Standardizace zdola vs. shora: Jak se z Charlese III. stal Karel III.

issn 2336-6591 © filozofická fakulta, univerzita karlova ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.1, S. 7–27 Standardizace zdola vs. shora: Jak se zCharleseIII. stal KarelIII.1 Ondřej Dufek (Praha)— Martin Beneš (Praha) Ondřej Dufek — Martin Beneš BOTTOM-UP VS TOP-DOWN STANDARDIZATION: HOW CHARLES III BECAME KAREL III IN CZECH The paper deals with the standardization process of the regnal name of the new King Charles III in Czech. It documents the fact that leading Czech internet media at first referred to the new king in the original form, Charles III, but very soon began to call him Karel III, using the Czech form of the English name Charles. The paper places this process into the broader context of translating foreign personal names into Czech and investigates whether European Monarchs are usually referred to by their original names or atranslated form of their names in contemporary written Czech (as evidenced by the SYN corpus series). The central focus of the paper lies in the hour-byhour detailed reconstruction of how it happened that the Czech internet media ceased quite suddenly to call the new king Charles III, beginning to call him KarelIII. The paper proceeds to discuss this process in the context of language standardization theories, showing that although authorities (linguists, predominantly from the Czech Language Institute) explicitly refused to recommend (“from above”) either the original, or atranslated variant of the name, internet media representatives interpreted their statements in favour of the translated version and started to call the new king Karel III in Czech. KEYWORDS standardization from below, standardization from above, Charles III, role of the Czech Language Institute, translating given names, regnal names KLÍČOVÁ SLOVA standardizace zdola, standardizace shora, KarelIII., role ÚJČ, překládání rodných jmen, panovnická jména DOI https://doi.org/10.14712/23366591.2024.1.1 1. ÚVOD Dne 8.září 2022 zemřela po 70 letech a214 dnech vlády (6.2.1952— 8.9.2022) královna 15 nezávislých států známých jako Commonwealth realm— Elizabeth Alexandra Mary Windsor, vangličtině známá jako Elizabeth II, včeštině pak jako AlžbětaII. 1 Studie vznikla spodporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092. Martin Beneš byl při práci na této studii zároveň podpořen projektem Feast and Famine: Confronting Overabundance and Defectivity in Language (Arts and Humanities Research Council, č. AH/T002859/1). OPEN ACCESS 8 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.1 Už vdubnu 2018 bylo rozhodnuto, že ji včele příslušné části Commonwealthu po smrti nahradí její syn Charles Philip Arthur George, známý do té doby včeštině pod ustáleným označením Charles, princ zWalesu, resp.princ Charles2— atak se ivzáří 2022 stalo. Princ zWalesu si zvolil královské jméno CharlesIII.3 Včeštině se po krátkém váhání prosadila jeho přeložená podoba KarelIII. To je poměrně překvapivé. Nejspíš nejsme sami, kdo vsouvislosti stématem překládání cizích rodných jmen na nejrůznějších přednáškách, vmédiích, vinternetových diskusích atp. mockrát slyšeli či četli, nebo dost možná ipoužili vyjádření typu „britské královně ještě říkáme Alžběta, ale její syn je už Charles ajejí vnuci William aHarry“, ato se zřejmým vyzněním: ‚Alžběta začala panovat tak dávno, že se její jméno vsouladu sdobovými zvyklostmi ještě přeložilo, ale jména dalších panovníků už se překládat nebudou‘. Jasně to píše ve své popularizační knížce např.Václav Jamek (1998, s.80; kurziva originálu): „Dlouhověká anglická královna je tedy ještě pořád Alžběta […]. Jejím nástupcem nebude však, jak se zdá, KarelIII., nýbrž Charles.“ Podobně, ale méně vyhraněně uvádí Jan Mattuš (2016, s.48–49; kurziva originálu): „Dřív, pokud to jen trochu šlo, se například počešťovala jména cizokrajných panovníků. Dnes zůstává asi posledním příkladem této tradice britská královna. […] Na každý pád takový král španělský je prostě Juan Carlos, ato ve Španělsku izde, kdepak nějaký Jan Karel. […] Jak to stěmi jmény bude, když Alžbětu vystřídá syn, který je unás stejně jako vBritánii princem Charlesem? Bude zněj král Charles apočešťovací zvyk zmizí, nebo se přece jen stane Karlem? Aco teprve jeho prvorozený syn, okterém lesklé časopisy píšou jako [o] princi Williamovi? Bude králem Vilémem?“4 Přinejmenším náznaky téhož lze ale najít ivodborné literatuře, viz např.závorku sformulací „anglická královna Alžběta, ale španělský král Juan Carlos“ vtextu Miloslavy Knappové (1989, s.66), který je podrobněji citován níže. 2 Korpus SYN v11 obsahuje 9 713 výskytů podoby princ Charles (dotaz: [lemma="princ"][lemma="Charles"]), 90 výskytů podoby Charles(,) princ zWalesu (dotazy: [lemma="Charles"][word=","][lemma="princ"][lemma="z"] = 82 dokladů + [lemma="Charles"][lemma- ="princ"][lemma="z"] = 8 dokladů) a8 výskytů podoby Charles, princ waleský (dotaz: [lemma="Charles"][lemma=","][lemma="princ"][lemma="wal.*"]). 