Klimatické strategické dokumenty v šesti hlavních městech střední Evropy a jejich sociální dimenze: zapojování veřejnosti do tvorby dokumentů a práce se zranitelnými skupinami

Klimatické strategické dokumenty všesti hlavních městech střední Evropy ajejich sociální dimenze: zapojování veřejnosti do tvorby dokumentů apráce se zranitelnými skupinami Eva Hejzlarová, Brenda Dutra Franco ABSTRAKT Záměrem studie je popsat sociální dimenzi problematizace klimatické změny ve strategických klimatických dokumentech šesti hlavních měst střední Evropy. Naším výzkumným cílem bylo zjistit, jak je vtěchto dokumentech pojímána klimatická změna, zda apřípadně jak intenzivně byla do přípravy dokumentů zapojena veřejnost ajakým způsobem jsou vnich nahlíženy zranitelné skupiny. Teoreticky se studie opírá osociálně konstruktivistický koncept reprezentace problémů Carole Bacchi adostupnou literaturu týkající se veřejně-politických dokumentů, zapojování veřejnosti azranitelnosti, vše vkontextu klimatické změny. Studie analyzuje 25 strategických klimatických dokumentů vydaných vletech 2018–2022 vBerlíně, Bratislavě, Budapešti, Praze, Varšavě aVídni. Sociální dimenze klimatické změny není vdokumentech dominantním narativem, aivzapojování veřejnosti se jednotlivé případy značně liší. Zranitelnost se vdokumentech vyskytuje často ve formě výčtu konkrétních sociálních skupin aodvozuje se zejména od věku (senioři, malé děti) azdravotního stavu (chronická onemocnění, zdravotní znevýhodnění). Dalšími zdroji zranitelnosti jsou místo bydliště azpůsob pobývání ve veřejném prostoru; formulována je izranitelnost založená na strukturálních nerovnostech. Sociální dimenze by měla být vkontextu přemýšlení oklimatické změně posílena— studie ukazuje konkrétní příklady, jak ji lze uchopit. KLÍČOVÁ SLOVA klima, klimatická změna, lokální politika, strategické dokumenty, sociální práce, zranitelné skupiny ABSTRACT Our aim was to describe the social dimension of climate change in the strategic climate policy documents of six capital cities in Central Europe. In these documents, we focused on how the issue of climate change is represented, how the public was involved in their preparation and how vulnerable groups are treated. The study draws on Carole Bacchi’s concept of problem representation and the literature on public policy documents, public participation and vulnerable groups, all in the context of climate change. The study analyses 25 strategic climate documents issued in 2018–2022 in Berlin, Bratislava, Budapest, Prague, Warsaw and Vienna; the coding combines deductive and inductive approaches. The social dimension of climate change is not the dominant narrative in the documents, the stress put on public participation also varies. Vulnerability is often mentioned as alist of specific social groups— typically based on age (elderly, children) and health status (chronic diseases). Another source of vulnerability is the place of residence and the way of being in public space, and also structural inequalities. The social dimension should be strengthened in the context of thinking about climate change— the study shows particular examples of use. KEYWORDS climate change, local policy, strategic documents, social work, vulnerable groups OPEN ACCESS 22 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1–2/2023 ÚVOD Změna klimatu je stále častěji zmiňovaným aspektem života společnosti. Vposlední zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu, největší vědecké autoritě na tomto poli, se konstatuje: „Lidská činnost jednoznačně způsobila globální oteplování, při kterém se teplota na povrchu Země vletech 2011–2020 zvýšila o1,1 °C oproti teplotnímu průměru vobdobí 1850–1900, ato zejména prostřednictvím emisí skleníkových plynů1“ (IPCC 2023:4). „Dynamika oteplování způsobí ještě větší škody aztráty; lidské ipřírodní ekosystémy pak dosáhnou meze, za kterou už adaptace nebude možná. Maladaptaci (neúčinné adaptaci— pozn.aut.) se lze vyhnout prostřednictvím plánování aimplementace takových adaptačních strategií, které zároveň přinesou užitek jiným sektorům aekosystémům“ 2 (IPCC 2023:20). Veřejné politiky tak musejí sklimatickou změnou pracovat azohledňovat ji vtom, jaké programy atypy intervencí budou uplatňovat. Zásadní roli vtomto ohledu hrají strategické dokumenty3, které vytyčují hlavní principy asměry apodle kterých (či vsouladu snimi) se pak formulují konkrétní zákonné apodzákonné normy nebo typicky dotační programy. Podstatná je přitom vklimatické politice role měst, která získává na významu jak na praktické úrovni (např.mezinárodních síť Mayors Adapt, resp.Covenant of Mayors For Climate and Energy), tak ivakademické reflexi (např.Betsill, Bulkeley 2003; Kern 2014; Aust 2019, Hughes, Chu, Mason 2020; Angelo, Wachsmuth 2020). Klimatická změna je globálním fenoménem, který se však na každém místě světa projevuje odlišně amá také jiné možnosti řešení. Zhruba 73 % evropské populace přitom žije ve městech— vroce 2050 to bude podle odhadů dokonce 80 % (Breil et al. 2018). Strategie na lokální úrovni jsou tedy oblastí, která nás má zajímat. Jsme si vědomi, že strategické dokumenty nejsou „celá politika“— že jde ovýšek činností měst aobcí. Zároveň jsou svědectvím otom, jakým způsobem tvůrci politik oproblému přemýšlí. Vnaší studii se chceme blíže zaměřit na sociální dimenzi klimatické změny ana to, jak se promítá do strategických dokumentů klimatické politiky šesti hlavních měst střední Evropy. „Klimatická změna je více než jen environmentální krize— je to společenská krize,”4 konstatují zástupci Světové banky (2023). Nás však zajímá, zda se tato per1 Originál: „Human activities, principally through emissions of greenhouse gases, have unequivocally caused global warming, with global surface temperature reaching 1.1 °C above 1850–1900 in 2011–2020.” 