Vzdělávání sociálních pracovníků v kontextu profesionální péče o sebe

Vzdělávání sociálních pracovníků vkontextu profesionální péče osebe Petra Neumannová ABSTRAKT Článek vychází z diplomové práce se stejným názvem, která se věnuje sebepéči sociálních pracovníků sdůrazem na zapojení vzdělavatelů vsociální práci. Článek shrnuje zjištění provedeného výzkumu. Cílem výzkumu je popsat, jak připravují vzdělavatelé sociální pracovníky na výkon profese vkontextu profesionální péče osebe. KLÍČOVÁ SLOVA sociální práce, sebepéče, vzdělávání, student, duševní zdraví ABSTRACT The article is based on a diploma thesis with the same title. The thesis is about the self-care of social workers with an emphasis on the engagement of educators in social work. The article summarizes the findings of the research. The aim of the research is to describe how educators prepare social workers to perform their professional practice in the context of professional self-care. KEYWORDS social work, self-care, education, student, mental health ÚVOD Součástí práce sociálních pracovníků je zvýšená náročnost vpodobě negativních prožitků astresu, vystavení traumatizujícím událostem iriziko vzniku profesních obtíží, jako je syndrom vyhoření, únava ze soucitu azástupné trauma (Kodymová 2021). Pokud mají sociální pracovníci podporovat klienty aposkytovat kvalitní služby, musí jim být umožněno, aby se mohli starat sami osebe. Péče osebe je způsob podpory sociálních pracovníků, který zmírňuje dopad obtíží na pracovníky, čímž umožňuje poskytovat kvalitní služby klientům (Lee, Miller 2013). Odpovědnost uplatňovat principy sebepéče pro zkvalitnění své práce však neleží pouze na samotných pracovnících. Péče osebe je sdílenou odpovědností mezi sociálními pracovníky, organizacemi avzdělavateli (Monk 2011). Jsem přesvědčena, že stejně jako vzdělavatelé učí ometodách ateoriích sociální práce, měli by také učit studenty, jak se osebe postarat ajak čelit potížím, které vyplývají zpodstaty sociální práce. Vsouladu sautory Grise-Owens aMiller (2021) se domnívám, že pracovníkům mohou chybět kompetence pro zavedení péče osebe do každodenních praktik. Včlánku se věnuji problematice péče osebe, též sebepéče (výrazy používám zaměnitelně jako synonyma), která jsou součástí profesionální péče osebe sama jako celku. Zaměřuji se na zpracování tématu sohledem na zapojení vzdělavatelů a přináším aktuální náhled na to, jak je reálně vyučována na našem území OPEN ACCESS 138 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1–2/2023 profesionální péče sociálních pracovníků osebe samé. Za tímto účelem byla provedena analýza kurikul vysokých avyšších odborných škol vzdělávajících vsociální práci. SEBEPÉČE SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ Autorky Lee aMiller (2013) člení péči osebe na dvě oblasti, které jsou navzájem propojené. Osobní péči osebe vymezují jako „proces cílevědomého zapojení do postupů, které podporují holistické zdraví apohodu sebe sama“ (2013: 98, překlad vlastní),1 kterou dále rozčleňují na fyzickou péči, psychologickou aemocionální péči, sociální péči, volný čas aduchovní péči. Oblast profesionální péče osebe je charakterizována jako „proces cílevědomého zapojení do postupů, které podporují efektivní avhodné využití sebe sama vprofesionální roli vkontextu udržení holistického zdraví apohody“ (2013: 98, překlad vlastní).2 Autorky vytvořily základní struktury pro podporu profesionální péče osebe. První je pracovní zátěž atime-management, který umožňuje efektivní řízení pracovních úkolů. Další se zaměřuje na postupy vedoucí ktomu, aby si pracovník