SPECIFIKA PRÁCE S DLOUHODOBÝMI KLIENTY NA LINCE DŮVĚRY SENIOR TELEFON
Abstract
79
Full text
SPECIFIKA PRÁCE SDLOUHODOBÝMI KLIENTY NA LINCE DŮVĚRY SENIOR TELEFON aneta Mundok Nitschová ABSTRAKT Tento text se zaměřuje na práci sdlouhodobými klienty na lince důvěry Senior telefon. Zkoumá, jaká jsou specifika práce sklienty, kteří se na linku důvěry Senior telefon obracejí dlouhodobě oproti ostatním klientům, kteří využívají služeb linky důvěry Senior telefon anejsou označeni jako dlouhodobí klienti. Práce se opírá oteoretické poznatky zodborné literatury, ostatistiky, vnitřní předpisy, dokumenty ametodické materiály linky důvěry Senior telefon. Empirická část je zaměřena na analýzu vybraných dokumentů, které se zabývají možnostmi práce sdlouhodobými klienty za účelem porovnání zjištěných informací sMetodikou práce sdlouhodobými klienty na lince důvěry Senior telefon. ÚVOD Témata, se kterými se na linkách důvěry pracovníci setkávají, jsou často vesměs náročná atěžká. Je pochopitelné, že klienti využijí nízkoprahovosti této sociální služby, jako je například anonymita, bezplatnost anon-stop provoz, ktomu, že se mohou se svými obtížemi svěřit někomu, kdo jim nabídne bezpečný prostor pro sdílení jejich obtíží apřípadně poskytne informace arady, jak nepříznivou situaci řešit. Pracovníci linek důvěry jsou připraveni aproškoleni řešit avyslechnout klienty mnohdy ive velmi svízelných ana první pohled možná ineřešitelných situacích. Podle osobnostních rysů, temperamentu azkušeností každého pracovníka nelze konkrétně říct, jaká témata mohou být pro koho náročnější. Záleží na každém konzultantovi. Co je ale pro linky důvěry společné, je jistá obtížnost při vedení hovorů sklienty, kteří se na tuto formu telefonické krizové pomoci obrací opakovaně. Tito dlouhodobí (také jsou nazýváni opakovaně volající, stále volající, pravidelně volající) klienti kladou na pracovníky linky důvěry kromě dalších obtížných hovorů, jako jsou například hovory za účelem sexuálního uspokojení či agresivní volající, zvláštní nároky, co se týče přístupu vedení hovorů (Špatenková 2011: 34). Snad každá linka důvěry se setkává stím, že se na linku obrací každý den nebo iněkolikrát denně ti samí klienti. Neexistuje ucelený přístup, jakým způsobem stěmito klienty pracovat, jak (azda vůbec) je evidovat. Je na každém pracovišti, aby si vypracovalo metodický plán, který všem usnadní azprůhlední intervenci stěmito klienty. Telefonická krizová pomoc je sociální službou. Je tedy důležité, aby využití této služby klientovi naplňovalo kritéria uvedená vzákoně č.108/2006 Sb. osociálních službách, tedy: „… musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je ktakovým činnostem, které nevedou kdlouhodobému setrvávání nebo OPEN ACCESS
80 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2020 prohlubování nepříznivé sociální situace, aposilovat jejich sociální začleňování. (ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon osociálních službách.).“ Telefonická krizová pomoc spadá do služeb sociální prevence. Tyto služby: „ … napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky azpůsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí aohrožení práv aoprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám kpřekonání jejich nepříznivé sociální situace achránit společnost před vznikem ašířením nežádoucích společenských jevů (ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon osociálních službách.).“ „Krizová pomoc je terénní, ambulantní nebo pobytová služba na přechodnou dobu poskytovaná osobám, které se nacházejí vsituaci ohrožení zdraví nebo života, kdy přechodně nemohou řešit svoji nepříznivou sociální situaci vlastními silami (ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon osociálních službách.).