2 Originál: “With increasing global warming, losses and damages will increase and additional human and natural systems will reach adaptation limits. Maladaptation can be avoided by flexible, multi-sectoral, inclusive, long-term planning and implementation of adaptation actions, with co-benefits to many sectors and systems.” 3 VČesku se na vládní úrovni jedná odokumenty „Politika ochrany klimatu vČeské republice“ (MŽP, 2017) a„Strategie přizpůsobení se změně klimatu vpodmínkách České republiky“ (MŽP, 2015; MŽP 2021). 4 Originál: „Climate change is more than an environmental crisis— it is asocial crisis.“ OPEN ACCESS EVA HEJZLAROVÁ, BRENDA DUTRA FRANCO 23 spektiva do dokumentů promítá. Nemáme ambici detailně zkoumat sociální dopady či sociální citlivost klimatických politik jako takových. Přestože jde ovelmi potřebný úkol, protože klimatické politiky mohou (jako každé jiné) sociální rovinu opomíjet, atím typicky sociální nerovnosti prohlubovat, není vsilách jednoho textu jej uchopit. Naše snaha je zjistit, jaké místo lidé ve strategických dokumentech klimatických politik šesti hlavních měst střední Evropy zaujímají. Tato snaha přitom vyplývá zpřesvědčení, že sociální dimenze klimatické změny není jen rétorickou figurou, ale že znamená velmi konkrétní dopady na život každého znás aže je důležité otěchto dopadech mluvit. Předkládaný přehled veřejně-politických dokumentů ajejich analýza tak přispějí nejen klepšímu poznání toho, jakým způsobem si klimatická změna hledá ve veřejných politikách své místo, ale mohou sloužit také jako velmi konkrétní inspirace pro města aobce, jak ji (azvláště její sociální dimenzi) uchopit. Pro uvažování oklimatické změně ajejích souvislostech pro sociální práci asociální politiku je samozřejmě užitečné budování širších konceptuálních rámců typu „environmentální sociální práce“ (srov.Gray et al. 2013), shromažďování příkladů dobré praxe (srov.Evans, Hills, Orme 2011), stejně jako jsou nezbytné apely týkající se osobní angažovanosti (srov.Dominelli 2011). Řadu konkrétních problémů avýzev lze ale řešit velmi prakticky ajen při využití nástrojů, které má sociální práce kdispozici již nyní. Výzkumné otázky, které nás vtéto studii povedou, jsou: Jak je ve strategických dokumentech klimatických politik šesti hlavních měst střední Evropy reflektována sociální dimenze klimatické změny, konkrétně: do jaké míry byly do přípravy těchto dokumentů obyvatelé zapojeni ajak se zde pracuje se zranitelností určitých skupin obyvatel? Jak je prezentována klimatická změna jako veřejně-politický problém? Naším datasetem je 25 strategických veřejně-politických dokumentů voblasti klimatické politiky zšesti hlavních měst střední Evropy: Berlína, Bratislavy, Budapešti, Prahy, Varšavy aVídně. Ve studii budou nejprve představeny koncepty, oněž se při následné analýze budeme opírat: sociálně konstruktivistický přístup Carole Bacchi (2009) kanalýze problémů vrámci veřejné politiky, kontext lokálních strategických veřejně-politických dokumentů aklimatické změny akonečně dva způsoby, jakými lze při formulování problému pracovat slidmi: zapojit je do přípravy či připomínkování strategického dokumentu nebo snimi zacházet jako scílovou, případně zranitelnou skupinou politiky. Tyto dvě oblasti jsme si zvolily jako operacionalizaci sociální dimenze klimatické změny. Následně se věnujeme popisu výzkumného postupu adatasetu aposléze představujeme jednotlivá města ajejich strategické dokumenty (činíme tak relativně podrobně, abychom posílili osvětový potenciál článku) avsamostatné kapitole se pak zaměřujeme na způsoby práce sparticipací azranitelnými skupinami. TEORETICKÁ VÝCHODISKA JAK JE PROBLÉM PREZENTOVÁN? Sociálněkonstruktivistický přístup Carole Bacchi (2009) nazvaný „What’s the problem represented to be?“ (český termín není zaveden) umožňuje analyzovat prezentaci problémů ve veřejném prostoru. Základním předpokladem přístupu je rozlišení OPEN ACCESS 24 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1–2/2023 mezi „problémem“ a„problematizací“. Zatímco označení „problém“ implikuje podle Bacchi problémovou situaci jako samozřejmou avšem srozumitelnou, označení „problematizace“ odkazuje ktomu, že jsou to lidé, kdo vymezují problémy, aže způsob, jakým jsou problémy vymezovány (co je aco není jejich součástí) záleží na vnímání lidí amůže se včase měnit. Kanalýze „problematizace“ (vdalším textu budeme mít při odkazování na výměr klimatické politiky vdokumentech na mysli právě tuto její sociálně konstruovanou rovinu) pak Bacchi navrhuje šest kroků5, které pomáhají porozumět jejich podstatě. Pro účely této studie se soustředíme na kroky 1 a4: „Jak je problém vymezen?“ a„Co je uproblému opomenuto jako něco, co si naši pozornost nezaslouží? Kde jsou bílá místa? Mohli bychom oproblému uvažovat jinak?“. LOKÁLNÍ STRATEGICKÉ VEŘEJNĚ-POLITICKÉ DOKUMENTY AKLIMATICKÁ ZMĚNA Strategické veřejně-politické dokumenty mají „poskytovat orientaci ainspiraci při tvorbě aimplementaci legislativních VPD (veřejně-politických dokumentů— pozn.aut.), tj.co nejpřesněji definovat cíle (krátkodobé, střednědobé adlouhodobé) amožné cesty kjejich dosažení. Jsou vpravidelných intervalech upravované aje pro ně typická vysoká míra zapojení různých aktérů“ (Veselý et al., 2007:53). Každá veřejná politika se typicky onějaký strategický dokument nebo jejich sestavu opírá. Strategické dokumenty se nicméně nepíší jen za účelem vytyčení směru, kterým se má politika ubírat. Mohou se připravovat izčistě pragmatických důvodů, např.