Česká státní maturitní zkouška — hodnocení produktivních dovedností v rámci zkoušky z cizího jazyka

Česká státní maturitní zkouška— hodnocení produktivních dovedností vrámci zkoušky zcizího jazyka Eva Píšová ABSTRACT: Czech National School Leaving Examination (Maturita)— Assessment of Productive Skills within the Foreign Language Exam (English). The main topic addressed in this conference paper is the National Maturita foreign language exam in the CR in terms of its main parameters (skills, items, level). The paper is focused on productive skills (speaking and writing), particularly on the criteria of assessment and their objectiveness. Attention is also paid to preparing teachers for the new form of testing, analysing the problems associated with testing and ways to avoid such problems. The paper presents ahypothesis on the impact of the introduction of state leaving exam tests on methods and results of foreign language teaching, with aspecial focus on English. Minor problems to be solved as asubject of further research are also mentioned in the paper. KLÍČOVÁ SLOVA / KEY WORDS: cizí jazyk, hodnocení, kritéria, maturita, maturitní zkouška, produktivní řečové dovednosti assessment, criteria, EFL, maturita exam, productive skills, school-leaving exam 1. ÚVOD Ve školním roce 2010/2011 se vČeské republice po čtrnácti letech příprav amnoha diskuzích1 poprvé konaly státní maturity. Kromě profilových zkoušek, které jsou plně vkompetenci školy, tak studenti skládají izkoušky společné části, které jsou připravovány jednotně pro všechny maturanty. Požadavky na státní maturitu jsou centrálně azávazně určeny Katalogy požadavků ke zkouškám společné části maturitní zkoušky2 (Katalogy, 2008). Nový systém jednotné maturitní zkoušky je odbornou ilaickou veřejností přijímán velmi rozporuplně, od jednoznačně pozitivních reakcí přes kritické připomínky až kúplnému odsouzení. Cílem příspěvku není hodnotit státní maturitu jako takovou, ale zaměřit se na zkoušku zcizího jazyka, upozornit na problémy, které se za první tři roky působnosti nového modelu projevily, aukázat možný vliv státní maturitní zkoušky apřesně specifikovaných výstupních požadavků na výuku cizích jazyků na středních školách. Pozornost bude věnována především produktivním do1 Blíže viz na internetové stránce: <http://www.novamaturita.cz/zmena-maturity-10039. html> (cit. 12. 4. 2013). 2 Katalogy požadavků ke zkouškám společné části maturitní zkoušky— schváleny MŠMT dne 4. 3. 2008 pod č. j. 3 053/2008–2/CERMAT a3 231 až 3 251/2008–2/CERMAT. 92 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY vednostem, unichž nalezení objektivních areprodukovatelných metod hodnocení působí největší problémy. Uvedená problematika je klíčová pro možnost zpřesnění azefektivnění stávajících kritérií hodnocení, stejně jako kvytipování nejúčinnějších metod výuky produktivních dovedností na různých typech českých středních škol. 2. CHARAKTERISTIKA STÁTNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY ZCIZÍHO JAZYKA Státní maturitní zkouška zcizího jazyka je koncipována tak, aby umožnila testovat ahodnotit zvládnutí cizího jazyka na požadované úrovni vkomplexní šíři, tedy jak dovednost porozumět psanému imluvenému textu, tak idovednost srozumitelný text vyprodukovat či aktivně se účastnit ústní jazykové interakce. Pro možnost srovnání mezi jednotlivými typy škol imezi jednotlivými studenty musí