CZEDD a SLAN — online nástroje zaměřené na práci se slovotvorbou češtiny jako druhého/cizího jazyka

CZEDD aSLAN— online nástroje zaměřené na práci se slovotvorbou češtiny jako druhého/cizího jazyka1 Ivana Kolářová— Adriana Válková ABSTRAKT: Nástroje CZEDD (Czech electronic derivational dictionary) aSLAN (Slovotvorný analyzátor pro výuku češtiny pro cizince) představují systematický způsob, jak přistupovat kvýuce slovotvorby češtiny unerodilých mluvčích. Oba nástroje vychází ze základní vlastnosti češtiny jakožto morfologického typu jazyka, jehož slovní zásobu tvoří více než 75 % slov odvozených. Principem obou nástrojů je učit studenty-cizince vztahovat odvozená slova (např.vládce) ke slovům základovým (např.vládnout) asoučasně uplatňovat princip kompozicionality (např.samoplátce souvisí se spojením slov platit sám, přičemž -ce indikuje osobu). Oba nástroje vychází zdat učebnicových korpusů cílených na jazykovou úroveň A2, B1 aB2, díky čemuž je možné uchopit frekventované (produktivní) slovotvorné modely, které odpovídají jazykové úrovni uživatele (studenta-cizince). Pravidelným užíváním aplikací lze předpokládat navýšení pasivní, popř. iaktivní slovní zásoby nerodilých mluvčích češtiny. KLÍČOVÁ SLOVA: slovotvorba, slovesné prefixy, sémantika, čeština jako druhý jazyk, korpusový výzkum ABASTRACT: The tools CZEDD (Czech Electronic Derivational Dictionary) and SLAN (aword-form analyzer for teaching Czech to foreigners) represent asystematic way of approaching the teaching of Czech word-formation to non-native speakers. Both tools are based on the basic properties of Czech as amorphological type of language, whose vocabulary consists of more than 75% of derived words. The principle of both tools is to teach foreign students to relate derived words (e.g. vládce ‘ruler’) to basic words (e.g. vládnout ‘to rule’), at the same time applying the principle of compositionality (e.g. samoplátce ‘self-payer,’ which indicates aperson, is related to the combination of words platit sám ‘to pay for oneself’). Both tools are based on data from textbook corpora targeted at the language level A2, B1 and B2. Thanks to this it is possible to grasp frequent (productive) word-formation models specific to the language level of the foreign learner. Regular use of applications can be expected to increase the passive and active vocabulary of non-native speakers of Czech. KEYWORDS: Word formation, Verb prefixes, Semantics, Czech as aforeign language, Corpus research 1 Text vznikl vrámci projektů TL03000293 Slovotvorný analyzátor pro výuku češtiny pro cizince, který je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR vrámci Programu ÉTA, aMUNI/A/1181/2020 Gramatika alexikon češtiny. OPEN ACCESS IVANA KOLÁŘOVÁ— ADRIANA VÁLKOVÁ 79 1. VÝCHODISKA OBOU PROJEKTŮ SLOVOTVORBA AJEJÍ POTENcIÁL VČcJ Čeština je flektivním jazykem se značně rozvinutou morfologií flektivní (flexí) aderivační (tj.derivací vširším smyslu). Flexi lze utakového typu jazyka chápat jako jeho schopnost vyjadřovat syntaktické vztahy mezi slovy aderivaci (vširším smyslu) jako jeho schopnost tvořit (nová) slova na základě slov vjazyce již existujících. Slovotvorba, pod kterou derivační morfologii řadíme, se zabývá tvořením jednoslovných pojmenování (např.vést vodu → vodovod, les → lesík, Česká republika → ČR) avjazykovědném systému ji lze řadit mezi lexikologii (tj.nauku oslovní zásobě) amorfologii (tj.nauku otvarech slov). Takového postavení lze velice dobře využít voblasti češtiny jako cizího jazyka (dále jen ČCJ). Spjatost slexikologií lze dle našeho mínění uchopit myšlenkou, že by si student-cizinec mohl vystačit se znalostí slov zjádra slovní zásoby, což jsou zpravidla slova ze současného pohledu neodvozená (např.dům, les, jít) aostatní, tj.utvořená slova (např.domovní, lesník, odejít) by si mohl na základě znalosti neodvozených slov aslovotvorných pravidel odvodit. Ze starší literatury (Dokulil 1962) vyplývá, že odvozená slova tvoří asi 75 % zcelé slovní zásoby, lze však předpokládat, že toto číslo je vyšší.2 Spjatost smorfologií lze využít zejm. usufixálně utvořených slov, která lze často na základě jejich zakončení přiřadit ke slovnímu druhu (např.slova zakončená na -tel a-dlo jsou podstatnými jmény) avpřípadě ohebných slovních druhů ikjejich paradigmatickým vzorům (např.slova zakončená na -tel se až na pár výjimek skloňují podle vzoru muž, slova s-dlo podle vzoru město). SOUČASNÝ PŘÍSTUP KPREzENTAcI SLOVOTVORBy VČcJ Ve srovnání sostatními tematickými celky jazykového vyučování je slovotvorbě věnován malý prostor jak včeštině pro cizince, tak ve výuce češtiny jako mateřského jazyka na základní škole: ve stěžejních kurikulárních dokumentech— vRámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání ave Standardech pro základní vzdělávání slovotvorba je pouze částí jednoho zosmi výstupů: užáků dosahujících minimální nebo optimální úrovně se na konci 9.třídy předpokládá schopnost poznat, zda bylo slovo utvořeno odvozováním, skládáním, zkracováním, schopnost doplnit předpony ke slovesům apoznat pak jejich význam nebo utvořit složená slova podle zadání, např.název místa, kde se vaří pivo; název činnosti, při které se chytají ryby. Pouze žáci, kteří dosahují excelentní úrovně, mají dokázat vytvořit podle významu aslovotvorné stavby např.pojmenování člověka, který sbírá, maluje, plave, hlídá. Vdokumentech MŠMT Čeština jako cizí jazyk (SERR 2001) pro úroveň A1 (Hádková–Línek–Vlasáková 2005), úroveň A2 (Čadská akol. 2005) aúroveň B2 (Adamovičová akol. 2005) se předpokládá, že na úrovni A1 se se student naučí tvořit názvy přechýlené— obecná jména (např.profesor— profesorka) včetně příjmení (např.Dobeš— Dobešová, Starý— Stará); jména obyvatelská, jména zemí asvětadílů apak další 2 Ve slovenštině, tj.vjazyce češtině nejbližším, vyplývá zaktuálních dat, že zastoupení slovotvorně motivovaných slov je 83,6 % (Ološtiak 2015). OPEN ACCESS 80 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2021 slovní druhy: adjektiva od názvů obyvatelských aslovesa typu kupovat, tj.spříponou -ova(t). Na úrovni A2 se počítá sdovedností odvozovat substantiva, adjektiva, slovesa iadverbia různými slovotvornými způsoby aprostředky. Výrazně rozvinutá dovednost tvořit slova různými způsoby aprocesy včetně tvoření abstraktních názvů dějů, vlastností, tvoření adjektiv různými sufixy atvoření sloves včetně reflexivizace se předpokládá na úrovni B2. Vmateriále MŠMT Čeština jako cizí jazyk. Úroveň B2 jsou utvořená slova rozdělena již podle slovotvorných kategorií (přechýlené názvy, názvy osob podle zemí původu, jména