uvědomil svou profesní roli na pracovišti, své silné aslabé stránky atyto nové poznatky využil kefektivnějšímu realizování sama sebe při plnění pracovních cílů. Další klade důraz na činnosti umožňující pracovníkovi uvědomit si aregulovat své reakce na práci. Čtvrtou oblastí je profesionální sociální podpora asebeobhajoba sociálního pracovníka na pracovišti přispívající kvytvoření vhodných podmínek pro péči sociálních pracovníků osebe, vytvářející zdroje opory, případně prosazující změnu pracovních podmínek. Předposlední strukturou je profesní rozvoj, který zahrnuje aktivity pro zvýšení znalostí adovedností. Poslední oblastí je revitalizace azískávání energie pojímající činnosti, kterými si sociální pracovník udržuje aobnovuje síly pro pracovní úkoly na profesionální úrovni (Lee, Miller 2013). ROLE VZDĚLAVATELŮ VSEBEPÉČI SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ Úlohou školy je naučit adepta profese kompetence pro praxi, tudíž je žádoucí, aby byl budoucí profesionál připraven na zátěž, kterou bude prožívat při práci (Myers, Martin, Brickman 2022). Sociální pracovník je osoba, jež získala vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání vbakalářském, magisterském či doktorském programu vodpovídající oblasti (Zákon č.108/2006 Sb.). Sestavování studijních programů na VOŠ aVŠ se řídí Minimálním standardem vzdělávání vsociální práci vydávaným Asociací vzdělavatelů vsociální práci (ASVSP). Standard vymezuje okruhy, ve kterých by měly být vzděláváni studenti sociální práce adefinuje minimální požadavky na kvalitu jejich studijních pro1 Originální znění citace: „Personal self-care is defined as aprocess of purposeful engagement in practices that promote holistic health and well-being of the self“. 2 Originální znění citace: „Professional self-care is understood as the process of purposeful engagement in practices that promote effective and appropriate use of the self in the professional role within the context of sustaining holistic health and well-being“. OPEN ACCESS PEtRa NEUMaNNOvÁ 139 gramů. Zároveň mají školy prostor pro svou specializaci aosobité uchopení témat (Šámalová 2021) avyhodnocují aktuální společenská témata, která začleňují do výuky (Matulayová, Matoušek In: Matoušek 2021). Sebepéče, jakožto základní dovednost, by měla být součástí vzdělávacích standardů akurikul škol apro dosažení plné profesní přípravy by měla být explicitně formulována (Grise-Owens et al. 2018). Pokud není kompetence kpéči osebe zařazena ve vzdělávacím plánu komplexně, autoři Grise-Owens, Miller (2021) upozorňují na riziko pouhého konstatování její důležitosti. Bez odpovědného začlenění do výuky hrozí zatížení studenta, který nebude schopen osebe náležitě pečovat. Vzahraničí Grise-Owens et al. (2018) začali zavádět péči osebe do magisterského programu vroce 2007 apostupně se téma sebepéče stalo součástí studijních osnov. Součástí výuky vzahraničí jsou také mindfulness kurzy. Kupříkladu autorky Lee aHimmelheber (2016) se zabývaly tréninkem mindfulness vrámci semináře terénních praxí. Včeském prostředí se zaměřuje na využití resilienčních technik vpraktickém vzdělávání autorka Punová (2019). Na základě rešerše odborné literatury byla popsána podoba profesionální péče osebe, která je zejména vzahraničí zahrnuta do výuky sociální práce. Jedná se otémata: plán péče osebe anouzový plán, supervize, odolnost, mindfulness, sebezkušenostní výcvik, psychoterapie, trauma-informed social work education zahrnující trauma-informed approach, time-management apracovní prostředí. Tyto oblasti profesionální péče osebe jsou blíže