scieee AI-readable full text Open interactive document viewer

Sociálně intervenční projekty zaměřené na ovlivnění aktuální situace rodinných pečujících a podporu rodinných pečujících v komunitě

Janečková, Hana,Dragomirecká, Eva

Abstract

58

Full text

Sociálně intervenční projekty zaměřené na ovlivnění aktuální situace rodinných pečujících apodporu rodinných pečujících vkomunitě1 Hana Janečková, Eva Dragomirecká ABSTRAKT Článek navazuje na dříve publikovaný text, který se zabýval přehledem výzkumných aktivit voblasti rodinné péče vČeské republice vuplynulém desetiletí (Janečková et al. 2017). Nyní se chceme věnovat projektům aprogramům, které jsou aktuálně realizovány obcemi, nestátními organizacemi acentrálními institucemi na podporu rodin, které pečují oseniory odkázané na pomoc druhých. ABSTRACT The article builds on the previously published text, which deals with the survey of family care research activities in the Czech Republic over the past decade (Janečková et al. 2017). Now we want to focus on projects and programs that are currently being implemented by municipalities, non-governmental organizations, and central institutions to support families who care for seniors who are dependent on the help of others. ÚVOD Výsledky sociologických výzkumů isociálně politických analýz, kterým jsme se věnovali vpředchozím článku (Janečková et al. 2017) ukázaly opakovaně, že pečující rodiny řeší velké množství problémů, ve kterých zůstávají osamoceny, chybí jim systematická akoordinovaná podpora ze strany státu ainstitucí, sociálních azejména zdravotních služeb. Ocitají se vsituaci, kterou lze označit jako stigma (Klvačová 2017). Postrádají cílené informace, provázení vtěžkých situacích, možnosti odpočinku aúlevy od dlouhodobého stresu, začlenění do běžného společenského života amožnost výdělečné práce. Řeší svoji ekonomickou situaci azachování svého profesionálního uplatnění, ale také souběh péče orodiče apéče oodrůstající děti, sdílení péče vširší rodině, vlastní přetížení akvalitu života. Cítí se unavení, fyzicky ipsychicky vyčerpaní. To je znovu aznovu potvrzováno ivnových výzkumech (Geissler 2018). Lze říci, že český sociální izdravotnický systém neformální péči vrodinách příliš neoceňuje ani ji neulehčuje, ato navzdory politickým amediálním proklamacím. Pečující zůstávají na „periferii“ sociální politiky aneformální péče není uznána státem jako objektivní sociální událost, která by garantovala nárok na sociální ochranu (Geissler 2018). Rodinní pečující nejsou ustaveni jako samostatná cílová skupina sociální práce azůstávají tak pro sociální práci nerozpoznáni (Hubíková 2017). Vyčerpání pečujících je také bezpochyby jedním znejčastějších důvodů předčasné institucionalizace osob závislých na péči (Křížová et al. 2016: 292). 1 Práce byla podpořena projektem Grantové agentury České republiky č.16-07931S „Hodnocení potřeb rodinných příslušníků pečujících oseniory“. OPEN ACCESS HANA JANEČkOvÁ, EvA DRAGOMIRECkÁ 59 Dosavadní výzkumy rodinných pečujících iseniorů samotných ukazují, že představa poskytování péče vrodině apotřeba zůstat vdomácím prostředí je včeském prostředí dominantní. Převážná část péče oseniory se také vdomácím arodinném prostředí odehrává. Podle posledních odhadů je vČR zasaženo nejnáročnější péčí přibližně 400 tisíc osob avýznamněji zapojeno do péče osvé blízké je dalších 600 tis. osob, které dokážou péči zvládnout ivkombinaci se zaměstnáním. Ukazuje se, že 65 % české populace plánuje vbudoucnosti péči oblízké vdomácím prostředí a88 % je připraveno osobně se zapojit do péče (Staňková et Lounek 2018). Komplex faktorů, které probouzejí zájem opodporu rodinných pečujících, je tedy daleko širší. Lze konstatovat, že úsilí ozviditelnění apodporu neformální péče probíhá souběžně na několika frontách. Na jedné straně výzkum pomáhá poznat podmínky, motivy, organizování, zvládání, rizika rodinné péče, na druhé straně snahy různých organizací prakticky mění realitu. Vyskytují se návrhy na změny stávajícího způsobu poskytování služeb, zejména směrem kjejich návaznosti, dostupnosti akvalitě, spojené se vzděláváním neformálních pečujících, konzultacemi adoprovázením ipodporováním vzniku svépomocných skupin. Spolupráci srodinnými příslušníky apodporu rodinné péče akceptují azdůrazňují imnozí lékaři ařadí ji dokonce mezi uznávané nefarmakologické léčebné intervence (Hudeček et al. 2012). Stále častěji se objevují organizace, poskytovatelé služeb, ale iinstituce veřejné správy, které přijímají rodinné pečující jako legitimními partnery ajako autonomní svébytné aktéry voblasti péče onemohoucí seniory. Zároveň upozorňují na závažná rizika, která jsou spéčí spojena avěnují pozornost podpoře rodinných pečujících. Přehled organizace aposkytovaných služby pro rodinné pečující obsahuje tabulka 1 na konci článku. PRŮKOPNÍCI PODPORY NEFORMÁLNÍCH PEČUJÍCÍCH Na téma pečovatelské zátěže (carers‘ burden) upozornila unás mezi prvními, už vdobě svého vzniku koncem 90. let, zejména Česká alzheimerovská společnost, která po vzoru podobných iniciativ vzahraničí byla od počátku zaměřena především na podporu pečujících rodin (Na pomoc pečujícím rodinám, 12. vydání 2016). Už tehdy zde mj.vznikla první podpůrná skupina rodinných pečujících, která trvá dodnes (Podpůrné skupiny, 2. vydání 2016). Zejména dynamický nárůst výskytu neurodegenerativních onemocnění