čerpání prostředků zfondů (kdy je podmínkou existence strategického dokumentu) nebo zdůvodu členství vprestižním uskupení nebo síti. Ať už je pozadí vzniku klimatického strategického dokumentu jakékoli, lze se při jeho textaci orientovat vzásadě dvěma směry potýkání se sklimatickou změnou (případně jejich kombinací): směrem tzv.mitigace atzv.adaptace. Mitigace znamená soustředění se na redukce „antropogenních emisí skleníkových plynů“ (MŽP 2017:7) avpodstatě jde osnahu zpomalit klimatické změny. Adaptace pak obnáší „přizpůsobení se negativním dopadům změny klimatu“ (ibid.). Výzkum „první generace“ klimatických plánů ve 170 kanadských městech (Wheeler 2008) přinesl několik zajímavých zjištění. Tyto plány se soustředily převážně na mitigaci (nikoli adaptaci), ato prostřednictvím širokého spektra opatření. Řada 5 Originál: „1. What’s the ‘problem’ (for example, of ‘problem gamblers’, ‘drug use/abuse’, ‘gender inequality’, ‘domestic violence’, ‘global warming’, ‘sexual harassment’, etc.) represented to be in aspecific policy or policy proposal? 2. What presuppositions or assumptions underpin this representation of the ‘problem’? 3. How has this representation of the ‘problem’ come about? 4. What is left unproblematic in this problem representation? Where are the silences? Can the ‘problem’ be thought about differently? 5. What effects are produced by this representation of the ‘problem’? 6. How/where has this representation of the ‘problem’ been produced, disseminated and defended? How has it been (or could it be) questioned, disrupted and replaced?“ (Bacchi, 2012:21) OPEN ACCESS EVA HEJZLAROVÁ, BRENDA DUTRA FRANCO 25 těchto navrhovaných opatření ale byla dobrovolná, na jejich podporu nebyly alokovány zdroje, akimplementaci tak nedocházelo. Do jejich tvorby se zapojovala široká veřejnost (Wheeler 2008). Kpodobnému zjištění, které prokazuje převahu mitigačního nad adaptačním přístupem dospívají idalší výzkumy včetně Campos et al. (2017). Na základě dotazníkového šetření mezi portugalskými městy autorský tým zjistil, že podstatnou podpůrnou roli při podpoře lokálních klimatických politik hrají mezinárodní sítě (Campos et al. 2017). VČesku byl dosud realizován jen jeden výzkum tematizující veřejně-politické dokumenty vsouvislosti sklimatickou změnou. Šilhánková aPondělíček (2014) analyzovali strategické rozvojové plány českých měst scílem zjistit, jakým způsobem je vnich tematizována klimatická změna. Autoři zjistili, že ochraně životního prostředí se věnuje jen necelá desetina cílů vytyčených vtěchto dokumentech. ZAPOJOVÁNÍ VEŘEJNOSTI Zapojování veřejnosti je součástí širší myšlenkové tradice tzv.deliberativní demokracie. Jde otakovou představu uspořádání, kdy podstatným veřejně-politickým rozhodnutím předchází diskuze, do níž se mohou zapojit všichni, kdo oto mají zájem. Vtéto představě hrají významnou roli aspekty jako vzájemná komunikace, respekt akonečně konsenzus, ke kterému má informovaná diskuze dospět (Bächtiger et al., 2018). Zapojování veřejnosti bylo vsouvislosti sklimatickou změnou spojováno už od první zprávy IPCC (Bernthal 1990)— mělo zajistit srozumění místních spolitickými kroky ataké jejich legitimitu. Postupem času se zjišťovalo, že ne každé zapojení veřejnosti (typicky ne to jednorázové) je schopno ktěmto cílům přispět. Literatura (srov.Ruiz-Mallén, 2020) tak hovoří oposunu od konzultací ke spolutvorbě (co-production), kdy se role veřejnosti posiluje amůže se uplatnit vnavrhování opatření, jejich výběru ivimplementaci (srov.Sarzynski 2015). Studie zkoumající tvorbu 147 strategických adaptačních dokumentů vevropských městech (analyzovány byly idokumenty zBrna, Plzně aPrahy) zjistila, že do jejich tvorby aimplementace byly zapojeny následující skupiny aktérů: 1.vzdělávací aktéři; 2.široká veřejnost, 3.aktéři na národní úrovni vlády, 4.aktéři na místní úrovni vlády, 5.zájmové skupiny, 6.soukromé organizace spřímou vazbou na téma, 7.další (Aguiar et al. 2018). ZRANITELNOST AZRANITELNÉ SKUPINY Podle Mezinárodního klimatického panelu je zranitelnost vkontextu klimatické změny relativně komplexní koncept (srov.schéma Breil et al., 2018:4). První částí tohoto komplexního konceptu je prostředí, které se mění vdůsledku klimatické změny, ale imimo ni, amá velký vliv na to, jaké konkrétní skupiny budou do kategorie zranitelných spadat. Voblasti, vníž jsou důsledky klimatické změny zřetelnější avýznamně mění podmínky pro život společnosti avláda nemá zdroje na zmírňování těchto dopadů, bude širší populace více zranitelná než vmístech, kde jsou změny méně dramatické avláda je zvelké části umí kompenzovat. Druhou částí konceptu je zranitelnost, která může být jednak potenciální, kdy lze předem vytipovat skupiny, které jsou konkrétním jevem ohroženy. Reálná zranitelOPEN ACCESS 26 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1–2/2023 nost je výsledkem toho, zda daný jev (např.vlny horka) nastane avjaké intenzitě mu bude potenciálně zranitelná skupina vystavena. Nadnárodní organizace přinášejí vkontextu klimatické změny praktické výčty: „Vkrizích jsou zvláště zranitelné např.domácnosti vedené ženami, děti, osoby spostižením, etnické menšiny, nájemci půdy, pracující migranti, lidé, kteří opustili nebo nemají svůj domov, sexuální agenderové menšiny adalší sociálně marginalizované skupiny“ 6 (Světová banka, 