rozpracované ve výše zmíněné diplomové práci. METODOLOGIE Cílem práce bylo popsání přípravy sociálních pracovníků na výkon profese sociálního pracovníka vkontextu profesionální péče osebe zperspektivy vzdělavatelů. Kdosažení cíle byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, jejíž vhodnost je založena na potenciálu strategie odhalovat specifika zkoumaného jevu arůznorodost jeho výskytu (Novotná et al. 2019). Získaná data byla analyzována pomocí kvalitativní obsahové analýzy umožňující zkoumat velké množství dat, které redukuje do formy zásadního sdělení aumožňuje porozumění textu vsociokulturním kontextu (Klapko In: Gulová, Šíp 2013). Data byla získávána vlistopadu roku 2023. Materiály studijních oborů aprogramů byly čerpány zwebových stránek instituce či přímým oslovením vyučujících daných předmětů prostřednictvím e-mailu. Do výzkumného vzorku byly zařazeny dokumenty (kurikula) splňující následující kritéria výběru: (i) dokumenty náleží vzdělávacím institucím poskytující terciární vzdělávání voboru sociální práce, tj.vyšší odborné školy avysoké školy vbakalářském amagisterském stupni vzdělání; (ii) jedná se ovzdělávací instituce jakéhokoliv typu, tj.veřejného, soukromého, církevního atd.; (iii) tyto vzdělávací instituce vykonávají činnost na území České republiky; (iv) dokumenty náleží oborům, které se na dané instituci otevírají; (v) dokumenty jsou platné aaktuální. Zúžení vzdělavatelů pouze na instituce poskytující vzdělávání výhradně voboru/ programu sociální práce bylo odůvodněno zachováním profese sociální práce vjednoznačné podobě tak, jak by profesi upravoval stále projednávaný profesní zákon OPEN ACCESS 140 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1–2/2023 osociálních pracovnících, zvyšováním kvality výkonu sociální práce afaktem, že absolventům příbuzných oborů chybí profesní kompetence sociální práce. Zvýše uvedeného plyne, že vzorek zahrnuje dokumenty vysokých škol, které nabízí studijní programy podle Klasifikace oborů vzdělání 2013 (CZ-ISCED-F 2013) pod kódem: 0923— sociální práce aporadenství. Podobně jsou do vzorku zahrnuty jen dokumenty těch yšších odborných škol, které poskytují kvalifikaci vprogramech ze skupiny oborů pedagogika, učitelství asociální péče spříslušnými kódy: 75-32-N/01 sociální práce; 75-32-N/03 sociální ahumanitární práce; 75-32-N/05 sociálně právní činnost; 75-32-N/07 pastorační asociální práce. Ze vzorku byly odebrány akreditace na dostudování, materiály institucí stzv.dobíhajícím programem aobory, které jsou sice akreditovány, ale vsoučasné době již studium není nabízeno. Výzkumný vzorek zahrnul dvacet jedna institucí. Celkový počet oborů včetně specializací bylo třicet šest na jedenácti vysokých školách ajedenáct programů na deseti vyšších odborných školách. SHRNUTÍ VÝZKUMNÝCH VÝSLEDKŮ Na základě výstupů práce lze konstatovat, že koncept péče osebe již proniká do vzdělávacích oborů aprogramů na vysokých avyšších odborných školách. Na základě výzkumu lze prohlásit, že se přístup vzdělávacích institucí příliš neliší iproto, že žádná instituce nenabízí samostatný předmět péče osebe. Celkově lze říci, že vyjádření ktématu péče osebe je vsylabech stručné. Explicitně zmíněna péče osebe či sebepéče byla ve dvanácti oborech aprogramech na pěti vysokých školách atřech vyšších odborných školách. Termín byl nalezen vtěchto předmětech (názvy byly kvůli anonymizaci změněny): etika, pastorace, psychohygiena, psychologie, sociální práce, supervize kpraxi, teorie ametody sociální práce, zdraví anemoc avpředmětu zabývající se přípravou studujících na praxi. Profil předmětů