Program podpory studentů využívajících digitální materiály v online a distanční výuce a v rámci blended learningu se zvláštním důrazem na studenty se specifickými potřebami na FP

1 Program podpory studentů využívajících digitální materiály v online a distanční výuce a v rámci blended learningu se zvláštním důrazem na studenty se specifickými potřebami Výstup č. 21 (dle číslování dokumentu „FORMULÁŘ NÁVRHU PROJEKTU VE SPECIFICKÉM CÍLI A: TRANSFORMACE FORMY A OBSAHU VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ část A2 Specifický cíl A2: Rozvoj v oblasti distanční výuky, online výuky a blended learning) v rámci projektu s registračním číslem: NPO_VUT_MSMT-16609/2022 Zpracovali doc. Mgr. Veronika Novotná, Ph.D. Mgr. Štěpán Konečný, Ph.D. Hlavní činnosti zpracování výstupu • Obecná charakteristika a zásady poskytování podpory studentů a učitelů se specifickými potřebami • Vytvoření setu doporučení v podmínkách Blended learning pro podporu: • studentů • studentů se specifickými potřebami • učitelů • Vytvoření schématu systému podpory studentů v podmínkách Blended learning • Vytvoření schématu systému podpory učitelů v podmínkách Blended learning • Navržení e-learningového kurzu/rozcestníku pro studenty • Navržení e-learningového kurzu/rozcestníku pro učitele Zpracováno k datu 31. 10. 2023 v Brně, Fakulta podnikatelská VUT v Brně Kontakt: doc. Mgr. Veronika Novotná, Ph.D. e-mail: Veronika.No[email protected] Tel.: +420 54114 2890 Fakulta podnikatelská VUT v Brně, Kolejní 2906/4, 612 00 Brno doc. Ing. Robert Zich, Ph.D. e-mail: robert.zich@vut Tel.: +420 724 764 813 Fakulta podnikatelská VUT v Brně, Kolejní 2906/4, 612 00 Brno 2 Obsah Obecný úvod ............................................................................................................................................ 3 Podpora studentů .................................................................................................................................... 4 Podpora studentů z hlediska Blended learning ................................................................................... 4 Systém podpory studentů se SP z hlediska Blended learning ............................................................. 5 Podpora učitelů ..................................................................................................................................... 11 Podpora učitelů v rámci Blended learning ........................................................................................ 11 Schéma podpory pro studenty na FP VUT v Brně ................................................................................. 13 Schéma podpory pro učitele na FP VUT v Brně ..................................................................................... 13 Studenti se specifickými potřebami – návrh rozcestníku ...................................................................... 15 Základní informace ............................................................................................................................ 15 Užitečné dokumenty ......................................................................................................................... 15 Odkazy ............................................................................................................................................... 15 Časté dotazy ...................................................................................................................................... 15 Kontakty............................................................................................................................................. 15 Akademičtí pracovníci – návrh rozcestníku ........................................................................................... 17 Studenti se specifickými potřebami .................................................................................................. 17 Přehled poskytovaných podpůrných opatření a služeb ..................................................................... 