Překladatelská strategie přebásnění Dvořákových Mužských sborů bez doprovodu do angličtiny

issn 0008-7386 © filozofická fakulta, univerzita karlova vpraze ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 100, 2018, Č.2, S. 225–249 Překladatelská strategie přebásnění Dvořákových Mužských sborů bez doprovodu do angličtiny1 Patrick John Corness (Coventry university, Anglie) ASTRATEGY FOR CZECH-ENGLISH VERSE TRANSLATION This case study presents an analysis of the author’s approach to translating Dvořák’s Unaccompanied Male Voice Choruses (B 66, B 72, B 73). Astrategy is outlined for the rendering of cognitive and aesthetic values of the Czech song texts in English, with particular reference to principles for the derivation of rhyme pairs. Other features of style and of cultural transfer are also noted. KEYWORDS Dvořák, vocal works, verse translation, Czech-English translation, translation strategy, ideo-aesthetic values, rhyme, cultural transfer KLÍČOVÁ SLOVA Dvořák, vokální skladby, přebásnění, česko-anglický překlad, překladatelská strategie, ideově-estetické hodnoty, rým, kulturní transfer 1. ÚVOD Účelem této případové studie je představit překladatelskou strategii, kterou jsem vypracoval při přebásnění textů vybraných vokálních skladeb Antonína Dvořáka do angličtiny. Jedná se oMužské sbory bez doprovodu (B 66, B 72 aB 73).2 KYTICE ZČESKÝCH NÁRODNÍCH PÍSNÍ, B 66 Kalina [The Guelder Rose]3— slova české lidové písně Zavedený ovčák [The Shepherd Beguiled]— slova české lidové písně 1 Jedná se opřípravné práce před kritickým vydáním těchto Dvořákových sborů vrámci New Dvořák Edition. http://www.imus.cz/index.php/cs/nde. Studie vznikla zpodnětu workshopu Lidové aumělé texty vdíle Antonína Dvořáka, který se konal 21. září 2017 vKabinetu hudební historie Etnologického ústavu AV ČR jako součást řešení výzkumného programu Formy afunkce komunikace vrámci Strategie AV21 (výzkumné téma: Umění jako forma komunikace). Zájem opřeklad do angličtiny inicioval organizátor uvedeného workshopu PhDr. Jan Kachlík, Ph.D. Účelem tohoto překladu je poskytnout anglofonním čtenářům představu oobsahu aformě textů českých amoravských lidových písní či básní, překlad však není určen ke zpívání. 2 Katalogová čísla B 66, B 72 aB 73 dle Burghauser, Jarmil: Antonín Dvořák. Thematický katalog, Praha 1996: Bärenreiter Editio Supraphon. 3 Do hranatých závorek se vtéto studii vkládá překlad předcházejícího výrazu. OPEN ACCESSOPEN ACCESS 226 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 100, 2018, Č.2 Úmysl milenčin [The Lover’s Resolve]— slova české lidové písně Český Diogenes [ACzech Diogenes]— slova české lidové písně SBOROVÉ PÍSNĚ PRO MUŽSKÉ HLASY, B72 / B73 Převozníček [The Ferryman]— slova moravské lidové písně Milenka travička [Lover-Poisoner]— slova moravské lidové písně Huslař [The Fiddler]— text básně Adolfa Heyduka (1835–1923) Píseň Čecha [The Song of aCzech]— text básně Františka Jaroslava Vacka-Kamenického (1806–1869) Umělecké dílo, jak píše Jiří Levý (1998, s.47), vzniká jako „jistý ideově estetický obsah realizovaný vjazykovém materiálu.“ Cíl přebásnění je zde definován jako přestylizace kognitivně-estetických prvků předlohy— převedení jejího explicitního aimplicitního sémantického obsahu pomocí jazykových prostředků cílového jazyka avytvoření anglického překladu suměleckým účinkem, srovnatelným suměleckým účinkem české předlohy. Hlavním prvkem estetické stránky původního díla, kterému vdaném případě náleží věnovat pozornost při přestylizaci, je jeho rýmová struktura, která vpřípadě lidových písní výrazně určuje zpěvný azvučný charakter české předlohy. Je nasnadě, že anglický překlad by měl, vrámci možnosti, napodobovat poetický styl české předlohy amít srovnatelný umělecký charakter, ikdyž není určen ke zpívání. Není však žádoucí ani možné vanglickém překladu otrocky imitovat rýmové schéma arýmové kategorie předlohy. Anglický rýmový slovník se markantně liší od českého— hlavně tím, že jeho rozsah je mnohem omezenější. Jiří Levý (1998, s.280–283) píše: „Je zásadní rozdíl mezi rýmovým slovníkem jazyka syntetického aanalytického, oba typy jazyků si vyžadují odlišnou rýmovou techniku. (a) Syntetický jazyk (čeština, ruština, po některých stránkách iitalština, němčina afrancouzština) má daleko bohatší zásobu rýmů než jazyk analytický (nejčistší případ je opět angličtina). […] (b) Důležitější než počet rýmových možností je rozdíl vkvalitě rýmových spojů mezi oběma typy jazyků. České slovo láska se nemusí rýmovat jen se slovy na -áska (kráska, páska, vráska, sázka, vázka atd.) ale jeho flektované tvary mohou vstupovat vrýmová spojení se slovy, která ve své základní podobě končí docela jinak: lásce— zachce, lásko— za sklo, láskou— prasklou— abylo by možno citovat stovky rýmů gramatických. Naproti tomu anglické love se může rýmovat jen se slovy končícími na –ove— ataková slova jsou všeho všudy tři (glove, dove, above— aněkolik grafických rýmů, jako move, prove). […] Anglický rýmový systém má řadu nevýhod proti rýmovému systému českému: a) Počet členů rýmové skupiny je omezený: český básník může rýmovat slovo láska vnesčíslných kombinacích […] b) Protože anglický básník na tak častý motiv, jako je láska, musí vždy rýmovat jeden ze tří možných významů— holubice (dove), rukavice (glove), nad (above),— jsou tato významová spojení silně automatizována.