2023). Vakademické reflexi existuje řada různých diskuzních proudů, které se snaží ovymezení zranitelnosti vkontextu klimatické změny. Otto et al. (2017) definují na základě důkladné rešerše vědeckých textů (aspřihlédnutím ksituaci zemí mimo oblast globálního severu) různá ohrožení lidského well-beingu, který vymezují hodnotami zdraví, bezpečí, přístupu kjídlu ajistoty spojené smístem pobytu. Zranitelní jsou podle autorů ti, unichž je vdůsledku klimatické změny ohroženo zdraví. Autoři dále hovoří oexistenci zvláštní kategorie zranitelnosti, která se pojí sbojem onedostupné zdroje nebo snásilím po různých katastrofách. Dále jsou zranitelní lidé, kteří nemají jistotu spojenou smístem pobytu, nebo kteří nemají přístup kpotravinám. Tyto typy zranitelností nejsou statické, ale mohou se řetězit (vrámci jednoho života ipřes generace), případně vrstvit. METODOLOGIE Naším výzkumným designem je vícenásobná případová studie (Jelínková, 2011). Případ vymezujeme jako lokální klimatickou politiku definovanou strategickými dokumenty konkrétního hlavního města, která byla vydána vobdobí 2018–2022. Zvolili jsme šest hlavních měst střední Evropy: Berlín, Bratislavu, Budapešť, Prahu, Varšavu aVídeň. Výběr měst byl veden představou geografické ado určité míry ikulturní blízkosti ataké pragmatickou úvahou oproveditelnosti. Naším primárním cílem není komparace, protože situace měst je velmi různorodá; vymezení případu tedy vychází spíš zpředstavy strategických dokumentů klimatických politik vdaném městě jako určitého ekosystému, který funguje jako celek. Období bylo zvoleno arbitrárně— uvažovali jsme tak, že pětileté období bude natolik dlouhé, aby nám umožnilo shromáždit dostatečnou sadu dokumentů; argumentem pro nás byla iaktuálnost, která umožňuje více možností se inspirovat. Při sběru dokumentů jsme obesílali radnice jednotlivých měst ažádali je ozaslání příslušných dokumentů; po delším úsilí se nám podařilo získat odpovědi ze všech měst anáš dataset tedy můžeme považovat za úplný (alespoň vtom smyslu, že jej za úplný označili úředníci daných měst). Následně jsme dokumenty prošli avyřadili znich jeden, ato zdůvodu přílišné stručnosti aspíše informativního charakteru; obecně jsme nicméně ke strategickému charakteru dokumentů přistupovali relativně benevolentně. Poté jsme dokumenty (pokud neměly jazykovou mutaci vang6 Originál: „Certain social groups are particularly vulnerable to crises, for example, female-headed households, children, persons with disabilities, Indigenous Peoples and ethnic minorities, landless tenants, migrant workers, displaced persons, sexual and gender minorities, older people, and other socially marginalized groups.“ OPEN ACCESS EVA HEJZLAROVÁ, BRENDA DUTRA FRANCO 27 ličtině) nechali přeložit vprogramu deepL do anglického jazyka. Náš výzkumný tým byl totiž česko-brazilský anaším komunikačním jazykem byla angličtina. Následně jsme dokumenty pročítali aoznačovali části relevantní pro naši výzkumnou otázku. Do naší analýzy bylo zahrnuto 25 dokumentů: pět vBerlíně, dva vBratislavě, jeden vBudapešti, tři vPraze, osm ve Varšavě ašest ve Vídni (blíže viz tabulka 1). Město Kód Rok vydání Název dokumentu Berlín Be1 2019 BEK 2030. Berlin Energy and Climate Protection Programme 2030 Be2 2021 Alles im grünen Bereich! Handlungsleitfaden Klimaneutrale Veranstaltungen in Berlin Be3 2022 Klimaschutz und Bebauungsplanung— Ein Leitfaden zu energierelevanten Zusatzanforderungen unter Nutzung des Instrumentariums des Baugesetzbuches Be4 2022 Empfehlung zur Weiterentwicklung des Berliner Energieund Klimaschutzprogramms 2030. Umsetzungszeitraum 2022 bis 2026 Be5 2022 Beteiligungsprozess zur Weiterentwicklung des Berliner Energie und Klimaschutzprogramms 2030 Bratislava Br1 2020 Atlas hodnotenia zraniteľnosti arizík nepriaznivých dôsledkov zmeny klímy na území hlavného mesta SR Bratislavy Br2 2021 Akčný plán adaptácie na nepriaznivé dôsledky zmeny klímy na území hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy na roky 2019–2020 Budapešť Bu1 2021 Sustainable Energy and Climate Action Plan of Budapest Praha Pr1 2020 Capital city of Prague climate change adaptation strategy (Strategie adaptace hlavního města Prahy na změnu klimatu) Pr2 2021 Prague Climate Plan 2030. Prague on the road towards carbon neutrality (Klimatický plán hlavního města Prahy do roku 2030. Praha na cestě kuhlíkové neutralitě) Pr3 2022 Circular Prague 2030. Prague Strategy Transition to aCircular Economy (Strategie hl. m. Prahy pro přechod na cirkulární ekonomiku. Cirkulární Praha 2030) Varšava Va1 2018 Strategia Zintegrowanych Inwestycji Terytorialnych dla Warszawskiego Obszaru Funkcjonalnego 2014–2020+ (Strategia ZIT WOF) Va2 2018 The #Warsaw2030 Strategy Va3 2019 The Climate Change Adaptation Strategy for the city of Warsaw by 2030 with the prospects until 2050. Urban Adaptation Plan Va4 2021 Strategia Zintegrowanych Inwestycji Terytorialnych dla Warszawskiego Obszaru Funkcjonalnego 2014–2020+ (Strategia ZIT WOF) Va5 2021 Program ochrony środowiska dla m.st. Warszawy na lata 2021–2024 Va6 2022 Zielona Wizja Warszawy Va7 2022 Polityka żywnościowa miasta stołecznego Warszawy Va8 2022 Program zrównoważonej mobilności do roku 2026 OPEN ACCESS 28 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1–2/2023 Město Kód Rok vydání Název dokumentu Vídeň Vi1 2018 Urban Heat Island Strategieplan Vssi2 2019 KlimaRückblick Wien 2019 Vi3 2022 Klimaschutzprogramm der Stadt Wien (KliP Wien) Fortschrittsbericht 2021 Vi4 2022 Smart Climate City Strategy Vienna. Our way to becoming