PETR BEDNAŘÍK — HELENA NOSKOVÁ — BLANKA SOUKUPOVÁ (EDS.)PAMĚŤ — NÁROD — MENŠINY — MARGINALIZACE — IDENTITY II(Memory — Nation — Minorities — Marginalization — Identities II)(Pamjať — Nacija — Menšinstva — Marginalizacija — Identičnosti II)Praha, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze 2014,173 s., 13 grafů, 11 tabulek, ISBN 978–80–87398–50–0

RECENZE PETR BEDNAŘÍK — HELENA NOSKOVÁ — BLANKA SOUKUPOVÁ (EDS.) PAMĚŤ — NÁROD — MENŠINY — MARGINALIZACE — IDENTITY II (Memory — Nation — Minorities — Marginalization — Identities II) (Pamjať — Nacija — Menšinstva — Marginalizacija — Identičnosti II) Praha, Fakulta humanitních studií Univerzity karlovy v Praze 2014, 173 s., 13 grafů, 11 tabulek, ISBN 978–80–87398–50–0 Druhý svazek tematicky koncipovaného sborníku Paměť — národ — menšiny — marginalizace — identity II je — obdobně jako svazek první1 — zaměřen na problematiku, která v systému sociálních a humanitních věd patří tématům autorsky „živným“, oborově „nosným“ a společensky „aktuálním“. Editorsky je text rozvržen do třech oddílů reflektujících teritoriální provenienci a oborovou specializaci participujících: Tradice studia identity v ruské sociologiii a etnologii: Syntézy; Tradice studia identity v české etnologii a historii: Mikroanalýzy; Tradice studia identity v litevské filozofii: Nonkonformní mikroanalytické přístupy. První oddíl publikace vychází z obecných postulátů teorie národa a nacionalismu a pojednává o formování etnické a občanské identity, krizi národní identity a vlivu kulturního prostředí na adaptaci a integraci imigrantů. — Výzkum specifik občanské a etnické identity obyvatel republik Ruské federace dokládá paralelní koexistenci („životnost”) obou forem identit i v období globalizace. V prostředí participujících republik se prosazují identity etnické, na úrovni federace identita občanská. Pro formování občanské identity na federální úrovni je důležitá vzájemná tolerance interagujících etnických subjektů.2 — Studium občanské a etnické identity u mládeže je badatelsky zajímavé, ale zároveň obtížné, neboť tato složka obyvatelstva představuje mobilní a dynamickou složku společnosti. Proces proměn vztahu k identitě lze zkoumat na indikátorech reflektující procesy migrace, integrace, akulturace či separace. Výsledky průzkumu ukazují, že mládeži dominatních národností jsou bližší identity regionální, lokální a etnické pro jejich kognitivní a emociální obsah.3 — Dagestán patřil (patří) k „nejpolyetničtějším“ republikám Ruska. Tato skutečnost se projevuje ve všech oblastech života jeho obyvatel a každá z participujících etnických skupin se snaží mít „své“ zástupce v politických, ekonomických a kulturních strukturách regionu. Absence dominující etnické skupiny vytváří situaci, ve které je zapotřebí vést interetnický dialog, eliminovat nebezpečí konfliktů a vytvářet podmínky pro konstituování občanské dagestánské identity založené na kombinaci kavkazských a rus1 TOMANDL, M. Blanka Soukupová — Helena Nosková — Petr Bednařík (eds.) Paměť — národ — menšiny — marginalizace — identity I, Studia Ethnologica Pragensia 2015, 2, s. 298–302. 2 DROBIDŽEVA, L. Osobennosti graždanskoj i etničeskoj identičnosti v respublikach Rosijskoj federaciji, Bednařík, P. — Nosková, H. — Soukupová, B. (eds.) Pamjať — Nacija — Menšinstva — Marginalizacija — Identičnosti II, Praga 2014, s. 15–22. 3 ARUTJUNOVA, E. Etničeskaja i graždanskaja identičnosti molodeži v regionach Rosii, Bednařík, P. — Nosková, H. — Soukupová, B. (eds.) Pamjať — Nacija — Menšinstva — Marginalizacija — Identičnosti II, Praga 2014, s. 23–32. OPEN ACCESS 306 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2016 kých prvků.4 — Dynamika společenských změn na sklonku 20. století stimulovala v Rusku proces migrace obyvatelstva. Vnější migrace je důležitým prvkem ekonomického rozvoje a obecně přispívá k posilování stability Ruské federace. Transmise velkých skupin migrantů však přináší problémy s jejich adaptací a integrací v novém kulturním prostředí. Důležitou podmínkou zdárného procesu začlenění imigrantů do „hostitelské“ společnosti je eliminace jejich sociální a kulturní exkluze.5 — V publicistice i odborné literatuře humanitních a sociálních věd se často používají pojmy, které nejednoznačně vymezují aktivity týkající se civilizační, národnostní a etnické problematiky. Pro deskripci, analýzu a adekvátní interpretaci složitých sociálních jevů je přitom nezbytné