„Komunistická kritika“ v dialozích Rudého práva

„Komunistická kritika“ vdialozích Rudého práva Karla Tvrdá ABSTRACT: „Communist Criticism“ in the Dialogues of Rudé právo [Red Justice]. Iemploy the concept of media dialogical networks that has been elaborated in the analysis of media data produced at the beginning of the 1990s; it enables the examination of media texts in mutual relations and to perform member-oriented analysis. In this paper Ianalyse the media dialogical networks that were formed in the national daily Rudé právo [Red Justice] in 1952. The newspaper exchanges from this period, having aspatially and temporally distributed character, display the same main structural features as the dialogical networks from the 1990s. On the other hand, they differ in many aspects. The most noticeable difference is the size: the dialogical networks from 1952 are much smaller, they are usually represented by only two newspaper articles published in an average time span of one month. The most frequently used sequential structure was ’criticism— acceptance of criticism’ therefore Imake it the subject of my analysis. Ifocus on the nature of these structures and examine how the actors of the media dialogues orient themselves to the presence of the criticism in the media texts. The analysis of the collected data has revealed not only astandardized structure of the dialogue (criticism— acceptance of criticism) but also that even the content of the second part of the dialogical networks is to some extent standardized— it often contains identical semantic elements. KLÍČOVÁ SLOVA / KEYWORDS: komunistická kritika, mediální dialogická síť, párová sekvence, rok 1952, Rudé právo, standardizace dialogu adjacency pair, communist criticism, media dialogical network, Rudé právo [Red Justice], standardization of the dialogue, year 1952 ÚVOD Pro období vlády komunistické strany vČeskoslovensku, stejně jako pro jiné totalitní systémy je typické, že se ambivalentní amnohorozměrný svět rozděluje na „dva jednotné bloky, mezi nimiž panuje vztah vzájemného vyloučení: absolutní pravda stojí proti absolutní lži“ (…) a„nový“ řád se může udržet jen za cenu zničení „starého“ (Fidelius, 2000, s.85), jehož nevyhovující projevy je nutno „škrtat, zavrhovat, vylučovat, negovat“ (ibid., s.89). Důsledkem tohoto kritického postoje bylo vpadesátých letech znevýhodnění, až likvidace nežádoucích osob (Kratochvil, 1990) aelementů— knih (Šámal, 2009), kulturních institucí (Knapík, 2004) apod. Předmětem tohoto textu je však jiný druh kritiky— takový, jenž se uplatňuje vůči osobám ajevům, které náleží do pozitivně zobrazovaného světa socialistického zřízení. Jedná se o„komunistickou kritiku“ (dále KK), která podle definice1 Rudého práva (dále RP) nemá za cíl kritizo1 „(…) Lze jistě pochopit, že názory na tyto otázky jsou ještě poznamenány zkušenostmi zkrizových let, kdy zásadní komunistická avěcná kritika byla nahrazena svévolným ostouzením, pomlouváním aštvanicemi proti poctivým lidem. (…) Smyslem komunistické kritiky je dosáhnout nápravy. (…)“ (Ještě jednou okontrolních dnech, RP, 6.12.1972). OPEN ACCESS KARLA TVRDá 67 vaný subjekt vyloučit nebo zničit, ale přimět ho knápravě. Sami vysocí představitelé režimu považovali kritiku asebekritiku za jeden znástrojů fungování komunistického zřízení. Tato skutečnost se tematizuje ina stránkách RP, tiskového orgánu vládnoucí komunistické strany, např.: (1) Do boje za splnění úkolů našeho odborového hnutí, RP, 5.12.1952 (…) Soudruzi ze závodní rady nám ktomuto článku píší: „Závodní rada se kritikou Rudého práva zabývala po druhé avjejím jednání se projevil odraz slov soudruha N.S.Chruščeva na XIX. sjezdu KSSS, který hovořil onutnosti neustálého rozvíjení kritiky asebekritiky. Připomněli jsme si slova našeho nejlepšího přítele, soudruha J.V.Stalina, který nás učí, že sebekritiku potřebujeme jako vzduch, jako vodu, že bez ní, bez sebekritiky, by naše strana nemohla jít kupředu, nemohla by odstraňovat naše nedostatky. (…)“ Vtomto článku přistupuji ke kritice jako ksociální instituci, „obecně praktikovanému avdané kultuře předávanému způsobu jednání“ (Velký sociologický slovník, 1996, s.435), které se realizuje prostřednictvím