Fin de siècle na "periferii" Západu – Poláková, Dora. Mezi propastí a nebem: Fin de siècle v prozaickém díle Rubéna Daría
Abstract
173
Full text
FIN DE SIÈCLE NA „PERIFERII“ ZÁPADU Poláková, Dora. Mezi propastí anebem: Fin de siècle vprozaickém díle Rubéna Daría. Praha: Karolinum, 2017, 152 s. Daniel Nemrava daniel.nemr[email protected] Vposlední době se na Filozofické fakultě Karlovy Univerzity zrodilo několik pozoruhodných publikací zčásti věnovaných hispanoamerickému modernismu, zpohledu Západní kultury sice „periferní“, nicméně velmi svébytné verzi kulturní epochy fin de siècle. Důkazy, že hispanoamerická literatura má vobdobí přelomu 19. a20.století západní modernitě co nabídnout, lze najít například vkolektivních dílech Konec apočátek. Literatura na přelomu dvou staletí (2012) nebo Pokusy orenesanci Západu (2016). Kniha Dory Polákové tentokrát vůbec poprvé české odborné veřejnosti představuje samostatně vrcholného představitele hispanoamerického modernismu, Nikaragujce Rubéna Daría. Dosud bylo možné se včeském prostředí stímto autorem setkat pouze vdílčích studiích ve sbornících aodborných časopisech, zaměřených na jeho básnickou tvorbu. Orientace této knihy na povídku může jednak přiblížit Daría zjiné literární zkušenosti, jednak přispět kreflexi žánru včeské literární kritice často opomíjeného. Kniha postupuje od obecnějších témat po zevrubnější rozbory Daríovy prozaické tvorby. Autorka se nejprve zabývá kulturní epochou fin de siècle ajejími projevy vLatinské Americe prostřednictvím tří kratších kapitol, jejichž názvy de facto modernistické hnutí ve zkratce definují: svoboda, krása, harmonie. Vždy je složité ariskantní pustit se do obecného azároveň stručného přehledu tak, aby bylo řečeno to podstatné aaby text nepůsobil povrchně azkratkovitě. Myslím, že se obojí Doře Polákové podařilo. Krátce se dotýká palčivých problémů nejen estetických, nýbrž ispolečenských sdůrazem na roli, jakou sehrály voriginálním tvůrčím procesu modernistů, respektive Rubéna Daría. Dobře je popsán kontext, vjakém se latinskoamerický modernismus rodil. Poláková dokazuje, že se nejednalo pouze onekritické nasávání myšlenkových proudů amódní estetiky konce století, zejména francouzského parnasismu asymbolismu, nýbrž iohledání vlastní identity. Následuje zajímavě pojatý biografický průřez, který Poláková dělí podle zemí, vnichž Darío strávil různé etapy bouřlivého života akteré významně ovlivnily jeho tvorbu. Než dojde na rozbor povídek, projdeme si ještě Daríovu trnitou „estetickou cestu“, abychom skrze dokonalou formu, harmonii, okterou autor až obsedantně usiloval, dokázali lépe proniknout kobsesím, pochybnostem avnitřnímu dramatu, které se vmnohých Daríových textech reflektuje. Poláková neopomene zmínit autorův vztah kženám, vjeho básních apróze typicky reprezentovaným femme fatale nebo femme fragile. Nechybí zdůraznění básníkova sklonu kokultním vědám, teosofii, zednářství, ezoterice. Jedna kapitola je nevyhnutelně věnována novinářské zkušenosti, která autorovi sloužila nejen kobživě, ale ikpěstování populárního žánru „kroniky“. Asi polovina monografie je věnována hispanoamerické, respektive Daríově povídce. Vobecné rovině je podtržen význam atradice povídkového žánru vLatinské OPEN ACCESS
174 SVĚT LITERATURY 57 Americe, který modernisté rozvinuli specifickým způsobem. Autorka se zaměřuje zejména na téma postavy (umělec, osudová žena) aprostor (město, zahrada, ostrov), neopomíjí ikoketování modernistů sfantastikou, která dle Polákové není jen prostředkem experimentování ahledání nových forem, nýbrž iprostředkem pro vyjádření niterných konfliktů atrýzně. Je možná škoda, že nakonec nezbylo na zevrubnější rozbor jednotlivých Daríových povídek více prostoru (celkově asi jedna třetina knihy, ztoho pro každou povídku necelá stránka), přestože chybí hlubší teoretický rámec, který by texty zasadil do nového kontextu anabídl nové interpretační možnosti, apřestože je ambicí práce pouze nabídnout jakýsi průřez Daríovy prozaické tvorby, což sama autorka vúvodu explicitně zmiňuje. Výběr příkladů povídek auspořádání komentářů dle vzájemně se protínajících tematických os (umělec ve světě, žena aláska, fantastické povídky, stav světa) je dostatečně reprezentativní na to, aby si čtenář vytvořil komplexnější představu oDarío - vě přístupu ktomuto žánru aojeho narativních strategiích. Poláková vehementně hájí společenský apolitický dosah Daríovy tvorby ave svých rozborech za symboly krásy, aristokratické vznešenosti, exotických exkurzů odkrývá hlubokou reflexi turbulentní doby provázenou výrazy úzkosti, beznaděje, melancholie, deprese. Poslední kapitolu Poláková krátce věnuje Daríovým téměř zcela opomíjeným románovým pokusům, které tak doplňují celkový obraz jeho tvorby. Až na již zmíněnou mírnou koncepční nevyváženost vnímám práci Dory Polákové jako zdařilý, přehledný akomplexní úvod do problematiky hispanoamerického modernismu, který bude jistě přínosem pro českou literární vědu apotřebným textem pro popularizaci jednoho zvrcholných tvůrčích momentů španělsky psané literatury. Text je napsaný čtivým apřístupným jazykem, proto může oslovit širší odbornou veřejnost, zejména však poslouží studentům hispanistiky jako jeden ze základních oborných textů. OPEN ACCESS