scieee AI-readable full text Open interactive document viewer

Úvodní slovo

Šebesta, Karel,Škodová, Svatava

Abstract

5

Full text

Úvodní slovo Vážené čtenářky, vážení čtenáři, otevíráte další číslo časopisu Nová čeština doma ave světě, které je vroce 2021 číslem druhým vpořadí akteré je navíc číslem speciálním. Texty zahrnuté vtomto čísle jsou výběrem zpříspěvků, které zazněly na X. mezinárodním sympoziu očeštině jako cizím jazyku Bohemistika 2021 spodtitulem Prostor pro setkávání jazyků, literatur akultur.1 Sympozium se uskutečnilo 10.–14.srpna 2021 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vPraze. Již tradičně proběhlo v rámci Letní školy slovanských studií azcela nově jej pořádal nejen Ústav bohemistických studií, ale iÚstav českého jazyka ateorie komunikace aÚstav české literatury akomparatistiky FF UK. Sympozium bylo po dlouhé době jednou zprvních akcí, která se uskutečnila vprezenční podobě ana kterou se sjeli izahraniční hosté. Je však pravda, že prezentující ze vzdálenějších částí světa se ksympoziu mohli připojit pouze online. Na půdě Filozofické fakulty se setkalo okolo 50 sympozistů adalších přibližně 20 bylo přítomno online. Sympozium je od svého počátku určeno odborné veřejnosti zajímající se oproblematiku češtiny, české literatury ačeské kultury v mezinárodním kontextu v širokém smyslu slova, s důrazem na tři hlavní tematické okruhy: (a) češtinu ajiné jazyky, zejména ve vazbě na jazykové kontakty, užívání češtiny nerodilými mluvčími audržování, předávání arozpad zděděného jazyka; (b) českou literaturu ačeskou kulturu v mezinárodním kontextu, zejména ve vazbě na překlady apozici české literatury mezi zahraničními čtenáři; (c) jazykové vyučování aučení. Včísle časopisu, které otevíráte, jsou prezentovány příspěvky zaměřené speciálně na zkoumání češtiny jako cizího jazyka, dále na její didaktické zpracování aprezentaci. Vprvním příspěvku Prezentace partikulí ve výuce češtiny pro cizince se A.Adamovičová na základě frekvenční analýzy slovních druhů prvního mluveného korpusu češtiny, Pražského mluveného korpusu, zamýšlí nad možnostmi avhodností prezentace partikulí při výuce češtiny pro cizince. Po stručném představení hlavních výsledků dosažených při zkoumání partikulí vyskytujících se vPražském mluveném korpusu autorka analyzuje učebnice řady Basic Czech zhlediska zastoupení aužití partikulí vučebnicových textech. Jelikož jsou partikule nedílnou součástí běžně mluveného projevu, kterému mimo jiné jejich adekvátní užití přidává na autenticitě apřiroze1 https://bohemistika-2021.ff.cuni.cz/ OPEN ACCESS 6 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2021 nosti, kčemuž se jinojazyčný mluvčí musí postupně propracovat, se vpříspěvku zaměřuje na možnosti prezentace partikulí vkurzech češtiny pro cizince atypy vhodných cvičení při jejich osvojování jinojazyčnými mluvčími. Druhým textem zaměřujícím se na lexikálně-gramatickou složku jazykového plánu češtiny je příspěvek M.Hrdličky České předložky vkomunikaci ive výuce cizinců. Autor na předložkách dokumentuje důležité vývojové tendence voblasti užívání předložek, např.expanzi předložky na nebo koexistenci dvou prepozic vedle. Vpříspěvku dále komentuje vybrané případy užívání předložek afaktory pro selekci předložek vpředložkových spojeních svýznamem místním, časovým, příčinným, účelovým azpůsobovým. Celou problematiku pojímá sohledem na jinojazyčného mluvčího, pro nějž předložky představují mimořádně obtížnou problematiku zvládnutí českého jazyka, apatří proto do oblasti, vníž cizinci často chybují, aje proto vhodné na ni při výuce průběžně upozorňovat ajednotlivá pravidla užívání předložek postupně zpřesňovat. Dalším textem, který se také věnuje užívání tzv.malých slov včeštině, je příspěvek A.Hudouskové Užití spojkových obsahových vět včeštině nerodilých mluvčích. Na základě dat zžákovského korpusu češtiny CzeSL-SGT ajejich srovnání skorpusy rodilých mluvčích (SYN2020, SKRIPT 2012) autorka specifikuje užití obsahových vět svybranými spojkami vjazyce nerodilých mluvčích. Analýza je zaměřena na typické kolokace, jejich nadužívání či podužívání vžákovském jazyce apopis jazykových jevů, jimiž se jinojazyční mluvčí odlišují od úzu rodilých mluvčích. Také tento příspěvek ve své perspektivě směřuje kvýuce češtiny jako cizího/druhého jazyka, neboť jeho výsledky umožňují lépe didakticky zpracovat prezentaci spojek vobsahových větách, ato isohledem na konkrétní jazykovou skupinu. Také další příspěvek míří do didaktické oblasti prezentace češtiny pro cizince. D.