17 Výukové platformy pro prezenční setkání a možnosti využití u studentů se specifickými potřebami ........................................................................................................................................................... 17 Elektronické nástroje vhodné pro výuku ........................................................................................... 17 Poradenské centrum Alfons .............................................................................................................. 17 Vzory a ukázky (best practice) ........................................................................................................... 17 3 Obecný úvod Cílem je vytvořit systém podpory jak pro studenty, tak pro pedagogy. Specifické potřeby vznikají v důsledku vzájemného působení zdravotního postižení nebo zdravotního stavu studenta s jeho akademickým prostředím. Je významné, že se zaměřují pouze na aspekty relevantní pro vysokoškolské studium. I když diagnóza a lékařský pohled mají svůj význam jako vstupní kritérium, rozhodující je tzv. funkční přístup. Tento přístup bere v úvahu, že jednotlivci s podobnými diagnózami a zdravotními problémy mohou mít odlišné potřeby a silné stránky. Klíčovým faktorem je praktický dopad těchto potřeb na aktivity spojené se studiem konkrétního oboru nebo programu. Proto je nutné, aby studenti prošli tzv. funkční diagnostikou, která určí, do které kategorie studentů patří, a jaká konkrétní podpůrná opatření budou při jejich studiu uplatňována podle metodiky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (viz tab 1.) Kategorie dle diagnostiky A Student se zrakovým postižením A1 uživatel zraku A2 uživatel hlas/hmatu B Student se sluchovým postižením B1 uživatel mluveného slova B2 uživatel znakového jazyka C Student s pohybovým postižením C1 s postižením dolních končetin C2 s postižením horních končetin D Student se specifickými poruchami učení E Student s poruchou autistického spektra F Student s jinými obtížemi – studující s psychickými poruchami, narušenou komunikační schopností, nebo chronickým somatickým onemocněním. Tabulka 1 4 Podpora studentů VUT by mělo aktivně podporovat studenty a uchazeče se specifickými potřebami, a vytvářet vhodné podmínky pro upravení studijního prostředí a umožnilo plné využití jejich potenciálu. Systém podpory studentů je široký pojem, který může zahrnovat různé prvky a metody, které slouží k poskytování pomoci a podpory studentům při jejich vzdělávání a osobním rozvoji. Cílem je poskytnout jim zdroje, nástroje a podporu potřebnou k dosažení akademického úspěchu, osobního rozvoje a přípravě na budoucí kariéru. Podporu je třeba poskytnou v různých oblastech, mezi základní formy takové podpory můžeme zařadit: 1. Akademická podpora: Zahrnuje pomoc a zdroje pro zlepšení akademického výkonu, jako jsou tutoriály, doučování nebo workshopy zaměřené na rozvoj studijních dovedností. Mohou zde být také poskytovány služby pro studenty se zvláštními vzdělávacími potřebami. 2. Kariérní poradenství: Poskytování informací, poradenství a podpory v oblasti volby kariéry a plánování budoucího profesního rozvoje. To může zahrnovat hodnocení osobních dovedností a zájmů studenta, informace o pracovních příležitostech, cvičení zaměřená na rozvoj kariérových dovedností a podpora při hledání stáží nebo zaměstnání. 3. Sociální a emocionální podpora: Studenti mohou potřebovat podporu v oblasti zvládání stresu, řešení konfliktů, zlepšení sociálních dovedností a emocionálního oporu. V rámci toho lze nabízet psychologické poradenství, mentorování, programy pro rozvoj emoční inteligence, kurzy zaměřené na zvládání stresu nebo skupinové terapie. 4. Zdroje a technologie: Poskytování přístupu ke knihovnám, online zdrojům, softwaru a technologiím, které podporují učení a výzkum studentů. 5. Fyzická podpora: Kromě akademické a sociální podpory mohou školy také poskytovat fyzickou podporu studentům, jako jsou bezbariérové přístupy, zdravotní péče na školním areálu nebo zázemí pro sportovní aktivity. 