K vývojovým tendencím vybraných obouvidových sloves v češtině

ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.2, S. 230–246 Kvývojovým tendencím vybraných obouvidových sloves včeštině Martin Janečka (Praha)— Markéta Návratová (České budějovice) Martin Janečka — Markéta Návratová ON DEVELOPMENT TENDENCIES OF SELECTED BIASPECTUAL VERBS IN CZECH The theoretical part of this article is focused on verbal aspect, particularly on biaspectual verbs in Czech. The creation of aperfective verb from abiaspectual verb by means of prefixation is described. Within corpus research, usage of biaspectual verbs in aperfective context is explored in contrast to its perfective correlate. Then we focus on syntactic restrictions, considering the usage of certain biaspectual verbs, and on the fact that the aspect of biaspectual verbs cannot be identified out of context. Czech biaspectual verbs develop over time and they can also lose their biaspectuality over time. The perfective forms of biaspectual verbs were verified for the following verbs: adaptovat, definovat, organizovat, faulovat, kontaktovat, realizovat, exportovat, publikovat, kompromitovat and korumpovat. Our research indicates that half of the selected verbs cannot be used in their perfective forms in time-subordinate sentences, and that in this type of sentence they are replaced by their prefixed perfective correlates. This finding leads us to the conclusion that in certain contexts, Czech biaspectual verbs can lose their biaspectuality over time. KEY WORDS verbal aspect, biaspectual verbs, prefixation, aspect pairs, language corpus, syntactic restrictions KLÍČOVÁ SLOVA slovesný vid, obouvidová slovesa, prefixace, vidové dvojice, jazykový korpus, syntaktická omezení DOI https://doi.org/10.14712/23366591.2020.2.5 1. ÚVOD Náš text se zaměřuje na problematiku kvalitativního výzkumu obouvidových sloves včeštině. Vúvodu je stručně popsána slovesná kategorie vidu, více pozornosti je věnováno rozdílům mezi perfektivními aimperfektivními slovesy avidovým dvojicím, které vytvářejí. Problematika vidu je ilustrována především skrze obouvidová slovesa, jejichž zástupci jsou předmětem následné analýzy vkorpusu SYN2015. Na obouvidová slovesa je nahlíženo jako na synonymní1 lexémy, které se odlišují svým aspektem. Včeském jazyce můžeme registrovat obouvidová slovesa domácího acizího původu. Právě obouvidová slovesa2 cizího původu se vyvíjí apostupně knim vzniká pomocí prefixace dokonavý korelát. 1 Za synonyma považujeme výrazy sidentickým lexikálním významem, vpřípadě posuzovaných základových sloves ajejich prefigovaných korelátů lišící se pouze videm. 2 Jsme si vědomi toho, že platnost tohoto tvrzení není univerzální aplatí pouze pro určitou část obouvidových sloves. autoři OPEN ACCESS MARTIN JANEČKA — MARKÉTA NÁVRATOVÁ 231 Prefixace je procesem, který vždy vytváří znedokonavých sloves slovesa dokonavá. To je důvodem, proč se včásti korpusového výzkumu zabýváme rozdílem mezi dokonavým slovesem aobouvidovým slovesem, ze kterého je dokonavé sloveso pomocí prefixace vytvořeno. Cílem naší studie je zjistit, zda se vybraná obouvidová slovesa stále využívají jako dokonavá, ato ipřesto, že již existuje dokonavý korelát, který je může nahradit, azda se používají vkontextech pro dokonavá slovesa. Jinými slovy se nám jedná oto, zda lze uvybraných sloves hovořit oztrátě jejich obouvidovosti zapříčiněné vyjádřením dokonavosti pouze jejich prefigovaným korelátem. Ve výzkumu se zaměřujeme na jevy, které jsou typické pouze pro dokonavá slovesa, konkrétně na to, že dokonavá slovesa se využívají ve vedlejší větě časové po spojce až apojímají