Čávátka tachtěte suvel aneb lexikální romismy ve „světském“ argotu

Čávátka tachtěte suvel aneb lexikální romismy ve „světském“ argotu René Starhon Čávátka tachtěte suvel or the Romani elements in the Czech Carnies (Showpeople) argot An argot is asecret language used by various groups to prevent outsiders from understanding their conversations. Romani knowledge among non-Romani is very rare, so the Romani language, being incomprehensible to aperson belonging to the majority population, is asource of material for argots. This article focuses on the specific speech of semi-itinerant Czech funfair providers and traders, entertainer minorities etc. Part of the study is an analysis of authentic text using the example of afairy-tale and two songs recorded during fieldwork. Keywords: Travellers, showpeople, argot, Rotwelsch, Romani, para-Romani, Gypsy ÚVOD Za lexikální romismy považuji slovní přejímky, jejichž bezprostředním zdrojem je romština azároveň deriváty přímých přejímek zromštiny. Je celkem logické, že vargotech romismy suplují poptávku po materiálu, který je nesrozumitelný běžnému mluvčímu zmajoritní populace, protože znalost romštiny mezi ne-Romy je velmi vzácná. Tento jev se netýká pouze argotu českého, lze se domnívat, že kpřejímkám dochází tam, kde je kontakt sjakoukoliv varietou romštiny (srov.např.Matras 1998). Vnásledujícím textu se budu blíže věnovat specifické mluvě „světských“, kterou chápu jako argot, tedy typ sociolektu skryptickou funkcí. Nabízí se, samozřejmě, ioznačení slang, ale zásadní rozdíl mezi slangem asvětským argotem vidím vprocesu získávání jazykových kompetencí aosvojování si jeho funkce. Zatímco slang se často pojí primárně se sférou zájmů nebo pracovním odvětvím, usvětského argotu je potřeba zahrnout irodinné prostředí auzavřenost skupiny. Navíc, vminulosti byli světští vždy chápáni jako lidé pohybující se na hraniční rovině společenských konvencí, tedy vjakési marginální zóně, kterou sdíleli společně sRomy, jejímž společným znakem bylo kočování. Byli proto předmětem zájmu nejen etnologie, ale ikriminologie. Vtéto souvislosti by bylo lépe označit světskou mluvu za historický argot, jehož kryptickou funkci můžeme považovat za anachronismus, nicméně, domnívám se, že jeho skupinově identifikační funkce zůstává. Současně sidentifikační funkcí se uplatňuje ifunkce vymezující, kdy malá až žádná srozumitelnost výrazů mimo skupinu ji vymezuje vůči ostatním skupinám. Zpozice sociolingvistiky je ukaždého sociolektu tato funkce klíčová. Hovořím-li ovšem o„světském argotu“, nemám tím na mysli tzv.„cirkusácký slang“, který považuji za profesní mluvu, dokonce smezinárodním přesahem, tedy slang vpravém slova smyslu. OPEN ACCESS RENé STARHON 73 ROMISMY VČESKÉM ARGOTU OBECNĚ— GENEZE ZÁJMU ASTUDIA Základním pramenem ke studiu českého argotu1 konce 18.azačátku 19.století je práce Antonína Jaroslava Puchmajera (1769–1820) Romáňi Čib, das ist Grammatik und Wörterbuch der Zigeuner Sprache, nebst einigen Fabeln in derselben. Dazu als Anhang die Hantýrka oder die Čechische Diebessprache, která vyšla krátce po jeho smrti vroce 1821. Ktéto práci je připojen první slovníček české hantýrky.2 Puchmajer zde zdůrazňuje rozdíl mezi romštinou ačeským argotem zlodějů akramářů. Slovník obsahuje 414 slov českých a22 slov převzatých zněmecké hantýrky (německo-židovské). Některé výrazy se dochovaly dodnes aněkterá slova jsou isoučástí světské mluvy. Pro příklad uvádím slova používaná vběžné hovorové češtině: bašta— jídlo, čára— cesta (silnice), flákota— maso, hakovka— práce, hakovat— pracovat, prkenice— peněženka, šplichovnice— puška, štárka— prohledávání, nebo talíř— tisícovka. Zároveň se objevují slova, která se dodnes používají vmluvě světských: cink3 – tajné znamení, fábián4— hlad, chmatač5— zloděj. Vroce 1902 vychází včasopise Český lid práce nazvaná Tajná řeč („hantýrka“) zlodějův ašibalů6 od Karla Judy. Zcelkového počtu 296 slov je téměř polovina (131) výrazů jiná než ve slovníku Puchmajerově. Slovník vychází ze zápisků soudních úředníků, akromě slovní zásoby obsahuje iřadu úryvkovitých rozmluv. Kromě výrazů kriminálního argotu, které se dochovaly dodnes, obsahuje iprvní slova přejatá zromštiny, jsou to slova čór, gráj, žukl, jambora. První obsáhlejší práce na téma českého argotu je disertace profesora Františka Bredlera (1886–1942) snázvem Slovník české hantýrky (tajné řeči zlodějské) zroku 1914. Bredler zpracoval všechny dostupné slovníky, akromě rozsáhlé předmluvy je doplnil ovíce než 100 dalších výrazů. Jeho soupis českého argotu obsahuje více než 1000 slov. Podstatné je, že vtomto slovníku se již vyskytují výrazy přejaté zromštiny vdaleko větší míře, proto nemá smysl uvádět jejich příklady. Pro potřeby četnictva vydává vroce 1937 Jaroslav Podzimek svůj slovník pod názvem Slovníček „světská hantýrka“. Podzimkův slovník je sestaven na základě terénního sběru na pražské periférii, vokolí Libáně na Jičínsku ajeho výsledkem je první obsáhlý slovník čistě světské mluvy, pro potřeby kriminalistů. Pozoruhodné je, že Podzimek poprvé použil slovo „světský“. 1 Pro níže uvedené studie je typická terminologická nejednotnost. Zatímco česky píšící autoři používali výrazy jako hantýrka, tajná řeč nebo žargon (pojem argot ještě nebyl součástí terminologické výbavy), uněmecky píšících autorů se setkáváme soznačením Gaunersprache, Rotwelsch, Jargon, Kundensprache, Schelmenrede (srov.Bredler 1914: 10). 2 Zněmeckého slovesa hantieren: 1.rukama dělati; 2.vykonávati; 3.provozovat živnost, vést obchod, dále der Hantierer = obchodník; die Hantierung = zaměstnání, provozování; obchod, výkon. Podle tohoto výkladu by tedy slovo hantýrka znamenalo ironické označení zlodějského obchodu azločinné činnosti těch, kteří jí při vzájemných stycích používají (srov.Oberpfalcer 1927: 177). 3 Součást cirkusového slangu, povel při drezůře zvířat. 4 Viz analýza souvislého textu „míhám bárovnýho fába“. 5 Viz analýza souvislého textu „chmátni si kousek máríčka“. 6 Zápisky p. Frant. Vanička, náměstka c. k. státního zástupce vHradci Králové. OPEN ACCESS 74 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2018 Klidem „světským“, tj.světem jdoucím či kočovným, počítáme loutkáře, komedianty, majetníky zábavních podniků, koňské handlíře, brusiče atuláky. Ti vytvořili hantýrku, lišící se značně od zlodějské, zejména velikým počtem slov, přejatých zjazyka cikánského. Doposud nebyla slovní zásoba této hantýrky sebrána ani vydána. Podnikl jsem tuto práci vletech 1934—1936, sbíraje materiál uvšech svrchu jmenovaných kategorií světských lidí, ato jednak na pražské periferii, jednak vokolí Libáně na Jičínsku aj … (Podzimek 1937: 5). Nespornou kvalitou Podzimkova slovníku je, že autor uvádí uvětšiny slov jejich etymologický původ azároveň odkazuje na synonyma. Předposlední prací, okteré bych se chtěl zmínit, je kniha Jaroslava Suka— Několik slangových slovníků, zroku 1993. Jedná se, alespoň zmého pohledu, omimořádně kvalitní práci. Suk se zamýšlí nad vztahem argotu aslangu anechybí ani rozsáhlá lingvistická asociolingvistická analýza. Základní materiál byl získán vobdobí od konce roku 1969 do