6. Komunitní angažovanost: Zapojení studentů do komunitních aktivit a dobrovolnických projektů může posilovat jejich pocit příslušnosti a zodpovědnosti vůči společnosti. Podpora studentů z hlediska Blended learning V rámci aktivity A2 – (Blended learning) NPO se zaměříme především na body 1. a 4., tedy oblast akademické podpory studentů a oblast zdrojů a technologií a se zřetelem na studenty se specifickými potřebami. Z hlediska akademické podpory: • Organizovat webináře a virtuální přednášky. • Virtuální tutoring – vytvořit systém virtuálního tutoringu, kde si studenti mohou rezervovat čas s učitelem. Virtuální tutoring by měl být dostupný prostřednictvím online konferenčních hovorů nebo chatovacích platforem. • Podporovat diskusní fóra – online diskusní fóra, kde studenti mohou sdílet své zkušenosti, klást otázky a diskutovat o tématech souvisejících se svými kurzy, do kterých se zapojí také pedagogové či doktorandi, aby mohli poskytnout pomoc a odpovědi na otázky studentů. 5 Z hlediska zdrojů a technologií: • On-line knihovna a zdroje – vytvořit moderní a uživatelsky přívětivou online platformu, která bude sloužit jako centrální bod pro digitální vzdělávání. Na této platformě by měli studenti mít přístup ke všem potřebným studijním materiálům, interaktivním kurzům, video přednáškám a diskusním fórům. • Zajistit dostatečnou informovanost studentů ohledně jim dostupného software – pokud je v rámci předmětu nutné využít konkrétní SW, zajistit, aby studenti měli možnost ho legálně používat. • Zajistit technickou podporu pro studenty – možnost obrátit se na pracovníka FP při problému se SW pro výuku – jestliže je SW využívám v konkrétním kurzu, vyučující by měl být schopen poradit sám, nebo dát na začátku kontakt na podporu • Zajistit přístup k návodům či manuálům – rozcestník pro studenty? • Jasně vymezit pravidla on-line komunikace v rámci jednotlivých předmětů (jaký komunikační kanál je primární) Systém podpory studentů se SP z hlediska Blended learning Kromě předchozího je potřeba při Blended learning podporu doplnit ještě o některé další „Služby“, poskytované studentům se specifickými potřebami. Většinu těchto služeb většinu z nich poskytuje středisko Alfons: • Odstranění bariér: je třeba zajistit, aby všechny digitální platformy a materiály byly přístupné pro studenty se zrakovým postižením nebo sluchovým postižením. Například přidání popisů obrázků pro studenty se zrakovým postižením nebo poskytnutí titulků nebo transkriptů pro studenty se sluchovým postižením. • Individualizovaná podpora: odpovídá konkrétním potřebám studenta, například osobní konzultace s odborníky na vzdělávání se specifickými potřebami, kteří mohou nabídnout rady a strategie pro úspěšné studium. • Technologické nástroje a software: pomůcky určené studentům se specifickými potřebami. Například obrazové čtečky pro studenty se zrakovým postižením, textové přepisy pro studenty se sluchovým postižením nebo speciální software pro studenty s poruchou učení. • Flexibilní časový plán: umožnit individuální plánování vzdělávání. To může zahrnovat možnost sledovat nahrávky přednášek nebo virtuálních kurzů ve vlastním tempu a přístup k materiálům a úkolům v rámci individuálního časového rozvrhu. Ze strany FP by měla vzniknout podpora především v oblasti zdrojů a technologií – nabídka pomoci s výpočetní technikou a možnost konzultací práce se software – student by měl mít možnost se obracet na konkrétní osobu. Bledned learning a přístup ke studentům se specifickými potřebami ve výuce Je klíčové zajistit, že výuka pro studenty se specifickými potřebami bude odpovídat individuálním studijním potřebám každého studenta a bude upravena podle doporučení z funkční diagnostiky. Pro zajištění toho, aby studenti byli dobře informováni před zahájením výuky, je doporučeno poskytnout jasnou strukturu pro každý předmět. Tato struktura by měla obsahovat harmonogram výuky, seznam tematických okruhů, kvalitní a různorodé studijní materiály, jasné požadavky na průběžné úkoly a informace o přípravě na zkoušky. Tímto způsobem bude usnadněna orientace všem studentům a studentům se specifickými potřebami pomůže lépe zvládat nároky předmětů. 