děj jako celek. Na základě příkladů zČeského národního korpusu zjišťujeme, zda tato pravidla platí pro slovesa obouvidová, apoté výsledky srovnáváme sjiž vzniklým dokonavým korelátem od daných sloves. Slovesa, která byla vybrána ke korpusové analýze, jsou adaptovat, definovat, organizovat, faulovat, kontaktovat, realizovat, exportovat, publikovat, kompromitovat akorumpovat. Jedná se přitom onahodilý výběr podpořený naší intuicí, že právě uvýše uvedených sloves mohou probíhat procesy naznačující ztrátu obouvidovosti. Předpokládali jsme přitom, že usloves realizovat aorganizovat jsou již prefigované koreláty téměř jediným způsobem vyjádření dokonavosti, na opačném pólu spektra jsme pak očekávali dokonavé uplatnění prefigovaných korelátů usloves exportovat, publikovat, adaptovat afaulovat. Dále jsme očekávali, že tam, kde existují alespoň dva prefigované koreláty od základové podoby slovesa, má jeden znich oproti ostatním naprosto většinové uplatnění. Náš výběr byl pak zčásti motivovaný izjištěními Lebeďové (1980) a Jindry(2008). 2. SLOVESNÝ VID Vid je slovesná, lexikálně-gramatická kategorie, vjejímž rámci lze diferencovat dokonavost (perfektivnost) anedokonavost (imperfektivnost), která je považována za bezpříznakovou. Součástí je korelační řada neboli řada vidových dvojic, také nazývaných jako vidové páry, jejichž členy mají stejný lexikální význam aodlišují se pouze vyjádřením završenosti děje, např.uklízet–uklidit, křtít— pokřtít, ničit— zničit (Veselý, 2010, s.113). Dokonavá slovesa nahlíží na děj jako na celek, jako na omezeně trvající událost, jejíž děj je ukončen nebo ukončen bude. Na druhé straně slovesa nedokonavá popisují děj vprůběhu nebo procesu, nevyjadřují se tudíž kukončenosti děje. Jelikož je však nedokonavost nepříznaková, nedokonavá slovesa také vyjadřují čas jako celek, např.ve větě Už jsi jí psal? (Karlík akol., 2012, s.318–320). Dokonavé sloveso nedokáže vyjádřit aktuální přítomnost, vyjadřuje pouze préteritum afuturum. Aktivní prézens dokonavého slovesa vyjadřuje budoucnost, neaktuální přítomnost anezařazení do času, tzv.gnómičnost. Tím se výrazně liší od nedokonavých sloves, která přítomný čas vyjadřují. Nedokonavá slovesa mj.vyjadřují volný vztah kzavršenosti děje (Karlík akol. 2012, s.319). Další rozdíly mezi dokonavými anedokonavými slovesy lze pozorovat na mimomorfologické úrovni. Dokonavá slovesa se vinfinitivu nepojí sfázovými slovesy. OPEN ACCESS 232 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.2 Oprézentních tvarech nedokonavých sloves pak platí, že je nelze využít ve vedlejší větě časové uvozené spojkou až (Adam, 2017, s.37–38). Je však třeba zmínit, že řada otázek týkajících se vidu (nejen) včeštině není vnímána jednotně. Pochybnosti omožnostech aplikovat na kategorii vidu opozici příznakový/bezpříznakový vyslovil již např.Dokulil (1958) stím, že požaduje, aby bezpříznakový člen mohl za určitých podmínek přímo vyjadřovat význam typický pro opozitní člen příznakový. Existují rovněž spory oto, jak nahlížet na (azda vůbec diferencovat) subsumpční avidové předpony; rozdíl obecně řečeno spočívá vtom, že předponou subsumpční je opakován lexikální význam přítomný ive výchozím slovese (např.význam předpony nave slovese nahromadit je obsažen už vzákladní podobě hromadit), kdežto druhá skupina předpon má pouze význam vidový (ktomu např.Kopečný, 1962), nikoliv lexikální (např.psát— napsat). Dalšími spornými oblastmi jsou např.otázka oprávněnosti řazení tzv.kapacitiv mezi způsoby slovesného děje (ktomu Veselý, 2014) nebo otázka participace tzv.okamžitých sloves (se sufixem nou-) na vidové korelaci včeštině (viz ktomu Veselý, 2014; Komárek, 2006). Podrobněji se však těmito problematickými body vnaší studii zabývat nebudeme. 