byl vpěti případech povinný, šest předmětů bylo povinně volitelných ajeden volitelný. Kurikula obsahovala obě dimenze péče osebe ikvůli tomu, že jsou vzájemně propojené. Výuka tedy zahrnovala iučení dovednostem aznalostem, které lze uplatnit ivosobním životě. Například výukou předmětů zaměřených na volný čas, seberealizaci, kvalitu života, štěstí aspokojenost vkaždodenním životě. Je však patrná převaha profesionální péče osebe. Vdiplomové práci byly dále popsány způsoby, jakým je péče osebe zobrazena vkurikulech suvedenými ukázkami ze sylabů. Pro účely tohoto článku uvedu některá zjištění pouze stručně. Plán péče osebe je zmíněn vsylabech na jedné vysoké škole. Psychohygiena je vyučována jako samostatný předmět ijako součást jiných předmětů, nejčastěji je spojována se sebezkušenostním prvkem či relaxací. Supervize je vsylabech spojována spéčí osebe aodolností. Odolnost je vkurikulech většinově uvedena jen jako pojem, který není dále rozveden. Mindfulness prvky jsou vsylabech zastoupeny nejméně ajako součást jiného předmětu. Sebezkušenostní oblast apsychoterapie jsou vyučované jako součást jiných předmětů ivsamostatných předmětech srozvíjející se tendencí. Trauma-informed approach byl nalezen vsylabech ve spojení spéčí osebe. Time- -management je vyučován jako samostatný předmět, ale převážně je vkurikulech OPEN ACCESS PEtRa NEUMaNNOvÁ 141 zobrazen jen jako pojem. Vsylabech vyšších odborných škol je téma pracovního prostředí okrajově zmíněno, na vysokých školách je vyučované spíše na magisterské úrovni studia. Zvýsledků vyplývá, že oblasti profesionální péče osebe sama jsou zakomponované do kurikul studijních oborů aprogramů, často však nejsou vsylabech zmíněné vpřímé souvislosti spéčí osebe ana učivo není nahlíženo zpohledu sebepéče. Takto zaměřená výuka je tedy součástí předmětu, který má však ijiné vzdělávací cíle než sebepéči. Při výzkumu byly identifikovány předměty obsahující péči osebe. Nejčastěji byla sebepéče vnějaké podobě vyučována vpředmětech psychologie, teorie ametody sociální práce apsychosociální výcvik, tedy vpředmětech, které jsou zaručeny či doporučovány Minimálním standardem vzdělávání vsociální práci ASVSP. Zkoumané instituce vykazovaly různé množství předmětů věnující se sebepéči, stejně tak se lišila ičasová dotace na sebepéči ve výuce. Počet předmětů vjednotlivých oborech aprogramech obsahující oblasti péče osebe se různil. Množství předmětů, kde se objevily oblasti péče osebe, se voborech aprogramech pohyboval od jednoho do devíti kurzů. Přesný rozsah výuky péče osebe vpředmětech zkurikul není možné zjistit. Celková časová dotace na předmět se týká všech cílů předmětu avšech bodů vanotacích či obsahů vsylabech. Péče osebe tvoří jen část výuky předmětů. Nejpříznivější výsledky vykazoval obor/program, který se věnoval péči osebe vrozsahu sedmi vyučovacích předmětů. Těchto sedm předmětů bylo vyučováno dvanáctkrát za celkovou standardní dobu studia, tj.pět předmětů bylo vyučováno dvousemestrálně adva předměty jednosemestrálně. DISKUZE Provedený výzkum poskytl přínosný pohled na podobu kurikul astav výuky péče osebe na vysokých avyšších odborných školách. Lze konstatovat, že téma péče osebe již proniká do vzdělávacích oborů aprogramů na českých školách. Oproti zahraničí, kde jsou do vzdělávání zakomponovány ucelené kurzy péče osebe (Grise-Owens et al. 2018), žádná česká vzdělávací instituce nenabízí samostatný předmět péče osebe. Vzdělávání vzahraničí obsahuje také kurzy zaměřené na mindfulness, které přednášející evaluují avýsledky publikují (Lee, Himmelheber 2016). Oproti zahraničí jsou dle