Žídková-Gunter vtextu Substantiva podle vzoru kuře ve výuce ČCJ zaměřila svou pozornost na substantiva vázaná kjedinému paradigmatu. Autorka upozorňuje na fakt, že ačkoliv jsou substantiva podle vzoru kuře vučebnicích na samém okraji zájmu aačkoliv se včeštině nevyskytuje větší množství substantiv, která se podle daného vzoru skloňují, přesto některá znich patří nejen kzákladní slovní zásobě, ale navíc jsou velmi frekventovaná. Autorka poukazuje na tuto skutečnost ana nutnost věnovat těmto substantivům ve výuce důslednou pozornost. Vpříspěvku představuje několik textů zahrnujících substantiva řazená kdanému paradigmatu, dále prezentuje některá vpraxi osvědčená cvičení, která mohou doplnit nabídku vučebnicích ČCJ příp. napomoct těm kolegům, kteří preferují výuku bez konkrétního výukového materiálu adávají přednost práci sautentickými texty. Dvojice autorek I.Kolářová aA.Válková vpříspěvku CZEDD aSLAN— online nástroje zaměřené na práci se slovotvorbou češtiny jako druhého/cizího jazyka představuje Czech electronic derivational dictionary aSlovotvorný analyzátor pro výuku češtiny pro cizince, které byly vytvořeny pro systematickou prezentaci slovotvorby češtiny ve výuce nerodilých mluvčích. Oba nástroje vychází zdat učebnicových korpusů cílených na jazykovou úroveň A2, B1 aB2, díky čemuž je možné uchopit frekventované (produktivní) slovotvorné modely, které odpovídají jazykové úrovni uživatele (studenta-cizince). Obě aplikace reflektují základní slovotvorné principy češtiny adůsledně učí nerodilé mluvčí vztahovat odvozená slova ke slovům základovým. OPEN ACCESS NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2021 7 Vposledním příspěvku nazvaném Ideální cizojazyčné/mnohojazyčné já: motivační profily vkurzech češtiny pro Erasmus+ autorka S.Převrátilová popisuje důležitost motivace kučení cílovému jazyku jako klíčový faktor při osvojování cizího jazyka apoukazuje na fakt, že výzkumu motivace kučení se češtině byla dosud věnována pouze malá pozornost. Příspěvek představuje část jejího rozsáhlejšího výzkumu provedeného mezi studenty češtiny vprogramu Erasmus+ na Univerzitě Karlově. Hlavním cílem tohoto příspěvku je představit výzkumný nástroj apotenciál zkoumání motivace kučení se češtině jako cizímu jazyku vkontextu mnohojazyčnosti. Na základě výsledků svého šetření autorka sestavuje motivační profil průměrného studenta Erasmu+ na FF UK. Také recenze tohoto monotematického čísla míří do oblasti didaktiky češtiny jako cizího jazyka. Vprvní recenzi Talking Medicine recenzentka I.Bozděchová představuje dvě učebnice cizího jazyka zoblasti výuky češtiny pro speciální účely, jakou je čeština vlékařském kontextu, resp.čeština pro jinojazyčné studenty medicínských oborů, kteří se vrámci své praxe musí potkávat sčeskými pacienty. Vdruhé recenzi se Z.Laubeová vrací kloňskému životnímu jubileu Jany Hoffmannové. Sborník ktéto příležitosti, nazvaný Jak je důležité míti styl. Pocta Janě Hoffmannové, připomíná široké spektrum jubilantčiných odborných zájmů. Laubeová ve své recenzi navíc laskavě vyzdvihuje ijejí stránku lidskou. Třetí recenze nás seznamuje spřevážně anglicky psanou publikací The Power of Speech: ACritical Reading of Media and Political Texts, jež vznikla za spolupráce českých lingvistů spolskými kolegy. Recenzentka E. Rycheva hodnotí využití kritické diskurzivní analýzy (tzv.CDA), díky níž mohli autoři rozšířit svůj jazykovědný výzkum expresivních prvků vjazyce omultidisciplinární prvky. Poslední recenzovanou publikací tohoto čísla je Korpusová cvičebnice pro studenty češtiny jako cizího jazyka. S.Škodová komentuje první učebnici češtiny jako cizího jazyka, která je postavena výhradně na materiále pocházejícím zČeského národního korpusu. Cvičebnice tak de facto míří hned na dva cíle: umožnit cizincům procvičovat češtinu azároveň je naučit pracovat sČeským národním korpusem jako nástrojem pro vlastní práci při objevování jazyka. Věříme, že vás obsah jednotlivých příspěvků zaujme apřípadně idále inspiruje ve zkoumání češtiny, ato jak češtiny rodilých mluvčích, tak její variety vpodobě češtiny nerodilých mluvčích.2 Prof. PhDr. Karel Šebesta, CSc. aMgr. Svatava Škodová, PhD. 2 Speciální číslo časopisu vzniklo za podpory projektu Univerzity Karlovy Progres Q10, Jazyk vproměnách času, místa, kultury. OPEN ACCESS