„Neugier, Nostalgie, Notwendigkeit? Kulturanthropologisch-volkskundliche Perspektiven auf das östliche Europa als Destination / Zvědavost, nostalgie, nutnost? Kulturně antropologické a etnologické pohledy na východní Evropu jako destinaci“, Moravské zemské muzeum, Brno, 23. — 25. 10. 2019
Abstract
81
Full text
„Neugier, Nostalgie, Notwendigkeit? Kulturanthropologisch-volkskundliche Perspektiven auf das östliche Europa als Destination / Zvědavost, nostalgie, nutnost? Kulturně antropologické aetnologické pohledy na východní Evropu jako destinaci“, Moravské zemské muzeum, Brno, 23.— 25.10.2019 Karolína Pauknerová1 Vříjnu minulého roku zorganizovaly Jana Nosková aSarah Scholl-Schneider mezinárodní konferenci na téma antropologického aetnologického zkoumání turismu ve východní Evropě. Konferenci pořádali Etnologický ústav AV ČR, v. v. i., Fachkommission für Volkskunde des Johann Gottfried Herder-Forschungsrats, Johannes Gutenberg-Universität Mainz aMoravské zemské muzeum afinančně ji podpořili Johann Gottfried Herder-Forschungsrat, Schroubek Fonds Östliches Europa aBeauftragten der Bundesregierung für Kultur und Medien. Svým zaměřením konference reagovala na trend stoupajícího zájmu oturismus vantropologii ietnologii. Vamerické antropologii se studium turismu objevilo vprůběhu 70.let, mezníkem bylo 1.vydání knihy „Host and Guests: The Anthropology of Tourism“ vroce 1977 (Smith, 1989, ix; dále viz též Nash, Smith, 1991). Dnešní studia turismu jsou mezioborová studia, ale svébytně existuje ioborově vymezená literatura ke studiím turismu např.vgeografii (Hall, Page, 2014; Urry, 1990) nebo sociologii (Dann, Cohen, 1991). Vnašem prostředí se vposledních letech objevily práce zantropologie turismu (Půtová, 2019; Konopíková, 2018), aturismu se věnují iobory jako soudobé dějiny (Mücke, Krátká, 2019). Na téma turismu— např.naučných stezek— vzniklo též velké množství diplomových prací. Aprávě vkontextu tohoto zájmu ospolečensko-vědní uchopení tématu turismu se uskutečnila itato mezinárodní konference. Referující přijeli zRakouska, Německa, Ukrajiny, Slovenska, Čech aPolska. Konference trvala tři dny aodehrávala se vpřívětivém prostředí historické budovy Moravského zemského muzea. Celá akce byla simultánně tlumočená do češtiny nebo němčiny, všechny materiály byly včeské aněmecké verzi, azazněly ipříspěvky ve slovenštině. Hlavní přednášku „Jazykové ostrovy aobrazy ostrovů“ pronesl Konrad Köstlin (Institut für Europäische Ethnologie, Universität Wien). Vní přiblížil historii pojmu jazykových ostrovů od původně neutrálního významu upražského germanisty Adolfa Hauffena na konci 19.století po meziválečné období, kdy získal militantní, 1 Centrum pro teoretická studia, Univerzita Karlova / Akademie věd České Republiky, kontakt: [email protected] OPEN ACCESS
82 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2020 národovecký náboj. Dále se zabýval myšlenkou, jak samotné užívání termínu ovlivnilo aovlivňuje utváření představ otěchto místech („Sprachinsel-Making“), které podněcovalo ijejich navštěvování. Vnásledujících řádcích představím jednotlivé bloky konference spříklady příspěvků.2 První den konference byl věnován tématu turismu, národa anacionalismu. Příspěvky se vrámci vymezeného tématu dotýkaly propagandy, státní moci apolitiky ajejich vztahu kturismu. Např.příspěvek Libora Svobody (Ústav pro studium totalitních režimů, Praha) představil turismus jako bezpečnostní problém vČeskoslovensku od 60.let do roku 1989. Všichni zahraniční turisté byli sledováni bezpečnostními složkami— jejich počet, pohyb, kontakt sdomácím obyvatelstvem apod. Příspěvek představoval mj.archivní materiály Státní bezpečnosti istranické provenience jako zdroje pro studium turismu vČeskoslovensku. Druhý den konference bylo dopoledne věnováno subtématu nostalgie ahledání kořenů, odpoledne pak zvědavosti apraktikám turismu. Vdopoledním bloku se objevovala témata krajanských společenství, transnacionalismu avysídlenectví. Michal Pavlásek (Etnologický ústav AV ČR, Brno) mluvil o„Českém koutku“ vrumunském Banátu, jehož dnešní obraz je zásadně ovlivněn turismem zČeské republiky, taženým hledáním „autentického“ světa našich předků. Analýza obrazu této české menšiny byla zasazena do kontextu uvažování oorientalismu, balkanismu aallochronismu. Odpolední blok věnovaný praktikám