“ Služby krizové pomoci tedy nejsou zhlediska zákona č.108/2006 Sb. osociálních službách určené kjejich dlouhodobému užívání. Přesto se na tyto služby klienti obracejí dlouhodobě zrůzných důvodů, které jsou rozepsány níže. Linky důvěry jsou známé pro svou anonymitu. Omnoha klientech neznají pracovnici linky kromě situace, kterou chtějí na lince důvěry řešit, žádné údaje jako jména, bydliště ani další osobní anamnézu či konkrétnější poznatky oživotní situaci klienta, pokud jim je sami nesdělí. Telefonická krizová intervence se zaměřuje na práci “tady ateď“, tedy co je nyní možné udělat, aby se klientova situace vylepšila, vyřešila či stala se snesitelnou. Klient by měl být vybavený určitým plánem na bezprostřední dobu, který mu má pomoci se vkrizi zorientovat apřekonat ji. Na rozdíl od prostředí psychoterapie není pro pracovníky důležitý životní příběh klienta, ale zkoumají to, co se stalo, že volá právě nyní ažádá pomoc apodporu. Klient skonzultantem pracuje „tady ateď“. Udlouhodobých klientů je situace poněkud jiná. Protože mnoho takovýchto klientů volá dlouhodobě— například iněkolik let, pracovníci oklientově situaci mohou vědět více. Poznají takového člověka po hlase, oklientech se vedou zápisy zhovorů, které jsou udlouhodobých klientů, pokud si je takto tým označí, opatřené přezdívkou, která slouží pro lepší orientaci. Tito klienti se na lince mohou cítit „jako doma“. Ioni poznají většinou pracovníky po hlase, často vědí, kdy se střídají směny, žádají konkrétního pracovníka, stáčí hovor do familiárních rovin, ptají se konzultantů na jejich osobní život, často manipulují avyjadřují jedinečnost linky nebo daného konzultanta („Nikdo se mnou tak hezky nemluví, mám jenom vás, nikdo jiný mi nepomůže, jste tak hodná, je mi svámi mnohem lépe, když mně teď opustíte, asi se půjdu zabít.“) (Špatenková 2011: 35). Pracovníci mohou ztěchto hovorů být více vyčerpáni než znáročných hovorů sjinými klienty. Jedním zdůvodů může být právě ito, že se mohou cítit frustrování, že nedělají dost dobře svojí práci, protože klientova situace zůstává nezměněna, nelepší se, hovory jsou si velmi podobné, snad istereotypní, přebírají zodpovědnost aněkdy ivinu za klientovu situaci ačasto se isami pracovníci stávají závislými na dlouhoOPEN ACCESS
aNEta MUNdOK NItSCHOvÁ 81 dobých klientech („Pan XY už pět dnů nezavolal, co sním asi je? Vždyť nám přece volává každý den!“). Je tedy zapotřebí se tomuto tématu věnovat už zdůvodu snahy ozplnomocnění klienta amobilizaci jeho sil akompetencí ataké zhlediska práce konzultantů linek důvěry. Toto téma kdiplomové práci jsem si vybrala ztoho důvodu, že sama působím voblasti telefonické krizové pomoci jako intervizor akonzultant avnímám problematiku práce sdlouhodobými klienty jako neopominutelnou adůležitou kodborné diskusi na základě zkušeností zpřímé práce snimi. Je tedy potřeba na tento jev reagovat azaměřit se na to, jakým způsobem stěmito klienty vést hovory, znát jejich specifika, která je odlišují od jiných volajících, ahledat možnosti anástroje, jak postupovat, aby se klienti nestali na této formě pomoci závislými, našli avyužívali ijiné zdroje opory adokázali dle svých individuálních možností jednat samostatně. SENIOR TELEFON Linka důvěry Senior telefon je jednou ze šesti registrovaných sociálních služeb poskytovaných neziskovou organizací Život 90 z. ú., sídlící vcentru Prahy, vulici Karoliny Světlé 18. Tato organizace vznikla vroce 1990 jako občanské sdružení abyla založena manželi Blankou aJanem Lormanovými. Senior telefon zahájil svoji činnost vroce 1992. Vroce 2003 přešel na bezplatný provoz pod telefonním číslem 800 157 157. Od roku 2007 se jedná oregistrovanou