Dvojí přístup znalce k posouzení havárie stavby

© 2023 The Author. This is an open-access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution License (http://creativecommons.org/licenses/by/4.0) Abstrakt Článek ukazuje, jak důležité je podrobné a přesné hodnocení všech dostupných dokumentů a zjištěných skutečností, aby znalec nedošel k chybnému závěru posudku. Současně zdůrazňuje úlohu vlastníka nemovitosti v procesu životnosti stavby a zamýšlí se nad kvalitou projektového záměru. Klíčová slova: znalecký posudek, havarie stavby, užívání stavby. Abstract Detailed and exact of all available documents and facts valuation is important to make correct conclusion of expert opinion. This article accents the role of immovable owner in construction life cycle and considers quality of project purpose. Keywords: expert opinion, construction failure, construction operation. Dodáno do redakce: 20. 2. 2023 Recenzní řízení: od 1. 3. 2023 do 8. 3. 2023 *Korespondenční adresa: [email protected] Dvojí přístup znalce k posouzení havarie stavby Two Different Expert Accesses to Construction Failure Valuation Lubomír Mikš* Znalec, autorizovaný inženýr pro pozemní stavby, Brno 1. ÚVOD Vedení města se rozhodlo vybudovat na náměstí venkovní zastřešené podium pro občasné kulturní a společenské akce. Vybralo projektanta, získalo stavební povolení, vybralo zhotovitele stavby a stavbu zkolaudovalo a začalo užívat. Stavba byla dokončena v dubnu 2002, dne 24. 6. 2003 v nočních hodinách po silném dešti (označovaném jako průtrž mračen)se zřítila ocelová konstrukce zastřešení podia. Dopisem ze dne 25. 6. 2003 reklamovalo město tuto havárii jako vadu stavby u zhotovitele. Zhotovitel reklamaci odmítl s poukazem na vadný způsob užívání stavby. Ve věci byl zpracován na objednávku města znalecký posudek A a znalecký posudek B na objednávku Zhotovitele. Závěry posudků byly diametrálně odlišné. Proto bylo zadáno vypracování revizního znaleckého posudku C, který měl stanovit příčinu zřícení konstrukce a zaujmout stanovisko k oběma dříve zpracovaným posudkům. 2. ZNALECKÝ POSUDEK A Znalec vykonal místní šetření 25. 6. 2003, tedy bezprostředně po havárii. V nálezu uvádí, že jde o prostorovou příhradovou konstrukci přístřešku o půdorysu 12 × 9 m, pochozí plocha podia je tvořena překližkovými dílci, na podiu je umístěna svislá stěna, střešní příhradová konstrukce tlouštky 0,40 m je překryta pogumovanou plachtou s celkovou půdorysnou plochou 15 × 10 m, sklon střechy je cca 2°, střecha je nesena 4 příhradovými sloupy 0,3 × 0,3 m kotvenými do betonových patek. Jako výsledky místního šetření se uvádí zničená příhradová konstrukce zastřešení, zničené přední příhradové sloupy vynášející střešní konstrukci a nárazem střešní konstrukce poškozená podlaha podia. Konstatuje se, že stav ocelové konstrukce přestřešení je havarijní a vyžaduje okamžité odklizení zřícené konstrukce. Dále se uvádí historie posuzovaného přístřešku od doby kolaudace, kdy 12. 12. 