typu Alzheimerovy nemoci anový pohled na potřeby člověka sdemencí zviditelnil nesmírnou zátěž abezmoc, kterou podstupují pečující rodiny. Bez pomoci je vdomácím prostředí ohrožena nejen důstojnost ahodnota nemocného člověka, ale ipečujících členů rodiny, kteří žijí spocitem, studu, despektu amalosti (Geissler 2018) vsituaci, která nese všechny znaky sociálního stigmatu avyloučení. Počátkem tisíciletí upozornila na potřeby laických pečujících Tamara Tošnerová zAmbulance pro poruchy paměti FNKV, která vydala první Příručku pro pečovatele aPrůvodce pro zdravotníky aprofesionální pečovatele opocitech apotřebách pečujících (Tošnerová 2001, 2002) aspodporou MZČR ave spolupráci sÚstavem ošetřovatelství 3. LF UK spustila portál www.pecujici.cz, který funguje dodnes. Na Ústavu ošetřovatelství 3. LF UK také vznikl ve stejné době vědecký zájem osituaci propouštění rizikových pacientů zejména vysokého věku po akutním ošetření vnemocnicích OPEN ACCESS 60 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE  do následné péče ado domácího prostředí (Trčková 2000, Šimek et al. 2004). Bylo potvrzeno, že vedle udržení léčebného efektu hospitalizace je velmi závažné ihledisko rodin propouštěných pacientů, které jsou často postaveny do situace, kdy mají najít rychlé řešení arozhodují se mezi zahájením intenzívní, ale nečekané aneplánované péče osvého blízkého, vníž jsou laiky, nebo jeho institucionalizací vpobytovém zařízení. Vtěchto situacích měli nezastupitelnou ačasto nedoceňovanou úlohu zdravotně sociální pracovníci nemocnic, kteří pomáhali rodinám podobné situace řešit. Teprve vdruhé dekádě 21.století jim přišli na pomoc pracovníci adobrovolníci neziskových organizací, aby doprovázeli pacienty ajejich rodiny vpřechodném období po propuštění, aby vzdělávali rodinné pečující apřipravovali je na jejich novou roli. Vedle výzkumné aanalytické práce se tak postupně vkaždodenní praxi začaly objevovat různé formy pomoci apodpory těm, kteří neformálně, zlásky azdarma pečují. Objevuje se nabídka nových řešení reálných problémů pečujících rodin. Zejména neziskové acírkevní organizace dokázaly překračovat hranice svých vlastních organizací, rezortů, oborů, služeb ipublic-private pomezí aspolupracovat vzájmu cílové skupiny, tedy křehkých seniorů aosob, které oně pečují. Přinášíme nyní vybrané příklady dobré praxe, které jsou rozvíjeny včeském prostředí, pokusíme se ojejich utřídění azhodnocení. Nebudeme se zabývat standardními službami poskytovanými vdomácím prostředí— domácí zdravotní péčí, pečovatelskou službou, osobní asistencí, odlehčovacími službami atd.— které samy osobě mohou představovat velkou úlevu pro rodinné pečující. Zaměříme se především na možnosti jejich koordinace vmístě, využívání neformálních zdrojů vkomunitě aslaďování péče formální aneformální, péče apráce apodpory kompetencí akvality života pečujících. AKTIVITY NA ÚROVNI STÁTU AOBCÍ Průkopnický projekt Diakonie ČCE „Podpora rozvoje komunitních služeb“ (IDS 2014), byl realizován vletech 2013–2015 díky Programu švýcarsko-české spolupráce apříspěvku Valdenské církve vItálii. Vrámci tohoto projektu byla realizována série workshopů, seminářů akonferencí na celém území České republiky zaměřených na rozvoj systému integrovaných zdravotně sociálních služeb vkomunitě (tzv.SIPS, viz Kalvach 2014). Tato rozsáhlá aktivita přispěla kzviditelnění tématu komunitní péče apodpory pečujících avtáhla do široké debaty nejen odborníky, ale především zástupce státní aveřejné správy2. Velmi záhy se aktivita Diakonie ČCE protnula sprojekty Fondu dalšího vzdělávání (FDV). Jako instituce zřizovaná MPSV se FDV začal věnovat výzkumu, ale také publicitě ipraktickým řešením voblasti neformální péče vrámci projektů „Podpora neformálních pečujících I. aII.“ (FDV 2015a). Ve své první fázi (2014–2015) dostalo téma značnou publicitu formou veřejných prezentací, novinových zpráv acelé série konferencí jak na národní, tak ina mezinárodní úrovni. Vrámci projektu vznikly také 2 Např.seminář na téma „Informační portál EU pro pečující— jak lépe podporovat pečující“ 25.6.2015 vPraze pořádaný ve spolupráci smezinárodní organizací Eurocarers, nebo mezinárodní konference „Nástroje amožnosti podpory pečujících vČR azahraničí: teorie apraxe“, která proběhla dne 25.11.2016 vbudově Poslanecké sněmovny vPraze aj. OPEN ACCESS HANA JANEČkOvÁ, EvA DRAGOMIRECkÁ 61 příručky pro samotné pečující ipro pracovníky veřejné správy, které jsou dostupné na internetu (FDV 2015b, 2015c). Klíčovým výstupem projektu je návrh politiky na podporu neformálních pečujících (FDV 2015a). Blíže je popisováno pět oblastí podpory, ato: — zvýšení podpory neformálních pečujících ze strany veřejné správy, — zlepšení finančně-sociálního zabezpečení pečujících osob, — zvýšení podpory prostřednictvím sociálních azdravotních služeb, — podpora ekonomické aktivity pečujících vprůběhu apo ukončení péče, — zlepšení informovanosti avzdělávání pečujících osob, osob závislých na péči aveřejnosti. Vnávaznosti na analytické studie anávrh politiky na podporu neformálních pečujících byly předloženy inávrhy legislativních aprocesních změn azměny ve financování osob závislých na pomoci jiné fyzické osoby (příkladem je zavedení dlouhodobého ošetřovného od 1. června 2018 jako nové dávky nemocenského pojištění). Navazující druhá fáze (2017−2018) se pak vještě větší míře zaměřuje