Terminologická a textová kompetence v právním překladu: studie na francouzsko-českém materiálu

Terminologická atextová kompetence vprávním překladu: studie na francouzsko-českém materiálu Tomáš Duběda, Vanda Obdržálková ABSTRACT: Terminological and textual competence in legal translation: an analysis of a French-Czech sample. In the present study, we tackle the problem of quality in legal translation, and reflect on the related translation competences, among which thematic competence (or legal literacy) plays acentral role. Asample of 20 translations of alegal text from French into Czech is analysed first with respect to overall quality. Next, we present amore thorough analysis of 40 terminological items. The sample includes translations done by advanced students of translation and practising translators. The overall quality differs significantly between the two groups, but, surprisingly, legal training does not guarantee better overall quality in the group of professionals. However, after categorising the errors (shifts of meaning— terminology— style), it turns out that legal literacy has apositive impact on the ability to interpret and transfer legal meaning, which is akey subcompetence in legal translation. Adetailed analysis of selected legal expressions targets the frequency and typology of errors, variability of translation equivalents, and categorisation of meaning shifts. The analysis offers empirically founded insights into translation procedures in the field of law, and brings indirect evidence of the current state of the translation market. KLÍČOVÁ SLOVA / KEY WORDS: čeština, francouzština, kvalita překladu, právní překlad, terminologie Czech, French, legal translation, terminology, translation quality 1. PRÁVNÍ PŘEKLAD Právní překlad je— vedle překladu ekonomického, technického, přírodovědného, společenskovědního atd.— jedním zodvětví odborného překladu. Právní jazyk můžeme spolu sD.Cao definovat jako „jazyk práva, jazyk oprávu ajazyk používaný vdalších právně-komunikačních situacích“ (Cao, 2007, s. 9). Ze specifik, jimiž se jazyk práva, atím ijeho překlad, odlišuje od jiných odborných diskurzů, si zaslouží zmínku především jeho zakotvenost vkonkrétním právním systému, abstraktnost aspolečenská závažnost. Teoretici právního překladu (Šarčević, 1997, s.13; Tomášek, 1998, s.89; Chromá, 2014, s.23) se shodují na tom, že právní diskurz lze interpretovat pouze sohledem na normativní systém, vněmž se vyvinul avněmž funguje: odlišnosti mezi právní češtinou, francouzštinou, angličtinou apod. pramení nejen zjazykových rozdílů, ale vnemalé míře také ztoho, že každý ztěchto odborných jazyků popisuje jiný právní systém. Totéž lze samozřejmě říci iojiných oborech— ipřekladatelé ekonomických, technických adalších věcných textů musejí překonávat odlišnosti spojené skonkrétní podobou toho kterého oboru ve zdrojové acílové kultuře; OPEN ACCESS 74 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 1/2018 ukazuje se však, že vprávním překladu je zapojení věcné kompetence (tj.„právní gramotnosti“— Chromá, 2014, s.36 — či „doplňkové odborné kompetence“— Tomášek, 1998, s.38) zvláště důležité. Nepřímo otom svědčí několik faktů: mezi veřejně nabízenými překladatelskými kurzy najdeme nejčastěji právě kurzy právního překladu, zrůzných překladatelských specializací je pouze právní překlad předmětem zákonné regulace (viz níže) asamotná existence pojmů „právní lingvistika“ či „právní translatologie“ (Legal Translation Studies) naznačuje, jak specifický je vztah mezi jazykem aprávem. Vněkterých ohledech lze říci, že jazyk je nejen prostředkem pro ztvárnění právních norem, ale ijejich spolutvůrcem (Gibbons, 2013, s.3). Druhým výrazným rysem právního jazyka je jeho abstraktnost (Hutton, 2009, s.15; Griebel, 2016), kterou sdílí vrůzné míře například sfilozofií, logikou či matematikou. Většina itěch nejběžnějších právních pojmů odkazuje na přesně vymezené, ale abstraktní skutečnosti (např.právní řád, jednání, trestný čin, odpovědnost, závazek), anaopak zastoupení konkrétních termínů je v právním diskurzu celkově nižší než např.vpřírodních vědách nebo medicíně. To, že předmětem práva je abstraktně nahlížené lidské chování, zvyšuje význam jazykového ztvárnění právních konceptů. Konečně dokladem společenské závažnosti právního diskurzu (Kořenský et al., 1999, s.126) je to, že náležité jazykové vyjádření právních skutečností, vztahů aprocesů je nezbytné pro hladké fungování společnosti; nároky na kvalitu právního překladu jsou zvláště vysoké tam, kde má přeložený text vyvolávat právní účinky. Teorie právního překladu se vyprofilovala jako jedna ze subdisciplín translatologie teprve na konci 20.století; vsoučasné době disponuje odbornou literaturou zahrnující jak syntetická díla (např.