Editorial: Mocensko-politická prezentace a reprezentace českých králů v Lužicích a ve Slezsku (14. — první polovina 17. století)

Editorial Mocensko-politická prezentace areprezentace českých králů vLužicích ave Slezsku (14.— první polovina 17.století) Lenka Bobková— Mlada Holá Česká koruna patří ktěm státním útvarům, které vznikly na základech středověkých státoprávních vazeb mezi panovníkem centrální země, vdaném případě českým králem, ajiným svébytným regionem. Úloha krále jako jediného relevantního reprezentanta celé Koruny zůstala zachována ivraném novověku, protože se nevytvořila žádná centrální stavovská instituce, která by představovala druhý politicko-mocenský pilíř tohoto poměrně volného svazku politicko-správně, tj.istavovsky uzavřených zemí. Proto je důležité sledovat mechanismy vlády konkrétního panovníka, ato jak systém jeho královské správy, tak rozmanité formy jeho osobní angažovanosti, včetně vizuální prezentace, jejíž výzkum se zvláště vposledních třech desetiletích velmi rozvinul. Publikována byla řada teoretických studií iprací zaměřených na různé panovnické rituály, slavnosti, symbolickou komunikaci, státoprávní symboly ve výtvarném umění apod. Většinou ale byly projevy reprezentace panovnické moci sledovány samostatně pro středověk apro raný novověk, jen výjimečně došlo ke komplexnímu zpracování souvisejících otázek vširším časovém záběru. Domácí bádání se koncentrovalo především na výzkum včeském amoravském prostředí, přičemž se ale určité pozornosti dočkaly itzv.vedlejší země České koruny. Scílem umožnit komparaci sobdobně orientovaným evropským výzkumem bylo koncipováno osmé kolokvium zcyklu Korunní země vdějinách českého státu zaměřené na mocensko-politickou prezentaci areprezentaci českých králů vLužicích ave Slezsku od 14.do první poloviny 17.století. Pozvání na toto jednání uspořádané vPraze ve dnech 7.a8.února 2018 přijali čeští, němečtí, polští arakouští odborníci. Některé vybrané aoproti přednesené podobě značně rozšířené příspěvky zpřístupňuje předkládané tematické číslo časopisu Historie— Otázky— Problémy. První okruh tvoří panovnické pobyty ve vedlejších zemích České koruny, sdůrazem na tzv.holdovací cesty, jejichž hlavním cílem bylo přijetí slibu věrnosti. Zároveň byly příležitostí kreprezentaci panovníka (studie L.Bobkové, M.Holé, J.Hubkové, P.Kozáka, G.Wąs, J.Zdichynce). Zoblasti správy korunních zemí byla sledována zejména strategie výběru ačinnost úředníků jmenovaných českým králem ve Slezsku avHorní Lužici (W.Gojniczek, T.Velička) adokumenty vydané VáclavemIV. pro Dolní Lužici (T.Dufková). Odraz moci českých králů ve vedlejších zemích České koruny pak umožnila postihnout analýza hmotných aliterárních pramenů (A.Barciak, W.Iwańczak, M.Winzeler). Pozornosti se dostalo také problematice státoprávního uspořádání České koruny apolitické komunikace (B.Czechowicz, M.Vanča). Doufáme, že příspěvky nabídnou nové pohledy na různé formy aprostředky uplatnění vlády českých králů ve vedlejších zemích České koruny asoučasně přispějí krevizi dosavadního domácího izahraničního bádání. OPEN ACCESS