Seznam a anotace diplomových prací s tematikou raně novověkých dějin obhájených na ÚČD FF UK v letech 2014–2016

Seznam diplomových prací Rok Vedoucí Autor Název 2014 Jaroslav Čechura František Iša Poselská služba Dvora Králové n. L. vraném novověku Tereza Krištofová Čarodějnické procesy na severní Moravě Štěpán Kvapil Nástin hudebních aktivit vČeském Krumlově vobdobí panování knížete Josefa Adama ze Schwarzenbergu Alena Sojková Svět očima raně novověkého měšťana Jaroslava Škudrnová Rajonizace rožmberských vodních mlýnů na panství Třeboň po roce 1590: Mýtus nebo skutečnost? Antonín Kostlán Miroslav Kratochvíl Kolegiátní kapitula ve Staré Boleslavi: hospodářské poměry vraném novověku Marie Šedivá Koldinská Eva Kocourková Pamětní kniha neboli Erbovník aneb Wappenbuch úředníků zemského soudu jako prostředek sebeprezentace šlechty vraném novověku Ludmila Tůmová Svět Kryštofa Popela mladšího zLobkowicz optikou jeho deníků 2015 Jaroslav Čechura Radka Behenská Všední život nižšího šlechtice: Jan Jeníšek zÚjezda ana Svrčovci podle jeho register Adéla Hončová „... Tak-li vtomto svým vdovským stavu zůstati, čili ten zase proměniti avstav s. manželství vstoupiti míniti ráčíte...“ (Hospodářské asprávní zajištění přínosů dvou manželek Viléma zRožmberka) Marie Matěásková (Pultarová) Snížení lidé vprostoru raně novověkého města (Kati apohodní ve východočeských městech 17. století) Marie Šedivá Koldinská Klára Andresová Vojenské tábory vprostoru střední Evropy vletech 1550–1650 Helena Chalupová Život po životě. Revenanti včeských zemích raného novověku Eva Jarošová Praha Smrtelná. Funerální kultura raného novověku na příkladu Prahy Jan Zdichynec Martina Schutová Žďárský klášter vprvních letech po jeho obnovení (1676–1705) Pavel Walter Konvent dominikánek na Starém Městě pražském vraném novověku. Ženská řeholní komunita ajejí vztahy kdiecézním, řádovým asvětským autoritám OPEN ACCESS 326 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2017 Rok Vedoucí Autor Název 2016 Marie Šedivá Koldinská Marek Cimpl Vilém Slavata zChlumu aKošumberka. Cesta koknu Pražského hradu aodtud ke slávě Tabulka eviduje všechny diplomové práce obhájené vSemináři raně novověkých dějin od roku 2014 (seznam aanotace prací obhájených vletech 2009–2013 jsou obsaženy vHOPu 5, 2013, č.2). Tabulku sestavil Jan Zdichynec. OPEN ACCESS 327 Anotace diplomových prací František Iša Poselská služba Dvora Králové n. L. vraném novověku Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na problematiku ústní ipísemné komunikace vykonávané prostřednictvím několika skupin poslů mezi menším královským věnným městem Dvorem Králové nad Labem ajeho vlastním vesnickým zázemím ivzdálenějšími místy na cizích panstvích. Práce se zabývá regionem Podkrkonoší vobdobí pokročilého raného novověku, charakterizuje aanalyzuje některé dochované archivní prameny kposelské službě ve Dvoře Králové nad Labem. Přibližuje prostředí, vkterém branní ijiní poslové konali svoje poselské služby, apokouší se definovat vztah mezi vzdáleností aohodnocením posla na území panství imimo něj. Vsouvislosti srozmanitou náplní ústních ipísemných poselství se práce dotkla iněkolika dalších témat, jako je skutečná náplň robotních prací, doprovody jízdních vojáků při prospekci terénu, postrky tuláků ažebráků či počátky poštovnictví vre gionu. Pracovní metoda je založena na hluboké archivní sondě do vzácně dochovaných městských pramenů účetní povahy, především do poselských register branných arejstříků zaplacených poslů let 1740 a1768. Výsledná zjištění prezentuje pomocí tabulek, grafů, slovního popisu irekonstrukčních map. Informace zarchivních pramenů vynesené do rekonstrukčních map dovolují vyslovit další závěry oformách apodobách poselské služby ve Dvoře Králové nad Labem. Tereza Krištofová Čarodějnické procesy na severní Moravě Včeských zemích se první písemné zmínky onegativním vnímání magie objevily už