amodel climate city. Vi5 2022 Wiener Hitze Aktionsplan. Für ein cooles Wien der Zukunft. Vi6 2022 Vienna Climate Guide. Towards aclimate-friendly city. tabulka 1:Strategické dokumenty klimatické politiky vydané vletech 2018–2022 všesti hlavních městech střední Evropy Limitů zvoleného výzkumného přístupu je několik. Výzkumu byla podrobena jen textace strategických dokumentů, ato bez příloh, které se nacházejí mimo tělo dokumentu. Nelze vyloučit (ba je to pravděpodobné), že strategický dokument např.explicitně nezmiňuje veřejné projednání, ale že to přesto proběhlo, případně že některé informace podstatné pro tuto studii jsou vpřílohách. Ktomuto problému nicméně přistupujeme vsouladu snaší sociálněkonstruktivistickou perspektivou vtom smyslu, že nám nejde oobjektivní obraz nebo oto, co tvůrci chtěli, ale nakonec do dokumentu nevložili, ale oto, co tvůrci považovali za natolik podstatné, aby to vložili do textu hlavního dokumentu. Vědomě opomíjíme také související dokumenty týkající se sociální péče aslužeb. Je možné, že bychom vtěchto dokumentech nalezli další odkazy na klimatickou změnu, které by náš obraz zpřesnily; jsme nicméně přesvědčeni, že zodpovězení našich výzkumných otázek to nebrání. Za třetí, náš výzkumný přístup je omezen tím, že neznáme přesnější pozadí vzniku afungování daných strategických dokumentů (srov.Hejzlarová et al., 2023)7. Realizace rozhorů na toto téma by nám rozhodně umožnila hlubší apřesnější interpretaci zjištění. Limitem výzkumu je určitě také jeho jazyková bariéra. Dokumenty jsou psány pěti jazyky apřekladem do angličtiny mohly být zkresleny. Ikvůli tomu uvádíme originální znění vpoznámce pod čarou. Na druhé straně, texty strategických dokumentů nejsou stylisticky náročné anehledali jsme vnich jemné nuance, takže ani tento limit nepovažujeme za zásadní překážku. STRATEGICKÉ DOKUMENTY KLIMATICKÉ POLITIKY VŠESTI HLAVNÍCH MĚSTECH STŘEDNÍ EVROPY BERLÍN Hlavní město Německa má přibližně 3,7 milionu obyvatel žijících na ploše 891 km²; předmětem analýzy pro nás bylo pět dokumentů. 7 Rozhovory prováděla jedna zautorek stvůrci pražských dokumentů pro účely jiného výzkumu, ovšem ty vtéto studii slouží pouze triangulačně apro lepší představu otom, vjakém kontextu mohou strategické klimatické dokumenty vznikat. OPEN ACCESS EVA HEJZLAROVÁ, BRENDA DUTRA FRANCO 29 „BEK 2030 Berlin Energy and Climate Protection Programme 2030“ (Be1) představuje integrovaný přístup kochraně klimatu amitigaci klimatické změny vBerlíně. Na s.17 a18 dokument hovoří opotřebě individuálního přístupu krůzným skupinám aozdravotních rizicích vpodobě tepla aUV záření. “Alles Im Grünen Bereich! Handlungsleitfaden Klimaneutrale Veranstaltungen in Berlin” (Be2) se soustředí se na snížení emisí, ale představuje také příklady dobré praxe vpodobě akcí pro veřejnost (environmentální festival uBraniborské brány apod.). Ty slouží jednak jako osvěta, jednak jsou organizovány tak, aby byli návštěvníci např.motivováni kvyužití veřejné dopravy, aby na akcích byly vratné kelímky apod. “Klimaschutz und Bebauungsplanung Ein Leitfaden zu energierelevanten Zusatzanforderungen unter Nutzung des Instrumentariums des Baugesetzbuches” (Be3) je zaměřen na energii aobnovitelné zdroje, dokument “Empfehlung zur Weiterentwicklung des Berliner Energie-und Klimaschutzprogramms 2030— Umsetzungszeitraum 2022 bis 2026” (Be4) se soustředí na redukci CO₂. Dokument „Beteiligungsprozess zur Weiterentwicklung des Berliner Energieund Klimaschutzprogramms 2030” (Be5) byl vydán vroce 2022 akromě cíle uhlíkové neutrality vroce 2045 se věnuje procesu, který provázel tvorbu dokumentu Be1. Do tohoto procesu byli zapojeni různí aktéři: veřejné isoukromé společnosti, organizace občanského sektoru aobčanské iniciativy, výzkumné instituce, univerzity, vědecké iobchodní asociace, think-tanky, nadace, ale také široká veřejnost. Zvýše uvedeného vyplývá, že berlínské strategické dokumenty sledují převážně mitigaci. Zranitelné skupiny příliš netematizují, zapojení aktérů aveřejnosti ano, ale opět nepříliš konkrétně; jako podstatnou formulují osvětu arůzné druhy veřejných akcí, kde je možné téma komunikovat. BRATISLAVA Hlavní město Slovenska má necelých 0,5 milionu obyvatel žijících na 367 km². Strategickým dokumentem soustředícím se na adaptaci je „Atlas hodnotenia zraniteľnosti arizík nepriaznivých dôsledkov zmeny klímy na území hlavného mesta SR Bratislavy” (Br1). Br1 už ve svém úvodu konstatuje: „Mestá sú zraniteľné, zraniteľné sú ich časti, ich substancia, životné prostredie, technická adopravná infraštruktúra. Najzraniteľnejším článkom je človek ajeho zdravie,“ (Br1:2) čímž předznamenává charakter celého textu. Br1 sestává zosmi kapitol— jedna znich se jako případová studie věnuje konkrétnímu sídlišti8. Br1 pracuje sindikátory sociální aenvironmentální citlivosti azranitelnosti. Indikátory sociální zranitelnosti jsou: 8 „(V) tejto mestskej časti sa nachádza pomerne vysoký počet lôžok nemocničných asociálnych zariadení. Obyvateľov, ktorých zdravotný stav je natoľko vážny, že musia byť vtýchto zariadeniach, radíme medzi zraniteľnú časť populácie. Ďalší poznatok, ktorý nám robí mestskú časť Petržalka druhou najzraniteľnejšou mestskou časťou vBratislave je, že sa vnej nachádza vysoký podiel plôch smierne teplými ateplými povrchmi, pričom je značne vysoký aj podiel budov vostrovoch teplých plôch vporovnaní sinými mestskými časťami.” (Br1:88) OPEN ACCESS 36 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1–2/2023 ných je dopadům klimatické změny na lidské životy věnováno více prostoru. Přehled