Sémantické preference intenzifikačních výrazů ve finštině

ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.1, S. 87–104 Sémantické preference intenzifikačních výrazů ve finštině Zuzana Vorlíková (Praha) SEMANTIC PREFERENCES OF INTENSIFICATION EXPRESSIONS IN FINNISH This paper investigates the phenomenon of intensification from the point of view of semantics. Specifically, such intensifiers, which by their meaning specify the degree of the property, at the same time exhibit other semantic features. In communication, they can express, for example, what kind of feelings agiven utterance evokes in the speaker. The analysis of intensifiers and their collocates is performed on Finnish material. Two groups of intensifiers are compared with the finding that the semantic features of the intensifiers themselves affect their collocability; but apparently synonymous intensifiers also have different semantic preferences. KEYWORDS Finnish intensifiers, semantic preference, adjectives, collocations, corpus-based analysis KLÍČOVÁ SLOVA finské intenzifikační výrazy, sémantická preference, adjektiva, kolokace, korpusová analýza DOI https://doi.org/10.14712/23366591.2023.1.6 1. ÚVOD Článek se zabývá jevem intenzifikace akonkrétněji pak jedním typem lexikálních intenzifikátorů ve finštině, který kromě specifikace míry nese ipůvodní významové rysy. Zkoumána bude konstrukce adjektiva vgenitivním tvaru, které je intenzifikující aje následováno adjektivem druhým, které je intenzifikátorem rozvíjeno. Finská gramatika před specifikovaným adjektivem neužívá adverbium, ale genitivní tvar adjektiva, který plní adverbiální funkci. Jedná se ovýrazy jako hirveän kallis (srov.české hrozně drahý), kdy hirveän je intenzifikátor (kmen hirveä spřidanou genitivní koncovkou -n). Předmětem korpusové analýzy je sice finské lexikum, řada zníže uvedených informací je ovšem obecného charakteru, platná inad rámec finštiny, anaopak konkrétní zjištěné výsledky mohou posloužit jako východisko pro srovnání sdalšími jazyky.1 Vprvní kapitole bude stručně nastíněna základní charakteristika intenzifikace. Ve druhé kapitole následuje popis, jaké možnosti nabízí pro specifikaci míry finština, ve třetí kapitole pak stručné shrnutí, jakým způsobem je onich pojednáno vodborné literatuře. Ve čtvrté kapitole bude následovat korpusová analýza intenzifikačních ad1 Vzávorkách jsou uvedeny překlady uprvního výskytu finského lexému na stránce. Referenčními slovníky jsou Lindroos-Čermáková (2003) aKielitoimiston sanakirja [online]. 88 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.1 jektiv vgenitivním tvaru. Tento typ byl zvolen pro svou produktivitu apestrost. Na rozdíl od mnohých dalších intenzifikačních typů nesou tyto výrazy kromě upřesnění míry tak stále svůj původní význam, okterém se předpokládá, že ovlivňuje kolokační možnosti. Analyzovány budou nejprve samotné intenzifikátory zhlediska jejich sémantických rysů scílem ověřit, zda se unich některé rysy výrazně opakují, azdají se tak být pro intenzifikaci preferované. Vdalší části analýzy bude porovnána kolokabilita dvou skupin těchto intenzifikátorů— zakládající se na velkém rozměru ana nepříjemném pocitu, negativním hodnocení. 2. STRUČNĚ KINTENZIFIKACI Intenzifikace udává míru nějaké vlastnosti, kterou je možné zesilovat, zeslabovat, ale ipoukazovat na její průměrnou, neodchylující se hodnotu. Je obvykle subjektivní sdůrazem na pragmatickou stránku užití, často spojenou sevaluací. Většina intenzifikátorů je při běžném užití neexaktní aneudává přesně měřitelnou míru, ale míru přibližnou, anavíc pojatou tak, jak ji chápe konkrétní mluvčí. Tato vágnost podporuje časté užívání intenzifikátorů zvláště vprojevech mluveného charakteru. Vjazyce je možné vyjádřit intenzifikaci téměř na všech jazykových rovinách, od prodloužení výslovnosti na rovině fonetické (např.hóóódně dobrý) po opakování výrazu (např.strašně strašně moc) na rovině syntaktické. Na lexikální rovině, která je dále předmětem článku, není skupina intenzifikátorů uzavřená ajejich množství by bylo komplikované přesně určit, navíc se mění vprůběhu času (Čermák, 2010). Intenzifikace bývá dávána do souvislosti skomparací. Oba jevy vyjadřují vztah výpovědi knějaké hodnotové stupnici, vpřípadě komparace je to porovnání různých hodnot, vpřípadě intenzifikace jde ozařazení hodnoty do nějaké oblasti stupnice, která může být absolutní, vysoká, průměrná či malá. Intenzifikace bývá tedy méně kontextově závislá. Některé komparativní výrazy ztrácejí svůj primární význam azačínají pak plnit funkci intenzifikátorů. Jedná se ointenzifikační přirovnání, která bývají idiomatizovaná, například silný jako lev (Cvejnová, 1999). Matti Punttila (1985) zahrnuje intenzifikaci ikomparaci pod souhrnný pojem gradace akomparaci označuje jako gradaci relativní, kdežto intenzifikace náleží ke gradaci absolutní. Intenzifikátory často nesou kromě samotného vyjádření míry také sociální nebo pragmatický význam, jak ukazuje Beltrama ve své práci věnované anglickému výrazu totally. Vpřípadech, kdy intenzifikátor nese vysokou míru emotivnosti amá zřejmý sociální význam, se naopak potlačuje jeho původní intenzifikační funkce alexikální význam se stává vyprázdněným (Beltrama, 2016). Intenzifikace často slouží kupoutání pozornosti— například uvedením nadsazeně vysoké míry nebo rozšířením emocionální složky. Nadužívání intenzifikátorů azvláště superlativů vede koslabování jejich významu, který se pak dále zdá nedostatečný, obyčejný aje třeba ho nějakým způsobem posunout dále. Toto postupné zevšednění apotřeba nového zároveň zajišťuje produktivitu mnohých intenzifikačních prostředků. Punttila (1990) toto označuje jako inflaci lexémů. ZUZANA VORLÍKOVÁ 89 3. PROSTŘEDKY PRO VYJÁDŘENÍ MÍRY VE FINŠTINĚ Následující výčet uvádí morfologické alexikální prostředky, jakými se ve finštině specifikuje míra. Směrem od nejnižších jednotek, tedy morfémů, je na místě uvést sufix zvaný „moderatiivijohdin“, mající podobu -hkO2, jenž snižuje míru vlastnosti označené kmenem lexému (Hakulinen, 2004). Např.lexém vanhahko složený zkmene vanha (starý) asufixu -hko je významově srovnatelný sčeským výrazem postarší. Zajímavou kategorií jsou intenzifikační prefixoidy, které stojí na pomezí prefixu asloženého slova. Jsou jimi například koko-, läpi-, täys(i)- aumpisvýznamem cele, úplně, naprosto. Slovo umpihullu (umpi = naprostý, hullu = blázen) tedy znamená naprostý blázen. Některé znich jsou používány také jako samostatné lexémy— například hirmu (hrozně), tosi (skutečně), super (super) je možné vidět ijako samostatná intenzifikační slova. Prefixoidy mohou být často součástí adjektiv aadverbií, která se komparace běžně neúčastní nebo jsou cizího původu, např.hypermoderni (hypermoderní) (Punttila, 1985). Implicitní vyjádření míry nesou imnohé samostatné lexikální jednotky, které jako takové intenzifikátory nejsou. Výrazně se to projevuje uněkterých složených adjektiv nebo adverbií, jejichž přední komponent je významově podobný přirovnání se spojkou kuin (jako). Příkladem by bylo vyjádření významu krásný jako obrázek buď se spojkou vpodobě kaunis kuin kuva (kaunis = krásný, kuin = jako, kuva = obraz) nebo složeninou kuvankaunis, kde spojka není alexém kuva se vyskytuje vpřední části složeniny vgenitivním tvaru. Punttila tyto výrazy přirovnává ksuperlativu, jelikož přední komponent složeniny je významově asociován sintenzitou, která se blíží krajní míře vlastnosti, již nese základní část složeniny. Zároveň zde může probíhat lexikalizace, při které se vlastní význam přední části postupně vyprazdňuje. Např.lexém viti vpůvodním významu čerstvě napadaného sněhu se přes užití ve složenině vitivalkoinen (sněhobílý) postupně zbavuje tohoto primárního významu azačíná se používat ivjiných kontextech jako