na praktické nástroje pomoci pečujícím, tvorbu metodik, příruček ana vzdělávání pracovníků veřejné správy aúřadů práce. Jejich obsah vychází zpoznatků analytických studií, ale především zmezioborové spolupráce vrámci dvou poradních panelů tvořených jednak experty aaktéry voblasti podpory neformální péče ajednak zástupci samotné cílové skupiny pečujících. Cílem této spolupráce je identifikovat podmínky aformy podpory, za kterých by rodiny byly ochotné převzít vbudoucnosti část pečovatelského břemene, které bude muset stárnoucí společnost nést (FDV 2017). Zásadním problémem, který byl identifikován vrámci projektů FDV, je potřeba koordinace péče apodpory pečujících vpřirozeném prostředí. Proto byla zpracována studie omožnostech avýznamu zavedení pozice koordinátora podpory. Studie přináší analýzu přínosů individualizované akomplexní podpory pečujících rodin na lokální úrovni apopisuje všechny aktéry, kteří vpolitice podpory pečujících hrají roli, počínaje ministerstvy, přes veřejnou správu, úřady práce anestátní organizace až košetřujícím lékařům apečujícím osobám iosobám odkázaným na péči. Jako klíčový pro zavedení pozice koordinátora se jeví postoj obcí, neboť právě obecní úroveň byla účastníky kulatých stolů vyhodnocena jako nejdůležitější anejvhodnější. Koordinátor podpory se zabývá vyhledáváním akontaktováním osob, unichž vyvstala potřeba péče apodpory, aspolupracuje se zdravotníky aneziskovými organizacemi, které první přicházejí do kontaktu spečujícími rodinami, poskytuje informace, pomáhá svyhledáváním vhodných služeb zdravotních, sociálních ivzdělávacích aslužeb pracovní či psychologické podpory. Účastní se komunitního plánování adochází do domácností svých klientů, podporuje neformální kontakty asvépomoc vkomunitě. Ustavení koordinátora podpory je jednou zdůležitých možností, jak dosáhnout zlepšení voblasti podpory neformální péče (Tomášková et al. 2015). Jednou zvariant tohoto řešení je posílení kompetencí sociálních pracovnic zúřadů práce, které provádějí sociální šetření užadatelů opříspěvek na péči (Musil et al. 2011, FDV 2015a), jinými variantami je koordinátor podpory jako zaměstnanec obce nebo nově vzniklého centra, případně též navýšení počtu akapacity sociálních pracovníků obcí (FDV 2015a). OPEN ACCESS 62 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE  Návrh pozice komunitní sestry vmateriálech Diakonie ČCE (Kalvach 2014) rozšiřuje koordinační podpůrnou funkci okompetence voblasti posouzení soběstačnosti avčasné identifikace potřeb, ato ivoblasti zdraví abezpečnostních asociálních rizik (např.sociální izolace), sširší návazností na terénní zdravotní služby apraktického lékaře. Projekt „Efektivní nastavení politiky stárnutí asystému integrovaných podpůrných služeb pro seniory aosoby se sníženou soběstačností na místní úrovni “zahrnuje mimo jiné ipraktické ověření azhodnocení efektivity působení koordinátora péče ve vybraných obcích srozšířenou působností (IDS Diakonie ČCE 2018). AKTIVITY PODPŮRNÝCH ASVÉPOMOCNÝCH SKUPIN RODINNÝCH PEČUJÍCÍCH Nedostatek uznání apodpory neformální péče ze strany státu, bezmoc pečujících osob při řešení problémů ajejich osamocenost při zvládání nároků péče nepochybně přispěly kmobilizaci svépomoci asdružování lidí vpodobě svépomocných organizací apodpůrných skupin rodinných pečujících. Ty se pak podílejí na zviditelnění role pečující osoby astávají se významným partnerem ahybatelem vjednáních opotřebných změnách (FDV 2017). Brněnský spolek Klára pomáhá, který vznikl ziniciativy samotných pečujících vr. 2012, si klade za cíl zlepšovat kvalitu života pečujících osob apomáhat rodinám alidem, kteří dlouhodobě pečují osvé nejbližší. Týmy poradců tvoří laici, kteří mají osobní zkušenost sdlouhodobou péčí, kterou předávají dál. „Zažili jsme příchod nemoci do rodiny, uzdravení či smrt, rozpady manželství, utužení vztahů“, píše se vprvní výroční zprávě zr. 2013. Spolupracovníci spolku poskytují pomoc, poradenství, provázení apodporu pečujícím rodinám voblasti dávek, uplatňování práv azájmů zdravotně znevýhodněného člena rodiny, při hledání finančních zdrojů aodborné pomoci ipři slaďování rodinného života, péče aprofesního uplatnění. Významný je projekt „Zotavení“, který je zaměřen na pomoc pečujícím po ukončení péče. Pravidelně se konají neformální svépomocná setkání pečujících osob, postupně vznikají poradny akontaktní místa pro pečující na různých místech ČR. Na podpoře aktivit tohoto spolku se podílí Magistrát města Brna iJihomoravský kraj (Klára pomáhá 2017). Klára pomáhá o. s. byla iniciátorem vzniku Unie pečujících, z. s., sníž úzce spolupracuje. Tento spolek, který byl založen vúnoru 2016 spodporou Magistrátu města Brna aJihomoravského kraje, spojuje organizace pečujících ijednotlivé pečující osoby scílem znásobit sílu při politických jednáních, při vyjednávání podpory ahájení zájmů pečujících na všech úrovních státní správy apři zapojení do procesu legislativního ukotvení pozice pečujících. Usiluje ovytvoření prostoru pro sdílení avzájemnou pomoc, přispívá kšíření informací, zviditelňuje problémy pečujících anavrhuje řešení. Zvyšováním kompetence asebedůvěry pečujících přispívá kposunu společenského klimatu květšímu uznání arespektu vůči pečujícím, kpovědomí ojejich právech. Unie se zasloužila ovypracování azveřejnění Desatera pomoci pro pečující, které by mělo přispět kzajištění