v11. století, ale teprve vpolovině 14. století získaly zákazy praktikovat kouzla přesnější kontury. Právně byl delikt čarodějnictví vměstských ahrdelních zákonících definován až v16. a17. století. Právě na přelomu těchto století zaznamenáváme nárůst procesů sosobami obviněnými ze zneužívání kouzel. Ve většině soudních stíhání ztéto doby však zneužívání magie bylo druhotným obviněním apachatelé byli primárně souzeni především za travičství ainfanticidu. Procesy sčarodějnicemi, kdy bylo odsouzeno více jak deset osob, se vyskytovaly vČeském království pouze výjimečně. Jen pronásledování čarodějnic vněkterých slezských knížectvích ana severní Moravě během 17. století se těmto trendům vymykalo. Na severní Moravě se nejrozsáhlejší čarodějnické procesy odehrály vletech 1679–1696 na panství Velké Losiny ave městě Šumperk, kde přišlo oživot 81 údajných čarodějníků ačarodějnic. Podobně jako umnoha jiných stála za vypuknutím zdejších čarodějnických procesů ukradená hostie. Soudní řízení se odehrávala vrežii soudce Jindřicha Františka Bobliga zEdelstadtu, který si na mnoho let získal důvěru místní vrchnosti. Ačkoliv zákonodárství ivnásledujících letech obsahovalo trestní nařízení proti deliktu čarodějnictví, díky zásahům panovnice Marie Terezie vpadesátých letech 18. století, která si nárokovala mít poslední slovo vpřípadech, vnichž figurovalo užívání kouzel či nadpřirozené jevy, nakonec tyto procesy zcela ustávají. OPEN ACCESS 328 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2017 Autorka pracuje srůznými typy pramenů (traktátovou literaturou, normativními prameny ikonkrétními soudními protokoly), na jejichž základě se pokouší prohloubit informace oprvní fázi severomoravských procesů; paralelně sleduje procesy velkolosinské ašumperské auvažuje ojejich příčinách. Štěpán Kvapil Nástin hudebních aktivit vČeském Krumlově vobdobí panování knížete Josefa Adama ze Schwarzenbergu Hlavním předmětem diplomové práce je charakteristika hudebního života aanalýza hudebních aktivit na dvoře Josefa Adama knížete ze Schwarzenbergu zaměřená na oblast Českého Krumlova vobdobí druhé poloviny 18. století. Schwarzenberg byl příslušníkem vyšších vrstev společnosti, osvíceným knížetem shlubokým zájmem ospolečenský aumělecký život, štědrým mecenášem umění apředevším hudebním znalcem avynikajícím organizátorem hudebního programu na svých panstvích. Práce se snaží přispět kpoznání šlechtické hudební kultury (období baroka aklasicismu) asocioekonomického okruhu, který stouto kulturou souvisel či se vzájemně ovlivňoval, ato na konkrétním příkladu schwarzenberského dvora, vsouboru označovaném jako dechová harmonie. Nastíněn je vývoj souboru dechové harmonie astručně charakterizovány jsou idivadelní aktivity aschwarzenberské hudební sbírky, úzce provázané shudebním provozem na dvoře J.A. ze Schwarzenbergu. Autor dochází kzávěru, že na schwarzenberském panství fungovala plně „šlechtická kapela“ aže hudební aktivity Schwarzenbergů se intenzivněji rozvinuly ve druhé polovině 18. století. Podává imnoho detailů zkaždodennosti hudebníků asnaží se nastínit možnosti jejich sociálních kariér. Alena Sojková Svět očima raně novověkého měšťana Práce se věnuje vnímání mimoměstských událostí jednotlivými měšťany, čímž analyzuje pohled raně novověkého obyvatele českého města na okolní svět amožnosti, které měl takový člověk, aby se odění okolo sebe dozvěděl. Děje se tak za pomoci rozboru mimoměstských událostí, které byly zaznamenané ve vybraných městských kronikách, vzniklých vletech 1575–1600, tedy vobdobí, které je považováno za takzvaný „zlatý věk českých měst“. Nejprve je nastíněno prostředí, ze kterého pocházeli jednotliví autoři kronik akteré tudíž mohlo mít podstatný vliv na výběr událostí, jež měšťané do svých prací zařadili, tj.postavení konkrétního města, vzdělanost ve zmíněném období nebo osobní život pisatelů. Vdalší části je za pomoci rozboru jednotlivých typů