Dobrodružství české literatury ve Španělsku

DOBRODRUŽSTVÍ ČESKÉ LITERATURY VE ŠPANĚLSKU Mračková Vavroušová, Petra. Las aventuras de la literatura checa en España: Traducciones indirectas y el papel mediador del alemán, censura y material paratextual. Madrid: OMMPRESS, 2019, 234 s. Martina Kutková Univerzita Karlova [email protected] Vprosinci roku 2019 vydalo madridské nakladatelství OMMPRESS knihu Petry Mračkové Vavroušové Las aventuras de la literatura checa en España (Dobrodružství české literatury ve Španělsku) spodtitulem Traducciones indirectas y el papel mediador del alemán, censura y material paratextual (Nepřímé překlady azprostředkující role němčiny, cenzura aparatextový materiál). Jedná se oosmý svazek edice Traducción (Překlad), do níž přispívají jak španělští, tak zahraniční badatelé pod záštitou výzkumného týmu MHISTRAD: Misión eHistoria de la Traducción (Poslání adějiny překladu), který se, počínaje pátým svazkem této ediční řady, rozvětvil do druhé výzkumné linie TRADEC: Traducción y Estudios Culturales (Překlad akulturní studia). Autorka dílem navazuje na svou disertační práci Recepción de la literatura checa en España considerando el papel mediador del alemán (Recepce české literatury ve Španělsku spřihlédnutím ke zprostředkující roli němčiny), obhájenou vroce 2016 na Ústavu translatologie FF UK, kde vsoučasné době působí jako vyučující simultánního akonsekutivního tlumočení. Jak název napovídá, kniha se zaměřuje na recepci české literatury ve Španělsku, ato konkrétně vletech 1900–2015. Jelikož čeština představuje vkontextu španělské překladové literatury jazyk okrajový, mnohá česká díla byla do španělštiny převedena jako tzv.zprostředkované překlady; autorka se díky své jazykové vybavenosti zaměřuje konkrétně na němčinu jako zprostředkující jazyk překladu mezi češtinou ašpanělštinou. Kniha je rozdělená do šesti kapitol, přičemž první tři kapitoly lze tematicky definovat jako teoretickou část práce, zbylé tři kapitoly včetně dvou případových studií dále představují empirický výzkum. Autorka knihy vúvodu stručně shrnuje obsah všech šesti kapitol astanovuje si výzkumné otázky týkající se mj.výběru konkrétních děl, ověření případu zprostředkovaného překladu, reakce cenzury, autocenzury apod. První kapitola popisuje historický, politický, kulturní aliterární kontext obou společensko-kulturních polysystémů, tedy jak Španělska, tak českých zemí 20.století. Důraz klade na prvky relevantní pro přítomný výzkum, aproto věnuje pozornost historickým mezníkům, vzájemným česko-španělským vztahům, vydavatelskému průmyslu aoficiální cenzuře vobou zemích. Přestože byla situace na Pyrenejském poloostrově ave střední Evropě vněkterých momentech 20.století velmi rozdílná, ve vhodných chvílích autorka usouvztažňuje historické události (jako např.konce totalitních režimů— vroce 1975 vpřípadě Španělska avroce 1989 vpřípadě Československa), audržuje tak mezi zmíněnými polysystémy dialog. OPEN ACCESS MARTINA KUTKOVá 137 Druhá kapitola teoreticky pojednává ozásadním prvku celého přítomného výzkumu, kterým je zprostředkovaný či nepřímý překlad, nazývaný též překladem „zdruhé ruky“. Teorie se zde opírá ostanoviska dvou nejvýznamnějších postav české aslovenské teorie překladu: Jiřího Levého (1926–1967) aAntona Popoviče (1933–1984). Utohoto tématu se zvláštní podkapitoly věnují dvěma typům textů, jejichž společným činitelem je zásadní vliv na recepci daného textu— ať už originálu, či překladu— vcílové kultuře; jsou jimi tzv.paratexty adále stanoviska oficiální cenzury. Třetí kapitola obsahuje teoreticko-metodologický rámec adefinuje metodologii užitou při výzkumu, přičemž vychází především zčeských, slovenských ašpanělských teorií. Autorka tímto rozhodnutím obohacuje španělského čtenáře oznalost českých aslovenských teorií překladu, především výše zmíněných teoretiků. Zároveň zmiňuje projekt univerzit vBaskicku aLeónu nazvaný TRACE neboli traducciones censuradas (cenzurované překlady), jímž naopak přináší nové poznatky translatologům ahispanistům českým. Čtvrtá kapitola shrnuje výzkumný materiál auvádí, že ve zkoumaném období bylo do španělštiny převedeno celkem 265 českých děl, ztoho 30 skrze německou verzi (pro srovnání pouze 26 skrze angličtinu, 22 skrze italštinu a14 skrze francouzštinu). Všechna díla jsou včetně bibliografických údajů ajmen překladatelů vypsána vpřílohové tabulce na konci knihy (s.206–226). V téže kapitole autorka uvádí zdroje, znichž sestavovala korpus relevantní pro daný výzkum. Mezi těmito zdroji zmiňme např.