jazyka. Zabývám se fungováním KK vmediálních dialogických sítích, které se rozvinuly na stránkách RP vroce 1952, sdůrazem na sekvenční uspořádání dialogu. METODA Koncept mediálních dialogických sítí je typem analýzy mediálních obsahů, který se zaměřuje na intertextovost adialogičnost (Bachtin, 1980) atexty sleduje vnávaznosti avzájemných reakcích (Schneiderová, 2015, s.51–53). Využívá se ke člensky zaměřeným analýzám, pracuje tedy stakovými prvky, které považují za relevantní sami aktéři komunikace. Mediální síť vytvářejí dialogické události, např.novinové články, televizní pořady, tiskové konference apod., které jsou propojeny interakčně, tematicky aargumentačně (Nekvapil & Leudar, 2006). Tyto dialogy se odvíjejí podle podobných principů jako běžné rozhovory tváří vtvář, jak je popsala etnometodologická konverzační analýza (např.Hutchby & Wooffitt, 2006), avšak mají isvá specifika: zmnožení replik dialogu ajejich časovou aprostorovou distribuci (Nekvapil & Leudar, 2002). Koherenci mediálního dialogu zajišťuje společné téma diskuse, případně společný způsob argumentace několika aktérů, jeho hlavním pojítkem jsou pak sekvenční struktury, do nichž jsou repliky mediálního dialogu organizovány (ibid.). DATA Původním předpokladem bylo, že mediální dialogické sítě jsou charakteristické pro společnosti, vnichž veřejná debata tvoří důležitou součást politické kultury (Leudar & Nekvapil, 2004), aproto se včeských médiích začaly objevovat až po roce 1989. Pozdější výzkumy však zjistily, že sítě se mohou rozvíjet ivodlišných politických prostředích, než je současná demokracie západního typu (např.Sloboda, 2009; Provázková, 2009). OPEN ACCESS 68 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 1/2019 Cílem této studie bylo popsat mediální dialogické sítě, které vznikaly vněkdejším socialistickém Československu, konkrétně vobdobí stalinismu. Protože jsem nezamýšlela zmapovat situaci politického aspolečenského zlomu, vyhnula jsem se období krátce po komunistickém převratu vroce 1948. Zvolila jsem až pozdější rok, ve kterém byla vláda nové mocenské elity již stabilizovanější. Zdrojem dat je RP, které představuje oficiální areprezentativní masmédium zpříslušné doby: jednalo se ocelostátní deník apředevším otiskový orgán vládnoucí komunistické strany.2 Za účelem nalézt mediální dialogické sítě byla postupně prozkoumána všechna vydání RP ztohoto roku. Záhy se ukázalo, že vcílovém období se nevyskytují mediální dialogy analogické ktěm zdevadesátých let asoučasnosti (např.Nekvapil & Leudar, 1998), tedy diskuse oaktuálních politických otázkách. Na druhou stranu jsem zjistila, že pokud určitý text vRP dialogicky navazoval na článek jiný, tato skutečnost byla zpravidla tematizována hned vprvních větách daného textu, někdy také vjeho titulku. Při vyhledávání dat jsem proto nadále nepročítala celé články, ale pouze jejich titulky aúvodní pasáže. Mediální dialog se neobjevoval na první straně novin— ta byla věnována aktuálnímu politickému či hospodářskému dění aideové výchově čtenářů. Vyskytoval se nejčastěji na druhé nebo třetí straně, kde byl prostor pro čtenářské dopisy či případné reakce na dříve uveřejněné články. Část strany čtvrté byla obvykle věnována sportovnímu zpravodajství. Výše popsaným způsobem jsem nalezla devatenáct mediálních dialogických sítí. Tento korpus reprezentující rok 1952 zajisté není kompletní, snadno jsem mohla některé sítě přehlédnout. Stejně tak sebraná data nezahrnují případné sítě, vnichž by dialogické navázání na předchozí texty bylo provedeno uprostřed článku. Ačkoliv sítě zroku 1952 vykazují stejné definiční vlastnosti jako sítě vzniklé po roce 1989, tedy zmnožení replik ajejich distribuce včase aprostoru, vmnoha ohledech se od sítí současných odlišují.3 Stručně zde popíšu pouze některé rozdíly. Prostorová distribuce replik je chudší, mnohdy tato vlastnost sítí ani není naplněna, protože všechny dialogické události jedné sítě jsou zveřejněny pouze prostřednictvím RP. 4 Pro časovou distribuci těchto sítí jsou charakteristické rozestupy mezi dvěma po sobě 2 Data byla sebrána pro účely mojí diplomové práce, která se zabývala mediálními dialogickými sítěmi včeskoslovenském socialistickém tisku (Provázková, 2009). 