Úvodní slovo
Abstract
5
Full text
Úvodní slovo Vážené čtenářky, vážení čtenáři, otevíráte další číslo časopisu Nová čeština doma ave světě, které je vroce 2021 číslem druhým vpořadí akteré je navíc číslem speciálním. Texty zahrnuté vtomto čísle jsou výběrem zpříspěvků, které zazněly na X. mezinárodním sympoziu očeštině jako cizím jazyku Bohemistika 2021 spodtitulem Prostor pro setkávání jazyků, literatur akultur.1 Sympozium se uskutečnilo 10.–14.srpna 2021 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vPraze. Již tradičně proběhlo v rámci Letní školy slovanských studií azcela nově jej pořádal nejen Ústav bohemistických studií, ale iÚstav českého jazyka ateorie komunikace aÚstav české literatury akomparatistiky FF UK. Sympozium bylo po dlouhé době jednou zprvních akcí, která se uskutečnila vprezenční podobě ana kterou se sjeli izahraniční hosté. Je však pravda, že prezentující ze vzdálenějších částí světa se ksympoziu mohli připojit pouze online. Na půdě Filozofické fakulty se setkalo okolo 50 sympozistů adalších přibližně 20 bylo přítomno online. Sympozium je od svého počátku určeno odborné veřejnosti zajímající se oproblematiku češtiny, české literatury ačeské kultury v mezinárodním kontextu v širokém smyslu slova, s důrazem na tři hlavní tematické okruhy: (a) češtinu ajiné jazyky, zejména ve vazbě na jazykové kontakty, užívání češtiny nerodilými mluvčími audržování, předávání arozpad zděděného jazyka; (b) českou literaturu ačeskou kulturu v mezinárodním kontextu, zejména ve vazbě na překlady apozici české literatury mezi zahraničními čtenáři; (c) jazykové vyučování aučení. Včísle časopisu, které otevíráte, jsou prezentovány příspěvky zaměřené speciálně na zkoumání češtiny jako cizího jazyka, dále na její didaktické zpracování aprezentaci. Vprvním příspěvku Prezentace partikulí ve výuce češtiny pro cizince se A.Adamovičová na základě frekvenční analýzy slovních druhů prvního mluveného korpusu češtiny, Pražského mluveného korpusu, zamýšlí nad možnostmi avhodností prezentace partikulí při výuce češtiny pro cizince. Po stručném představení hlavních výsledků dosažených při zkoumání partikulí vyskytujících se vPražském mluveném korpusu autorka analyzuje učebnice řady Basic Czech zhlediska zastoupení aužití partikulí vučebnicových textech. Jelikož jsou partikule nedílnou součástí běžně mluveného projevu, kterému mimo jiné jejich adekvátní užití přidává na autenticitě apřiroze1 https://bohemistika-2021.ff.cuni.cz/ OPEN ACCESS
6 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2021 nosti, kčemuž se jinojazyčný mluvčí musí postupně propracovat, se vpříspěvku zaměřuje na možnosti prezentace partikulí vkurzech češtiny pro cizince atypy vhodných cvičení při jejich osvojování jinojazyčnými mluvčími. Druhým textem zaměřujícím se na lexikálně-gramatickou složku jazykového plánu češtiny je příspěvek M.Hrdličky České předložky vkomunikaci ive výuce cizinců. Autor na předložkách dokumentuje důležité vývojové tendence voblasti užívání předložek, např.expanzi předložky na nebo koexistenci dvou prepozic vedle. Vpříspěvku dále komentuje vybrané případy užívání předložek afaktory pro selekci předložek vpředložkových spojeních svýznamem místním, časovým, příčinným, účelovým azpůsobovým. Celou problematiku pojímá sohledem na jinojazyčného mluvčího, pro nějž předložky představují mimořádně obtížnou problematiku zvládnutí českého jazyka, apatří proto do oblasti, vníž cizinci často chybují, aje proto vhodné na ni při výuce průběžně upozorňovat ajednotlivá pravidla užívání předložek postupně zpřesňovat. Dalším textem, který se také věnuje užívání tzv.malých slov včeštině, je příspěvek A.Hudouskové Užití spojkových obsahových vět včeštině nerodilých mluvčích. Na základě dat zžákovského korpusu češtiny CzeSL-SGT ajejich srovnání skorpusy rodilých mluvčích (SYN2020, SKRIPT 2012) autorka specifikuje užití obsahových vět svybranými spojkami vjazyce nerodilých mluvčích. Analýza je zaměřena na typické kolokace, jejich nadužívání či podužívání vžákovském jazyce apopis jazykových jevů, jimiž se jinojazyční mluvčí odlišují od úzu rodilých mluvčích. Také tento příspěvek ve své perspektivě směřuje kvýuce češtiny jako cizího/druhého jazyka, neboť jeho výsledky umožňují lépe didakticky zpracovat prezentaci spojek vobsahových větách, ato isohledem na konkrétní jazykovou skupinu. Také další příspěvek míří do didaktické oblasti prezentace češtiny pro cizince. D.