Victoria Ivashchenko et al. (ed.): Slavic Terminology of the End of the 20th and the Beginning of the 21st Сenturies

issn 0008-7386 © filozofická fakulta, univerzita karlova vpraze ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2, S. 231–237 VICTORIA IVASHCHENKO ET AL. (ED.): SLAVIC TERMINOLOGY OF THE END OF THE 20TH AND THE BEGINNING OF THE 21ST CENTURIES kyiv: Zhnets, 2018, 619 stran ISBN 978-966-2057-28-7 Vícejazyčná monografie Slovanská terminologie na přelomu 20.a21.století sanglickým názvem Slavic Terminology of the End of the 20th and the Beginning of the 21st Сenturies představuje vývoj současné slovanské terminologie ashrnuje stav praktického vědeckého výzkumu vtéto oblasti vdevíti slovanských zemích, tj.vBělorusku, České republice, Chorvatsku, Polsku, Rusku, Slovensku, Slovinsku, Srbsku ana Ukrajině, jakož ivýsledky vědecké spolupráce mezi slovanskými aneslovanskými badateli vtomto oboru. Monografie se tematicky zaměřuje na teoretickou činnost vědeckého vymezení pojmů termín aterminologie, na obecné problémy terminologického výzkumu, problematiku teorie apraxe při určitých terminologických pracích, standardizaci terminologie azavádění informačních technologií do procesu tvorby elektronických oborových slovníků, vytváření terminologických databází, portálů apod. Vdvojjazyčném úvodu monografie, napsaném anglicky aukrajinsky, Victoria Ivashchenko konstatuje, že hlavním podnětem ktéto monografii byl nedostatek mezinárodních akomparativních přehledných děl voblasti terminologie. Autoři jsou členy Terminologické komise při Mezinárodním komitétu slavistů (TC ICSS— Terminology Commission of the International Committee of Slavonic Scholars). Kniha se skládá ze tří oddílů. První část Teorie, historie apraxe terminologie vnárodních tradicích slovanských kultur obsahuje příspěvky autorů uspořádané podle států vnásledujícím pořadí: Ukrajina— Victoria Ivashchenko, Iryna Kochan; Česká republika— Ivana Bozděchová, Rostislav Kocourek; Slovensko— Jana Levická; Rusko— Vladimir Leichik, Sergei Shelov, Sergei Grinev, Elena Golovanova; Chorvatsko— Lana Hudeček, Milica Mihajlević; Slovinsko— Tanja Fajfar, Mateja Jemec Tomazin; Srbsko— Vladan Jovanović; Bělorusko— Katsiaryna Liubetskaya. Autoři vesměs popisují ashrnují vývoj teorie terminologie vjednotlivých zemích ajazykových kontextech, vymezují pojem termín ashrnují historii formovaní různých národních terminologických škol. Většina znich také poskytuje podrobný soupis důležitých vědeckých prací, zabývajících se terminologickou vědou vpříslušných zemích, představeni jsou nejdůležitější badatelé, vysledovány typické vlastnosti termínů acharakterizovány různé přístupy, směry apojetí terminologií ve slovanských zemích. Teorie terminologie aterminografie má včeské jazykovědě významnou tradici, oníž píší Ivana Bozděchová aRostislav Kocourek včlánku Onovodobém vývoji aprincipech české terminologické práce. Autoři popisují vývoj české teorie terminologie apražské terminologické školy, která vychází zfunkční lingvistiky Pražského lingvistického kroužku. Podrobněji se zabývají vymezením termínu aterminologie včeské jazykovědné teorii ajejími počátky spjatými sdílem Bohuslava Havránka. Ten v30.letech minulého století vsouvislosti stermínem zavedl pojem automatizace, později nahrazený pojmem ustálenost termínu; vymezení termínu dále propracovávali adoplňovali L.V.Kopeckij, Z.Vančura aA.Jedlička. Autoři citují první české Maja Rančigaj Beneš OPEN ACCESSOPEN ACCESS 232 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.2 definice termínu aterminologie (odborného názvosloví) jako vědy