Odešel nestor české germanistiky: vzpomínka na profesora Zdeňka Masaříka (23. 3. 1928–19. 10. 2016)
Abstract
313
Full text
issn 0008-7386 © filozofická fakulta, univerzita karlova vpraze ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 99, 2017, Č. 2, S. 313–318 ODEŠEL NESTOR ČESKÉ GERMANISTIKY: VZPOMÍNKA NA PROFESORA ZDEŇKA MASAŘÍKA (23. 3. 1928–19. 10. 2016) Dne 19. 10. 2016 ztratila česká germanistika svého předního představitele, který více než půl století výrazně ovlivňoval směr jejího dalšího rozvoje, vynikajícího vědce, uznávaného nejen doma, ale ivzahraničí, pedagoga, jemuž se podařilo vychovat několik generací českých germanistů. Především však člověka, který dokázal nejen otevřeně říkat svůj názor, ale který byl také vždy připraven poradit apomoci. Takový byl azůstane vnašich vzpomínkách profesor Dr. Zdeněk Masařík, DrSc. Celý život profesora Masaříka byl spjat sMoravou: srodnými Nemoticemi, do nichž se stále vracel, aby při fyzické práci načerpal novou energii, apředevším s Brnem ajeho filozofickou fakultou. Zde vystudoval ruštinu, němčinu ahudební vědu aod ukončení studia vroce 1953 působil na Institutu germanistiky anordistiky. Více než dvacet let stál vjeho čele, byl vedoucím redaktorem časopisu Brünner Beiträge für Germanistik und Nordistik (BBGN), vedl doktorské studium. Nesmazatelnou stopu zanechal Zdeněk Masařík ale ina Slezské univerzitě vOpavě, kde vdevadesátých letech minulého století pomáhal zakládat oddělení germanistiky na Institutu cizích jazyků, ana Ostravské univerzitě, kde se výrazně podílel na formování odborné profilace tamější germanistiky. Působnost profesora Masaříka se ale neomezovala jen na Moravu. Zjeho iniciativy vznikl vroce 1999 Svaz germanistů České republiky. Jako jeho první předseda, později jako čestný předseda, šířil vždy myšlenku spolupráce mezi jednotlivými germanistickými pracovišti avýrazně se zasloužil oto, že se konference Svazu staly nejen příležitostí kvýměně zkušeností germanistů ze všech koutů České republiky, ale imístem přátelských setkání. Profesor Zdeněk Masařík byl uznávanou autoritou doma ivzahraničí. Již jako student navázal během studijního pobytu vLipsku, kde byli jeho učiteli např.Theodor Frings nebo Ludwig Erich Schmitt, své první zahraniční kontakty. Zahraniční stáže (např.vMarburgu nebo Würzburgu), účast na konferencích vNěmecku, Rakousku, Polsku, Rusku, Holandsku, Anglii či Japonsku, působení vMezinárodní vědecké radě při Ústavu pro německý jazyk vMannheimu mu přinesly řadu podnětů azároveň mu umožnily prezentovat ivýsledky vlastního bádání. Za ně mu bylo vroce 1983 uděleno jedno znejvyšších německých ocenění pro lingvisty— Cena Jakoba aWilhelma Grim mů. Vědecké dílo profesora Masaříka zahrnuje jak diachronní, tak synchronní pohled na jazyk. Zprací věnovaných vývoji německého jazyka je třeba vyzdvihnout především dvě jeho monografie: Die mittelalterliche deutsche Kanzleisprache Südund Mittelmährens (Brno, 1966) aDie frühneuhochdeutsche Geschäftssprache in Mähren (Brno, 1985). Zdeněk Masařík vnich navázal na práce jednoho znejvětších znalců německých dialektů na území Čech aMoravy Ernsta Schwarze, jenž chápal Moravu jako prostor, ve kterém docházelo ke střetávání východostředoněmeckých abavorských dialektů. Zdeněk Masařík se rozhodl prověřit, jak se oba tyto nářeční vlivy projevují na Moravě vobdobí rané nové němčiny, kdy se němčina stala jazykem kanceláří celé řady moravských měst. Ve své první publikaci uvádí jako příklad prolínaní znaků obou dialektálních oblastí jazyk kanceláří Jihlavy, Brna, Modřic aUherského Hradiště Lenka Vaňková OPEN ACCESSOPEN ACCESS