3 Výrazně se navzájem odlišují imediální dialogické sítě, které vznikaly vrůzných letech zobdobí 1948–1989 (Provázková, 2009). 4 Ačkoliv následující síť neodpovídá tematickému vymezení článku, uvádím ji pro ilustraci prostorové distribuce replik vroce 1952. Tento rozměr totiž sítě analyzované vtomto článku postrádají. Síť se zabývá krutostí britských vojáků vůči malajským obyvatelům. VRP je reprezentována dvěma články, které jsou dialogicky propojeny anavazují na několik zahraničních masmédií. Síť „Malajsie“: Jejich methody, RP, 12.5.1952 Žumpa lží, RP, 23.5.1952 Fotografie ačlánek, Daily Worker (datum anázev článku neuvedeny) Pokrokový tisk celého světa (data, názvy médií ačlánků neuvedeny) Daily Herald, 8.5.1952 (název článku neuveden) Rozhlasové vysílání, Svobodná Evropa, 19.5.1952 (název pořadu neuveden) OPEN ACCESS KARLA TVRDá 69 následujícími dialogickými událostmi vprůměrné délce jeden měsíc (Provázková, 2009). Naproti tomu pro současné sítě je charakteristický časový rozestup vřádu dní, nebo ikratší (viz např.Nekvapil & Leudar, 1998; Kaderka, Leudar & Nekvapil, 2018). Další výraznou odlišností je rozsah sítí. Na rozdíl od dialogických sítí, které se rozvíjejí vsoučasných masmédiích ačítají desítky (viz např.Nekvapil & Leudar, 2003), nebo istovky (viz např.Tesařová, 2016) dialogických událostí, jsou sítě vroce 1952 obvykle reprezentovány pouze dvěma texty vRP. Např.síť „Rébus“ je reprezentována článkem Výměr nebo rebus? publikovaným vRP 26.5.1952 ačlánkem se stejným titulkem ze dne 27.6.1952. CÍLE VÝZKUMU Původním záměrem bylo prozkoumat podobu mediálních dialogických sítí vroce 1952. Již první čtení sebraného materiálu však umožnilo vdatech identifikovat dvě rozdílné skupiny sítí, ato dialogy zabývající se domácími azahraničními tématy. Vzhledem ktomu, že se tyto sítě navzájem odlišují nejen tematicky, ale rovněž způsobem své výstavby,5 rozhodla jsem se analyzovat je zvlášť azúžila jsem zaměření výzkumu pouze na mediální dialogy sdomácím obsahem. Podnětem ke zkoumání KK nebyl primární zájem osekvenční strukturu, jejímž členem je kritika či konkrétně KK, ale nápadně častý výskyt této verbální akce právě vsítích sdomácím obsahem. Na základě sebraných dat se zdá, že vRP vroce 1952 se mediální dialog sdomácí tematikou věnoval téměř výhradně KK— vkorpusu dat se nevyskytuje domácí dialog, jehož součástí by nebyla KK. Do analýzy bylo zahrnuto čtrnáct nalezených sítí sdomácí tematikou. Aplikování konceptu dialogických sítí na instituci KK umožní zodpovědět výzkumné otázky, zda ajakým způsobem se na ni orientují aktéři mediálního dialogu azda tento dialog vykazuje nějaké specifické vlastnosti sohledem na své sekvenční uspořádání. STANDARDIZOVANÝ PRŮBĚH DIALOGU Dialog ve zkoumaných sítích probíhal ve všech případech obdobně. První text kritizuje určitý stav věcí nebo existující nežádoucí praktiky. Kritika bývá dostatečně po5 Předmětem dialogických sítí se zahraničním obsahem je obvykle zpráva ourčité události ajejí hodnocení. RP oní informuje textem, jenž cituje repliky několika aktérů, kteří se kpříslušnému dění vyjadřují. Tyto komentáře redakce RP uspořádává do vzájemných dialogických vztahů, čímž konstruuje mediální dialogickou síť (typický postup při výstavbě domácích sítí, viz dále). Významná část článku se zahraničním obsahem je zpravidla věnována kategorizační práci (viz např.Lepper, 2000), kterou citovaní aktéři ve vztahu kdané události provádějí. Uplatňování členské kategorizace nechybí ani vsítích domácích arůzné studie prokázaly, že rozvoj dialogických sítí je přínosné analyzovat právě vsouvislosti skategorizační prací (např.Nekvapil & Leudar, 2006; Tesařová, 2016). Vtomto článku se však orientuji jiným směrem. OPEN ACCESS 70 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 1/2019 drobná, aby každý čtenář RP porozuměl, včem spočívá. Obvykle jsou včlánku popisovány inegativní důsledky daného jevu či jednání. Autory kritických textů jsou redaktoři ičtenáři RP. Nezřídka redakce RP cituje či parafrázuje jeden nebo více čtenářských dopisů, komentuje jejich obsah avněkterých případech na závěr připojuje výzvu knápravě. Uvádím příklad kritického článku— prvního členu mediální dialogické sítě. (2) Nesprávné odměňování brzdí plnění úkolů na státních statcích, RP, 4.9.1952 (…) Tento šestihektarový lán žita patří hospodářství Cikar, státní statek Jindřichův Hradec, stejně jako úroda ovsa na 11 hektarech. „Proč ještě nemáte svezeno?