konce roku 1971 apostupně byl doplňován až do počátku roku 1980. Kniha je rozdělena na pět základních slovníků. Jedná se o1. Současný český kriminální slang asvětský argot, 2.Slang chartistů, 3.Slang profesionálních řidičů, 4.Slang teplárenských zaměstnanců a5. Vojenský slang. Nejrozsáhlejší je slovník kriminálního slangu asvětského argotu, který obsahuje vedle frazeologismů apřezdívek na 870 slov. Světské výrazy, které nejsou vkriminálním slangu obvyklé, jsou zahrnuty ve Slovníku světštiny mimo kriminální slang (jedná se o34 výrazů doplněných o27 slov zčlánku npor. Šturmy zroku 1959 / Šturma 1959/). Na konci výčtu slovníků aprací, které se věnují sběru azkoumání argotu aslangu stojí rozsáhlá kniha Jana Huga snázvem Slovník nespisovné češtiny. Toto dílo je syntézou všech výše zmíněných publikací avíce než dvacetileté sběratelské arešeršní práce autorského kolektivu. Vroce 2009 vyšlo již třetí vydání aobsahuje úctyhodných 17 000 hesel. Slovník má za cíl popsat historii slov ajejich etymologii aobsahuje islova již neužívaná nebo postupně mizející. ROMISMY VE „SVĚTSKÉM“ ARGOTU Jiří Lípa ve svém článku Poznámky kotázce cikánských prvků včeském argotu (Lípa 1960) hovoří ojazykové asimilaci českých cikánů (sic.) vobdobí před druhou světovou válkou aexistenci tzv.„cikánské hantýrky“, která si zromštiny ponechala jenom zbytky. „Tomuto jazykovému útvaru říkají tito cikáni hantýrka, stejně jako argotu necikánů, avšak prohlašují, že tyto dvě hantýrky jsou navzájem odlišné“ (Lípa 1960:50). Autor dále uvádí příklady „necikánské“ hantýrky, které jeho informátoři nepovažují za součást cikánské hantýrky azároveň příklad výskytu necikánských argotických výrazů vcikánské hantýrce. Tento fakt, na který Lípa poukázal, tj.existence argotu používaného zřetelně vymezenou etnickou skupinou, oproti široce pojímané sociální skupině „lidí světem jdoucích“ vyvolává kritičtější pohled na Podzimkův slovníček „světské hantýrky“. „Já jsem se upotulných necikánů dosud nesetkal se znalostí takového množství cikánských slov, jaké obsahuje Podzimkův slovníček. Ikdyž ovšem taková znalost není zcela vyloučena, je velmi pravděpodobné, že někteří Podzimkovi OPEN ACCESS RENé STARHON 75 informátoři byli ‚čeští‘ cikáni aže část materiálu je jejich hantýrka“ (Lípa 1960: 52). Zde je potřeba podotknout, že od tzv.Podzimkova slovníčku zroku 1937 se nikdo intenzivněji sběrem „světské“ hantýrky pravděpodobně nezabýval. Výjimkou je text npor. Šturmy zroku 1959, kterým doplnil již existující Podzimkův slovníček o27 slov apublikace Jaroslava Suka, která byla dokončena vroce 1980. Vtéto nezměněné podobě se světský argot traktuje vdalších slovnících aoblast zájmu se soustřeďuje spíše na vězeňský slang, který ze světské hantýrky přejímá úctyhodný počet výrazů. Lze se proto oprávněně domnívat, že světská hantýrka je prostředníkem výskytu lexikálních romismů ve vězeňském slangu (srov.Suk 1993). Klexikálním romismům ve světské hantýrce se také vyjadřuje jeden zrespondentů výzkumu Jany Horváthové (2005): Pozor, voni světský maj tydlety slova. Máro nebo kam tachtíš, jo, gádžo, chalovat. Protože se světským já se normálně domluvim. Vona ta naše česká romština je ve skutečnosti světština. Já neumím mluvit slovensky romanes. Já řekněme bych nemoh mluvit řekněme se slovenskym Romem, kerej mluví plynule. Já rozumim každý desátý slovo, ale stým světským normálně vím ty slova všecky. Rať— krev, muraď— břitva, jo, papiň— husa, kahni— slepice, takovýhle slova to jo, to neni ale plynulá řeč ta světská. Ta světská to je takzvaně komediantská