“ OPEN ACCESS PATRICK JOHN CORNESS 227 Ve svém překladu jsem se snažil převést do angličtiny ideově-estetický obsah předlohy bez vynechání sémantických prvků českého textu abez doplňování „vycpávkami“ čistě vzájmu tvoření rýmu. Zásadou mé překladatelské strategie proto bylo, že rýmovými slovy vpřekladu mají být sémantické protějšky některých složek předlohy— buď jejich přímé lexikální protějšky, anebo pojmy odvozené zkontextu. Primárním vůdčím principem překladatelovy práce zde zůstává přitom výrok Viléma Mathesia (1913, s.808)4: „Zásada, že důležitější je rovnost uměleckého účinku než stejnost uměleckých prostředků, jest důležitá zejména při překládání děl básnických.“ Jiří Pechar (1999, s.1) tuto zásadu vyjadřuje následovně: „Básnický obraz je zpravidla vytvářen složitou souhrou vztahů mezi celou skupinou slov. Přitom uchování těchto vztahů při překladu bývá závažnější než přesná významová shoda jednotlivých slov.“ 2. TEXTY PÍSNÍ5 AJEJICH ANGLICKÉ PŘEKLADY6: DERIVACE RÝMOVÝCH SLOV, PŘESTYLIZACE AKULTURNÍ TRANSFER 2.1 KALINA 2.1.1 KALINA: ANGLICKÝ PřEKLAD 5 10 Kalina (Slova české lidové písně) Proč, kalino, vstrouze stojíš? zdali ty se sucha bojíš? Kdybych já se sucha bála, ještě bych já hlouběj stála. Proč, kalino, kalin nemáš ajimi se nečervenáš? Já jsem kalin dosti měla ajimi se červenala. Svrchu ptáci ozobali, zdůli panny olámaly. The Guelder Rose (Czech folk song) Why grow by abrook, guelder rose? Afraid of adrought, Isuppose? If Iwere afraid of adrought, My roots would reach far deeper yet. Why, guelder rose, are they all shed, your lovely berries, flaming red? With berries, true, Iwas endowed and flaming red they were, indeed. Those up above were pecked by fowl, below young damsels plucked them all. 4 Citováno podle Jiřího Levého (1998, s.27) 5 Dvořákem zhudebněné texty dle připravované kritické edice Antonín Dvořák. Mužské sbory bez doprovodu (B 66, B 72 aB 73), Kratochvílová, M. (ed.), New Dvořák Edition, nepublikováno. 6 Translation © Patrick John Corness 2017 OPEN ACCESS 228 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 100, 2018, Č.2 Každá panna hochu svému ajá smutná nemám komu. Ach kdybych já komu měla, byla bych si přispíšila. They took the berries for their loves, but I’m so sad, Ihave no love. Had Ialove, alove that’s true, I’d haste to be with my love too. TAbULkA 1.Kalina/Guelder Rose: zdrojový text apřeklad 2.1.2 KALINA: DERIVACE RÝMOVÝCH SLOV verš rýmová slova derivace vysvětlivky 1 rose kalina guelder rose [kalina] 2 suppose zdali otevřený dotaz zdali je vyměněn předpokladem kladné odpovědi: Isuppose [připouštím], sugerované ironií vkontextu. Tak je poskytován rýmový pár rose/suppose 3 drought sucho drought [sucho] 4yet ještě yet [ještě] 5 shed kalin nemáš Kalin nemáš je interpretováno takto: … berries are all shed [všechny plody opadaly] 6 red nečervenáš pojem red [červený] je inherentní ve výrazu nečervenáš 7 endowed dosti měla endowed [obdařován] je interpretací výrazu dosti měla; dodává isymbolismus hojnosti, odvozený zkontextu. 8 indeed (kontext) indeed [skutečně] zdůrazňuje, že kalina skutečně měla hojnost červených plodů, což je vsouladu smytologickým kontextem 9fowl ptáci fowl [pták, ptactvo] přidává stylistické zabarvení (původně biblické ale i– zde je to relevantní— pohádkové). The fowl of the air and the fish of the sea. Psalm VIII, 8 (Bible 1997: 643) Ptactvo nebeské, iryby mořské. Žalm VIII, 9 (Biblí svatá 1943: 494). Pussy said to the Owl, ‘You elegant fowl! How charmingly sweet you sing!‘ Edward Lear, The Owl and the Pussy Cat, II, 1–2 (Lear 1947: 62) 10 all (kontext) all [všechny]: odvozeno zkontextu (kalin nemáš— tj.žádných— žádné nejsou, ptáci je ozobali, apanny je olámaly. 11 loves (kontext) They … for their loves [pro své milence] je interpretací výrazu Každá … hochu svému 12 love (kontext) love [láska]: odvozeno zkontextu: touha po skutečné lásce [true love] je interpretací verše 13: Ach kdybych já komu měla 13 true (kontext) true love [věrná láska]: odvozeno zkontextu, je interpretací výrazu nemám komu averše 13: Ach kdybych já komu měla 14 too (kontext) too [také]: odvozeno zkontextu: verš 13 Ach kdybych já komu měla je interpretováno dle kontextu jako kdybych ijá komu měla. TAbULkA 2.Kalina/Guelder Rose: derivace rýmových slov OPEN ACCESS PATRICK JOHN CORNESS 229 2.1.3 KALINA: DALŠÍ ASPEKTY PřESTYLIZACE AKuLTuRNÍ TRANSFER Sloveso stát ajeho nejčastější anglický protějšek stand se významově nekryjí stoprocentně. Jeho pragmatické anglické protějšky jsou tyto: Proč, kalino, vstrouze stojíš? Why grow by abrook, guelder rose? [Proč rosteš upotoka, kalino?] ještě bych já hlouběj stála. My roots would reach far deeper yet [Moje kořeny7 by sahaly mnohem hlouběji] Zde je příklad modulace (změna perspektivy: činný— trpný rod): Svrchu ptáci ozobali, Those up above were pecked by fowl [Ty na vrchu byly ozobány ptactvem] Vpísni Kalina se uplatňuje sdružený rým, aabbccddeeffgg, na základě výše zmíněných bohatých zdrojů českých gramatických rýmů: běžné slovesné koncovky (stojíš/bojíš, nemáš/nečervenáš, bála/stála, měla/červenala, ozobali/olámaly, měla/přispíšila) aběžné zájmenné koncovky (svému/komu). Gramatické rýmy jsou obecně považovány za banální8, nicméně používání gramatických rýmů je typické pro lidovou poezii, svědčí otom zde vybrané texty zhudebněné Dvořákem. Hrubý rýmový vzor anglického překladu zrcadlí vzor předlohy, ale překlad je očividně vytvořen pomocí jiných typů rýmu ajiných verbálních prostředků— takových, které má kdispozici anglický básník. České lidové prvky jsou přestylizovány pomocí anglických stylisticko-lexikálních prostředků— místy slidovým zabarvením, ale bez nežádoucí archaizace. Takovýmito prostředky vKalině jsou slova fowl [pták, ptactvo], které je příkladem spisovného/biblického stylu spohádkovou konotací; damsel [panenka], reprezentující spisovný, poetický styl spohádkovou konotací; ahaste, což je poetická varianta slovesa hasten [pospíchat]. Kromě denotativního akonotativního významu konkrétních výrazů bere překladatelský přístup také ohled na kognitivní obsah díla jako celku ve světle zdrojové kultury. Ve slovanském lidovém vědomí avslovanských literaturách platí kalina mj.za symbol ženské krásy, vášně, hojnosti alásky (typicky ztracené lásky)9. Jako příklady 7 NB: synekdocha: já— moje kořeny 8 „Pro významovou platnost rýmů je rozhodující: […] zda rýmové spojení je často užívané, atedy automatizované […] (rým banální)“. (Levý, 1998, s.280). 9 Zarówno w literaturze, jak iw folklorze kalina symbolizuje dziewictwo, piękno, żywotność, często jest literacką figurą młodej dziewczyny [Jak vliteratuře, tak ve folkloru kalina symbolizuje panenství, krásu, vitalitu, často literární postavu mladé dívky]. (Rumpel, 2013, s.10–12). Překlad PJC OPEN ACCESS 230 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 100, 2018, Č.2 zliteratury lze zmínit ukrajinské lyrické drama Lesji Ukrajinki Lesní píseň, ve kterém se vyskytují symbolické zmínky oplodech akvětech kaliny, abáseň Kalinu, dílo polského etnografa abásníka Teofila Lenartowicze (1822–1893), která má podobný motiv jako tato česká lidová píseň— dalo by se mluvit ointertextualitě, anebo osdílené slovanské lidové kultuře: Rosła kalina zliściem szerokiem, Nad modrym w gaju rosła potokiem, Drobny deszcz piła, rosę zbierała, W majowem słońcu liście kapała. W lipcu korale miała czerwone, W cienkie zgałązek włosy wplecione, Tak się stroiła jak dziewczę młode Ijak w lusterko patrzyła w wodę. Wiatr co dnia czesał jej długie włosy, Aoczy myła kroplami rosy. Utej krynicy, utej kaliny Jasio fujarki kręcił zwierzbiny, Igrywał sobie długo żałośnie, Gzie nad krynicą kalina rośnie, Iśpiewał sobie: Dana! oj dana! Agłos po rosie leciał co rana. Kalina liście zielone miała Ijak dziewczyna w gaju czekała. Agdy jesienią w skrzynkę zieloną Pod czarny krzyżyk Jasia złożono, Biedna kalina znać go kochała, Bo wszystkie liście rozwiała, Żywe korale wrzuciła w wodę, Zżalu straciła swoją urodę.10 Anglické alatinské názvy guelder rose aviburnum nejsou vanglofonním světě dobře známy anespojují se typicky sanglickým folklorem. Aspekty symbolismu kaliny, obsažené implicitně včeské předloze, jsou naznačeny vpřeloženém textu výmluvnými výrazy endowed [obdařený], lovely [krásný, půvabný], flaming [planoucí, vášnivý], love that’s true [věrná láska]. Poslední verš převádí implicitní symbolický význam kaliny— symbolu panenství atouhy po lásce— tímto způsobem: В народных представлениях славян и русских в частности Калина является обычным символом девства, красоты и любви. […] С течением времени первоначальный символический смысл К. затемнился, и она стала означать женщину вообще и всякую любовь. [Vpopulárních představách Slovanů apředevším Rusů je kalina obvyklým symbolem panenství, krásy alásky […] Po čase se původní symbolický význam kaliny se zatemňoval anabýval význam ženy alásky obecně]. (Брокгауз, Ефрон 1800, калина). Překlad PJC. 10 Kridl (1957, s.318). OPEN ACCESS PATRICK JOHN CORNESS 231 Ach kdybych já komu měla, byla bych si přispíšila Had Ialove, alove that’s true, I’d haste to be with my love too [Kdybych měla milence, věrného milence, ijá bych si pospíšila smilencem být] 2.2 ZAVEDENÝ OVČÁK 2.2.1 ZAVEDENÝ OVČÁK: ANGLICKÝ PřEKLAD 1 5 10 15 20 Zavedený ovčák (Slova české lidové písně) Pase ovčák pase ovce vpěkném zeleném klobouce, pase na kopečku vbřezovém háječku. Pod dubem tu znenadání dvě panenky stály, ovčák jim dal dobrý večer, ony se mu smály. Jedna byla celá bílá jako holubička, druhá kněmu švitořila jako vlaštovička. Pojď ovčáku, pojď ty snáma, vyspi se unás až do rána, aty tvoje ovce, ať je pase kdo chce. Vzaly jsou ho za ručičku, do hor snimi zašel: svých oveček achaloupky nikdy více nenašel. The Shepherd Beguiled (Czech folk song) The shepherd wore afine green hat, as he tended his flock by day, within abirch-tree grove uphill they grazed away. Then all at once, beneath an oak, two fair young damsels stood. ‘Good evening,’ bade the shepherd then, but they just laughed out loud. One cooed11 away just like adove, all white from top to toe. The other chirruped to him; she chirruped like aswallow. Come now with us, dear shepherd lad, and bide12 with us till break of day; for anyone can tend your sheep, so let’s away. They took him gently by the hand; He went up to their den, never set eyes upon his sheep, never saw his home again. TAbULkA 3.Zavedený ovčák/The Shepherd Beguiled: zdrojový text apřeklad1112 2.2.2 ZAVEDENÝ OVČÁK: DERIVACE RÝMOVÝCH SLOV verš rýmová slova derivace rýmových slov vysvětlivky 2day (kontext) odvozeno zkontextu: by day [během dne]— začátek děje (pase, pase ovčák) se odehrává přes den. Opakované sloveso pase… pase… naznačuje uplynutí času, později potvrzené pozdravem Dobrý večer. 