“— ptal jsi se vedoucího hospodářství soudruha Bulanta. „Nemáme lidi“— odpovídá. „Lidi se na hospodářství vrostlinné výrobě nedrží. Pracují raději vživočišné výrobě, anebo odcházejí jinam, tam, kde si více vydělají.“— vysvětlují pracovníci hospodářství. Proč se však pracovníci vrostlinné výrobě na cikarském hospodářství nedrží? Protože tam není spravedlivé odměňování. Pilní pracovníci ilajdáci dostávají stejně, podle počtu hodin. Teprve vprůběhu žní projednávali zavedení směnových výkonových norem. O zavedení úkolové práce přede žněmi— spravedlivého odměňování podle zásluhy— se až do té doby na hospodářství Cikar nikdo nestaral. (…) Otom, co znamená odměňování podle norem, se na příklad přesvědčil vedoucí hospodářství Svit soudruh Truhlář iostatní pracovníci tohoto hospodářství (…). Kdyby soudruh Trachta pracoval včasové mzdě, vydělal by si za prodlouženou směnu při skládání pšenice 207 Kčs. Protože však pracoval podle směnové výkonové normy, kterou dokázal překročit, vydělal si za stejnou dobu 293 Kčs. (…) Zavedením normované práce se přede žněmi (na statku Cikar, pozn.KT) nezabývali, aproto vypláceli po staru— hodinově. Aproto byl také se svým výdělkem nespokojen traktorista soudruh Seyvald, kočí soudruh Mádl aostatní. Tu je hlavní příčina, proč se na hospodářství Cikar se žňovými pracemi opozdili. (…) Není-li však soudruh Bulant ovýznamu odměňování podle vykonané práce dostatečně přesvědčen, je věcí okresního výboru strany vJindřichově Hradci astranické organisace státního statku, aby jeho ivšechny spolupracovníky na hospodářství Cikar ovýznamu norem přesvědčily. Na první kritický článek navazuje přibližně po měsíci text druhý. Ačkoliv mezi zveřejněním jednotlivých členů každé sítě uběhla poměrně dlouhá doba, je zřejmé, že se redakce RP na vytváření dialogických sítí orientuje.6 Svědčí otom například skutečnost, že ve dvanácti zcelkových čtrnácti případů jsou členy sítě opatřeny totožným titulkem. Dále je zdruhých členů sítí patrná snaha zdůraznit dialogické vztahy mezi příslušnými články auspořádat je do sekvenčních struktur. Toto podtrhování dialogičnosti ilustrují úryvky (3)–(5), vnichž aktéři rozhovorů, zástupci kritizovaných 6 Jak se novináři podílejí na vzniku arozvíjení sítí vsoučasnosti, viz Kaderka & Havlík, 2010. OPEN ACCESS KARLA TVRDá 71 subjektů nebo redaktoři RP, charakterizují uskutečněné verbální akce jako „sdělení ke kritickému článku“, „odpověď na kritiku“ a„závazky přijaté na základě kritiky“. Všechny tři akce obsahují dialogický prvek apřímo znich vyplývá, že se nejedná oprvní člen komunikace, ale orepliku, která dialogicky navazuje na repliku jinou. (3) Jak se provádí nábor pracovních sil, RP, 21.10.1952 (…) Výbor závodní organisace KSČ n. p. Panar kuveřejněnému článku sdělil, že (…). (4) Využít surovinového odpadu, RP, 6.7.1952 (…) Podnikové ředitelství n. p. Sběrné suroviny odpovědělo na kritické připomínky podrobným rozborem (…). (5) Výměr nebo rebus? RP, 27.6.1952 (…) Zaměstnanci tohoto úřadu přijali na základě uveřejněné kritiky závazky kzlepšení své práce. (…) Anakonec se vdruhých členech sítí vyskytuje konstrukční prvek, který explicitně poukazuje na existenci dialogické sítě, ačkoliv aktéři dialogu tento pojem nepoužívají: hned vprvních větách se text odvolává na předcházející článek. Zpravidla uvádí jeho titulek adatum, kdy byl vRP publikován, astručně shrnuje jeho obsah. Úvodní pasáže druhých členů dialogických sítí vypadají např.takto: (6) Příkaz zněl: Kropit! RP, 19.2.1952 Pod tímto titulkem byl 30.prosince uveřejněn vRudém právu fejeton, který kritisoval oblastní ředitelství ČSD vPraze proto, že dalo příkaz ke kropení tratě roztokem chlorečnanu sodného za účelem zničení plevele, přestože tráva již byla suchá. (…) (7) Poškozují poctivé rolníky, RP, 18.5.1952 VRudém právu byl 27.