tohoto výzkumu mindfulness techniky na českých školách zastoupeny nejméně apouze jako dílčí součást jiného vyučovaného předmětu. Přestože na žádné zpředmětných institucí není vyučován ucelený kurz, byl vkurikulech nalezen explicitní termín péče osebe. Vzhledem ktomu, že výraz byl nalezen vpředmětech převážně volitelného profilu, lze spekulovat otom, jakou hodnotu pro studenty signalizuje akolik budoucích sociální pracovníků se při studiu ve skutečnosti setká svýukou péče osebe. Dle mého názoru je zakomponování péče osebe do sylabů podstatným krokem vpřípravě studentů na praxi zhlediska získání odpovídajících kompetencí. Domnívám se, že zařazení konceptu péče osebe do výuky povinného předmětu dává studentovi najevo její opodstatněnost bez podceňující tendence, před čímž varují autoři Grise-Owens, Miller, Eaves (2016). Začlenění péče OPEN ACCESS 142 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1–2/2023 osebe do výuky ve volitelném předmětu by mohla mít za následek opětovné přenášení odpovědnosti na studenty. Výzkum identifikoval oblasti profesionální iosobní péče osebe vsylabech vzdělávacích institucí. Vzhledem ktomu, že nalezené oblasti vkurikulech nebyly vsylabech přímo spojené spéčí osebe, mohou ale inemusí být vyučujícími vnímané jako součást péče osebe. Otázkou tak zůstává, do jaké míry je výuka vnímaná jako péče osebe pedagogy istudujícími. Pokud téma není vyučujícími podané explicitně, nemohou být studenti vedeni kholistickému pohledu na sebepéči, což může způsobovat zvýšení tlaku na studenty. Jak píší Grise-Owens aMiller (2021), výuka sebepéče včeském prostředí je tak vystavena riziku kontraproduktivnosti praktikování sebepéče studujícími. Zvýsledků výzkumu vyplývá, že je pro české prostředí typický velký rozptyl počtu předmětů na jednotlivých školách, které oblasti sebepéče obsahují. Rozptyl ukazuje na roztříštěnost péče osebe ana neuchopení tématu systematicky zpozice systémové instituce, na rozdíl od USA, kde péči osebe zastřešuje například NASW. Zůstává otázka účinnosti výuky vpřípravě voblasti sebepéče, která by mohla být ovlivněna frekvencí oblastí vjednotlivých předmětech ve studijních plánech. Přílišný počet předmětů se zaměřením na péči osebe by mohl znamenat rozbředlost, nesouvislost anekomplexnost kontextu péče osebe ve výuce. Zároveň neustálé opakování podobných informací může ustudentů vyvolat negativní pohled na problematiku anechuť kpraktikování péče osebe. Naopak nízký počet předmětů se zaměřením na péči osebe by mohl znamenat nedostatečnou pozornost vzdělávacích institucí či jejich neochota vnímat ji jako podstatnou. Domnívám se, že obě možnosti výskytu kurzů mohou odradit od praktikování péče osebe apřispívat kjejímu podceňování, nebo posilování zvyklosti přesouvání odpovědnosti péče osebe na studující. Výzkumné šetření také odhalilo, že včeském prostředí se výuce sebepéče na školách věnuje různá časová dotace. Domnívám se, že sohledem na úmysl zamezit podceňování péče osebe vpraxi sociálních pracovníků, by časová dotace předmětu měla být stejná jako ujiných povinných předmětů, stejně jako nároky kladené na studenty zhlediska úspěšného absolvování kurzu. Výzkum ukázal, že se na školách lišil rozsah výuky takto zaměřených předmětů (nejčastěji se sebezkušenostní částí) ve stejných oborech aprogramech podle formy výuky, tj.prezenční/denní akombinované/dálkové studium. Nabízenou odpovědí je, že časové rozložení výuky se vjednotlivých formách studia liší. Například vkombinované/dálkové formě studia se klade větší důraz na samostudium, ve kterém se sebezkušenostní části obtížněji realizují. Dle