11 cukrovala 12 zdrž se, zůstaň footnotes 11,12 OPEN ACCESS 232 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 100, 2018, Č.2 verš rýmová slova derivace rýmových slov vysvětlivky 4away pase… pase… Frázové sloveso graze away převádí trvající děj vyjádřený opakováním slovesa (pase, pase,…). 6 stood stály stály [stood] 8 loud ony se mu smály laughed out loud [smály se nahlas]: zdůrazňuje, že se mu vysmívaly, což je vsouladu sblížicím se nešťastným osudem mladého ovčáka ze strany jezinek. 10 toe celá top to toe [od hlavy kpatě] 12 swallow vlaštovička swallow [vlaštovička] 14 day do rána break of day [svítání] 16 away pojď ty snáma Come … with us … away [pojď ty snáma] 18 den do hor do hor: interpretováno jako up to their den [nahoru do jejich brlohu]— narážka na jezinky, které podle mytologických představ bydlí vbrlohu na horách 20 again více never again [nikdy více] TAbULkA 4.Zavedený ovčák/The Shepherd Beguiled: derivace rýmových slov 2.2.3 ZAVEDENÝ OVČÁK: DALŠÍ ASPEKTY PřESTYLIZACE AKuLTuRNÍ TRANSFER Příklady přestylizace básnického slohu (pomocí sloves bid abide) jsou: ovčák jim dal dobrý večer ‘Good evening,’ bade the shepherd Pojď ovčáku, pojď ty snáma, vyspi se unás až do rána, Come now with us, dear shepherd lad, and bide with us till break of day; Deminutivum ručička, vyjadřující emotivnost, je přestylizováno kompenzací, spočívající vdodání příslovce gently [něžně] ke slovesu vzaly: Vzaly jsou ho za ručičku They took him gently by the hand Pokud jde orýmy, převažují včeské předloze rýmy gramatické: kopečku/háječku, holubička/vlaštovička, zašel/nenašel, bílá/švitořila, stály/smály. Originální jsou rýmy ovce/ klobouce aovce/kdo chce, příkladem asonance je náma/rána. Nerýmující konce veršů jsou znenadání, večer, ručičku, chaloupky. Rýmové schéma české předlohy je tedy: aabb cded fgfg iijj klml. Zuměleckého ani jiného hlediska nemá význam napodobovat takové nepravidelné rýmové schéma. Vpřekladu by se zde sdružený rým nepodařil vzhleOPEN ACCESS PATRICK JOHN CORNESS 233 dem kdaleko omezenějším rýmovým možnostem vangličtině než včeštině. Esteticky přijatelným rýmovým schématem se vtomto případě zdá být přerývaný rým (ve kterém se rýmují pouze sudé verše aliché zůstávají bez rýmu): abcb defe ghih jklk mnon. Důležitým kulturním aspektem kognitivního obsahu Zavedeného ovčáka je starý folklorní motiv. Včeské (ivširší slovanské) kultuře připomínají slova této písně mytologické bytosti jezinky. Češi je znají třeba zpohádky Karla Jaromíra Erbena Jezinky. Emanuel Michálek (1976: 103) ktomu poznamenává: „Kzlým bytostem slovanských pohádek patří odedávna jezinky. Dočteme se onich třeba vErbenových pohádkách, kde je varován pastýř, aby se nezdržoval se svým stádem vlese: přišly by na tě jezinky, uspaly by tě apak by ti vyloupaly oči.“ Kulturní kontext se názorně ukazuje vintertextualitě13 (vztah mezi slovy lidové písně Zavedený ovčák aErbenovou pohádkou Jezinky): Zavedený ovčák Erben, Jezinky Pase ovčák pase ovce vpěkném zeleném klobouce, pase na kopečku vbřezovém háječku. „Ale tam na tu hůrku vlese jich nevoď: přišly by na tě Jezinky, uspaly by tě apak by ti vyloupaly oči, tak jako mně to udělaly.“ Pak si uřízl tři zelené proutky ostružiny, schoval do klobouka, ahnal kozy zrovna do lesa na tu hůrku. [...] Pod dubem tu znenadání dvě panenky stály stála před ním krásná panenka, celá bíle oblečená Pojď ovčáku, pojď ty snáma, vyspi se unás do rána svých oveček achaloupky nikdy více nenašel. TAbULkA 5.Zavedený ovčák/Jezinky: intertextualita Ke kulturnímu transferu tohoto kognitivního obsahu by měla přispět volba specifických překladových protějšků, počínaje titulem: The Shepherd Beguiled [Ovčák očarovaný]. Překlad spojení panenky stály jako fair young damsels stood má zdůraznit, že jde opohledné mladé ženy, překlad výrazu do hor jako up to their den [nahoru do jejich brlohu] aposledních dvou veršů (never set eyes upon his sheep, or ever saw his home again) jsou narážkami na to, že panenky (čti: jezinky) ovčáka svedly aoslepily. Další stylisticko-kulturní složkou předlohy, charakteristickou pro lidovou slovesnost, jsou deminutiva, která se vyskytují vrýmových párech kopečku/háječku, holubička/vlaštovička, adalší deminutivum ručičku. Jerzy Bartmiński (2016, s.40) píše, že se zdrobněliny obvykle považují za poznávací znamení lidového poetického stylu. 13 Jak připomíná Jiří Pechar (1999, s.4): „Účinek básnického obrazu je podmíněn nejen potenciálními významy užitých slov vruzných kontextech, ale ijejich drívejším užitím vurčitých kontextech literárních.