konatelská, jména činitelská…). Je zřejmé, že vsoučasnosti nenacházíme žádné ucelené popisy slovotvorby nebo nástroj/e, jenž by vedly studenta-cizince kpostupnému si osvojování slovotvorných modelů včeštině. Dle našeho mínění se popis slovotvorného systému pro potřeby nerodilých mluvčích češtiny může částečně překrývat se slovotvornými popisy určené pro rodilé mluvčí (např.při popisu hláskových alternací), ale na rozdíl od něj vyžaduje popis skutečností, které jsou rodilým mluvčím implicitně známy: — polyfunkčnost některých sufixů: např.sufix -tel se využívá téměř výhradně pro tvoření názvů osob, sufix -iště téměř výhradně pro tvoření názvů míst, zatímco např.sufix -ec může být jednou součástí názvu osoby (např.kupec), podruhé součástí názvu objektu (např.podstavec); sufix -ík/-ník může tvořit název osoby (např.pracovník, zedník), název místa (např.chodník) inázev předmětu (např.popelník); — různé části základového slova, které se stávají slovotvorným základem; sufix se při tvoření slov připojuje kzákladu, kterým může být celé základové slovo zkrácené pouze okoncovku: káv-a— kav-árna, nebo také opříponu: tisk-nou-t— tisk-árna, popř. jinou část: šir-oký— šířka. JAzyKOVÉ (SLOVOTVORNÉ) zAMĚŘENÍ PROJEKTŮ Oba projekty cílí primárně na slova utvořená derivací, neboť se jedná onejčastější postup, kterým se nová pojmenování tvoří. Primárně jsou tedy zpracována (derivovaná) slova utvořená pomocí předpony (např.dojít), přípony (např.stromek), předponou apříponou současně (např.pahorek) nebo reflexivizací (např.povídat si). Vpodstatně menší míře jsou dále zpracovávána slova utvořená jinými slovotvornými postupy, např.kompozicí (např.šéfkuchař), dále morfy na pomezí derivace akompozice, které se označují jako afixoidy (např.samoplátce) či postupy dalšími (např.profík). Vsoučasné chvíli je vrámci obou projektů věnována pozornost jazykovým úrovním A2, B1 aB2. Dle výsledků vyplývajících zdotazníkových šetření (Sokolová–Válková) azrešerší učebnic češtiny pro cizince (např.Malá 2021) nemá smysl se na nižší jazykové úrovni (tj.A1) slovotvorbou zabývat.3 3 Pochopitelně nepopíráme možnost pracovat se slovotvorbou zejm. uSlovanů (např.Rusů) již od úrovně A1, tedy jsme si vědomi výrazných podobností mezi slovanskými jazyky. Nicméně na rozdíl od úrovně A2 nenacházíme pro tuto jazykovou úroveň žádné podklady, jež by jednoznačně prokazovaly smysluplnost (potenciál) této výuky. OPEN ACCESS IVANA KOLÁŘOVÁ— ADRIANA VÁLKOVÁ 81 VÝchOzÍ MATERIÁLy: UČEBNIcOVÝ KORPUS UČEBKO AMATERIÁLy MŠMT Pro oba projekty se stal primárním zdrojem dat specializovaný korpus UčebKo vytvořený zučebnic češtiny pro cizince (Válková, Válková 2021a). Korpus zahrnuje celkem tři subkorpusy: UčebKo-A2 (Válková, 2021b) vytvořený zučebnic pro úroveň A2, UčebKo-B1 (Válková, 2021c) vytvořený zučebnic pro úroveň B1 aUčebKo-B2 (Válková, 2021d) vytvořený zučebnic pro úroveň B2, díky čemuž je možné pracovat pouze stěmi slovy (apouze stěmi jejich významy), snimiž se studenti češtiny jako cizího jazyka na své úrovni skutečně setkávají. Korpus UčebKo byl vytvořen přes rozhraní Sketch Engine (Kilgarriff akol.), díky čemuž je možné pracovat sfrekvenčními seznamy odvozených slov, které patří ke stejnému slovotvornému typu.4 Pomocí konkordancí je možné zjistit (aověřit si) významy