února uveřejněn můj dopis pod názvem „Nemůžeme provádět kontrolu tučnosti mléka“. Kritisoval jsem vněm, že mlékárna nám nedodává vzorkovnice atím je nám znemožněno zjistit, který dodavatel odevzdává méně hodnotné mléko. (…) Tyto tři postupy usnadňují čtenářům orientaci vdiskutované problematice aumožňují jim sledovat vývoj událostí vsekvenčním uspořádání; lépe řečeno, RP dané události čtenářům předkládá jako vzájemně dialogicky propojené asekvenčně uspořádané. Po krátkém odkazu na předcházející text následuje vlastní obsah druhého článku— reakce na zveřejněnou kritiku. Autory druhých členů sítí jsou nejčastěji redaktoři RP, kteří citují či parafrázují úryvky zdopisů, které redakci deníku napsali relevantní aktéři zkritizovaných organizací. Pouze ve dvou případech RP publikovalo celý dopis kritizovaných aktérů avjednom případě byl autorem druhého členu sítě tentýž aktér, který napsal člen první, viz síť okvalitě mléka, úryvek (7). Jak naznaOPEN ACCESS 72 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 1/2019 čují některé formulace, do řešení problému se mohli vkládat iredaktoři RP— mohli se účastnit schůzek, na nichž se kritika projednávala, nebo je dokonce iniciovat. Zčlánků však jednoznačně nevyplývá, zda se redaktoři RP schůzek opravdu účastnili, nebo zda pouze parafrázují dopisy kritizovaných subjektů, např.: (8) Nedůstojné museum, RP, 4.2.1952 (…) Jak nám sdělil KNV vÚstí nad Labem aMNV vMostě, byla uveřejněná kritika oprávněná. (…) (9) „Plánují rozkopané silnice“, RP, 2.12.1952 (…) Při projednávání uveřejněné kritiky zástupci ONV iMNV přiznali, že místo aby důsledně trvali na koordinaci prací, souvisících súpravou avýstavbou silnic achodníků, ustupovali před námitkami jednotlivých národních podniků, které se vymlouvaly, že (…). Ačkoliv jsou druhé členy sítí obsahově různorodé, protože se každý týká jiné záležitosti, lze vnich identifikovat několik opakujících se sémantických prvků. Jedná se oinformaci, kdo příslušnou kritiku projednával, zda ji akceptoval, jaké byly příčiny pochybení, zda byl viník potrestán, jaká opatření byla podniknuta knápravě azda již došlo ke zlepšení stavu. Tabulka 1 uvádí četnost výskytu těchto prvků vsebraných datech (položka „ne“ znamená, že příslušná informace není včlánku uvedena, nikoliv že viník nebyl potrestán, zlepšení nenastalo apod.). Zvýše uvedeného je zřejmé, že obsah druhých členů dialogických sítí, atedy icelý průběh mediálního dialogu, je do značné míry typizovaný či standardizovaný. Druhý člen dialogické sítě vosmdesáti pěti procentech případů obsahuje informaci otom, zda kritiku někdo projednával ajaká opatření byla přijata, aby se pochybení odstranilo. Ve více než sedmdesáti procentech sítí se objevuje konstatování, že kritika je relevantní. Avpadesáti sedmi procentech případů druhý článek srůznou mírou podrobnosti zmiňuje příčiny neuspokojivého stavu věcí. Standardizace se přitom netýká pouze obsahu jednotlivých replik, vpřípadě projednávání kritiky ajejího akceptování se včláncích používají prakticky totožná slovní spojení— „projednávat kritiku“ a„uznat kritiku za správnou/oprávněnou“, viz úryvky (10) a(11). (10) Jak se provádí nábor pracovních sil, RP, 21.10.1952 (…) Výbor závodní organisace KSČ n. p. Panar kuveřejněnému článku sdělil, že uznává kritiku za správnou. (…) (11) Nesprávné odměňování brzdí plnění úkolů na státních statcích, RP, 17.10.1952 (…) Výbor závodní organisace KSČ, ředitelství statku izávodní rada projednávaly kritiku Rudého práva, potvrdily její oprávněnost. (…) Zhlediska sekvenčního uspořádání dialogu obsah většiny analyzovaných sítí reprezentuje dvojice „kritika— reakce na kritiku“, vkonkrétním provedení „kritika— přijetí kritiky“; ohledně odlišných případů viz následující oddíl. Podle konverzační analýzy jsou repliky běžných rozhovorů tváří vtvář uspořádány do párových sekvencí OPEN ACCESS KARLA TVRDá 73 (např.Hutchby & Wooffitt, 2006) astejně tak repliky současných mediálních dialogů (Nekvapil & Leudar, 2002). Pro tento typ sekvence je typické, že „po uvedení prvního členu této dvojice mluvčí normativně očekávají, že bude následovat příslušný člen druhý“ (Nekvapil, 1999–2000, s.83); např.po zaznění verbální akce „otázka“ se normativně očekává, že zazní verbální akce „odpověď“. Existují však ijiné typy sekvencí, jejichž členy nejsou tak pevně spjaty jako členy párových sekvencí. Podobné