiňovaným, je otázka vlastnictví pozemků achat. Osadníci velmi často řeší, zda se snažit nějakým způsobem pozemek získat, či nikoli. Tato rozhodnutí se pak často dotýkají dalších občansko-právních situací, které následně samotní trampové musí řešit. Velmi zajímavým prvkem vtéto skupině je vztah jednotlivých trampů ke „slezinám“ a„vandrům“ nebo potlachům mimo SKOT. Osadníci SKOTU vpřevážné většině starší generace občas vyjedou na potlach nebo „slezinu“ avolí tak klasicky „vandr“. Někteří zosadníků však tuto možnost nevyužívají apo celý rok dávají přednost spaní vchatách na osadě. Pro představení jednotlivých atributů asrovnání slouží následující tabulky. Tabulka č.1 srovnává atributy mezi osadníky astanaři, tabulka č.2 je zaměřena na rozdíly ve volném stanařském trampování atabulka č.3 se zaměřuje na rozdíly mezi osadníky. ZÁVĚR Současný tramping stojí na rozcestí několika různých cest. Musí se potýkat nejen svnějšími vlivy soudobé moderní společnosti, ale také svnitřními problémy, způsobenými jeho vlastní transformací. Tato rozpolcenost trampingu, která na první pohled vypadá jako komplexní problém nebo stagnace této subkultury, je však dle mého názoru mylnou domněnkou. Tramping jako český fenomén je zde stále aje stále aktivní. Problémy, se kterými se tramping musí vypořádat, se nacházejí spíše vlokálních úrovních osadníků avolného táboření. Příkladem mohou být konfrontace volně tábořících trampů sochranáři, nebo situace vněkterých současných trampských osadách. Tyto původně výhradně trampské osady se postupně přeměňují vchatové arekreační oblasti svýstavbou nových často luxusních sídel, sloužících někdy iktrvalému bydlení, zejména voblastech vblízkosti Prahy. Samotný tramping je zde pak vnímán především jako čestný člen sdoživotním volebním právem, který však své hlavní úsilí již vyčerpal. Podobnou problematikou je výměna generací napříč trampskou populací. Moderní generace osadníků je stále součástí osad, většinou generačně ahistoricky převzatých, ale vnímání samotného trampingu jako primárního prvku je již minulostí. Na osadu se jezdí většinou chatařit nebo se rekreovat ve smyslu užívání si pohodlí OPEN ACCESS mARKéTA JOzOVá 165 Atributy PRVEK OSADA CAMP SHODA ANO/NE OBECNÉ Poloha(území) Stálé Proměnlivé NE Lokalita Osídlená oblast Les NE Přírodní zdroje Řeka, louka Potok,les NE Ubytování Chata, srub Les NE Komfort Komfort Nonkomfort NE Doprava Auto, autobus Auto, bus, vlak ANO/NE První zmínky, založení 1937 + dříve 1929 + dříve ANO SPECIÁLNÍ Trampské AHOJ AHOJ ANO Zalomení palce Zalomení palce ANO Domovenka Domovenka ANO Camrátka aplacky, vlajky Camrátka aplacky, vlajky ANO Potlach, slezina Potlach, slezina ANO Televize Oheň NE Alkohol, pivo Alkohol, pivo ANO Trampská písnička Trampská písnička ANO Slang Slang ANO Pokrývka hlavy Klobouk, šátek Klobouk, šátek ANO Oblečení Civilní, pracovní/ zelená barva, maskáč Zelená barva, maskáč NE/ANO Sváteční oblečení „trampské“ Zelená barva, maskáč NE Vybavení, výstroj Minimální Batoh, usárna, torna NE OSTATNÍ Ideály Osadní život Samotáři, party ANO/NE Staří Staří ANO Mladí Mladí NE Staří Mladí ANO Mladí Staří NE Čas Víkend Víkend ANO Nachozená vzdálenost Vmetrech Vkilometrech NE tabulka č.1 ATRIBUTY PRVEK Campy, Brdy OBECNÉ Doprava Auto Hromadná doprava Orientace GPS Mapa, vlastní znalost SPECIÁLNÍ Výstroj