2002 došlo k přetížení střešní konstrukce (10 cm led a 20 cm sníh), situace byla řešena s projektantem, který situaci vyhodnotil jako kritickou a upozornil na fakt že konstrukce je uvažována pro sezonní provoz, není tedy uvažováno zatížení sněhem. Dále znalec konstatuje, že zjistil změny skutečného provedení stavby oproti projektové dokumentaci odevzdané na stavební úřad jako projekt skutečného provedení stavby. V části 3. Posudek znalec A analyzoval zatížení a vytýká, že v projektu nebyla zohledněna možnost nahromadění vody v důsledku navrženého střešního opláštění a nebyla navržena a přijata žádná opatření aby tento jev nenastal. V dalších částech pak znalec uvádí, že vada projektové dokumentace spočívá v návrhu střešního pláště, který v průběhu dešťových srážek nebyl schopen odvést vodu ze střechy. DOI: http://dx.doi.org/10.13164/SI.2023.1.3 3 Ročník 34 • 1/2022 Znalecká činnost • Expert Activity www.soudniinzenyrstvi.cz 4© 2023 The Author. This is an open-access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution License (http://creativecommons.org/licenses/by/4.0) V závěrečné části posudku je uvedeno: ● Příčinou havárie je vada projektové dokumentace, která spočívá ve vadném návrhu střešního pláště, který v průběhu dešťových srážek nebyl schopen odvést vodu se střechy. Další vadou je konstrukční řešení. ● Vadné provedení přístřešku. Již při realizaci měl stavbyvedoucí upozornit na nevhodné řešení opláštění střechy. Vinu na zřícení konstrukce nese v plné výši generální dodavatel, jelikož je zodpovědný jak za realizační projekt, tak i za samotnou realizaci stavby. 3. ZNALECKÝ POSUDEK B V Nálezu znalec uvádí, že upustil od místního šetření, neboť zřícená konstrukce byla již odstraněna. Dále uvádí podstatná zjištění z jednotlivých prostudovaných dokumentů. V části Posudek pak uvádí, že plochá konstrukce ve 2% spádu překrytá membránovou folií je sice zcela nevhodná pro trvalou stavbu, ale toto řešení bylo přijato investorem již v zadávací dokumentaci, v dokumentaci pro stavební povolení a v dokumentaci pro výběr zhotovitele. Byl deklarován režim demontáží a zpětných montáží, kdy zastřešení mělo být smontováno nejdéle 7 dní před a demontováno nejpozději 7 dnů po jednotlivých akcích, v měsících leden až duben mělo být trvale demontováno. Tento režim byl předpokladem pravidelné kontroly konstrukce a správného vypnutí střešní folie, které by eliminovalo vznik prohlubní znemožňujících odtok vody. Demontáž v zimních měsících měla zamezit přetížení déletrvající sněhovou pokrývkou či ledem. Přesto bylo ve statickém výpočtu uvažováno s kombinací zatížení vlastní tíhou a sněhem pro I. sněhovou oblast 0,7 kN/m2 a větrem o rychlosti 22,5 m/s a prokázáno, že navržená ocelová konstrukce těmto podmínkám vyhovuje. V závěru znalec na základě nálezu z prostudovaných dokumentů usuzuje na příčinu havárie konstrukce a uvádí jednoznačný závěr, že příčinou havárie je nedodržování projektem stanoveného režimu montáží a demontáží střešní konstrukce při užívání stavby a dále ignorování závažných skutečností, které nastaly poškozením konstrukce v prosinci 2002 a na něž byl vlastník nemovitosti upozorněn. 4. POSOUZENÍ PŘÍČIN HAVARIE REVIZNÍM ZNALCEM Revizní znalec měl k dispozici všechny podklady uvedené v obou přezkoumávaných posudcích a přezkoumávané posudky obou znalců: a) znalecký posudek A, b) znalecký posudek B, c) foto prosinec 2002, přetížení sněhem, d) foto prosinec 2002, přetržený nosný šroub, e) foto červen 2003, zřícené zastřešení, f) stanovisko projektanta (3. 7. 2003), g) sdělení ČHÚ zn. P13004766/561 ze dne 30. 8. 2003 – intenzita srážek, h) kopie mailu – reklamace prací na stavbě Rekonstrukce kina Nadsklepí a venkovní podium (25. 6. 2003), i) koordinované závazné stanovisko č 0230/10, MěÚ (17. 5. 2000), j) veřejná vyhláška – rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení, stavební úřad MěÚ (16. 7. 