Od Olympiády v českém jazyce k celoživotní orientaci. K životnímu jubileu Ireny Vaňkové
Abstract
9
Full text
OD OLYMPIÁDY VČESKÉM JAZYCE KCELOŽIVOTNÍ ORIENTACI. KŽIVOTNÍMU JUBILEU IRENY VAŇKOVÉ Marie Čechová Naše známost sdocentkou Irenou Vaňkovou, tehdy Hroudovou, začala před 43 lety, kdy jako 17letá postoupila do finále Olympiády včeském jazyce. To si pak ještě zopakovala, přitom jednou byla její absolutní vítězkou, jednou obsadila druhé místo. Vzpomínám si na ni ze soustředění vkrásném renesančním prostředí Nového Města nad Metují, zvláště pak na její slohové práce motivové hanáckým prostředím Českého Šternberka, jedna návštěvou muzea hodin, druhá výletem na Svatý Kopeček, Wolkerovou tvorbou. Už její tehdejší slohové práce předznamenaly nadanou, jemnou, citlivou stylistku. Dovolte, abych připomněla, že tomu bude letos včervnu 50 let, kdy jsme se sešli sKarlem Olivou starším ve Výzkumném ústavu pedagogickém atam jsme „se piklili“, až jsme „upiklili“ soutěž Očeštině trochu jinak, již jsem pak po dvou letech prosadila jako Olympiádu včeském jazyce (OČJ). Tu jsme sK.Olivou vedli sami řádku let, pak jsme ksobě přibrali Petra Nejedlého, mého bývalého žáka aOlivova spolupracovníka zÚstavu pro jazyk český, jenž snámi olympiádu vedl dlouhá léta. Olympiáda byla semeništěm bohemistického „potěru“, odhalila talenty adesítky jich přivedla kceloživotní, lingvistické orientaci. Hned na počátku to byly např.Věra Marousková, provdaná Dittrichová, aZuzana Piroutková, vítězky OČJ, jež obrátily pozornost ve svých diplomových pracích kanalýze obsahu, metod apostupů vOČJ, přitom Zuzana stímto tématem zvítězila ivsoutěži Studentská vědecká aodborná činnost (SVOČ). Po nich se úspěšně ve finále uplatňovali pozdější bohemisté abohemistky nebo vůbec lingvisté: Irena Hroudová, provdaná Vaňková, Iva Hrabětová, provdaná Kratochvílová, Alice Josková, provdaná Jedličková, Markéta Sokolová, provdaná Teuchnerová, Veronika Garajová, provdaná Bernardová, Jitka Králová, provdaná Smékalová, Miloslava Dvořáková, provdaná Vajdlová, Karel Komárek, Milan Hrdlička, Zora Letošníková, provdaná Freiová, Zora Jandová, provdaná Obstová, Lucie Římalová, provdaná Saicová, Šárka Lešnerová, provdaná Zikánová, Alena Fidlerová, provdaná Andrlová, Eva Kupcová, provdaná Havlová, Iva Dořičáková, provdaná Hurytová, Marcela Hnátková, provdaná Koupilová, Ondřej Koupil, Martina Husáková, provdaná Jamborová, Silvie Grošpicová, provdaná Cinková, Petra Pospíchalová, provdaná Slánská Bímová, Eva Hrachovinová, provdaná Lehečková, Jana Vejvodová, provdaná Šindlerová, Magda Razímová, provdaná Ševčíková, Jiří Hudeček, František Martínek, Kateřina aMagdaléna Rysovy, Marie Podobová, provdaná Erlebachová, Martin Hrdina, Radek Ocelák, Jiří Pergler, Martina Koppová, provdaná Otradovcová, Veronika Homolková, provdaná Štěpánová, Hana Gabrielová aj. Sněkterými znich jsme pak vedli OČJ, event. ještě vedeme. OČJ neshromáždila jen bohemistické talenty, mezi úspěšnými olympioniky se prosazovali ibudoucí mediální pracovníci (Michal Kubal, Jaromír Slomek, Milan Tesař, Jan Punčochář, Lucie Baronová), lékaři (Leoš Středa, Pavla Černá, provdaná Sýkorová, Dan Marek, Lenka Bartošová, Kateřina Hubinková, provdaná Bajerová, Ondřej Cinek, Libor Volejník, Sabina Hrnčířová, Soňa Neumannová, Jitka Zapletalová, provdaná Štěpánková, Jan Vavrečka, Radek Šonský), matematikové, mnohdy OPEN ACCESS