lepší kvality života pečujících. Jde osouhrnné stanovisko, které je oporou při jednáních na úrovni vlády ikrajů. Zaznívá zde požadavek na přímou podporu nefinanční (zařadit pečující jednotlivce arodiny do zákona 108/2006 Sb. osociálních službách jako plnohodnotnou cílovou skupinu, možnost psycholoOPEN ACCESS HANA JANEČkOvÁ, EvA DRAGOMIRECkÁ 63 gické podpory asupervize, zvýšenou podporu po skončení péče, podpora rodinné solidarity asoudržnosti) ifinanční (uznání péče jako práce se všemi odpovídajícími právy apovinnostmi, tedy nárokem na mzdu, placenou dovolenou, bezplatnou profesionální respitní péči, možnost péče ovlastní zdraví, zabezpečení ve stáří), adále na nepřímou podporu, zahrnující podporu organizací, zaměstnavatelů, osvětové kampaně, rozšíření sociálních služeb mj.odomácí odlehčovací službu (Michálková 2018, Unie pečujících 2018) Diakonie ČCE vrámci svého projektu „Pečuj doma asnámi“ financovaného zESF astátního rozpočtu ČR ve spolupráci smístními partnery na území celé ČR podporuje setkávání pečujících, především těch, kteří se již znají jako účastníci vzdělávacích cyklů pro laické pečující, ale idalších. Tato setkání mají prvky podpůrné skupiny, ale účastníci mají též možnost diskutovat sodborníkem— psychologem, lékařem, sociálním pracovníkem, fyzioterapeutem). Setkání pomáhají rodinným pečujícím díky vzájemnému sdílení avýměně zkušeností lépe zvládnout avyrovnat se snáročnou pečovatelskou rolí, na chvíli se zní vymanit, odreagovat se, naučit se relaxaci aochraně před vyčerpáním (http://www.pecujdoma.cz/akce-a-kurzy/). Prostor pro setkávání podpůrné svépomocné skupiny rodinných pečujících vytvořila velmi záhy po svém vzniku Česká alzheimerovská společnost, o.p.s. Vjejím sídle, vGerontologickém centru vPraze 8, se tato skupina pravidelně schází již 20 let pod názvem Čaje opáté ajejích setkání se za tu dobu zúčastnily stovky rodinných pečujících. Pravidelně každých 14 dní svýjimkou letních prázdnin umožňuje členům rodin, které pečují očlověka sdemencí, posedět vpříjemném prostředí smalým pohoštěním azískat zde nejen řadu informací, ale ibezpečný prostor pro sdílení nelehkých zkušeností, dobrých rad isložitých emocí, které ssebou přináší život sčlověkem postiženým demencí. Dlouhotrvající kontinuita této skupiny jí dává možnost provázet své členy celá léta, ato ivdobě, kdy péče končí, opečovávaný umírá nebo odchází do pobytového zařízení (Jarolímová et Nováková 2013). Smyslem podpůrných skupin pro rodinné pečující je jak dočasný odpočinek od péče arelaxace, tak zejména sociální začlenění, výměna zkušeností, edukace asdílení. Na podporu rozvoje těchto skupin vydala ČALS příručku „Podpůrné skupiny pro rodinné pečovatele“ již vr. 1997 avr. 2016 vreedici. Svépomocné skupiny jsou organizovány vdevíti kontaktních místech ČALS (Ostrava, Plzeň, Liberec, Olomouc, Brno, Dvůr Králové, Krabčice, Příbram, Strážnice). Podobné svépomocné podpůrné skupiny se vsoučasné době setkávají také vrůzných městech Středočeského kraje (http://www.dementia.cz/projekty/svepomocne_skupiny.php) nebo jsou organizovány přímo svépomocnými sdruženími pečujících. Klára pomáhá, z. s., připravila nový leták osvépomocných setkáních pro pečující apodporuje setkávání pečujících vBrně, vHustopečích avLiberci (https://klarapomaha.cz/wp-content/uploads/2017/03/4P_novy_letak.pdf). PŘÍMÁ PODPORA NEFORMÁLNÍCH RODINNÝCH PEČUJÍCÍCH Pokud jde opřímou podporu neformálních (rodinných) pečujících voblasti péče oseniory můžeme vsoučasné době vČR identifikovat několik typů podpůrných aktivit, které jasně prokazují svoji účinnost asmysluplnost. Bylo by vhodné, kdyby jednotlivé OPEN ACCESS 64 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE  prvky aosvědčené způsoby podpory pečujících na sebe navzájem navazovaly astaly se součástí uceleného systému péče oseniory odkázané na pomoc druhých vjejich přirozeném sociálním prostředí. Vtakovém systému hraje pečující rodina nezastupitelnou arespektovanou roli, přičemž právě díky podpůrným aktivitám aslužbám má každý pečující šanci udržet si standardní kvalitu života azachovat si své místo ve společnosti. a) Asistovaná podpora (komplexní poradenství vpraktických dovednostech) při apo propuštění pacienta znemocnice (tzv.plánované propouštění) Zhlediska bezpečného propouštění jsou mezi rizikové pacienty řazeni lidé nesoběstační, starší 65 let, trpící chronickým onemocněními nebo onemocněním sdlouhodobými následky, přicházející bez rodinných příslušníků, sproblémy vbydlení, trpící demencí, skomplikovanou medikací, potřebující následnou rehabilitační léčbu (Trčková 2000: 128−130). Neustálé zkracování délky hospitalizace arychlé propouštění pacientů do domácího ošetření představuje rizikovou situaci zejména pro seniory, kterým trvá rekonvalescence, rehabilitace anácvik nových dovedností delší dobu, často se neobejdou bez dohledu apřímé pomoci. Proces propouštění většinou není plánován, tj.není doprovázen systematickými opatřeními před ipo propuštění. Vmnoha nemocnicích není přihlíženo ke specifickým potřebám propouštěných seniorů, multidisciplinární týmy formálně neexistují aproces propouštění bývá ponechán na bedrech sociálních pracovnic, které často nemají dostatečný prostor na účinnou práci srodinami propouštěných pacientů. Program plánovaného propouštění vrámci komplexní zdravotně sociální péče cíleně rozvíjí Ústřední vojenská nemocnice. Od