2000), k) SOD č. 46-011., smlouva o zhotovení stavby ze dne 27. 5. 2001, l) kopie mailu – sdělení projektanta investorovi (12. 12. 2002), m) kopie mailu – sdělení poddodavatele ocelové konstrukce investorovi (17. 12. 2002), n) CD-R obsahující mimo jiné dokumenty: n1 – statický výpočet dodatek červen 2003, n2 – Průvodní zpráva k projektu, n3 – Souhrnná techn. zpráva k DSP – C3J/X/102, n4 – DSP – objekt SO2 techn. zpráva C3J/S/001 05/2000, o) provozní řád Venkovního podia – bez data, podpisu. 4.1 Nález V nálezu se uvádí, že havárie zastřešení podia nastala v červnu 2003 a poškozené konstrukce jsou již odklizeny, místní šetření v této věci je proto bezpředmětné. Veškerá dále uvedená zjištění pocházejí z předložených dokumentů a jsou na ně odkazována. a) Podle koordinovaného závazného stanoviska (i) podium bude na ploše náměstí umístěno v souladu s každoročním schváleným kalendářem veřejných akcí. Montáž zastřešení podia bude provedena nejdříve 7 dní před jednotlivými akcemi a zastřešení bude demontováno nejpozději 7 dní po jednotlivých akcích. Obr.1 Zřícené zastřešení v červnu 2003. Fig.2 Roof failure at june 2003. Obr. 2 Porušený svar v červnu 2003. Fig. 2 Weld damage at june 2003. Ročník 34 • 1/2023 Znalecká činnost • Expert Activity 5 © 2023 The Author. This is an open-access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution License (http://creativecommons.org/licenses/by/4.0) V období leden až duben bude podium demontováno. (viz. i str. 4) Městský úřad souhlasí se záměrem stavby dle posuzované projektové dokumentace (i str.5). b) Projektová dokumentace byla zpracována v několika stupních a to Zadávací dokumentace (n2), Dokumentace pro stavební povolení (n3, n4), realizační dílenská dokumentace. V technických zprávách je všude uvedeno: Pódium bude demontováno v souladu s každoročním schváleným kalendářem veřejných akcí. Montáž zastřešení podia bude provedena nejdříve 7 dní před zahájením jednotlivých akcí a zastřešení bude demontováno nejpozději 7 dní po ukončení jednotlivých akcí. ( n2 – str. 2, 3, n3 – odst. 2.1., n4 – odst. 1.) Střešní plášť bude tvořen membránou vyztuženou polyesterovým vláknem a opatřenou oboustrannou plastovou PVC vrstvou, celková tloušťka membrány je 0,83 mm, plošná hmotnost 1050 g/ m2, folie bude vypnuta a přímo kotvena k ocelovým střešním nosníkům. c) Dokončená stavba venkovního podia provedená na podkladě smlouvy o dílo v souladu s projektovou dokumentací pro stavební povolení) byla předána dodavatelem městu dne 30. 4. 2002, město ji tímto dnem převzalo (b str. 6), žádné vady nebyly reklamovány. Jak vyplývá z posudku A (a), byl zjištěn nesoulad dokumentace skutečného provedení stavby se skutečností. Revizní znalec zjišťuje, že dokumentace skutečného provedení byla zpracována chybně, vycházela z projektu pro stavební povolení a nereflektovala odchylky realizační dokumentace od projektu pro stavební povolení. Tyto odchylky spočívaly zejména ve zvětšení výšky příhradových nosníků ze 300 mm na 400 mm a současně změny třídy oceli z S355 na S235 a vložení rozpěrných prvků zmenšujících volné pole plachty z 3,0 × 5,0 m na 3,0 × 2,0 m. d) Pro provoz podia byl vypracován provozní řád (o) určující zásady chování pronajímatele a nájemce. K dispozici je neautorizovaný dokument bez data, není uvedena identifikace pronajímatele ani nájemce. V článku 7 se uvádí, že demontáž a montáž včetně uskladnění ….. bude prováděno v souladu se schválenou projektovou dokumentací. Povinnost demontovat zastřešení do 7 dnů po každé akci není výslovně uvedena. e) Od 30. 