Šarčević, 1997; Cao, 2007; Bocquet, 2008; Tomášek, 1998), tak teoreticko-praktické publikace zaměřené na konkrétní typy textů (Chromá, 2014; Wagner et al., 2002), praktické příručky (Hrehovčík et al., 2011), historická pojednání (Dullion, 2007), publikace věnované právně-překladatelským kompetencím akvalitě právního překladu (Prieto Ramos, 2011; Chromá& Klabal, 2015; Svoboda et al., 2017) adále specializované časopisy (Comparative Legilinguistics, International Journal of Language & Law, Soudní tlumočník). Překladatelství jako takové je vČeské republice neregulovanou profesí; jedinou výjimku představuje soudní překlad, upravený zákonem č.36/1967 Sb., oznalcích atlumočnících (tento zákon by měl být vdohledné době novelizován— Soudní tlumočník 2/2016). Pro jmenování soudním tlumočníkem/překladatelem je třeba splnit stanovená kvalifikační kritéria, není však předepsána žádná vstupní zkouška. Mimo situace, kdy zákon ukládá povinnost využít služeb jmenovaného tlumočníka, se mohou instituce ijednotlivci obrátit na libovolného překladatele. Jak upozorňuje M.Chromá (2014, s.36), rekrutuje se většina překladatelů právních textů zřad filologicky vzdělaných odborníků, pro něž je právo nanejvýš doplňkovou specializací. Podle studie T.Svobody (2011), provedené na vzorku 209 respondentů, je právní překlad nejčastější specializací překladatelů působících na českém trhu. Právní texty jsou výrazně zastoupeny také vinstituční praxi (Svoboda, 2016), ato zejména evropské (Wagner et al., 2002; Svoboda et al., 2017). Pokud jde ocelkový soubor kompetencí, které by si měl překladatel právních textů osvojit, navrhuje Prieto Ramos (2011) následující model: OPEN ACCESS TOMáš DUBěDA, VANDA OBDRžáLKOVá 75 1. Strategická (metodologická) kompetence (globální kompetence, která kontroluje zapojení všech ostatních kompetencí azahrnuje mj.vymezení pracovního postupu, rozhodovací procesy akontrolu kvality). 2. Komunikativně-textová kompetence (zahrnuje mj.znalost zdrojového icílového jazyka ažánrově-stylistických konvencí). 3. Tematicko-kulturní kompetence (znalost právních systémů azdrojů práva; odpovídá výše uvedeným pojmům „právní gramotnost“ a„doplňková odborná kompetence“). 4. Instrumentální kompetence (využití informačních zdrojů atechnologií). 5. Interpersonální aprofesně-manažerská kompetence (týmová práce, interakce se zákazníky akolegy, provozní aetické aspekty překladatelské práce). Znavrženého modelu vyplývá, že právně-překladatelskou činnost— aobecněji veškerou překladatelskou činnost— dnes nelze chápat pouze jako jazykový převod za pomoci vlastních znalostí aslovníku. Každá zkompetencí má vliv na výslednou kvalitu překladatelského projektu, přičemž nedostatky vjedné kompetenci mohou být částečně vyváženy kompetencí jinou. 2. CÍL ANALÝZY AZKOUMANÝ MATERIÁL Východiskem pro tuto studii je analýza dvaceti verzí překladu právního textu zfrancouzštiny do češtiny, které mají simulovat reálný stav na trhu právních překladů. Cílem je posouzení kvality jednotlivých překladů sohledem na délku překladatelské praxe adále podrobný popis ahodnocení řešení pro 40 vybraných překladatelských problémů lexikální povahy. Prostřednictvím této sondy hodláme strukturovat akvantifikovat teze, kritická tvrzení adoporučení, která lze nalézt vliteratuře či která se ozývají vodborných diskusích, aalespoň částečně tak vyplnit mezeru vempirickém studiu překladů soukromoprávních dokumentů, na kterou upozorňují Chromá aKlabal (215, s.199). Ikdyž se studie zabývá pouze jazykovým párem francouzština— čeština, lze zjejích závěrů vyvodit iobecnější závěry, zvláště pokud jde ouplatnění věcné (tj.právní) kompetence. Do analýzy bylo zahrnuto dvacet překladatelů— rodilých mluvčích