sociální službu telefonické krizové pomoci dle zákona č.108/2006 Sb. osociálních službách (Senior Telefon— Asistence— Život 90. [online]). Senior telefon poskytuje anonymně, bezplatně anon-stop odbornou pomoc apodporu klientů vrůzných oblastech. Senior telefon je určen pro seniory starší šedesáti let, pečující oseniory adalší, kteří přinášejí témata týkající se seniorské problematiky. PILÍŘE SENIOR TELEFONU Od r.2017 Senior telefon poskytuje kromě telefonické krizové intervence také doprovázení asociálně právní poradenství. Snaží se tak reagovat na naplnění potřeb volajících, seniorů apečujících. Ne vždy se totiž klienti, kteří se na Senior telefon obrací, nacházejí vkrizi, která je jasně definovatelná metodickými postupy krizové intervence. Klienti se nenacházejí vkrizi, ale volají na Senior telefon pro podporu ainformace. Zdůvodu konkretizace asjednocení pracovních postupů avyužívání nástrojů komunikace apřístupu ke klientům došlo vroce 2017 krozdělení působnosti Senior telefonu na tři pilíře, atěmi jsou telefonická krizová intervence, doprovázení asociálně právní poradenství. Telefonická krizová intervence je jednou zforem krizové intervence, tedy způsobu, jakým je krizová intervence poskytována. Dle Špatenkové „telefonická krizová intervence představuje poskytování pomoci osobám vkrizové situaci prostřednictvím telefonu“ (Špatenková 2011: 25). Taková pracoviště jsou často nazývána jako linky důvěry. Krizovou intervencí se myslí odborná metoda práce sjedincem, který se ocitl vkrizové situaci, se kterou si nedokáže sám poradit aosobně jí prožívá jako velmi OPEN ACCESS
82 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2020 náročnou. Každý člověk se může ocitnout ve svém životě vkrizové situaci, se kterou si nedokáže sám poradit (Vodáčková 2012: 59)— chybí mu copingové (zvládací) strategie kpřekonání krize svými vlastními silami. Krizová intervence je charakteristická tím, že pomoc by měla být klientovi poskytnuta okamžitě, což je umožněno například přes chatový nebo telefonický kontakt, snaží se zmírnit ohrožení tím, že pracovník nabízí bezpečné místo ke sdílení podpory, při osobním kontaktu je možné také nabídnout stravu apřístřeší. Krizová intervence se zaměřuje na obtíže „teď atady“, což znamená, že pracovník se ptá na klientovu minulost jen ztoho důvodu, aby pro oba byla aktuální krize lépe pochopena. Sama intervence je zaměřena na současnost ablízkou budoucnost. Krizová intervence je také ohraničena časem. Krizová centra nabízejí možnost ubytování do deseti dní, osobní setkání mohou být dle potřeby iněkolikrát týdně, dle Špatenkové by jich nemělo být více než deset (Špatenková 2011: 15). Vodáčková uvádí, že „vpřípadě hospitalizace se osvědčuje trvání pěti po sobě jdoucích dnů…vpřípadě ambulantního kontaktu jde zhruba ojedno až tři setkání.“ (Vodáčková 2012: 65). Vtelefonické formě je četnost volání různá, některým klientům postačí ke zvládnutí krize jeden telefonát, který je dostačující, jiní klienti na základě svých obtíží mohou volat ve stavu krize iněkolikrát denně, interval se postupně snižuje. Krizová intervence je ukončena, pokud klient má pocit, že zvládne své obtíže řešit samostatně bez pomoci pracovníka, dostal podporu arůzné alternativní možnosti, díky kterým je schopen krizovou situaci překonat (Vodáčková 2012: 65). Pracovník krizové intervence využívá „strukturovaného, aktivního aněkdy idirektivního přístupu“ (Špatenková 2011: 15). Doprovázení je na lince důvěry Senior telefon důležitým nástrojem práce sklienty. Doprovázením se dle odborné literatury myslí provázení klienta náročným životním obdobím, které je většinou dlouhodobého rázu, či je tato situace neměnná astálá, nebo se neočekává, že by se