vymezit kategoriální aparát jednoznačně a srozumitelně. Autor studie se pokouší „syntetizovat“ obsah termínů: etnos, národ, národnost a národní hospodářství užívaných v odborném tisku etnology, politology, sociology a kulturology.6 — Řeka vystupuje v literárním podání jako symbol života individua, společnosti a přírody. Obdobně jako život člověka má řeka svůj počátek, průběh a konec a stejně jako jedinec je determinována časem a prostorem, ve kterém se nachází. Analýza a interpretace literárních textů pojednávajících metaforicky o řekách může přispět pochopení procesu formování identity příslušné společnosti.7 Druhý oddíl sborníku z per českých badatelek a badatelů selektivně postihuje složitý a často rozporuplný proces formování „historické paměti“ obyvatel Českých zemí žijících v různých regionech a příslušejících k různým etnickým skupinám. — Vzdělávací systém a proces vzdělávání v etnicky smíšených oblastech je samostatnou a důležitou kapitolou makroi mikrohistorie. Analýza škol a typů vzdělávání v exponovaných pohraničních oblastech Jesenicka a Kralicka vypovídá o kontinuitě a proměnách školní výuky od konce 19. do 60. let 20. století.8 — Židé žijící na území českých zemích v první polovině 20. století představovali strukturované sociokulturní společenství zahrnující vedle „etnických konvertitů“ (němečtí a čeští židé) také skupinu Židů ortodoxních. Zahraničně politický konflikt ve střední Evropě vrcholící signováním Mnichovské dohody zasáhl všechny občany Československa a změnil podmínky jejich způsobu života. V krátkém „interludiu“ předcházející ustavení Protektorátu Čechy 4 SKOROBOGATAJA, A. A. — JARLYKAPOV, A. A. Krizis identičnosti v molodežnoj srede respubliki Dagestan, Bednařík, P. — Nosková, H. — Soukupová, B. (eds.) Pamjať — Nacija — Menšinstva — Marginalizacija — Identičnosti II, Praga 2014, s. 33–46. 5 MUKOMEL, V. Strategii, praktiki, potencial adaptacii i integracii imigrantov, Bednařík, P. — Nosková, H. — Soukupová, B. (eds.) Pamjať — Nacija — Menšinstva — Marginalizacija — Identičnosti II, Praga 2014, s. 47–58. 6 LIPKIN, A. I. K opredeleniju ponjatij etnos, narod, nacija i nacionalnoje gosudarstvo, Bednařík, P. — Nosková, H. — Soukupová, B. (eds.) Pamjať — Nacija — Menšinstva — Marginalizacija — Identičnosti II, Praga 2014, s. 59–68. 7 GOLOVATINA-MORA, P. — GOLOVATINA, V. River as a Memory in Russian and Czech Prose and Poetry, Bednařík, P. — Nosková, H. — Soukupová, B. (eds.) Memory — Nation — Minorities — Marginalization — Identities II, Prague 2014, pp. 68–77. 8 NOSKOVÁ, H. Identity, Memory, Marginality, Educational System, and Education in Borderland Regions: The Example of Králicko and Jesenicko Regions, Bednařík, P. — Nosková, H. — Soukupová, B. (eds.) Memory — Nation — Minorities — Marginalization — Identities II, Prague 2014, pp. 79–92. RECENZE 307 a Morava dochází k proměnám politického spektra. V politice se začínají prosazovat subjekty defenzívně artikulující zájmy jednotlivých skupin obyvatelstva na bázi „národní (etnické) příslušnosti“. Židé hlásící se k českému (německému) kulturnímu prostředí jsou z občanského života postupně vytěsňováni a izolováni.9 — Obdobně jako u ostatních pojednání o způsobu života „vyloučených“ skupin se v případě výpovědí o osudech válečných zajatců (bývalých vojáků nepřátelské armády) projevovala snaha vytvořit takový obraz o událostech, který by odpovídal představám reprezentace příslušné sociální, politické a mocenské cílové skupiny české (slovenské) společnosti. Deformace skutečnosti měla „podvědomý“ výměr (reflektovala požadavky, přání a očekávání) i záměrný cíl (manipulovala s fakty).10 — V poválečném období let 1945–1989 nemohla česká a slovenská veřejnost vzhledem k politickým a sociokulturním okolnostem získat dostatečné a objektivní informace o utrpení Židů za 2. světové války. Problém „neznalosti“ započal již krátce poté, co se přeživší zbídačení Židé vraceli z geth a pracovních táborů do osvobozeného Československa. Sociální výpomoc v nouzi jim poskytovaly především mezinárodní židovské organizace a státní československé instituce se na ní podílely spíše marginálně. Přijetí židovských navrátilců bylo ještě složitější na Slovensku, kde bylo majoritní obyvatelstvo v průběhu válečných let vystaveno antisemitské propagandě a Židé se zde jen s obtížemi domáhali restituce arizovaného majetku. Politický koncept obnoveného státu upřednostňoval majoritní