zranitelných skupin vjednotlivých případech předkládá tabulka 2. Berlín — pouze upozornění na nerovnoměrné dopady klimatické změny na různé skupiny. Bratislava — děti do 14 let; — lidé nad 65 let věku; — lidé bez domova; — chodci, cyklisté. Budapešť — senioři; — lidé schronickým onemocněním (zejména onemocnění cév); — lidé vykonávající práci venku; — obyvatelé určitých oblastí; — lidé salergií. Praha — senioři; — malé děti; — nemocní (zejména lidé skardiovaskulárními arespiračními onemocněními); — obyvatelé určitých oblastí; — řidiči. Varšava — ženy; — senioři; — lidé se zdravotním znevýhodněním; — mladí lidé (15–24 let); — děti pod 15 let; — lidé pracující vprekérních anízko placených zaměstnáních, nízkopříjmoví, ohrožení energetickou chudobou; — migranti. Vídeň — senioři; — malé děti; — lidé schronickým onemocněním (např.lidé sdemencí, poruchami hybnosti); — lidé žijící vchudobě; — lidé bez domova; — těhotné ženy; — lidé vykonávající práci venku. tabulka 2:Přehled zranitelných skupin tematizovaných ve strategických klimatických dokumentech Jak je patrné zpřehledu, vdokumentech dominuje pojetí zranitelnosti, která se váže kvěku (senioři, malé děti, případně mladí dospělí) azdravotní stav (kardiovaskulární nebo chronická onemocnění, zdravotní znevýhodnění, případně těhotenství aalergie). Další typ zranitelnosti je odvozován od místa bydliště (obyvatelé konkrétních lokalit), resp.způsobu, jak se určité skupiny pohybují ve veřejném prostoru (řidiči, chodci, cyklisté, lidé vykonávající práci venku, případně lidé bez domova). Vneposlední řadě je zranitelnost dána strukturálními nerovnostmi, kam spadají ženy jako skupina, která má zhoršený přístup ke zdrojům různého typu, lidé pracující vprekérních amálo placených zaměstnáních, nízkopříjmové skupiny obyvatelstva, lidé ohrožení energetickou chudobou alidé žijící vchudobě (včetně lidí bez domova) amigranti. Uněkterých typů skupin (např.lidé vykonávající práci venku, případně lidé bez domova) může být zraOPEN ACCESS EVA HEJZLAROVÁ, BRENDA DUTRA FRANCO 37 nitelnost odvozována od pohybu ve veřejném prostoru iod strukturálních nerovností, záběr analýzy však neumožňuje preciznější rozlišení. Pouze ve vídeňském dokumentu je zmíněn ipsychický tlak související sklimatickou změnou. Sprůnikem potenciální areálné zranitelnosti je pracováno jen vdokumentu Br1, částečně také ve Vi5, kde se hovoří onutnosti adaptace domů spečovatelskou službou apobytových zařízení. Ostatní dokumenty je pojímají staticky. ZÁVĚR Klimatická změna je ve strategických dokumentech měst prezentována jako komplexní problém, se kterým může pomoci řada konkrétních technických řešení aprojektů. Sociální dimenze asouvislost klimatické změny aživota lidí není dominantní. Narativ ohrožení je využíván velmi omezeně. Vyskytuje se buď formou neurčitých zmínek (např.vyjmenováním zranitelných skupin vsouvislosti svlnami horka bez konkrétnějšího upřesnění), nebo je rozpracován pečlivěji. Převážná část dokumentů se soustředí na mitigaci, což odpovídá předchozím výzkumům (Wheeler 2008, Campos et al. 2017) ado určité míry vysvětluje relativně malou pozornost věnovanou lidem žijícím na území města. Lze předpokládat, že perspektiva adaptace nabízí pro sociální dimenzi oněco větší prostor, není to však pravidlem. Na zapojení veřejnosti dokumenty reagují velmi různě, pro některá města je tato oblast důležitá, pro jiná méně. Není tedy možné formulovat obecný závěr. Např.Budapešť demonstruje velmi extenzivní zapojení veřejnosti vrozličných podobách, zajímavým počinem je rovněž Varšavský klimatický panel, vjiných městech se ale otéto oblasti mnoho nedozvíme. Podobná je situace se zranitelnými skupinami: některé dokumenty snimi aktivně pracují ajsou předkládány návrhy, jak jejich situaci ošetřit, některé je pouze vyjmenují. Tvůrci některých dokumentů onich uvažují tradičně, jiní jsou více kreativní. Shoda panuje na tom, že zranitelnými skupinami jsou typicky senioři, lidé srespiračními akardiovaskulárními chorobami amalé děti. O(potenciálních) klientech sociálních služeb se hovoří vBr1, Vi5 aVa6 (lidé bez domova, lidé sdemencí, lidé snízkým ekonomickým asociálním kapitálem, migranti). Lze konstatovat, že strategické dokumenty klimatických politik vhlavních městech střední Evropy mají velmi rozdílnou povahu— některé formulují ideové zakotvení politik avymezují pole, na kterém se mají odehrávat, jiné jsou koncipovány spíše jako zásobník projektů připravených kimplementaci. Pro praktiky je toto velmi inspirativní, protože se ukazuje různost přístupů, zakademického hlediska tento fakt naopak představuje komplikaci. Předpokládáme, že diverzita výsledků je daná vymezením případů ataké datasetu: jednotlivá města vykonávají různé samosprávy, mají jinou rozlohu ališí se ijejich situace, prostředky amožnosti řešení. Pro vznik dokumentů byly pravděpodobně podstatné (tento parametr jsme nesledovali cíleně) mezinárodní sítě azapojení do mezinárodních projektů (srov.Campos et al. 2017). Pokud by vtéto oblasti byla realizována další výzkumná šetření, doporučovali bychom zaměřit se na města obdobné velikosti, která jsou zapojená do jedné mezinárodní sítě či projektu. Homogenní vzorek by přinesl příznivější výzkumné výsledky alepší možnosti interpretace. OPEN ACCESS 38 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1–2/2023 Stojí nicméně za to zaměřit se ina onu inspirativní část této studie akonkrétní příklady dobré praxe pro sociální práci, např.Br1. Řada údajů, se kterými pracovali jeho tvůrci (např.věkové složení obyvatelstva, počet lidí se zdravotním