4. 2002 zřejmě konstrukce stála a občas sloužila městským akcím aniž by bylo zastřešení někdy demontováno a uloženo. Žádné závady se nevyskytovaly (nejsou dokumentovány) až do prosince 2002, kdy se dne 12. 12. 2002 zjišťuje, že konstrukce je přetížena silnou sněhovou vrstvou a místy ledem. Krycí folie je prověšena zcela nepřípustným způsobem, prolákliny dosahují hodnot až 25 cm (c) a jsou zaplněny ledem, vodou a sněhem. Projektant ocelové konstrukce hodnotí situaci jako kritickou, doporučuje okamžité odstranění sněhu a ledu a provedení organizačních opatření do budoucna (odstranění sněhové pokrývky jakmile se vytvoří). Upozorňuje, že konstrukce byla od počátku uvažovaná pro sezonní provoz – nikoliv v zimě. (viz. c, d, l). f) Dne 17.12. sděluje poddodavatel ocelové konstrukce městu že při přetížení konstrukce bylo zjištěno několik utržených šroubů a nabízí městu celkovou revizi konstrukce, dále úpravu konstrukce pro snazší rozebírání a zaškolení obslužného personálu (d, m). g) Další časový úsek není podrobně dokumentován. Z dostupných podkladů lze usoudit, že nabídky na revizi a úpravu konstrukce nebylo využito, konstrukce zůstala ve stavu po odstranění sněhové zátěže, nebylo demontováno zastřešení. Tento stav trval až do 24.6.2003, kdy takto poškozená konstrukce byla vystavena silnému dešti a v nočních hodinách 24.6. se zřítila. Toho dne spadlo celkem 21,7 mm srážek (g), intenzita deště se měnila od slabé po silnou, největší intenzity bylo dosaženo v intervalu 23.32 až 23.36, kdy spadlo 0,275 mm/min. ČHMÚ vyhodnotil i časový interval od 15. 4. 2002 (tedy od dokončení konstrukce) do 30. 11. 2002, kdy 6. 8. 2002 intenzita deště v časovém úseku 21:00 až 22:30 překročila hranici pro označení silný lijavec, kdy spadlo až 1,4 mm/min srážek, tedy cca 5× více než v den havarie 24. 6. 2003. Je tedy zřejmé, že konstrukce v původním stavu, nepoškozená přetížením sněhem v prosinci 2002, spolehlivě obstála při zatížení přívalovým deštěm v srpnu 2002, jehož intenzita byla až 5× vyšší než srážky dne 24. 6. 2003, kdy došlo k havárii. 4.2 Ke znaleckému posudku A revizní znalec uvádí: Po formální stránce posudek obsahuje 12 stran, v části 1. Situace zadání posudku a podklady, v části 2. Nález a v části 3. Posudek, dále Závěr a znaleckou doložku. Pod závěrem znaleckého posudku má být podpis znalce a otisk znalecké pečeti – tyto základní náležitosti nejsou splněny. Po věcné stránce je v části Nález stručně popsán posuzovaný objekt a uvedena zjištění z podkladů. Pokud jde o projektovou dokumentaci, zabývá se znalec pouze realizační projektovou dokumentací a dokumentací skutečného provedení stavby. Vůbec se nezabývá projektovou dokumentací pro stavební povolení, která je rozhodujícím dokumentem, na jehož podkladě byla stavba povolena a též uzavřena smlouva o dílo. V části 2.2 Skutečné provedení stavby uvádí znalec A zjištění z místního šetření provedeného 25. 6. 