2.1 ObOUVIDOVÁ SLOVESA Obouvidovými slovesy se rozumí slovesa, která netvoří ke své nedokonavé podobě podobu dokonavou anejsou tedy plně součástí vidového paradigmatu. Nejčastěji se jedná oslovesa cizího původu, např.absolvovat, aplikovat, promovat, izolovat, abonovat. Zčásti jsou obouvidová slovesa zastoupena slovesy českého původu, jako např.věnovat, obětovat, jmenovat. Dokonavost anedokonavost obouvidových sloves je rozpoznatelná pouze zkontextu (Karlík akol., 2012, s.319–320). Obouvidová slovesa jsou také často chápána jako homonymní vidové dvojice. Lze tedy tvrdit, že iobouvidová slovesa vytváří vidové dvojice, nelze je však zařadit ani mezi pravé, ani mezi nepravé vidové dvojice (Veselý, 2010, s.121). Mezi obouvidovými slovesy vrámci jedné dvojice není žádný vztah fundace (tzn.nejsou odvozena jedno od druhého). Jak tvrdí Veselý (2010, s.121), obouvidová slovesa nemají schopnost jednoznačně signalizovat vid. Tato nejednoznačnost vytváří nové vidové dvojce (excerpovat— vyexcerpovat, realizovat— zrealizovat) apostupně tak dochází ke ztrátě obouvidovosti. Tento proces je však velmi pomalý alexikon jazyka je onová obouvidová slovesa rozšiřován mnohem rychleji. Tendence ztráty obouvidovosti je typická pro většinu slovanských jazyků, jelikož dochází ke zdomácnění těchto sloves (Esvan, 2007, s.35). Jedním ze způsobu eliminace vidové dvouznačnosti je pak podle Veselého (2018, s.210) tzv.perifrastické (opisné) futurum,3 např.vpřípadě možného střetu zájmů podezření rezignuje/bude rezignovat na svou pozici. Takové opisné futurum přitom není možné substituovat ekvivalentním českým slovesem českého původu. Otázku obouvidových sloves řešili idalší autoři, se zaměřením na ruštinu např.Janda (2007) nebo Lehmann (2017), oba však výrazně odlišným způsobem. 3 Jemuž se však vnašem textu dále nevěnujeme. OPEN ACCESS MARTIN JANEČKA — MARKÉTA NÁVRATOVÁ 233 Janda (2007, s.84) tvrdí, že vruštině je vidová povaha slovesa přejatého do ruštiny zjiného jazyka ovlivněna lexikální sémantikou stím, že je možné registrovat rozdíl vsémantickém profilu imperfektivních přejatých sloves aobouvidových přejatých sloves, jinými slovy klasifikace přejatých sloves na dokonavá, nedokonavá aobouvidová je určována jejich lexikální sémantikou (Janda, 2007, s.105). Lehmann (2017, s.325) pak pro obouvidová slovesa (mj.uvádí ičeský příklad organizovat) navrhuje hovořit obifunkčních nebo vidově neutrálních slovesech stím, že až daný kontext určí aktuální vidovou interpretaci příslušného slovesa. Podobným tématem jako Lehmann se pro češtinu zabývá ve své studii Chromý (2014), který tvrdí, že obouvidové sloveso funguje vždy buď jako dokonavé, nebo jako nedokonavé, ato (mj.) vzávislosti na kategorii času. Výsledky jeho experimentální pilotáže, vjejímž rámci měli respondenti nahrazovat slovesa cizího původu slovesy domácími sco možná nejmenší odchylkou od původního významu, ukazují, že obouvidové sloveso vpřítomném čase inklinuje ktomu být příjemcem interpretováno jako nedokonavé, přičemž totéž sloveso včase minulém inklinuje ktomu být interpretováno jako dokonavé, ato vtémže kontextu. Starý (2017, s.118), podobně jako Lehmann (2017), tvrdí, že vyjádření mohou být vidově nespecifikovaná aže kjejich vidové interpretaci přispívá několik faktorů, jako např.morfologická forma slovesa, různá adverbiální určení (jako např.najednou, okamžitě, nečekaně ad.) nebo kategorie času ataké situační kontext. Chromého metodu substituce Starý (2017, s.122) napadá stím, že je neprůkazná, neboť vpřípadech, kde vid slovesa není specifikován jiným faktorem určujícím vid (viz výše), může být respondentova substituce slovesa cizího původu za sloveso domácího původu co do vidu dokonavého nebo nedokonavého nahodilá. 