3 Panovník Commonwealth Realm si své panovnické jméno (regnal name) volí. Většina britských panovníků si jako své panovnické jméno vybrala své první křestní/rodné jméno, existují však ivýjimky, např.první křestní jméno královny Viktorie (Victoria; vládla 1837–1901) bylo Alexandrina (druhým jménem Victoria) akrál Eduard VII. (Edward VII; vládl 1901–1910), její syn, byl pokřtěn jako Albert (druhým jménem Edward). Princ Charles uvažoval opanovnickém jméně George VII. na počest svého dědečka Jiřího VI., nakonec ale zvolil jméno Charles III. 4 Objevují se však iúvahy sopačným výsledkem. Např.Jana Nová (2018) vkoutku zčasopisu Vesmír uvádí: „Jméno jejího [= Alžběty II.] syna anásledníka už nepočešťujeme, Charles zůstává Charlesem například ivněmčině či chorvatštině, avšak Portugalci ho nazývají Carlos aPoláci Karol; aprotože angličtí králové ze 17.století jsou unás známí jako KarelI. aII., mohl by pro dodržení tradice po Alžbětě následovat voficiálních českých přehledech Karel III. Apo něm možná William jako Vilém V. aGeorge jako Jiří VII., další nositelé tradičních jmen britských králů.“ OPEN ACCESS ONDřEJ DUFEK — MARTIN BENEš 9 Tento článek nejprve shrnuje problematiku překládání rodných jmen včeštině (viz odd. 2), rekapituluje, jak je to vsoučasném českém psaném úzu (korpusech řady SYN) spřekládáním jmen evropských panovníků (odd. 3), následně detailně rekonstruuje, jak se navzdory očekávání (lingvistů) stalo, že nový panovník není včeštině CharlesIII., ale KarelIII. (odd. 4), acelou problematiku zasazuje do kontextu (teorií) jazykové standardizace, kterou chápeme vsouladu sklasickou oborovou literaturou jako proces výběru, elaborace funkcí, kodifikaci aimplementaci standardu, resp.standardního jazykového prostředku (např.Ayres-Bennett— Bellamy, 2021) (viz odd. 5). Vtextu se snažíme onehodnotící analýzu, naše dílčí komentáře ksledovanému případu obsahuje diskuse (odd. 6). Text končí shrnujícím závěrem (odd. 7). 2. PŘEKLÁDÁNÍ RODNÝCH JMEN VČEŠTINĚ Česká odborná literatura opřekládání cizích rodných jmen je překvapivě nečetná. Miloslava Knappová vmonografii orodném jméně (Knappová, 1989, s.66, odd. 8.1.1; srov.též Knappová, 1983, s.170) uvádí: „Vsoučasném českém úzu převažuje tendence ponechávat [rodná] jména vpůvodní cizojazyčné podobě […]. Zcela obvyklé je ovšem užívání českých ekvivalentů panovnických jmen vminulosti (JindřichVIII., LudvíkXIV.), řidčeji ivsoučasnosti (anglická královna Alžběta, ale španělský král Juan Carlos); rovněž jména církevních hodnostářů se užívají včeském ekvivalentu (papež Jan Pavel).“ Ktomuto tvrzení lze doplnit, že včeštině tradičně fungují ičeské překlady jmen některých historických osobností (např.Kryštof Kolumbus, Mikuláš Koperník). Novější literatura (ani přehledová, např.Nový encyklopedický slovník češtiny) se otéto problematice nezmiňuje. Možná proto, že věc se zdá být jasná— rodná jména se dnes skutečně nepřekládají, což je jednou vodborné literatuře konstatováno adále to nepřitahuje badatelskou pozornost. Historii aupuštění od praxe překládat cizí rodná jména dobře dokumentuje diskuse, která ve 30.letech 20.století proběhla na stránkách Naší řeči. Jejím východiskem byl článek Karla Erbana (1932, s.273; kurziva OD aMB), který uvádí: „»Pravidla« ani naše nejdůkladnější mluvnice (Gebauer–Ertl aGebauer–Trávníček) nemají poučení otom, jak psáti křestní jména cizinců. Nevíme, mají-li se křestní jména cizinců včeském textu překládati do češtiny či nikoli. Vpraxi je kolísání achaos. Vítězí spíše snaha překládati.“5 5 Srov.též: „To je praxe našich linguistů. Nasvědčuje tomu, že imezi odborníky je zřejmá tendence křestní jména překládat. […] Noviny překládají inepřekládají, jak zpraxe každý dobře víme“ (Erban, 1932, s.274). OPEN ACCESS 10 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.1 Úryvek dokládá dvě důležité skutečnosti: 1.dobová kodifikace neobsahuje explicitní doporučení, jestli cizí jména překládat,6 2.ještě ve 30.letech 20.století byla praxe rozkolísaná.7 Erban se včlánku přiklání ktomu, aby se rodná jména nepřekládala, na což souhlasně reagují Kvasnička (1933) aŠimák (1933), anesouhlasně Přikryl (1933).8 Erban (1933) pak diskusi sjednoznačným závěrem shrnuje: rodná jména nepřekládejme. Tento závěr je platný včeštině idnes. Pro zajímavost lze dodat, že existují jazyky, kde je naopak adaptace vlastních jmen idnes běžnou praxí. Např.vlotyštině je zákonem vyžadována celková adaptace jména: „[P]ersonal names of foreign language origin shall be orthographically transcribed according to their pronunciation in the original language […] and included in the grammatical system of the Latvian language“ (viz Regulations Regarding the Written Form (zákon 114), par. 8.2). Tato adaptace má vždy zřejmé rysy transkripce (transliterace) amorfologické adaptace (přidání nominativní koncovky -skmužským jménům), občas ipřekladu (Ivan > Ivans > Jānis). Kvůli tomu se někdy souhrnně označuje jako latvinizace (Latvianization; viz Naumova, 2014, s.5–6). Pro účely adaptace existují, nyní už online, slovníky cizích rodných jmen se správnými adaptacemi (viz např.Rendering of personal names in Latvian, 2021). Tento přístup klade na uživatele lotyštiny značné nároky: např.rodné jméno Martin se do lotyštiny adaptuje jako Martīns, Martēns, Mārtins nebo Martins podle toho, jestli jde ojméno německé, francouzské, anglické nebo maďarské. Uživatelé češtiny to tedy mají oproti uživatelům některých jiných jazyků znatelně snazší. 3. PŘEKLÁDÁNÍ JMEN EVROPSKÝCH PANOVNÍKŮ VSOUČASNÉ ČEŠTINĚ Nesmíme ovšem zapomínat na výjimku, oníž mluví Knappová ve výše uvedené citaci— na jména panovníků. Vtomto oddíle proto přinášíme přehled otom, nakolik se vsoučasné psané češtině překládají jména vládnoucích evropských monarchů. Mimoevropské panovníky do přehledu nezařazujeme ztoho důvodu, že jejich jména— byť samozřejmě při užití včeštině musí podstoupit jistou adaptaci pravo6 Neexistence takového doporučení vdobové astarší literatuře je překvapivá, alespoň zdnešního pohledu. Prošli jsme řadu brusů aoprávců spisovné češtiny zdruhé poloviny 19.apřelomu 19.a20.století avžádném znich jsme toto doporučení nenašli. 