řeč, hantýrka no. To mluvěj teď ivBrně, řikaj lóve Brňáci“ (Horváthová 2005: 72).7 ANALÝZA SOUVISLÉHO TEXTU, PRAKTICKÉ UKÁZKY Text, který předkládám abudu analyzovat, je přesnou transkripcí mluveného projevu osoby, kterou můžeme považovat za příslušníka jedné ze socioprofesních skupin světských. Zvukový záznam byl pořízen na magnetofonový pásek okolo roku 1960 při příležitosti rodinné oslavy amluvčí je iautorem textu. Je velice nepravděpodobné, že by autor vycházel zPodzimkova slovníčku avzhledem kdélce apočtu použitých výrazů považuji tento záznam za jeden zmála autentických textů čistě světské mluvy, tj.bez vlivu vězeňského slangu. Zajímavý je ikontext nahrávky, protože mluvčí se vpodstatě parodováním mluvy vymezuje vůči jiné socioprofesní8 skupině světských, 7 Tvrzení, že česká romština je ve skutečnosti světština, je samozřejmě mylné, podobně jako slučování brněnského „hantecu“ se světskou hantýrkou na základě několika slov (lóve), která jsou všeobecně známá apoužívaná ivrámci nespisovné češtiny. 8 Navzdory faktu provázanosti „světských“ rodin, kdy vrámci jednoho rodu můžeme najít zastoupení více „světských“ profesí, lze vsouvislosti svnitřní stratifikací hovořit otřech základních sociálních skupinách, připomínajících „kastovní“ systém. Na rozdíl od kastovního systému jsou ale tyto skupiny prostupné. Otázkou je, zda jsou tyto profesní skupiny aktéry vnímány vhierarchickém vztahu. Na základě výpovědi několika respondentů se přikláním knázoru, že ano, přičemž klíčem kurčení, ke které skupině se rodina nebo jednotlivec počítá, je způsob obživy. Každá rodina ale může být součástí velkého rodu, vrámci, kterého se jednotlivé větve diferenciálně profesně profilují. Zpozice outsidera se jeví jako nejprestižnější profese takové, které jsou na hranici poskytování zábavy a„vysoké kultury“, respektive, kjejichž úspěšnosti je nutné zaujmout „diváky“. Do této skupiny lze OPEN ACCESS 76 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2018 která tuto hantýrku běžně používá. Tento fakt vyšel najevo až během rozhovoru, vedeném vroce 2012, do té doby jsem se naivně domníval, že se jedná ojakýsi „folklór“. Audiozáznam jsem poprvé slyšel již okolo roku 1988 avzhledem kfaktu, že jsem vté době znal dost světských výrazů aněkolik písní, nebylo těžké se text naučit nazpaměť, aproto jsem tuto „pohádku“ občas vyprávěl vrestauračních zařízeních pro pobavení přátel (podobně jako její autor). Vroce 2002 moje vyprávění zaznamenal lingvista Daniel Řehák na diktafon atext iobě světské písničky později vyšly včasopise Souvislosti. Musím se ale přiznat, že určité části textu jsem za ta léta zapomněl, aproto jsem si některé detaily vymyslel, ale tak, abych zachoval smysl vyprávění. Ztohoto důvodu je potřeba zdůraznit, že následující ukázky jsou přesnou transkripcí původního zdroje, tj.audio záznamu zroku 1960, budou se proto nepatrně lišit od dosavadních publikovaných verzí. Hanyky okracaváčku adevlínkovi Tyčil jek půro jaunerák se svojí můšínkou. Co míhali, vkydli čávatům azůstal jim jen mikrej talánek amikrej janováček. Tachtívali mangelit. Přitachtěj jeke zmangelky, počítají máríček agrantíčky, atu se objeví před talánkem šedivej půráček aštumfoval: „Mangelím vás, vkydněte mi mikro márička, míhám bárovního fába.“ Jauneráčkové odštumfli: „Klabej půráčku, my tíháme sami mangelávy.“ Ale tu míháš, chmátni si kousek máríčka, nachaluj se půrovnej křapíčku, gádže by ti to nevkydli. Atady míháš jek grantíček aopul si trochu brebenty abys nezmulasil. Půráček se nachaloval anachmelil, utřel si muji aštumfoval jaunerákum: „Devlínek vám to zaprejmuje akdyž jste tak klabý světský, štumfněte si tři tíhání aukchéruju vám je.