2003, tedy bezprostředně po havárii stavby. Zde konstatuje, že zjistil změny skutečného provedení stavby oproti projektové dokumentaci odevzdané na stavební úřad jako projekt skutečného provedení stavby. Tato formulace není správná, neboť znalec mohl zjistit, že dokumentace skutečného provedení stavby neodpovídá skutečnému provedení (nejde tedy o změny provedení stavby). Šlo tedy o vadu zpracování dokumentace skutečného provedení stavby nikoliv o vadu provedení stavby. Nicméně je skutečností, že stavba byla provedena odchylně od projektu pro stavební povolení. Ani v části Nález ani v části Posudek však znalec A nehodnotí, zda zjištěné odchylky mohly mít za následek snížení únosnosti konstrukce, případně zda by mohly mít vliv na havárii stavby. Jak prokazuje projektant v dokumentu, byly veškeré změny oproti původnímu projektu provedeny s cílem omezení deformací a zvýšení statické bezpečnosti zastřešení. Skutečnost, že dokumentace skutečného provedení stavby nesouhlasí se skutečným provedením je jistě nedostatkem plnění ve vztahu k SOD, jak uvádí znalec A, nemá však příčinnou souvislost s havárií zastřešení. V části 2.3. Historie posuzovaného přístřešku od doby kolaudace se uvádí že 12.12.2002 došlo k přetížení střešní konstrukce (10 cm led a 20 cm sníh), situace byla řešena s projektantem, který situaci vyhodnotil jako kritickou a upozornil na fakt, že konstrukce je uvažována pro sezonní provoz, není tedy uvažováno zatížení sněhem. Ačkoliv tato skutečnost je v nálezu uvedena, zpracovatel znaleckého posudku s ní dále nepracoval. Přitom uvedené zatížení Ročník 34 • 1/2023 Znalecká činnost • Expert Activity 6© 2023 The Author. This is an open-access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution License (http://creativecommons.org/licenses/by/4.0) musí nutně způsobit silné prověšení plachty. (Ve statickém výpočtu byla nicméně uvažována kombinace zatížení vlastní tíhou a sněhem pro I. sněhovou oblast 0,7 kN/m2 a větrem o rychlosti 22,5 m/s a prokázáno, že navržená ocelová konstrukce těmto podmínkám vyhovuje). V části 3. Posudek znalec A analyzoval zatížení a vytýká, že nebyla zohledněna možnost nahromadění vody v důsledku navrženého střešního opláštění a nebyla navržena a přijata žádná opatření aby tento jev nenastal. Tento závěr je chybný a je učiněn v důsledku nedostatečného prostudování projektu pro stavební povolení, kde je uvedeno zcela zásadní opatření, které vylučuje možnost nahromadění vody v prověšených částech střešní folie. Je zde předepsáno, že montáž zastřešení podia bude provedena nejdříve 7 dní před zahájením jednotlivých akcí a zastřešení bude demontováno nejpozději 7 dní po ukončení jednotlivých akcí. Toto opatření, při němž je střešní folie cca každé 3 týdny znovu vypnuta a obnoven spád, vylučuje větší lokální prověšení střešní folie a zamezuje tudíž možnosti nahromadění vody v prověšených částech folie. Jako další příčinu havárie stavby uvádí znalec A Vadné provedení přístřešku. Tento závěr znalec učinil na podkladě zjištění, že dle místního šetření a vizuální prohlídky nebyla při realizaci dodržena kvalita provedených svarů ocelové konstrukce. Kvalitu svarů doporučuje ověřit zkouškami v certifikované laboratoři. Vzhledem k tomu, že místní šetření pracovníci ústavu vykonali 25. 6. 2003 na již zřícené konstrukci, kde spoje byly již většinou poškozeny (některé již v prosinci 2002) a zkoušky v akreditované laboratoři nebyly provedeny, je výrok o vadném provedení přístřešku neodůvodněný. Ve fotodokumentaci z června 2003 jsou doloženy snímky, které by mohly skutečně vzbuzovat pochybnosti o kvalitě svarových spojů. Jde zejména o detail G a H, kde jsou zřetelné stopy koroze. Vzhledem k tomu, že však konstrukce byla významně přetížena a poškozena již v prosinci 2002, mohly být spoje poškozeny již tehdy a korozní poškození mohlo nastat