7 Jakkoliv se Erban mohl mýlit vodhadu toho, co převažuje, samotnou přítomnost kolísání vdobových textech je na základě jeho vyjádření možné brát vážně. 8 Přikryl (1933, s.49) argumentuje např.takto: „Jenom počáteční nezvyk nebo zbytečná nedůtklivost může viděti vpřekladu Williama na Viléma neúctu kcizímu jménu ajazyku, grotesknost apřepjatý překladatelský purismus“; „Soudím, že ohled na jednojazyčné aprosté čtenáře je dostatečným důvodem, abychom cizí křestní nebo iosobní jména překládali aupravovali vždycky, kdykoli máme za ně domácí tvar avhodnější písmena; […]. Budeme-li všichni usilovati ve smyslu této zásady, bude časem ubývati pocitu nezvyklosti, kolísání, nejistoty anedůslednosti. Dojde knormalisování překladu apřepisu, kpřesné nebo aspoň přibližné výslovnosti, apostaví-li se za ně Česká akademie, její autorita může nahraditi zákon“ (Přikryl, 1933, s.50). OPEN ACCESS ONDřEJ DUFEK — MARTIN BENEš 11 pisnou (transkripce atransliterace) avýslovnostní (přizpůsobení české artikulační bázi)— nelze přeložit pomocí domácí varianty rodného jména ani potenciálně. Žádný současný (2.2.2023) mimoevropský panovník (viz <https://en.wikipedia. org/wiki/List_of_current_monarchies>) nemá jméno sčeským propriálním ekvivalentem— ve všech případech mají tito panovníci propriem nepřeložitelná jména typu TupouVI. (Tonga), Norodom Sihamoni (Kambodža), AbdalláhII. (Jordánsko), MswatiIII. (Svazijsko) atp. Vnásledující přehledové tabulce 1 jsou šedě podbarveny ty varianty jmen, které mají víc výskytů vkorpusu SYN v11. Tučně jsou zvýrazněny ty varianty, které vden smrti AlžbětyII. uváděla česká Wikipedie jakožto potenciálně vlivný zdroj. Hledali jsme pomocí dotazů typu [lemma="lichtenštejnský"][lemma="kníže"] [lemma="Hans"][lemma="Adam"] nebo [lemma="švédský"][lemma="král"][lemma- ="Karel"][lemma="XVI"]. Vpřípadě dánské královny anizozemského krále nebyla číslovka, resp.druhé jméno součástí dotazu, nerelevantní výskyty jsme odstraňovali ručně. Pokud nebyl atribut lemma ujména spolehlivý, byl dotaz formulován ve stylu [lemma="švédský"][lemma="král"][word="(?i)Carl.*"][lemma="XVI"]. Úvodní lokalizující adjektivum jsme do dotazu zařadili, abychom minimalizovali ruční filtrování nerelevantních výsledků; nějaké množství relevantních, kontextově zapojených dokladů bez adjektivního uvedení země tím velmi pravděpodobně přehlížíme, ale nemáme důvod domnívat se, že by to bylo zdrojem systematického zkreslení. Adjektivum jsme nepoužili vpřípadě lucemburského velkovévody, protože žádný jiný stát velkovévodstvím není, avpřípadě AlžbětyII., protože volba přívlastku by nebyla samozřejmá (je hlavou více zemí/států) ajednoznačné určení zajišťuje řadová číslovkaII. Vpřehledu neuvádíme ty země, ujejichž panovníků nelze odlišit původní ačeskou podobu jména— Belgické království (král Filip (č. anizoz.) / Philippe (fr.) / Philipp (něm.)), Monacké knížectví (kníže Albert) aNorské království (král Harald). Dále do tabulky 1 nezařazujeme Andorrské knížectví, kde jsou hlavou státu (jako tzv.spoluknížata) francouzský prezident abiskup urgellský (Seo de Urgel), aVatikánský městský stát, vjehož čele stojí římský biskup— papež. Frekvenční poměry jsou zaokrouhleny na jedno desetinné místo. Tabulku 1 lze interpretovat přinejmenším dvěma různými způsoby. Pokud chápeme panovnická jména jako celek aporovnáme četnost výskytů původních podob stěmi českými, dospějeme kzávěru, že české podoby převažují vpoměru 11 449 : 972, tj.11,8 : 1.Pokud se však podíváme na to, kolik je jmen, unichž převažuje původní podoba, akolik těch druhých, zjistíme, že vsoučasné češtině převažuje tendence referovat kdnešním evropským panovníkům spřeložitelnými jmény pomocí jejich původních jmen— ze sedmi dvojic jmen, unichž lze rozlišit původní ačeskou podobu, jsou častější čtyři původní advě české podoby, vjednom případě je poměr prakticky vyrovnaný (1,1 : 1). Pomineme-li zcela výjimečný případ AlžbětyII., platí navíc, že pokud převažují původní podoby, pak výrazněji (6,7 : 1 a9,7 : 1) než vpřípadech, kdy převažuje podoba česká (1 : 2,5).9 9 Tato korpusová analýza je důkladněji provedenou verzí prvotní rešerše, která byla zhotovena prvním autorem tohoto textu 8.9.2022 vnoci, tj.několik hodin po zprávě osmrti OPEN ACCESS 12 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.1 Zdruhé uvedené perspektivy se tedy zdá, že překládání cizích jmen je na ústupu. Jestliže ve 30.letech 20.století ještě probíhala diskuse otom, zda cizí rodná jména překládat, či nikoli (byť sjednoznačným závěrem vneprospěch překládání), av80.letech 20.století Miloslava Knappová tvrdila, že cizí jména se nepřekládají svýjimkou jmen monarchů acírkevních hodnostářů, na základě výše uvedené sondy lze soudit, že zasvé vbližší budoucnosti vezme itato výjimka. Oto překvapivější je, co se dělo se jménem nástupce královny AlžbětyII., jak to dokládá případová studie vnásledujícím oddíle. 