zaznamenaných informací (například turecké války, úmrtí významných osob, požáry, sněmy ad.) popisován obzor autorů, jinými slovy to, jaké události byly nejvíce zapisovány, atudíž shledávány zajímavými anevšedními, ajakým okruhům se konkrétní kronikáři nejvíce věnovali. Tímto způsobem je blíže nahlíženo na myšlenkový svět raně novověkého měšťana, který nám zdůvodu absence jiných než úředních pramenů často zůstává utajen, ana impulsy, které takového člověka ovlivňovaly, formovaly jeho životní názor aurčovaly, co zanechá příštím generacím. OPEN ACCESS 329 Jaroslava Škudrnová Rajonizace rožmberských vodních mlýnů na panství Třeboň po roce 1590: Mýtus nebo skutečnost? Vposlední třetině 16. století vznikl na rožmberských statcích vsouvislosti spřipravovanou reformou vrchnostenského hospodářství unikátní dokument, tzv.Popis mlýnů zroku 1590, který zaznamenává všechny (poddanské ipanské) vodní mlýny na rožmberském dominiu. Na základě tohoto soupisu pak Jaroslav Honc roku 1959 publikoval studii, vníž vyslovil hypotézu orajonizaci rožmberských mlýnů vroce 1590. Cílem této diplomové práce je nejen představení tohoto nesmírně zajímavého pramene, ale především konfrontace reformních představ rožmberských úředníků se skutečností, jež je zachycena vúčetním materiálu třeboňského panství mezi léty 1550 až 1615. Miroslav Kratochvíl Kolegiátní kapitula ve Staré Boleslavi: hospodářské poměry vraném novověku Vdiplomové práci je analyzováno hmotné zajištění kolegiátní kapituly ve Staré Boleslavi. Po nástinu této problematiky pro období středověku následuje stěžejní část práce, která se soustřeďuje na vyhodnocení ekonomické výnosnosti statků staroboleslavské kapituly vraném novověku; zároveň jsou analyzovány idalší možnosti jejího ekonomického zabezpečení, včetně finančního efektu plynoucího zbarokních poutí. Vněkterých ohledech je prováděna komparace staroboleslavské kolegiátní kapituly sjinými českými církevními institucemi. Téma je zkoumáno především na základě nevydaných pramenů (urbáře, soupisy obyvatelstva, katastry; soupis nejdůležitějších znich je uveden vpříloze) spřihlédnutím kvydaným pramenům asekundární literatuře. Eva Kocourková Pamětní kniha neboli Erbovník aneb Wappenbuch úředníků zemského soudu jako prostředek sebeprezentace šlechty vraném novověku Cílem diplomové práce je jednak komparace tří rukopisů, které obsahují kopie maleb erbů úředníků zemského soudu, jimiž jsou vyzdobeny prostory na Pražském hradě, kde zemský soud zasedal. Autorka se dále snaží identifikovat jednotlivé osoby aerby ajejich nazírání vkontextu sebeprezentace raně novověké šlechty. Konečně podává prosopografické medailonky úředníků, jejichž erby jsou vrukopisech vyobrazeny. Ludmila Tůmová Svět Kryštofa Popela mladšího zLobkowicz optikou jeho deníků Autorka představuje osobnost Kryštofa Popela mladšího zLobkowicz (1549−1609) na základě jeho deníků, které se dochovaly zlet 1602−1604. Edice těchto deníků celou práci doplňuje. Témata jednotlivých kapitol přirozeně vycházejí právě zobsahu tohoto pramene— věnují se tedy Lobkowiczovu soukromému iveřejnému životu arovněž jeho mecenátu. Předkládaný text čtenáři zároveň umožňuje náhlednout do každodenního života šlechty odehrávajícího se vpražských palácích na počátku 17. století. OPEN ACCESS 330 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2017 Radka Behenská Všední život nižšího šlechtice: Jan Jeníšek zÚjezda ana Svrčovci podle jeho register Tato diplomová práce analyzuje vzácný pramen, tzv.Registra bílá Jana Jeníška zÚjezda ana Svrčovci († 1565) zlet 1539–1561. Rytíř Jan Jeníšek, usazený na tvrzi Svrčovec na Klatovsku, si do Register zapisoval soukromé poznámky různorodého charakteru „pro paměť“. Zaznamenával hlavně své obchodní ahospodářské aktivity včetně jednání asporů sokolní šlechtou, měšťany ipoddanými. Pro svou četnost apravidelnost umožňují detailní zápisy Register bílých seznámení skaždodenním životem nižší šlechty v16. století. Adéla Hončová „... Tak-li vtomto svým vdovským stavu zůstati, čili ten zase proměniti avstav s. manželství vstoupiti míniti ráčíte...