v období prosinec až červen. Bez laboratorního vyšetření těchto svarových spojů, které nebylo provedeno, nelze spolehlivě usoudit na nekvalitní provedení konstrukce. V této části posudku znalec uvádí, že vinu na zřícení konstrukce nese v plné výši generální dodavatel, jelikož je zodpovědný jak za realizační projekt, tak i za samotnou realizaci stavby. Takováto vyjádření nemají místo ve znaleckém posudku, neboť otázka viny a odpovědnosti je otázkou právní, jejíž hodnocení nepřísluší znalci. Závěr k revizi znaleckého posudku A: Znalecký posudek v nálezu neuvádí zjištění z projektu pro stavební povolení a z dalšího je zřejmé, že tento zásadní dokument znalec neprostudoval. Nezohledňuje předepsaný režim užívání stavby ani skutečnost, že stavba byla přetížena již v prosinci 2002. V důsledku toho pak dochází k mylnému závěru, že příčinou havárie v červnu 2003 je vadný návrh střešního pláště. Jako další příčinu uvádí vadné provedení přístřešku, které však není v posudku prokázáno. Znalecký posudek hodnotí právní otázky, což je neprofesionální. Po formální stránce nesplňuje náležitosti stanovené zákonem. 4.3 Ke znaleckému posudku B revizní znalec uvádí: Po formální stránce posudek obsahuje 11 stran, v části Nález zadání posudku a podklady s uvedením relevantních zjištění z každého podkladu, v části Posudek pak úsudek na podkladě nálezu, dále Závěr s podpisem znalce a otiskem znalecké pečeti a znaleckou doložku s podpisem znalce, je předepsaným způsobem svázán a vázací šňůra je na zadní straně přelepena a opatřena pečetí. V Nálezu znalec uvádí, že upustil od místního šetření, neboť zřícená konstrukce byla již odstraněna. Dále uvádí podstatná zjištění z jednotlivých prostudovaných dokumentů. V části Posudek pak na základě nálezu z prostudovaných dokumentů zcela správně usuzuje na příčinu havárie konstrukce a uvádí jednoznačný závěr, že příčinou havárie je nedodržování projektem stanoveného režimu montáží a demontáží střešní konstrukce při užívání stavby. Závěr k revizi znaleckého posudku B: Posudek ze dne 2. 9. 2003 je po stránce formální i věcné kvalitní a správný. 5. STANOVENÍ PŘÍČINY HAVARIE REVIZNÍM ZNALCEM Jak vyplývá ze zjištění uvedených v části B. Nález, byla vyprojektována a povolena konstrukce venkovního podia s demontovatelným zastřešením, které mělo být smontováno vždy nejdříve 7 dnů před plánovanou akcí a demontováno nejpozději do 7 dnů po jejím ukončení, v měsících leden až duben nemělo být vůbec provozováno (zastřešení mělo být demontováno). Předepsaný režim užívání stavby vylučoval trvalejší deformaci střešní folie, neboť při každé opětovné montáži měla být folie řádně vypnuta a obnoven předepsaný spád střešní plochy 2°. Pro tento způsob užívání byla konstrukce navržena a provedena a nebylo prokázáno žádné pochybení návrhu ani provedení stavby. Odchylné provedení střešní konstrukce od projektu pro stavební povolení bylo ve prospěch bezpečnosti konstrukce, je zdokumentováno v realizační dokumentaci. Skutečné užívání stavby bylo v rozporu se stanoveným režimem užívání popsaným v projektu pro stavební povolení. Konstrukce byla ponechána smontovaná od jejího dokončení v dubnu 2002 až do zřícení v červnu 2003, tedy déle než rok. V tomto období obstála bez poškození při silném dešti 6. srpna 2002, kdy odolala i přívalovému dešti, přesto, že střešní folie nebyla pravidelně vypínána. V prosinci 2002 byla silně přetížena vrstvou sněhu a ledu, střešní plášť byl deformován a došlo k poškození šroubových nosných spojů. Mimořádné zatížení bylo se střechy sice odstraněno, konstrukce však nebyla opravena. V tomto poškozeném stavu byla ponechána i nadále ve smontovaném stavu až do silného nočního deště dne 24. 