4. PŘÍPADOVÁ STUDIE: CHARLESIII. VS. KARELIII. Vtomto oddíle na vzorku zpravodajské produkce konkrétně rozebíráme, jakou dynamiku měl vývoj užívání podob Charles aKarel včeském mediálním diskurzu vobdobí těsně po smrti královny AlžbětyII. (4.1) ajaké faktory tento vývoj určovaly (4.2), věnovat se budeme ivýrokům lingvistů ajejich dopadu na mediální diskurz (4.3). Upozorňujeme, že nám jde ozměnu král Charles > král Karel, nikoliv ozměnu princ Charles > král Karel. Překvapivě by nejspíš působila idruhá uvedená změna, královny Alžběty, jako podklad pro jazykovou poradnu ÚJČ vočekávání dotazů na jméno jejího nástupce. Původní rešerše se při psaní tohoto článku ukázala jako mylná vcelkovém vyznění (vycházela ve prospěch českých podob jmen vpoměru 4 : 3), protože vpřípadě španělského krále opomněla zohlednit řadovou číslovku VI. (králů téhož jména mělo Španělsko několik), apočet dokladů české podoby jména tak neoprávněně nadhodnotila. Pokud někteří zástupci ÚJČ veřejně tvrdili, že vsoučasnosti mírně převažuje praxe počešťování jmen panovníků, mohlo to být soporou otuto rychlou anedokonalou korpusovou sondu. původní podoba jména abs. fr. česká podoba jména abs. fr. poměr fr. Dánské království Margrethe 310 Markéta 46 6,7 : 1 Lichtenštejnské knížectví Hans Adam 262 Jan Adam 27 9,7 : 1 Lucemburské velkovévodství Heinrich (něm.), Henri (fr., luc.) 0 + 60 Jindřich 148 1 : 2,5 Nizozemské království Willem-Alexander 34 Vilém Alexandr 39 1 : 1,1 Spojené království Velké Británie aSeverního Irska Elisabeth 2 Alžběta 11 021 1 : 5510,5 Španělské království Felipe 123 Filip 56 2,2 : 1 Švédské království Carl 181 Karel 112 1,6 : 1 TABULKA 1.Přehled užívanosti výrazů pro pojmenování evropských monarchů před nástupem Charlese/KarlaIII. na trůn. OPEN ACCESS ONDřEJ DUFEK — MARTIN BENEš 13 totiž počeštění jména po změně titulatury, včeských médiích ovšem došlo po nástupu nového panovníka na trůn kmnohem překvapivější, první změně: Po nějakou dobu se oněm mluvilo jako okráli Charlesi/CharlesoviIII., brzy však došlo kpočeštění aznového panovníka se včeštině stal král KarelIII. 4.1 VÝVOJ UŽÍVÁNÍ VARIANT VMEDIÁLNÍM DISKURZU: ČASOVÁ OSA Pro analýzu užívání přeložené vs. nepřeložené podoby jména nového krále jsme zvolili české zpravodajské weby. Jejich texty jsou na rozdíl od audiovizuálních médií snadno dostupné azpracovatelné ana rozdíl od tištěných médií spříliš řídkou periodicitou mají potenciál zachytit vývoj sdostatečnou jemností. Do vzorku jsme zařadili pět médií, která byla 8.9.2022 zjednodušeně řečeno nejsledovanější— Novinky, Seznam zprávy, iDNES, Super aBlesk.10 Každý ztěchto webů využívá tagování příspěvků, prošli jsme tedy vždy všechny texty stagem věnovaným králi KarloviIII. (případně iprinci Charlesovi, pokud byl samostatným tagem) aAlžbětěII. zobdobí od 8.do 11.9.2022. Znich jsme zaznamenali všechny texty, které obsahují nějakou referenci knovému králi pomocí osobního jména. Ztěchto textů aprostředků vnich užitých jsme pak rekonstruovali vývoj užívání jména včase. Při analýze se ukázalo, že většina médií přinejmenším některé své texty po prvním zveřejnění aktualizovala, tj.doplňovala nové informace aformulace aněkdy měnila ty původní— včetně variant jména nového krále. Texty sice informaci očasu aktualizace obsahovaly, avšak vždy jen té poslední. Tak např.text webu iDNES z9.9.2022 uvádí, že byl vydán v7:15 aaktualizován v22:16 (iDNES 9.9. 7:15). Ztoho nelze rekonstruovat, kdy během dne se do textu dostaly zmínky jako „Vnadcházejících dnech KarelIII. podle tradice podnikne cestu do všech čtyř částí Británie“. Proto jsme vpřípadech, kde to bylo možné, využili nástroj Wayback Machine (<https://archive. org/web>), který archivuje istarší podoby webových stránek (odkazujeme-li ktakto archivované verzi, značíme to hvězdičkou před časovým údajem; orekonstrukci editací některých textů viz podrobněji vnásledujících odstavcích).11 Na základě takto získaných informací jsme sestavili přehled vývoje užívání pojmenování [princ/syn] Charles, [král] Charles [III.] a[král] Karel [III.]12— viz schéma 1. 10 Těchto pět médií bylo na předních příčkách žebříčků podle počtu reálných uživatelů, počtu zobrazení stránky ipočtu návštěv. Vyloučili jsme domény, které nejsou přímo zpravodajským médiem (Seznam.cz, Centrum.cz) nebo které jsou příliš úzce zaměřené (Sport. cz). Pro výběr jsme využili statistiky dostupné na webu Sdružení pro internetový rozvoj NetMonitor <https://rating.gemius.com/cz/tree/2>. 11 Časové označení archivovaných verzí je proti realitě posunuto odvě hodiny do minulosti— tyto verze jsou totiž uváděny pro pásmo ±0:00 koordinovaného světového času, zatímco námi zkoumané texty jsou označeny ve středoevropském letním čase, tj.+2:00. 12 Schematizovaný výraz [princ/syn] Charles zastupuje podoby Charles, princ Charles asyn Charles; výraz [král] Charles [III.] zastupuje podoby Charles, král Charles, Charles III. nebo král Charles III.; výraz [král] Karel [III.] zastupuje podoby Karel, král Karel, Karel III. nebo král Karel III. Podoby Charles byly kategorizovány na základě kontextu. OPEN ACCESS 14 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.1 Ve vývoji diskurzu stojí za pozornost jeho přechodová fáze, kdy už byl sice poměrně jednoznačně patrný příklon kvariantě Karel, ale byl to natolik nový, diskurzně dosud neetablovaný prvek, že některá média měla zjevně potřebu činit textová přemostění, propojení mezi Charlesem (buď blíže nespecifikovaným, nebo princem) aKarlemIII. „Jen stěží dokázal Charles (nyní britský král KarelIII.) udržet emoce na uzdě.“ (Super 9.9. 14:05) „se […] stal panovníkem princ Charles, nyní KarelIII.“ (Novinky 9.9. 6:45) „Bude na Charlesovi, vlastně na králi KarluIII., aby Spojené království udržel spojené.“ (Novinky 9.9. 8:42) „Ujejí smrtelné postele stály pouze její nejstarší děti— princ Charles, nyní již král KarelIII., ajeho sestra Anne.“ (Blesk 9.9. 12:28) Dočasnou neustálenost či nejistotu dobře dokládají ipostupné editace např.vtextu iDNESu zprvního dne sledovaného období (iDNES 8.9. 