češtiny, kteří překládali zfrancouzštiny do svého mateřského jazyka. Jednu polovinu vzorku tvořili studenti 2.ročníku magisterského studia překladatelství vÚstavu translatologie FF UK („studenti“), druhou polovinu absolventi téhož ústavu s8–15letou překladatelskou praxí („profesionálové“). Profesionálové měli vpředběžném formuláři uvést, zda absolvovali kurzy práva či právního překladu (kurzy právnického jazyka na právnických fakultách, kurz Juridikum aj.): ukázalo se, že pět znich alespoň jeden takovýto kurz absolvovalo („profesionálové správnickým minimem“) apět nikoli („profesionálové bez právnického minima“). Úkolem testovaných osob bylo přeložit do češtiny francouzský právní text orozsahu jedné normostrany. Použitý text je zkrácenou verzí autentického dokumentu— podmínek užívání webového serveru zveřejněných na internetu. Jednotlivá ustanovení jsme vybrali tak, aby text nebyl repetitivní, měl dostatečnou terminologickou OPEN ACCESS 76 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 1/2018 hustotu anebyla podstatně narušena jeho koherence. Název poskytovatele služeb jsme nahradili generickým výrazem Société (společnost). Vtextu jsme se zaměřili na 40 výrazů typických pro právní jazyk: termíny (jednoslovné ivíceslovné), verbální terminologická spojení, textové prefabrikáty astrukturační prvky. První tři kategorie vycházejí zrozdělení slovní zásoby právního jazyka podle M.Tomáška (1998, s.43); čtvrtá kategorie— poměrně volně vymezená— zahrnuje neterminologické výrazy příznačné pro právní jazyk, jakými jsou některé předložky, spojky apříslovečná určení. Kvyčlenění kategorie verbálních terminologických spojení, jež jsou zvláštním případem víceslovných termínů, nás kromě uvedeného teoretického zdroje vedla jejich vysoká frekvence apřekladatelská relevantnost vprávních textech. Řadíme knim iodpovídající nominalizované struktury (například violer les dispositions, violation des dispositions— porušit ustanovení, porušení ustanovení). Ukázalo se, že některé případy jsou hraniční: například výraz ayant droit— oprávněná osoba, ačkoli má verbálně-nominální strukturu, jsme zařadili mezi víceslovné termíny, anikoli mezi verbonominální terminologická spojení, protože neobsahuje podstatné jméno slovesné aokrajově se vyskytuje také vpravopisné podobě ayant-droit. Ukaždého výrazu jsme zkoumali pouze první výskyt, ačkoli podrobnější pohled na všechny výskyty by mohl být informativní jednak pro míru terminologické soustavnosti, jednak pro kontextové faktory ovlivňující volbu ekvivalentů. Tento přístup by však do analýzy zaváděl novou proměnnou abyl by komplikujícím faktorem při číselném zpracování výsledků. Text včetně návrhu překladu, seznamu zkoumaných výrazů ajejich rozdělení do čtyř výše uvedených kategorií je uveden vtabulce 1. Překladatelé pracovali vběžném pracovním prostředí amohli využívat veškeré pomůcky (papírové, elektronické, internetové) kromě konzultace sjinými osobami. Na vyhotovení překladu měli maximálně 90 minut. Zadání překladu znělo: „Přeložte do češtiny následující výtah zpodmínek užívání webových stránek, znichž si uživatelé mohou stahovat fotografie knekomerčnímu užití. Provozovatel webu je označován jako ‚Société‘. Výtah má být zveřejněn na webu společnosti.“ Odevzdané překlady byly anonymizovány. Kromě přeložených textů odevzdali překladatelé také dva dotazníky: první znich se týkal jejich odborného profilu, druhý obsahoval otázky kpřeloženému textu. Překlady idotazníky jsme pořídili pro účely šířeji vymezeného projektu (dva cizí jazyky, dva typy textu, dva směry překladu); vtéto studii podrobněji popisujeme jen tu část materiálu, která je předmětem analýzy. Čas pro vyplnění dotazníků jsme nezapočítávali do doby určené pro samotný překlad. 