O překladu a překládání ze současných genderových a feministických pohledů
Abstract
171
Full text
Opřekladu apřekládání ze současných genderových afeministických pohledů Eva Kalivodová Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav translatologie eva.kalivodo[email protected] Publikace The Routledge Handbook of Translation, Feminism and Gender představuje snahu co nejkomplexněji zmapovat soudobé světové uvažování opřekladech apřekládání, které vychází zfeministických perspektiv, zgenderově rozlišujících hledisek nebo přímo zteorií feministického překladu, ato vpříspěvcích padesáti pěti autorek aautorů. Editorkami svazku jsou Luise von Flotow, profesorka překladatelských studií na University of Ottawa, která je dlouholetou apublikačně velmi plodnou teoretičkou voblasti genderového výzkumu překladu, aHala Kamal, profesorka literární teorie aanglické literatury na Káhirské univerzitě, specializující se ve směru ženských, genderových akomparatistických studií. Ačkoliv se feministické agenderové uvažování opřekladu apřekládání rozvíjí přinejmenším od osmdesátých let 20.století (srov.zakládající práce Luise von Flotow, Sherry Simon adalších),1 je včeském prostředí málo známé apěstované2 adůležité publikace ztéto oblasti nebyly bohužel do češtiny přeloženy. Ato přesto, že genderové afeministické posuny ve vnímání překládání avpřekladech samotných, které se odehrávají po několik desetiletí, jsou velmi důležitými faktory nejen plnohodnotné mezikulturní komunikace ajejího reflektování, ale isouvisejícího vývoje literární akulturní historie. Absence povědomí ogenderovém afeministickém uvažování opřekladu není však jen českým problémem— toto uvažování se zrodilo vanglofonním prostředí avněm se rozvíjelo arozvíjí; jeho výsledky jsou publikovány ašířeny především ve světově dominantním odborném jazyce— angličtině. Velkou předností svazku je 1 Von Flotow, Luise: Feminist Translation: Contexts, Practices and Theories. TTR (Traduction, Terminologie, Rédaction) 4, 1991, č.2, s.69–85; von Flotow, Luise: Translation and Gender: Translating in the ‘Era of Feminism’. S.Jerome/University of Ottawa Press, Manchester 1997— vtéto práci Flotow mj.rozvíjí teorii feministického překladu jako feministického „únosu“ textu. Dále srov.monografii Simon, Sherry: Gender in Translation: Cultural Identity and the Politics of Transmission. Routledge, London and New York 1996. 2 Kalivodová, Eva: Genderová slepota, citlivost nebo provokace? Polohy amožnosti překladu. Gender, rovné příležitosti, výzkum 13, 2012, č.2, s.77–85; Kalivodová, Eva: The Challenges of Teaching Gender in Translation in the Czech Contemporary Context. In: Santaemilia, José (ed.): Traducir para la igualdad sexual = Translating for Sexual Equality. Interlingua 166. Comares, Granada 2017. OPEN ACCESS
172 SLOVO A SMYSL 40 snaha oširoce mezinárodní, nejen oceloevropský, ale iasijský, arabský, dá se říct celosvětový záběr, obrážející se voslovených autorkách aautorech avpublikovaných textech. Úvod ke knize vzácně kriticky reflektuje anglofonní odbornou dominanci avysvětluje pečlivě plánovanou mezinárodní či transnacionální spolupráci na přípravě svazku formou kolokvií. Zároveň si však editorky uvědomují (což není zcela obvyklé), že odborné publikování opřekladech apřekládání vsoudobém světovém kontextu se nutně apředevším musí zaměřovat na převody do „nedominantních“, cílových národních jazyků aže převody takovýchto studií, obsahujících příklady, do angličtiny jsou nesmírně náročné. Vyžadují totiž zpětné kulturní, lingvistické apřekladatelské reformulace vangličtině. Přesto je nepřekvapivě konstatována finální nezbytnost překladů všech příspěvků do angličtiny, přičemž se