20:25): Nejstarší dostupná verze měla titulek „Charles se stal novým britským králem“. Ten byl vpozdější verzi ztéhož večera upraven na „Nový britský král si zvolil jméno CharlesIII.“ (iDNES 8.9. *21:05). Úprava na znění „[…] zvolil jméno KarelIII.“ je zaznamenána až 10.9. v1:42 (předchozí verze je z9.9. v10:23). Do textu samého přibylo už 8.9. v21:05 souvětí: „Jako své panovnické jméno si zvolil CharlesIII., což lze do češtiny přeložit jako KarelIII.“, ale až někdy vprůběhu následujícího dne za něj byla doplněna věta: „Používání doporučil Ústav pro jazyk český.“ Podobné doklady postupných úprav lze najít ina jiných sledovaných webech. SCHÉMA 1.Pojmenování nového krále užitá ve zpravodajských textech. OPEN ACCESS ONDřEJ DUFEK — MARTIN BENEš 15 Za základní zjištění ovývoji užívání těchto pojmenování, vizualizovaném schématem 1, považujeme tato: 1. Ze začátku (ještě před zveřejněním zprávy okrálovnině smrti, ale když už bylo zřejmé, že její zdravotní stav je vážný)13 psala všechna sledovaná média pouze oprinci Charlesovi (případně o[královnině] synu Charlesovi apod.), výjimkou byl text Seznam zpráv oplánu na postup po královnině smrti, který už obsahoval iněkolik výskytů prospektivního pojmenování král Charles (SZ 8.9. 15:13). 2. Po zveřejnění zprávy okrálovnině smrti užívala všechna média krom výše zmíněných výrazů nově i[král] Charles [III.] svýjimkou webu Super, který se obešel bez takto přímého pojmenování díky formulacím jako „Novým britským králem je její syn Charles“ (Super 8.9. 19:33). 3. Pojmenování KarelIII. se objevilo na dvou zpěti sledovaných webů poprvé 8.9. po 21.hodině abylo vté době výjimkou. iDNES ještě jménem Karel nereferoval, užil ho jen doplňkově ve formulaci „Jako své panovnické jméno si zvolil CharlesIII., což lze do češtiny přeložit jako KarelIII.“ (iDNES 8.9. *21:05) aNovinky upravily dva své již existující texty— např.vtextu stitulkem „Zemřela AlžbětaII.“ ve verzi archivované ve 21:18 je věta původního znění „Premiérka Trussová ve své řeči potvrdila, že to bude: král CharlesIII.“ změněna na „[…] král KarelIII.“ (Novinky 8.9. *21:18). 4. Dopoledne 9.9. byl úzus ve sledovaných médiích rozkolísaný. Dvě znich (Super aBlesk) zůstávala u[prince/syna] Charlese a[krále] Charlese [III.], zbylá tři je kombinovala is[králem] Karlem [III.], ato někdy ivtýchž textech. 5. Po poledni 9.9. přišel zřetelný přeryv— [král] Charles [III.] prakticky mizí až na ojedinělý relikt vtextu Blesku z16:00, který kromě souvětí „[…] bývalý princ zWalesu, princ Charles, jenž se proměnil vkrále KarlaIII.“ obsahuje iformulaci „Než přijal jméno CharlesIII. […]“ (Blesk 9.9. 16:00), všechna média přešla na pojmenování [král] Karel [III.] adoplňovala ho [princem/synem] Charlesem, když kněmu referovala vsouvislosti sjeho dřívějšími rolemi. Shrnutí ukazuje, že po smrti královny Alžběty média referovala kjejímu nástupci výrazem [král] Charles [III.], první odchylka vpodobě Karla se objevila ještě týž den večer, tj.po několika hodinách. Druhý den dopoledne se vmediálním diskurzu objevovaly obě varianty apo poledni se poměrně rychle stal novou normou [král] Karel [III.]. Celý vývoj se tedy odehrál během cca sedmnácti až dvaceti hodin (včetně noční pauzy). 4.2 URČUJÍCÍ DISKURZNÍ FAKTORY PřECHODU OD CHARLESE KE KARLOVI Ukázali jsme, že nového krále média označovala jako Charlese jen krátce (maximálně jeden den, reálně kolem dvanácti hodin, bez noční pauzy cca osm hodin) abrzy přešla kpodobě Karel (která se užívá dosud). Proč ajak ktomu došlo? Je nemožné detailně rekonstruovat, kdy se který aktér vkterém médiu sčím seznámil, co si otom 13 Královna zemřela v16:10 SELČ, Buckinghamský palác otom informoval v 19:30 SELČ. OPEN ACCESS 22 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.1 Jiná je pak vsituaci, kdy jsou tyto faktory málo intenzivní nebo nepřítomné. Případ Charles vs. KarelIII. se vzácně blíží čisté situaci druhého typu, která se nejspíš vdokonalé podobě nevyskytuje. Jméno nového krále se dosud neužívalo (= žádný úzus; snad svýjimkou spekulací otom, jak se bude po smrti AlžbětyII. jmenovat budoucí král; tady však nejde oreálná, ale metajazyková užití), nemůže tedy existovat žádné povědomí či intuice uživatelů češtiny otom, vjaké podobě jméno nového krále používat (= žádná norma). Oproblému také neexistuje téměř žádná (aktuální) literatura (viz odd. 2), aani citované nečetné případy žádné jasné pravidlo/doporučení neobsahují (= žádná kodifikace). Akonečně vokamžiku, kdy se problém začal řešit, ve společnosti neexistoval žádný všeobecně sdílený, silný názor, jak se jmény panovníků zacházet (= žádné zřetelné ideologické přesvědčení).20 Svědčí otom veliká řídkost tématu vmediálním diskurzu ojazyce před tím, než otázka vyvstala. Případová studie (odd. 4) dokládá, že sledovaná média bez velkého rozmyslu nejprve rovnou publikovala jméno nového krále vnepřeložené podobě (což je vsouladu sneustále slábnoucí tendencí rodná jména počešťovat, kterou ukazuje odd. 2) adiskuse one/překládání se rozeběhla až potom. Lze se domnívat, že vpřípadě silnější přítomnosti tématu vdiskurzu ojazyce by se média oto, vjaké podobě mají jméno uvádět, začala zajímat předem. Vyjádření ÚJČ přišlo vdobě, kdy se postoje lidí teprve formovaly nebo nanejvýš sotva vytvořily (obojí se dělo ne-li těsně po sobě, pak přinejlepším současně). Jde osituaci, pro kterou Smejkalová (2017) používá termín apriorní kodifikace. Za této situace je vliv ÚJČ silnější— nic významného vúzu, normě, kodifikaci ani ideologii mu