3. ANALÝZA VÝCHOZÍHO TEXTU ANÁVRH PŘEKLADATELSKÉ STRATEGIE Výchozí text náleží do oblasti smluvního práva: jde oadhezní smlouvu, kterou uživatelé webového serveru uzavírají při registraci. Velké množství formulací, které vtextu najdeme, je standardní součástí obdobných právních dokumentů— například při zadání věty 6 do vyhledávače Google dospějeme k36 různým dokumentům, vnichž tato věta figuruje vdoslovném znění. Text obsahuje dvě zjevné pravopisné chyby (věta 4: contraires má být contraire; věta 9: opérationelles má být opérationels). OPEN ACCESS TOMáš DUBěDA, VANDA OBDRžáLKOVá 77 (1) L’accès de l’Utilisateur au Site et à ses Fonctionnalités est subordonné à l’acceptation sans réserve des présentes Conditions. Pro získání přístupu kwebovým stránkám ajejich funkcím je vyžadován bezvýhradný souhlas stěmito podmínkami. utilisateur (T) est subordonné à (VTS) acceptation sans réserve (T) Conditions (T) (2) L’Utilisateur personne physique déclare avoir 18 ans minimum et disposer de la pleine capacité juridique afin d’accepter les présentes Conditions. Uživatelem může být pouze fyzická osoba starší 18 let, která je plně právně způsobilá kpřijetí těchto podmínek. personne physique (T) disposer de la pleine capacité juridique (VTS) accepter (T) (3) Lors de la création de son compte, l’Utilisateur s’engage àfournir des informations exactes, actualisées et complètes. Uživatel je povinen při zakládání účtu uvést pravdivé, aktuální aúplné údaje. s’engage (T) informations exactes, actualisées et complètes (PREF) (4) L’Utilisateur s’interdit d’effectuer tout acte prohibé, illégal, contraires aux bonnes mœurs et à l’ordre public et/ou portant atteinte aux droits des tiers et notamment aux droits de propriété intellectuelle. Uživatel se nesmí dopustit jednání, jež je zakázané, protiprávní, vrozporu sdobrými mravy či sveřejným pořádkem nebo porušuje práva třetích osob, ato zvláště práva duševního vlastnictví. effectuer tout acte (VTS) prohibé (T) illégal (T) contraire à (STR) bonnes mœurs (T) ordre public (T) et/ou (STR) porter atteinte (VTS) droits des tiers (T) droits de propriété intellectuelle (T) (5) La violation de ces dispositions expose le contrevenant et toutes personnes responsables, à des actions judiciaires en contrefaçon, sanctionnées civilement et pénalement. Vpřípadě porušení těchto ustanovení se osoba, jež se ho dopustila, iveškeré další odpovědné osoby vystavují nebezpečí žaloby pro porušení autorských práv aobčanskoprávního či trestního postihu. violation de ces dispositions (VTS) exposer à des actions judiciaires (VTS) contrevenant (T) contrefaçon (T) sanctionné civilement (VTS) sanctionné pénalement (VTS) (6) L’Utilisateur fait son affaire dans le cadre des Usages non commerciaux qu’il effectue en dehors du Site d’obtenir toutes les autorisations éventuellement nécessaires auprès des auteurs et/ ou ayants droit et/ou personnes concernées, la Société étant déchargée de toute responsabilité àcet effet. Uživatel je oprávněn používat fotografie knekomerčním účelům mimo webové stránky poté, co získá všechna nezbytná oprávnění od autorů, oprávněných osob nebo dotčených osob. Společnost vtomto ohledu nenese žádnou odpovědnost. non commerciaux (T) autorisations (T) auprès de (STR) ayants droit (T) personnes concernées (T) déchargée de toute responsabilité (VTS) à cet effet (STR) (7) De manière générale, l’Utilisateur est invité à faire preuve de prudence et de discernement s’agissant des contenus qu’il diffuse. Ve vztahu kšířenému obsahu by si měl uživatel vždy počínat obezřetně arozvážně. de manière générale (STR) faire preuve de prudence (VTS) s’agissant de (STR) diffuser (T) OPEN ACCESS 78 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 1/2018 Formulace faire son affaire d’obtenir… působí neobvykle; neobvyklé je také množné číslo ve spojení toutes personnes responsables— vprávních textech je standardem použití jednotného čísla: toute personne responsable. Vysilatelem původního textu je francouzská veřejná instituce; tato skutečnost však byla zastřena tím, že jsme ve verzi předložené překladatelům její název nahradili výrazem Société. Text se explicitně neodvolává na žádný konkrétní právní systém, avšak zjeho dikce lze usoudit ibez informace opůvodu, že je formulován na základě francouzského práva (např.vzhledem kpoužití výrazu dispositions légales et/ou réglementaires). Protože zadání nespecifikuje právo, které má být rozhodné pro smlouvu uzavřenou včeské verzi, je na místě předpokládat, že jím zůstává právo francouzské. Měla by proto být zachována vazba na francouzský právní řád tak, aby výklad originálu ipřekladu vedl ktémuž výsledku. Vmezích této zásady je třeba hledat funkční ekvivalenty (tj.zažité právní