6 Studijní opory jsou pro tyto studenty významným prvkem ve výuce a měly by být k dispozici ve různých formách, včetně textových materiálů, videí a audionahrávek. Tyto opory by měly být k dispozici studentovi po celou dobu kurzu, aby mohl k nim přistupovat podle svého zdravotního nebo psychického stavu. Kromě video a audio materiálů můžou být užitečné i prezentace, skripta a písemné shrnutí látky, které pomohou studentům lépe se orientovat ve výkladu. Pro studenty se specifickými potřebami, kteří potřebují více času na plnění průběžných úkolů, může být časový rámec rozšířen, pokud to doporučuje funkční diagnostika. Pro studenty, kteří mají potíže s organizací studia a termíny, je vhodné průběžně poskytovat shrnující instrukce s důležitými termíny, aby měli lepší přehled. Technické/technologické přístupy k Blended learning výuce Klíčovým faktorem pro úspěch ve vzdělávání je zajištění toho, aby všichni zúčastnění byli informováni o tom, co se od nich očekává, kdy a v jaké podobě. Proto je téměř nezbytné mít pro každý vyučovaný předmět něco jako centrální řídicí systém, známý také jako systém pro správu výuky (LMS). Mezi takové platformy patří Moodle, Google Classroom, a softwary určené pro podporu týmové spolupráce, jako je Microsoft Teams nebo cloudové balíčky pro komunikaci a spolupráci, jako je Office 365 Education. Tyto nástroje umožňují studentům pracovat i asynchronně, bez potřeby okamžité interakce s vyučujícím v reálném čase. V akademickém prostředí se platforma Moodle osvědčila jako prostředek, který umožňuje: • Centralizovaně shromažďovat a prezentovat důležité informace o organizaci výuky, jako jsou osnovy, podmínky úspěšného absolvování předmětu, termíny pro odevzdání domácích úkolů a další. • Sledovat průběh jednotlivých studentů v rámci předmětu, včetně plnění úkolů podle nastavených kritérií, evidenci docházky, přidělování odznaků a udělování certifikátů a podobně. • Ukládat a zpřístupňovat studijní materiály v různých formátech, včetně textových, audiovizuálních a dalších. • Vytvářet různé interaktivní výukové a testové aktivity. • Umožňovat odevzdávání domácích úkolů a vytváření portfolií jednotlivých studentů, přičemž k těmto aktivitám lze poskytovat efektivní zpětnou vazbu. • Podporovat spolupráci mezi studenty. • Používání LMS má obecně velký význam ve vzdělávání, ale při distanční výuce neslyšících studentů je téměř nezbytné, protože umožňuje zajištění toho, aby studenti i vyučující měli přístup k informacím, které by jinak mohly být pouze ústně sděleny a mohly by se ztratit nebo být zkresleny. Jako alternativa pro situace, kdy se studenti a vyučující nemohou osobně setkat během tradičního výukového procesu, se často využívají videokonference. Ty probíhají v reálném čase a existuje mnoho platforem, na kterých mohou být uskutečněny. Každá z těchto platforem má své výhody a nevýhody, ale je třeba při výběru zohlednit i fakt, že se jich mohou účastnit i neslyšící účastníci a platforma musí umožnit i provádění tlumočení a záznamy. Podpůrné technické/technologické přístupy pro studenty se zrakovým postižením Pro usnadnění výkladu a prezentace v hodinách studenti uvítají, když vyučující předem pošlou prezentaci, sylabus nebo osnovy lekce. To jim umožní se předem seznámit s materiály a zlepšit tak svou orientaci. Zvláště v předmětech, kde učitel používá tabuli, mohou studenti mít problém současně 7 zapisovat poznámky a sledovat, co je napsáno na tabuli. Zaslání studijních materiálů předem i možnost nahrát přednášku může těmto studentům pomoci. Předem zaslané prezentace či podklady mají výhodu pro tyto studenty i v případě online aktivit. Tito studenti při sledování obrazovky počítače velmi často pociťují únavu a pálení očí, při poskytnutí prezentace si ji mohou předem vytisknout a dělat si do ní vlastní poznámky. Důležité je, aby vyučující poskytl prezentaci ve formátu, který studenti mohou snadno používat a upravovat (např. prohledávatelné PDF, Word, PPT). To umožní studentům pracovat s materiály podle svých potřeb, vyhledávat v nich, provádět grafické úpravy a měnit velikost písma, atd. Formát