10 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2022 orientovaní na matematickou lingvistiku (Jan Hajič, Karel Oliva ml., Karel Hrach, Ondřej Bojar, Jan Hajič ml.), ekonomové (Marcela Tučková, provdaná Štefcová, Barbora Mottlová, provdaná Černíková, Petr Štěpánek, Radek Bím), přírodovědci (Jiří Macela, Alena Mlejnecká, provdaná Chvátalová), technici aprogramátoři (Hana Havlová, provdaná Štiková, Jan Havel, Jaromír Hrad, Pavel Erlebach, Jan Kodym, Martin Sychra), právníci (Milena Vaňková, provdaná Ecková, Pavel Marc, Pavel Grošpic, Pavlína Hubková), historici (Jitka Kvapilová, provdaná Sládková, Antonín Kalous, Michal Vokurka), architekti (Dita Pechová, provdaná Fingerlandová), teatrologové (Zdeněk A.Tichý) ipolitici (Michal Hašek, Jan Hamáček). Někteří zfinalistů se uplatnili iuplatňují vakademických funkcích na univerzitách avědeckých ústavech. Na finálovém soustředění azejména na navazujících táborech OČJ tato talentovaná mládež navazovala mnohdy celoživotní přátelství, ba tam se rodily ivztahy milostné apozději znich vznikala imanželství (manželé Královcovi, Havlovi, Koupilovi, Cinkovi, Bímovi, Štěpánkovi, Kodymovi, Erlebachovi, Ocelákovi, Kozlíkovi, M.Rysová aM.Sychra). Původní finále byla totiž dvoutýdenní, atak poskytovala vzájemnému poznávání větší prostor: společné výlety, procházky krajinou, večerní kulturní programy, sportovní hry včetně soutěží, příprava táborových novin… Bylo by žádoucí, aby některý ze studentů, nejlépe bývalých účastníků OČJ, zmapoval další vývoj této soutěže od poloviny 80.let do současnosti. Může přitom využít pravidelných, každoročních zpráv včasopise Český jazyk aliteratura nebo mých jubilejních článků (shrnutých vknihách Řeč ořeči aŽivot sčeštinou) asamozřejmě vzpomínek účastníků. Ale vraťme se kjubilantce: Přirozeně po úspěších na finále OČJ následovala její přihláška ke studiu na bohemistice Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Irena si nedávno vzpomněla na naše setkávání před vstupem na fakultu, věnované informacím ke zkouškám ike studiu (viz naši kolektivní publikaci, několikrát opakovaně vydávanou ivpozměněné podobě: Přijímací zkoušky na vysoké školy. Český jazyk aliteratura). Pak jsme se setkávaly při výuce, ale připomenu jen naši poradu ovolbě tématu diplomové práce. Protože Irena poněkud tíhla jak kjazyku, tak kliteratuře, apředevším se zajímala oJana Skácela aVladimíra Holana, pojala mě obava, jak stím dopadne na rzounkovské literární katedře (kdo je pamětník, ví, očem píšu), atak jsem jí navrhla, aby se přihlásila sprůchodnějším tématem holanovským unás, na katedře českého jazyka, doufajíc, že získám kvedení její diplomové práce profesora Karla Hausenblase. Bohužel se to nepodařilo, tehdy už nechtěl přijímat další diplomanty, atak jsem stála před dilematem. Nakonec jsme se domluvily, že práci Kmetajazykové tendenci vpoezii Vladimíra Holana povedu stím, že budu pomáhat při formulování cíle, propracovávání celkové struktury, výstavby textu, metod práce, budu ji kontrolovat po stránce stylizační; po stránce literárně analytické jsem se spolehla na její samostatnost. To se plně osvědčilo, Irena nejenže práci obhájila (1986) svýborným výsledkem, ale stématem zvítězila ivcelostátním československém kole SVOČ, ato ukomise, vníž zasedaly přední vědecké osobnosti jako profesor Miroslav Komárek aprofesor Ján Findra. Naše spolupráce pokračovala ipo skončení studia, když nastoupila do vědecké aspirantury (jí odpovídá současné doktorské studium). Tehdy zvolila téma navazující na diplomovou práci, ato Mlčení uVladimíra Holana. Na něm sní spolupracovala OPEN ACCESS