“ OPEN ACCESS 240 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 100, 2018, Č.2 Oj, Janíčku, převozníčku, převez ty nás přes vodičku … Ach Janíčku, srdce moje, kam si poděl nohy moje? Zajímavým kognitivním aspektem české lidové poetiky je konotace bílé ačerné barvy vsouvislosti sčástmi lidského těla. Ženské ruce jsou vždy bílé, oči avlasy bývají zase černé. Překlad veršů 31–32 Převozníčka vychází zpředpokladu, že vbásnickém stylu výraz bílé nohy označuje jejich krásu (proto lovely legs), ane jejich barvu: Tam jsú tvoje bílé nohy Your lovely legs, right there they lie, uDunaja na tom poli. in Danubian fields near by. Překladatel předpokládá, že výrazy černé oči ačerné vlasy, běžné vlidové slovesnosti, jsou zde použity jednak jako konvenční označení ženské krásy, ajednak jako znamení tragických okolností. Opět nejde obarvu jako takovou— jak bílá, tak ičerná vlastně nebývají pokládány za barvy, neboť barvy pocházejí z(bílého) světla, které vpřípadě černé „barvy“ chybí. Bílé světlo je zase sloučením červené, zelené amodré složky. Za vhodné anglické protějšky výrazů černé oči ačerné vlasy jsou vdaněm kontextu považovány dark eyes adark hair, spozitivní konotací krásy. ruce, nohy jí urúbal, chopped off her arms and her legs too, černé oči jí vylúpal. gouged her dark eyes out. (v. 23–24) Aty tvoje černé vlasy On the Danube’s waves all around, po Dunaju větr plaší. your dark hair’s blown wild by the wind (v. 40–41) Zhlediska etnolingvistiky akognitivní poetiky vysvětluje symboliku barev Tereza Zudová (2017, s.26–27, 32) takto: „Vpojmovém profilu vzhledu se vmilostných písních abaladách nejvýrazněji definují ženské ruce, které jsou určeny jako bílé. Bílá je jediná barva, která se vsouvislosti srukama objevuje, nemá alternativu, jen vněkterých případech se vyskytuje vedle kontrastní černé (Už mé bílé ruce / břehu se chytají. // Už mé bílé nohy / písku dosahají; / už mé černé vlásky / po vodě plývají. // Už mé černé oči, / po horách se točí). Bílá barva rukou bývá spojena ispozitivní konotací, skrásou ažádaností (neb mně usnul můj rozmilý, / Na mých rukách pěkných bílých; Ach Durničko, Durno má,/ máte ruce bile; / komu vy jich podáte, / tomu budou milé). Vjednom případě se ovšem jedná oruku useknutou nevinné oběti (Miuá praua, protřípaua, / Vypadua jí ruka bílá. // Počkaj Janko povím na ťa, / To je ruka zmého brata). Vkontextu všech výskytů bílé vprofilu rukou se nabízí oní uvažovat jako obarvě krásy či nevinnosti.” […] černé oči vystupují téměř ve většině případů na pozadí tragických okolností OPEN ACCESS PATRICK JOHN CORNESS 241 plných pláče (ať na ňu vrany nekvačú, / Černé oči ať neplačú), žalu (její černé oči, se světem se lóčí, / že jsó oklamaný / Od šohaja vnoci) či násilí (ruce nohy jí urúbal, / černé oči jí vylúpal. […] Kdalšímu subprofilu lokalizace patří ioči mimo tělo. Jde- -li obaladický motiv, pak umocňuje brutalitu násilného činu. Jak dojeli na krajíček, / Vyhodil ju na trávníček. // Ruce nohy jí urúbal, / Černé oči jí vylúpal” Vanglofonním světě je výraz černé oči dobře znám jako slovanský motiv díky populární, původně ukrajinské, písni, ale vkontextu české lidové poetiky by doslovný překlad výrazů bílé nohy, černé oči ačerné vlasy jako black eyes, black hair awhite legs nepřevedl jejich lidový kognitivní obsah, obzvlášť vpřípadě výrazu white legs, který by měl vpřeloženém textu spíše negativní konotaci. 2.6 MILENKA TRAVIČKA 2.6.1 MILENKA TRAVIČKA: ANGLICKÝ PřEKLAD 5 10 15 Milenka travička (Slova moravské lidové písně) Ty milotské zvony pěkně vyzváňajú, lidé povidajú: Co to znamenajú? Jedni povídajú: Pútníčkové idú, druzí povidajú: Pochovávat budú. Pochovávat budú jednej vdovy syna, co ho otrávila galanečka milá. Neščasná galanko, jak na pohřeb půjdeš? Neščasná galanko, jak naříkat budeš? The Lover-Poisoner (Moravian folk song) The church bells are ringing, it’s such atuneful sound, people are wondering what those church bells portend. Some of the people say pilgrims are on their way, but other people say: they’re burying aman. They’re burying aman; he’s awidow’s young son, whose lover poisoned him, his dear beloved one. Oh, you wretched lover, how will you bury him? Oh, you wretched lover, how will you grieve for him? TAbULkA 12.Milenka travička/The Lover-Poisoner: zdrojový text apřeklad 2.6.2 MILENKA TRAVIČKA: DERIVACE RÝMOVÝCH SLOV verš rýmová slova derivace rýmových slov vysvětlivky ringing vyzváňajú ring out [vyzvánějí] making pěkně vyzváňajú pěkně vyzváňajú [ring out beautifully]: parafrázováno jako it’s such atuneful sound [tak libozvučně znějí] OPEN ACCESS 242 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 100, 2018, Č.2 verš rýmová slova derivace rýmových slov vysvětlivky around lidé povídajú lidé povídajú…?: interpretováno jako people are wondering [lidé přemýšlejí] portend znamenajú znamenajú: interpretováno jako portend [ohlašují] 5say povidajú tell [říkají] way idú are on their way [jsou na cestě] say povidajú tell [říkají] man (kontext) dodatek odvozený zkontextu: pochovávat budú: přeloženo jako they’re burying aman [budou pohřbívat muže] man (kontext) dodatek odvozený zkontextu: pochovávat budú: přeloženo jako they’re burying aman [budou pohřbívat muže] 10 son syna son [syn] him ho him [jeho] one galanečka milá dear beloved one [galanečka milá] lover galanko lover [milenka] him (kontext) him [jeho]: vztahuje se na galanka. 