být stupeň dosažených řečových dovedností kvantifikován ahodnocen pomocí objektivních kritérií. Rámcové vodítko pro kvantifikaci dosažené jazykové úrovně poskytuje Společný evropský referenční rámec pro jazyky (SERR, 2002). Hodnocení podle centrálně zpracovaných kritérií svyužitím jednotné metodiky je nezbytnou podmínkou pro objektivitu asrovnatelnost zkoušky. Maturitní zkouška je společná pro všechny typy škol, které mají různé rámcové vzdělávací programy (RVP)3 arůzně definované výstupní úrovně řečových dovedností pro cizí jazyk. Vsouladu spožadavky danými RVP byla maturitní zkouška připravována ve dvou úrovních obtížnosti— základní, blížící se úrovni B1 podle SERR,4 pro střední odborné školy avyšší, blížící se úrovni B2, pro gymnázia. Objektivní, validní asrovnatelná zkouška tedy musí být komplexní, centrální amusí respektovat požadavky jednotlivých typů škol na výstupní úroveň jejich absolventů. Vdalším textu bude provedena analýza dodržení jednotlivých požadavků na charakter zkoušky vprůběhu její realizace vletech 2011–2013. 2.1 KOMPLEXNÍ ZKOUšKA Přes snahy některých politiků oco největší snížení nákladů se státní maturitní zkoušku podařilo zachovat jako zkoušku komplexní, která rovnoměrně ověřuje všechny řečové dovednosti— jak receptivní (čtení aposlech— formou didaktického testu),5 tak iproduktivní (psaní— formou písemné práce, mluvení— formou ústní zkoušky). Vcelkovém hodnocení žáka je rovnoměrně zastoupeno hodnocení za všechny tři části zkoušky, kúspěšnému složení musí žák uspět ve všech třech jejích částech. Vnáběhovém roce 2011 při neúspěchu vjedné části opakoval student zkoušku celou, od roku 2012 opakuje pouze neúspěšně vykonané části zkoušky. 3 Do vzdělávání vČeské republice byl na základě zákona č. 561/2004 Sb., opředškolním, základním, středním, vyšším odborném ajiném vzdělávání, (školský zákon) zaveden systém více úrovní tvorby vzdělávacích programů. 4 Základní úroveň zkoušky je koncipována jako B1, vzhledem knízkému cut-off score (dáno reálnou úrovní žáků maturujících především na odborných školách) však zkoušku úspěšně složí istudenti snižší úrovní řečových dovedností. 5 Obě receptivní dovednosti, poslech ičtení, jsou hodnoceny společně. EVA PÍšOVá 93 2.2 CENTRáLNÍ ZKOUšKA Veškeré úlohy pro didaktický test, zadání pro písemnou práci ipracovní listy pro ústní zkoušku jsou připravovány centrálně organizací CERMAT6 tak, aby byly validní areliabilní. Všichni maturanti jsou testováni tak, aby museli vprůběhu zkoušky prokázat zvládnutí všech řečových kompetencí vrámci jednotné centrálně připravené zkoušky. Pro objektivní porovnání dosažených výsledků studentů je nutno vco největší míře centralizovat ihodnocení jednotlivých částí zkoušky. Relativně bezproblémové je hodnocení didaktického testu prováděné převážně elektronicky, vpřípadě otevřených otázek pak úzkou skupinou proškolených raterů centrálně řízených organizací CERMAT. Rozdělení dosažených výsledků testů je rovnoměrné, nedochází kvýkyvům voblasti cut-off score7 (obrázky 1a a1b).8 Hodnocení písemné práce bylo vnáběhovém roce 2011 prováděno přímo na školách, hodnotiteli byli učitelé dané školy, kteří byli proškoleni acertifi kováni organizací CERMAT. Jejich hodnocení však bylo zatíženo osobním zájmem na výsledku vlastních 6 Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) je příspěvkovou organizací řízenou Ministerstvem školství, mládeže atělovýchovy, které jej pověřilo vroce 1999 přípravou reformované maturitní zkoušky. 