“ To doštumfoval apůrák okla. Půrák jaunerák koumá ahanykuje půričce „Dyk mího! On půráček mangeláv tyčí džá! Ať jsem věčně věkův zatracenej to tyčil devlínek! zařadit např.cirkusové akrobaty, kouzelníky avarietní performery. Jako druhou skupinu bych označil provozovatele technických atrakcí, kolotočů apod., které sice ještě zahrnuji mezi poskytovatele zábavy, ale na rozdíl od první skupiny bez aspirace na produkci vyšší umělecké hodnoty. Úspěšnost je podmíněna participací „klientů“. Třetí skupina jsou stánkaři aprodejci pouťového zboží, zjednodušeně obchodníci, kteří neposkytují zábavu. Ekonomický zisk je podmíněn zájmem „zákazníků“ onabízené zboží. Formální vzdělání nemá vliv na sociální mobilitu uvnitř skupiny ani není prestižní záležitostí. Povídání oflašinetu aPánubohu Byl jeden starý komediant se svojí ženou. Co měli, dali dětem azůstal jim jen malý vůz amalá harmonika. Chodili žebrat. Přijdou jednou zžebroty, počítají chlebíček apenízky, atu se objeví před vozem šedivý stařeček apovídá: „Prosím vás, dejte mi trochu chleba, mám velikánský hlad.“ Komedianti odpověděli: „Dobrej staříčku, my sami jsme žebráci, ale tady máš, vem si kousek chleba, najez se starý brachu, sedláci by ti to nedali. Atady máš jeden peníz atrochu kořalky abys neumřel.“ Stařeček se najedl anapil, utřel si pusu aříká komediantům: „Pánbůh vám to zaplatí, akdyž jste takový dobrý světský, řekněte si tři přání asplním vám je.“ To dořekl astařeček zmizel. Starej komediant přemýšlí apovídá stařence: „Koukej mámo, stařeček žebrák je pryč! Ať jsem věčně věkův zatracenej, to byl sám Pánbůh! Stařenko, řekni si nějaké přání, Pánbůh nám je splní! Dobré!“ Stará jauneračka povídá: „PodíOPEN ACCESS RENé STARHON 77 Klabý! Půrice štumfni si nějaký tíhání adevlínek nám to ukchéruje! Láčo!“ Půro jauneračka štumfuje: „Dyk, abysme tak míhali klabej kracaváček na mangelku.“ Hop! Atíhal kracaváček vtalánku. „Vchyndil jsem ti do muje, nemohlas, dylino, štumfovat něco klabějšího!? Kracaváček! Dylino! Bodejž by ti ho devlínek do chyndy vkydnul.“Hop tyčil kracaváček vchyndě. „Anado míháme kchúlo! Dyby aspoň ta klika od toho kracaváčku tyčela ztvojí linkes chyndy ven.“ Ahop, tyčela klika od kracaváčku zlinkes chyndy ven. Už raději neštumfovali, akdyž tachtívali na mangelku, půrice zvedla sukni ajaunerák janoval. Kracaváček sice škutěl, ale janoval klabě agádža granty vkydávali. Čávátka tachtěte suvel, váš vlastník tyčí mangel, ve věrtě tíhá buto jantů, aty mu vkydnou buto grantů. Čávatka tachtěte suvel, váš vlastník tyčí pandel, fába nesmíháte míhat achalku musíte chtíhat. Týhám jen jaunerák orma, mikronkej talánek mám, od gávy ke gávě fornuju talánek, vkapse granty nemíhám. Ten světskej život je dales, tři dny jsem nechaloval, ajak mi vžaludku kručí, to ví jen Devlínek sám. Kanalýze textu jsem použil Slovník nespisovné češtiny (Hugo akol.) zroku 2009, který obsahuje data všech dostupných slovníků aměl by proto dát odpověď na význam, etymologický původ avýskyt jednotlivých výrazů vrámci jiných sociolektů (viz tabulka). Vysvětlivky ktabulce: svt— světský argot, plt— brněnská plotna, krm— vězeňský argot, arg— český argotický výraz, rom— původ zromštiny, hun— původ zmaďarštiny, ger— původ zněmčiny, hbr— původ zhebrejštiny, grk— původ zřečtiny vej, abysme tak měli pěknej flašinet na žebrotu.“ Ahop, flašinet byl ve voze. „Nakadil jsem ti do huby, nemohlas, ty hloupá, říct něco lepšího!? Flašinet! Hlupačko! Bodejžď by ti ho Pánbůh do zadku vrazil.