mohla během krátkého intervalu vyřešit. Nejčastěji se jedná oumírání, dlouhodobou nemoc, samotu, truchlení. Pracovník kráčí vedle klienta apomáhá mu nést jeho trápení. Cílem hovoru není vyřešit klientovu situaci, cílem je hledat možnosti, aby pro něho byla snesitelná alépe zvládnutelná (Úlehla 1999: 35). Dle Úlehly klient od pracovníka žádá, aby mu „pomohl nést svůj osud apracovník zde pomáhá jako nosič břemene“ (Úlehla 1999: 35). Někdy nastávají rozpory mezi tím, že konzultant zná možnosti, okterých je přesvědčen, že by klientovi pomohly, ale klient tyto někdy poněkud nevyžádané rady nepřijímá zrůzných důvodů (nechce situaci řešit, nemá sil, chce si jen postěžovat, nebýt sám). Pro samotné doprovázení je zhlediska práce konzultanta důležité si „poodstoupit“ aumět rozlišit, co je „mé aco je klientovo“. Senioři často volají na linku důvěry za účelem sdílení své současné situace. Na otázku „Co pro vás mohu vtuto chvíli udělat, co má být na konci našeho hovoru,“ často odpovídají, že neví nebo že jim stačí, když je někdo vyslechne. Klienti často volají iza účelem „jen tak si popovídat“. Konzultanty to může svádět kjednoduché konverzaci ve snaze ulevit tak klientovi od tíhy samoty arozptýlit ho. Ovšem iza větou „jen tak si popovídat“ lze díky technikám aktivního naslouchání, které budou podrobněji rozebrány vkapitole Telefonická krizová intervence, najít smysluplnou zakázku nebo alespoň téma hovoru. Na Senior telefon ipřesto volají občas klienti, kteří si chtějí opravdu jen „přátelsky popovídat“. Díky provázanosti služeb vŽivotě 90 vznikl ve spolupráci sDobrovolOPEN ACCESS
aNEta MUNdOK NItSCHOvÁ 83 nickým centrem projekt přátelských hovorů adopisů, pomocí nichž lze naplnit tyto potřeby volajících. Kategorie doprovázení je hojně zastoupena udlouhodobých klientů. Metodický dokument týkající se doprovázení bude vypracován vedoucím linky důvěry Senior telefon aintervizory vprůběhu roku 2021. Kromě krizové intervence adoprovázení, které byly vysvětlené vpředchozích podkapitolách, Senior telefon také poskytuje sociálně právní poradenství. Zákon 108/2006 Sb. osociálních službách upravuje rozdělení sociálního poradenství ajeho poskytování. Sociální poradenství se rozděluje na základní sociální poradenství aodborné sociální poradenství. Základní sociální poradenství spočívá vtom, že každá sociální služba má povinnost poskytnout základní sociální poradenství vrámci odkázání klienta na příslušnou sociální službu adalší instituce, které mu eventuelně pomohou řešit nebo předcházet nepříznivé sociální situaci či sociálnímu vyloučení (ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon osociálních službách). Odborné sociální poradenství je často zaměřeno na určitou problematiku či cílovou skupinu aje schopné uvést kromě obecných informací konkrétní možnosti adetailnější kroky křešení klientovy situace. Dle Krejčířové se jedná například o„občanské poradny, manželské arodinné poradny, poradny pro oběti trestných činů adomácího násilí, zahrnuje též práci sosobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Součástí odborného poradenství je ipůjčování kompenzačních pomůcek.“ (Krejčířová 2011: 28) Na Senior telefon se ve velké míře obracejí klienti sotázkami na rovině poradenství, za účelem zorientování se voblasti sociálních služeb, dávek apříspěvků, důchodového systému, ale ivběžných občanských záležitostech. Konzultant linky důvěry by měl mít tedy příslušné znalosti apovědomí nejen osociálních službách, ale ipřehled osociálním zabezpečení— sociálním pojištění, důchodech, dávkách státní sociální podpory astátní sociální pomoci. Vrámci výcviku vtelefonické krizové intervenci je jedna část právě ozákladním penzu znalostí vtéto oblasti. Je však nutné