2.2 VYTVÁŘENÍ VIDOVÝCH PÁRŮ Vidové páry se vytváří nejčastěji tvarotvornými afixy, tedy prefixací, sufixací asupletivností kořene (Nübler— Biskup— Kresin, 2017).4 Zaměřujeme se především na prefixaci, jelikož pomocí prefixace dochází ktvoření dokonavého korelátu (např.psát/ napsat, prosit/poprosit, kvést/vykvést) od korelátu nedokonavého amá tedy značný vliv na ztrátu obouvidovosti některých sloves.5 Veselý (2018, s.209) ktomu uvádí, že se jedná oproces, kdy se „[k] základovému slovesu připojí subsumpční předpona, jejíž lexikální význam je ivlexikálním významu základového slovesa (na vnahromadit má stejný význam, jaký je již obsažen ve slovese hromadit).“ 4 https://www.czechency.org/slovnik/VID. 5 Na druhé straně sufixace vytváří koreláty nedokonavé zdokonavých sloves, ato především usloves prefigovaných, např.dopsat/dopisovat, uhořet/uhořívat. Vidové dvojice se také odlišují tzv.supletivností kořene, která se usloves objevuje zřídka, např.najít/nacházet, vzít/brát (Nübler— Biskup— Kresin, 2017), viz https://www.czechency.org/ slovnik/VID. OPEN ACCESS 234 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.2 2.2.1 PREFIXACE Pomocí prefixu6 vzniká dokonavý korelát knedokonavému slovesu (jinými slovy, prefixace vždy vytváří dokonavá slovesa). Tyto koreláty mají stejný lexikální význam, zčehož můžeme usoudit, že perfektivizace je vtomto případě čistě lexikální záležitost. Slovesa vzniklá prefixací se tedy nestávají dokonavými proto, že by předpony nesly význam dokonavého vidu. Včeském jazyce nacházíme slovesa, která mají prefix, avšak nelze je považovat za dokonavá (např.vyplňovat, dopisovat). Ztoho důvodu lze soudit, že prefix nenese význam dokonavosti, avšak to, co dodává slovesu dokonavost, je samotný proces prefixace (Veselý, 2010, s.120). Nejběžnějším prefixem, který slouží ke vzniku dokonavých protějšků, je předpona z-. Dokonavá slovesa vznikající zobouvidových sloves touto cestou mají často ráz nespisovnosti ave větší míře jsou používána vmluveném jazyce. Tato slovesa však mají potenciál přecházet do spisovné češtiny, jako je tomu např.uslovesa zlikvidovat,7 které je jedinou variantou pro dokonavý korelát slovesa likvidovat. Tak tomu však nebylo vždy, jelikož sloveso likvidovat bylo prvotně slovesem obouvidovým, které až prefixací nabylo svého dokonavého protějšku (Lebeďová, 1980, s.283).8 3. VÝZKUM NA ZÁKLADĚ KORPUSOVÝCH DAT Vědomi si výzkumu Jindry (2008), který byl primárně kvantitativní povahy stím, že uobouvidových sloves cizího původu zkoumal např.frekvence základové podoby vzhledem kjejich prefigovaným korelátům, klademe vnašem textu větší důraz na stránku kvalitativní. Zaměřujeme se na námi vybraná, vzájemně nijak sémanticky usouvztažnitelná obouvidová slovesa, přičemž jsme se řídili svým povědomím otom, ukterých sloves by ke ztrátě obouvidovosti vlivem existence jejich prefigovaných korelátů mohlo docházet, ataké jsme do výzkumu částečně zahrnuli islovesa, kterými se zabývala Lebeďová (1980), avšak vdobě, kdy bylo nutné se spoléhat zejména na a) introspekci školeného mluvčího a/nebo b) dotazníkový průzkum. Při výběru sloves jsme dbali na to, zda obouvidové sloveso má již dokonavý protějšek azda je sloveso uváděno jako obouvidové ve více než jednom zdroji.9 Nebyla tak 6 Některé prefixy pak, např.podle Kopečného (1962, s.10–14), mají funkci čistě vidových předpon, tedy nesou pouze význam vidu— nazývají se také předponami lexikálně prázdnými, ostatně otom iVeselý, 2010, s.117. 