zpracovávaných slov ataktéž si ověřit výsledky automatických procesů— zejm. lemmatizace (Jakubíček–Kovář–Šmerk 2011; Šmerk 2008), která vykazuje určitou míru chybovosti (např.tvar rovně byl chybně lemmatizován jako roven). Učebnicový korpus čítá kolem 300 000 slov (dílčí subkorpusy čítají kolem 100 000 slov), čímž se řadí spíše kmenším korpusům. Korpusy takové velikosti by měly postačovat kzachycení nejfrekventovanějších jevů, nicméně se ukázalo, že tomu tak ve všech případech není. Důvodem je výchozí materiál korpusů, tedy učebnice. Nejedná se totiž osouvislý text, ale slova se vučebnicích vyskytují iizolovaně (tj.bez větného kontextu), např.jako součást popisů obrázků. Taková slova se pak nevyskytují vkorpusech (neboť korpus tvoří jen celé věty), atedy ani vnašich výchozích datech. Právě ztohoto důvodu jsou seznamy slov zkorpusů doplněny oslova zmateriálů MŠMT pro referenční úrovně A1, A2 aB2, které jsou na stránkách ministerstva volně dostupné.5 METODOLOGIE PRO zPRAcOVÁNÍ ODVOzENÝch SLOV Při určování slovotvorné příbuznosti mezi slovy vycházíme ze stále převládající slovotvorné teorie představené v60.letech 20.století Milošem Dokulilem (viz Dokulil 1962 aDaneš–Dokulil–Kuchař 1967). Na základě této teorie jsou dvě slova (či více slov) slovotvorně příbuzná, jestliže je mezi nimi dodržen vztah formální příbuznosti, tzv.slovotvorné fundace (např.slovo čekárna se formálně zakládá na slově čekat), avztah sémantické příbuznosti, tzv.slovotvorné motivace (význam slova čekárna lze vysvětlit skrze význam slova čekat). Ze současného pohledu proto nepokládáme za odvozená slova ta, unichž je dodržen pouze formální vztah příbuznosti (např.slovo silnice nepokládáme ze současného pohledu za motivované slovem silný). Cílem obou projektů je zprostředkovat uživatelům slova odvozená (např.ředitel, pracoviště) aslova, ze kterých byla tato slova utvořena (nebo se jeví, že byla utvořena) 4 Slovotvorný typ zahrnuje odvozená slova, která (a) patří kjednomu slovnímu druhu, (b) mají stejný významový vztah ke svým fundujícím slovům, (c) vznikla stejným slovotvorným postupem a(d) byla utvořena stejným slovotvorným formantem (Osolsobě 2017). 5 Dostupné z: https://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/referencni-urovne-pro-cestinu- -jako-cizi-jazyk. OPEN ACCESS 82 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2021 (např.řídit, pracovat). Vprojektu CZEDD je cílem taktéž popsat azprostředkovat slovotvorné prostředky amechanismy, pomocí kterých byla odvozená slova utvořena (např.slovo ředitel bylo utvořeno od slova řídit, kdy připojením přípony -tel došlo khláskové alternaci í > e). Při určování základových slov se opíráme opráce, které rovněž vychází zDokulilovy teorie tvoření slov, jedná se zejména oSlovník afixů užívaných včeštině (Šimandl akol. 2017) aoVelkou akademickou gramatiku spisovné češtiny (Štícha akol. 2018). Při stanovení významové příbuznosti mezi slovy přihlížíme vpřípadě potřeby do výkladového Slovníku spisovného jazyka českého (I-VIII /Havránek 1989/, elektronická verze viz https://ssjc.ujc.cas.cz/) apro rozlišení přejatých slov, ukterých funguje přípona jako čistě formální prostředek, od slov skutečně utvořených nahlížíme do Českého etymologického slovníku (Rejzek 2012). Zhlediska formy bývají slova