PANEVOVÁ, JARMILA (2019): STUDIE Z ČESKÉ MORFOLOGIE A SYNTAXE. VYBRANÉ STATI. Praha: Karolinum.

PANEVOVÁ, JARMILA (2019): STUDIE ZČESKÉ MORFOLOGIE ASYNTAXE. VYBRANÉ STATI. Praha: Karolinum. Oldřich Uličný Nakladatelství Karolinum vydalo vroce 2019 výbor zlingvistického díla Jarmily Panevové, profesorky MFF UK vPraze, excelentní bohemistky aslavistky. Výbor nese název Studie zčeské morfologie asyntaxe apodtitul Vybrané stati. Svou stálou vědeckou potenci prokazuje autorka ipřes vyšší věk průběžně, viz její Syntax češtiny na základě anotovaného korpusu vrámci Mluvnice současné češtiny 2 zr.2014 (Panevová 2014).1 Obdobně jako vSyntaxi se ivpřítomném výboru jeví Jarmila Panevová jako lingvistka vrostlá do dvojí tradice, za kterou vděčí svým dvěma rozhodujícím učitelům, Vladimíru Šmilauerovi aPetru Sgallovi. Ze Šmilauera si odnesla tzv.klasickou syntax, kterou ovšem její uctívaný tutor přetvořil vmetodologii svéráznou avdobrém slova smyslu induktivistickou, tj.ctící především materiál. Petra Sgalla chtějí někteří vidět vzhledem kjeho funkčnímu generativnímu popisu jako bořitele tradic; není ale bez významu, že začínal jako indoeuropeista aže jeho příklon kdeduktivismu vžádném případě není tak rigorózní, jako je tomu např.vpřípadě amerického generativismu vkterékoliv jeho fázi apodobě. Tyto „stupně volnosti“ přešly Jarmile Panevové do krve, takže všechny její práce, včetně reedice jejích článků vrecenzovaném výboru, přinášejí cenné poznatky ipro negenerativní lingvistické cesty poznání češtiny aslovanských jazyků. Třetím zdrojem poznání lingvistického know-how autorky je pražská škola vobdobí jejího studia atovaryšských let. Syntaxe, ato ivnových souvislostech smorfologií, se však tehdy její přední představitelé teprve zmocňovali, atak naše autorka vyrůstala současně sní. Vjednotlivostech proto reaguje především na práce Františka Daneše, zmetodologického hlediska je podle našeho názoru možné jí udělit nálepku funkční strukturalistky. Dodejme, že vúvodu výboru se autorka vyjadřuje ikvyužití korpusu: korpus bez anotací nemá pro syntaktičku ovšem takovou hodnotu jako pro badatele vjiných jazykových rovinách, takže konstatuje: „Ipro korpusovou éru je tedy prioritní hypotéza aintelektuální způsoby jejího ověřování.“ (s.8). Výbor zdíla prof. Panevové přináší 25 statí ve čtyřech oddílech nazvaných I.Studie zmorfologického významosloví (zde studie ohonorifikách přesahuje do pragmatiky), II. Obecné otázky syntaxe, III. Otázky valence aIV. Otázky reflexivity, reciprocity, koreference akontroly; čtvrtý oddíl by se byl mohl (při posunu několika statí do jiných oddílů) dostat pod jednotící název např.Nadvětná syntax, protože pojednává osyntaxi textu aokondenzačních strukturách. Výbor zabírá období od r.1971 do r.2017 avcelku dobře tak ukazuje iautorčin odborný růst ve všech ze čtyř oddílů knihy. Jen by se vposledním oddílu nabízelo články reagující právě na vývoj vlastních názorů (reflexivita, reciprocita) umístit ksobě, byť by se tak chronologičnost narušila. Souvislosti anávaznosti jsou však dobře zachovány názvy článků. 1 Mimochodem, ověku se prý udam nemluví; myslím si ale, že rovnoprávnost by měla být ve všem, ahlavně: jde ovědu, kde zejména by se muži aženy měli posuzovat stejně, navíc ženy zde jednoznačně co do výdrže vyhrávají. OPEN ACCESS 10 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2020 Závěrem je možné tuto knihu jen přivítat. Přináší stati důležité pro studenty idoktorandy, aipro nás kolegy jsou přínosné svou precizností anovostí pohledu. Více než polovina článků je přetištěna zdomácích obtížně dohledatelných časopisů asborníků azahraničních zdrojů. Kniha sice nemá rejstřík, ale četná resumé to poněkud vyrovnávají. Náročnější je dohledávání významů zkratek, např.stermínem částice ureflexiva se, si (s.156, 181) lze po vydání akademické Mluvnice češtiny 2 (Komárek–Kořenský–Petr 1986: 175, 228) stěží souhlasit. Děkujeme autorce inakladatelství! BIBLIOGRAFIE: Komárek, M.— Kořenský, J.— Petr, J. (eds.) (1986): Mluvnice češtiny 2. Tvarosloví. Praha: Academia. Panevová, J. akol. (2014): Mluvnice současné češtiny. 2. Syntax češtiny na základě anotovaného korpusu. Praha: Karolinum. OPEN ACCESS