MArIE ČEchOVÁ 11 vpozdější etapě přípravy Alena Macurová. Toto téma Vaňková ipozději dále propracovávala, viz její první knižní publikaci Mlčení ařeč. SIrenou jsme se setkávaly příležitostně inadále, např.na Šrámkově Sobotce. Na ŠS mám nezapomenutelné zážitky. Přivedl mě tam vr.1974 profesor Alois Jedlička, pak jsem tam přednášívala abyla jsem řadu let členkou jejího Přípravného výboru. Ráda si vzpomínám na sedánky ve Šrámkově domě, debaty nad šálkem čaje či kávy, na rázovitý Šolcův statek, kde jsem vystupovala apři jedné přednášce vyzvedla kulturní přínos Sobotecka, mj.zásluhy učitelky Ludmily Žofkové, autorky prvorepublikových učebnic, která vté době (70.léta) byla vnemilosti. Kmému překvapení se po přednášce zvedla jakási stará paní adojatě mi děkovala. Osobně jsem L.Žofkovou neznala aneměla ani ponětí, že je mezi přítomnými. Také další sobotecké prostředí, přednáškový sál Spořitelny, mělo svou atmosféru. Ji dotvářela každoročně bohatá kytice lučních květin umístěná ve velikém kameninovém džbánu stojícím na klavíru. Za veškerým „soboteckým“ děním stála vté době paní profesorka Marie Hejnová, bývalá gymnazijní učitelka češtiny afrancouzštiny. Šla ve šlépějích svého muže apo jeho smrti se chopila nelehkého úkolu aukázalo se, že je vynikající organizátorka. Tato opravdová dáma dokázala kolem sebe soustředit apak stmelit tým zanícených předních umělců, literátů ilingvistů ati všichni společně vdechli Šrámkově Sobotce neopakovatelné kouzlo. Byla to světlá doba Šrámkovy Sobotky právě díky Marii Hejnové. Ta svou autoritou asvým šarmem překonávala mnohé dobové překážky azajišťovala vysokou úroveň odbornou, kulturní aspolečenskou. Proč jsem vrátila ke vzpomínkám kŠrámkově Sobotce vsouvislosti soslavou výročí I.Vaňkové? Ta je už léta členkou Přípravného výboru ŠS apůsobí na ní. Nepochybně proto, že iona kní má vřelý osobní vztah, už jako studentka totiž přijížděla do Sobotky, atak iona slavnou éru profesorky Hejnové pamatuje. Připomenu jen, že při své poslední přednášce vSobotce před několika lety jsem se sešla isIrenou auž isjejí dcerou Zuzankou (kterou jsem znala od jejích raných let ablíže pak rovněž zfinále OČJ) abylo to setkání milé. Naposledy jsme se sešly takto společně ina její velké výroční oslavě 1.4.2022 (kvůli covidu odložené zledna), na níž jsme se potkaly smnoha dalšími řešiteli olympiády isdalšími lingvisty. Docentku Vaňkovou jako nápaditou lingvistku askvělou stylistku ponoukám ikpublikování vnašem časopise, vČeském jazyce aliteratuře. To se nedaří příliš často, protože I.Vaňková není rychlý psavec, pustí zruky pouze dokonalý text. Vhlavě se mi usídlil především její už legendární „Dědeček“ (článek Několik slov nejen ohaluzi asrdnatém dědečkovi, Český jazyk aliteratura 58, 2007/8, s.226–228), jímž se zapojila do série článků věnovaných nepochopení běžných výrazů užáků astudentů včetně vysokoškoláků (viz iJ.Kostečku) včetně nepochopení obdobných výrazů užívaných vumělecké literatuře (otom psali L.Lederbuchová aK.Komárek). Vnejnovějším čísle Českého jazyka aliteratury (č.4, 2021/22, s.157–167) vyšel její text Pomněnka azapomněnka. Kognitivně-kulturní inspirace nejen ke studiu významu, článek, který se váže ksoučasnému vědeckému zájmu autorky, totiž ke kognitivní lingvistice. Spolu sním imedailonek kjejím 60.narozeninám od Jasni Šlédrové, její přítelkyně aspoluautorky současných studií zkognitivní lingvistiky. Autorka slíbila napsat pokračování ktomuto textu, takže se čtenáři mají na co těšit. OPEN ACCESS