Konzultanti z praxe — Hledáme cesty jak našimi příběhy otevírat nové perspektivy, bořit mýty a předsudky a předávat své zkušenosti
Abstract
77
Full text
Konzultanti zpraxe— Hledáme cesty jak našimi příběhy otevírat nové perspektivy, bořit mýty apředsudky apředávat své zkušenosti. Evžen vojkůvka (Ostravská univerzita) Robin Štoček (Ostravská univerzita) Emil Kraus (Ostravská univerzita) Markéta Čtvrtečková (Ostravská univerzita) Evžen Vojkůvka — Robin Štoček — Emil Kraus — Markéta Čtvrtečková ÚVOD Vtomto příspěvku bychom Vám, milí čtenáři, rádi přiblížili práci našeho týmu Konzultantů zpraxe, který na Fakultě sociálních studií na Ostravské univerzitě působí už od roku 2018. Inspirací pro vznik týmu konzultantů byly zkušenosti kolegyně Elišky Černé, které přivezla ze Stirlinské univerzity ve Skotsku, kde podobný projekt rovněž funguje. Konzultanti zpraxe jsou unás na fakultě již ustáleným označením lidí/ expertů se zkušeností sociálního či zdravotního znevýhodnění. Momentálně má náš tým konzultantů 13 členů ačlenek, kteří disponují různými životními zkušenostmi, jako je život bez domova, užívání návykových látek, práce vsexbyznysu, zdravotní znevýhodnění, život vpěstounské péči atd. Do týmu patří také pracovnice apracovníci vrolích podporovatelů týmu. My konzultanti vstupujeme do výuky jako spolu- -lektoři společně svyučujícími daného předmětu (například Sociální práce srodinou, Sociální práce slidmi závislými na návykových látkách, Sociální deviace adalší) apřinášíme, ve vzdělávání mnohdy chybějící, perspektivu vlastní zkušenosti. Pracujeme pomocí metody storytellingu neboli vyprávění příběhů. Vtéto metodě se pravidelně vzděláváme asvé dovednosti rozvíjíme prostřednictvím každoročních vzdělávacích výjezdů apak samozřejmě ipravidelnou praxí ve výuce. Pomocí vyprávění přinášíme do výuky svůj jedinečný, autentický příběh. Studenti astudentky mohou díky nám nahlédnout do prožívání amyšlenek člověka, který čelí tváří vtvář obtížné životní situaci. Mohou snámi diskutovat otom, co se vnašem životě dělo, co jsme potřebovali, jak jsme se cítili aco nám pomohlo celou situaci zvládnout. Současně také mají možnost potkat se svlastními postoji, předsudky apředstavami olidech, snimiž budou možná vbudoucnu spolupracovat. Vbezpečném prostředí školy aspolečně snámi avyučujícími je mohou postupně zpracovávat atříbit. Co na to říkají studenti může ilustrovat jedna ze zpětných vazeb, které si od studentů vždy na konci hodiny žádáme. „Cvičení se mi velmi líbilo. Byla to snad první přednáška acvičení během online výuky, která mě bavila azaujala. Líbilo se mi, že byla hostem paní, která měla vdaném oboru vlastní zkušenost. My jsme měli možnost prezentovat své domněnky ahost nám je buď potvrdil, či vyvrátil avše doplnil. Se spolužačkami jsme se po přednášce všechny shodly, že přednáška byla opravdu zajímavá! 🙂 Děkujeme!“ OPEN ACCESS