r. 2015 spolupracuje sDiakonií ČCE vrámci projektu „Pečuj doma“ na ověření jinak obtížně zařaditelné služby komplexního poradenství pro rodiny pacientů, kteří při propuštění znemocnice nebo krátce po něm vykazují sníženou nebo ztracenou soběstačnost. Poradenství zahrnuje zdravotní isociálně pečovatelskou složku amá podpořit plynulý přechod pacienta znemocnice do domácího prostředí, oslabit nejistotu rodiny vobtížné situaci rozhodování apřipravit členy rodiny, kteří se osvého blízkého chtějí starat na jejich novou roli. Poradna nabízí nezbytné informace apraktické rady zoblasti ošetřovatelské péče včetně doporučení úpravy domácího prostředí azajištění potřebných kompenzačních pomůcek. Poradenství zahrnuje vedle rozhovoru srodinným příslušníkem také přímé zhodnocení potřeb propouštěného pacienta anároků péče vpřirozeném sociálním prostředí, návrh úpravy domácnosti, zprostředkování vhodných doplňkových sociálních či zdravotních služeb, dlouhodobé vedení, doprovázení, podporování, sdílení, duchovní ipsychologickou pomoc dle potřeby azdravotního stavu či stupně závislosti člověka vpéči ipečující osoby. Kvalifikovanou pracovnici pro tento typ poradenství zaměstnává Diakonie ČCE vrámci projektu „Pečuj doma“, zatímco ÚVN poskytuje pro tuto službu své prostory iveškerou podporu (Podpora péče oblízké vdomácím prostředí, nedatováno). Krása pomoci o.p.s. je mladá organizace, která byla založena Nadací Taťány Kuchařové, aby poskytovala pomoc seniorům, kteří chtějí žít ve svém domácím prostředí arodinám, které se oně starají. Je zde realizován projekt „Doma bez obav“, který nabízí seniorům arodinám, které chtějí osvého blízkého pečovat, pomoc prostřednictvím kontaktních míst ve velkých pražských nemocnicích (ÚVN, FNKV, Motol, OPEN ACCESS HANA JANEČkOvÁ, EvA DRAGOMIRECkÁ 65 Na Homolce) ana Úřadu MČ Praha 2. Pečujícím rodinám (itěm, které opéči doma teprve uvažují) poskytuje odborné sociální poradenství odostupných službách, finanční podpoře akompenzačních pomůckách. Koordinátor péče apodpůrných služeb osobně navštíví seniora ajeho rodinu, pomůže nastavit vhodnou formu podpory anabídne doporučení pro péči, zajistí potřebné dávky, pomůcky aslužby. Rodinu poté provází akoordinuje péči dle aktuálních potřeb azměn vživotě seniora. Služba je poskytována bezplatně podobně jako psychologické poradenství pro rodinné pečující, kteří si nevědí rady, trpí syndromem vyhoření, jsou osamocení nebo jim odešel někdo blízký. Krása pomoci spolupracuje sdobrovolníky, kteří dělají seniorům společníka atráví snimi volný čas, aby si rodinný pečující mohl odpočinout (http://www.krasapomoci.cz/potrebuji-pomoc/). b) Doprovázení aedukace rodiny vdomácím prostředí— poradenství, odlehčovací služby, multidisciplinární týmy Nejběžnější podobou tohoto typu podpory, který je popsán vzákoně osociálních službách, je odlehčovací služba vjejí terénní, ambulantní ipobytové podobě. Variantu tohoto modelu ověřovalo občanské sdružení Adoma, o. s. vrámci projektu „Nablízku“ (2014−15) podpořeného EU. Cílem projektu bylo poskytnout individuální nebo skupinovou podporu rodinám, které pečují očlověka sporuchou paměti aorientace. Pomoc spočívala vtom, že odborní poradci dle individuálních potřeb jednotlivých pečujících rodin docházeli dle domluvy do domácnosti, kde péče probíhala, aprovázeli rodiny zejména voblasti komunikace, kognitivní rehabilitace apodpory aktivity seniorů sdemencí. Cílem služby bylo zlepšit kvalitu života člověka sdemencí ipečující rodiny asnížit sociální izolaci. Navazující projekt „Dva životy“ (2016–18) vytváří prostor pro mezioborovou spolupráci (rodinný průvodce, psycholog, trenér paměti, zdravotní sestra, sociální pracovnice) při podpoře pečujících rodin vpřirozeném prostředí. Rodinný průvodce nejprve pomůže pečující osobě pojmenovat problematické situace ave spolupráci se specialisty ji provází procesem mentorování, koučování, odpojení tak, aby zvládla péči světší jistotou asnížilo se její ohroženi syndromem vyhoření. Současný projekt Dva životy Praha (2018–2021) rozšíří tým odborníků oprávníky, fyzioterapeuty, farmaceuty, amediátory azaměří se na problematiku slaďování péče apracovního života. (Jak se ztoho nesesypat, nedatováno). Cesta domů, z.ú. adalší organizace poskytují domácí hospicovou péči apodporu rodinám, které pečují osvé nevyléčitelně nemocné aumírající blízké vdomácím prostředí. Paliativní péče spočívá nejen vtišení fyzických příznaků nemoci avřešení dalších obtíží umírajících, ale také vpomoci pečující rodině. Vpodpůrném multidisciplinárním týmu jsou zapojeni vedle zdravotních sester, sociálních aodlehčovacích pracovníků také lékaři, psychoterapeuti aduchovní. Velkou oporou vjejich práci jsou dobrovolníci. Cesta domů se od r. 2015 účastní pilotního projektu Mobilní specializované paliativní péče ve spolupráci sVZP ČR. Výsledkem tohoto projektu je skutečnost, že od ledna 2018 VZP hradí výkony domácí hospicové péče všem svým smluvním zařízením po dobu 60 dnů (Tichý 2018). Domácí hospicová péče se tak unás po letech velkého úsilí stále více etabluje, nicméně není zatím běžně dostupná ve všech regionech. Česká alzheimerovská společnost o.p.s. se již 20 let angažuje vpřímé podpoře rodin, které pečují osvého blízkého sdemencí. Tato podpora má různé podoby, od služeb odborného sociálního poradenství, které nabízí jak vPraze, tak ve svých kontaktních