intenzifikační prefixoid, např.ve složenině vitiviisas (velmi moudrý), kde hlavní část složeniny se sněhem ani bělobou nesouvisí (Punttila, 1985). Jedním znejběžnějších způsobů, jak specifikovat míru vlastnosti, je přidání lexému, jehož primární funkcí je právě intenzifikace. Některé znich jsou sémanticky vyprázdněné aplní pouze intenzifikační funkci (podle mluvnice Iso suomen kielioppi např.intenzifikační částice („intensiteettipartikkelit“) jako jsou aivan, ihan, kovin, melko (naprosto, úplně, velmi, docela) (Hakulinen, 2004), jiné navíc nesou kromě rysu kvantity irys kvalifikační— mezi ně patří právě adjektiva asubstantiva vgenitivním tvaru jako äärettömän kaunis (nesmírně krásný) (Punttila, 1985). Dalším způsobem vyjádření intenzity, vtomto případě vyšší, je reduplikace. Násobení téhož jazykového prvku přidává výrazu na intenzitě avyvolává dojem opako2 Majuskule Ovzápise značí možnou realizaci vpodobě ö iopodle pravidel vokální harmonie. Ta ve finštině vyžaduje přizpůsobení vokálu vafixu vokálům ve kmeni slova, nemohou se spolu totiž kombinovat přední (ä, ö, y) azadní (a, o, u) samohlásky. Uvedené adjektivum vanha (starý) obsahuje zadní vokály, proto by bylo přidávaným sufixem -hko se zadním vokálem o. 90 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.1 vání, trvání. Ve finštině se nejčastěji projevuje ulexémů hieno, moni, pieni (vynikající, mnohý, malý) asuuri (velký) vgenitivním tvaru prvního výrazu jako hienon hieno (vynikajícně vynikající) (Punttila, 1985). 4. POPIS INTENZIFIKAČNÍCH ADJEKTIV VGENITIVU VODBORNÉ LITERATUŘE Popis intenzifikačních adjektiv zhlediska jejich vlastní sémantiky je vrámci jazykových příruček velmi strohý. Vzhledem ktomu, že adjektivní intenzifikátory bývají vmluvnicích obvykle uváděny společně sostatními intenzifikačními výrazy, ukterých vlastní sémantické rysy nejsou tak bohaté, omezuje se pak ipopis adjektiv na pouhé uvedení významu přiměřené či od normy odchýlené míry. Ovlastnostech těchto adjektiv je tedy řečeno pouze to, že udávají různý stupeň míry, ale otom, která adjektiva se typicky vyskytují vtéto funkci, není řečeno téměř nic. Jako jediná se tématu sémantiky adjektivních intenzifikátorů více dotýká Terttu Orpana ve své disertační práci zroku 1988, kde se věnuje sémantice adverbií aadjektiv vgenitivu sadverbiální funkcí. Naznačuje iněkteré skupiny vymezené právě na základě sémantiky, nikoli pouze podle toho, jaký stupeň míry označují. Vzákladním dělení se Orpana drží tří kategorií adverbií určených Ahlmanem— materiální, intenzifikační amodální, ale jejich hranice považuje za prostupné. Orpana uvádí, že řada výrazů má jak kvalitativní, tak kvantitativní komponent. Vpřípadě intenzifikátorů pak kvalitativní komponent amíra lexikalizace ovlivňují jeho kombinatorické schopnosti. Například výrazy ihastuttavan, säälittävän, hämmästyttävän (okouzlujícně, politováníhodně, překvapujícně) nesou jak kvalifikační, tak kvantifikační komponent. Ohledně adjektiv, která primárně specifikují kvantitu, naznačuje Orpana několik významových skupin, jejichž lexémy se objevují vtéto roli opakovaně. Jedná se například oskupinu intenzifikátorů, jejichž význam lze chápat jako nějakou reakci na danou odchylku od normy, například ihastuttavan kaunis tyttö (okouzlujícně krásná dívka). Zhlediska míry samotné odchylky lze vydělit ivýrazy, které označují nějaký absolutní stav, koncový bod, například tappavan myrkyllinen (smrtelně jedovatý). Ktěmto výrazům značících absolutní stav by mohla patřit skupina morfologicky ohraničená sufixem, nesoucím absenci významu, obsaženém ve kmeni slova –(mA)tOn, například kuulumattoman svýznamem neslyšně (kuulua— být slyšet, kuulumaton— neslyšný, kuulumattoman— genitivní tvar) specifikující výrazy mající vztah ke sluchu, např.kuulumattoman hiljainen ääni (neslyšně tichý hlas). Další skupinou jsou výrazy, jež mají prozatím dostatečně výrazný ikvantitativní