In memoriam Jaroslav Černý (Plzeň 1898 – Oxford 1970)

120 PES XXIV/2020 JAROSLAV ČERNý Dne 29. května před padesáti lety zemřel vOxfordu egyptolog Jaroslav Černý. Když se ráno toho dne Marie Černá sJaroslavem loučila před jeho odchodem na univerzitu, nemyslela na to, že se vidí naposled. Odešel nečekaně uprostřed své práce. Svůj život prožil ve20.století, které přineslo zásadní změny pro celý svět. Během své kariéry patřil kpracovníkům meziválečného Orientálního ústavu – předchůdce pozdějšího Orientálního ústavu Československé akademie věd, byl soukromým docentem na Univerzitě Karlově, vědeckým pracovníkem Francouzského ústavu orientální archeologie vKáhiře, profesorem na univerzitách vLondýně avOxfordu (obr. 1), hostoval na akademické půdě ve Spojených státech amerických avZápadním Německu. Černý začínal jako historik ajeho prvním zájmem byly sociální ahospodářské dějiny Egypta. Nedostatek dostupných historických pramenů jej dovedl k jazykovědné práci na staroegyptských textech, asoučasná egyptologie jej proto vnímá především jako filologa aeditora textů. Černého zájem oegyptskou společnost adějiny byl však vždy širší. Jeho jméno je nejsilněji spojeno se sídlištěm stavitelů královských hrobek Nové říše, známým pod novodobým místním názvem Dér el-Medína. Zpřístupnil písemné prameny ztohoto výjimečného naleziště, aumožnil tak spojením sarcheologickými nálezy jeho podrobnou historickou interpretaci. Vkomplexním přístupu kmateriálu byl Černý výjimečný; položil základy kdnešnímu poznávání života lidí aspolečnosti ve starověkém Egyptě vcelé šíři. Černého lidský osud je stejně zajímavý jako ten profesní. Je spjat s dějinnými zvraty20. století– dvěma světovými válkami ařadou velkých proměn světových ačeských dějin. Jako student vPraze zažil dobu zakládání československého státu aden před svými sedmdesátinami se již jako emeritní profesor vOxfordu dožil obsazení Československa okupačními vojsky zemí Varšavské smlouvy. Žil vdobě vrcholící studené války a rozpadu světových impérií na jedné straně a vzniku asílící pozice mezinárodních organizací, jako jsou OSN či EHS, na straně druhé. Možná vdůsledku těchto skutečností se po celý život stavěl proti nacionalismu, šovinismu apolitickému sektářství. Byl osobností působící za hranicemi odborné činnosti, například i v diplomatických službách. Masarykovské Československo nabídlo vědcům účast na In memoriam Jaroslav Černý (Plzeň 1898– Oxford1970) Hana Navratilova Obr. 1 JaroslavČerný ačlenové vedení Queen’sCollege (Governing Body; cca.1963–1964; sidentifikací laskavě pomohl dr. Michael Riordan, archivář St. John’sCollege aThe Queen’sCollege, Oxford) (archiv ČEgÚ, dar rodiny J.Černého) / Fig. 1 JaroslavČerný and other members of the Governing Body of the Queen’sCollege (ca.1963–1964; identification with the kind help of Dr Michael Riordan, archivist of St. John’sCollege and The Queen’sCollege, Oxford) (archive of CIE, gift of J.Černý’s family) JAROSLAV ČERNý PES XXIV/2020 121 Hana Navratilova University of Reading, University of Oxford hana.navratilo[email protected] vytváření nového státu. Toto spojení vědy amimovědeckých zájmů bylo chápáno pozitivně jako prostředek všeobecné kultivace československých zahraničních vztahů avnemalé míře plnilo svůj účel. Za druhé světové války pracoval ještě pro exilovou vládu Edvarda Beneše. Po Únoru1948 se nevrátil zpobytu ve Velké Británii aneprojevil dostatečnou loajalitu ke komunistickému režimu, což vedlo ktomu, že byl zbaven československého občanství. Jeho pozice v Egyptě tímto neutrpěla, naopak mu možná usnadnila práci; paradoxně Egypťany nebyl vnímán jako příslušník bývalého impéria, přestože byl reprezentantem britské akademické obce. Vdobě přípravy núbijské akce UNESCO se jako evropský vědec s bohatým zázemím mezinárodních kontaktů mohl Černý stát partnerem egyptských badatelů anapomoci obnovení mezinárodní spolupráce, která byla v50.letech omezena. Působil proto opakovaně ve službách mezinárodního společenství, zejména při dokumentaci ohrožených památek. Vjeho době se egyptologie chopila inástroje, který měl být plně doceněn až později azcela až snástupem digitalizace vnedávné době– takzvaných výzkumných infrastruktur, tedy například systematických oborových bibliografií, které později přijaly technologii databází. Zde stojí za zmínku, že Černý propagoval apodporoval jak projekt Topographical Bibliography, tak iAnnual Egyptological Bibliography, aobě se dočkaly systematického rozvoje právě vpozdějších desetiletích jeho života. Egyptologie těží zjeho odkazu dodnes. Svazky jeho knihovny jsou součástí odborné knihovny Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy ajeho archiv uložený vOxfordu je opakovaně využíván vědci zcelého světa. Jeho vklad do historie egyptologie zůstává právě takový, jako byl Černý sám– stále otevřený aživý. výběr archivních praMenů (podLe objeMu MateriáLu) Archiv Griffith Institute, University of Oxford Archiv Institut français d’archéologie orientale, Káhira Archivy Univerzity Karlovy, Akademie věd ČR, Kanceláře prezidenta republiky, Národního muzea; Národní archiv, Praha Archiv University College, London Archiv města Plzně Archivy univerzity vTübingen, berlínských muzeí, Metropolitan Museum of Art, University of Pennsylvania adalší výběr pubLikací ojarosLavu černéM James, Thomas Garnet Henry 1971 „Jaroslav Černý“, The Journal of Egyptian Archaeology 57, s.185–189. Málek, Jaromír 1998 „Life and Achievements of Czech Egyptologist Jaroslav Černý (1898–1970)“, Archiv orientální 66, s.27–30. Navratilova, Hana 2018a „Layered Agendas: Jaroslav Černý, Stateless Egyptologist between Decolonization and the Cold War“, Práce z dějin Akademie věd 10, s.53–57. 2018b „The Road to Mounira: Jaroslav Černý at the IFAO“, Bulletin de l’Institut français d’archéologie orientale 118, s.283–316. Růžová, Jiřina 2010 Písař Místa pravdy. Život egyptologa Jaroslava Černého / The Scribe of the Place of Truth. The Life of the Egyptologist Jaroslav Černý, Praha: Libri.