mého názoru by studenti neměli být ochuzeni osebezkušenostní obsah výuky ani vpřípadě kombinovaného studia. Příprava na výkon povolání sociálního pracovníka by měla být uvšech forem stejná, tedy ivoblasti péče osebe. Při srovnávání výsledků tohoto výzkumu se zahraniční literaturou byly nalezeny rozdíly ve výuce profesionální péče osebe na školách, které nabízí obor sociální práce. Zatímco vzahraničí je zdůrazňována potřeba vypracování plánu péče osebe (Grise-Owens, Miller, Eaves 2016), včeském prostředí byl tento plán vkurikulech zmíněn jen jednou. Ztéto jednotlivosti lze usoudit, že zmíněný nástroj profesionální péče osebe stojí mimo pozornost českých vzdělavatelů. Voblasti přípravy studentů vrámci odborné praxe se zahraniční vzdělavatelé zaměřují na zvyšování odolnosti studujících (Mack 2021), podobně jako včeském prostředí Punová (2019), ato OPEN ACCESS PEtRa NEUMaNNOvÁ 143 i uspořádáním workshopů na toto téma, které zmiňuje zahraniční ičeská literatura. Výzkum ukázal, že vČechách se téma odolnosti již objevuje vkurikulech vzdělávacích institucí, není však akcentován všemi. Analýza kurikul odhalila, že téma pracovního prostředí je součástí seminářů kodborné praxi či existuje jako samostatný předmět. Česká kurikula však nezahrnovala aktivní přístup ke změně pracovních podmínek či obhajobu sebepéče. Zahraniční vzdělavatelé naopak pojímají výuku organizační kultury jako součást profesionální péče osebe. Zvýzkumu vyplynulo, že pozornost organizační kultuře věnují české vysoké školy spíše na magisterské úrovni studia. Oblast pracovního prostředí tedy vkurikulech vzdělávacích institucí vsociální práci nemá své pevné místo. Vzhledem ktomu, že výuka sociální práce vzahraniční zahrnuje trauma-zohledňující přístup (Lewis et al. 2022), který se objevuje ve studijních plánech pouze na jedné české vysoké škole, usuzuji, že tento přístup nebyl ještě českými vzdělavateli uchopen. Přesto lze konstatovat, že čeští vzdělavatelé vsociální práci se vsoučasnosti začínají přibližovat zahraničním institucím. Výzkum identifikoval vexistujících předmětech prostor ataké příležitost kzakomponování konceptu péče osebe do výuky. Například tam, kde se zmiňuje příprava na praxi, zahraniční etické kodexy aprofesionalita sociálních pracovníků. Při porovnání výsledků této práce se studií od Hubíkové (2018) nebyly nalezeny významné rozdíly ve vnímání současné podoby vzdělávání vsociální práci zhlediska péče osebe. Studie podobně považovala výuku sebepéče za okrajovou. Ze závěrů Hubíkové (2018) také plyne, že příprava studentů nezahrnuje praktické nácviky. Tato skutečnost se nekryje svýsledky tohoto výzkumu, které ukazují, že nácvik dovedností je již součástí vzdělávacího systému. Musím však podotknout, že tento výzkum se nezabýval okolnostmi nácviku podrobněji. Skutečnost je také ovlivněna tím, že zkoumané obory aprogramy jsou většinově nově akreditovány splatností po roce 2018, tudíž jejich absolventi se uplatňují vpraxi až nyní. Studie zroku 2018 pracovala srespondenty, jejíž odborná příprava měla odlišnou podobu. Provedená výzkumná sonda ukázala, že zůstává prioritou zakomponování péče osebe do Minimálního standardu vzdělávání vsociální práci ASVSP, protože zahraniční zkušenosti ověřené výzkumy považují za nejvíce vyhovující řešení začlenění péče osebe do výuky formou samostatného předmětu péče osebe. Dále je vhodné zakomponovat téma do českého etického kodexu sociálních pracovníků. Profesionální péče osebe sama je zahraničními autory (Grise-Owens, Miller 2021) percipována jako jedna zklíčových kompetencí sociálního pracovníka, aje tak