7 Jeho dominanci ve vyjadřování dokonavosti (oproti základové podobě likvidovat) dokládá Jindra (2008, s.202). 8 Viz rovněž SSČ aSSJČ, https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=likvidovat. 9 Těmito zdroji pro nás byly primárně SSČ aSSJČ stím, že jsme si vědomi faktu, že ojejich klasifikaci jakožto obouvidových musel někdo rozhodnout aže to samo osobě stoprocentně negarantuje jejich obouvidovost. Svědomím toho, že však neexistuje lepší možnost, jak obouvidovost daných sloves určit, bereme informace vtěchto slovnících jako platné. OPEN ACCESS MARTIN JANEČKA — MARKÉTA NÁVRATOVÁ 235 např.vybrána slovesa typu pasovat, která jsou obouvidová pouze vjednom ze dvou významů, který nesou. Slovesy, která byla vybrána, jsou slovesa adaptovat, definovat, organizovat, faulovat, kontaktovat, realizovat, exportovat, publikovat, korumpovat akompromitovat. To, že jsou slovesa považována za obouvidová, je doloženo např.ve Slovníku spisovné češtiny pro školu aveřejnost (Filipec akol., 2004, dále jen SSČ) ave Slovníku spisovného jazyka českého (Havránek akol., 1989, dále jen SSJČ). Cílem zkoumání je zjistit, zda se obouvidová slovesa využívají jako dokonavá, ato iza předpokladu, že se už včeštině využívá jejich dokonavý vidový protějšek. Zdůvodu velkého počtu obouvidových sloves včeském jazyce není možné zaměřit se na všechna obouvidová slovesa avybraná slovesa tedy tvoří skupinu obouvidových sloves cizího původu, ze kterých je pomocí prefixace již vytvořen dokonavý korelát. Výzkum je zaměřen na zkoumání jevů typických pro dokonavá slovesa usloves obouvidových. Na jevy typické pro nedokonavá slovesa se nesoustředíme, jelikož právě nedokonavost je vlastností považovanou udokonavých sloves za bezpříznakovou, takže předpokládáme, že tyto jevy nalezneme uobouvidových sloves vždy. Naším cílem je zjistit, zda některé jevy typické pro dokonavá slovesa platí vpřípadě sloves obouvidových, nebo zda jsou již nahrazována dokonavými koreláty. Chceme tímto ověřit perfektivnost jednotlivých sloves adále to, zda se slovesa obouvidová objevují ve svém dokonavém tvaru navzdory již existujícímu dokonavému korelátu. Vycházíme tedy zpředpokladu, že obouvidová slovesa se používají jako imperfektivní ijako perfektivní, proto by měla splňovat pravidla pro dokonavá slovesa. Soustředíme se na jevy typické pro dokonavá slovesa, konkrétně 1) zda se vybraná slovesa využívají ve vedlejší větě po spojce až a2) zda pojímají děj jako celek (tedy jako děj omezeně trvající). Vneposlední řadě se zaměřujeme na dokonavé protějšky vybraných sloves vytvořené prefixací, okrajově rovněž na četnost jejich použití ana to, jakým prefixem byly zobouvidového slovesa vytvořeny. Výzkum je prováděn na základě korpusových dat. Pro výzkum byly využity webové stránky Českého národního korpusu (dále jen ČNK, konkrétně rozhraní Kontext), vyhledávání probíhalo vkorpusu SYN2015.10 Obouvidovost nadto příklady ze SYN2015 sami dokládáme, uneprefigovaných podob pak (často) uvádíme pouze několik málo kontextů vyjadřujících dokonavost, přičemž kontexty vyjadřující nedokonavost nezmiňujeme, jelikož těch je naprostá většina. Jsme si rovněž vědomi toho, že jak SSJČ, tak iLebeďová (2008) představují zdroje zachycující starší stav jazyka, což však nevnímáme jako nevýhodu vzhledem ktomu, že sledujeme vývoj náhledu na některá slovesa jako obouvidová azejména to, zda je korpusem zachyceno vyjádření dokonavosti neprefigovanou podobou, ikdyž už sloveso disponuje svým prefigovaným korelátem. 