uvést, že Senior telefon svým způsobem poskytuje více než základní sociální poradenství. Tento pilíř sociálně právní poradenství anásledně interní metodika sociálně právního poradenství vznikla na základě dlouhodobého sledování toho, sjakými dotazy se klienti na Senior telefon obracejí. Senior telefon si neklade za cíl suplovat například služby občanské poradny, právní poradnu, dluhovou poradnu či snad zdravotní poradnu. Na této lince důvěry působí konzultanti srůzným vzděláním, jako například sociální pracovníci, zdravotníci, psychologové, právníci či další odborní pracovníci. Každý ztěchto zaměstnanců má samozřejmě jinou míru znalostí vdaném oboru. Bylo tedy zapotřebí synchronizovat znalosti avytvořit jejich rámec ahranice poskytování, tedy aby klientům bylo poskytnuto poradenství stejné úrovně. Tím se rozumí, že konzultant, který slouží noční směnu, by měl poskytnout stejné/obdobné odpovídající informace kdanému tématu, jako konzultant sloužící na ranní směně, ato nehledě na svou odbornost. Může odaném tématu vědět podrobné informace, ale konzultant sloužící směnu po něm již tyto odborné znalosti nemá, tudíž by je nemohl klientům poskytnout. Tento přístup je vrozporu stím, co je uvedeno vknize Telefonická krizová intervence, linka OPEN ACCESS
84 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2020 důvěry. Bouchal uvádí, že „Pokud se klient ptá na příliš specifické věci zdravotního rázu, doporučuji opatrnost… Není-li pracovník LD lékařem, nemá ktakové informaci kompetenci.“ (Bouchal in Knoppová 1997: 71) Jak bylo již výše zmíněno, každé pracoviště se řídí svými interními předpisy, které upravují výše popsané jevy. Cílem tohoto pilíře je tedy poskytnout klientovi informace, které směřují křešení situace, ve které se nachází, nebo zmírnit její důsledky. Senior telefon poskytuje své služby klientům, kteří jsou sami vseniorském věku, lidem, kteří pečují oseniory, ale například také odborné veřejnosti či jiným lidem, kteří přinášejí otázky ohledně svých blízkých, sousedů, apod, kteří jsou senioři. KRIZOVÁ INTERVENCE USENIORŮ Na linky důvěry adalší krizová pracoviště se obrací lidé všech věkových skupin. Vzhledem kzaměření této práce acílové skupině linky důvěry Senior telefon se vtéto části zaměřím na charakteristické znaky krizové intervence právě useniorské populace. Senioři využívají linku důvěry často jako poslední možnost, na koho se obrátit se svým trápením aobavami, ale například isnázory na politickou situaci či se sdílením každodennosti všedního dne, protože senioři přicházejí osvé partnery, sourozence, přátele adalší přirozené zdroje opory. Klienti senioři nejčastěji sdílejí starosti osvé blízké, konflikty spotomky, stěžují si na chronické bolesti, často mají dojem, že jejich hlas anázor vdnešním světě již nic neznamená, že je nikdo neslyší. Zajímavý je ifakt, jak klienti sami přistupují kvýzvám stáří astárnutí. Havránková aSchusterová ktomuto uvádí, že „kdo žil konzumně auzavřeně po celý život, těžko dospěje kplodnému, tvořivému aradostnému stáří. Kdo poctivě bojoval sživotními nesnázemi, pracoval na svém osobním růstu amyslel na druhé, nepotopí se do hlubin beznaděje aneztratí vůli vypořádávat se spřicházejícími obtížemi aznovu se propojovat se svými nejcennějšími vnitřními zdroji.