druhy dialogických propojení jsou označovány jako action chain. Zhlediska očekávání aktérů komunikace je vtomto případě realizovaný druhý člen příslušné sekvence jednou zněkolika existujících možností (Pomerantz, 1978, s.110) avněkterých případech nemusí první člen vyžadovat reakci žádnou (Levinson, 1983, s.337). Je otázka, zda na dvojici verbálních akcí „kritika— reakce na kritiku“ nahlížet jako na párovou sekvenci, nebo strukturu typu action chain. Na jednu stranu se může zdát, že mezi oběma členy této sekvenční struktury není tak těsný vztah jako např.mezi otázkou aodpovědí. Na druhou stranu záleží na konkrétní situaci akonkrétním formulování prvního členu dvojice: pokud je kritika namířena vůči konkrétním aktérům anavíc je zakončena výzvou knápravě, je pravděpodobné, že se Projednával někdo kritiku? Kritika uznána za správnou Příčiny pochybení Potrestán viník Přijata opatření Nastalo již zlepšení Vesničtí boháči ano ano ne ne ano ano Ceny brambor ne ne ano ano ano ne Hospodaření smateriálem ano ano ne ne ano ano Nová huť KG ano – – – – ano Kropit železnici ano ano ano ne ano ne Kvalita mléka ne ne ne ne ano ano Muzeum vMostě ano ano ano ne ano ne Nábor doOstravy ano ano ano ne ano ne Nesprávné odměňování ano ano ne ne ano ne Odpad ano ne ne ne ne ne Rébus ano ano ano ano ano ne Rozkopané silnice ano ano ano ne ano ne Splnění úkolů ano ano ano ano ano ano Zneuznaná autorita ano ano ano ano ano ne Počet výskytů 12 10 8 4 12 5 Poměrné zastoupení 85,70 % 71,40 % 57,10 % 28,60 % 85,70 % 35,70 % tabulka 1:Výskyt jednotlivých sémantických prvků vkonkrétních dialogických sítích. OPEN ACCESS 74 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 1/2019 míra očekávání spojená sdruhým členem zvyšuje. Pro zařazení mezi párové sekvence mluví ido jisté míry analogické dvojice verbálních akcí, které za párové sekvence označovány jsou, např.„kompliment— reakce na kompliment“ (Nekvapil, 2017b). Prozatím tuto otázku nechám nezodpovězenou avrátím se kní na konci článku. DEVIANTNÍ PŘÍPADY Vsebraných datech se vyskytují čtyři sítě, vnichž nezaznívá prohlášení oakceptování kritiky. Vtomto oddíle prozkoumám, do jaké míry se jedná oodchylky od standardizovaného průběhu dialogu reprezentovaného sekvencí „kritika— reakce na kritiku“, resp.„kritika— přijetí kritiky“. Vsíti Kvalita mléka se neobjevuje prohlášení „uznáváme kritiku za správnou“ ani variace na ně. Nicméně zobsahu článku je zřejmé, že kritika byla relevantními aktéry akceptována: mlékárna začala dodávat dostatek vzorkovnic na testování tučnosti mléka, za jejichž nedostatek byla předtím kritizována. Obsah sítě tedy odpovídá standardizovanému průběhu dialogu, který byl identifikován vostatních sledovaných dialogických sítích. Specifikum tohoto dialogu spočívá vtom, že druhý člen sekvence měl neverbální podobu. Jednalo se oakci „napravení chyb“, již kritizovaný aktér KK akceptoval, ale zprávu otomto členu sekvence přinesl aktér jiný. Jde odalší příklad, kdy jeden zčlenů párové sekvence nemusí být vyjádřen verbálně (viz Nekvapil, 2017b). Odlišný je případ sítě ocenách brambor, vníž kritizovaní aktéři, prodavačka varnsdorfského obchodu, resp.národní podnik Pramen, nemohli stihnout zareagovat na čtenářskou kritiku. Vprvním členu sítě totiž vedle kritiky zaznívá ivýrok relevantního nadřízeného aktéra, který do problému vnáší jasno: (12) Dodržovat stanovené ceny brambor, RP, 20.10.1952 (…) Podobných dopisů (čtenářské stížnosti na nedodržování cen zboží, pozn.KT) nám do redakce přišlo již několik. Zeptali jsme se proto ministerstva vnitřního obchodu, jak je to sdodržováním cen brambor, adostali jsme odpověď: „(…) Spotřebitel musí obdržet brambory za tu cenu, která je natištěna na lístcích (jde-li oIII. standard). Požaduje-li prodavač vyšší ceny, jde opředražování aspotřebitel je povinen případ ohlásit (…)“ Ministerstvo, aktér, jemuž přísluší posuzovat oprávněnost stížností tohoto druhu, svým výrokem ocenách zboží kritiku akceptovalo. Od aktérů, kteří pochybili, se již reakce neočekávala, ale stali se předmětem „řízení pro přestupek porušení cenových předpisů“ (Dodržovat stanovené ceny brambor, RP, 2.12.1952). Průběh dialogu vsíti Ceny brambor tudíž odpovídá sekvenční struktuře „kritika— přijetí kritiky“. Její zvláštností oproti ostatním sítím je, že sekvenci, která dialog vtéto síti reprezentuje, lze upřesnit jako „kritika— přijetí kritiky ze strany aktérů nadřízených aktérům kritizovaným“. Na rozdíl od ostatních sítí tuto sekvenci obsahuje již první člen sítě. Obsahem druhého členu je informace ozpůsobu potrestání vedoucí prodejny aodpovědného zástupce výkupního skladu. OPEN ACCESS KARLA TVRDá 81 action chain, což znamená, že reakce na ni může být prakticky jakákoliv včetně nereagování (ačkoliv jistě záleží na okolnostech vyslovení oné kritiky). Naproti tomu analyzovaná data zroku 1952 naznačují, že oslovení aktéři považují za svou povinnost na zveřejněnou kritiku konkrétním způsobem reagovat. To by znamenalo, že dvojice verbálních akcí „kritika— reakce na kritiku“ je ve sledovaném období párovou sekvencí. Na tuto skutečnost poukazují jednak analyzované sítě zroku 1952, jednak mediální dialog zroku 1972, který pojmenovává zveřejnění kritiky vRP jako komunistickou kritiku aupozorňuje, že od kritizované strany se očekává odpověď. Vzhledem ke značnému časovému odstupu však nelze definici KK zroku 1972 vztáhnout kdialogům zpadesátých let zcela jednoznačně. Ani pokud by se podařilo prokázat hypotézu onormativním očekávání druhého členu sekvence, nebylo by možné tvrdit, že platí obecně pro všechny mediální dialogy zroku 1952; sítě se zahraničním obsahem ztéhož roku této struktuře již neodpovídají, viz poznámka pod čarou 5. Případné normativní očekávání se pojí pouze sdialogy reprezentovanými dvojicí verbálních akcí „kritika— reakce na kritiku“, které zde byly předmětem zkoumání. Lze konstatovat, že minimálně vjednom případě zroku 1972, ale sjistou dávkou pravděpodobnosti také vsítích zroku 1952 věnovaných KK zůstává míra očekávání, že zazní druhý člen sekvence, podobně vysoká jako vpřípadě rozhovorů tváří vtvář. Odlišný je oproti tomu případ párových sekvencí, do nichž jsou organizovány současné mediální dialogy avnichž se ve srovnání srozhovory tváří vtvář pracuje snižším normativním očekáváním návaznosti replik (Nekvapil & Leudar, 2002). Vtomto článku jsem se zabývala dialogy uskutečněnými prostřednictvím tiskového orgánu vládnoucí strany, je však otázka, zda jiný typ periodik neumožňoval méně schematický dialog. Vedle stranických celostátních deníků akrajských týdeníků vpadesátých letech vycházela také řada periodik zaměřených profesně, kulturně apod., která díky své odlišné pozici vůči KSČ mohla poskytovat prostor pro poněkud různorodější dialogy. Na druhou stranu ale např.závodní periodika, jichž vroce 1954 vycházelo přes tisíc titulů (Bednařík et al., 2011, s.267), měla mít dle představ KSČ mobilizující úlohu (ibid., s.268) avesnické noviny začaly být vydávány „súkolem propagovat aorganizovat socialistickou zemědělskou výrobu“ (ibid., s.267), což svědčí spíše pro hypotézu, že se situace vtěchto typech periodik příliš nelišila od situace vRP. Další zkoumání dialogičnosti mediální komunikace zroku 1952 by mohlo být věnováno také tomu, zda se vRP vyskytují ijiné druhy sítí realizované odlišným typem dialogických propojení, než jsou sekvenční struktury, např.dialogickými navázáními bachtinovského typu (viz Sloboda, 2009). LITERATURA Bachtin, M.M. (1980). Román jako dialog. Praha: Odeon. Bednařík, P., Jirák, J., & Köpplová, B. (2011). Dějiny českých médií. Praha: Grada. Čtenářská anketa oNezvalově Zpěvu míru (1951). Osvětová práce, 6(4), příloha Dálkové školení č.1, 10. Fidelius, P. (2000). Kritické eseje. Praha: Torst. OPEN ACCESS 82 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 1/2019 Hutchby, I., & Wooffitt, R. (2006). Conversation Analysis: Principles, Practices and Applications. Cambridge: Polity. Kaderka, P., & Havlík, M. (2010). Vytváření televizních zpráv: pracovní postupy vsystému žánrových norem. Sociologický časopis, 46(4), 537–567. Kaderka, P., Leudar, I. & Nekvapil, J. (2018). Central bank transparency as adialogical accomplishment. Symbolic Interaction, 41(2), 227–246. Knapík, J. (2004). Únor akultura: sovětizace české kultury 1948–1950. Praha: Libri. Kratochvil, A. (1990). Žaluji. Stalinská justice vČeskoslovensku. Praha: Česká expedice, Dolmen. Lepper, G. (2000). Categories