uznává, že „převaha angličtiny […] asíla myšlenek ateorií vzešlých zangloamerického prostředí či Evropy ašířených vangličtině, kníž mnohé příspěvky odkazují pojmem ‚západní‘, vytváří nerovnováhu, která ovlivňuje dynamiku transnacionální výměny názorů“.3 Publikace je rozdělena do několika oddílů, které jsou rozčleněné podle existujících směrů překladatelského čili translatologického bádání. Do prvního, nazvaného Překládání apublikování žen (Translating and Publishing Women), jsou zahrnuty příspěvky, které se věnují jak překladatelkám, tak autorkám: např.Ženy, literatura apřeklad vMaghrebu (Maghrebi Women’s Literature in Translation) od Sanay Benmessaoud, věnující se kulturně spojité, ale politicky členité oblasti severozápadní Afriky; Opřekládání žensky exponované literatury vÍránu: makroamikroanalýza (Translating of Women-centred Literature in Iran: Macro and Micro Analysis) od Simy Sharifi adalší. Vzhledem khypotetické blízkosti určitých aspektů středoevropského historického prostředí je pro české uvažování podnětná studie Ewy Rajewské nazvaná Polské překladatelky: herstory (Polish Women Translators: AHerstory). Autorka identifikuje počátek zájmu žen opřeklad vpolském šlechtickém prostředí v17.století, které je vzhledem ktehdejším historickým proměnám na polském trůnu pod silným vlivem Francie: šlechtičny překládají jak populární, tak vážnou francouzskou literaturu (Molière); překládají se dokonce ipolská díla do francouzštiny (např.první polský sentimentálně psychologický román od vévodkyně Marie Wirtemberské, rovněž překladatelky, Malvína aneb Předvídavost srdce (Malwina czyli domyślność serca), přeložený do francouzštiny Annou Nakwaskou. Už ztéto informace je zřejmé, že včeském, šlechty aelit historicky zbaveném prostředí byl počátek ženského překladatelského přínosu situován jinak ajindy— konkrétně do druhé poloviny 19.století apočátku arozvoje ženského středostavovského emancipačního hnutí. Přesto, či právě proto, je komparace důležitá. Informací, která navozuje shodu mezi polským ačeským prostředím, je fakt, že vPolsku (stejně jako vČeskoslovensku) proběhla plná profesionalizace— atak izviditelnění— překladatelek až vpoválečném komunistickém období. Tento obrat naštěstí přetrval do současnosti, kdy je tvůrčí překladatelská scéna už jasně genderově heterogenní. Podnětnou informací této studie je rovněž nedávný zrod polského akademického bádání ogenderu vpřekladu ipříprava bibliografie zamlčovaných překladatelek. Historické zviditelnění českých (islovenských) překladatelek by si jistě zasloužilo podobný projekt. 3 von Flotow, Luise— Kamal, Hala (eds.): The Routledge Handbook of Translation, Feminism and Gender. Routledge, London— New York 2020, s.3. OPEN ACCESS
EVA KALiVODOVá 173 Příspěvek Ewy Rajewské se nejspíš opírá ostarší vlivnou práci Lori Chamberlain Gender and the Metaphorics of Translation,4 jejímž východiskem je existence podceňující metafory překladu jako netvůrčí ženy, ne-autorky apouhé tlumočnice— labelle infidèle.5 Rajewska tak vmoderním feministickém uchopení této (kontextově) raně klasicistní metafory překladu upozorňuje na historické zamlčování důležitosti překladu aženského vkladu do něj— apřizpůsobuje tomu interpretaci dějin polského ženského překladu (kněmuž vpříspěvku ani jinde vknize nejsou další, jinak shromážděné informace). Takovýto přístup je pochopitelný aprozatím ipřínosný pro prostředí, vněmž překládání žen nebylo dosud historiograficky zvažováno— podobně je na tom prostředí české. Jinak metodologicky zaměřeným příspěvkem je studie britské autorky Hilary Brown Překladatelky vraně novověké Evropě (Women Translators in Early Modern Europe). Lori Chamberlain je zmíněna rovněž vtéto