7 Hraniční bodový zisk, který se ještě považuje za úspěšný. Pro státní maturitní zkoušku počet bodů odpovídající hranici 44 % zcelkového dosažitelného bodového zisku. 8 Maximální bodový zisk: 63 bodů, cut-off score 44 % odpovídá 28 bodům. Zdroj: CERMAT, březen 2013. ObrÁZek 1a: Didaktický test, 2011, AJ–Z.8 Osa y: počet žáků Osa x: bodové skóre ObrÁZek 1b: Didaktický test, 2012, AJ–Z. Osa y: počet žáků Osa x: bodové skóre 94 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY studentů, případně tlakem vedení školy. Nekonzistentní hodnocení voblasti cut-off score je patrné vgrafu na obrázku 2a, kde je zřetelný skok vpočtu studentů dosahujících mezních 16 bodů. Ztohoto důvodu byl již vprůběhu školního roku 2011/12 proškolen ajednotně kalibrován tým nezávislých centrálních hodnotitelů, kteří od roku 2012 hodnotí písemné práce studentů podle jednotných kritérií svyužitím jednotných postupů. Přestože je skok voblasti cut-off score stále patrný, odchylka proti standardnímu průběhu se výrazně snížila (obrázek 2b).9 Analytická kritéria hodnocení písemné práce jsou nastavena tak, aby zohlednila všechny aspekty studentovy práce, metodiku práce skritérii je však třeba neustále zpřesňovat aadjustovat. Kritériím ajejich aplikaci bude věnována pozornost vdalší části příspěvku. Nejméně objektivní je hodnocení ústní zkoušky. Ta je konána na domovské škole studenta ahodnocena dvěma hodnotiteli zřad jejích vyučujících, oba hodnotitelé však postupují podle analytických kritérií připravených organizací CERMAT, která je zodpovědná iza proškolení acertifi kaci všech zkoušejících. Rozdíly mezi objektivitou hodnocení jednotlivých částí jsou patrny zporovnání výsledků maturitní zkoušky zanglického jazyka vzákladní úrovni zroku 2012, kterou konalo 37 832 žáků.10 Zatímco průběh histogramu pro didaktický test je hladký (obrázek 3), vhodnocení písemné práce (obrázek 4) je patrný skok voblasti cut-off 9 Maximální bodový zisk: 36 bodů, cut-off score 44 % odpovídá 16 bodům. Zdroj: CERMAT, březen 2013. 10 Zdroj: CERMAT, březen 2013. 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 POČETŽÁKŮ DOSAŽENÉBODY MZ2011jANGLICKÝJAZYKPÍSEMNÁPRÁCE 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 3500 4000 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 POČETŽÁKŮ DOSAŽENÉBODY MZ2012jANGLICKÝJAZYKPÍSEMNÁPRÁCE ObrÁZek 2a: Písemná práce, 2011, AJ–Z,9 hodnoceno na školách. Osa y: počet žáků Osa x: bodové skóre ObrÁZek 2b: Písemná práce, 2012, AJ–Z, hodnoceno centrálně. Osa y: počet žáků Osa x: bodové skóre EVA PÍšOVá 95 score (16 bodů zcelkového dosažitelného počtu 36). Výsledky ústní zkoušky (obrázek 5) jsou ovlivněny nejvýrazněji snahou učitelů navýšit bodové hodnocení svých studentů tak, aby zkoušku vykonali úspěšně (18 bodů zdosažitelných 39).111213 11 Maximální bodový zisk: 63 bodů, cut-off score 44 % odpovídá 28 bodům. Zdroj: CERMAT, březen 2013. 12 Maximální bodový zisk: 36 bodů, cut-off score 44 % odpovídá 16 bodům. Zdroj: CERMAT, březen 2013. 13 Maximální bodový zisk: 39 bodů, cut-off score 44 % odpovídá 18 bodům. Zdroj: CERMAT, březen 2013. ObrÁZek 3: Didaktický test, 2012, AJ–Z.11 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 3500 4000 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 POČETŽÁKŮ DOSAŽENÉBODY MZ2012jANGLICKÝJAZYKPÍSEMNÁPRÁCE 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 POČETŽÁKŮ DOSAŽENÉBODY MZ2012jANGLICKÝJAZYKÚSTNÍZKOUŠKA ObrÁZek 4: Písemná práce, 2012, AJ–Z,12 hodnoceno centrálně. ObrÁZek 5: Ústní zkouška, 2012, AJ–Z,13 hodnoceno na školách. 