komponent, který významově souzní srozvíjeným adjektivem aje do jisté míry jeho synonymem, například mikroskooppisen pieni (mikroskopicky malý) (Orpana, 1988). ZUZANA VORLÍKOVÁ 91 5. ANALÝZA 5.1 SÉMANTIKA NEJFREKVENTOVANĚJšÍCH INTENZIFIKÁTORŮ Následující analýza se zaměří nejprve na to, jaké sémantické rysy se pro intenzifikaci jeví jako vhodné. Korpusová analýza se zakládá na datech zpsaného srovnatelného korpusu řady Aranea, konkrétně zkorpusu Araneum Finnicum Maius (Finnish, 15.04), který je dostupný vrámci Českého národního korpusu na adrese www.korpus. cz (autor Vladimír Benko). Tento webový korpus obsahuje přibližně jednu miliardu slov askládá se ztematicky různorodých textů obsažených na internetu. Materiál tak tvoří například různé blogy, fóra nebo informační servery. Tento korpus byl zvolen zdůvodu potřeby dostatečně rozsáhlých dat. Jeho nevýhodou je neodlišení spisovných anespisovných projevů, které se na internetu mísí. Korpus řady InterCorp, který taktéž nabízí finskojazyčný materiál, bohužel nemá dostatečnou velikost apři podrobnější analýze čítaly výsledky pro většinu intenzifikátorů pouze jednotky či nižší desítky výskytů. Pro analýzu je zvoleno 100 nejfrekventovanějších intenzifikátorů3 vkonstrukci adjektivum vgenitivu jakožto intenzifikující následované adjektivem intenzifikovaným (srov.české strašně velký, hrozně starý, nemožně drahý). Konstrukce byla vyhledána pomocí CQL dotazu [tag="A_Gen_Sg.*"][tag="A_.*"]. Vzhledem ktomu, že analýza je zvětší části kvantitativní azkoumaný materiál byl zvolen na základě vysokých frekvencí, je pravděpodobné, že blíže zkoumaná adjektiva budou ve své intenzifikační funkci poměrně ustálená, atudíž by měla mít iširokou kolokabilitu. Ipřes to lze však očekávat odlišnosti, které ukáže srovnání dvou rozdílných skupin intenzifikátorů. Hypotéza je, že vlastní sémantika intenzifikátorů se může odrazit vjejich kolokacích tak, že budou preferovat rozvíjení adjektiv vztahujících se ke stejné doméně, jako je jejich vlastní. Výzkumné otázky jsou následující: 1) Jaké původní sémantické rysy se vintenzifikační funkci objevují? 2) Liší se sémantická preference jednotlivých skupin? Jako sémantická preference je chápáno upřednostňování kolokátů surčitými sémantickými rysy. 3) Mají intenzifikátory ze stejné skupiny shodné sémantické preference, afungují tedy jako synonyma? pořadí A pořadí B Intenzifikátor počet výskytů i.p.m. Překlad 1. 1. Erityisen 62 056 51,71 zvláště 2. 2. mahdollisimman 61 272 51,06 nejvíce možně 3. 3. suhteellisen 34 536 28,78 úměrně 4. 4. äärimmäisen 29 360 24,47 krajně 3 Zvýsledů pro danou konstrukci (adjektivum vgenitivu následované adjektivem vlibovolném pádě) byly vyřazeny takové výrazy, které vnadpoloviční většině neplnily intenzifikační funkci, nebo jsou to výrazy, které mají genitivní specifikaci jako obligatorní. 92 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.1 pořadí A pořadí B Intenzifikátor počet výskytů i.p.m. Překlad 5. 6. Sopivan 19 772 16,48 vhodně 6. 7 poikeuksellisen 17 358 14,46 výjimečně 7. 8. ihanan 16 858 14,05 úžasně 8. 9. turhan 15 417 12,85 zbytečně 9. 12. uskomattoman 12 370 10,31 neuvěřitelně 10. 13. kohtuullisen 11 336 9,45 přiměřeně 11. 14. mukavan 11 304 9,42 příjemně 12. 15. melkoisen 11 044 9,2 poměrně 13. 17. valtavan 8 056 6,71 ohromně 14. 18. harvinaisen 7 851 6,54 vzácně 15. 20. kohtalaisen 7 729 6,44 přiměřeně 16. 21. hirveän 7 449 6,21 hrozně 17. 22. äärettömän 7 370 6,14 nekonečně 18. 23. ehdottoman 6 716 5,6 bezpodmínečně 19. 24. kauhean 6 549 5,46 děsně 20. 25. älyttömän 6 504 5,42 šíleně 21. 26. mielettömän 6 383 5,32 šíleně, nesmyslně 22. 31. ilmeisen 5 462 4,55 zjevně 23. 32. käsittämättömän 5 227 4,36 nepochopitelně 24. 33. erinomaisen 5 166 4,3 výborně 25 35. täydellisen 4 930 4,11 úplně, dokonale 26. 36. tavattoman 4 733 3,94 neobyčejně 27. 39. hurjan 4 063 3,39 divoce 28. 