studii, avšak její perspektiva je zpochybněna jednak jako esencialistické chápání tvůrčích žen, jednak jako podřadné chápání překladu (ve spojení spodřadnými ženami), které je podle autorky vtranslatologii už překonáno. Autorka přiznává, že genderové bádání opřekladu je nejpokročilejší vzápadní Evropě; sama se vpříspěvku zabývá raně novověkým, tj.renesančním areformačním překládáním vBritánii, jež bylo velmi rozšířené adůležité pro vzdělání, politiku propojenou snáboženstvím, mělo význam pro společenský status amoc iknižní podnikání. Vtéto studii sleduje překladatelskou ipublikační spolupráci žen smuži adalší intersekcionální faktory, které „ženskost“ tvorby vřazují do kontextů formovaných mnoha vlivy. Přístup Hilary Brown, který nemusí být nutně zaměřený na raně novověkou éru, ale může být užitečný bez časového omezení, je inspirující pro nové zvažování řady „herstories“ včetně české, jež se od 19.století odvíjela vrůzných intersekcionálních konstelacích. Mohl by také pomoci chápat moderní překlad obecněji (sociologicky, ekonomicky akulturně) jako fakt literární tvorby. Druhý oddíl, nazvaný Překládání feministických autorek (Translating Feminist Writers), obsahuje objevné příspěvky zrůzných částí světa. Pákistánský badatel Rajkumar Eligedi je autorem studie Volga jako mezinárodní aktivistka feministického překladu (Volga as an International Agent of Feminist Translation), která se zabývá prací současné indické spisovatelky, publicistky apřekladatelky Popuri Lality Kumari, známé pod pseudonymem Volga. Studie zároveň vysvětluje historii indického moderního feminismu 20.století, do níž se promítaly ruské, čínské aamerické (potažmo západní) vlivy. Neuvěřitelně činná akademička Volga šíří vjazyce telugu přinejmenším od osmdesátých let minulého století— přes odpor patriarchální scény— feminismus jako vzdor proti domácím kulturním normám utlačujícím adiskriminujícím ženy. Překládá do telugu (tj.jazyka užívaného na jihozápadě Indie, vněkterých státech ioficiálně) ido angličtiny. Ačkoliv jako vlivná aktivistka přemýšlí odůležitosti „těsného překladu“ feministických textů, uchyluje se rovněž ke zkracujícímu, 4 Chamberlain, Lori: Gender and the Metaphorics of Translation. Signs 13, 1988, č.3, s.454–472. 5 Koncept překladu jako belle infidèle se zrodil v17.století ve Francii. Definici zformuloval filolog Gilles Ménage, který vroce 1654 popsal překlady Lúkiana od Nicolase Perrota d’Ablancourt jako podobné „ženě, do které jsem byl vTours zamilovaný, která byla krásná, ale nevěrná“. OPEN ACCESS
174 SLOVO A SMYSL 40 „shrnujícímu překladu“, např.vpřeložené sbírce esejů Tholi Velugulu— Sthrivadha Siddhantha Vikasam (First Illumination— Evolution of Feminist Theory /První vysvětlení— vývoj feministické teorie/; 2003). Kniha obsahuje 19 textů ofeministické teorii přeložených, či spíše shrnutých převážně zangličtiny. Orůzných praxích překládání vypovídá ipříspěvek americké japanistky Julie Bullock Příběh dvou překladů: (Re)interpretace Simone de Beauvoir vJaponsku, 1953–1997 (ATale of Two Translations: (Re)interpreting Beauvoir in Japan, 1953–1997). Ve světle dvou japonských překladů klíčového díla Simone de Beauvoir Druhé pohlaví (Le Deuxième Sexe, 1949) zlet 1953 a1997 je namístě zmínit, že tato zakládající práce evropského moderního feminismu se vČechách dočkala jediného, ato masivně zkráceného vydání vnakladatelství Orbis vroce 1966/1967 (vedici aspředmluvou Jana Patočky, vpřekladu Josefa Kostohryze aHany Uhlířové). Oproti tomu nejen japonské překlady, ale překlady tohoto díla po celém světě vypovídají ojeho vnímané feministické afilozofické závažnosti. Japonské překlady se velmi liší přístupem. První je podle překladatelské