314 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 99, 2017, Č. 2 apoukazuje na rozdíly mezi nimi ajazykem užívaným vkancelářích jihomoravských měst (Mikulova, Znojma nebo Valtic) ajazykem severní části střední Moravy (Moravské Třebové aLitovle). Vdruhé monografii rozšířil Zdeněk Masařík svůj pohled na celou Moravu, takže se mu podařilo podat ucelený obraz otom, jak se oba hlavní nářeční vlivy projevují vjednotlivých kancelářích moravských měst. Obě publikace profesora Masaříka se staly pro další badatele velice cenným zdrojem informací opostavení němčiny na Moravě adodnes patří knejčastěji citovaným pracím české germanistiky. Problematice stratifikace německých dialektů na Moravě je věnována celá řada článků publikovaných vdomácích izahraničních časopisech asbornících.1 Ve svém výzkumu se profesor Masařík zaměřoval také na otázky syntaxe aproblematiku vývoje astratifikace spojek.2 Vyhodnocení dosavadního výzkumu německého úředního jazyka na Moravě přinesl ve svých pozdějších pracích, např.Die Erforschung der frühneuhochdeutschen Kanzleisprache in Mähren. Ergebnisse und Ausblick (in: Greule, A. (ed.): Deutsche Kanzleisprachen im europäischen Kontext. Wien, 2001, s.75–84). Uznání mezi germanisty si profesor Masařík získal nejen svými pracemi zoblasti vývoje německého jazyka, ale ičlánky, ve kterých se zabýval otázkami současného jazyka, ato především zhlediska česko-německé jazykové konfrontace. Zajímaly ho hlavně dva okruhy problémů: vyjádření modality vněmčině ačeštině3 aužití částic vobou jazycích.4 1 Přehled publikací Zdeňka Masaříka od roku 1954 do roku 1988 najdeme včlánku Jaromíra Zemana (1988): Prof. PhDr. Zdeněk Masařík, DrSc., zum 60. Geburtstag. BBGN, VI, s.6–13. Publikace dalšího období (1999–1998) uvádí Jiřina Malá (1998): Prof. PhDr. Zdeněk Masařík, DrSc., zum 70. Geburtstag. Studia Minora Facultatis Philosophicae Universitatis Brunensis, 3, s.11–14. Poslední etapa publikační činnosti je zachycena včlánku Lenky Vaňkové Einleitend: Erinnerung an zwei wichtige Jubiläen. Prof. PhDr. Zdeněk Masařík, DrSc. Acta Facultatis Philosophicae Universitatis Ostraviensis. Studia Germanistica, 3, s.7–10. Stručný výběr zpublikační činnosti viz lev (2008): Masařík, Zdeněk. In: Černý, J. — Holeš, J. (eds.): Kdo je kdo vdějinách české lingvistiky, Praha, s.418–419, nebo medailón L. Spáčilové Laudatio anlässlich des 85. Geburtstags von Prof. PhDr. Zdeněk Masařík, DrSc. Acta Facultatis Philosophicae Universitatis Ostraviensis. Studia Germanistica, 12, 2013, s.107–110. 2 Zřady prací uveďme např.Zu Bestand und Entwicklungstendenzen der hypotaktischen Konjunktionen des Frühneuhochdeutschen in Mähren. BBGN, IV, Brno, 1984, s.15–55; Die Entwicklung der finalen Konjunktionen des Frühneuhochdeutschen in Mähren. In: Brücken. Germanistisches Jahrbuch DDR-ČSSR, 1986/87, s.173–180; Zur Wiedergabe der konditionalen Relation in den frühneuhochdeutschen Dialekten Mährens. In: E. Koller— W.Wegstein— N. R. Wolf (eds.), Bairisch-österreichische Dialektforschung. Würzburg, 1989, s.187–193. 3 M. Grepl— Z. Masařík (1974): Zur Kategorie der Modalität im Deutschen und Tschechischen— aus konfrontativer Sicht. Deutsch als Fremdsprache, 6, s.370–377; Ein Ausdrucksmittel der Modalität im Deutschen und Tschechischen aus konfrontativer Sicht. In: W.Roggausch (ed.): Dokumentation und Materialien. Germanistiktreffen Bundesrepublik Deutschland— ČSFR. Bonn, 1993, s.205–215. 4 Zur Partikellexikographie aus konfrontativer Sicht. In: Sborník prací Filozofické fakulty brněn ské univerzity, 8, 1992, s.35–42. OPEN ACCESS
LENkA vAňkOvá 315 Profesor Masaříka nebyl pouze zaníceným vědcem, ale inadšeným pedagogem, který dokázal ve svých studentech probudit zájem oobor. Není divu, že řada znich dnes úspěšně působí na germanistických pracovištích naší republiky. Ikdyž měl pověst přísného učitele, cenili si jeho studenti vždy jeho smysl pro spravedlnost apředevším ochotu poradit apomoci. Pro své žáky akolegy, pro české germanisty zůstane Zdeněk Masařík člověkem, který svou odbornou erudicí, zanícením pro obor, vitalitou aživotním optimismem byl vzorem nám všem. Lenka Vaňková | Katedra germanistiky, Filozofická fakulta Ostravské univerzity | Reální 5, 701 03 Ostrava 1 [email protected] OPEN ACCESS