“ (Hospodářské asprávní zajištění přínosů dvou manželek Viléma zRožmberka) Práce pojednává opřínosech dvou prvních manželek Viléma zRožmberka Kateřiny Brunšvické aŽofie Braniborské. Jednalo se ovelký asložitý podnik, na jehož organizaci aprůběhu se podílelo množství lidí akterý měl řadu hospodářských, sociálních ikulturních aspektů. Pozornost je zaměřena na široké spektrum otázek, které stouto problematikou souvisí. Autorka se nejdříve zmiňuje ojednotlivých krocích námluv aosvatebním rituálu obecně, vklíčové části práce pak přechází kpopisu praktických opatření, jako bylo zajištění potřebného personálu, potravin aubytovací kapacity. Všímá si rovněž zvacích listů arůzných instrukcí pro měšťany azámecké služebnictvo, které se týkají komfortu hostů ibezpečnosti ve městě. Na závěr se studie zabývá samotnou cestou obou novomanželek do Českého Krumlova. Marie Matěásková (Pultarová) Snížení lidé vprostoru raně novověkého města (Kati apohodní ve východočeských městech 17. století) Práce se věnuje tematice sociální skupiny jedinců, dobově označovaných prameny „na cti snížení“ (nebo jen krátce „snížení“), mezi něž patřili kati, rasové čili pohodní abiřici. Ústředním cílem je postihnutí sociálního statusu těchto osob, jež jsou často historiografií považovány za individua stojící na nejnižší příčce společenského žebříčku. Detailní analýza pramenů městské provenience má ukázat jednak interakci této skupiny ajejích jednotlivců se zbytkem městské komunity, zejména pak sjedinci považovanými za počestné, ajednak každodennost snížených lidí vrámci městského prostředí. Práce je rozdělena na tři základní části. První část zachycuje teoretickou ametodologickou rovinu tematiky sdůrazem na dosavadní studium věnující se jak fenoménu cti, tak problematice snížených lidí ahrdelnímu soudnictví. Následující dvě části práce obsahují analýzu poměrů snížených lidí ve východočeském městě Pardubice 17. století. Pro nezbytnou komparaci regionálních diferencí byl zahrnut ivýzkum analogických poměrů dalšího východočeského města, Náchoda. Uvnitř městské společnosti je sledována profesní funkce daného jedince, majetkové zázemí, jeho komunikace směstskou radou, rychtářem adalšími významnými iméně významOPEN ACCESS 331 nými představiteli města acelkový kontext jedinečný pro každou ztěchto lokalit. Důležitou rovinu tématu pak představuje zpracování „sociální sítě“, neboli postihnutí křtů, sňatků aúmrtí snížených lidí vsouvislosti sjedinci, kteří se rozhodli na těchto významných okamžicích společensky participovat (kmotři, přístojící atd.). Práce vychází vprvé řadě zpramenů městské avrchnostenské provenience, ato knih snížených osob (dochovány pro obě zmíněné lokality), rychtářských aradních manuálů, kopiářů právních poručení, knih trhových, knih pamětních, právních akt, knih smolných, městských počtů avneposlední řadě také pardubických anáchodských matrik. Klára Andresová Vojenské tábory vprostoru střední Evropy vletech 1550–1650 Práce se věnuje problematice vojenských táborů křesťanských armád ve středoevropském prostoru vletech 1550–1650. Zaměřuje se na tábory armád habsburské monarchie aněmeckých států, ovšem určitý prostor věnuje též situaci vPolsku aUhrách. Vúvodních kapitolách autorka charakterizuje pramennou základnu ashrnuje dosavadní bádání. Dále zařazuje exkurzy do dílčích témat, která souvisejí svojenskými tábory raného novověku, vrámci nichž jsou charakterizovány nejvýznamnější válečné konflikty dané doby, dobové strategie ataktiky, principy, složení avybavení tehdejších armád, vojenské hodnosti aživot tehdejších vojáků. Jádrem práce je výklad akomparace spisů vojenských teoretiků, kteří se tematice táborů věnovali, ato konkrétně děl Jana Tarnowského, Guillauma du Bellay, Leonhardta