může být upraven dle individuální dohody se studentem, aby co nejlépe vyhovoval jeho potřebám. Pokud je to potřeba, lze také použít program ABBYY FineReader k převodu materiálů do požadovaného formátu. Tento software umožňuje konverzi obrazových dokumentů do digitálních a editovatelných formátů, zejména do aplikací Microsoft Word, Microsoft Excel, Microsoft PowerPoint, a také do formátů RTF, HTML a prohledávatelných PDF. U studentů s poškozením zraku je důležité, aby studentům byly zasílány informace a prezentace ve formátu, který je jednoduchý a černobílý, ideálně ve formátu Word. Velkým přínosem je také, když mají studenti možnost získat tyto materiály před samotnou přednáškou. Dále je důležité, aby studenti mohli pracovat se soubory, vyhledávat v nich, zvětšovat písmo a používat čtecí zařízení podle svých potřeb. Formát, který jim vyhovuje, závisí na dohodě mezi studentem a vyučujícím. Co se týče atestací, u písemných atestací je důležité umožnit studentům se speciálními potřebami navýšit časový limit, a pokud bylo takové doporučení uvedeno v posudku funkční diagnostiky, může se také zvolit ústní zkoušení. Vyučující může rovněž tolerovat ortograficky nepřesné zápisy slov a termínů, pokud je to vhodné. Jaká výpočetní technologie může být užitečná? Jedná se o speciální softwarové nástroje v podobě čtecích zařízení a softwarových lup, které jsou vhodné pro čtení, psaní, přístup k informacím a jejich zpracování. Tato zařízení také umožňují zvětšení textu. Počítač může disponovat hlasovým nebo hmatovým výstupem. Nevidomý uživatel může počítač ovládat (díky digitálnímu čtecímu zařízení s hlasovým výstupem) pouze prostřednictvím klávesnice a klávesových zkratek. Slabozraký uživatel může počítač ovládat (s využitím digitální zvětšovací lupy) pomocí programu, který zvětšuje text na obrazovce, takže vidí pouze malou část obrazovky. Tyto pomůcky mají zejména za cíl usnadnit komunikaci a získávání informací. • Čtecí zařízení: Softwarové aplikace, které převádějí informace do alternativního výstupu, buď hlasově (počítačem předčítané informace) nebo hmatově (informace převedené do Braillova písma pomocí braillského řádku). • Softwarové lupy: Programy, které zvětšují text na obrazovce počítače. Mohou být také kombinovány s hlasovým výstupem pro hlasovou podporu. • Braillský řádek: Zařízení, které zobrazuje informace pomocí Braillova písma. Je často využíván uživateli, kteří jsou nevidomí od narození nebo v dětství, a je klíčovým nástrojem při práci s odbornými a rozsáhlými texty. Braillský řádek lze připojit k počítači a některé speciální verze mohou sloužit i jako zápisník. • Čtečky tištěných předloh: Tato zařízení převádějí tištěné texty na hlasový výstup. • OrCam My EyeOrCam: Malá kamera, která je připevněna magneticky k nožičkám brýlového rámu. Kamera snímá prostor před uživatelem a prostřednictvím dotykových gest a hlasového výstupu sděluje informace získané ze scény. Studenti tak mohou číst knihy nebo texty před sebou. Další asistivní technologie pro zrakově postižené zahrnují diktafony, digitální zápisníky a Pichtův psací stroj. 8 Služba digitalizace studijních materiálů - Materiály by měly být zpracovávány v souladu s Pravidly pro poskytování příspěvků a dotací veřejným vysokým školám, která stanovila Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, v souladu s Metodikou k úpravám elektronických textů pro čtenáře se zrakovým postižením. Žádosti o digitalizaci materiálů se týkají studijní literatury, která je buď povinná nebo doporučená v rámci studijního plánu. Studující buď přináší materiál k digitalizaci sami, nebo se domluví na jeho zapůjčení s pracovníky střediska. Zpracování materiálů na digitální formu je vždy prováděno co nejrychleji, ale doporučuje se podávat požadavky co nejdříve, zvláště u náročných digitalizací. Doba zpracování se liší podle rozsahu materiálu, přičemž krátké předlohy nebo převod do formátu PDF mohou trvat pouhé dny, zatímco rozsáhlé texty nebo materiály s komplexním obsahem mohou trvat několik měsíců, zejména pokud jsou obtížně dostupné. Součástí digitalizace je také adaptace