odvozená (např.zubatý, chudoba, dvakrát) formálně složitější než slova základová (např.zub, chudý, dva). Ve výjimečných případech je tomu naopak (např.lov → lovit). Dále jsou případy, kdy směr odvozování není zřejmý (např.blázen → bláznit nebo bláznit → blázen?) nebo případy, kdy je určení slova základového problematické (např.soudit → soudce nebo soud → soudce?). Vtakových případech upřednostňujeme to slovo, které se dané úrovni vyskytuje (tj.vkorpusech UčebKo či vmateriálech MŠMT), apokud se na příslušné úrovni vyskytují obě slova, volíme to, které je vobecných korpusech ČNK řady SYN (Křen 2019) frekventovanější. Dále se setkáváme spřípady, kdy odvozené slovo (např.zákazník, sídliště) je součástí lexika dané jazykové úrovně, ale základové slovo (např.zakázka, sídlit) již nikoliv. Na takové případy jsou uživatelé vobou aplikacích upozorněni. 2. CZECH ELECTRONIC DERIVATIONAL DICTIONARY (CZEDD) CZEDD je součástí doktorského projektu realizovaného na Ústavu českého jazyka na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity vBrně. Jedná se oonline nástroj, jehož cílem je naučit uživatele porozumět významům odvozených slov na základě jejich (slovotvorné) struktury. Nástroj tak pracuje explicitně vedle slovotvorného vztahu fundace (tj.formálního vztahu) ise slovotvorným vztahem motivace (tj.významovým vztahům). Ztohoto pohledu CZEDD představuje možnost, jak využít prediktability významu odvozených slov voblasti češtiny jako cizího jazyka. CZEDD je určen jak studentům češtiny jako cizího/druhého jazyka pro samostudium, tak lektorům pro přípravu výuky zahrnující slovotvorbu. Veškeré popisy vaplikaci jsou psány anglicky anevyžadují žádné lingvistické znalosti, neboť se domníváme, že se tak dosažitelnost aplikace ipro běžné uživatele jazyka zvyšuje. Zhlediska funkcionality je CZEDD primárně specializovaným typem slovníku, jehož heslář tvoří pouze slova odvozená. Uživatel si jeho pomocí osvojuje základní slovotvorné vztahy mezi slovy, které jsou nezbytnou podmínkou slovotvorné příbuznosti mezi slovy. Další funkcí, kterou nástroj uživateli nabízí akterá je propojena sfunkcí slovníkovou, je automatické zpracování textu, ve kterém se uživateli označí všechna odvozená slova, která následně fungují jako slovníková hesla. OPEN ACCESS IVANA KOLÁŘOVÁ— ADRIANA VÁLKOVÁ 83 czEDD JAKO SLOVNÍK Funkce slovníku nabízí jeho uživatelům 1) defi nici odvozeného slova na základě jeho vztahu ke slovu základovému (např.učitel je ten, kdo učí), vč. její anglické verze, viz obr.1, 2) popis utvářenosti slovníkového hesla (tedy to, jak bylo slovo utvořeno nebo se jeví, že bylo utvořeno), vč. hláskových alternací, viz obr.2, 3) informaci ojazykové úrovni heslového slova (A2, B1 nebo B2), viz obr.3, 4) sémantické rysy, které mají za cíl přiblížit obecnější slovotvorný význam specifi čtějšímu významu lexikálnímu, viz taktéž obr.3, a5) ukázkové věty použití (dle jazykových úrovní A2, B1, B2), viz obr.4. Dále má uživatel možnost zobrazit si uslov (např.zákazník), která jsou východiskem dalšího odvozování, jejich další bezprostřední deriváty (např.zákaznice, zákazníkův). Bezprostřední deriváty jsou grafi cky zobrazovány formou bublin ajsou setříděny dle jazykových úrovní A2–B2. Uživatel má tak možnost postupně se proklikat kcelému slovotvornému