Fronspergera, Lazara von Schwendiho, Giorgia Basty, Johanna Jacobiho von Wallhausena aRaimonda Montecuccoliho. Na závěr autorka analyzuje vojenské řády římského císaře MaxmiliánaII. ašvédského krále Gustava II. Adolfa, paměti adeníky vojáků, kteří vdané době žili, adobovou beletrii. Vpráci jsou stručně charakterizovány kvartýry ve městech avesnicích, ovšem hlavní důraz je kladen na vojenské polní tábory. Je popsáno, jaká místa byla považována za vhodná pro umístění tábora, jak se tyto tábory stavěly, jak se rozdělovaly na menší části ajak se vnich vojáci atrén ubytovávali. Dále je vyloženo, jakými způsoby se tábory opevňovaly ajak se zaopatřovaly hlídkami. Popsány jsou též způsoby, jak se vojsko zásobovalo, nebo jakou roli vtáboře zastával trén. Práci uzavírá určitý náhled do života vojáků vtěchto táborech, ato jak zhlediska předepsaných norem, tak částečně iosobních prožitků vojáků. Helena Chalupová Život po životě. Revenanti včeských zemích raného novověku Práce se zabývá jedním ze specifik kulturních dějin českých zemí raného novověku— tj.obecným nazíráním na posmrtný život (cca mezi lety 1500 až 1800) aproblematikou revenantů. Revenantem je míněna původně lidská bytost, která se po své smrti zrozličných důvodů navrací do světa živých, přičemž se projevuje hmotně (oživlá mrtvola, zombie, vampýr, fext) inehmotně (duch, bílá paní, divoká honba). Vtomto směru jsou hlavním pramenem české démonologické pověsti. Součástí práce je hodnocení sociálních, náboženských ikulturních aspektů, které na výše řečené měly vdaném období vliv. OPEN ACCESS 332 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2017 Hlavní důraz autorka klade na jednotlivé případy výskytu revenantů včeských zemích, které uchovaly dobové prameny, akomparaci téhož spřípady vostatních zemích Evropy. Práce se též soustředí na postižení biografií historických osob aformulování závěrů ohledně toho, co mohlo zapříčinit přesvědčení ojejich revenantství. Eva Jarošová Praha Smrtelná. Funerální kultura raného novověku na příkladu Prahy Práce představuje specifickou část kulturních dějin raného novověku— kulturu funerální. Kvůli svému rozsahu bylo téma zúženo na prostor Prahy, na kulturní sféru světské šlechty ana období mezi lety 1500 až 1700. Datační mezníky však nejsou absolutní avzhledem kpovaze zkoumaného jevu ani být nemohou. Vúvodní kapitole se autorka snaží ozřejmit eschatologické anáboženské představy vraném novověku, aby na této platformě mohla poskytnout obraz smrti ajejího uchopení v16. a17. století. Každá kapitola se věnuje jednomu fenoménu funerální kultury ato vpořadí, vjakém by po sobě měly logicky následovat krátce před apo úmrtí významného jedince. Konkrétně se tedy jedná onauku odobré smrti— tzv.ars moriendi, výstav těla, pohřební průvod, stavbu castra doloris, pohřební kázání aopatření pohřebního monumentu. Na konci přináší práce krátký exkurs do geograficky inábožensky vzdáleného finského vévodství, které bylo ve zkoumané době částí luteránského Švédska. Cílem je vysledovat, nakolik představuje funerální kultura specifikum daného regionu amentality, anakolik se naopak jedná ozáležitost kulturně přesažnou azařaditelnou do evropského rámce. Martina Schutová Žďárský klášter vprvních letech po jeho obnovení (1676–1705) Poslední třetina 17. století je bezesporu důležitou etapou dějin žďárského cisterciáckého kláštera, jež byla důležitým předstupněm kjeho baroknímu rozkvětu vprvní polovině 18. století. Diplomová práce se zabývá dějinami kláštera vposledních dekádách 17. století ana samém počátku 18. století, vletech 1676 až 1705. Roku 1676 byla po téměř čtyřech desetiletích od opětovného získání žďárského panství do rukou cisterciáckého řádu aobnovy konventu povolena žďárským řeholníkům volba vlastního opata. Do čela kláštera byl povolán vyšebrodský převor Benedikt Zaunmüller, jenž byl žďárským opatem do roku 1691, kdy byl ze zdravotních důvodů nucen