původního materiálu, což zahrnuje redakční úpravy, aby byl elektronický zdroj smyslově přístupný cílové skupině, s maximálním zachováním informační hodnoty originálu. Příprava elektronických dokumentů může mít různé podoby v závislosti na povaze materiálu a požadavků uživatele, což může ovlivnit časovou náročnost celého procesu. Tuto službu na VUT v Brně poskytuje středisko Alfons. Podpůrné technické/technologické přístupy pro studenty se sluchovým postižením Při účasti neslyšícího studenta na přednášce prostřednictvím videokonference je nezbytné pečlivě provést následující kroky: • Identifikovat, co všechno je potřebné pro efektivní začlenění daného neslyšícího studenta do výuky. Je důležité zjistit, zda budou zapotřebí tlumočení, přepis, zápis, titulkování, nebo zda student využije poslech s pomocí speciálních zařízení propojených se svým počítačem, nebo možná bude pracovat s určitým speciálním softwarem. Všechny tyto kroky vycházejí z funkční diagnostiky jednotlivých studentů, a základní principy pro provádění těchto podpůrných opatření jsou podobné jak při distanční, tak při prezenční výuce. V případě jakýchkoli nejasností je vhodné konzultovat situaci s odborníky na tuto oblast. Je také klíčové konzultovat situaci s dotyčným studentem a také s tlumočníky, přepisovateli, zapisovateli atd., s nimiž budeme spolupracovat během přednášky. • Důkladně promyslet a naplánovat, jak budou probíhat tlumočení, přepis, zápis, titulkování videí a další formy podpory, které budou integrovány do výuky. Při tomto procesu by měli vyučující získat pomoc od odborných pracovníků ze specializovaných univerzitních institucí. Dále je důležité všem zúčastněným, včetně studentů, tlumočníků, přepisovatelů a dalších, předem oznámit, na jaké platformě bude probíhat výuka (při opakovaných přednáškách použijte stejnou platformu) a poskytnout odkaz pro připojení. Před první videokonferencí by se vyučující, neslyšící studenti a tlumočníci, přepisovatelé a zapisovatelé měli naučit používat danou platformu, včetně funkcí spojených s účastí neslyšícího studenta. Je rovněž nezbytné, aby všichni účastníci měli staženou nejnovější verzi komunikační platformy. Před zahájením videokonference je vhodné provést „trénink" s výše uvedenými účastníky. Je vhodné, aby v průběhu celé přednášky měli vyučující a tlumočníci zapnutou kameru. Kvalita kamer a mikrofonů je klíčová pro plynulý přenos zvuku a obrazu. Stejně tak je důležité, aby neslyšící student měl zapnutou kameru po celou dobu, aby tlumočníci, přepisovatelé a zapisovatelé mohli sledovat jeho obličej. Pokud má co nejvíce účastníků zapnutou kameru, okénka s obrazy se zmenší. To znamená, že neslyšící studenti, tlumočníci, přepisovatelé a další potřebují zvětšit zobrazování aktuálního mluvčího. Tato funkce se někdy nazývá "PIN" nebo "MULTIPIN" a měla by být povolena v nastavení vyučujícím na začátku každé přednášky. Je třeba, aby všichni účastníci respektovali, že změny mluvčího musí být oznámeny. To znamená, že se všichni účastníci musí hlásit o 9 slovo a počkat, než budou vyvoláni, aby mohli mluvit. Přepis a tlumočení mají několikasekundové zpoždění, což může ovlivnit reakce neslyšícího studenta. Je důležité toto zpoždění brát v úvahu při odpovídání na otázky a pokyny. Vzhledem k tomu, že neslyšící studenti vnímají většinu informací vizuálně, je třeba, aby vyučující nekomentovali prezentaci současně s jejím sdílením na obrazovce. Všichni účastníci by měli mít přístup k podkladům předem, což je užitečné i pro slyšící studenty. Při použití přepisu se obvykle kamera přepisovatelů vypíná, a přepis se zobrazuje v podobě titulků nebo samostatného dokumentu. Informace o tom, jaký způsob přepisu je vhodný, by měly být projednány s neslyšícím studentem a přepisovateli. V rámci zvýšení srozumitelnosti je vhodné, aby vyučující psali odborné termíny a vlastní jména do chatu nebo na sdílenou tabuli. Tím se zvýší efektivita přednášky pro všechny účastníky. Při organizaci interaktivní výuky (semináře, cviční, práce v laboratoři) bychom měli pamatovat ještě na další aspekty. Při organizaci videokonferencí