nekonkuruje. Jak jsme viděli, vtéto situaci může mít velkou intervenční sílu ivyjádření, které usebe něco takového implicitně (ZD), nebo dokonce explicitně (Pavel Štěpán, iROZHLAS 9.9., 14:26) popírá. Nabízí se otázka, zda za těchto specifických okolností není na místě, aby autority (vtomto případě ÚJČ, od nějž se to očekávalo, resp.přímo žádalo) přišly sjednoznačným doporučením, co použít. Právě (apouze jen!) za těchto okolností totiž lingvistům nezbývá nic jiného než založit své případné doporučení na odbornických kritériích— vrealitě/empirii totiž nemají nic kdispozici.21 Dějiny české lingvistiky jsou plné verdiktů adoporučení, které jsou založeny na odbornických kritériích anarážejí na protipůsobení naznačených činitelů. Za okolností, kdy neexistuje úzus, norma, kodifikace ani silná avšeobecně sdílená relevantní ideologie, anení tedy nic silnějšího než odbornická kritéria, která by mohla vést kjednoznačnému řešení (např.Použijte variantu KarelIII.), však nemalá část autorit (lingvistů, kteří vtextech na laikům dostupných kanálech hodnotí ane/doporučují jednotlivé jazykové 20 Vdiskusích jsme sice postoje uživatelů zachytili, jde však opostoje se vší pravděpodobností vzniklé ad hoc, po objevení se otázky, zda jméno nového panovníka používat vanglické, nebo přeložené podobě. 21 Odhadujeme, že ÚJČ by jednoznačné doporučení pravděpodobněji vydal vhypotetické, jinak nastavené situaci— např.pokud by existovala výrazná relevantní literatura nebo dosavadní jazyková praxe hovořící nesporně ve prospěch počešťování jmen nových panovníků. Vpřípadě analyzovaném voddílu 4 však protichůdné argumenty vyznívaly nerozhodně. To považujeme spolu sobecnou pozicí ÚJČ (kterou probíráme dále) za určující faktory počínání ÚJČ vtéto konkrétní situaci. OPEN ACCESS ONDřEJ DUFEK — MARTIN BENEš 23 prostředky) přesně tento postup implicitně nebo explicitně odmítá— aodmítá také přijít sjednoznačným řešením auchyluje se kodpovědi: je to na vás, uvidíme, co se vžije. Působí to oto absurdněji, že naopak vpřípadech, kdy je úzus, norma (např.vid slovesa soustředit se) nebo ideologie (generické maskulinum, nepřechylování ženských příjmení) proti prostředku doporučovanému či prosazovanému from above, řada autorit vmnoha případech řešení založená na odbornických kritériích prosazuje (argumentujíce např.strukturou/systémem češtiny, tradicí atp.). Příklady si lze snadno představit nebo domyslet. Případ Charles vs. KarelIII. poukazuje na cosi pozoruhodného. ÚJČ má vočích veřejnosti status autority votázkách českého jazyka správem či přímo úkolem vyjadřovat se ke správnosti konkrétních výrazových prostředků, sám však zastává vúhrnu spíš liberální, nepreskriptivní ideologii. Vsouladu sní se snaží nepůsobit proti relativně samovolně se vyvíjející normě, kterou nemá, nemůže (aani nechce) mít plně pod kontrolou. Není však— zpříčin, které jsme se pokusili stručně vyložit vodd. 5— připraven na situace apriorní kodifikace, které jsme popsali výše vtomto oddíle. Vmalém měřítku (např.při interakcích stazateli jazykové poradny) lze motivovaným jednotlivcům někdy súspěchem vysvětlit, proč není vsituaci apriorní kodifikace možné dát jednoznačnou odpověď, anechat výběr prostředku na nich. Při komunikaci sveřejností ve velkém měřítku však takový postup aktuálně nefunguje. Jak lze soudit na základě popsaného případu, veřejnost— nejspíš právem— očekává, že odborník dokáže rozhodnout, jak se jazykově zachovat, atak laici nezřídka interpretují deskripce avysvětlení jako závazné preskripce. 7. ZÁVĚR Případ užívání nepřeložené vs. přeložené podoby jména nového krále všech států Commonwealth realm je ve své podstatě pozoruhodnou ukázkou přesouvání zodpovědnosti, které se nikdo nechopil, akteré dospělo kjistému výsledku, přestože by se nejspíš nikdo neoznačil za jeho strůjce. Ačkoliv měl ÚJČ vlastně výjimečně příhodnou situaci/pozici, konkrétní pojmenování nového krále nedoporučil avyjadřoval se opatrně— jen popisoval, vážil argumenty apřinejlepším odhadoval. Média se reálně zodpovědnosti zbavit nemohla, neboť nějak knovému králi referovat musela, každopádně ani ona se patrně necítila být tím aktérem, který o(své) budoucí praxi rozhodne. Proto se ČTK obrátila sotázkou na ÚJČ, vjeho vyjádření vsouladu se svým očekáváním identifikovala jistý— byť reálně formulačně nepříliš silný— příklon kvariantě KarelIII. aspolu sostatními médii ji podle toho začala používat nebo se vjejím už částečném užívání utvrdila/ustálila. Kdo měl tedy rozhodující roli vustavení nové singulární normy? Svou analýzu interpretujeme tak, že to nakonec nebyl ani ÚJČ, ani média, nýbrž pozoruhodný výsledek kombinace jejich východisek apozic. Prosadilo se doporučení ÚJČ, které však nebylo jako doporučení míněno, ato vlivem situace, která byla otevřená nějakému rozhodnutí, apůsobením normotvorné síly médií. Atoto doporučení se prosadilo vpodobě, jak mu rozuměla (byla nastavena rozumět) média, nikoliv ÚJČ. OPEN ACCESS 24 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.1 PRAMENY Blesk 9.9. 12:28: ph, haj (9.9.2022, 12:28): Zpackané Harryho loučení sbabičkou AlžbětouII. (†96): Přijel pozdě, odjel vtichosti sám! Blesk.cz. <https://www.blesk.cz/clanek/ celebrity-kralovske-rodiny/722512/zpackaneharryho-louceni-s-babickou-alzbetou-ii-96prijel-pozde-odjel-v-tichosti-sam.html>. Blesk 9.9. 16:00: Žaneta Podlahová (9.9.2022, 16:00): Královna Alžběta II: Rekordní držitelka mnoha „nej“! Která to jsou? Bleskproženy.cz <https://prozeny.blesk. cz/clanek/pro-zeny-vip-ze-zivotahvezd/722543/kralovna-alzbeta-ii-rekordnidrzitelka-mnoha-nej-ktera-to-jsou.html>. Blesk 9.9. 