Barth, Fredrik (ed.) Ethnic Groups and Boundaries. The Social Organization of Culture Difference. Bergen, Oslo: Universitetsforlaget; London: George Allen & Unwin, 1969
Abstract
90
Full text
BARTH, FREDRIK (ED.) ETHNIC GROUPS AND BOUNDARIES. THE SOCIAL ORGANIZATION OF CULTURE DIFFERENCE. Bergen, Oslo: Universitetsforlaget; London: George Allen & Unwin, 1969, 153 pp.1 Sborník, editovaný Fredrikem Barthem, shrnuje přednášky, které proslovili dánští norští ašvédští etnologové vrámci symposia, podpořeného Wenner-Grenovou nadací, na téma „Analýza etnických skupin ahranic“. Symposium proběhlo vBergenu (Norsko) vúnoru roku 1967. Vpráci, která může sloužit jako zevrubné uvedení do problematiky etnických skupin, bylo způvodních jedenácti přednášek zveřejněno sedm příspěvků, doplněných oúvod editora Fredrika Bartha (str. 9–38). Vněm jeho autor prezentuje teoretický rámec práce apředstavuje jednotlivé etnografické příklady, pojednávané vdílčích kapitolách: (1) Harald Eidheim (Oslo), „When Ethnic Identity is aSocial Stigma2“, zabývající se laponskou menšinou vseverním Norsku (str. 39–57); (2) Gunnar Haaland (Bergen), „Economic Determinants in Ethnic Processes3“, popisující vztahy mezi Fúry aBaggary vzápadním Dárfúru vSúdánu (str. 58–73); (3) Jan-Petter Blom (Bergen), „Ethnic and Cultural Differentation4“, tematizující situaci horských zemědělců (norsky fjellbønder) vpevninské části jižního Norska (str. 74–85); (4) Karl Eric Knutsson (Göteborg), „Dichotomization and Integration. Aspects of inter-ethnic relations in Southern Ethiopia5“ ovztazích mezi dvěma skupinami Gallů (Arsi Gallů aMacha Gallů) vzápadní části provincie Šowa vEtiopii (str. 86–100); (5) Henning Siverts (Bergen), „Ethnic Stability and Boundary Dynamics in Southern Mexico6“, pojednávající osituaci Mayů, hovořící jazykem tzeltal vChiapasu (str. 101–116); (6) Fredrik Barth, „Pathan Identity and its maintainance7“, věnovaná Paštunům vAfganistánu azápadním Pákistánu (str. 117–134) a(7) Karl G.Izikowitz (Göteborg), „Neighbors in Laos8“ oskupinách Mon-Khmerů, Meů, Jaů aThajů (str. 135–148). Knihu uzavírá přehledná bibliografie, uvádějící jednotlivé položky, citované vuvedených příspěvcích (str. 149–153). Etnografické příklady ajednotný přístup, který příspěvky respektují, umožňují srovnání situací etnických skupin ahranic vkontaktních situacích. Zasazení velmi rozptýleného etnografického materiálu do jednotného rámce, je dílem editora Fredrika Bartha. Hlavním předmětem zájmu jednotlivých kapitol je „… the constitution of ethnic groups, and nature of the boundaries between them“9 (str. 9). Základem přístupu 1 Müller-Wille, Ludger. 1971. Ethnic Groups and Boundaries: The Social Organization of Culture Differences. 1969. Ed. F.Barth (book review), Zeitschrift für Ethnologie 96 (2): 303–304. 2 Když je etnická identita společenským stigmatem. 3 Ekonomické determinanty vetnických procesech. 4 Etnická akulturní diferenciace 5 Dichotomizace aintegrace. Aspekty mezietnických vztahů vjižní Etiopii. 6 Etnická stabilita adynamika hranic vjižním Mexiku. 7 Paštunská identita ajejí udržování. 8 Sousedé vLaosu. 9 … utváření etnických skupin apovaha hranic mezi nimi. Ludger Müller-Wille OPEN ACCESS
LUDGER MüLLER-WILLE 91 Bartha ajeho spolupracovníků je empirické vymezení odpovídajících skupin zhlediska samotných zkoumaných, tedy to, jak jsou etnické skupiny definovány jednak svými členy ajednak zvnějšku. Fredrik Barth odmítá zjednodušující vymezení „ethnic units10“, jakožto „culture-bearing units11“, které předložil Raoul Narroll ve své studii „On Ethnic Unit Classification“ (Current Antrhropology 5, 1964: 283–291). Narollův přístup ssebou podle Bartha nese „… apreconceived view of what are the significant factors in the genesis, structure, and function of such groups“12 (str. 11). Barth naproti tomu považuje za faktory etnické identity („ethnicity“) biologickou kontinuitu, základní kulturní hodnoty, komunikační ainterakční prostor asebeidentifikaci aidentifikaci ze strany druhých. Tyto faktory určují vsituacích kulturního kontaktu hranice akulturní dichotomizaci etnických skupin. Vdiskuzi omezietnických vztazích jde Fredriku Barthovi ajeho spolupracovníkům o„etnickou skupinu“ jako formu sociální organizace kulturních rozdílů aoidentifikaci jednotlivců skritérii charakteristickými pro etnickou skupinu na základě jejich jednání. Při úvahách nad „etnickými skupinami ahranicemi“ má vedle problémů se změnou identity aetnické stratifikace sohledem na kulturní změny (asimilaci) rozhodující význam ekologická, demografická ahospodářská situace kontaktu. Kulturní obsahy jsou méně směrodatné, než určení etnických hranic na základě jednání individuí. Závěr, ke kterému autoři jednotlivých příspěvků dospívají, je, že hranice mezi etnickými skupinami nejsou pevné astabilní, ale mají být chápány spíše jako flexibilní. Na příkladu norských Laponců ukazuje ve svém příspěvku Harald Eidheim, že navzdory nepatrným rozdílům mezi Nory aLaponci sebeidentifikace Laponců ještě idnes přetrvává, přičemž vněkterých případech jsou kvůli ní Laponci sociálně stigmatizováni. Jednotlivé kapitoly tohoto sborníku představují velmi cenné rozšíření etnografického materiálu, týkajícího se sociokulturní situace malých etnických skupin ve vztahu kmajoritní společnosti. Závěry zvýzkumů, realizovaných vrůzných částech světa, mohou vést khypotéze, že navzdory transformaci materiální kultury malých skupin aexpanzi „západní kultury atechniky“, došlo v„základní kulturní hodnotové orientaci“ těchto etnických skupin jen zřídkakdy, apokud, tak jen velmi pomalé změně. Ludger Müller-Wille přeložili František Vrhel aMarek Jakoubek 10 Etnických jednotek. 11 Jednotek nesoucích kulturu. 12 … předpojatý pohled na to, jaké jsou signifikantní faktory geneze, struktury afunkce takových skupin. OPEN ACCESS