Jan Pargač: In memoriam

Jan Pargač: In memoriam S hlubokou lítostí a zármutkem oznamuji akademické obci, že nás dne 6. září 2015 náhle a nečekaně opustil pan PhDr. Jan Pargač, CSc. Úmrtí blízkého člověka je pro pozůstalé vždy bolestné a v případě laskavého kolegy a drahého přítele ještě bolestnější. Při formulování následujících řádků se jen s obtížemi bráním dojetí a těžce se smiřuji skutečností, že již s Janem „… nezasednu ke společnému stolu“. Jan Pargač se narodil 1. ledna 1949 v Ostravě-Vítkovicích a své dětství prožil v malebném kraji pod Radhoštěm, v prostředí, které dalo etnologii řadu zdatných odborníků. Po složení zkoušky z dospělosti na gymnáziu ve Frenštátu pod Radhoštěm se rozhodl pokračovat ve studiu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze na oborech etnologie a prehistorie. Studium úspěšně zakončil v roce 1973 složením státních závěrečných zkoušek a obhajobou diplomové práce (Socio-kulturní podmínky uzavírání manželství na moravsko slovenském pomezí) na oboru etnologie. Po absolutoriu vysoké školy nastoupil nejdříve jako asistent, později aspirant do Ústavu etnografie a folkloristiky ČSAV, kde mu byla v roce 1980 na základě obhajoby kandidátské disertace (Tradice v kulturním a společenském životě nymburské vesnice) přiznána vědecká hodnost CSc. Na centrálním oborovém ústavu pracoval jako odborný pracovník až do roku 1981, kdy se rozhodl posílit pedagogický sbor na rodné alma mater a vrátil se v pozici odborného asistenta na Katedru etnografie a folkloristiky FF UK. Zde mu byl po složení rigorózní zkoušky přiznán titul PhDr. a zde se (po úmrtí kolegy a krajana PhDr. Jaroslava Šťastného, CSc.) začal aktivně věnovat povinnostem vysokoškolského pedagoga. V pedagogické činnosti J. Pargače byly patrné dvě etapy. První (1981–1989) se vyznačovala participací v „tradičním“ oborovém konceptu výuky (Lidové zemědělství, Lidová kultura v současnosti, Lidové náboženství, Lidová řemesla, Etnické skupiny v ČR, Metody a techniky terénního výzkumu, Etnologický seminář, Terénní praxe) a druhá (1990–2015) byla charakteristická invenční metodologicko-metodickou, tematickou a areálovou orientací (Úvod do etnologie, Ekonomická antropologie, Náboženství a magie, Etnologický seminář, Etnologie Střední Asie). J. Pargač se aktivně podílel na vedení studentských výzkumných týmů studujících kulturní aktivity a postoje obyvatelstva českého velkoměsta i venkova a jejich sociální kontext (Česko-švýcarský grant, 1989–1996) i týmů dokumentujících relikty tradiční lidové kultury na území ČR (Podpora tradiční lidové OPEN ACCESS 262 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2016 kultury MK ČR, 2004–2005). Odborné zkušenosti J. Pargač předával posluchačům prei postgraduálního studia také při přípravě postupových (bakalářských), diplomových (magisterských) i doktorských (disertačních) prací. Pedagogická práce J. Pargače byla úzce provázána s prací výzkumnou. Na základě projektu Grantové agentury ČR č. 404/07/0433 řešil téma Světské a náboženské proudy v emancipaci národů Střední Asie a Kazachstánu od konce 19. století a jejich vztah k Evropě a jako spoluřešitel se podílel na realizace grantu č. 404/050355 (Pastevecká společnost v procesu modernizace ve středoasijských republikách bývalého SSSR). Pozornost ovšem věnoval i dalším oborovým tématům (viz výběrová bibliografie). Nedílnou součástí aktivit J. Pargače byla také práce organizační. Osobní kvality a dispozice— smysl pro proporce, spolehlivost, kreativita a komunikativnost— ho předurčily k výkonu řady pedagogických, odborných a organizačních funkcí: tajemníka Ústavu etnologie FF UK, člena vědecké rady Etnologického ústavu AV ČR, člena redakční rady časopisu Český lid, člena oborové rady, člena komise pro doktorské zkoušky a zástupce ředitele Ústavu etnologie FFUK. Ve svém krátkém zamyšlení nad činností J. Pargače jsem se pokusil o náčrt profesního portrétu osobnosti bohatýrského ustrojení, člověka lidsky kvalitního, obecně váženého a ctěného. Milý Jene, patříš k nečetné skupině lidí, které jsem ve svém životě rád potkal a odpouštím Ti, že jsi mě svým náhlým a nečekaným odchodem velmi, velmi zarmoutil. Čest budiž Tvé památce! VÝBĚROVÁ BIBLIOGRAFIE Jedinec a vesnické společenství v lokálních vztazích solidarity, kooperace a subsidiartity, Studia Ethnologica XVII, Šatava, L. (ed.) Praha 1995, s. 61–66, (spoluautor M. Tomandl). Mechanisms of Integration of Local Communities in Czech Urban Society, The City: Today, Yesterday, and Day Before, Karpińska, E. G. (ed.) Łódź 1995, pp. 130–138, (spoluautor M. Tomandl). Hledání identity polské národnostní menšiny v ČR na počátku 90. let, Tomandl, M. (ed.) Česká lidová kultura a střední Evropa, Praha 1996, s. 98–100. Slavnosti, rituály a obyčeje jako zrcadlo národní kultury, Mýtus českého národa aneb Národopisná výstava českoslovanská 1895, Praha 1996, s. 82–122. The National Minority Group in the Teritory of the Czech Republic: General Characterics and some Current Problems, Borderlands— Culture— Identity, Kantor, R. (ed.) Cracow 1996, pp. 73–77. Lokální a regionální povědomí v přítomnosti a minulosti, Národopisný věstník 11, 1997, s. 5–12, (spoluautor M. Tomandl). Regionales und lokales Bewußtsein in Gegenwart und Vergagenheit, Český lid 84, 1997, S. 186–191, (spoluautor M. Tomandl). Ethnical Conflicts in Central Asian Cities, Prague Occasional Papers in Ethnology, Prague 1998, pp. 29–26. Etnické a etnokulturní problémy ve střední Asii, Studia Ethnographica IX, Tomandl, M. (ed.) Praha 1998, s. 37–48. Folk Festivities as a Factor in Ethnic Integrity, Pargač, J. (ed.) Cultural Symbols and Ethnic Consciousness, Prague 1998, pp. 43–51. Swieta ludowe jako czynnik identifikacji i integracji lokalnej i ponadlokalnej, Maj, M.— Robotycki,C. (eds.) Symbole slowianskie— symbole narodowe, Kraków 1999, s. 37–43. Žitý prostor a jeho subjektivizace u nositelů lokálního a regionálního vědomí, Studia ZPRáVY 263 Ethnographica X, Tomandl, M. (ed.) Praha 2000, s. 57–70, (spoluautor M. Tomandl). Antropologie marginálních oblastí R. Vorbricha: Terénní výzkumy horalů v severním Kamerunu a marockém Atlasu, Studia Ethnologica XI, Tomandl, M. (ed.) Praha 2002, s. 37–50. Ústav etnologie FF UK v 90. letech, Holubová, M.— Petráňová, L.— Woitsch, J. (eds.) Česká etnologie 2000, Praha 2002, s. 27–32. The National Minority Groups in the Territory of the Czech Republic: General Characteristics and some Current Problems, Tomandl, M. (ed.) Ethnological Scripts: 1990–2002, Prague 2003, pp. 83–89. Tradice— lidový islám— islamizace: K problematice islamizace v postsovětské středoasijské společnosti, Studia Ethnologica XII, Tomandl, M. (ed.) Praha 2004, s. 37–50. Ekonomická antropologie: Tradiční a nová témata, Studia Ethnologica XIII, Tomandl, M. (ed.) Praha 2005, s. 53–64. Pastevecká společnost v proměnách času: Kyrgyzstán a Kazachstán, Praha 2006, (spoluautor P. Kokaisl). Lidé z hor a pouští: Tádžikistán a Turkmenistán, Praha 2007, (spoluautor P. Kokaisl). Mahallas: The Central Asian Residential Communities and Ethnocultural Processes, Ethnologica Actualis Slovaca VII: Journal of Ethnographical Research, D. Deák (ed.) Trnava 2007, s. 14–23. Krymští Tataři: Etnická konsolidace, destrukce a hledání budoucnosti, Studia Ethnologica XIV, Tomandl, M. (ed.) Praha 2008, s. 37–51. Bibliografie Střední Asie a Kazachstánu a statě k nacionálnímu hnutí v Kazachstánu, Praha 2009. Střední Asie a Kazachstán: Historie, etnicita, jazyky, Praha 2009, (spoluautor F. Vrhel). První pokus o nezávislost Kazachstánu: Kazašská inteligence a nacionální hnutí „Alaš“ na počátku 20. století, Studia Ethnologica Pragensia 1, Tomandl, M. (ed.) Praha 2010, s. 25–38. Počátky a charakteristika středoasijského reformního islámského (džadídistického) hnutí: Školství, publicistika, divadlo, Studia Ethnologica Pragensia 2, Tomandl, M. (ed.) Praha 2010, s. 55–66. Integration of Local Communities in Czech Urban Society: The Case of Prague, Studia Ethnologica Pragensia 1, Tomandl, M. (ed.) Praha 2012, pp. 69–76, (spoluautor M. Tomandl). Etnologická percepce lokální identity, Studia Ethnologica Pragensia 2, Tomandl, M. (ed.) Praha 2012, s. 23–36, (spoluautor M. Tomandl). Hledání identity polské národnostní menšiny v České republice na počátku 90. let 20. století, Studia Ethnologica Pragensia 1, Tomandl, M. (ed.) Praha 2013, s. 35–44. Miloš Tomandl