obsahoval příspěvky ze širokého spektra turistických praxí od lázeňských cest, cest železničních nadšenců až po tzv.dark tourism. Zodpoledních přispívajících jmenujme např.Elisabeth Fendl (Institut für Volkskunde der Deutschen des östlichen Europa, Freiburg), jejíž příspěvek „Karlovarská cesta Ferdinanda Krackowizera vroce 1909. Poznámky ke kulturní historii měšťanské lázeňské cesty“ představil ojedinělý pramen— upomínkové album zroku 1909, které si po návratu F.Krackowizer, archivní rada zLince, sestavil zpohlednic, lístků, jídelníčků, účtenek, výňatku zkarlovarského lázeňského seznamu se svým jménem aj. Analýza tohoto dokumentu umožňuje nejen detailní rekonstrukci lázeňského pobytu, denního programu, apod. ale iodpovědi na dosud málo probádaná témata spojená sturistickým životem západních Čech— zmíněn byl antisemitismus, postavení lázeňských zaměstnanců, či lázně jako pseudorovnostářské místo. Závěrečný den konference byl věnován třetímu subtématu— nutnosti, která zvýznamňovala turismus jako určitý typ produktu. Heinke Kalinke (Bundesinstitut für Kultur und Geschichte der Deutschen im östlichen Europa, Oldenburg) vtomto bloku přednesla příspěvek „Pracovní nasazení jako dovolená? Turistické aspekty ve zprávách znasazení ‘říšských’ (‘reichsdeutscher’) studentek vříšské župě Povartí avžupě Gdaňsk-Západní Prusy“. Pramenem tohoto výzkumu byly školní zprávy zpobytů odélce 4–8 týdnů, kdy studentky pracovaly jako pomocnice vdomácnosti, vzemědělství, ve školkách. Cesty studentek Pedagogické vysoké školy ve Freiburgu 2 Celý program byl zveřejněn na stránkách jedné zpořádajících institucí— Etnologického ústavu AV ČR v. v. i.— http://www.eu.avcr.cz/cs/aktuality/Konference-Zvedavost-nostalgie-nutnost-Kulturne-antropologicke-a-etnologicke-pohledy-na-vychodni-Evropu-jako- -destinaci/ [navštíveno 29.6.2020] OPEN ACCESS
KAROLíNA PAUKNEROvá 83 im Breisgau se uskutečnily vlétě 1942. Další příspěvky se týkaly např.prezentace kulturního dědictví nebo (sebe)prezentace turistických cílů. Na konferenci zaznělo na dvacet příspěvků, které přinesly pohledy jak do historie cestovního ruchu, tak ido současného turismu. Předmětem příspěvků byly motivace, konotace apodoby cestování, ale inejrůznější vlivy— politické idalší, které turismus ovlivňují či přímo formují. Byly představeny nejrůznější materiály adruhy pramenů pro studium turismu od historických po současné. Živé debaty se týkaly nejen detailů jednotlivých studií, ale též teoretických vhledů od jazykových ostrovů, různých druhů aprojevů orientalismu (nesting orientalism, frontier orientalism) po allochronismus, tématem bylo ikonstruování představ omístech ajejich minulosti atd. atp. amožnosti jejich analýzy. Organizace celé akce byla vynikající, příjemná, bez zádrhelů. Nebyly opomenuty ani společenské příležitosti pro další debaty. Vyzdvihla bych zejména organizaci časového rozvrhu (40 minut pro příspěvek), která umožnila bohatou diskusi. Zvolené téma konference úspěšně propojilo badatele zrůzných částí etnologického aantropologického spektra, apokud se organizátorkám konference podaří zpříspěvků vytvořit publikaci (jak bylo avizováno) bude jistě zajímavým příspěvkem kantropologii / etnologii turismu vnašem prostoru. LITERATURA: Dann, Graham, E. Cohen. 1991. „Sociology and Tourism“. Annals of Tourism Research 18 (1): 155–69. https://doi.org/10.1016/01607383(91)90045-D. Hall, C.Michael, Page, J. 2014. The Geography of Tourism and Recreation: Environment, Place and Space. 4.vyd. Routledge, Taylor and Francis. Konopíková, Michaela. 2018. Kavky akosatce: antropologie turismu, prostoru aidentity vMaroku. 1.vyd. Praha: Karolinum. Mücke, Pavel, Krátká, L. (eds.) 2019. Turistická odysea: Krajinou soudobých dějin cestování acestovního ruchu vČeskoslovensku vletech 1945 až 1989. Praha: Karolinum. Nash, Dennison, Smith, V. L. 1991. „Anthropology and Tourism“. Annals of Tourism Research 18 (1): 12–25. https://doi. org/10.1016/0160-7383(91)90036-B. Půtová, Barbora. 2019. Antropologie turismu. 1.vyd. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum. Smith, Valene L. (ed.). 1989. Hosts and guests: the anthropology of tourism. 2.vyd. Philadelphia: University of Pennsylvania Press. Urry, John. 1990. The Tourist Gaze: Leisure and Travel in Contemporary Societies. London, New York: Sage. OPEN ACCESS