15 lover galanko lover [milenka] him (kontext) him [jeho]: vztahuje se na galanka. TAbULkA 13.Milenka travička/The Lover-Poisoner: derivace rýmových slov 2.6.3 MILENKA TRAVIČKA: DALŠÍ ASPEKTY PřESTYLIZACE AKuLTuRNÍ TRANSFER Za předpokladu, že Milotice nejsou vdaném kulturním kontextu zvlášť významným místním jménem, je možné výraz Milotské zvony pragmaticky interpretovat vpřeloženém textu jednoduše jako church bells [kostelní zvony]. Tento implicitní význam je sice zjevný již zkontextu, ale je zde důležitější než pojmenování konkrétní obce Milotice na Moravě. Ostatně již vpodtitulu je řečeno, že tato píseň pochází zMoravy. 2.7 HUSLAŘ 2.7.1 HUSLAŘ: ANGLICKÝ PŘEKLAD Huslař (Adolf Heyduk) Já jsem huslař přeubohý, nemám jen tu hřivnu, apřec všudy se mi daří, kam širákem kývnu, The Fiddler (Adolf Heyduk) Iam afiddler, poor as poor. Ican but play, no more; wherever whim may take me, though, Iprosper with my bow, OPEN ACCESS PATRICK JOHN CORNESS 243 5 kam paličku poodložím, trávník pučí květem, akdyž slačík strunky hladí, radost letí světem. Mé píseňky polní kvítí, 10 ono ňádra zdobí, děvčátka ztěch sladkých zvuků pérečka si zrobí, nedbám věru onikoho, třeba bez osochu, 15 je vkytici dozajista plných květů trochu. Avkaždičkém takém květu pohár šumné vůně, 20 by se těšil, kdo na lásku vsrdélenku stůně, by se těsil, komu slzy napadaly klíčku, pro tu milou, milučičkou naši svobodičku TAbULkA 14.Huslař/The Fiddler: zdrojový text apřeklad 2.7.2 HUSLAŘ: DERIVACE RÝMOVÝCH SLOV verš rýmová slova derivace rýmových slov vysvětlivky 1 poor přeubohý poor as poor [přeubohý] 2 more (důraz) no more: zdůrazněno— but [jen]: but… no more [jen… ne více] 3 though přec přec: interpretováno jako though [přesto, že, nicméně] 4bow (parafráze) apřec všudy se mi daří, kam širákem kývnu: parafrázováno jako wherever whim may take me, though, Iprosper with my bow [všude kam mě rozmar táhne, přece se mi daří smým smyčcem] 5 plays (parafráze) kam paličku poodložím: parafrázováno jako for wherever my fiddle plays [neboť všude, kde moje housle hrají] 6always (kontext) always [vždy]: dle kontextu (verš 5)— wherever my fiddle plays [všude, kde mé housle hrají], tudíž vždy 7 string strunky strings [struny] 8 wing letí takes to wing [vzlétá] 9 glade polní glade [paseka, mýtina] 10 displayed zdobí displayed [jsou kvidění]: vdaném kontextu, konotuje krásu, zdobení for wherever my fiddle plays, the meadow blooms, always, and when my bow touches astring then far and wide joy takes to wing. My songs are flowers of the glade, on breasts proudly displayed, those charming sounds that all young girls weave into lovely posies. For no-one need Ihave acare; though they’re no use to man or beast, those posies contain, certain sure, afew full blooms at least. Each one contains apresent; its cup of sparkling scent, to them comfort imparts who crave love in their hearts, it comforts those whose tears spill down their graceful face, for our free footloose state, that brings such sweet solace. OPEN ACCESS 244 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 100, 2018, Č.2 verš rýmová slova derivace rýmových slov vysvětlivky 11 girls děvčátka girls [děvčátka] 12 posies pérečka pérečka [posies (svazečky květin)] https://www.okoun.cz/boards/cemu_v_lidovych_pisnich_ nerozumime?rootId=2675295 13 care nedbat not to care [nedbat] 14 beast (parafráze) bez osochu: parafrázováno jako no use to man or beast [(rčení) naprosto nepoužitelný] 15 sure dozajista certain sure [dozajista] 16 least trochu trochu [alittle]: parafrázováno jako at least [přinejmenším] 17 present (parafráze) Avkaždičkém takém květu … by se těsil, kdo…: interpretováno jako Each one contains apresent [Každý (květ) obsahuje dárek] 18 scent vůně scent [vůně, voňavka] 19 imparts (parafráze) Užívá se zde modulace— tj.změna perspektivy vpřekladu: by se těšil interpretováno jako comfort imparts [poskytuje útěchu] 20 hearts srdélenku hearts [srdce] 21 tears slzy slzy [tears] 22 state svobodičku svobodičku: interpretováno jako footloose state [volný/ svobodný stav] 23 face líčku face [obličej] 24 solace (parafráze) svobodička: interpretováno jako solace [útěcha] TAbULkA 15.Huslař/The Fiddler: derivace rýmových slov 2.7.3 HUSLAŘ: DALŠÍ ASPEKTY PřESTYLIZACE AKuLTuRNÍ TRANSFER Přebásnění některých poetických frází vyžaduje vytvoření kolokačně přijatelných anglických protějšků spodobným uměleckým účinkem (the meadow blooms místo „trávník kvete“): trávník pučí květem the meadow blooms [louka rozkvétá] Mé píseňky polní kvítí My songs are flowers of the glade [Moje písně jsou květy na louce] OPEN ACCESS PATRICK JOHN CORNESS 245 2.8 PÍSEŇ ČECHA 2.8.1 PÍSEŇ ČECHA: ANGLICKÝ PřEKLAD 5 10 15 20 Píseň Čecha (František Jaroslav Vacek-Kamenický) Kde můj je kraj, kde má je vlast? To jméno má největší slast! Není to blud, není to klam, zemi českou za vlast že mám. Není země jako země, hlas přírody mluví to ke mně asrdce mé volá splesem, vČechách že já jen doma jsem. Zde jsem zrozen apěstován, od matky české odchován; ta pod srdcem mě nosila, slzami lásky zrosila, zde léta jsem prožil mladosti, zde rajské jsem zažil blahosti; protož volám polem lesem: vČechách