“ (Havránková, Schusterová, in Vodáčková 2012: 293) Ve stáří se krize mohou kumulovat, senior se tak musí vypořádávat svíce problémy najednou. Může se jednat například oodchod do důchodu, stěhování dospělých dětí zdomu, úmrtí partnera, blízkých či přátel, oztrátu soběstačnosti, případně stěhování se do domova spečovatelskou službou či domova pro seniory nebo okonflikty srodinou. (Sýkorová in Špatenková 2004: 65) Nezřídka se stává, že senioři jsou zároveň ipečujícími opartnera nebo například osvé dítě spostižením, asami potřebují velkou dávku podpory apomoci. Často pomáhají vychovávat vnoučata, nebo naopak jim je vdůsledku rodinných konfliktů odpírána možnost se svnoučaty stýkat. Velkým tématem, se kterým se na linku důvěry senioři obracejí, je zajisté osamělost, která může vznikat vdůsledku výše uvedených životních změn. Konzultanti často balancují na hraně, nakolik motivovat klienta ktomu, aby samotu překonával, či jestli ho budou pouze doprovázet vosamělosti, kdy klient vlastně nestojí orady, jak se ze samoty vymanit, protože může být přesvědčen, že jeho situace nemá východisko. Vtomto ohledu je nutné dobře dojednat zakázku. Konzultant vprvé řadě poskytuje podporu aubezpečení, že mluvit osamotě iosvých pocitech je naprosto vpořádku, protože klienti mají často obavy, že mohou OPEN ACCESS
aNEta MUNdOK NItSCHOvÁ 85 izde překážet avadit, jako je tomu vjejich reálném životě…Zároveň je také nutné neopomenout téma domácího násilí atýrání seniorů vinstitucích. Senioři se často velmi stydí azdráhají mluvit oobtížích, které zažívají vrodině, se svými známými ze strachu, že budou odsouzeni, protože své děti špatně vychovali nebo se jim neumí postavit. Někteří klienti jsou dokonce přesvědčeni, že si situaci zavinili sami anezbývá jim nic jiného než ataky od svých potomků strpět. Linka důvěry je často prvním místem, kde se klienti odhodlají osituaci promluvit. Klientům je vtomto ohledu poskytován dostatečný prostor, nejsou nuceni kokamžitým změnám. Senioři-oběti domácího násilí potřebují často podporu spočívající ivdesítkách hovorů, než se odhodlají se situací něco udělat. Samozřejmě že tam, kde vzniká zákonná povinnost oznámit trestný čin týrání svěřené osoby, konzultanti acelý tým Senior telefonu intervenují okamžitě. Od konzultantů na lince důvěry pro seniory se očekává, že budou nejenom trpěliví, naslouchaví apodpůrní, ale iodborníci na slovo vzatí, co se týče poskytování konkrétních rad (Havránková, Schusterová in Vodáčková 2012: 293). Jak je uvedeno výše, jedním zpilířů linky důvěry Senior telefon je právě sociálně-právní poradenství. Klienti se na linku důvěry často obracejí skonkrétními otázkami apožadavky, na které je potřeba náležitě arelevantně odpovědět, takže je důležité nejen se orientovat vsystému sociálních služeb asociálního zabezpečení, ale mít ipovědomí oaktuálním společenském dění. CHARAKTERISTIKA DLOUHODOBÝCH KLIENTŮ Jak bylo zmíněno výše, krizová intervence by měla být krátkodobou formou pomoci. Přesto se na linky důvěry obrací ti samí klienti, ato často iněkolik let, poznávají pracovníky po hlase, ví, kdy se střídají směny, předpokládají, že je všichni konzultanti znají, hovoří, jako by byli na lince „doma“. Vyvstávají tedy otázky, zjakého důvodu se na linku mnoho klientů obrací dlouhodobě azda je potřeba určitého specifického postupu při práci snimi vporovnání sjinými klienty, jaká jsou nejčastější témata, se kterými tito klienti volají, azda se liší nějakým způsobem od jiných klientů volajících na linky důvěry. Je potřeba uvést, že snad každé pracoviště krizové pomoci, ať už se jedná olinku důvěry nebo krizové centrum, má takové klienty, kteří se na službu obrací opakovaně, dlouhodobě. Pro takové klienty neexistuje jednotný pojem. Každé pracoviště takovéto klienty nazývá jinak. Možnými názvy jsou klienti opakovaně volající, klienti dlouhodobí, klienti pravidelní, klienti dlouhodobě opakovaně volající (Bohatá 2019: 77), klienti chroničtí nebo častí (Middleton 2014: 89). Používán je také pojem kartotéční klient, který značí, že pracoviště takové klienty nějakým způsobem eviduje aaktivně snimi pracuje (Bohatá 2019: 66). Každé pracoviště si tedy definuje aurčuje dlouhodobé klienty individuálně. Špatenková uvádí, že „relativně snadná dostupnost telefonické krizové intervence přitahuje itakové klienty, kteří zrůzných důvodů stojí mimo běžný systém psychosociální aterapeutické péče. Jedná se například ojedince, kteří jsou konfliktní, nespolupracují, jsou „profláknutí“, rezistentní vůči psychoterapii, srůznými poruchami osobnosti apod.“ (Špatenková 2011: 36) OPEN ACCESS