ireflektována vzahraničních etických kodexech (NASW 2021). Tato skutečnost se na základě provedeného výzkumu neobjevila včeském prostředí. Vzhledem kvýsledkům tohoto výzkumu lze usoudit, že včeském prostředí není dosud profesionální péče osebe vnímaná jako kompetence sociálního pracovníka, protože výzkum nezjistil pojmenování profesionální péče osebe jako kompetence sociálního pracovníka vkurikulech vzdělávacích institucí. Profesionální péče osebe není uvedena apojmenována ani jako kompetence vetických kodexech. Pokud by byla profesionální péče osebe na našem území vnímána jako kompetence, promítla by se tak vkurikulech aetických kodexech. Oproti zahraničí, kde profesionální péče osebe vsociální práci vychází zetické odpovědnosti (NASW 2021) ado vzdělávání je včleňována jako etický požadavek (Newell, Nelson-Gardell 2014), současný stav bádání včeském prostředí neukazuje na pevné spojení péče osebe setickou praxí vsociální práci. OPEN ACCESS 144 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1–2/2023 ZÁVĚR Jsem přesvědčena, že rozvoj péče osebe velice ovlivňuje profesionalizaci sociální práce apředstavuje významnou perspektivu vbudoucnosti sociální práce jako oboru apraktické disciplíny. Péče osebe se pomalu stává amusí stát nepostradatelnou součástí života sociálních pracovníků. Stejně jako ostatní kompetence sociální práce ipéče osebe vyžaduje rozvoj atrvalou pozornost ze strany pracovníků, zaměstnavatelů avzdělavatelů. Dle mého názoru, jsou právě vzdělávací instituce významnými činiteli vprocesu osvojení sebepéče studenty aodpovědné za duševní zdraví studujících ipracovníků. Zejména proto, že školy mají kapacitu nabízet podpůrné, bezpečné prostředí pro pravidelné, systematické adostupné přisvojení si péče osebe. Studenti se tak učí nejen zvládat své současné náročné situace, ale také si naučené dovednosti odnesou do své budoucí profese iosobního života. Ztoho důvodu doporučuji systematicky auceleně zakomponovat péči osebe do pregraduálního ipostgraduálního vzdělávání vsociální práci, stejně jako do celoživotního vzdělávání, aby se neustále rozvíjela jak kompetence sociálních pracovníků, tak samotný koncept péče osebe. Závěry zvýzkumu mohou posloužit vzdělávacím institucím, profesním organizacím asdružením, které by měly obhajovat péči osebe na profesionálním poli, iniciovat proměnu obsahu výuky asystémovou změnu podmínek. LITERATURA GRISE-OWENS, Erlene aMILLER, J.Jay. 2021. The Role and Responsibility of Social Work Education in Promoting Practitioner Self-Care. Online. Journal of social work education. roč. 57, č.4, s.636–648. ISSN 1043–7797. Dostupné z: https://doi.org/10.108 0/10437797.2021.1951414. [cit.2023-07-18] GRISE-OWENS, Erlene; MILLER, Justin aEAVES, Mindy. 2016. The A-to-Zselfcare handbook for social workers and other helping professionals. Harrisburg: New Social Worker Press, ISBN 9781929109531. GRISE-OWENS, Erlene; MILLER, Justin Jay; ESCOBAR-RATLIFF, Laura aGEORGE, Nicole. 2018. Teaching Note—Teaching Self-Care and Wellness as aProfessional Practice Skill: ACurricular Case Example. Online. Journal of social work education. roč. 54, č.1, s.180–186. ISSN 1043-7797. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/10437797.2017.130877 8 . [cit.2023-08-08]. HUBÍKOVÁ, Olga. 2018. Péče osebe usociálních pracovníků jako součást odborného výkonu sociální práce. Online. Praha: Výzkumný ústav práce asociálních věcí, ISBN 978-807416-352-4. Dostupné z: https://katalog.vupsv. cz/fulltext/vz_466a.pdf. [cit.2023-09-10] KLAPKO, Dušan. 