17:00: Martin Valeš (9.9.2022, 17:00): Otazník ujména nového krále: Charles, nebo KarelIII.? Experti vysvětlují, proč Češi překládají. Blesk.cz. <https://www.blesk.cz/ clanek/zpravy-svet/722575/otaznik-u-jmenanoveho-krale-charles-nebo-karel-iii-expertivysvetluji-proc-cesi-prekladaji.html>. ČTK 9.9. 12:54: ČTK (9.9.2022, 12:54): Ústav: Jméno nového britského krále se vČR asi bude tradičně počešťovat. České noviny. <https:// www.ceskenoviny.cz/zpravy/ustav-jmenonoveho-britskeho-krale-se-v-cr-asi-budetradicne-pocestovat/2254503>. iDNES 8.9. 20:25: ČTK, dtt (8.9.2022, 20:25): Nový britský král si zvolil jméno KarelIII., zCamilly je královna choť. iDNES.cz. <https:// www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/charlesprinc-kralovna-alzbeta-ii-smrt-naslednik. A220908_201040_zahranicni_dtt>. iDNES 8.9. *21:05: ČTK, dtt (8.9.2022, 20:25): Nový britský král si zvolil jméno CharlesIII., zCamilly je královna choť. iDNES.cz. [verze archivovaná ve Wayback Machine 8.9.2022, 21:05] <https://web.archive.org/ web/20220908190529/https://www.idnes.cz/ zpravy/zahranicni/charles-princ-kralovnaalzbeta-ii-smrt-naslednik.A220908_201040_ zahranicni_dtt>. iDNES 9.9. 7:15: iDNES.cz, ČTK (9.9.2022, 7:15): Budu doživotně sloužit všem súctou aláskou, slíbil národu KarelIII. iDNES. cz. <https://www.idnes.cz/zpravy/ zahranicni/kral-charles-britanie-projev. A220909_070538_zahranicni_bur>. iDNES 9.9. 12:28: Kfo (9.9.2022, 12:28): KarelIII. poráží CharleseIII. Pravidlo není, debatu ojméně rozhodla média. iDNES. cz. <https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ charles-karel-kral-anglie-britanie-elizabethkralovna-smrt-lingvista-cestina-pravopis. A220909_110204_domaci_klf>. iROZHLAS 9.9. 14:26: Anna Kottová (9.9.2022, 14:26): KarelIII., nebo CharlesIII.? Obojí je možné, existují dva pohledy, vysvětluje rozpor lingvista. iROZHLAS. <https://www.irozhlas. cz/zivotni-styl/spolecnost/karel-iii-charlesiii-kral-co-je-spravne-britanie-alzbetakralovna_2209091426_ako>. Novinky 8.9. 19:31: Daniel Drake (8.9.2022, 19:31): Zemřela AlžbětaII. Novinky.cz. <https://www.novinky.cz/clanek/zahranicnizemrela-alzbeta-ii-40408155>. Novinky 8.9. *21:18: Daniel Drake (8.9.2022, 19:31): Zemřela AlžbětaII. Novinky.cz. [verze archivovaná ve Wayback Machine 8.9.2022, 21:18] <https://web.archive.org/ web/20220908191839/https://www.novinky. cz/clanek/zahranicni-zemrela-alzbetaii-40408155>. Novinky 9.9. 6:45: Skoupý, Tomáš (9.9.2022, 6:45): Peníze, známky, vlajky. Co vše se nyní vBritánii změní. Novinky.cz. <https:// www.novinky.cz/clanek/koktejl-penizeznamky-vlajky-co-vse-se-nyni-v-britaniizmeni-40408192>. Novinky 9.9. 8:42: Drake, Daniel (9.9.2022, 8:42): KOMENTÁŘ: Královna uzlatého piána hřála usrdce monarchisty irepublikány. Novinky.cz. <https://www.novinky.cz/ clanek/komentare-komentar-kralovna-uzlateho-piana-hrala-u-srdce-monarchisty-irepublikany-daniel-drake-40408203>. Super 8.9. 19:33: Bílková, Kristýna (8.9.2022, 19:33): Zemřela britská královna: Po 70 letech na trůnu odešla AlžbětaII. za milovaným Philipem. Super.cz. <https:// www.super.cz/celebrity/kralovna-alzbeta-iiwindsor/956002-zemrela-britska-kralovnaOPEN ACCESS ONDřEJ DUFEK — MARTIN BENEš 25 po-70-letech-na-trunu-odesla-alzbeta-ii-zamilovanym-philipem.html>. Super 9.9. 14:05: Plecháčová, Dagmar (9.9.2022, 14:05): Srdce drásající pohled. KarelIII. schotí Camillou opustili Balmoral. Krále čeká projev klidu. Super.cz. <https://www.super. cz/celebrity/kral-karel-iii--britsky/956714srdce-drasajici-pohled-karel-iii-s-choticamillou-opustili-balmoral-krale-cekaprojev-k-lidu.html>. SZ 8.9. 15:13: Ulrychová, Tereza (8.9.2022, 15:13): „London Bridge spadl.“ Británie po smrti královny spustila připravený plán. Seznam Zprávy. <https://www.seznamzpravy. cz/clanek/tajne-kody-a-obavy-o-verejnostunikl-detailni-plan-deni-po-smrti-alzbetyii-173898>. SZ 9.9. 12:00: Daniela Krásenská (9.9.2022, 12:00): Je nový král Karel, nebo Charles? Máme jasný úzus, říká jazykovědec. Seznam Zprávy. <https://www.seznamzpravy. cz/clanek/domaci-je-novy-kral-karelnebo-charles-mame-jasny-uzus-rikajazykovedec-213716>. SZ 10.9. 18:44: Televize Seznam (10.9.2022, 18:44): KarelIII. se ujal vlády, úspěchy ukrajinské armády anedostatek léků. Večerní zprávy. Seznam Zprávy. <https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ vecerni-zpravy-karel-iii-se-ujal-vladyuspechy-ukrajinske-armady-a-nedostatekleku-213852>. ZD: HM (2020–2022): Zajímavé dotazy. Ústav pro jazyk český AV ČR, 4.11.2020 / 9.9.2022. <https://ujc.avcr.cz/jazykova-poradna/ zajimave-dotazy/201104-zajimave-dotazyelisabeth.html>. LITERATURA Ayres-Bennett, W.— Bellamy, J. (2021): Introduction. In: W.Ayres-Bennett— J.Bellamy (eds.), The Cambridge Handbook of Language Standardization. Cambridge et al.: Cambridge University Press, s.1–24. < https:// doi.org/10.1017/9781108559249.001>. Ayres-Bennett, W. (2021): Modelling language standardization. In: W.Ayres- -Bennett— J.Bellamy (eds.), The Cambridge Handbook of Language Standardization. Cambridge et al.: Cambridge University Press, s.27–64. <https://doi.org/10.1017/9781108559249>. Beneš, M. (2016): Jak aproč sociologizovat pohled na jazykovou kulturu. Naše řeč, 99, 5, s.227–242. Beneš, M. (2019): Úvod do teorie jazykové správnosti. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Beneš, M. (2021): Oco se opírá jazyková poradna: obecná taktika pro zodpovídání jazykových dotazů. Jazykovědné aktuality, 58, 1–2, s.23–27. Cameron, D. (1995): Verbal Hygiene. London— New York, NY: Routledge. Cvrček, V. (2006): Za ještě tvrdší kodifikační diktát? Naše řeč, 89, 1, s.26–29. Cvrček, V. (2008): Koncept minimální intervence. Praha: Ústav Českého národního korpusu— Nakladatelství Lidové noviny. Databáze jazykových dotazů [online] (2016–2023). Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR. Cit.9.3.2023. <https://dotazy.ujc.cas.cz>. Dufek, O.— Dvořáková, K.— Beneš, M.— Mžourková, H.— Martinkovičová, B.— Smejkalová, K.— Štěpánová, V. (2022): Jazyková poradna, dobrý den: Očeštině ajejích uživatelích. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Dufek, O. (2022): Ale máte přece povinnost mít dozor nad jazykem. Role ÚJČ. In: O.Dufek— K.Dvořáková— M.Beneš— H.Mžourková— B.Martinkovičová— K.Smejkalová— V.Štěpánová, Jazyková poradna, dobrý den: Očeštině ajejích uživatelích. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s.194–211. Elspass, S. (2021): Language standardization in aview ‘from bellow’. In: W.Ayres- -Bennett— J.Bellamy (eds.), The OPEN ACCESS 26 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 106, 2024, Č.1 Cambridge Handbook of Language Standardization. Cambridge et al.: Cambridge University Press, s.93–114. <https://doi. org/10.1017/9781108559249.004>. Erban, K. (1932): Píšeme správně křestní jména cizinců? Naše řeč, 16, 9, s.273–276. Erban, K. (1933): Doslov kdiskusi. Naše řeč, 17, 6–7, s.196–199. Hall, R.A. (1950): Leave Your Language Alone. Ithaca, NY: Linguistica. Haugen, E. (1966): Dialect, language, nation. American Anthropologist, 68, s.922–935. Havránek, B.— Weingart, M. (eds.) (1932): Spisovná čeština ajazyková kultura. Praha: Melantrich. Homoláč, J.— Mrázková, K. (2014): Kstylistickému hodnocení jazykových prostředků, zvláště lexikálních. Slovo aslovesnost, 75, 1, s.3–38. IJP: Internetová jazyková příručka [online] (2008–2023). Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR. Cit.7.8.2023. <https:// prirucka.ujc.cas.cz>. Jamek, V. (1998): Opatřičnosti vjazyce. Praha: Nakladatelství Franze Kafky. Knappová, M. (1983): Kpřekládání osobních jmen. Naše řeč, 66, 4, s.169–173. Knappová, M. (1989): Rodné jméno vjazyce aspolečnosti [Studie apráce lingvistické, sv. 24]. Praha: Academia. Kvasnička, V. (1933): Píšeme správně křestní jména cizinců? Naše řeč, 17, 4, s.112–114. Mattuš, J. (2016): Jeremeň ajiné záhady: Jazykové sloupky pro Lidové noviny 2007–2016. Modřice: Julius Zirkus. Lanstyák, I. (2016): Jazykové ideológie (všeobecné otázky aglosár) [online]. Working Papers in Language Management, 1 [Revised in 2017]. Cit.2.2.2023. <http:// languagemanagement.ff.cuni.cz/system/files/ documents/wplm-01_lanstyak.pdf>. Naumova, K. (2014): Legal Aspects of Transcription of Personal Names in the Latvian Language [Master’s thesis; online]. Riga: Riga Graduate School of Law. Cit.2.2.2023. <https://www.rgsl.edu.lv/uploads/researchpapers-list/12/naumova-final.pdf>. Nekvapil, J.— Sherman, T. (2015): An introduction: Language Management Theory in language policy and planning. International Journal of the Sociology of Language, 232, s.1–12. <https://doi.org/10.1515/ijsl-2014-0039>. NetMonitor— Sdružení pro internetový rozvoj— Gemius (2022): NetMonitor [online]. Cit.27.11.2022. <https://rating.gemius.com/ cz/tree/2>. Neustupný, J.V.— Nekvapil, J. (2003): Language management in the Czech Republic. Current Issues in Language Planning, 4, 3–4, s.181–366. <https://doi. org/10.1080/14664200308668057>. Nová, J. (2018): AlžbětaII.— aCharlesIII.? [online]. Vesmír, 97, 476.Cit.4.1.2023. <https://vesmir.cz/cz/casopis/archivcasopisu/2018/cislo-7/alzbeta-ii-charles-iii. html>. Novák, J. (1962): Osmysl diskuse omluvené češtině. Slovo aslovesnost, 23, 4, s.266–272. Peregrin, J. (2011): Člověk apravidla. Praha: Dokořán. Přikryl, J. (1933): Píšeme správně křestní jména cizinců? Naše řeč, 17, 2, s.47–50. Regulations regarding the written form and use in the Latvian lnguage of personal names, and also Identification Thereof [online] (2019). In: Legal Acts of The Republic of Latvia. Riga: Latvijas Vēstnesis. Cit.2.2.2023. <https:// likumi.lv/ta/en/en/id/85209>. Rendering of personal names in Latvian [online] (2021). Riga: Latvian Language Agency. Cit.2.2.2023. <https://www. personvarduatveide.lv>. Rutten, Gijsbert— Vosters, Rik (2021): Language standardization ‘from above’. In: W.Ayres-Bennett— J.Bellamy (eds.), The Cambridge Handbook of Language Standardization. Cambridge et al.: Cambridge University Press, s.65–92. <https://doi. org/10.1017/9781108559249.003>. Schütze, C.T. (2019): The Empirical Base of Linguistics: Grammaticality Judgments and Linguistic Methodology. Berlin: Language Science Press. <https://doi.org/10.17169/ langsci.b89.100>. OPEN ACCESS ONDřEJ DUFEK — MARTIN BENEš 27 Smejkalová, K. (2017): Kodifikace proprií vteorii jazykové kultury. In: O.Uličný (ed.), Struktura vjazyce, jazyk vkomunikaci. Liberec: Technická univerzita vLiberci, s.121–134. SYN v11: Křen, M. et al. (2022): Korpus SYN, verze 11 ze 14.12.2022 [online]. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Cit.13.3.2023. <https://www.korpus.cz>. Šimák, J.V. (1933): Píšeme správně křestní jména cizinců? Naše řeč, 17, 6–7, s.190–196. Ondřej Dufek | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy | nám. Jana Palacha 1/2, 116 38 Praha 1 ORCID ID: 0000-0003-0647-9027 [email protected] Martin Beneš | Ústav pro jazyk český AV ČR | Letenská 123/4, 180 00 Praha 1 ORCID ID: 0000-0001-8834-4569 [email protected] OPEN ACCESS