obyvatelstvo a příslušníky ostatních menšin opomíjel. Nedůvěra k Židům, reprezentujícím pro většinu majority majetné sociální skupiny a zároveň skupiny tendující k německému kulturnímu stylu ještě zesílily s nástupem socializace společnosti.11 Třetí oddíl recenzované práce nahlíží komponenty národní identity a religiozity z interdisciplinárního úhlu metodologie filozofie, politologie, religionistiky a sociologie. — Úvodní studie usiluje na základě analýzy „lotyšských zkušeností“ o odhalení principů mravního „sebezpytování“. Země (Lotyšsko) je prezentována v bio-politické rovině jako soubor obyvatel obývajících v horizontu jednoho století příslušný prostor. Autor abstrahuje od diferenciace společnosti a snaží se vymezit obecné tendence a ideální rysy ve způsobu života obyvatel země s důrazem na svobody v ekonomické, sociální a kulturní oblasti.12 — V konceptuální „tradici“ sociologie je „kolektivní pa9 SOUKUPOVÁ, B. Jewish Reflections upon Munich and the Second Republic, Bednařík, P. — Nosková, H. — Soukupová, B. (eds.) Memory — Nation — Minorities — Marginalization — Identities II, Prague 2014, pp. 93–110. 10 MARŠÁLEK, Z. Marginalization as a Means of the Artificial Shapping of Collective Memory: A Case Study of „Inconvenient“ Groups of Soldiers of the Czechoslovak Units-in- -exil 1939–1945, Bednařík, P. — Nosková, H. — Soukupová, B. (eds.) Memory — Nation — Minorities — Marginalization — Identities II, Prague 2014, pp. 111–118. 11 BEDNAŘÍK, P. Jews, Memory and History in Czechoslovakia during 1945–1989, Bednařík, P. — Nosková, H. — Soukupová, B. (eds.) Memory — Nation — Minorities — Marginalization — Identities II, Prague 2014, pp. 119–126. 12 ŠUVAJEWS, I. Self-surveillance and Technologies of the Self: Experience of Latvia, Bednařík, P. — Nosková, H. — Soukupová, B. (eds.) Memory — Nation — Minorities — Marginalization — Identities II, Prague 2014, pp. 127–132. 308 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2016 měť“ vnímána jako „sociálně konstruovaný fenomén” relativně nezávislý na historických faktech a reflektující percepci minulosti v přítomnosti v zájmu aktujících subjektů. Formování obsahu kolektivní paměti lze sledovat na úrovních: náboženské praxe, výkladu významných náboženských textů a mechanismu vymezování sakrálního prostoru.13 — Z pohledu personalistické ontologie je religiózní identita jednou z dimenzí lidského bytí. Každý člověk je v tomto ohledu jedinečný bez ohledu na to zda se identifikuje či neidentifikuje s institucionální formou náboženství. Vztah obyvatel Lotyšska k náboženství byl v období sovětského režimu narušen oficiální propagandou, která označovala náboženství za zastaralé, asociální a iracionální. V současnosti je návrat k tradičním náboženským institucím limitován nabídkou „konkurenčních” religiozních směrů a preferencí materiální orientace většiny lotyšské společnosti, která se ve způsobu života inspiruje globalizačními trendy.14 ZÁVĚR Interdisciplinární vědecká konference nazvaná Memory — Historical Consciousness — Marginalization — Identity prezentovaná ve dvou svazcích kolektivní monografie Memory — Nation — Minorities — Marginalization — Identity I a II pojednala na základě analýz oficiálních a neoficiálních forem lidské paměti o spletitých procesech formování národních (etnických) identit. První díl monografie přinesl práce vypovídající o historické tradici, historiografii, paměti, prostoru, minoritách a druhý díl sledovanou problematiku kreativně rozvinul ve třech „národních“ kontextech. Příspěvky zařazené do monografie jsou — po stránce obsahu i formy — velmi rozmanité. Vedle textů přehledových, sumarizujících výsledky bádání v rámci tematických okruhů, zde vystupují texty prezentující dílčí výstupy analyticky zaměřených výzkumných sond. Základní odborný přínos prezentovaného edičního počinu spočívá především v „nastolování“ nových výzkumných otázek a ve „volbě“ alternativních metodik studia dané problematiky. Miloš Tomandl 13 PAZUCHINA, N. Vspominanija zabytoje: K voprosu o kolektivnoj pamjati latvijskich staroverov, Bednařík, P. — Nosková, H. — Soukupová, B. (eds.) Pamjať — Nacija — Menšinstva — Marginalizacija — Identičnosti II, Praga 2014, s. 133–142. 14 KIOPE, M. Religious Identity: From the Marginalization to the Home Experience, Bednařík, P. — Nosková, H. — Soukupová, B. (eds.) Memory — Nation — Minorities — Marginalization — Identities II, Prague 2014, pp. 143–160.