96 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY Zatímco nekonzistence vhodnocení voblasti cut-off score se pro centrálně hodnocenou písemnou práci projevuje vanglickém jazyce udesítek studentů (obrázek 6), při ústní zkoušce se jejich počet řádově zvýší (obrázek 7). Zgrafů je patrné, že stejný trend vykazuje izkouška zněmeckého jazyka. 2.3 ÚROVNĚ OBTÍŽNOSTI Vnáběhovém roce 2011 byla dodržena původní koncepce zkoušky zcizího jazyka ve dvou úrovních, základní (B1) pro střední odborné školy aodborná učiliště avyšší (B2) především pro gymnázia. Pro maturitní zkoušku 2013 došlo vrámci snah osnížení nákladů na zkoušku kzavedení pouze jediné úrovně (B1) společné pro všechny typy škol, gymnázia, střední odborné školy iodborná učiliště. Toto rozhodnutí je nejen vrozporu sRVP, kurikulárním dokumentem, který defi nuje různou výstupní úroveň řečových dovedností pro různé typy škol, ale snižuje vypovídací hodnotu zkoušky, její použitelnost pro vysoké školy ibudoucí zaměstnavatele. Zrušení možnosti konat zkoušku na vyšší úrovni má idemotivující vliv na studenty gymnázií, kteří sřečovými dovednostmi na úrovni B1 často již přicházejí na střední školu. Graf na obrázku 8 porovnává dosažené skóre vdidaktickém testu základní úrovně ustudentů jednotlivých typů škol při státní maturitě zanglického jazyka vroce 2012. Rozdělení studentů vzávislosti na procentu úspěšnosti pro SOU aSOŠ odpovídá Gaussovu normálnímu rozdělení, pro 0 2 4 6 8 10 16 17 18 19 20 PODÍLŽÁKŮ(%) DOSAŽENÉBODY MZ2012jÚSTNÍZKOUŠKA AJUZ NJUZ obrÁZek 6: PP— cut-off score 16 b. Osa x: počet studentů Osa y: počet dosažených bodů ObrÁZek 7: ÚZ— cut-off score 18 b. Osa x: počet studentů Osa y: počet dosažených bodů 0 1 2 3 4 5 14 15 16 17 18 PODÍLŽÁKŮ(%) DOSAŽENÉBODY MZ2012jPÍSEMNÁPRÁCE AJPP NJPP EVA PÍšOVá 97 tyto typy škol má zkouška vypovídací hodnotu. Pro studenty gymnázií je však zkouška na této úrovni příliš snadná, jak je patrno zposunu křivky kvyšší úspěšnosti. Zgrafu je zřejmé, že cut-off score 44 %, platné pro úspěšné složení zkoušky pro všechny typy škol, je pro gymnázia příliš nízké, zkouška pro tento typ škol ztrácí validitu.14 3. HODNOCENÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY Vrámci posuzování metod hodnocení se příspěvek věnuje pouze hodnocení produktivních dovedností, tedy mluvení apsaní. Nezabývá se hodnocením didaktického testu, přestože ivtéto části probíhají vsoučasné době výzkumy posuzující vliv použité metody bodování na celkový výsledek této části zkoušky (viz např. Hulešová, 2013). Kritéria ústní zkoušky zůstávají vplatnosti tak, jak byla nastavena pro náběhový rok 2011, kritéria pro hodnocení písemné práce jsou organizací CERMAT zpřesňována adoplňována na základě empirických zkušeností vprůběhu hodnocení.15 Soustavný výzkum vtéto oblasti však chybí. 3.1 ÚSTNÍ ZKOUšKA Před rokem 2011 byla celá maturitní zkouška zcizího jazyka plně vkompetenci škol. Probíhala většinou jen jako ústní zkouška, vmnoha případech spočívala pouze vreprodukci naučeného textu. Hodnocena byla především holisticky, na základě celkového dojmu, výsledek zkoušky měl malou vypovídací hodnotu, neexistovala srovnatelnost mezi jednotlivými školami. Zavedení společné státní maturitní zkoušky vroce 2011 přineslo jednak sjednocení ověřovaných dovedností apožadavků na úspěšné zvládnutí zkoušky, jednak objektivizaci hodnocení. Ověřuje se jak samostatný ústní projev, 14 Zdroj: CERMAT, březen 2013. 