OPEN ACCESS 66 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE  místech po celé ČR prostřednictvím certifikovaných poradců pro lidi sdemencí ajejich rodiny. Poradci prošli systematickým akreditovaným vzdělávacím programem aúčastní se pravidelných supervizních setkání. Vedle toho na řadě míst, ato zejména vPraze, nabízí též jedinečnou terénní odlehčovací službu, jejímž cílem je pomoc rodinám, které pečují očlověka sdemencí, přímo vjeho domácím prostředí. Lidé se syndromem demence tak mají zajištěnou pomoc ve vlastní domácnosti vdobě, kdy se oně nemůže postarat pečující, který potřebuje buď odpočinek či prostor pro zařízení nezbytných věcí (jako jsou návštěvy ulékaře, úřadu apod.). Při poskytování této služby usilují pracovníci ČALS oto, aby služba byla kvalitní aodpovídala specifickým potřebám lidí sdemencí ijejich pečujícím. Důraz je kladen na vyjádření souhlasu či nesouhlasu sposkytováním služby samotným člověkem sdemencí. Proto jsou zájemci otuto službu spolu spečující osobou vždy nejprve vkontaktu sporadnou ČALS, aby člověk sdemencí měl dostatečný prostor pro vyjádření svého stanoviska, které musí být respektováno všemi zúčastněnými. Podmínky pro poskytování odlehčovací (respitní) služby jsou jasně definovány avycházejí zmezinárodních dokumentů aetického kodexu ČALS (Podmínky poskytování respitní péče 2014). c) Setkávání aedukace pečujících rodin spolu sčlověkem sdemencí mimo domácí prostředí— sociální začlenění Sinovativním pojetím podpory pečujících přišlo Reminiscenční centrum, z. s., které nabízí program „Vzpomínejme, když pečujeme“. Jde ospojení podpory pečujících svýcvikem reminiscenčních asistentů aasistentek (learning by doing). Vtomto programu mají rodiny spolu sčlověkem sdemencí, oněhož pečují, možnost opustit své domácnosti astrávit společné odpoledne při vzpomínkách areminiscenčních aktivitách, jejichž prostřednictvím se učí komunikovat sčlověkem sdemencí, dávat mu prostor, podporovat jeho (atím isvoji vlastní) tvořivost adůstojnost, zapojit vlastní vnitřní zdroje. Program zároveň představuje příspěvek ke zlepšení kvality života (lidé se na setkání těší, mají pocit, že někam patří, že je to místo, kde se cítí dobře, mají zde své přátele, porozumění, ocenění, humor, odnášejí si hodnotné reminiscenční produkty, něco tvoří společně). Pečující během setkání mohou sdílet zkušenosti spéčí, mohou se též poradit sodborníky. Jde osoučást mezinárodní reminiscenční aktivity vrámci Evropské reminiscenční sítě. Program Vzpomínejme, když pečujeme (Remembering Yesterday, Caring Today) byl poprvé realizován vr. 1997 vAnglii apřináší velmi pozitivní zkušenosti iunás (Janečková 2014; Janečková et al. 2015). Na program Vzpomínejme, když pečujeme, který představuje deset reminiscenčních setkání různě tematicky zaměřených, volně navazují neformální setkání účastníků, rodin slidmi sdemencí iabsolventů výcviku, vpřirozeném prostředí lokální komunity pod názvem Reminiscenční cukrárna. Tím je pro rodiny zajištěna kontinuita audržitelnost vztahů aznovuzískaného pocitu příslušnosti ke skupině amísta ve společnosti pro člověka sdemencí, které vznikly vprůběhu předchozího půlročního programu. d) Systémová podpora seniorů se sníženou soběstačností ajejich neformálních pečujících vkomunitě a/nebo komunitou (koordinace péče apodpora bydlení vkomunitě) Podporované bydlení seniorů se sníženou soběstačností vobcích se stalo centrálním tématem Institutu důstojného stárnutí Diakonie ČCE (IDS 2014), kterému byla věnoOPEN ACCESS HANA JANEČkOvÁ, EvA DRAGOMIRECkÁ 73 raden, vzdělávacích aktivit anávodných materiálů apříruček pro rodinné pečující. Připravuje se, astále častěji se iprakticky realizuje významná inovace vpodobě koordinátorů podpory, kteří na území obcí vyhledávají potřebné aohrožené seniory, žijící doma apomáhají pečujícím rodinám ve zvládání nároků péče. Akonečně výzkumy ukazující na vysoký výskyt syndromu vyhoření arůzných zdravotních důsledků urodinných pečujících mají paralelu vrozšiřující se nabídce odlehčovacích službách, kterými jsou krátkodobé pobytové služby, denní stacionáře nebo terénní služby pečovatelské či asistenční, zdravotní ahospicové, které nabízejí rodinám odpočinek anačerpání nových sil. Objevila se iprvní zaměstnavatelská platforma firem, které chtějí vytvářet dobré zázemí pro své neformálně pečující zaměstnance, atak legitimizovat možnost sladění práce apéče. ZDROJE BYZNYS PRO SPOLEČNOST (2018): Neformálně pečující— utajení stakeholdeři trhu práce. Online. Dostupné z: https:// diverzita.cz/neformalne-pecujici-utajenistakeholderi-trhu-prace/. Staženo 10.9.2018 CENTRUM PRO KOMUNITNÍ PRÁCI (2017): Pečovat ažít doma je normální— aktuální stav projektu říjen 2017. [online] Dostupné na: http://lh1056700.server26. viwefix.cz/index.php/programy-stc/ komunitni-planovani-socialnich-sluzeb/ pecovat-a-zit-doma-je-normalni/264pecovat-a-zit-doma-je-normalni-aktualnistav-projektu-rijen-2017. Staženo 30.8.2018 DOHNALOVÁ, Zdeňka et Olga HUBÍKOVÁ. Problematika lidí pečujících oblízkou osobu vměstě Brně. Brno, 2013. [online] Dostupné z:http://socialnipece.brno.cz/useruploads/ files/kpss/studie_pecujici_o_blizkou_osobu. pdf FDV (2015a): Výstupy projektu Podpora neformálních pečovatelů I. [online] Dostupné na https://koopolis.cz/sekce/knihovna/499vystupy-projektu-podpora-neformalnichpecovatelu. Staženo 16.4.2017 FDV (2015b): Jak podpořit neformální pečovatele. Publikace pro pracovníky veřejné zprávy. [online] Dostupné na: https:// koopolis.cz/sekce/knihovna/500-jakpodporit-neformalni-pecovatele-publikacepro-pracovniky-verejne-spravy. Staženo 15.4.2017 FDV (2015c): Příručka pro neformální pečovatele. Středočeský kraj. [online] Dostupné na: https://koopolis.cz/sekce/ knihovna/501-prirucka-pro-neformalnipecovatele. Staženo 15.4.2017 FDV (2017): Pečující. [online] Dostupné na: www.fdv.cz/pecujici. Staženo 6.8.2018 GEISSLER, H. et al. (2015) Návrh politiky na podporu neformálních pečovatelů. Praha: Fond dalšího vzdělávání. [online] Dostupné na: https://koopolis.cz/sekce/knihovna/499vystupy-projektu-podpora-neformalnichpecovatelu. Staženo 16.4.2017 HASMANOVÁ MARHÁNKOVÁ Jaroslava (2011): Tzv.