španělskou národní knihovnu, Národní knihovnu České republiky apředevším Archivo General de la Administración, kde se autorka mohla seznámit mj.scenzurními posudky na původní česká díla. Vybrané kopie těchto dokumentů čtenář rovněž nalezne vpříloze knihy (s.227–234). Celkem bylo do korpusu možno zařadit 18 děl splňujících všechny autorčiny požadavky. Každému dílu je vrámci čtvrté kapitoly vyhrazen samostatný prostor, kde se čtenář může seznámit sbibliografickými údaji, obálkou, zmíněnými paratexty ataké sosobností konkrétního překladatele. Poslední dvě kapitoly představují případové studie: první znich se týká Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války od Jaroslava Haška adruhá pojednává oŽertu Milana Kundery. Autorka zvolila tato konkrétní díla, protože uobou existuje dvojí překlad pořízený různými překladateli vrůzných dobách, přičemž jeden překladatel vždy překládal zněmecké verze adruhý zčeské. Dalším důvodem byl samozřejmě také význam obou románů včeském prostředí či jiné faktory jako kritika katolické církve vpřípadě Švejka nebo publikace vobdobí oficiální španělské cenzury (1970) vpřípadě Žertu. Kromě analýzy originálu (či předlohy) apřekladu autorka zmiňuje ibiografické údaje obou vybraných spisovatelů, zaměřuje se také na recepci děl ve výchozí acílové (či zprostředkující) kultuře avelkou pozornost věnuje cenzurním posudkům, recenzím arozhovorům sosobami podílejícími se na vydání konkrétního díla. Vzávěru knihy autorka shrnuje nejdůležitější body jednotlivých kapitol azískané poznatky, knimž vrámci výzkumu dospěla. Zároveň přichází sdalšími otázkami, jimiž motivuje badatele kbudoucímu výzkumu vtéto oblasti. Ztěchto témat zmiňme např.recepci české literatury ve Španělsku skrze francouzské či anglické překlady, recepci české literatury vLatinské Americe, recepci české literatury pro děti amládež, recepci překladů zčeské literatury faktu, recepci české poezie ve Španělsku aLatinské Americe. OPEN ACCESS 138 SVĚT LITERATURY 63 Na základě výše zmíněného nelze omnoha přínosech knihy Las aventuras de la literatura checa en España pochybovat. Zaprvé poznamenejme, že autorka vydala publikaci kompletně ve španělštině atím mohla významně obohatit španělské publikum oznalosti nejen české literatury, ale ikultury ahistorie 20.století. Vzhledem ktomu, že překladům ze slovanských jazyků není ve Španělsku věnována přílišná pozornost ana španělských univerzitách nelze získat titul voboru bohemistika, zaplnila autorka tento prázdný prostor vhledem do problematiky španělských překladů zčeštiny aotevřela vtéto oblasti nové výzkumné pole smnoha nezodpovězenými otázkami, jimiž motivovala budoucí badatele kpokračování ve výzkumu. Stejně tak kniha významně přispívá ido oblasti české translatologie ahispanistiky, neboť ani včeském akademickém prostředí nebyla problematice překladů zčeské literatury do španělštiny (svýjimkou bibliografických výčtů postrádajících zasazení do širšího kontextu či absolventských prací) věnována přílišná pozornost. Zároveň publikace obohacuje translatologii odefinici nového termínu „traducción compilada de equipo“ (doslova „kompilovaný týmový překlad“), který označuje překladatelský proces, kdy se na jednom překladu podílejí dva překladatelé, přičemž jeden překladatel pracuje soriginálem díla adruhý sjeho jinou, již přeloženou verzí. Na závěr sdílejme sautorkou naději vyslovenou vzávěru publikace: tento výzkum snad poslouží jako pilotní projekt ke studiu česko-španělských literárních vztahů, ato nejen voblasti zprostředkovaného překladu. OPEN ACCESS