42. kamalan 3 803 3,17 strašně 29. 44. tasaisen 3 732 3,11 vyrovnaně 30. 46. mahdottoman 3 262 2,72 nemožně 31. 47. kohtuuttoman 3 240 2,7 nepřiměřeně 32. 56. järjettömän 2 684 2,24 šíleně 33. 59. huikean 2 581 2,15 závratně 34. 60. erikoisen 2 448 2,04 zvláště 35. 67. puhtaan 2 183 1,82 čistě 36. 68. suunnattoman 2 173 1,81 nesmírně 37. 69. sairaan 2 153 1,79 chorobně 38. 75. pikkuisen 2 006 1,67 malinko 39. 77. oudon 1 861 1,55 podivně 40. 82. totaalisen 1 737 1,45 totálně 41. 86. törkeän 1 646 1,37 sprostě 42. 91. ainutlaatuisen 1 520 1,27 jedinečně 43. 94. kertakaikkisen 1 496 1,25 definitivně 44. 98. tarpeettoman 1 399 1,17 nepotřebně 45. 99. hirmuisen 1 392 1,16 příšerně 46. 101. yksinkertaisen 1 376 1,15 jednoduše ZUZANA VORLÍKOVÁ 93 pořadí A pořadí B Intenzifikátor počet výskytů i.p.m. Překlad 47. 102. olennaisen 1 354 1,13 podstatně 48. 103. vaarallisen 1 353 1,13 nebezpečně 49. 105. tajuttoman 1 342 1,12 nepochopitelně 50. 111. näennäisen 1 237 1,03 zdánlivě 51. 119 epätavallisen 1 167 0,97 nezvykle 52. 120. ennätyksellisen 1 158 0,96 rekordně 53. 121. suhteettoman 1 157 0,96 neúměrně 54. 122. avoimen 1 153 0,94 otevřeně 55. 124. klassisen 1 130 0,93 klasicky 56. 126. Ikävän 1 122 0,93 nepříjemně 57. 127. hämmentävän 1 120 0,93 matoucně 58. 128. häviävän 1 101 0,92 mizivě 59. 129. selkeän 1 099 0,92 jasně 60. 131. ihmeellisen 1 085 0,9 zázračně 61. 134. kummallisen 1 049 0,87 zvláštně 62. 136. loputtoman 1 039 0,87 nekonečně 63. 140. kevyen 1 026 0,85 lehce 64. 141. tolkuttoman 1 011 0,84 nesmyslně 65. 145. ylivoimaisen 972 0,81 nadpřirozeně 66. 146. taivaallisen 968 0,81 nebesky 67. 148. tiukan 956 0,8 úzce 68. 150. jumalattoman 916 0,76 bezbožně 69. 151. ennennäkemättömän 915 0,76 nevídaně 70. 152. suloisen 908 0,76 roztomile 71. 156. luvattoman 883 0,74 nedovoleně 72. 160. toivottoman 868 0,72 beznadějně 73. 161. tyypillisen 858 0,71 typicky 74. 165. mittaamattoman 818 0,68 nezměrně 75. 166. mitättömän 813 0,68 drobně 76. 167. omituisen 810 0,67 divně 77. 169. turvallisen 798 0,66 bezpečně 78. 170. hullun 788 0,66 bláznivě 79. 172. tylsän 774 0,64 nudně 80. 174. autuaan 764 0,64 požehnaně 81. 175. auttamattoman 748 0,62 nenapravitelně 82. 177. kumman 737 0,61 podivně 83. 182. harmillisen 728 0,61 mrzutě 84. 183. sietämättömän 724 0,6 nesnesitelně 85. 190. tuskallisen 697 0,58 bolestně 86. 193. varovaisen 690 0,57 opatrně 87. 195. aikamoisen 687 0,57 pořádně 88. 196. hillittömän 686 0,57 nezkrotně 94 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.1 pořadí A pořadí B Intenzifikátor počet výskytů i.p.m. Překlad 89. 199. korvaamattoman 672 0,56 nenahraditelně 90. 202. sanoinkuvaamattoman 663 0,55 slovy nepopsatelně 91. 221. surkean 656 0,55 bídně 92. 205. sataprosenttisen 640 0,53 stoprocentně 93. 211. absoluuttisen 635 0,53 absolutně 94. 221. oleellisen 600 0,5 podstatně 95. 222. henkeäsalpaavan 585 0,49 dechberoucně 96. 223. karun 582 0,48 drsně 97. 227. onnettoman 568 0,47 nešťastně 98. 230. ylitsepääsemättömän 553 0,46 nepřekonatelně 99. 232. huiman 540 0,45 bujně 100. 235. luonnottoman 538 0,45 nepřirozeně TABULKA 1.Sto nejfrekventovanějších intenzifikátorů4 Co se týče celkových výsledků pro užitý CQL dotaz, vprvní dvacítce se vyskytovaly téměř výhradně intenzifikační výrazy, což ukazuje na typické uplatnění intenzifikačního významu vtéto konstrukci. Sjinými funkcemi se začaly mísit až na spodnějších pozicích. Jasně patrná byla skupina intenzifikátorů, které vyjadřují přímý vztah knormě. Tyto intenzifikátory byly nejfrekventovanější. Jedná se oerityisen, suhteellisen, sopivan, poikeuksellisen, turhan, kohtuullisen, melkoisen, kohtalaisen, epätavallisen, tyypillisen (zvláště, úměrně, vhodně, výjimečně, zbytečně, přiměřeně, poměrně, přiměřeně, nezvykle, typicky) adalší. Vtéto skupině se vyskytovaly dvojice vytvořené morfologicky od stejného základu fungující jako antonyma: suhteellisen (úměrně)— suhteettoman (neúměrně), kohtuullisen (přiměřeně)— kohtuuttoman (nepřiměřeně). Významově tato skupina označuje buď odchylku od běžné míry, či soulad sní. Za pozornost proto stojí, který ztěchto významů se jeví jako častější. Na frekvenční špičce se oba tyto typy vyskytovaly poměrně vyváženě— běžná míra je reprezentovaná intenzifikátory suhteellisen, sopivan akohtuullisen aodchylku představuje erityisen, poikeuksellisen nebo také turhan, ale sklesajícím počtem frekvencí anižšími pozicemi vtabulce převažovaly intenzifikátory značící odchylku. Jejich repertoár je mnohem pestřejší. Jako specifičtější podskupinu lze vymezit výrazy, které udávají krajní, nějakým způsobem absolutní bod škály, na něž upozorňovala Orpana (1988). Jedná se ovýrazy täydellisen, totaalisen, sataprosenttisen, absoluuttisen (úplně, totálně, stoprocentně, absolutně) apuhtaan (čistě). Početnou skupinu tvořily výrazy svýznamem velikosti: valtavan, äärettömän, suunnattoman, pikkuisen, loputtoman, mittaamattoman, mitättömän (ohromně, nekonečně, nesmírně, malinko, nekonečně, nezměrně, drobně). Svýznamem fyzikální vlastnosti by 4 První řadová číslovka sloupce pořadí Audává pořadí výrazu vtéto vybrané skupině intenzifikátorů, druhá řadová číslovka pod zkratkou pořadí B udává umístění vcelkové frekvenci konstrukce adjektivum vgenitivu následované adjektivem vlibovolném čísle apádě, aby bylo zřetelné množství vynechaných výrazů, které byly zanalýzy vyřazeny. ZUZANA VORLÍKOVÁ 95 jim byl blízký ještě výraz kevyen (lehce), popřípadě tiukan (úzce). Mezi nimi samotnými by bylo možné vysledovat škálu od pikkuisen (malinko) přes valtavan (ohromně) až po zbylé lexémy se sufixem -(mA)tOn, které poukazují na tak veliký rozměr, že není možné ho celý postihnout, změřit či určit jeho hranice, což je zároveň přibližuje kvýše uvedeným výrazům typu täydellisen (úplně) atotaalisen (totálně). Celá tato skupina tak, ač vrůzné míře, označuje odchylku od normy. Poměrně homogenní skupinu tvořily intenzifikátory, ve kterých se tematizuje rozum či porozumění atypicky pak jejich absence. Patří sem intenzifikátory älyttömän, mielettömän, käsittämättömän, järjettömän, tajuttoman (šíleně, nesmyslně, nepochopitelně, nerozumně, nepochopitelně) atolkuttoman (nesmyslně). Dále se mezi intenzifikátory vyskytla řada výrazů, které označují stav mimo kontrolu, například hurjan, hillittömän (divoce, nezkrotně) či huiman (bujně). Motivaci, proč právě tyto lexémy získaly iintenzifikační funkci, lze spatřovat vtom, že daná míra je natolik velká, že není možné ji pojmout rozumem avymyká se možnostem pochopení, kontroly. Několika lexémy byla zastoupena skupina značící podivnost: oudon, kummallisen, omituisen (divně, zvláštně, prapodivně) akumman (podivně), kterou by bylo možné rovněž chápat jako částečně související srozumovým chápáním, mimo nějž míra stojí, atím vzbuzuje podiv. Další dvě skupiny jsou ve vzájemném protikladu ksobě avymezují se na základě kladného či záporného hodnocení. Mezi kladné by patřily výrazy ihanan, mukavan, erinomaisen (úžasně, příjemně, výborně) aoněco specifičtější suloisen (roztomile) či ihmeellisen (zázračně), které se podobně jako taivaallisen (nebesky) aautuaan (požehnaně) svým původním významem přibližuje náboženské tematice. Jako kladný lze pojímat také výraz turvallisen (bezpečně). Mnoho lexémů svýznamem pozitivního hodnocení či příjemného pocitu figurovalo sice vysoko ve frekvencích vyhledávané konstrukce, ale vintenzifikačním významu nemělo dostatečné procento výskytů. Uzde jmenovaných byla však stále významná především kvantifikační funkce akvalifikační ji spíše jen doplňovala. Takovéto výrazy poukazují obvykle na míru, která je oněco vyšší, natolik, aby na ni byl důvod upozornit, ale zároveň není nijak znepokojivá. Opačné intenzifikátory svlastním negativním významem se ve skupině vyskytovaly vpodstatně vyšším počtu (aobvykle