10 Použit byl typ dotazu „základní“, kontext nebyl nijak specifikován. OPEN ACCESS 236 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.2 3.1 ANALÝZA JEDNOTLIVÝCH SLOVES 3.1.1 ADAPTOVAT Sloveso adaptovat,11 které vSYN2015 registrujeme vpočtu 423 výskytů, je možné použít ve vedlejší větě časové po spojce až. Vpřípadě takových vět má obouvidové sloveso adaptovat vid dokonavý: (1) Proč raději nepočkal, až se náležitě adaptuje? Sloveso adaptovat může pojímat děj jako celek, vyjadřuje tedy děj, který trvá po omezené časové období. Pro toto tvrzení jsme vkorpusu nalezli několik příkladů, zde uvádíme jen některé znich: (2) Jeho dům se nacházel vmístě sdobrými školami aděti se vjedné ztěchto škol již adaptovaly. (3) Proto bylo možné očekávat, že se město dokáže rychle adaptovat na transformační procesy aprojde dynamickým vývojem již během první poloviny let devadesátých. (4) Žák by měl mít možnost vyzkoušet si konkrétní činnost ahledat sám vřadě různých aktivit tu, která mu bude vyhovovat ana kterou se nejlépe adaptuje. Obouvidové sloveso adaptovat má rovněž vytvořený dokonavý korelát pomocí prefixu z-, tedy zadaptovat. Na základě toho můžeme soudit, že toto sloveso vytváří vidovou dvojici atím dochází kjeho vývoji. Pro lemma zadaptovat se vČNK vyskytuje 22 výsledků— výrazně méně, než je tomu ulemma adaptovat: (5) Populace prokázala dostatečnou flexibilitu abez velkých problémů se postupně zadaptovala na probíhající změny. Na základě korpusových dat však nemůžeme posoudit, zda se obouvidová sloveso adaptovat častěji využívá jako perfektivní, nebo imperfektivní. Zpředchozích bodů však můžeme vyvozovat, že sloveso adaptovat se využívá ve své dokonavé podobě ipřesto, že již existuje dokonavý korelát. 3.1.2 DEFINOVAT Sloveso definovat je podle námi nalezených dokladů možné použít ve vedlejší větě časové po spojce až: 11 Adaptovat aadaptovat se pokládáme za jednu jednotku stím, že se je vuváděných příkladech objektovým doplněním slovesa. Nerozlišujeme tedy lexikální význam tak jako např.udvojice učit (tedy předávat někomu informace) aučit se (nabývat vědomosti). OPEN ACCESS MARTIN JANEČKA — MARKÉTA NÁVRATOVÁ 237 (6) Není pravdivé se tvářit, jako kdyby antiprostorové nánosy městských aglomerací byly nicotným jevem, kde části, kde již nelze rozpoznat ani pojmenovat formy— jako kdyby čekaly, až je někdo definuje, označí, vyměří. Ivdalších případech může sloveso definovat pojímat děj jako celek: (7) Definuj, nebo budeš definován. (8) Moc vstupuje mimo jiné ido tržních vztahů, aby definovala podmínky kontraktu, aby vynucovala jejich plnění nebo aby sama vstupovala do tržní směny. Dokonavý korelát kobouvidovému slovesu definovat je vytvořen prefixem vy-. Sloveso vydefinovat je tedy slovesem dokonavým, vyskytujícím se vSYN2015 vpodobě lem mat celkem v11 případech. Další dokonavé sloveso je vytvořené prefixem na-, tedy nadefinovat (lemma nadefinovat registrujeme vSYN2015 celkem v62 případech). Pro lemma definovat najdeme 415312 výsledků, ajak vidíme na předchozích příkladech, využívá se ivkontextech pro vyjádření dokonavosti. Sloveso definovat je tedy slovesem obouvidovým amá již vytvořené (minimálně) dva dokonavé koreláty, iproto můžeme konstatovat, že se sloveso definovat stále využívá ipro vyjádření dokonavosti, ikdyž už čeština disponuje dvěma dokonavými protějšky ke slovesu definovat (ned.). 