hnízdu. ObrÁZEk 1:Slovníková defi nice (CZEDD) ObrÁZEk 3:Jazyková úroveň hesla ajeho sémantické rysy (CZEDD) ObrÁZEk 2:Popis utvářenosti slovníkového hesla (CZEDD) ObrÁZEk 4:Ukázkové věty (CZEDD) OPEN ACCESS 84 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2021 czEDD— NÁSTROJ PRO AUTOMATIcKÉ VyzNAČENÍ ODVOzENÝch SLOV VTEXTU CZEDD lze použít jako nástroj pro zpracování textu, ve kterém jsou automaticky vyznačena všechna odvozená slova, viz obr.5. Funkce je propojena sfunkcí slovníkovou, proto se může uživatel ukaždého vyznačeného (resp.odvozeného) slova prokliknout do slovníku. ObrÁZEk 5:Ukázka automatického vyznačení odvozených slov vtextu (CZEDD) 3. SLOVOTVORNÝ ANALYZÁTOR PRO VÝUKU ČEŠTINY PRO CIZINCE (SLAN) SLAN je grantovým projektem podpořeným Technologickou agenturou České republiky (TAČR),6 který je realizován na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity vBrně ajehož výstup má podobu webové aplikace. Projekt se snaží nabídnout možnosti přístupu ke slovotvorbě ve výuce češtiny jako cizího/druhého jazyka na různých referenčních úrovních aposkytnout: — lektorům, popř. autorům učebnic češtiny jako cizího jazyka doporučení ametody pro výuku slovotvorby včeštině pro cizince; — studentům-cizincům ijazykový materiál— slovní zásobu acvičení pro cílené asystematické procvičování slovotvorby. Na rozdíl od nástroje CZEDD pracuje SLAN explicitně pouze se slovotvornou fundací (tj.formálním zakládáním se slovotvorně příbuzných slov), slovotvornou motivaci zohledňuje, ale pouze implicitně. 6 Článek představuje projekt TL03000293 Slovotvorný analyzátor pro výuku češtiny pro cizince (SLAN). Informace oprojektu ařešitelském týmu jsou zde: <https://www.muni.cz/ vyzkum/projekty/55407>. Novinky můžete sledovat zde: <https://www.researchgate.net/ lab/SLAN-Word-formation-Analysis-Soft ware-for-Teaching-Czech-for-Foreigners-Anastasija-Sokolova>. OPEN ACCESS IVANA KOLÁŘOVÁ— ADRIANA VÁLKOVÁ 85 POPIS ČESKÉ SLOVOTVORNÉ SOUSTAVy VRÁMcI PROJEKTU SLAN JAKO VÝchODISKO VÝUKy ČEŠTINy PRO cIzINcE Cílem projektu je vytvoření webové aplikace kpraktickému procvičování slovotvorby, jejíž příprava je nyní vpočáteční fázi. Vhotové verzi bude studentům ilektorům kdispozici repertoár utvořených slov, která by studenti češtiny jako cizího jazyka měli umět utvořit, protože jsou zařazena do učebnic češtiny pro cizince. Při výběru slov jsme dbali na to, aby šlo oslova se zřetelnou slovotvornou strukturou, kterou pochopí istudent-cizinec, tj.aby unich byla jasná hranice mezi slovotvorným základem aslovotvorným prostředkem. Webovou aplikaci vytvářejí spolupracující programátoři. Lingvisté zprojektového týmu pro tento účel postupně zpracovávají seznamy slov, knimž přiřazují relevantní informace nezbytné pro to, aby bylo ve webové aplikaci možné tato slova vyhledávat aseskupovat podle zvolených kritérií. Slova jsou již rozdělena podle kategoriálního významu (podle toho, zda pojmenovávají osobu, místo, děj …) aslovotvorných prostředků. Kodvozeným slovům jsou vždy přiřazeny důležité informace oodvozeném slově, především typické kolokace, vnichž je slovo vkorpusech doloženo, dále slovo základové avneposlední řadě jazyková úroveň slova, viz Tab. 1. odvozené slovo častá spojení, poznámka základové slovo poznámka úroveň bydliště příklady: trvalé