sjednoznačně převažující intenzifikační funkcí) než jejich pozitivní protějšky. Důvod lze spatřovat vtom, že příjemné pocity odkazují spíše na přiměřenou míru, ne na krajní mez. Amezi intenzifikátory panuje celkově tendence upozorňovat více na výraznější odchylky než na míru bližší normě, jak už bylo pozorováno vprvní jmenované skupině. Mezi nepříjemné patří výrazy hirveän, kauhean, kamalan, hirmuisen (hrozně, děsně, strašně, příšerně), které měly všechny vysoké počty výskytů asvými primárními významy označují pocity hrůzy aděsu. Dále nesou negativní rys výrazy vyjadřující nepříjemnost asmutek ikävän, toivottoman, harmillisen, tuskallisen, surkean, onnettoman (nepříjemně, beznadějně, mrzutě, bolestně, bídně, nešťastně), vlastním významem odlišnější sairaan (chorobně). Svými negativními konotacemi jsou těmto blízké také karun, tylsän, törkeän, vaarallisen (drsně, nudně, sprostě, nebezpečně) asnáboženským odkazem jumalattoman (bezbožně). Omíře se zde tedy vmnoha případech hovoří prostřednictvím příjemného anepříjemného, přičemž příjemnou mírou se obvykle myslí taková, která je vmezích obvyklosti aočekávání, je žádoucí, zatímco nepříjemné pocity mohou být vyvolané 102 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.1 adjektiva, která kauhean preferovalo otrochu více než hirveän— srov.větší frekvenční rozdíl mezi hyvä avaikea (složitý). Jediná velká odlišnost mezi hirveän akauhean byla vpřítomnosti záporu. Ten intenzifikátor kauhean preferoval ještě více. Například lexém hyvä, který měl spředešlým intenzifikátorem zhruba poloviční výskyt vzáporných větách, byl zde vzáporu téměř vždy, totéž se objevilo iuadjektiva suuri (velký). Taková adjektiva, která se shirveän objevovala téměř bez záporu— například huono (špatný), jej zde měla přibližně vpolovině— dalo by se tedy hovořit o50% nárůstu. Snejvyšší frekvencí převládal uintenzifikátoru kamalan (strašně) kolokát vaikea (složitý), což je změna oproti předešlým intenzifikátorům ztéto skupiny, nejedná se však opřevahu tak výraznou. Poměrně hojně byly zastoupené lexémy svysloveně negativním významem jako huono (špatný) apaha (zlý), které figurovaly mezi deseti nejčastějšími, poté surullinen, ruma, kipeä (smutný, ošklivý, bolavý) nebo ikävä (mrzutý) akurja (bídný). Dále výrazy něčeho složitého, závažného či komplikovaného. Jejich význam lze chápat do značné míry také jako negativní, zvláště jsou-li takto intenzifikované amíra komplikovanosti tedy přesahuje běžný, potažmo izvládnutelný stupeň. Negativní příznak je patrný taktéž udalších lexémů jako tylsä, nolo, likainen, vaarallinen, sekava (nudný, trapný, špinavý, nebezpečný, matoucí). Mezi nejčastějšími figurovaly také primárně neutrální lexémy pitkä, suuri, iso, kylmä, pieni, kuuma, korkea (dlouhý, velký, velký, studený, malý, horný, vysoký) adalší týkající se rozměrů afyzikálních vlastností, které jsou vkombinaci skonkréty měřitelné. Skupina jednoznačně pozitivních lexémů byla poměrně malá— vnejfrekventovanější desítce bylo pouze adjektivum hyvä (dobrý), ato až na desátém místě. Výrazněji než upředchozích skupin se zde objevilo počasí specifikované jako studené nebo horké. Rozdíl byl také vpřítomnosti záporných vět, které se vyskytovaly pravidelně, ale užádného zkoumaného adjektiva nepřevažovaly auněkterých byly spíše ojedinělé. Druhý intenzifikátor figuroval přibližně ve třetině výskytů. 