3.1.3 ORGANIZOVAT Nejprve jsme se opět soustředili na to, zda se toto sloveso (vkorpusu SYN2015 v2394 kontextech) vyskytuje ve vedlejší větě časové po spojce až, nicméně korpusem SYN2015 taková věta registrována není, ač je sloveso obouvidové. Tento fakt můžeme přisuzovat právě již vytvořenému dokonavému korelátu zorganizovat, který by byl po spojce až realizován světší pravděpodobností. Pokud bychom vytvořili modelovou vedlejší větu časovou se spojkou až, zjistili bychom, že sloveso organizovat nepůsobí vtéto větě přirozeně. *Až organizuji oslavu, přijdu. Můžeme tedy předpokládat, že by bylo využito sloveso zorganizovat, tedy Až zorganizuji oslavu, přijdu. Existují kontexty, vnichž sloveso organizovat pojímá děj jako celek. Najít jednoznačné příklady není vzhledem kužšímu kontextu jednoduché, můžeme však usuzovat, že sloveso organizovat vyjadřuje děj jako celek ztohoto kontextu: (9) Nalistovala jsem první stránku svého notesu avšechno mu vypověděla: opodezření, že Philip Cavanaugh spí sděvčetem kdětem abůhví skolika sousedkami; otom, že se Delphine Dolanová kamarádila sKitty, než se přestěhovala do Upchurche, aotom, jak Kevin Dolan organizoval tryznu za zesnulou. Že podle Laury Lynn dal Joel Asch Kitty tu práci proto, že spolu možná spali, aže jsem po rozhovoru sJoelem došla knázoru, že je to docela dobře možné. 12 Jelikož uněkterých sledovaných sloves jsou kdispozici itisícovky výskytů, nejsme schopni utakového počtu výskytů detailně kvantifikovat poměr dokonavých anedokonavých kontextů— omezujeme se proto pouze na výběr dokladů dokonavých kontextů bez toho, že bychom aspirovali na jejich kvantifikaci vzhledem ke kontextům nedokonavým. OPEN ACCESS 238 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.2 Dokonavé koreláty ke slovesu organizovat jsou utvořeny pomocí dvou prefixů: naaz-. Sloveso naorganizovat se vSYN2015 vyskytuje pouze vjednom případě, který však znázorňuje promluvu mluvčího vbiografii asloveso naorganizovat tak prozatím nelze považovat za součást spisovného jazyka: (10) To byla jedna rovina, druhá rovina, ata mně [sic] zajímala nejvíc, jsme se tam setkali, respektive to tak naorganizoval, se skupinou, která se jmenovala Altaj. Lemma zorganizovat se vSYN2015 vyskytuje celkem v1145 případech. Použití slovesa zorganizovat pro vyjádření dokonavosti je daleko častější než slovesa organizovat (dok.)— můžeme tak soudit podle bodů 1) a2), přičemž příkladů, které by potvrzovaly použití slovesa organizovat vdokonavém významu, bylo nalezeno jen okrajové množství, což je vopozici ktvrzení Lebeďové (1980, s.283), která toto sloveso uvádí utypu č.3, tedy uskupiny sloves, jejichž prefigované koreláty jsou na podobné stylistické úrovni jako základové podoby sloves. 3.1.4 FAULOVAT Utohoto slovesa, které korpus SYN2015 registruje v205 kontextech, se stejně jako vpředchozím případě nepodařilo vkorpusu SYN2015 najít kontext, vněmž by se vyskytovalo ve vedlejší větě časové po spojce až. Nekompatibilitu se spojkou až lze znázornit na modelové větě *Až ho fauluješ, pak ti uvěřím, že jsi pro klub ochoten udělat cokoliv. Podle této věty můžeme usuzovat, že užití slovesa faulovat vtakovéto větě je nepravděpodobné13 abude spíše nahrazeno slovesem zfaulovat. Ipřesto, že je sloveso obouvidové, lze tedy jeho použití ve větě podobného typu vdokonavém významu zpochybnit. Příklady, kde sloveso faulovat pojímá děj jako celek, se na druhé straně najít podařilo: (11) V50.minutě byl hrubě na červenou kartu faulován Marek Macíček anakonec se zraněním kotníku musel být odvezen do nemocnice. Od slovesa faulovat je prefixací vytvořeno sloveso zfaulovat, jehož lemma se však vkorpusu SYN2015 vyskytuje pouze čtyřikrát: (12) On mě zfauloval azranil mi kotník. Věděl jsem, že to sním nebude dobré. 