15 Jde především ostanovení vnitřních podmínek vrámci jednotlivých kritérií, při jejichž nesplnění se práce dále nehodnotí, aopřesnou specifi kaci jednotlivých typů chyb tak, aby mezi různými hodnotiteli docházelo ke shodě. Obrázek 8: Úspěšnost maturantů jednotlivých typů škol vdidaktickém testu zAJ, úroveň Z, 2012.14 98 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY tak ústní interakce, důraz je kladen na splnění komunikačního cíle. Hodnotí se analyticky na základě jednotných kritérií připravených organizací CERMAT, která umožní lepší srovnatelnost, zvýší objektivitu aspolehlivost, ovšem za předpokladu, že jsou jednotlivá kritéria vykládána aposuzována odpovídajícím způsobem. Proto byli všichni hodnotitelé proškoleni acertifikováni,16 hodnotí vždy dva certifikovaní hodnotitelé nezávisle, výsledné hodnocení se určí na základě obou dílčích hodnocení podle jasně specifikovaných postupů. Pravidelně opakované konzultační semináře seznamují učitele smodifikovanými kritérii hodnocení ajejich použitím, současně pomáhají zkoušejícím zvolit vhodné strategie, které jim umožní studenta co nejlépe provést zkouškou.17 3.2 KRITÉRIA HODNOCENÍ ÚSTNÍ ZKOUšKY Ústní zkouška se skládá ze čtyř částí: 1. zjazykové interakce, 2. ze samostatného ústního projevu, 3. ze samostatného ústního projevu / ústní interakce podle profilu školy, 4. zjazykové interakce. Každá část ústní zkoušky je hodnocena samostatně podle kritérií I– III (I— zadání, II— slovní zásoba, III— gramatika). Za každé znich může žák získat 0–3 body, které hodnotitel přidělí na základě splnění, případně nesplnění jednotlivých deskriptorů popisujících každou oblast. Kritérium IV— fonologická kompetence— je hodnoceno maximálně třemi body pouze jednou, souhrnně za celou ústní zkoušku. I II III IV Zadání / Obsah a projev Lexikální kompetence Gramatická kompetence aPTN Fonologická kompetence § Splnění zadání, účelnost, srozumitelnost amíra podrobnosti § Šíře použité slovní zásoby § Šíře použitých mluvnických prostředků (MP) včetně PTN § Plynulost ústního projevu § Souvislé sdělení alineární sled myšlenek / logická uspořádanost § Správnost použité slovní zásoby avliv chyb na porozumění sdělení (brání/ ztěžuje) §Správnost použitých MP včetně PTN avliv chyb na porozumění sdělení (brání/ztěžuje) § Výslovnost (správnost) § Komunikativní strategie § Intonace § Pomoc/asistence zkoušejícího § (přirozenost aefektivnost) tabulka 1: Kritéria hodnocení pro ústní část maturitní zkoušky. 16 Školení je připravováno organizací CERMAT a realizováno prostřednictvím Národního institutu pro další vzdělávání (NIDV) lektory organizace CERMAT. Každý rok jsou proškoleni acertifikováni noví hodnotitelé, kmasovému proškolení učitelů SŠ však došlo především před spuštěním nového typu zkoušky. Do května 2011, kdy byly poprvé konány státní maturity, byl proškolen acertifikován 4861 hodnotitelů ústní zkoušky zanglického jazyka (zdroj: CERMAT). 