in Text and Talk. London: Sage Publications. Leudar, I., & Nekvapil, J. (2004). Media dialogical networks and political argumentation. Journal of Language and Politics, 3(2), 247–266. Levinson, S.C. (1983). Pragmatics. Cambridge: Cambridge University Press. Macura, V. (2008). Šťastný věk (ajiné studie osocialistické kultuře). Praha: Academia. Nekvapil, J. (1999–2000). Etnometodologická konverzační analýza vsystému encyklopedických hesel. Češtinář, 10(3), 80–87. Nekvapil, J. (2017a). Jazykový management. In P.Karlík, M.Nekula & J.Pleskalová (Eds.), CzechEncy— Nový encyklopedický slovník češtiny. Dostupné zhttps://www.czechency. org/slovnik/JAZYKOVÝ MANAGEMENT. Nekvapil, J. (2017b). Párová sekvence. In P.Karlík, M.Nekula & J.Pleskalová (Eds.), CzechEncy— Nový encyklopedický slovník češtiny. Dostupné zhttps://www.czechency. org/slovnik/PÁROVÁ SEKVENCE. Nekvapil, J., & Leudar, I. (1998). Masmediální utváření dialogických sítí apolitické identity: případ Demokratické strany Sudety. Slovo aslovesnost, 59(1), 30–52. Nekvapil, J., & Leudar, I. (2002). Sekvenční struktury vmediálních dialogických sítích. Sociologický časopis, 38(4), 483–499. Nekvapil, J., & Leudar, I. (2003). Očeských masmédiích zetnometodologické perspektivy: romská identita vdialogických sítích. Slovo aslovesnost, 64(3), 161–192. Nekvapil, J., & Leudar, I. (2006). Prezentace událostí 11.9.2001: Bush, bin Ládin ajiní vinterakci. Sociologický časopis, 42(2), 353–377. Petrusek, M. (2017). Garfinkeling. In Z.R.Nešpor (Ed.), Sociologická encyklopedie. Dostupné zhttps://encyklopedie.soc.cas.cz/w/ Garfinkeling. Pomerantz, A. (1978). Compliment responses: notes on the cooperation of multiple constraints. In J.Schenkein (Ed.), Studies in the Organization of Conversational Interaction (s.79–112). New York, NY: Academic Press. Provázková, K. (2009). Mediální dialogické sítě před rokem 1989. Diplomová práce. Praha: Filozofická fakulta, Univerzita Karlova. Schneiderová, S. (2015). Analýza diskurzu amediální text. Praha: Karolinum. Sloboda, M. (2009). Styling for hegemony: the West as an enemy (and the ideal) in Belarusian television news. In R.Fitzgerald & W.Housley (Eds.), Media, Policy and Interaction (s.137–159). Farnham: Ashgate. Šámal, P. (2009). Soustružníci lidských duší. Praha: Academia. Tesařová, K. (2016). Krystalizace historického okamžiku vmediální dialogické síti: etnometodologická analýza kauzy lhaní politika Haška. Studie zaplikované lingvistiky / Studies in Applied Linguistics, 7(2), 86–106. Velký sociologický slovník (1996). Praha: Karolinum. CITOVANÉ ČLÁNKY ZRP: Nedůstojné museum, 4.2.1952 Příkaz zněl: Kropit! 19.2.1952 Pod praporem Lenina aStalina, pod vedením soudruha Gottwalda vítězně dovršíme únor— vybudujeme socialismus! 24.2.1952 OPEN ACCESS KARLA TVRDá 83 Jejich methody, 12.5.1952 Poškozují poctivé rolníky, 18.5.1952 Žumpa lží, 23.5.1952 Výměr nebo rebus? 26.5.1952 Využít surovinového odpadu, 10.6.1952 Výměr nebo rebus? 27.6.1952 Využít surovinového odpadu, 6.7.1952 Nesprávné odměňování brzdí plnění úkolů na státních statcích, 4.9.1952 Nová huť Klementa Gottwalda volá: „Ina vás dnes záleží!“ 11.9.1952 Nová huť Klementa Gottwalda volá: „Ina vás dnes záleží!“ 19.9.1952 Nesprávné odměňování brzdí plnění úkolů na státních statcích, 17.10.1952 Dodržovat stanovené ceny brambor, 20.10.1952 Jak se provádí nábor pracovních sil, 21.10.1952 Ať žije 35.výročí Velké říjnové socialistické revoluce! 7.11.1952 Dodržovat stanovené ceny brambor, 2.12.1952 „Plánují rozkopané silnice“, 2.12.1952 Do boje za splnění úkolů našeho odborového hnutí, 5.12.1952 Oslavy 20.výročí Vítězného února včeských aslovenských krajích. Smyslem práce strany je stále svobodnější abohatší život naší společnosti, 24.2.1968 Říjnová revoluce aLeninovo dílo hluboce zapůsobily na utváření našich národů vcelém padesátiletí, zejména přímým vlivem na vznik KSČ ana formování dělnického avůbec revolučního hnutí, 7.11.1968 Ještě jednou okontrolních dnech, 6.12.1972 Dnešní doba potřebuje energické apoctivé činy, 24.2.1989 Myšlenky stále živé, 7.11.1989 Karla Tvrdá | Ústav obecné lingvistiky, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova <[email protected] > OPEN ACCESS