ještě důležitější než při standardních přednáškách je dohodnout se se všemi účastníky na pravidlech komunikace a postupu při předávání slova. Tyto pravidla by měly být pečlivě dodržovány všemi účastníky během videokonference. Během interaktivního výukového procesu mohou neslyšící studenti a tlumočníci často přepínat mezi různými "připnutými mluvčími" nebo posouvat účastníky na obrazovce. Toto vyžaduje čas a pozornost. Vyučující by měli zohlednit tento proces a vždy po střídání mluvčích počkat, než si všichni účastníci nastaví obrazovku podle svých potřeb. V případě interaktivního vzdělávání je také důležité přemýšlet o aktivním zapojení neslyšícího studenta do skupiny. Každý student má individuální preference a způsoby komunikace, a proto je nezbytné domluvit se předem s neslyšícím studentem (a následně s tlumočníky, přepisovateli atd.) o tom, jaký způsob komunikace jim nejlépe vyhovuje. Někteří preferují znakový jazyk, jiní psanou formu komunikace, a další mohou kombinovat různé způsoby během jedné výukové hodiny. Všichni účastníci by měli být na tyto individuální potřeby připraveni. Pokud je studenty rozděleno do skupin (breakout rooms), měl by vyučující vždy ručně přidělit tlumočníka, přepisovatele, zapisovatele atd. i do skupiny, kde je neslyšící student. Zvyšuje efektivitu výuky, když vyučující neslyšícímu studentovi, tlumočníkům, přepisovatelům, zapisovatelům apod. poskytne předem podklady, které jim umožní lépe se připravit na tlumočení, přepis nebo zápis. To může zahrnovat témata, odborné termíny a jména, která budou během interaktivního výukového procesu použita. Studijní materiály je vhodné umisťovat do systému pro správu výuky, například Moodle. Pokud jde o přednášky nahrané předem, je důležité, na základě předchozí dohody s neslyšícím studentem a dalšími zainteresovanými, zajistit předem překlad do českého znakového jazyka a/nebo doplnit titulky nebo přepis (ve formě textového dokumentu). Pokud je to možné, měli bychom dávat přednost audiovizuálním záznamům před čistě zvukovými nahrávkami (podcasty). Podobně bychom měli postupovat i při zpracování studijního materiálu ve formě videí nebo zvukových nahrávek. Textové materiály, jako jsou souvislé texty nebo prezentace, obvykle nepotřebují titulky ani přepis. Můžeme však zajistit překlady do českého znakového jazyka pro psaný text. Je však technicky nerealistické a nezbytné překládat všechny texty, které neslyšící studenti musí číst a studovat. V některých případech se překládají texty, které slouží jako náhrada za výuku, která by se běžně konala formou prezenční přednášky nebo semináře s tlumočením do znakového jazyka. U neslyšících studentů se často osvědčuje doplnit samostudium pravidelnými konzultacemi, ještě více než u studentů s běžným sluchem. Konzultace by se měly řídit podobnými pravidly jako přednášky, semináře a další formy interaktivní výuky. Pokud konzultace probíhají s malým počtem studentů nebo jsou individuální, není nutné, aby byly uskutečňovány na videoplatformě umožňující "připínání videí". V případě konzultací týkajících se předmětu, který se současně vyučuje formou videokonferencí, se osvědčilo využívání téže platformy 16 17 Akademičtí pracovníci – návrh rozcestníku Studenti se specifickými potřebami • (A) Student se zrakovým postižením • (B) Student se sluchovým postižením • (C) Student s pohybovým postižením • (D) Student se specifickými poruchami učení • (E) Student s poruchou autistického spektra • (F) Student s jinými obtížemi Přehled poskytovaných podpůrných opatření a služeb • Časová kompenzace • Individuální výuka • Organizační opatření • Osobní asistence • Prostorová orientace • Přepisovatelský servis • Studijní asistence • Zapisovatelský servis Výukové platformy pro prezenční setkání a možnosti využití u studentů se specifickými potřebami • MS Teams • Google Meet • Google Classroom • Fakultní e-learning Elektronické nástroje vhodné pro výuku • přehled nástrojů • elektronické návody k software • videnávody Poradenské centrum Alfons • příručky • e-learning Vzory a ukázky (best practice) • Kahoot • Wordwall • Slidoo 18