znevýhodněním, kapacity lékařů či sociálních služeb), je dostupná ajejich využití si lze představit např.při komunitním plánování sociálních služeb. Může jít oprvní krok kzačlenění perspektivy klimatické změny do sociální oblasti. Další možnou variantou je koordinovaný aprůřezově pojatý postup vrámci města, kdy by vedoucí sociálních odborů zaklepali na dveře svých kolegů, kteří mají na starosti životní prostředí, rozvoj či dopravu, apokusili se snimi domluvit na možnostech spolupráce. Jak přesvědčivě ukazují analyzované dokumenty, na klimatickou změnu se veřejné politiky ve střední Evropě připravují. Nyní jde oto, aby se do hledáčku tvůrců dostala ve větší míře isociální dimenze. LITERATURA AGUIAR, F.C., BENTZ, J., SILVA, J.M.N., FONSECA, A.L., SWART, R., SANTOS, F.D., PENHA-LOPES, G. 2018. Adaptation to Climate Change at Local Level in Europe: An Overview. Environmental Science & Policy, 86, 38–63. ANGELO, H., WACHSMUTH, D. 2020. Why Does Everyone Think Cities Can Save the Planet? Urban Studies, 57(11), 2201–2221. AUST, H.P.2019. The Shifting Role of Cities in the Global Climate Change Regime: From Paris to Pittsburgh and Back?. Review of European, Comparative & International Environmental Law, 28(1), 57–66. BACCHI, C.2009. Analysing Policy. Richmond: Pearson Higher Education AU. BACCHI, C.2012. Introducing the ‘What’s the Problem Represented To Be?’approach. In: BLETSAS, A., BEASLEY, C.Engaging with Carol Bacchi: Strategic Interventions and Exchanges. Adelaide: University of Adelaide Press, 21–24. BÄCHTIGER, A., DRYZEK, J.S., MANSBRIDGE, J., WARREN, M. (Eds.). 2018. The Oxford Handbook of Deliberative Democracy. Oxford: Oxford University Press. BERNTHAL, F.M. 1990. Climate change: The IPCC Response Strategies [online]. Geneva: World Meteorological Organisation/United Nations Environment Program. [26.5.2023]. Dostupné z: https://www.ipcc.ch/site/assets/ uploads/2018/02/ipcc_far_wg_III_full_ report.pdf BETSILL, M., BULKELEY, H. 2003. Cities and Climate Change. London: Routledge. BREIL, M., DOWNING, C., KAZMIERCZAK, A., MÄKINEN, K., ROMANOVSKA, L. 2018. Social Vulnerability to Climate Change in European Cities— State of Play in Policy and Practice [online]. Bologna: European Topic Centre on Climate Change Adaptation. [26.5.2021]. Dostupné z: https://www.eionet. europa.eu/etcs/etc-cca/products/etc-ccareports/tp_1-2018 CAMPOS, I., GUERRA, J., GOMES, J.F., SCHMIDT, L., ALVES, F., VIZINHO, A., LOPES, G.P.2017. Understanding Climate Change Policy and Action in Portuguese Municipalities: Asurvey. Land Use Policy, 62, 68–78. DOMINELLI, L. 2011. Climate Change: Social Workers’ Roles and Contributions to Policy Debates and Interventions. International Journal of Social Welfare, 20(4), 430–438. EVANS, S., HILLS, S., ORME, J. 2011. Doing More for Less? Developing Sustainable Systems of Social Care in the Context of Climate Change and Public Spending Cuts. British Journal of Social Work, 42(4), 744–764. GRAY, M., COATES, J., HETHERINGTON, T. 2013. Environmental Social Work. London and New York: Routledge. HEJZLAROVÁ, E., JELÍNKOVÁ, M.SMRČKOVÁ, S.2023. Veřejněpolitické dokumenty vČesku. OPEN ACCESS EVA HEJZLAROVÁ, BRENDA DUTRA FRANCO 39 In: HEJZLAROVÁ, E., MOURALOVÁ, M., ŠTĚPÁNKOVÁ ŠTÝBROVÁ, M.Fantastická data ve veřejné politice ajak je využít. Praha: Karolinum, 108–131. HUGHES, S., CHU, E.K., MASON, S.G. 2020. Climate Change and Cities. Oxford: Oxford University Press. IPCC. 2023. Synthesis Report of the IPCC Sixth Assessment Report (AR6) Summary for Policymakers [online]. Intergovernmental Panel on Climate Change. [26.5.2021]. Dostupné z: https://report.ipcc.ch/ar6syr/ pdf/IPCC_AR6_SYR_SPM.pdf JELÍNKOVÁ, M. 2011. Případová studie. In: NEKOLA, M., GEISSGER, H., MOURALOVÁ, M. Současné metodologické otázky veřejné politiky. Praha: Karolinum, 194–220. KERN, K. 2014. Climate governance in the European Union multilevel system: the role of cities. In: WEIBUST I., MEADOWCROFT, J. (Eds.). Multilevel Environmental Governance. Northampton: Edward Elgar Publishing, 111–130. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR.2021. Strategie přizpůsobení se změně klimatu vpodmínkách České republiky. První aktualizace pro období 2021–2030 [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR. [26.5.2023]. Dostupné z: https://www.mzp. cz/C1257458002F0DC7/cz/zmena_klimatu_ adaptacni_strategie/$FILE/OEOK_Narodni_ adaptacni_strategie-aktualizace_20212610. pdf MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR.2017. Politika ochrany klimatu vČR [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR. [26.5.2023]. Dostupné z: https://www.mzp. cz/C1257458002F0DC7/cz/politika_ochrany_ klimatu_2017/$FILE/OEOK-POK-20170329. pdf MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR.2015. Strategie přizpůsobení se změně klimatu vpodmínkách České republiky [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR. [26.5.2023]. Dostupné z: https://www.mzp. cz/C1257458002F0DC7/cz/zmena_klimatu_ adaptacni_strategie/$FILE/OEOK-Adaptacni_ strategie-20151029.pdf OTTO, I.M., RECKIEN, D., REYER, C., MARCUS, R., LE MASSON, V., JONES, L., NORTON, A., SERDECZNY, O. 2017. Social Vulnerability To Climate Change: AReview of Concepts and Evidence. Regional Environmental Change, 17, 1651–1662. RUIZ-MALLÉN, I. 2020. Co-production and Resilient Cities to Climate Change. In: NARED, J., BOLE, D. (Eds.). Participatory Research and Planning in Practice. The Urban Book Series. Edinburgh: Springer, Cham, 1–11. SARZYNSKI, A. 2015. Public Participation, Civic Capacity, and Climate Change Adaptation in Cities. Urban Climate, 14, 52–67. SVĚTOVÁ BANKA. 