6. 2003, kdy se pod tíhou vody hromadící se v proláklinách střešní folie konstrukce střechy zřítila. Základní příčinou havárie konstrukce zastřešení je tedy nedodržení režimu užívání předepsaného projektem pro stavební povolení, který byl i podkladem pro uzavření smlouvy o dílo. Stavba byla povolena za podmínky dodržení projektu pro stavební povolení a režim užívání je specificky uveden i v Koordinovaném stanovisku, odkaz na projekt je uveden i v provozním řádu. Revizní znalec poznamenává, že s ohledem na závažnost ustanovení o občasném režimu užívání venkovního podia a jeho zastřešení měla být tato skutečnost ve stavebním povolení výslovně uvedena (viz § 115 odst. 1 stavebního zákona, podmínky užívání stavby), neboť předmětný objekt není trvalou stavbou. Rovněž ve vztahu k nájemci měl být režim užívání v provozním Ročník 34 • 1/2023 Znalecká činnost • Expert Activity 7 © 2023 The Author. This is an open-access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution License (http://creativecommons.org/licenses/by/4.0) řádu explicitně zdůrazněn. Zimní období, kdy má být zastřešení demontováno (leden až duben) neřeší období prosince, kdy se zřejmě řada akcí koná, i zde je však nebezpečí zasněžení a v provozním řádu mělo být uvedeno ustanovení o bezodkladném odstranění případné sněhové pokrývky přesahující tloušťku vrstvy uvažované ve statickém výpočtu. Havárii bylo možno předejít, pokud by po zjištěném poškození dne 12. 12. 2002 byla konstrukce zdemontována a před další montáží odborně zkontrolována a opravena. 6. ZÁVĚREČNÁ POZNÁMKA Skutečný příběh jedné skutečné stavby viděný pohledem 3 znalců může vyvolat řadu otázek: Byl znalec A nedostatečně kvalifikovaný a nezkušený ve svém oboru nebo byl podjatý ve vztahu k zadavateli znaleckého posudku? Nebo byl pouze nepozorný? Byl investor stavby dosti prozíravý, když se rozhodl postavit stavbu zcela závislou na kázni provozovatele? Neměl zkušený projektant upozornit neprofesionálního zadavatele stavby na nepřiměřená rizika, která tato stavba skrývá? Byl investor dostatečně zodpovědný, když v provozní řádu stavby pouze uvedl, že stavba musí být provozována v souladu s projektem a výslovně v provozním řádu neuvedl povinnost demontáže a znovu montáže zastřešení, případně povinnost odstranění sněhové pokrývky? Toto jsou pouze otázky k popsanému příběhu jedné stavby. Naskýtá se však i základní otázka obecného charakteru, totiž zda by ke každé dokončené stavbě neměl být předán projektantem a zhotovitelem podepsaný provozní řád k užívání a údržbě. Při koupi každého přístroje za pár tisíc korun takový návod obdržíme v několika jazycích, při předání stavby za statisíce a miliony jen výjimečně. Důsledkem jsou potom stavby poškozené např. vlhkostí, deformacemi, v nejhorším případě i ztrátou stability. 7. LITERATURA Článek je zpracován s využitím vlastního revizního posudku. S ohledem na ochranu osobních a firemních zájmů se konkrétní zdroje neuvádějí. Správná citace: MIKŠ, L. Dvojí přístup znalce k posouzení havarie stavby. Soudní inženýrství, 2023, 34(1), 3–7. DOI: http://dx.doi.org/10.13164/SI.2023.1.3. ISSN 1211-443X. Ročník 34 • 1/2023 Znalecká činnost • Expert Activity