17 Pro konzultační semináře ipro certifikační školení připravuje CERMAT modelové nahrávky maturit, pomocí kterých se hodnotitelé nejen učí adekvátně používat hodnotící kritéria, EVA PÍšOVá 99 Deskriptory popisující jednotlivá kritéria (tabulka 1) jsou voleny ařazeny tak, aby měl zkoušející možnost vyhodnotit je vprůběhu plynulé anepřerušované zkoušky. Největší důraz je kladen na splnění komunikačního cíle, proto žák, který získá vněkteré ze čtyř částí ústní zkoušky 0 bodů za kritérium I, atedy nesplní zadání, není za tuto část vůbec hodnocen. Ústní zkoušku však může úspěšně složit, pokud celkově získá minimálně 44 %, to je 18 bodů z39 možných.18 Jak bylo řečeno výše, knejvětším diskrepancím vhodnocení dochází voblasti kolem cut-off score, kdy přiklonění se kpřidělení vyššího počtu bodů může studentovi pomoci zkoušku úspěšně složit. 3.3 PÍSEMNá ZKOUšKA Před zavedením jednotné státní maturity byla písemná práce součástí maturitní zkoušky jen zcela výjimečně. Dovednost psaní se systematicky nevyučovala, hodnocení bylo prováděno téměř výhradně na základě vhodnosti apřesnosti použitých mluvnických prostředků. Po roce 2011 byla vytvořena jednotná analytická kritéria hodnocení avšichni učitelé maturujících studentů byli vrámci povinných školení seznámeni jak sjejich podrobným výkladem, tak isjednotnou metodikou jejich použití. Maximální dosažitelná objektivita měla být zaručena posuzováním každé práce vždy dvěma hodnotiteli, jejich na sobě nezávislá hodnocení měla sloužit jako podklad pro hodnocení výsledné. Vzhledem kfinanční náročnosti je vsoučasné době hodnocení každé práce realizováno jen jediným hodnotitelem. Existují však kontrolní mechanismy, při nichž vedoucí hodnotitelských týmů revidují hodnocení všech hraničních prací, sporné práce jsou předkládány kpřehodnocení expertnímu týmu. 3.4 KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÉ PRáCE Student má prokázat produktivní dovednost psaní na dvou textech odélce 120–150 slov a60–70 slov. Hodnotí se především splnění komunikačního cíle, dodržení charakteristiky aformality textu asplnění bodů zadání, hodnocení ovlivní idodržení délky textu, koheze textu ajeho uspořádání, prostředky textové návaznosti, rozsah asprávnost použité slovní zásoby arozsah asprávnost mluvnických prostředků. Pro kratší práci se khodnocení využívají pouze 4 základní kritéria, přičemž za splnění každého znich může žák získat maximálně 3 body (tabulka 2), delší práce využívá khodnocení dvojnásobný počet kritérií, jak uvádí tabulka 3. ale také správně vést ústní část maturitní zkoušky tak, aby měli všichni žáci srovnatelné podmínky zkoušení ihodnocení. 18 Maximální bodový zisk pro každou ze čtyř částí ústní zkoušky je 9 bodů, fonologická kompetence je hodnocena maximálně 3 body za celou zkoušku. Maximální dosažitelný bodový zisk je tedy 4 × 9 + 3 = 39. 106 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY Požadavky pro výstupní úroveň maturantů B1 jsou definovány Společným evropským referenčním rámcem pro jazyky (SERR, 2002).26 SERR přesně určuje požadavky pro jednotlivé řečové dovednosti, tato specifikace je však obecná avyhovuje především pro hodnocení obsahové části zkoušky. SERR nedefinuje anespecifikuje přesně rozsah mluvnických prostředků aslovní zásoby odpovídající jednotlivým úrovním, který je nutný pro určení chyb pod požadovanou úrovní astanovení jejich počtu. Hodnotitelé netápou voblasti gramatiky, mluvnické prostředky prezentované vrůzných učebnicích se shodují, také splnění komunikačního cíle není bez použití vhodné mluvnice možné. Názory jednotlivých hodnotitelů na úroveň slovní zásoby se však liší, liší se islovní zásoba prezentovaná vrůzných učebnicích aje obtížné najít shodu. Řešením není ani využití souboru English Vocabulary Profile,27 který pokrývá všechny úrovně podle SERR, který však ne zcela odpovídá českému prostředí. Dochází tak kodchylkám hodnocení mezi jednotlivými hodnotiteli. Částečným řešením je podrobný manuál khodnocení zadané písemné práce včetně očekávání avzorových příkladů, který poskytuje CERMAT. 