teorie Gideona Touryho6 „přijatelný“ ave své době velmi vlivný, tedy zpřístupňující text domácímu publiku, ovšem včetně posunů ve vztazích ženy ktranscendentní maskulinitě— měl prý vJaponsku takovou moc, že vyloučil Beauvoir zrecepce „druhé vlny“ feminismu všedesátých asedmdesátých letech, protože její teorii interpretoval jako promužskou. Druhý, novější akolektivně feministický překlad zdevadesátých let je přesnější— ale zároveň interpretační vtom, že vkládá do textu teoretická rozlišení sexuality agenderu, snimiž autorka nemohla pracovat. Příspěvek francouzské anglistky Marlène Bichet Překládání francouzských feministických filozofek do angličtiny: Případ Simone de Beauvoir (Translating French Feminist Philosophers into English: The Case of Simone de Beauvoir) je odvážným metodologickým podnětem kpřekládání filozofických textů, které by podle autorky měly být domestikovány čili by měly být vpojmech ijejich interpretaci (!) přijatelné pro domácí publikum (podle Touryho „acceptable“, ne „adequate“— termín „adequate“ znamená překladově těsný vzhledem kvýchozímu textu, tedy vtomto kontextu přejímající pojmy). Autorka se ofilozofických textech vyjadřuje jako oabstraktní ainovativní komunikaci na hraně používaného jazyka, vytvářející ambivalenci, bez níž by nebyly filozoficky průrazné, přičemž feministickou filozofii vnímá jako převrat ve filozofickém myšlení. Základem jejího argumentu opřekládání filozofických textů je požadavek, aby překladatel*ka znali danou filozofii, byli schopni interpretovat smysl argumentů včetně pojmů filozofy*kami individuálně modifikovaných. Bichet dokonce čerpá svůj názor na překládání filozofických textů z„interpretační teorie překladu“ (ITT), která byla původně vyvinuta pro konsekutivní tlumočení. Jako konkrétní důkazy pro své uvažování používá dva anglické překlady knihy Le Deuxième Sexe zlet 1953 a2009. Třetí oddíl publikace nese název Feminismus, gender aqueer vpřekladu (Feminism, Gender and Queer in Translation) aje značně heterogenní. Příspěvek Kde se setkává queer apřeklad. Subverze, proměnlivosti aperformance (At the Confluence of Queer and Translation: Subversions, Fluidities, and Performances) od Pauline Henry-Tierney se pohybuje vabstraktně teoretické rovině. Performativní, subverzivní, proměnlivý či nestabilní jsou podle autorky adjektiva, která se mohou vázat jak kúvahám 6 Toury, Gideon: Descriptive Translation Studies and Beyond. John Benjamins Publishing 2012. OPEN ACCESS
EVA KALiVODOVá 175 opřekladu, tak ke queer studiím, proto jejich protnutí může být plodným bodem uvažování. Autorka upozorňuje na první práce opřekladu vkontextu queer kultury (od přelomu 20.a21.století) avytyčuje tři hlavní podoblasti bádání— teoretické uvažování opřekladu optikou queer; queer překlady aqueer lidé, kteří je pořizují; role překladu vqueer aktivismu. Studie Kornelie Slavové, amerikanistky zbulharské univerzity vSofii (St. Kliment Ohridski University), Feminismus vpostkomunistickém světě vpřekladu ajako překlad (Feminism in the Post-communist World in/as Translation) velmi případně charakterizuje středoavýchodoči jihoevropský postoj kfeminismu po rozpadu sovětského bloku, averzi kideologiím, snahu vymezit se vůči západnímu feminismu zdůrazňováním postkomunistických specifik. Autorka je velmi optimistická, ale poněkud nepodloženě— hlavně pokud jde ovznik transnacionálního feministického dialogu, který podle ní již existuje vreflexích postkomunistické skutečnosti. Je zároveň trochu zarážející, jak kriticky se vyjadřuje o„nesystematičnosti“ překládání západních feministických textů do jazyků východní astřední Evropy po roce 1989— ráda by viděla chronologický přístup kzpřítomňování historických