86 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2/2020 Výzkumné studie se shodují vtom, že dlouhodobí klienti jsou často klienti snějakými psychiatrickými obtížemi, mentálním handicapem, klienti depresivní, úzkostní či klienti trpící osamělostí nebo poruchou osobnosti (Middleton 2014: 94). Uopakovaně volajících klientů byly zjištěny také znaky psychické nepohody, sebepoškozování, závislostí asebevražedných tendencí (Vivekananda 2019: 2). Dlouhodobí klienti se nejčastěji obracejí na linky důvěry, protože nemají, ským jiným by mohli promluvit osvých obtížích, jsou vpsychické nepohodě, trpí úzkosti či depresí, chtějí mluvit otom, jak se cítí, nebo jsou vakutní krizi. Volají, protože není kdispozici jejich přirozená opora (například vnočních hodinách) (Middleton 2016: 1045). Někteří klienti nemají žádné zuvedených obtíží avolají jen tak, chtějí zahnat nudu apopovídat si. Dalšími důvody je udržení sociálního kontaktu arůzné psychické obtíže. Dlouhodobí klienti často volají se stále stejnými tématy. Jsou ale itakoví klienti, kteří přinášejí nové anové zakázky. Mohou to být obtíže vmezilidských vztazích, doprovázení vdlouhodobé nemoci, podpora klientů při odvykání nebo vřešení jejich závislostí. Dalo by se říct, že jsou to témata, se kterými se na linku mohou obracet iklienti, kteří nemají takovou enormní potřebu volání na linku akřešení jejich obtíží jim může stačit ijeden telefonát. Vodborných kruzích se spekuluje, že je potřeba tuto problematiku více prozkoumat (Middleton 2016: 1047). Neopomenutelným důvodem opakovaného volání klientů je fakt, že je to nic nestojí. Volání na linky je často zdarma, což může vést kzamyšlení, zda by se ti samí klienti opakovaně obraceli na linku důvěry, kdyby bylo volání zpoplatněné. Klienti po zavolání mohou cítit úlevu, díky níž jsou schopni zvládnout úspěšně nový den, sami osobě mohou být křehcí, postrádají funkční zdroje opory amají vsobě určitou nenaplněno potřebu, projevující se naléhavým voláním na linku. Klienti často vítají, když jim někdo pomůže navrátit se do reality, poskytne jim důvěru, pevnou podporu apomoc. Že mohou být hovory sdlouhodobými klienty náročné, bylo zmíněno vúvodu této práce. Konzultanti jsou zvýcviku výborně připraveni na hovory ryze krizové povahy, avšak obyčejně se stává, že během směny mají takových hovorů jen pár. Může se stát, že většina hovorů může být jen sdlouhodobými klienty. Ty mohou konzultanta vyčerpat více než hodinový hovor se sebevražedným klientem— prvokontaktem. Konzultanti se často mohou cítit frustrovaní, že ani ten dvacátý hovor za měsíc nevedl ke zlepšení aklient se „nepohnul zmísta.“ Kvůli těmto hovorům mohou pracovníci získat dojem, že jejich práce za nic nestojí apochybují osvých schopnostech (Middleton 2014: 96). Pracovníci linek důvěry se shodují, že pro ně není tak náročná četnost volání klientů jako spíše samotný obsah hovorů (Videkananda 2019: 9). Konzultanti se také sami mohou propadnout do stereotypu práce sklienty, odmítají zkoušet nové přístupy nebo techniky, přestávají aktivizovat adůvěřovat vklientovy schopnosti. Noví kolegové často přinášejí svěží nápady, co ještě klientům nabídnout, ale posléze mohou narazit na fakt, že klient je stále na stejném místě, kde byl, než se objevil pracovník, který si kladl za cíl ho „spasit“. Linky se často potýkají stím, že klienti vlastně nejsou vakutní krizi (Middleton 2014: 89), chtějí si jen povídat, atím mohou uměle krize vytvářet. Pracovník se tak může cítit ipodvedený či zneužívaný. Stává se, že konzultanti jsou často až moc ponořeni do klientovy situace, přebírají za něj zodpovědnost, chovají se přehnaně ochranářsky, je jim klienta líto, nedokážou dodržovat limity adomluvené postupy práce, úmyslně jim na lince poskytují více prostoru, protože mají dojem, OPEN ACCESS