“ Hop byl flašinet vzadku. „Ateď máme hovno! Dyby aspoň ta klika od toho flašinetu koukala ztvýho hnusnýho zadku ven.“ Ahop, koukala klika od flašinetu zhnusnýho zadku ven. Už raději nemluvili, akdyž chodili na žebrotu, stařena zvedla sukni ajaunerák hrál. Flašinet sice smrděl, ale hrál krásně asedláci dávali peníze. Dětičky běžte spát, váš táta žebrá, vhospodě je hodně hostů, aty mu dají hodně peněz. Dětičky běžte spát, váš táta je zavřený, hlad nesmíte mít, ajídlo musíte chtít. Jsem jenom chudý jaunerák, malinkej vůz mám, od vesnice kvesnici vozím vůz, vkapse peníze nemám. Ten světskej život je bída, tři dny jsem nejedl, ajak mi vžaludku kručí, to ví jen sám Pánbůh. OPEN ACCESS 78 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2018 slovo ztextu vpůvodní formě význam včeštině základní tvar ve světské mluvě jazykový původ tvar vpůvodním jazyce výskyt vjiných sociolektech překlad hanyky povídání hanykovat arg, ger hantieren svt, plt, krm 1— mluvit 2— oponovat, ve zlém odpovídat tyčil byl tyčet arg svt, krm 1— být 2— být ve vězení jek jeden jek rom jekh svt jeden půro starý půro rom phúro svt, krm starý jaunerák světskej jaunerák ger, hbr jauner, gauner svt potulný komediant, hudebník, světský člověk mušínkou starou mušínka arg svt stará paní, babička míhali měli míhat arg mí-ha-t svt, krm mít vkydli dali vkydnout arg svt, krm dát, dávat čávatům dětem čávo rom čhavo, čhavoro svt, krm dítě, děťátko mikrej malej mikro grk, rom mikro svt, krm málo talánek vůz talánek hun, rom taliga, teluha svt vůz, dvoukolák janováček harmonika janovka, janovačka ger, hbr joneh, janah, svt 1— hra, hudba 2— harmonika tachtívali chodili tachtit arg svt, krm jít mangelit žebrat rom mangel svt 1— žebrat 2— prosit jeke jednou jek rom jekh svt jeden mangelky žebroty mangelka rom mangel svt 1— žebrat 2— prosit máríček chlebíček máro rom maro svt, krm chléb grantíčky penízky granty arg svt, krm peníze půráček staříček půrák rom phúro svt starý štumfoval povídal štumfovat ger stumpfen svt, plt 1— říct, prozradit 2 — křičet, nadávat bárovního velkého báro rom báro svt velký fába hlad fabián arg svt hlad klabej dobrý klabý arg svt, krm 1— pěkný, hezký 2— dobrý mangelávy žebráci prosebníci mangeláv rom mangel svt 1— žebrat 2— prosit chmátni vem si chmátnout arg svt chytit, lapit, ukrást nachaluj najez chalovat rom chal svt, krm, plt jíst půrovnej starej půro rom phúro svt starý křapíčku mužíčku křapík arg svt chlapec, muž OPEN ACCESS RENé STARHON 79 slovo ztextu vpůvodní formě význam včeštině základní tvar ve světské mluvě jazykový původ tvar vpůvodním jazyce výskyt vjiných sociolektech překlad gádže sedláci gádžo rom gádžo svt ne-světský, ne-rom grantíček penízek granty arg svt peníze opul si lízni si opulit arg svt smočit si rty, lízni si brebenty kořalky brebenta arg svt kořalka nezmulasil neumřel zmulasit rom mulo svt, krm duch, mrtvý nachmelil napil chmelit arg svt, krm pít (alkohol) muji pusu muj rom muj svt, krm ústa devlínek bůh devlínek rom devel svt bůh zaprejmuje zaplatí zaprejmovat ger preis svt zaplatit klabý dobrý klabý, klabný arg svt, krm dobrý, hezký, správný světský svt světem jdoucí tíhání přání tíhat arg svt, krm být ukhéruju splním kérovat, khérovat rom kerel svt, krm, plt 1— dělat, pracovat, umět 2— tetovat (krm, plt) půrák stařík půro rom phúro svt starý okla zmizel okla rom ókla svt pryč koumá přemýšlí koumat arg svt 1— přemýšlet, dumat, 2— vědět, znát 3— poslouchat, pozorovat hanykuje povídá hanykovat arg, ger hantieren svt povídat, mluvit (hantýrkou) půričce stařence půro rom phúro svt stařenka mího mám to míhat arg svt mít mangeláv žebrák mangelit rom mangel svt žebrat, prosit dža pryč dža rom dža, džal svt pryč půrice stařena půro rom phúro svt stará žena láčo dobré rom lačé svt, krm dobrý jauneračka světská jauneračka ger, hbr jauner, gauner svt potulná komediantka, hudebnice, světská dyk podívej dikhelit rom dikchel svt dívat se kracaváček flašinet arg svt flašinet mangelku žebrotu mangelit rom mangel svt žebrat, prosit tíhal byl tíhat arg svt být Vchyndil nakadil chynda rom chinel svt, krm kálet muje pusy muj rom svt pusa, obličej dylino hlupačko dylina rom dilino svt hlupák, blázen OPEN ACCESS 80 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2018 slovo ztextu vpůvodní formě význam včeštině základní tvar ve světské mluvě jazykový původ tvar vpůvodním jazyce výskyt vjiných sociolektech překlad chyndy zadnice chynda rom chindi svt, krm 1— zadnice 2— legrace nado teď svt nyní, teď kchúlo lejno kúlo, khúlo rom kul, khulo svt, krm výkal, lejno linkes ošklivý link, linkes ger. link svt levý, špatný, ošklivý janoval hrál janovat ger, hbr joneh, janah svt 1— hrát 2— hrát karty škutěl smrděl škutit arg svt zapáchat granty peníze grant arg svt, krm peníze, mince Zamyslím-li se nad tím, co mají všechny výše uvedené texty společného, dojdu kzávěru, že vypovídají osebepojetí „světského“ člověka ajeho postavení ve společnosti. „Jaunerák“ je zde vykreslen jako člověk chudý, jehož jedinou starostí je nasytit sebe asvé děti. Vtextech můžeme vypozorovat velmi archaický způsob myšlení, který se odráží ivslovní zásobě světského argotu. Jedná se především ovelké množství pojmů vrámci celkového lexikálního základu, týkajících se způsobů obstarávání základních životních potřeb. Například ve všech výše uvedených textech najdeme vtomto směru slova mangelit, janovat achudelit (prosit, hrát akrást). Bezprostřední životní nutnost je symbolizovaná slovem máro (chleba), chalovat (jíst) amajetek je vyjadřován slovem talánek (vůz). Obecně lze říci, že slovní zásoba „světského“ argotu se omezuje na pojmy, které odkazují kvěcem nezbytně nutným pro praktický život, konkrétním pojmům. Abstraktní pojmy jsou vtomto smyslu bezvýznamné. Zukázek je patrné, že gramatika světské mluvy je postavena na bázi češtiny. Kvýrazům obecného rázu, jako jsou modální slovesa, předložky, zájmena aspojky je používána čeština adůležitá slova, nesoucí kryptický význam, jsou nahrazována výrazy argotickými. Některá slova jsou vytvořena vložením slabiky „ha“ např. mí-ha-t (mít), chtí-ha-t (chtít). Patrná je také kreativita vmodifikaci slov při vytváření významů. Například zromštiny přejaté avelmi frekventované slovo mangel (prosit, žádat), má ve světské hantýrce různé varianty: mangelit (prosit, žebrat), mangelka (žebrota), mangeláv, mangelář, mangelík (prosebník, žebrák), nebo další romské slovo chal (jíst) se vyskytuje vrůzných variantách jako chalovat (jíst), chalka nebo cháles (jídlo). Vynalézavost tvůrců argotických výrazů lze vystopovat také používáním slov, která jsou tvořena přesmyknutím slabiky např.horuna (nahoru), mado (doma) nebo jejím vypuštěním bák (tabák). Součástí slovní zásoby jsou iopisné výrazy např.abeceda (učitel), adresa (otisky prstů). Světská hantýrka nemá žádná pevně stanovená pravidla, jakým způsobem při tvorbě věty, nebo souvislejšího textu postupovat, vždy záleží na slovní vybavenosti akreativitě mluvčího. Například jednoduchou větu „Jdu se vyčůrat apůjdu spát“ lze říci různými způsoby: Tachtím na mutrelku apotachtím suvelit OPEN ACCESS