Úvodní slovo
Abstract
5
Full text
Úvodní slovo Vážení čtenáři, toto číslo NČDS nabízí vskutku široký výběr témat. Spolu snašimi autory poputujeme za češtinou napříč časem— od dob staročeských až kpřítomnosti, kdy se vpolitických alingvistických debatách řeší osudy českého jazyka aglobalizující se svět poznává českou mentalitu. Vprvním příspěvku sleduje Irena Fuková vývoj deverbativ -tva, -tba, -ba vprůběhu staročeského astředněčeského období, přičemž se soustřeďuje hlavně na proces resufixace lexému spříponou -tva anásledný vznik sufixu -tba. Ve své analýze dospívá kupřesnění datace této změny ausouvztažňuje ji se změnou výslovnosti v. Historické reminiscence nechybí ani příspěvku Pavla Sojky, věnovanému otázkám statusu českého jazyka vsoučasné české legislativě apředevším zakotvení statusu úředního jazyka včeském právním řádu. Jak reflektují podobnou jazykovou problematiku vjiných evropských zemích? Je čeština po staletích ohrožení konečně vbezpečí anepotřebuje žádné ochranitelské snahy, nebo nová multikulturní realita naznačuje jiné perspektivy? Autor příspěvku uvádí zásadní argumenty lingvistů apolitiků, angažovaných vdiskuzi na dané téma. Kaktuálním problémům se obrací také Ludmila Stěpanova, jejíž příspěvek nepochybně zaujme nejenom filologickou čtenářskou obec, ale iběžného čtenáře, pro kterého je interkulturní komunikace čím dál běžnější záležitostí. Autorčino porovnání Rusů aČechů coby účastníků mezikulturního dialogu skýtá cenné informace pro všechny, kdo otakový dialog usilují. Okognitivním přístupu kjazyku uvažuje ve svém příspěvku Barbora Šmejdová. Na kognitivní teorii metafory nahlíží prizmatem pojetí mýtu C.S.Lewise. Autorka dochází kpřesvědčení, že aplikace Lewisových myšlenek pomůže čtenáři dospět kodhalení hlubších významových rovin pojmové metafory než těch, které mu nabízí pouze její verbalizovaná forma. Kotázkám česko-ruského kontaktu se vracíme vtomto čísle ještě jednou, ato vpříspěvku Veroniky Stranz-Nikitinové. Tentokrát ale svou pozornost zaměřujeme na to, jak vnímají rodilí mluvčí češtiny gramatické parametry českého mluveného projevu ruskojazyčných imigrantů. Autorka hodnotí materiály terénního výzkumu ahledá odpovědi na otázky, do jaké míry jsou gramatické chyby cizinců salientní pro českého příjemce, jakou roli hraje typ chyby, které zextralingvistických faktorů zde mají vliv aj. OPEN ACCESS
6 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2018 Naše putovaní za češtinou uzavírá příspěvek, jehož zaměření je svérázným pokračováním toho, co je ústředním motivem většiny článků, které se sešly pod virtuální obálkou nového čísla NČDS. Tím je totiž čeština vkontaktu. Mohutný příliv anglicismu registrují dnes všechny slovanské (anejen slovanské) jazyky. Ať už se jako lingvisté stavíme vůči této expanzi cizích slov ve svých mateřštinách jakkoli, nemůžeme jí zabránit úplně. Můžeme ale spolu snaší poslední autorkou Veronikou Štěpánovou sledovat, jak probíhá adaptace anglicismů včeské výslovnosti. Příjemné chvilky strávené unového čísla NČDS amnoho dalších inspirativních setkání vám přeje Mgr. Jana Macurová, Ph.D. OPEN ACCESS