aukazují, jak se tyto definice časem doplňovaly aměnily. Uvádějí obvykle doporučované vlastnosti termínů, obzvlášť důležité pro terminologickou praxi, tj.ustálenost, systémovost, mezinárodnost, významovou průzračnost, přesnost, nosnost (= derivativnost), nocionálnost (= pojmovost), jednojmennost (= jednotlivost jediného názvu), jednoznačnost, ústrojnost (= strukturnost, jazykovou správnost), úkonnost (= funkčnost) atd. (Ivashchenko, 2018, s.108). Zdůrazňují, že ikdyž se včeské jazykovědě vyskytuje vnitřní názorová pestrost avariabilita, vmezinárodním kontextu azhistorického pohledu vní převažuje tradiční funkční strukturalistický přístup ktermínům. Pro úplnost se autoři zmiňují také onových možnostech popisu termínů aonových přístupech vjazykovědě, které přináší rozvoj korpusové akognitivní lingvistiky, komunikační apragmatické lingvistiky, sémantické lingvistiky, sociolingvistiky asocioterminologie. Tyto aktuální proudy rozšiřují teoretické pole, metody anástroje výzkumu avýznamně doplňují tradiční pojetí české terminologie. Druhá část monografie pod názvem Terminografie slovanských zemí. Standardizace terminologie akomputerizace terminologické práce přináší články následujících autorů: Rusko— Zoya Komarova, Yury Marchuk; Polsko— Wanda Zmarzer, Yury Lyukshin, Ewa Wolnicz-Pawłowska, Mariusz Górnicz; Bělorusko— Vyacheslav Shcherbin, Aleksander Zubov; Chorvatsko— Kristian Lewis, Maja Bratanić, Ana Ostroški Anić, Ivana Brač; Srbsko— Ružica Levuškina, Vladan Jovanović; Ukrajina— Volodymyr Dubichynskyi; Slovinsko— Mojca Žagar Karer. Autoři se především zabývají problematikou atendencemi ve vývoji ruské terminologie, výzvami terminologie aprocesu standardizace vPolsku, specializovanou běloruskou lexikografií apoužíváním informačních technologií, chorvatskými terminologickými slovníky adatabází chorvatského odborného názvosloví Struna,1 srovnáváním koncepčního alexikálně-sémantického teoretického přístupu ve slovinské terminologii, několika slovinskými slovníky aportály Terminologišče2 aTermania3 zpočátku 21.století amoderní ukrajinskou terminologií. Třetí část Terminografie vneslovanských zemích. Terminologická spolupráce představuje články následujících autorů: Litva— Albina A.Auksoriūtė, Palmira Zemlevičiūtė; Polsko— Alicja Sztuk; Čínská lidová republika— Ye Tsisong. Dozvíme se vnich ovývoji litevské terminologie apodílu ruských badatelů na jejím vytváření, osnahách okooperaci mezi polskými aněmeckými lingvisty ataké ospolupráci mezi ruskými ačínskými vědci. Studie vnové terminologické monografii nenabízejí zásadně nové teoretické postoje, ale poskytují přínosný vhled do současného stavu terminologického výzkumu jak vteoriích, tak vpraxi aužitečně shrnují různá pojetí terminologie téměř ve všech slovanských jazycích. Zmezinárodního,komparatistického hlediska monografie celkově představuje zcela výjimečné apřínosné dílo, které přispívá ke zviditelnění činnosti slovanských terminologů. Tato publikace naznačuje možnosti potenciální 1 Struna— Hrvatsko strukovno nazivlje (2012). Dostupné zWWW: www.struna.ihjj.hr 2 Terminologišče (2013). Dostupné zWWW: isjfr.zrc-sazu.si/terminologisce#v 3 Termania (2010). Dostupné zWWW: www.termania.net OPEN ACCESS MAJA RANČIGAJ BENEŠ 233 mezinárodní spolupráce, obzvláště při vytváření nových elektronických oborových slovníků adatabází, portálů apod., které zjevně mají vmnoha slovanských zemích slibná východiska. Maja Rančigaj Beneš | School of Slavonic and East European Studies, University College London |Gower Street, London, WC1E 6BT ORCID ID: 0000-0001-8274-1942 [email protected].uk OPEN ACCESS