tu já jen doma jsem. Zde jsem se učil Boha znát, co dítě otcem svým ho zvát; zde můj vzděláván byl rozum azde je můj otcovský dům. Na něj oko mé rádo patří, zde sestry mé, moji tu bratři; mě touha lásky táhne sem: unich tu já jen doma jsem. The Song of aCzech19 (František Jaroslav Vacek-Kamenický) Oh where lies my dear native land? It bears the fairest name of all. There is no doubt, I’ll always call Bohemia my true homeland. Each land is its own land apart, I’m dancing for joy in my heart. Nature sings to me loud and clear: Bohemia, my home is here. Here Iwas born and Iwas bred as was my mother before me. With love in her heart she bore me; her tears of love for me were shed. My youthful years Ispent right here, to me aparadise so dear. Bohemia, forest and field, hear my call: my true home is here. Here Ilearnt to know divine truth, to call God Father, in my youth, to know what’s right and know what’s wrong; here is my home, where Ibelong. Idelight to see it once more, to join my dear siblings again. My heart always yearns to return, to be home with them as before. TAbULkA 16.Píseň Čecha/The Song of aCzech: zdrojový text apřeklad20 2.8.2 PÍSEŇ ČECHA: DERIVACE RÝMOVÝCH SLOV verš rýmová slova derivace rýmových slov vysvětlivky 1 land vlast native land [vlast] 2 all největší slast nej- [of all]: superlativ— fairest of all [nejkrásnější] 3 call (parafráze) zemi českou za vlast že mám: parafrázováno jako I’ll always call Bohemia my true homeland [Vždy budu nazývat Čechy mým pravým domovem] 4 homeland vlast homeland [vlast] 20 Apatriotic poem from the time of the Czech nineteenth century national revival footn OPEN ACCESS 246 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 100, 2018, Č.2 verš rýmová slova derivace rýmových slov vysvětlivky 5 apart (parafráze) není země jako země: parafrázováno jako Each land is its own land apart [Každá zem je unikátní] 6 heart srdce heart [srdce] 7 clear (parafráze) volá splesem: parafrázováno jako loud and clear (slovní obrat)] [nahlas] 8 here zde here [zde] 9 bred pěstován bred [pěstován] 10 me mě me [mě] 11 me mě me [mě] 12 shed zrosila mě slzami zrosila: pragmatický protějšek vangličtině— shed tears for me [za mě ronila slzy] 13 here tu here [tady] 14 dear (kontext) dear [drahý]: zažil jsem blahosti 15 field pole field [pole] 16 here tu here [tady] 17 truth (parafráze) se učil Boha znát: parafrázováno jako Ilearnt to know divine truth [naučil jsem se znát boží pravdu]: 18 youth co dítě in my youth [vmládí] 19 wrong (parafráze) můj vzděláván byl rozum: parafrázováno jako to know what’s right and know what’s wrong [naučil jsem se rozeznat pravdu alež] 20 belong (parafráze) zde je můj otcovský dům: parafrázováno jako here is my home, where Ibelong [zde jsem doma, sem patřím] 21 more (kontext) once more [opět ]: odvozeno zkontextu (mě touha lásky táhne sem), je interpretováno jako těšení se na návrat kvlasti. 22 again (kontext) again [znovu]: odvozeno zkontextu (joining my dear siblings again [připojit se znovu ksourozencům]: zde sestry mé, moji tu bratři; mě touha lásky táhne sem) 23 return (kontext) return [vrátit se]: odvozeno zkontextu (zde sestry mé, moji tu bratři; mě touha lásky táhne sem): yearns to return [touží po návratu] 24 before (kontext) before [dříve]: odvozeno zkontextu (zde sestry mé, moji tu bratři; mě touha lásky táhne sem): be home with them as before [být snimi doma, jako dříve] TAbULkA 17.Píseň Čecha/The Song of aCzech: derivace rýmových slov 2.8.3 PÍSEŇ ČECHA: DALŠÍ ASPEKTY PřESTYLIZACE AKuLTuRNÍ TRANSFER Vpřípadě této básně Františka Jaroslava Vacka-Kamenického je úkolem překladatele informovat čtenáře překladu odůležitém aspektu vzniku daného díla, které by jinak vdnešní době mohlo být považováno za zbytečně nacionalistické. Ve světle kulturního kontextu českého národního obrození nabývá obsah této básně— obzvlášť OPEN ACCESS PATRICK JOHN CORNESS 247 veršů 3–5— na odůvodněnosti ana intenzitě, do popředí se dostává historická touha po české nezávislosti: Není to blud, není to klam, There is no doubt, I’ll always call zemi českou za vlast že mám. Bohemia my true homeland. Není země jako země, Each land is its own land apart, Těžko by se podařilo přímo vpřekladu pomocí jazykové přestylizace naznačit okolnosti vzniku básně Píseň Čecha vdobě českého národního obrození 19.století; je však na místě vysvětlivka otomto politickém akulturním kontextu vpodobě poznámky pod čarou. 3. SHRNUTÍ: PŘÍSTUP KPŘESTYLIZACI DVOŘÁKOVÝCH MUŽSKÝCH SBORŮ, PŘEDEVŠÍM KDERIVACI RÝMOVÝCH SLOV Jak vyplývá zpředchozího, přístup kderivaci rýmových slov akjiným aspektům přestylizace vtéto studii se snaží zohlednit explicitní aimplicitní kognitivní hodnoty předlohy, včetně (ato obzvlášť vpřípadě českých amoravských lidových písní) širšího kontextu české aslovanské lidové kultury. Jde oto tyto hodnoty organicky převést— avrelevantních případech na ně anglofonní čtenáře upozornit— pomocí stylistických prostředků, včetně výmluvných narážek, parafrází avýběru příslušných lexémů. Pro české amoravské lidové písně je charakteristický gramatický rým. VKalině jsou všechny rýmy gramatické. VZavedeném ovčákovi, Úmyslu milenčině avPřevozníčkovi se hojně vyskytují gramatické rýmy vpodobě deminutiv. VMilence travičce opakované, rýmující slovesné koncovky napodobují kostelní pohřební zvonění. Ani vbásni Františka Jaroslava Vacka-Kamenického Píseň Čecha nechybí gramatické rýmy. Anglický překladatel má vždy kdispozici mnohem omezenější rýmový slovník. Vkaždém případě, jak uvádí Jiří Levý (1998, s.283), „se řada stejných rýmů pokládá vanglické poezii nikoliv za důkaz virtuozity, ale naopak za estetický kaz.