„sandwichová generace“— kombinování práce apéče ozávislé členy rodiny (děti aseniory/seniorky). Gender Studies, 31.5.2011 [online] Dostupné na http://www. feminismus.cz/cz/clanky/tzv-sandwichovagenerace-kombinovani-prace-a-pece-ozavisle-cleny-rodiny-deti-a-seniory-seniorky. Staženo 18.3.2017 GEISSLER, Hana (2018): Pečující na existencionální periferii, Prezentováno na konferenci Stáří spojuje 30.–31.5.2018, Praha, Život 90 aGerontologický institut. [online] Dostupné z: https://drive.google. com/drive/folders/1gV8jgEWmVymQ9F3J PnqFecVdLBXoIujm. Staženo 6.8.2018 HUBÍKOVÁ Olga (2017): Otázka ustavení rodinných pečujících jako cílové skupiny sociální práce. Sociální práce/Sociálna práce, č.6, 2017, 5–21. OPEN ACCESS 74 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE  HUDEČEK D., SHEARDOVÁ K., HORT J. (2012): Demence vklinické praxi vroce 2011. Postgraduální medicína 2.1.2012 [On line] Dostupné na: http://zdravi.e15.cz/clanek/ postgradualnimedicina/demence-v-klinickepraxi-vroce-2011-462909. 2015 (Staženo dne 25.7.2016). IDS Diakonie ČCE (2014): Podpora rozvoje komunitních služeb. [online] Dostupné zhttp://www.dustojnestarnuti.cz/o-institutu/ projekty/podpora-rozvoje-komunitnichsluzeb/vystupy-projektu/, Staženo 7.8.2018 IDS DIAKONIE ČCE (2018): Efektivní nastavení politiky stárnutí asystému integrovaných podpůrných služeb pro seniory aosoby se sníženou soběstačností na místní úrovni [online] Dostupné zhttp://www. dustojnestarnuti.cz/projekty-publikace/ efektivni-nastaveni-politiky-starnuti/ Staženo: 7.8.2018 JAK SE ZTOHO NESESYPAT (nedatováno). Online. Dostupné na http://www.adoma-os.cz/ pomoc-a-podpora-rodinnych-pecovatelu/. Staženo 11.9.2018 JANEČKOVÁ, H. (2014): Assessment of reminiscence group work with families caring for aperson with dementia. In H.ŠTĚPÁNKOVÁ & R.ŠLAMBEROVÁ (Eds.), Stárnutí 2014: Sborník příspěvků zGerontologické mezioborové konference 3. LF UK vPraze, 24.–25. října 2014. Praha: Univerzita Karlova vPraze, 3. lékařská fakulta, 2014, s.64–74. JANEČKOVÁ H., ČÍŽKOVÁ H., NENTVICHOVÁ NOVOTNÁ R. (2015): Využití vzpomínek vpečujících rodinách akomunitě . Sociální služby, č.4, s.16–21. JANEČKOVÁ Hana, Eva DRAGOMIRECKÁ, Blanka JIRKOVSKÁ (2017): Výzkumy voblasti neformální péče oseniory vČeské republice na počátku 21.století. Sociální práce/Sociálna práce 6/2017, s.42–59. JAROLÍMOVÁ, E. et H.NOVÁKOVÁ. Význam podpůrné (svépomocné) skupiny pro rodinné pečující oseniora se syndromem demence. Geriatrie agerontologie. 2013, 2(3), 151–153. ISSN 1805-4684. KALVACH Zdeněk et al. (2014), Podpora rozvoje komunitního systému integrovaných podpůrných služeb. Praha, Diakonie ČCE. [online] Dostupné z: http://www. dustojnestarnuti.cz/res/archive/000157. pdf?seek=1489066969. Staženo 7.8.2018 KLÁRA POMÁHÁ Z.S. První pomoc pro pečující aosoby se zdravotním postižením: Naše projekty [online]. Dostupné z: http://www. klarapomaha.cz/projekty/110 . Staženo 10.9.2018 KLVAČOVÁ Petra (2017): Analýza zkušeností apotřeb neformálně pečujících vregionu ORP Dobříš, ORP Sedlčany aORP Hořovice. [online] Dostupné zhttp://lh1056700. server26.viwefix.cz/index.php/programystc/komunitni-planovani-socialnich-sluzeb/ pecovat-a-zit-doma-je-normalni/264pecovat-a-zit-doma-je-normalni-aktualnistav-projektu-rijen-2017. Staženo 30.8.2018 KOTKOVÁ Anna, Jarka ŠVARCBACHOV8 (2014), Mezi péčí aprací. Diskriminace na trhu práce ajak se jí bránit. Gender Studies o. p. s. Online. Dostupné na: http://genderstudies.cz/ download/skripta_Pecujici.pdf. Staženo dne: 10.9.2018 KŘÍŽOVÁ Eva, Hana JANEČKOVÁ, Jaromír Běláček (2016): Family Carers’perspectives on integrated community care in the Czech Republic. Central European Journal of Public Health. č.4, roč. 24, s.289–296. LINSK N.L. et al.,Wages for Caring: Compensating Family Care for the Elderly , New York:Praeger,1992. LOUCKÝ, Milan (2015): Průzkum: osamělost pracovníka vdomácí kanceláři. On-line. Dostupné na http://www.prumysl.cz/ pruzkum-osamelost-pracovnika-v-domacikancelari/ Staženo dne 18.3.2017 LOUCKÝ, Milan (2016): Průzkum: Možnost práce zdomova vítají zaměstnanci ifirmy. On-line. Dostupné na http://www.prumysl. cz/pruzkum-moznost-prace-z-domovavitaji-zamestnanci-i-firmy/ MICHÁLKOVÁ Zdeňka (2018). Desatero pomoci pro pečující. On-line. Dostupné na https:// www.uniepecujicich.cz/soubor/desatero/. Staženo 9.9.2018 MUSIL Libor, Olga HUBÍKOVÁ, Jana HAVLÍKOVÁ, Kateřina KUBALČÍKOVÁ (2011): Rozdílné pohledy sociálních pracovníků OPEN ACCESS HANA JANEČkOvÁ, EvA DRAGOMIRECkÁ 75 aposudkových lékařů na roli sociálního pracovníka vrámci řízení opřiznání příspěvku na