Rekordmani přestanou zvyšovat svůj výkon, jakmile dosáhnou cíle
Abstract
5
Full text
Rekordmani přestanou zvyšovat svůj výkon, jakmile dosáhnou cíle Pavla Kodymová aPavel Hartl Vříjnu 2018 uplyne sto let od zahájení výuky na první škole sociální práce vtehdejším Československu. Aby její absolventky získaly podporu pro realizaci irozvoj praxe, musely nejdříve sobsahem nově vznikající profese trpělivě seznamovat odbornou ilaickou veřejnost. Vprůběhu sta let byla sociální práce dvakrát výrazně limitována. Poprvé svyhlášením Protektorátu Čechy aMorava vbřeznu 1939 apodruhé po komunistickém převratu vúnoru 1948. Opětovný rozkvět pak zažila až po dalším politickém převratu vlistopadu 1989. Zprací autorů zabývajících se domácí historií oboru víme, že za tu dobu mnohé získala, něčeho nedosáhla aněkterá již získaná „území“— cestou napříč měnícími se sociálními, politickými abyrokratickými strukturami— dokonce ztratila astále ještě zcela nedobyla zpět (bytová péče, školská sociální práce či silný ajednotný profesní spolek). Po stu letech snah je sociální práce akceptovanou, ale ne zákonem uznanou profesí. Nicméně to nejhorší, co se může stát sportovnímu týmu, je vítězství, protože sportovec neomezí úsilí, když dosáhne rekordního času nebo výsledku, ale tehdy, když získá medaili. Ato se sociálním pracovníkům vlastně ani nemůže stát, protože společnost zatím není nakloněna vtéto oblasti medaile udělovat. Zato rekordních výsledků za oněch sto let, kterých dosáhli, je mnoho azdá se, že různé prohry ktomu nikterak neumenšily jejich motivaci vstupovat do nových bitev za práva svých klientů iza svou profesi. Tedy slavme, číše je poloplná! Kdobrému moku nabízíme toto— na historii zaměřené— číslo Fóra sociální práce, které obsahuje 15 článků od akademických statí, přes odborná sdělení až po studentské práce. Každý znich předkládá čtenářům náhled na posun, změnu či vývoj ve vzdělávání ipraxi sociální práce. Jsou psány různými autory jako samostatně uzavřená pojednání apřeci vzdáleně tvoří jakési jemné předivo, které nám umožňuje nahlédnout na to, jak tomu bylo vdávné inedávné minulosti. Fórum otevíráme vzpomínkami Igora Tomeše, Pavla Hartla, Jiřiny Šiklové aIreny Tomešové na to, jak došlo kzaložení Katedry sociální práce FFUK— první zkateder sociální práce po obnově vysokoškolského vzdělávání. Následuje rozloučení Ireny Tomešové, Jiřiny Šiklové aZory Fídlerové sEliškou Freiovou, jednou zvyučujících katedry sociální práce. Aprotože naše historie byla po několik desítek let společným státem spjata shistorií slovenskou, je nám potěšením, že itu vám můžeme nabídnout. Akademická stať Petera Brnuly umožňuje podrobnou exkurzi do oblasti dějin vzdělávání vsociální práci na území dnešního Slovenska atext autorek Veroniky Vasiľové aSoni Lovašové zase naopak přibližuje, jak se tato profese postupně etablovala ve školním prostředí různých států světa. Vzdělávání na domácí půdě reprezentuje článek Moniky Havlíčkové, Milana Johanise aMarie Vrtiškové, která precizně popisuje cestu Vyšší odborné OPEN ACCESS
6 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1/2018 školy sociálně právní vPraze, tzv.„Jahodovky“, od roku 1954 až po současnost. Školy, která svými aktivitami vdobě normalizace mimo jiné podpořila isnahu sociálních pracovníků oobnovu vysokoškolského vzdělání voboru, která je zase zachycena vpráci Pavly Kodymové. Vzdělávací tématiku pak doplňuje Andrea Tajanovská nástinem nepřerušené linie celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků vkontextu aktivit profesního spolku. Vtextech věnovaných praxi si Pavel Pěnkava klade otázku, zda se společnost vnáhledu na řešení bezdomovectví posunula, apři hledání odpovědi nám ostatním nabízí stručný náhled na to, jak se proměňovala pomoc od poskytnutí milodaru až po dnešní rozvinutou reflexivní praxi sociálních pracovníků. Petr Antoni se pro změnu táže, kde se vzali sociální kurátoři, avodpovědi nás zavádí do místy stále ještě mýty opředené podobě profese vobdobí socialismu. Tentýž autor se také stručně, leč výstižně zabývá reflexí procesu příprav profesního zákona mezi lety 2012–2017 amy si spolu sním přejeme, aby rok 2018 přinesl úspěšný posun. Článek Domácí násilí bez domova autorek Ivany Davidové aPavly Kodymové zase ukazuje, jak rychle se vyvíjí odborný přístup sociální práce kjevu stisíciletými kořeny. Práce Hany Přerostové ovývoji pobytových sociálních služeb pro seniory vKlatovech aokolí od roku 1918 do současnosti, Hany Hokrové ohistorii sociální práce/péče na Královéhradecku vobdobí let 1870−1918 aSimony Klofátové osociální péči vměstě Ústí nad Labem oděti amládež do 18 let vdobě První republiky nám pak umožní nahlédnout do „dílny“ našich předchůdců. Doufáme tedy, že toto monotematické číslo časopisu doplní několik dalších drobných střípků do mozaiky zachycující obraz profese zdob minulých, protože jen studiem historie můžeme zjistit, nakolik jsme se naučili využívat zkušenosti našich předchůdců. Aže tomu tak může být, vás svým článkem ujistí Radek Suda. OPEN ACCESS