rezignovat. Jeho nástupcem se stal Edmund Bagner, první zopatů obnoveného kláštera, který byl vybrán zřad žďárských profesů avúřadu působil do své smrti roku 1705. Časové vymezení práce tedy odpovídá období působení těchto dvou opatů, kteří velice přispěli ke zlepšení hospodářské situace kláštera apersonálnímu rozšíření žďárského konventu akteří bezesporu patří mezi významné osobnosti žďárského opatství. Vúvodu práce je věnován prostor přehledu archivních pramenů adosavadní literatury ktématu. Vprvní kapitole jsou nastíněny dějiny žďárského kláštera od jeho založení vpolovině 13. století. Druhá kapitola zachycuje proměnu vorganizaci cisterciáckého řádu koncem 16. ana počátku 17. století avznik česko-moravsko-lužického vikariátu, do jehož kontextu jsou zasazeny inásledující kapitoly. Třetí kapitola je věnována opatskému úřadu ajiž výše zmiňovaným osobnostem žďárského kláštera druhé poloviny 17. století, opatu Benediktovi Zaunmüllerovi aEdmundu Bagnerovi. OPEN ACCESS 333 Čtvrtá kapitola se zabývá různými aspekty vnitřního života žďárského konventu: změnami vjeho personálním složení, vizitacemi, požárem roku 1689 či stavebními proměnami areálu kláštera. Rozsáhlá kapitola je věnována také finančním otázkám vývoje opatství, především tzv.chropyňskému platu, který byl opakovaně projednáván vrámci vikariátu. Pavel Walter Konvent dominikánek na Starém Městě pražském vraném novověku. Ženská řeholní komunita ajejí vztahy kdiecézním, řádovým asvětským autoritám Práce se snaží opřiblížení vývoje dominikánského konventu usv. Anny na Starém Městě pražském vobdobí raného novověku (zejména v17. a18. století), ato jak zhlediska vnitřního života, tak ivzhledem ke kontaktům kláštera svnějším světem. Pro útržkovité pramenné dochování se podařilo uceleně vtěchto oblastech zmapovat pouze tři konkrétní témata. Úvod aprvní tři kapitoly podávají přehled pramenů aliteratury achronologicky nastiňují historii kazatelského řádu asamotného konventu. Čtvrtá kapitola se zabývá vztahem mezi mniškami ajejich poddanými vobci Radlice. Popisuje především systém odvodů poddanských dávek konventu, vizitaci klášterních statků arovněž zachycuje jeden specifický spor mezi poddanou Barborou Wlaškou akonventem v16. století. Pátá kapitola se věnuje rozboru barokních kázání, která vkonventu zaznívala při slavnostním přijetí žadatelky mezi ostatní řeholnice. Autor analyzuje obsahovou aduchovní stránku několika homilií, zejména kázání pro Ludmilu Markvartovou zHrádku aJohanu Agnes Minetti. Poslední kapitola se zabývá uplatněním arcibiskupské autority nad konventem v18. století aspolečenským vazbám mezi dominikánkami ačleny šlechtických iměšťanských rodin Českého království. Tyto vztahy jsou úzce spjaty se vztahy kvěřitelům, ale idlužníkům kláštera— dominikánky byly sice samy zadluženy, ale také samy půjčovaly peníze. Marek Cimpl Vilém Slavata zChlumu aKošumberka. Cesta koknu Pražského hradu aodtud ke slávě Práce nejdříve shrnuje nejdůležitější informace oživotě Viléma Slavaty zChlumu aKošumberka ajeho kariéře vřadě významných zemských idvorských úřadů. Text je strukturován do pěti hlavních kapitol: třetí kapitola, navazující na přehled bádání astěžejních pojmů, popisuje samotný rozvoj významného panského rodu Slavatů zChlumu aKošumberka, jehož počátky sahají podle nejstarších písemných pramenů na přelom 11. a12. století. Historii Slavatů zChlumu aKošumberka autor navíc zasazuje do hlubších geografických souvislostí detailním popisem rodových sídel vzemích Koruny české. Čtvrtá kapitola je již věnována samotné osobnosti Viléma Slavaty zChlumu aKošumberka, jehož život zároveň ilustruje dějiny každodennosti představitele české vysoké šlechty. Pro větší názornost je na závěr zařazena kapitola, která se zabývá obrazem života hraběte Slavaty anejvýznamnějšími událostmi této éry vumění. Seznam diplomových prací ajejich anotace shromáždil aredakčně upravil Jan Zdichynec OPEN ACCESS