Žídková-Gunter vtextu Substantiva podle vzoru kuře ve výuce ČCJ zaměřila svou pozornost na substantiva vázaná kjedinému paradigmatu. Autorka upozorňuje na fakt, že ačkoliv jsou substantiva podle vzoru kuře vučebnicích na samém okraji zájmu aačkoliv se včeštině nevyskytuje větší množství substantiv, která se podle daného vzoru skloňují, přesto některá znich patří nejen kzákladní slovní zásobě, ale navíc jsou velmi frekventovaná. Autorka poukazuje na tuto skutečnost ana nutnost věnovat těmto substantivům ve výuce důslednou pozornost. Vpříspěvku představuje několik textů zahrnujících substantiva řazená kdanému paradigmatu, dále prezentuje některá vpraxi osvědčená cvičení, která mohou doplnit nabídku vučebnicích ČCJ příp. napomoct těm kolegům, kteří preferují výuku bez konkrétního výukového materiálu adávají přednost práci sautentickými texty. Dvojice autorek I.Kolářová aA.Válková vpříspěvku CZEDD aSLAN— online nástroje zaměřené na práci se slovotvorbou češtiny jako druhého/cizího jazyka představuje Czech electronic derivational dictionary aSlovotvorný analyzátor pro výuku češtiny pro cizince, které byly vytvořeny pro systematickou prezentaci slovotvorby češtiny ve výuce nerodilých mluvčích. Oba nástroje vychází zdat učebnicových korpusů cílených na jazykovou úroveň A2, B1 aB2, díky čemuž je možné uchopit frekventované (produktivní) slovotvorné modely, které odpovídají jazykové úrovni uživatele (studenta-cizince). Obě aplikace reflektují základní slovotvorné principy češtiny adůsledně učí nerodilé mluvčí vztahovat odvozená slova ke slovům základovým. OPEN ACCESS
NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2021 7 Vposledním příspěvku nazvaném Ideální cizojazyčné/mnohojazyčné já: motivační profily vkurzech češtiny pro Erasmus+ autorka S.Převrátilová popisuje důležitost motivace kučení cílovému jazyku jako klíčový faktor při osvojování cizího jazyka apoukazuje na fakt, že výzkumu motivace kučení se češtině byla dosud věnována pouze malá pozornost. Příspěvek představuje část jejího rozsáhlejšího výzkumu provedeného mezi studenty češtiny vprogramu Erasmus+ na Univerzitě Karlově. Hlavním cílem tohoto příspěvku je představit výzkumný nástroj apotenciál zkoumání motivace kučení se češtině jako cizímu jazyku vkontextu mnohojazyčnosti. Na základě výsledků svého šetření autorka sestavuje motivační profil průměrného studenta Erasmu+ na FF UK. Také recenze tohoto monotematického čísla míří do oblasti didaktiky češtiny jako cizího jazyka. Vprvní recenzi Talking Medicine recenzentka I.Bozděchová představuje dvě učebnice cizího jazyka zoblasti výuky češtiny pro speciální účely, jakou je čeština vlékařském kontextu, resp.čeština pro jinojazyčné studenty medicínských oborů, kteří se vrámci své praxe musí potkávat sčeskými pacienty. Vdruhé recenzi se Z.Laubeová vrací kloňskému životnímu jubileu Jany Hoffmannové. Sborník ktéto příležitosti, nazvaný Jak je důležité míti styl. Pocta Janě Hoffmannové, připomíná široké spektrum jubilantčiných odborných zájmů. Laubeová ve své recenzi navíc laskavě vyzdvihuje ijejí stránku lidskou. Třetí recenze nás seznamuje spřevážně anglicky psanou publikací The Power of Speech: ACritical Reading of Media and Political Texts, jež vznikla za spolupráce českých lingvistů spolskými kolegy. Recenzentka E. Rycheva hodnotí využití kritické diskurzivní analýzy (tzv.CDA), díky níž mohli autoři rozšířit svůj jazykovědný výzkum expresivních prvků vjazyce omultidisciplinární prvky. Poslední recenzovanou publikací tohoto čísla je Korpusová cvičebnice pro studenty češtiny jako cizího jazyka. S.Škodová komentuje první učebnici češtiny jako cizího jazyka, která je postavena výhradně na materiále pocházejícím zČeského národního korpusu. Cvičebnice tak de facto míří hned na dva cíle: umožnit cizincům procvičovat češtinu azároveň je naučit pracovat sČeským národním korpusem jako nástrojem pro vlastní práci při objevování jazyka. Věříme, že vás obsah jednotlivých příspěvků zaujme apřípadně idále inspiruje ve zkoumání češtiny, ato jak češtiny rodilých mluvčích, tak její variety vpodobě češtiny nerodilých mluvčích.2 Prof. PhDr. Karel Šebesta, CSc. aMgr. Svatava Škodová, PhD. 2 Speciální číslo časopisu vzniklo za podpory projektu Univerzity Karlovy Progres Q10, Jazyk vproměnách času, místa, kultury. OPEN ACCESS