US Batoh Oblečení Maskáč Outdoor OSTATNÍ alkohol Ano Ne Media Internet,mobil Nic, cancák, foťák tabulka č.2 OPEN ACCESS 166 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2017 volného času azvelebování okolí chaty. Mladí trampové, kteří vyjíždějí tábořit, tuto změnu nevnímají. Vlesích opět objevují stará tábořiště, nebo zakládají nové campy. Filozofie spojená stouto rovinou trampingu se zdá být neměnná ivdnešní době.35 Vdnešní době se také objevuje řada názorů atvrzení, která líčí tramping jako něco, co již není, co pomalu mizí aztrácí se zdnešní společnosti. Nemyslím si, že to tak je. Tramping prochází přeměnou, tak jako každý kulturní fenomén. Život vosadách pomalu dostává podobu rekreace achataření. Probíhá modernizace osad, elektrifikace, rozvoj infrastruktury, zejména voblasti dopravní dostupnosti. Itak si trampské osady uchovávají své pomyslné kulturní dědictví. Na spoustě chat nalezneme klasickou trampskou výzdobu, dodržují se trampské zvyky astále je zde patrný silný prvek trampské pospolitosti akamarádství, který má vtrampingu zásadní význam. Podobné je to iuvolného táboření. Tento způsob trampování si vdnešní době zachovává mnoho ze svých klasických atributů. Někdy to dokonce vypadá, že mladí lidé se vhojné míře ktomuto způsobu trampingu stále více přiklání.36 Důkazem tohoto mého přesvědčení jsou kamarádi akamarádky, se kterými se na vandrech potkávám aostatní trampové, se kterými pokaždé zalomíme palce. LITERATURA 35 Pochopitelně se mění vybavení, výstroj atd. 36 Důkazem toto jsou hojně obsazené brdské campy, zejména ovíkendech. ATRIBUTY PRVEK Osada SKOT OBECNÉ Elektrifikace ANO NE, částečně Vlastnictví pozemků, chat atd. ANO NE SPECIÁLNÍ Potlachy, slezina mimo SKOT ANO, spaní venku NE OSTATNÍ Media ANO, internet NE, částečně internet Trampské ideály ANO NE, částečně mladá generace tabulka č.3 Hurikán, B. 1940. Dějiny trampingu. Praha: Jaroslav Tožička. Janeček, P. (ed). 2011. Folklor atomového věku: kolektivně sdílené prvky expresivní kultury vsoudobé české společnosti. Praha: Národní muzeum Praha, FHS UK. Kašák, V. 2009. Počátky trampingu na Kačáku. Praha: Oddělení aktivit vpřírodě. Krško, J. 2016. „Dějiny trampingu vpohledu Boba Huriána aGézi Včeličky.“ Historie— otázky-problémy 1/2016 [online]. [cit.13.2.2017] Dostupné z: http://historieotazkyproblemy. ff.cuni.cz/wp-content/uploads/ sites/11/2017/01/Jan_Krsko_171-183.pdf. Maršálek, M. 2015. Osadní toulky. Praha: Mladá Fronta. OPEN ACCESS mARKéTA JOzOVá 167 Pohunek, J. 2011. „Konflikty českého trampingu.“ Historická sociologie 2: 95–106. Pohunek, J. 2016. „Ohniště vyhaslá inová. Svědectví trampských toponym vČechách.“ In J. David (ed.). Toponyma. Kulturní dědictví apaměť míst. Ostrava: Ostravská univerzita vOstravě. Vinklát, P. 1994. Kronika trampingu vJizerských horách 1934–1994. Liberec: Country & Western Club Liberec. ELEKTRONICKÉ AOSTATNÍ POUŽITÉ ZDROJE Trampové apaďouři. Rosa na kolejích. Dokument České televize. 2009. [online] dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/ 1382829-trampove-a-padouri-rosa-na-kolejich www.tramping-info.cz http://www.trampsky-magazin.cz/blog/kdo-bylgeneral-jerry-packard-214.html http://www.brdy.org/content/view/35/39/ http://burle.blog.cz/0901/brdske-kempy-nahrebenech http://www.woodcraft.cz/ http://www.osadaskot.cz/ OPEN ACCESS