bydliště bydlet A2 hřiště příklady: střed hřiště; domácí/fotbalové/ golfové dětské hřiště; být blízko hřiště; chodit skamarády na hřiště hrát A2 Tabulka 1:Příklad zpracování informací outvořených slovech (názvy míst spříponou -iště) Kdůležitým informacím kromě kolokací patří upozornění ovýznamech víceznačných slov, viz Tab. 2. odvozené slovo častá spojení, poznámka základové slovo poznámka úroveň tiskárna příklady: Vkanceláři je počítač, myš, nabíječka, mobil atiskárna. význam: 1.místo, kde se tisknou knihy, noviny, časopisy; 2.prostředek/nástroj, tj.tiskárna udomácího počítače) tisknout A2 Tabulka 2:Ukázka zpracování polysémního slova tiskárna Některá slova není možné ze současného pohledu považovat za slova odvozená, neboť není splněn vztah slovotvorné motivace (tedy význam odvozeného slova nelze vysvětlit skrze význam slova základového), viz Tab. 3. Tato slova jsou ponechána vapliOPEN ACCESS 86 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2021 kaci, neboť si díky nim student-cizinec uvědomí, že ne ve všech případech je možné vysvětlit si význam odvozeného slova skrze jeho strukturu. odvozené slovo častá spojení, poznámka základové slovo poznámka úroveň pokladna příklady: pokladna divadla; jít kpokladně; hledat pokladnu; platit upokladny poklad pozor: pomocí slova poklad nejde vysvětlit význam slova pokladna A2 Tabulka 3:Ukázka zpracování neprediktabilního slova pokladna Vsoučasné době je na webové aplikaci kdispozici částečně funkční sekce pro studenty, která jim umožní vyhledávat: — slova podle významu (např.názvy osob, názvy prostředků, názvy vlastností, názvy míst…); — slova podle přípon nebo předpon, např.názvy osob spříponou -tel, názvy prostředků spříponou -dlo, názvy míst spříponou -iště…, slovesa spředponou na-; — slova utvořená různými slovotvornými prostředky od jednoho slova základového, např.sportovat— sportov-ec, sportov-iště; popř. slova se společným kořenem: sport— sportovat— sportovní— sportovec— sportoviště. Současně vzniká irozhraní pro lektory, kteří budou mít stejnou nabídku jako studenti, avšak rozšířenou odalší možnosti: — vygenerovat věty aznich vytvořit cvičení, vnichž si studenti budou procvičovat slovotvorbu— tvořit slova podle různých kritérií, např.názvy osob vykonávajících činnost pojmenovanou slovesy: Adamův dědeček pracoval jako (učit). Kdo je váš oblíbený (sportovat)?; názvy osob podle předmětu/objektu činnosti: (Noviny) se ptá herce na jeho oblíbené jídlo; názvy míst podle děje: Letadlo přistává na (letět). — možnost ke každému slovu vyhledat ruský aanglický ekvivalent bez ohledu na ekvivalenci/neekvivalenci způsobu tvoření aslovotvorných prostředků. UKÁzKA VÝSLEDKŮ ČÁSTI VÝzKUMU VÝzNAMOVÉ SKUPINy NÁzVŮ MÍST Vmateriálech MŠMT pro referenční úrovně A1, A2 aB2 názvy míst překvapivě nejsou vyděleny jako zvláštní skupina, přestože icizinec potřebuje pojmenovávat místa ve všech komunikačních situacích aznačná část jejich názvů patří kutvořeným slovům. Proto je pro potřeby projektu awebové aplikace jako speciální významovou skupinu vydělujeme. Nejvíce frekventované jsou pro tvoření názvů míst přípony -nice/-ice a-na, kromě nich se pak uplatňují přípony -iště (včetně sufixů -aliště, -iliště, -oviště), -árna, -ovna, popř. -ina, -ka, -ství aperiferní -ník, -telna. OPEN ACCESS