78 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1/2022 Vnásledujících řádcích nabízíme pohled našich tří kolegů Emila, Evžena aRobina na jejich práci konzultanta. Emil— Proč se ze mě stal konzultant zpraxe? Dozvěděl jsem se otom od jiných konzultantů zpraxe, že spolupracujou suniverzitou aže je tam skupina konzultantů zpraxe aže někteří už to dělají několik let. Tak jsem oto měl také zájem, že bych chtěl také dělat konzultanta zpraxe ohledně tématu opatrovnictví apěstounské péče. Sobojím mám veliké zkušenosti, okteré bych se rád podělil aklidně bych nabídnul inějakou radu. Nedělám to za žádnou finanční odměnu. Dělám to vše, abych se se všema podělil omé zkušenosti. Budu nadále spolupracovat suniverzitou aostatními konzultanty zpraxe aklidně isostatníma lidma, sveřejností akaždým, kdo by měl zájem omé zkušenosti ohledně opatrovnictví apěstounské péče. Vpěstounské péči jsem vyrůstal od mala— od jeden apůl roku až do dvaceti osmi let. Opatrovníka mně dělal můj otec. Pak jak už moc nemohl, tak to vzala na sebe moje sestra ata to dělá už přes dvacet let až do teďka. Jsem moc spokojený, že mi se vším pomáhá. Moc si vážím toho, že se můžu osvé zkušenosti dělit sdalšíma lidma. Evžen— Jsme jedni zmála, kteří stále hledají nové způsoby, jak můžeme otevřít oči jednotlivým cílovým skupinám na danou problematiku. Vše začalo vroce 2012 na akci Noc venku. Sfakultou jsme hledali různé způsoby jak můžeme lidem pomoci při hledání různých řešení životních situací, které nám brání se posunout dále. Sám jsem si jimi prošel atyto zkušenosti chci předávat dále na různých postech naší společnosti. Jedna zmožností je forma spojení teorie na školách se studenty a toukázat zkušenosti vpraxi pro budoucí sociální pracovníky. Další možností je obracet se na různé politiky, úřady nebo obce jednotlivých regionů. Zde si myslím, že je to pravé místo, kde lze moje životní zkušenosti předávat těmto lidem, ataky mít možnost změnit pohled apředsudky vůči lidem, kteří se dostávají do životních problémů. Všechny tyto cesty jsou správné, avyjadřuji to svým způsobem na závěr naší přednášky. Jedná se onovou formu výuky vtom, že nepředkládáme žádné fráze ani paragrafy, ale holou životní zkušenost. Ať už ustudentů nebo pracovníků vsociálních službách dochází knovému pohledu na danou situaci azměnu pohledu na tyto lidi. Aco to přináší pro mne? Nové zkušenosti, poznatky amožnosti čerpání nových znalostí ať už pro můj osobní nebo společenský život. Doufám, že je to správně nastoupená cesta, ve které chci nadále ve spolupráci sfakultou pokračovat. Závěrem je to možnost jak pomáhat lidem acelé naší společnosti hledat způsoby řešení dané problematiky. Hledejme řešení vtéto vypjaté době avzájemně si pomáhejme. Robin— Řídím se heslem „Udělej, co se bojíš udělat” avždycky mě to nějak posune. Po ukončení léčby vdoléčovacím centru tady vOstravě jsem byl prohlášen za vyléčeného akdyž jsem se ptal, co je ještě dál, tak mi řekli, že už je jen psycholog apsychiatr, OPEN ACCESS
EvžEN vOJKŮvKA — ROBIN ŠTOČEK — EMIL KRAUS — MARKÉTA ČTvRTEČKOvÁ 79 ale já jsem cítil, že tuhle odbornou pomoc nepotřebuju azárověň jsem cítil, že ikdyž mám všechno zpracovaný, různý spouštěče, mechanizmy atak dále, tak že vlastně nemám zpracovaný to svý vnitřní já. Toho kluka, co bral drogy, uvnitř mě. No avdůsledku toho jsem si na veřejnosti hodně vymýšlel. Když se mě lidi ptali na moji minulost, tak jsem si vždycky našel nějakou kličku, jak se tomu vyhnout. Cítil jsem ale, že je to jako krok zpátky aže to takhle nechci dělat. Jenže zároveň se mi otom opravdu těžko mluvilo. No atak jsem hledal různé způsoby, jak stím pracovat. No ajeden ztěch způsobů, byli konzultanti zpraxe. Láďa Fabián zdoléčováku mi tehdy řekl, že je to takovej projekt ovyprávění životního příběhu. Já jsem ztoho měl ze začátku trošku strach. Že když jsem to nebyl schopnej říct člověku