2023. Social Dimensions of Climate Change [online]. The World Bank. [26.5.2023]. Dostupné z: https://www. worldbank.org/en/topic/social-dimensionsof-climate-change#1 ŠILHÁNKOVÁ, V., PONDĚLÍČEK, M. 2014. Strategické plány měst ve stínu klimatické změny. Trendy vpodnikání. Vědecký časopis Fakulty ekonomické ZČU vPlzni, 4(4), 76–82. VESELÝ, A., DRHOVÁ Z., NACHTMANNOVÁ, M. 2007. „Vědění opolitice“: teoretické poznatky otvorbě veřejných politik. In: VESELÝ,A., NEKOLA, M., DRHOVÁ, Z., KALOUS, J., NACHTMANNOVÁ, M., NOVÁČEK, P., OCHRANA, F., PATEROVÁ, H.Analýza atvorba veřejných politik. Přístupy, metody apraxe. Praha: SLON, 43–66. WHEELER, S.M. 2008. State and Municipal Climate Change Plans: The First Generation, Journal of the American Planning Association, 74 (4), 481–496. SEZNAM ANALYZOVANÝCH DOKUMENTŮ Be1— BEK 2030. Berlin Energy and Climate Protection Programme 2030. 2019. Dostupné z: https://www.berlin.de/sen/uvk/en/ climate-action/publications/ OPEN ACCESS 40 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 1–2/2023 Be2— Alles im grünen Bereich! Handlungsleitfaden Klimaneutrale Veranstaltungen in Berlin. 2021. Dostupné z: https://www.berlin.de/sen/uvk/en/climateaction/publications/ Be3— Klimaschutz und Bebauungsplanung— Ein Leitfaden zu energierelevanten Zusatzanforderungen unter Nutzung des Instrumentariums des Baugesetzbuches. 2022. Dostupné z: https://www.berlin.de/ sen/uvk/en/climate-action/publications/ Be4— Empfehlung zur Weiterentwicklung des Berliner Energieund Klimaschutzprogramms 2030. Umsetzungszeitraum 2022 bis 2026. 2022. Dostupné z: https://www.berlin.de/sen/uvk/ en/climate-action/publications/ Be5— Beteiligungsprozess zur Weiterentwicklung des Berliner Energie und Klimaschutzprogramms 2030. 2022. Dostupné z: https://www.berlin.de/sen/uvk/ en/climate-action/publications/ Br1— Atlas hodnotenia zraniteľnosti arizík nepriaznivých dôsledkov zmeny klímy na území hlavného mesta SR Bratislavy. 2020. Dostupné z: https://bratislava.sk/ blog/v-klimatickom-atlase-bratislavy-jezhodnotena-zranitelnost-mesta-na-dosledkyklimatickej-krizy Br2— Akčný plán adaptácie na nepriaznivé dôsledky zmeny klímy na území hlavného mesta Slovenskej republiky Bratislavy na roky 2019–2020. 2021. Dostupné z: https://cdn-api.bratislava.sk/strapihomepage/upload/AP_ZK_Priebezna_ sprava_2019_2020_30032021_v2_ c6ab839364.pdf Bu1Sustainable Energy and Climate Action Plan of Budapest. 2021. Dostupné z: https:// budapest.hu/sites/english/Documents/BP_ klimastrategia_SECAP_EN_final.pdf Pr1— Capital city of Prague climate change adaptation strategy. 2020. Dostupné z: https://adaptacepraha.cz/wp-content/ uploads/2020/08/adaptation_strategy_eng_ web_compressed.pdf Pr2— Prague Climate Plan 2030. Prague on the road towards carbon neutrality. 2021. Dostupné z: https://klima.praha.eu/DATA/ Dokumenty/Klimaplan_2109_16_online_ v3.pdf Pr3— Circular Prague 2030. Prague Strategy Transition to aCircular Economy. 2022. Dostupné z: https://klima.praha.eu/data/ Dokumenty/circular-prague-2030-eng.pdf Va1— Strategia Zintegrowanych Inwestycji Terytorialnych dla Warszawskiego Obszaru Funkcjonalnego 2014–2020+ (Strategia ZIT WOF). 2018. Dostupné z: https://omw. um.warszawa.pl/zintegrowane-inwestycjeterytorialne/zit-metropolii-warszawskiejzalozenia-do-strategii/ Va2— The #Warsaw2030 Strategy. 2018. Dostupné z: https://um.warszawa.pl/documents/56602/38746844/%23Warsaw2030+Strategy.pdf/8845940c-99df- -aca4-1a03-524adafe4f63?t=1639549741334 Va3— The Climate Change Adaptation Strategy for the city of Warsaw by 2030 with the prospects until 2050. Urban Adaptation Plan. 2019. Dostupné z: https://adaptcity.pl/wpcontent/uploads/2019/11/strategia_2030ENG.pdf Va4— Strategia Zintegrowanych Inwestycji Terytorialnych dla Warszawskiego Obszaru Funkcjonalnego 2014–2020+ (Strategia ZIT WOF). 2021. Dostupné z: https://omw. um.warszawa.pl/zintegrowane-inwestycjeterytorialne/zit-metropolii-warszawskiejzalozenia-do-strategii/ Va5— Program ochrony środowiska dla m.st. Warszawy na lata 2021–2024. 2021. Dostupné z: https://konsultacje.um.warszawa.pl/sites/ konsultacje.um.warszawa.pl/files/raport_ konsultacje_pos_31.12.2020_0.pdf Va6— Zielona Wizja Warszawy. 2022. Dostupné z: https://eko.um.warszawa.pl/-/ zielona-wizja-warszawy Va7— Polityka żywnościowa miasta stołecznego Warszawy. 2022. Dostupné z: https://um.warszawa.pl/waw/ strategia Va8— Program zrównoważonej mobilności do roku 2026. 2022. Dostupné z: https:// konsultacje.um.warszawa.pl/sites/ konsultacje.um.warszawa.pl/files/ program_zrownowazonej_mobilnosci_do_ roku_2026_-_konsultacje_spoleczna.pdf OPEN ACCESS EVA HEJZLAROVÁ, BRENDA DUTRA FRANCO 41 Vi1— Urban Heat Island Strategieplan. 2018. Dostupné z: https://www.wien.gv.at/ umweltschutz/raum/uhi-strategieplan.html Vi2— KlimaRückblick Wien 2019. 2019. Dostupné z: https://www.wien.gv.at/umwelt/ klimaschutz/pdf/klimarueckblick-wien2019. pdf Vi3— Klimaschutzprogramm der Stadt Wien (KliP Wien) Fortschrittsbericht 2021. 2022. Dostupné z: https://www.wien.gv.at/umwelt/ klimaschutz/publikationen/ Vi4— Smart Climate City Strategy Vienna. Our way to becoming amodel climate city. 2022. Dostupné z: https://smartcity.wien.gv.at/en/ strategy/ Vi5— Wiener Hitze Aktionsplan. Für ein cooles Wien der Zukunft. 2022. Dostupné z: https://www.wien.gv.at/umwelt/cooleswien/ hitzeaktionsplan.html Vi6— Vienna Climate Guide. Towards aclimate-friendly city. 2022. Dostupné z: https://www.wien.gv.at/english/ environment/klip/program.html OPEN ACCESS