5.4 SROVNÁNÍ Dvě zvolené skupiny intenzifikátorů ukázaly značné rozdíly ve svých kontextech, ato jak zhlediska nejčastěji rozvíjených adjektiv, tak zhlediska toho, jak často celá konstrukce intenzifikovala abstrakta či konkréta, kterých témat se texty týkaly azda se vyskytovaly vzáporných větách. Toto potvrzuje počáteční předpoklad oodlišnosti kontextů ujednotlivých skupin. Je nutné podotknout, že adjektiva, která se vtabulkách kolokátů vyskytovala, se uvšech analyzovaných intenzifikátorů značně opakovala. Neznamená to však, že by vsémantických preferencích jednotlivých intenzifikátorů nebyly rozdíly, neboť jejich pozice afrekvence se střídaly auněkterých intenzifikátorů se dokonce projevila tendence tvořit sjedním adjektivem natolik časté spojení, že by se dalo uvažovat otakové míře ustálení, kdy mluvčí pojímají celou konstrukci jako ustálenou jednotku. Je třeba brát vpotaz povahu kolokátů ato, že se jedná ovelmi frekventovaná adjektiva, která valnou většinou patří mezi skupinu graduálních adjektiv, nicméně mezi výrazy vztahujícími se ke stejné doméně jsou spíše neutrální— srov.suuri (velký) ajättiläismäi ZUZANA VORLÍKOVÁ 103 nen (obří). Takto neutrální adjektivum se může zdát nedostačující, aproto je třeba jeho míru dále upřesnit. Dalším jevem, ve kterém se projevil výrazný rozdíl, byla možnost uplatnění intenzifikátoru vkontextu záporné věty. Ta se výrazně měnila vzávislosti na skupině intenzifikátorů— intenzifikátory svýznamem velkého rozměru se vzáporu vyskytovaly pouze ojediněle, zatímco ve skupině intenzifikátorů svýznamem nepříjemného pocitu byl zápor běžný, uintenzifikátoru kauhean (děsně) dokonce převládající. U některých členů se odlišovaly preference i v rámci jedné skupiny — např.äärettömän (nekonečně) nejvíce kolokuje sadjektivem tärkeä (důležitý), zatímco valtavan (ohromně) isuunnattoman (nesmírně) upřednostňují suuri (velký). Dobrým příkladem je také porovnání konstrukce hirveän hyvä (hrozně dobrý), která je zcela běžná, skamalan hyvä (strašně dobrý), které už tak prototypickým spojením intenzifikátoru aadjektiva není. 6. ZÁVĚR Produktivní skupina adjektiv, která vgenitivu slouží jako intenzifikační výrazy, je zhlediska sémantiky velmi pestrá anabízí široké pole pro možné bádání, kterému se však teoretické práce zatím věnují málo. Dosavadní popisy vjazykových příručkách aslovnících tuto pestrost příliš nezohledňují. Často jmenují pouze intenzifikátory označující výhradně vztah knormě, askupiny sdalšími sémantickými rysy jsou upozaděny. Mnoho těchto intenzifikátorů je navíc uváděno jako vzájemně synonymní, byť při analýze jejich bezprostředních adjektivních kolokátů iširšího kontextu vykazují různé vlastnosti. Zajímavým jevem, který se objevil vprůběhu analýzy, je výskyt vzáporných větách adoprovázení konstrukce další intenzifikací, která se ovšem projevuje ukonkrétních konstrukcí vrůzné míře apodobě. LITERATURA Beltrama, A. (2016): Bridging the Gap: Intensifiers between Semantic and Social Meaning. Disertační práce, University of Chicago. Cvejnová, J. (1999): Komparace aintenzifikace. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, 47, s.77–84. Čermák, F. (2010): Lexikon asémantika. Praha: Lidové noviny. Hakulinen, A. et al. (2004): Iso suomen kielioppi. Helsinki: SKS. Kaloinen, M-L.— Suntinen, R.— Vallisaari, M. (2004): Viesti ja vaikuta. Helsinki: WSOY. Kielitoimiston sanakirja [online]. Kotimaisten kielten keskuksen verkkojulkaisuja 35. Helsinki: Kotimaisten kielten keskus. Aktualizováno 11.11.2021, dostupné online z: www.kielitoimistonsanakirja.fi. Lindroos-Čermáková, H. (2003): SuomiTšekki-Suomi taskusanakirja. Helsinki: WSOY. Orpana, T. (1988): Kuvaus vai komentti. Tampere: Tampereen yliopisto. Punttila, M. (1985): Nominien superlatiivisuuden ilmaiseminen: vertailun typologiaa ja Kymenlaakson tienoon murteiden tarkastelua. Helsinki: Suomalaisen Kirjallisuuden Seura. 104 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.1 Punttila, M. (1990): Hyperhyvää vai huippuhuonoa? Tarpeellisista ja tarpeettomista vahvistussanoista. Kielikello. 1. Dostupné online z: https://www.kielikello.fi/-/ hyperhyvaa-vai-huippuhuonoa-tarpeellisistaja-tarpeettomista-vahvistussanoista, citováno 1.5.2022. Zuzana Vorlíková | Ústav germánských studií, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy | nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 ORCID ID: 0009-0006-1233-6320 [email protected]