támhle někde na šatně ateďka to říct hromadě lidí, bylo těžko představitelný. Ale řídím se heslem: „Udělej, co se bojíš udělat!” avždycky mě to nějak posune. Takže jsem do toho šel adíky tomu, že jsem mohl vyprávět svůj životní příběh studentům, jsem se začal ivnitřně zotavovat. Bylo to jednak tím, že jsem to mohl sdělit adruhak itím, že jsem od nich měl zpětnou vazbu. Celej ten proces mi přijde vzájemně obohacující. Jak to, že studenti mohli vidět někoho, kdo byl na ulici ateďka je zněj normální člověk, tak pro mě to, že mi drží palce. Anásledně mi to pomohlo ivté normální společnosti se nějak začlenit auž si nevymýšlet nějaké příběhy osobě. Myslím, že pro studenty má tohle smysl hlavně proto, že se stím člověkem můžou potkat naživo, že mají ty informace zprvní ruky, což je něco, co ve výuce běžně není. Že jsme pro ně prostě cennej zdroj informací. Mě vždycky strašně moc baví, když se mě studenti ptají, proč jsem ty drogy bral, když jsou tak moc špatný. Tak samozřejmě jim přiznávám, že jsem ty drogy bral, protože ze začátku je to prostě dobrý. Aže až časem se člověk propadá na to dno. To jsou takový momenty, který mě vté výuce baví. Celkově mi dává smysl to, že se vtom můžeme obohacovat navzájem. Neznám jinou skupinu, jako je ta naše. Nedávno jsem si dělal itakový malý průzkum anenarazil jsem unás ani na Slovensku na nikoho, kdo by dělal něco podobného, ale možná jsem jen neměl štěstí. Taková skupina mi přijde fajn ivtom, že pro někoho, kdo třeba hledá nějaký přátele asociální vyžití, tak jsou tu super lidi, mezi kterýma je hezky. ZÁVĚREM Těšíme se zdosavadních úspěchů našeho týmu asnadšením se pouštíme do dalších projektů adalší práce. Naším cílem je rozvíjet možnosti participace lidí se zkušeností voblasti vzdělávání vsociální práci azasazovat se opřijetí perspektivy žité zkušenosti jakožto cenného zdroje vědění. Chceme podporovat podobné iniciativy ajsme otevření spolupráci snově vznikajícími skupinami expertů zpraxe vrozsahu, který nám naše pracovní aosobní povinnosti dovolí. Kontakty adalší informace ofungování našeho týmu naleznete na našich webových stránkách https://fss.osu.cz/praxe/ konzultanti-z-praxe/. Věříme, že pro Vás bylo čtení tohoto článku inspirací aděkujeme za možnost sdílet svámi střípky znaší společné cesty výukou na FSS OU. OPEN ACCESS
80 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1/2022 Evžen Vojkůvka Ostravská univerzita, Fakulta sociálních studií, Obor sociální práce University of Ostrava, Faculty of social studies, Department of social work Českobratrská 16, 702 00 Ostrava https://fss.osu.cz/praxe/konzultanti-z-praxe/ Robin Štoček Ostravská univerzita (University of Ostrava) Fakulta sociálních studií (Faculty of social studies) Obor sociální práce (Department of social work) Českobratrská 16, 702 00 Ostrava https://fss.osu.cz/praxe/konzultanti-z-praxe/ Emil Kraus Ostravská univerzita (University of Ostrava) Fakulta sociálních studií (Faculty of social studies) Obor sociální práce (Department of social work) Českobratrská 16, 702 00 Ostrava https://fss.osu.cz/praxe/konzultanti-z-praxe/ Markéta Čtvrtečková Ostravská univerzita (University of Ostrava) Fakulta sociálních studií (Faculty of social studies) Obor sociální práce (Department of social work) Českobratrská 16, 702 00 Ostrava [email protected] https://fss.osu.cz/praxe/konzultanti-z-praxe/ OPEN ACCESS