“ Vrýmových schématech přeložených textů se proto zákonitě vyskytují méně pravidelné vzory arůzné typy souznění, včetně konsonance— shoda pouze koncových souhlásek— aasonance21– souzvuk samohlásek jakožto básnická nebo slohová ozdoba22. Případy konsonance vpřekladech jsou: The Shepherd Beguiled stood/loud The Lover’s Resolve: bird/head The Guelder Rose: drought/yet; endowed/indeed; fowl/all The Ferryman: over/river; one/own; well/full; over/her; across/grass; arms/eyes; mile/still; wail/call; around/wind 21 Zvuková shoda samohlásek vkoncových slabikách veršů (např.vzal— dar, pýchy— dýky) (Slovník spisovného jazyka českého 1989: I, 55) 22 Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957 OPEN ACCESS 248 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 100, 2018, Č.2 The Lover-Poisoner: bells/toll; sound/portend; son/own/one The Fiddler: girls/posies; care/sure; present/scent; face/solace; The Song of aCzech: again/return Podobné případy konsonance lze najít vpoezii Emily Dickinson: Poem 295, 1–4: Father— Ibring thee— not myself— That were the little load— Ibring thee the imperial heart Ihad not strength to hold23 Poem 315, 9–12: Your Breath has time to straighten—, Your Brain— to bubble cool—, Deals One imperial Thunderbolt That scalps your naked soul— 24 Případy asonance vpřekladech jsou: 1 The Guelder Rose: loves/love; 2. The Shepherd Beguiled: toe/swallow. Vkaždém přeloženém textu jsou dobře zastoupeny iplné rýmy: 1. The Guelder Rose: rose/suppose, shed/red, true/too; 2. The Shepherd Beguiled: day/ away, proud/loud; 3. The Lover’s Resolve: lad/glad, be/me; 4. The Czech Diogenes: day/anyway; 5. Kind Ferryman: day/way, view/true, none/gone, boat/goat, dear/ fear, desist/insist, John/gone, lie/by, on/John/gone; 6. The Lover-Poisoner: say/way, say/day; 7. The Fiddler: poor/more, though/bow, plays/always, string/wing, glade/ displayed, beast/least, imparts/hearts; 8. The Song of aCzech: all/call, apart/ heart, clear/here, bred/shed, me/me, here/dear, truth/youth, wrong/belong, more/ before Strategie při derivaci rýmových slov vpřeložených textech vybraných Dvořákových vokálních děl je popsána, srozborem všech konkrétních případů, včetně argumentů kpřestylizaci akulturnímu transferu při přebásnění těchto textů. Oúčinnosti těchto strategií aotom, vjaké míře byla dosažena rovnost uměleckého účinku předlohy apřekladu, mohou posoudit jen čtenáři sami. 23 Dickinson (1999, s.131) 24 Dickinson (1999, s.148) OPEN ACCESS PATRICK JOHN CORNESS 249 LITERATURA Bartmiński, J. (2016): Jazyk vkontextu kultury (přel. Irena Vaňková). Praha: Karolinum. Брокгауз, Ф.А., Ефрон, И.А. (1800): Энциклопедический словарь Брокгауза иЕфрона. Санкт-Петербург, Ефрон. http:// bibliotekar.ru./brok.htm Burghauser, J. (1996): Antonín Dvořák. Thematický katalog. Praha: Bärenreiter Editio Supraphon. Filipec, J. akol. (1994): Slovník spisovné češtiny pro školu aveřejnost. Praha: Academia. Frolcová, V. (2017): Převozník: Komentář kpísni (nepublikované poznámky). Levý, J. (1998): Umění překladu. Praha: Ivo Železný Mathesius, V. (1913): Oproblémech českého překladatelství. Přehled, roč.1913, č.11, s.807–808. Michálek, E. (1976): Jezinka. Naše řeč, 59, 2, s.103–104. Pechar, J. (1999): Překládání poezie. Tvar, 21,s.4. Příruční slovník jazyka českého (1935–1957) Praha: ČSAV, SN. Rumpel, A. (2013): Kalina w aptece, w kuchni iw kulturze. Panacea, 1 (42), styczeń— marzec 2013, s.10–12. Slovník.sk— prekladové slovníky: http://slovnik. azet.sk Sušil, F. (1860): Moravské národní písně snápěvy do textů vřaděnými. Brno: K.Winiker. Tesař, M. (2009): Příčiny pláče (asmíchu) vmoravských národních písních Františka Sušila. In: I.Přibylová— L.Uhlíková (eds.), Smích apláč. Náměšť nad Oslavou, Měks. Zudová, T. (2017): Tělesnost vlidové písni. Perspektiva etnolingvistiky akognitivní poetiky. Praha: Filozofická fakulta, Univerzita Karlova. Ústav české literatury akomparatistiky (Diplomová práce) PRIMÁRNÍ ZDROJE The Bible. Authorized King James version. (1997). London & New York: Oxford University Press. Biblí svatá. (1943). Londýn: Biblická společnost. Dickinson, E. (1999): The poems. Reading edition. Ed. R.W.Franklin. Cambridge, Mass. & London, England, The Belknap Press of Harvard University Press. Erben, K.J. (1925): Jezinky: pohádka. Praha: Hollar. Kratochvílová, M. (ed.) (2017): Antonín Dvořák. Mužské sbory bez doprovodu (B 66, B72 aB 73). New Dvořák Edition, nepublikováno. Kridl, M. (ed.) (1957): An anthology of Polish literature. New York: Columbia University Press. Lear, E.— Jackson, H. (ed.) (1947): The Complete Nonsense of Edward Lear. London: Faber & Faber. Patrick John Corness | Coventry University | Coventry | England ORCID ID: 0000-0002-1601-2888 [email protected] OPEN ACCESS