2013. Obsahová analýza textu. In. Gulová L. aŠíp R. (Eds.), Výzkumné metody vpedagogické praxi. Praha: Grada, s.139–167. ISBN 978-80-247-4368-4. KODYMOVÁ, Pavla. 2021. Sociální pracovníci, stres apéče osebe. Revue sociálnych služieb. roč. 1, č.2, s.153–168. ISSN 2729-9120. Dostupné z: https://doi.org/https://doi. org/10.34135/rss.210203. LEE, Jacquelyn J. aHIMMELHEBER, Sarah A. 2016. Field Education in the Present Moment: Evaluating a14-Week Pedagogical Model to Increase Mindfulness Practice. Online. Journal of social work education. roč. 52, č.4, s.473–483. ISSN 1043-7797. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/10437797.2016.121527 4. [cit.2023-08-10]. LEE, Jacquelyn J. aMILLER, Shari E. 2013. ASelf-Care Framework for Social Workers: OPEN ACCESS PEtRa NEUMaNNOvÁ 145 Building aStrong Foundation for Practice. Online. Families in society. roč. 94, č.2, s.96–103. ISSN 1044-3894. Dostupné z: https://doi.org/10.1606/1044-3894.4289. [cit.2023-10-25]. LEWIS, Laura; MCCLAIN-MEEDER, Kathryn; LYNCH, Michael aQUARTLEY, Marjorie. 2022. Defining aTrauma-Informed Approach to Social Work Field Education: APath Forward for the Profession. Online. Advances in social work. roč. 22, č.2, s.517–532. ISSN 1527-8565. Dostupné z: https://doi. org/10.18060/24941. [cit.2023-09-03]. MACK, Brenda M. 2021. The resiliencyfocused supervision model: Addressing stress, burnout, and self-care among social workers. Online. Advances in social work. roč. 20, č.3, s.596–614. ISSN 1527-8565. Dostupné z: https://doi.org/10.18060/23897. [cit.2023-08-30]. MATULAYOVÁ, Tatiana aMATOUŠEK, Oldřich. 2021. Vzdělávání sociálních pracovníků vČR. In: MATOUŠEK, Oldřich. Profesní způsobilost avzdělávání vsociální práci. 1.Praha: Nakladatelství Karolinum, s.110–118. ISBN 978-80-246-4904-7. MONK, Lynda. 2011. Self-Care for Social Workers: Aprecious commodity, an ethical imperative. Online. Perspectives. roč. 33, č.1, s.4,5,7. Dostupné z: https://www.yumpu.com/ en/document/read/14975591/self-care-anethical-imperative-bc-association-of-socialworkers .[cit.2021-03-30]. MYERS, Karen; MARTIN, Elisa aBRICKMAN, Kirstiana. 2022. Protecting others from ourselves: self-care in social work educators. Online. Social work education. roč. 41, č.4, s.577–586. ISSN 0261-5479. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/02615479.2020.18612 43. [cit.2023-08-03]. NASW [NATIONAL ASSOCIATION OF SOCIAL WORKERS]. 2021. Code of Ethics: of the National Association of Social Workers. NEWELL, Jason M. aNELSON-GARDELL, Debra. 2014. ACompetency-Based Approach to Teaching Professional Self-Care: An Ethical Consideration for Social Work Educators. Online. Journal of social work education. roč.50, č.3, s.427–439. ISSN 1043-7797. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/10437797. 2014.917928. [cit.2023-0803] NOVOTNÁ, Hedvika; ŠPAČEK, Ondřej aŠŤOVÍČKOVÁ, Magdaléna (ed.). 2019. Metody výzkumu ve společenských vědách. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy. ISBN 978-80-7571-025-3. PUNOVÁ, Monika. 2019. Posilování odolnosti vpraktickém vzdělávání studentů sociální práce. Sociální práce: Vzdělávání vsociální práci. roč. 19, č.2, s.5–20. ISSN 12136204. ŠÁMALOVÁ, Kateřina. 2021. Vzdělávání vsociální práci jako živý organismus svysokou mírou odpovědnosti. In: ŠÁMALOVÁ, Kateřina; NEČASOVÁ, Mirka; KLUMPAR, Tomáš; VOJÍŘOVÁ, Dita aKLEMPOVÁ, Veronika. Zdroje podpory sociálních pracovníků. Praha: Ministerstvo práce asociálních věcí, s.11–18. ISBN 978-807421248-2. Zákon č.108/2006 Sb., zákon osociálních službách. Online. In: Zákonyprolidi.cz. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/ cs/2006-108. [cit.2023-08-06] OPEN ACCESS