aNEta MUNdOK NItSCHOvÁ 87 že linka je to jediné místo, kde je možné jim pomoci. To samozřejmě může zhoršovat iatmosféru vtýmu, protože dodržování postupů atýmovost je na lince důvěry klíčová. Konzultant zde nevystupuje vhovorech za sebe, ale za celou linku, aje důležité, aby všichni pracovníci pracovali sklienty podobným způsobem adodržovali metodické postupy. Mohou se objevit iopačné přístupy, jako je nenávist, nechuť sklientem hovořit apod. Pokud stěmito myšlenkami konzultant nebude aktivně pracovat například na supervizích nebo vrámci intervize, může se stát, že na lince nebude chtít dále působit aodejde, protože takhle práce „nemá cenu“, nebo se uněj mohou objevit projevy syndromu vyhoření. Zvýzkumu zčeského prostředí vyplývá, že jsou témata ohledně dlouhodobých klientů často diskutována na supervizích aže hovory stěmito klienty jsou dle pracovníků více zátěžové než hovory sprvokontakty (Bohatá 2019: 61). SPECIFIKA PRÁCE SDLOUHODOBÝMI KLIENTY Tato výzkumná část obsahuje výzkumnou rešerši aanalýzu dokumentů, ve které jsou porovnávány poznatky zvýzkumných studií smetodikou práce sdlouhodobými klienty na lince důvěry Senior telefon. Poznatky jsou čerpány zvybraných výzkumných studií týkajících se dlouhodobých klientů na linkách důvěry vČeské republice ivzahraničí. Při analýze dokumentů jsem se zaměřila na to, jak často klienti volají na linku důvěry, jak linka důvěry eviduje dlouhodobé klienty ajaká jsou specifika při vedení hovorů sdlouhodobými klienty: Počty volání dlouhodobých klientů jsou na Senior telefonu srovnatelné sostatními pracovišti, jedná se otřetinu až polovinu volajících zcelkového počtu klientů využívajících službu telefonické krizové pomoci. Senior telefon ve vlastní statistice nerozlišuje volání dlouhodobých klientů. Doporučením pro zpřehlednění práce na Senior telefonu může být vytváření samostatné roční statistiky, která by se zaměřovala pouze na volání dlouhodobých klientů, případně zahrnutí této oblasti do celkové statistiky Senior telefonu za účelem pravidelného sledování avyhodnocování četnosti volání atémat ve srovnání sklienty, kteří nejsou evidováni jako dlouhodobí klienti. Senior telefon podobně jako další pracoviště eviduje klienta jako dlouhodobého na základě početního pravidla— jak často klient na linku volá, případně na základě rozhodnutí intervizorů/ vedoucího. Kromě sledování četnosti volání je klient jako dlouhodobý evidován na základě dohody týmu, kdy například daná intervence nevede ke změně klientovy situace, nefungují běžné techniky vedení hovoru apod. Linka seniorů podobně jako Senior telefon vnímá iklienty, kteří volají epizodicky, procházejí krizí dlouhodobějšího charakteru, volají si pro podporu astabilizaci, ale po odeznění krize přestanou linku využívat. Obě pracoviště se shodují, že není důvod takové klienty evidovat jako dlouhodobé, během hovorů stěmito klienty dostačují běžné postupy vedení hovoru— tedy techniky krizové intervence. Při analýze dokumentů nebylo zjištěno, kdy ostatní pracoviště přestávají klienta evidovat jako dlouhodobého. Doporučením pro Senior telefon ztéto analýzy mohou být pravidelné diskuse pracovníků za účelem revize nastavení pravidel četností volání klientů. OPEN ACCESS