Nepočítáme ztráty, zato hledíme vpřed, pane profesore!
Abstract
5
Full text
Nepočítáme ztráty, zato hledíme vpřed, pane profesore! Kateřina Šámalová Koncem března uplynul rok od smrti nestora domácí izahraniční sociální politiky, profesora na katedře sociální práce FF UK, Igora Tomeše, která nás nesmírně lidsky iprofesně zasáhla. Nenadále jsme byli konfrontováni sdějinným milníkem, který rozděloval náš čas života, studia apráce na období „před apo Tomešovi“. Vtouze zachytit fyzické bytí pana profesora aprincipy jeho práce, které nám neúnavně astále laskavě vštěpoval, jsme zcela intuitivně aneřízeně přicházeli snávrhy, jak toto vpraxi realizovat. Snad jako pojistku toho, že jeho myšlenky udržíme při životě aže jim inadále budeme věnovat soustředěnou pozornost arozvíjet je vkontextu stále rychleji se měnících společenských podmínek. Jedním ztěchto návrhů, který získal svoji hmatatelnou podobu, je první číslo Fóra sociální práce vtomto roce, jehož editoriál máte právě možnost číst. Rozhodli jsme se ho zaslouženě věnovat životu adílu našeho kolegy, resp.tématům, která vjeho profesním životě zaujímala výsostné pozice. Ato vše již ne se slzami vočích, ale zcela pevně arozhodně, smyšlenkou jejich dalšího života arozvoje. Ti, kteří pana profesora znali, vědí, že jeho profesní iosobní život byl nesmírně bohatý, ato nejen na úspěchy avítězství, ale ipády aztráty, ke kterým zaujímal zcela specifický vztah. Díky němu ataké prostřednictvím svého neutuchajícího nadšení aintenzivní práce je byl schopen překonávat aproduktivně využívat jako onu pomyslnou hozenou rukavici. Číslo zcela účelově otevíráme právě odborným sdělením Pavly Kodymové, která zživotopisných poznámek prof. Tomeše zpracovala přehled klíčových etap jeho profesního života. Vnásledujích kapitolách pak vybraným znich věnujeme zvláštní pozornost apodáváme svědectví otom, jak témata amyšlenky, se kterými jsme měli prof. Tomeše spjatého, jsou nadále živoucí. Páteř čísla tvoří dvě akademické práce předních spolupracovníků apřátel prof.Tomeše— doc. Kristiny Koldinské adoc. Jakuba Rákosníka. Kristina Koldinská se zamýšlí nad tématem udržitelnosti současné podoby sociálního práva vkontextu moderních společenských výzev adoc. Rákosník přináší cennou reflexi kontinuity Tomešova nahlížení na problematiku sociálního státu na podkladě jeho celoživotní publikační tvorby. Je nám dále velkou ctí, že součástí tohoto čísla může být také autentický, dosud nepublikovaný, rozhovor sprof. Tomešem, který sním vr. 2012 vedl dr. Dalibor Státník aredakčně ho upravil doc. Jakub Rákosník. Rozhovor je cenným nejen svým obsahem, tak jak bychom přirozeně očekávali, ale také živoucí atmosférou, kterou jeho přečtení navozuje. Sekce dalších odborných sdělení je pak věnována celé mozaice témat. Ojednom zpozdních témat prof. Tomeše, kterým byly sociálně politické důsledky digitální revoluce, pojednává jeho blízký spolupracovník apřítel, Petr Víšek. Následují odborné OPEN ACCESS
statě doktorandů prof. Tomeše, kteří svými příspěvky zvýrazňují snad už inventární témata zjeho tvorby. Petr Vojtíšek se zabývá reflexí principů Tomešovy práce vpraxi odborného konzultanta, které se autor vterénu věnuje. Následuje příspěvek autorů Kateřiny Šámalové aFilipa Novotného, kteří se vposledních letech účastnili rozvojové spolupráce mezi ČR aMoldavskem na vytvoření systému dalšího vzdělávání sociálních pracovníků. Odborné statě uzavírá svými dvěma texty Melanie Zajacová, která opětovně revitalizuje myšlenku netradičního terminologického pojetí sociální práce, kterou prof. Tomeš vkontextu jejích specifických cílů označoval pojmem socionomie. Avposledním znich spolu sPetrem Víškem oznamuje obnovu činnosti Národního centra sociálních studií— organizace, kterou prof. Tomeš spolu se svými kolegy vroce 2002 zakládal. Za odbornými sděleními následuje studentská práce Andrey Dvořákové, diplomantky prof. Tomeše, která se ve své kvalifikační práci zamýšlela nad proměnami mezigeneračních vztahů vrodině. Na konci čísla má pak čtenář možnost se zprostředkovaně seznámit se dvěma odbornými publikacemi. První znich je týden po smrti pana profesora vydaná monografie pod názvem Povinná sociální solidarita, jejíž rukopis mi vprosinci 2017 sdůvěrou sobě vlastní předal se slovy „Kateřino, ateď je to Vaše“. Šlo oprvní hmatatelný důkaz otom, že jeho dílo má nezdolný potenciál aje schopno samostatného života, kterým svého autora přežívá. Recenzi tohoto díla připravila dlouholetá spolupracovnice apřítelkyně prof. Tomeše, Bohumila Čabanová. Druhou recenzi přináší Lucie Flekačová kdílu Ilsy Sand pojednávající ocitlivosti vpomáhajících profesích. Působení pana profesora apracovní alidský vztah sním byl vždy zdrojem bezbřehé inspirace, která ovšem zcela účelově postrádala rysy volnomyšlenkářství. Byla nesmírným přínosem právě proto, že poskytovala jednoznačné výklady abyla argumentačně pevná. Věřím, že po přečtení jednotlivých příspěvků nabyde čtenář dojmu, že se týmu aodchovancům prof. Tomeše daří uplatňovat jím formulované zásady adále kultivovat esence témat, se kterými nás on sám po tak dlouhý čas fascinoval apodněcoval!