textů, ale neuvědomuje si, že tato část světa vstupovala avstupuje do feminismu jako do rozjetého vlaku, „inbetween the waves“, tedy mezi feministickými vlnami, ahledá aktuálně potřebné texty.7 Na straně druhé ovšem fascinující příspěvek ovývoji čínského feminismu od prvních dekád 20.století dodnes Feminismus včínských překladech: historická perspektiva (Translating Feminism in China: AHistorical Perspective) od čínské akademičky Zhongli Yu dokumentuje nejen rozličné specifické fáze tohoto vývoje vzávislosti na politické situaci, ale také vpravdě systematickou— azáviděníhodnou— feministickou překladovou chronologii od opakovaných čínských překladů avydání Obrany ženských práv Mary Wollstonecraft zkonce 18.století přes mnohá vydání překladů Druhého pohlaví Simone de Beauvoir atextů amerických azápadních feministek „druhé vlny“ až po současné kritičky abadatelky tzv.třetí ačtvrté vlny. Autorka se hlásí právě kposledním „vlnám“ moderního feminismu, odmítá homogenitu feminismu ato, že všechny ženy mají nějakou společnou zkušenost. Spolu sněkterými dalšími teoretickými hlasy vidí jako počátek třetí vlny osmdesátá léta, kdy se začaly rozvíjet různé feminismy— černý feminismus aetnické feminismy; kdy se začala zdůrazňovat rozličnost ženských zkušeností, jejich nejednoznačnost, rozpornost; kdy někteří zastánci*kyně dokonce odmítají feministické sebepojmenování ijako výraz odporu proti vymezování se vůči dalším společenským skupinám. Čtvrtá vlna podle studie souvisí snovým pojetím feminismu mileniálů apřesahuje boj za ženy— cílem je genderová rovnost, boj proti diskriminaci rasové, věkové, schopnostní, kvůli sexuální orientaci. Lze říci, že první tři oddíly publikace tvoří její těžiště ve smyslu různorodosti celosvětově velmi relevantních témat ipřístupů genderově se tázajícího překladu. Čtvrtý oddíl, Gender vgramatice, technologiích aaudiovizuálním překladu (Gender in Grammar, Technologies, and Audiovisual Translation), se zabývá hlavně velmi konkrétními, jednotlivými problémy překladu, znichž vybírám příspěvek Sexistický*á překladatel*ka afeministická hrdinka. Politicky nekorektní jazyk ve filmech avtelevizi (The Sexist Translator and The Feminist Heroine: Politically Incorrect Language in Films and TV) od 7 Viz Kalivodová, Eva: Czech Society In-between the Waves. European Journal of Women’s Studies 12, 2005, č.4, s.421–435. OPEN ACCESS
176 SLOVO A SMYSL 40 italské badatelky Irene Ranzato. Studie se podnětně zabývá podstatou (nehumorné) jazykové korektnosti a(odlehčujícící) nekorektnosti; vysvětluje problémy překladové (apotenciálně sexistické) nivelizace audiovizuálních překladů zangličtiny do italštiny, které souvisejí jak sodlišnými kulturními normami, tak sjazykovými možnostmi. Vpátém oddílu, nazvaném Diskurzy vpřekladu (Discourses in Translation), jsou zahrnuty příspěvky věnující se především religiózním překladům Bible, Koránu, islámským „feministickým“ textům, specifickým čínským textům oženském zdraví ataké překladům dětské literatury, jichž se týká příspěvek turecké badatelky Handegül Demirhan, který je opravdu radikálním akontroverzním feministickým náhledem na možnosti přepisu (či „feministického únosu“) pohádek, bez ohledu na jejich mytologické kořeny. Celý svazek vyvolává mnohá překvapivá tázání apřináší řadu teoretických ipraktických inspirací. Poskytuje zcela mimořádný rozhled po světovém feministickém agenderovém uvažování opřekladu, ve vztahu kobrovské účasti žen na překládání, psaní, čtení— ažití. Ženy přeci jen představují víc než polovinu lidstva. AD: Luise von Flotow— Hala Kamal (eds.): The Routledge Handbook of Translation, Feminism and Gender. Routledge, London— New York 2020. 594 s. OPEN ACCESS