3.1.5 KONTAKTOVAT Sloveso kontaktovat, které korpus SYN2015 registruje v1369 kontextech, se ve vedlejší větě časové po spojce až vyskytuje, jak můžeme vidět na následujícím příkladu: 13 Možný problém smodelovými větami, kterého jsme si samozřejmě vědomi, je ten, že se opírají zejména ointuici autora/autorů. OPEN ACCESS MARTIN JANEČKA — MARKÉTA NÁVRATOVÁ 245 existují slovesa, která buď a) obouvidovost ipřes existenci prefigovaného korelátu/ prefigovaných korelátů zachovávají, nebo b) již obouvidovost vzhledem kexistenci takových korelátů nevyjadřují. LITERATURA Adam, R. (2017): Příručka kmorfologii češtiny: výklad acvičení sřešeními. Praha: Karolinum. Dokulil, M. (1958): Kotázce morfologických protikladů. Slovo aslovesnost, 19, s.81–103. Esvan, F. (2007): Vidová morfologie českého slovesa. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Filipec, J.— Daneš, F.— Machač, J.— Mejstřík, V. (2004): Slovník spisovné češtiny pro školu aveřejnost. Praha: Academia. Havránek, B. (1989): Slovník spisovného jazyka českého. Praha: Academia. Chromý, J. (2014): Impact of Tense on the Interpretation of Bi-Aspectual Verbs in Czech. Studie zaplikované lingvistiky / Studies in Applied Linguistics, 5, 2, s.87–97 Janda, L.A. (2007): What makes Russian biaspectual verbs special? In: D.Divjak— A.Kochanska (eds.), Cognitive Paths into the Slavic Domain: Cognitive Linguistics Research. Berlin— New York, NY: Mouton de Gruyter, s.83–109. Jindra, V. (2008): Vývojová dynamika obouvidových sloves cizího původu na základě korpusových dat. Slovo aslovesnost, 69, 192–210. Karlík, P. et al. (2012): Příruční mluvnice češtiny. Vyd. 2., opr. [i.e. 4.vyd.]. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Komárek, M. (2006): Příspěvky kčeské morfologii. Olomouc: Periplum. Kopečný, F. (1962): Slovesný vid včeštině. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd. Lebeďová, S. (1980): Ke ztrátě obouvidovosti usloves cizího původu vsoučasné češtině. Slovo aslovesnost, 41, 279–285. Lehmann, V. (2017): Aspektualisierung im Russischen. In: A.M.Meyer— L.Reinkowski (eds.): Rhythmus der Linguistik. Festschrift für Sebastian Kempgen zum 65.Geburtstag. Bamberg: University of Bamberg Press, s.309–332. Nübler et al. (2017): VID. In: P.Karlík— M.Nekula— J.Pleskalová (eds.), CzechEncy— Nový encyklopedický slovník češtiny. 2017. URL: https://www.czechency. org/slovnik/VID (poslední přístup: 4.7.2019). PSJČ: Příruční slovník jazyka českého (1935–1957). Praha: Státní nakladatelství— Školní nakladatelství— Státní pedagogiccké nakladatelství. Starý, Z. (2017): Biaspectuals revisited. Studie zaplikované lingvistiky— Studies in Applied Linguistics, 8, 1, s.111–123. Veselý, L. (2010): Ke slovesnému vidu včeštině. Naše řeč, 93, 113–124. Veselý, L. (2014): Gramatické studie I. Příspěvky kčeské aspektologii. Olomouc: UPOlomouc. Veselý, L. (2018): Poznámka kperifrastickému futuru uobouvidových sloves aneb Prezident bude abdikovat. Naše řeč, 101, 204–217. INTERNETOVÉ ZDROJE Internetová jazyková příručka pro jazyk český, (2008–2019) [online] Ústav pro jazyk český. Akademie věd České republiky. [cit.z7.7.2019]. Dostupné z: http://prirucka. ujc.cas.cz/. Křen, M.— Cvrček, V.— Čapka, T.— Čermáková, A.— Hnátková, M.— Chlumská, L.— Jelínek, T.— Kováříková, D.— Petkevič, V.— Procházka, P.— Skoumalová, OPEN ACCESS 246 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 102, 2020, Č.2 H.— Škrabal, M.— Truneček, P.— Vondřička, P.— Zasina, A.: SYN2015: reprezentativní korpus psané češtiny. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha 2015. Dostupný zWWW: http://www. korpus.cz Martin Janečka | Katedra českého jazyka PedF UK | Magdalény Rettigové 4, Praha 1, 11639 ORCID ID: 0000-0003-0085-4922 [email protected].cz Markéta Návratová | Katedra slovanských jazyků aliteratur PF JU | Jeronýmova 10, 371 15 České Budějovice ORCID ID: 0000-0003-3492-2030 na[email protected].cz OPEN ACCESS