4.4 SROVNATELNOST MEZI JEDNOTLIVÝMI JAZYKY Vrámci státní maturity zcizího jazyka mohou studenti skládat zkoušku zanglického, německého, francouzského, ruského nebo španělského jazyka. Podle pravidel určených organizací CERMAT má didaktický test, ústní zkouška ipísemná práce pro všechny jazyky jednotnou formu, identická jsou ikritéria hodnocení. Vzhledem ktomu, že jde orůzné typy jazyků, není použití stejných kritérií adeskriptorů podrobně je popisujících pro všechny jazyky adekvátní. Zatímco hodnocení práce po obsahové stránce je pro všechny jazyky srovnatelné, vhodnocení správnosti mluvnických prostředků jsou mezi jednotlivými jazyky rozdíly, které nemohou být stejnými kritérii hodnocení respektovány, například počet chyb vmluvnických prostředcích ave slovní zásobě určujících bodové hodnocení vpříslušných kritériích by měl být kvantifikován odlišně pro anglický či německý jazyk. Porovnání úspěšnosti maturantů zobou jazyků ukazuje, že výsledky písemné práce vněmeckém jazyce jsou horší než vjazyce anglickém, určení přesných příčin amožností jejich odstranění bude předmětem dalšího výzkumu.28 5. ZÁVĚR Zavedení jednotné státní maturity zcizího jazyka je přes dílčí nedostatky přínosem pro výuku cizích jazyků. Změna přístupu khodnocení, důraz na splnění komunikačního cíle apoužití kritérií analytického hodnocení umožňují jak objektivizaci hodno26 Dokument vangličtině viz na internetové stránce: <http://www.coe.int/t/dg4/linguistic/ Source/Framework_EN.pdf>. 27 Viz internetovou stránku: <http://vocabulary.englishprofile.org/staticfiles/about.html>. 28 Výzkum bude prováděn organizací CERMAT ve spolupráci sAsociací metodiků angličtiny (AMATE). EVA PÍšOVá 107 cení, tak iefektivnější výuku jazyka. Povinnost všech hodnotitelů absolvovat školení centrálně profesionálně připravené arealizované proškolenými lektory nejen umožňuje profesní růst pedagogů, ale připravuje učitele tak, aby vyučovali vsouladu spožadovanými výstupy. LITERATURA: Hulešová, Martina (2013): On the Effect of Using Different Scoring Methods for Two Versions of the Test [nepublikovaná diplomová práce]. Lancaster: Lancaster University. Katalogy požadavků ke zkouškám společné části maturitní zkoušky (2008). Praha: CERMAT. Maturitní zkouška zanglického jazyka— písemná práce (2013). Praha: CERMAT. Píšová, Eva (2013): Studijní materiály amaturita zcizího jazyka. In: Kolektiv autorů (eds.), Metodický poradník učitele cizího jazyka. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně vÚstí nad Labem, s. 158–167. SERR: Společný evropský referenční rámec pro jazyky (2002). Olomouc: Univerzita Palackého vOlomouci. Vachková, Marie— Kratochvílová, Martina (2013): Das staatliche Abitur in Deutsch: Testanalyse und Reflexion der Vorbereitung von Lernenden. Příspěvek přednesený na česko-rakouském workshopu Učíme (se) cizí jazyky aneb Fremdsprachen lernen und lehren. Praha 17. 5. 2013. Eva Píšová | Gymnázium aStřední odborná škola pedagogická Jeronýmova, Liberec <Pisova.[email protected]>