péči. Praha, VÚPSV, v.v.i. NA POMOC PEČUJÍCÍM RODINÁM (2016) 12.vydání. Zangl. originálu přeložily Holmerová I., Janečková H, Niklová D.Praha: Česká alzheimerovská společnost. PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ RESPITNÍ PÉČE ČALS (2014): On-line. Dostupné na http:// www.alzheimer.cz/res/archive/001/ 000142.pdf?seek=1389288876. Staženo 10.9.2018 PODPORA PÉČE OBLÍZKÉ VDOMÁCÍM PROSTŘEDÍ (nedatováno). On-line. Dostupné na https://uvn.cz/index. php?option=com_content&view=article&id= 4111:podpora-peujicich-o-blizke-v-domacimprostedi&catid=46&lang=cs&Itemid=1978. Staženo 11.9.2018 PODPŮRNÉ SKUPINY PRO RODINNÉ PEČOVATELE (2016): 2. vydání. Zangl. originálu přeložila H.Janečková vroce 1997. Praha: Česká alzheimerovská společnost PŘÍRUČKA PRO PEČUJÍCÍ. Příručka pro ty, kteří pečují doma oblízkého člověka (2018): Online. Dostupní z: http://www.fdv.cz/data/ original/files/fdv-2018-jak-na-peci-priruckapro-ty-kteri-pecuji-doma-o-blizkehocloveka.pdf Staženo 10.9.2018 STÁRNUTÍ VKOMUNITĚ (2016). Podporované bydlení seniorů se sníženou soběstačností vobci. Diakonie ČCE. 96 s. Online. Dostupné zhttp://www.dustojnestarnuti.cz/res/ archive/000163.pdf?seek=1489066972. Staženo 10.9.2018 STAŇKOVÁ Nicol, Vítězslav LOUNEK (2018): Neformální péče vČeské republice: Zkušenosti, postoje avyhlídky do budoucna. Prezentováno na konferenci Stáří spojuje 30.— 31.5.2018, Praha, Život 90 aGerontologický institut. [online] Dostupné z: https://drive.google. com/drive/folders/1gV8jgEWmVymQ9F3 JPnqFecVdLBXoIujm. Staženo 6.8.2018 ŠIMEK Jiří, CHLUMECKÁ Jana et Mirka KOLÍNOVÁ (2003). Propouštění pacientů vyššího věku znemocnice. Praktický lékař, roč. 83, č.6, s.334 ŠTOROVÁ Ilona et Anna KOTKOVÁ (2013): Pečující osoby aženy 45+ na trhu práce aslaďování práce arodiny. Postavení apotřeby. Základy age managementu. Gender Studies o.p.s. On-line. Dostupné na http://genderstudies.cz/download/ skripta_UP.pdf. Staženo 18.3.2017 TICHÝ O. (2018): VZP bude hradit delší péči mobilních hospiců, dohodla se sodbornou společností. On-line. Dostupné na: https:// www.vzp.cz/o-nas/aktuality/vzp-budehradit-delsi-peci-mobilnich-hospicudohodla-se-s-odbornou-spolecnosti. Staženo 11.9.2018 TOMÁŠKOVÁ Vladimíra, Dagmar SOLNÁŘOVÁ, Anežka HOLEŇOVÁ, Terezie HOROVÁ (2015): Studie omožnostech avýznamu zavedení koordinátora podpory pro pečující osoby aosoby odkázané na pomoc druhých. [online] Dostupné zhttps://koopolis.cz/ sekce/knihovna/499-vystupy-projektupodpora-neformalnich-pecovatelu. Staženo 8.8.2018 TOŠNEROVÁ T. (2001): Pocity apotřeby pečujících ostarší rodinné příslušníky. Průvodce pro zdravotníky aprofesionální pečovatele. Praha. Ambulance pro poruchy paměti, FNKV, a3. LF UK. Online. Dostupné na: https://aa.ecn.cz/img_ upload/07bc9d1453b4bc61934a7ebb36 075df2/pocityapotreby.pdf. Staženo 7.9.2018 TOŠNEROVÁ T., ed. (2002): Příručka pečovatele: Starší dlouhodobě nemocný člověk vrodině— aco dál? Praha: Ambulance pro poruchy paměti. 3. aktualizované vydání. 58 s. TRČKOVÁ, M. 2000. Propouštění geriatrických pacientů zakutních lůžek nemocnic. In MAREČKOVÁ J., VRÁNOVÁ M. (Eds.), Ošetřovatelství na prahu 3. tisíciletí: sborník příspěvků II. konference ošetřovatelství smezinárodní účastí (s.128-130). Praha: Galén. OPEN ACCESS 76 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE  Tabulka 1Přehled organizací poskytujících služby pro rodinné pečující Organizace Webové stránky Aktivity Adoma, o. s. www.adoma-os.cz Terénní poradenství Rodinný poradce Byznys pro společnost, z. s. https://byznysprospolecnost.cz/ Podpora neformálních pečujících osob na trhu práce Centrum pro komunitní práci Středočeského kraje. http://www.cpkp.cz/index. php/kontakty-stc Koordinátor pomoci Svépomocná skupina Cesta domů, z. ú. www.cestadomu.cz Mobilní specializovaná paliativní péče vdomácím prostředí Česká alzheimerovská společnost, o. p. s. www.alzheimer.cz Odborné sociální poradenství Svépomocné podpůrné skupiny pečujících Terénní odlehčovací služba Dementia, z. ú. www.dementia.cz Svépomocné skupiny Poradenství Diakonie ČCE www.pecujdoma.cz www.dustojnestarnuti.cz Svépomocné skupiny Edukace pečujících Koordinátor péče Co-housing Sdílená péče Fond dalšího vzdělávání www.fdv.cz Koordinátor péče Edukace pečujících Edukace profesionálů Slaďování péče apráce Gerontologické centrum www.gerontocentrum.cz Integrace zdravotní asociální péče, lůžková aterénní péče; Sdílená péče (formální aneformální) olidi sdemencí Podpůrné skupiny Respitní péče Klára pomáhá, z. s. www.klarapomaha.cz Poradenství Svépomocné skupiny Krása pomoci, o. p. s. www.krasapomoci.cz Poradenství Respitní péče Dobrovolnická pomoc Magistrát města Karviná http://www.karvina.cz/ magistrat/sips-system-integrovane-pomoci-seniorum Koordinátor podpory Reminiscenční centrum, z. s. www.reminiscencnicentrum.cz Skupinová reminiscenční setkání pro osoby sdemencí ajejich rodinné pečující; Setkání srodinami vpřirozeném místním společenství Unie pečujících, z. s. www.uniepecujicich.cz Svépomocné skupiny Poradenství Koordinátor péče OPEN ACCESS HANA JANEČkOvÁ, EvA DRAGOMIRECkÁ 77 Organizace Webové stránky Aktivity Ústřední vojenská nemocnice www.uvn.cz Plánované propouštění pacientů; Edukace pečujících Poradenství Život 90 www.zivot90.cz Terénní tísňové služby Telefonická krizová pomoc Odlehčovací služba Poradenství (iterénní) Informační kampaň ke slaďování péče OPEN ACCESS