výrazy, které mají ve všech podstatných rysech totožný význam) arespektovat žánrové konvence obdobných českých textů, tj.varietu právnického jazyka typickou pro obchodní podmínky poskytovatelů služeb. Vzadání se rovněž neuvádí, zda má mít překlad tutéž právní sílu jako originál, aje proto bezpečnější postupovat tak, jako by ji mít měl. Nadměrná dokumentárnost (např.vpodobě francouzských ekvivalentů přidaných vzávorkách do českého textu či metajazykových vysvětlivek vpoznámkách pod čarou) však podle našeho názoru není vhodná ani nutná. Velká část použitých právních termínů má dostatečně přesné funkční ekvivalenty včeském právním systému (personne physique— fyzická osoba, bonnes mœurs— dobré (8) La Société se réserve la faculté de supprimer sans préavis sur le Site tout contenu créé par l’Utilisateur contraire aux présentes Conditions et/ou aux dispositions légales et/ou réglementaires. Společnost si vyhrazuje právo zwebových stránek ibez upozornění odstranit veškerý obsah vytvořený uživatelem, pokud je tento obsah vrozporu stěmito podmínkami nebo správními předpisy. se réserve la faculté (VTS) sans préavis (PREF) dispositions légales (T) dispositions réglementaires (T) (9) L’Utilisateur accepte que la Société puisse suspendre à tout moment l’accès au Site et/ou à tout ou partie des Fonctionnalités pendant des périodes non prédéfinies ou mettre un terme à tout moment à tout ou partie des Fonctionnalités pour des impératifs techniques, juridiques ou opérationnelles ; dans la mesure du possible, la Société en informera les Utilisateurs. Uživatel bere na vědomí, že Společnost je oprávněna ze závažných technických, právních nebo provozních důvodů přístup kwebovým stránkám nebo jejich funkcím pozastavit na předem neurčenou dobu, nebo tyto funkce kdykoli ukončit. Společnost bude vtakovém případě uživatele vrámci svých možností informovat. juridique (T) dans la mesure du possible (PREF) Tabulka 1:Výchozí francouzský text, návrh jeho překladu do češtiny aseznam zkoumaných výrazů. T— jednoslovný nebo víceslovný termín; VTS— verbální terminologické spojení; PREF— textový prefabrikát; STR— strukturační prvek. OPEN ACCESS TOMáš DUBěDA, VANDA OBDRžáLKOVá 79 mravy, ordre public— veřejný pořádek, droits de propriété intellectuelle— práva duševního vlastnictví); zproblematičtějších termínů aterminologických spojení, které vyžadují zevrubnější jazykově-právní posouzení, jmenujme těchto sedm: 1) Utilisateur personne physique (věta 2; doslova uživatel fyzická osoba). Problém nespočívá vlexikálním významu termínů, ale ve významové extenzi jejich spojení. Výraz lze parafrázovat buď jako uživatel, který musí být fyzickou osobou, nebo jako uživatel, pokud je fyzickou osobou. Druhá interpretace by vedla kzávěru, že uživatelem může být iprávnická osoba. Zjiných částí původního textu jednoznačně vyplývá, že správný je první výklad. Pro překladatele, kteří měli jen vybranou část textu, však zůstává termín dvojznačný. 2) Capacité juridique (věta 2; doslova právní způsobilost; výraz není uveden ve slovníku Larišová, 2008) je způsobilost mít práva (capacité de jouissance) avykonávat je (capacité d’exercice). Zkontextu vyplývá, že vpřekládaném textu jde odruhou významovou složku výrazu, kterou nejlépe vystihuje český funkční ekvivalent svéprávnost (dříve způsobilost kprávním úkonům). Termín svéprávnost/svéprávný však včeštině neumožňuje rozvití, které je třeba kvyjádření infinitivní konstrukce afin d’accepter les présentes Conditions (kpřijetí těchto podmínek / aby přijal tyto podmínky). Nejvhodnějším řešením je tak zřejmě výraz právně způsobilý, který má oporu ve starší zákonné úpravě: je (plně) právně způsobilý kpřijetí těchto podmínek. 3) Afin d’accepter les présentes Conditions (věta 2; doslova kpřijetí těchto podmínek / aby přijal tyto podmínky). Výraz je syntakticky dvojznačný: buď se vztahuje kcelé větě („pro přijetí podmínek musí být uživatel plnoletý aplně svéprávný“), nebo pouze kpředcházejícímu výrazu („uživatel musí být plnoletý azpůsobilý podmínky přijmout“). Podmínka plnoletosti platí vobou případech; vprvním případě by uživatel musel být svéprávný bez jakéhokoli omezení, zatímco vdruhém případě by mohl mít svéprávnost omezenou, avšak toto omezení by se nesmělo dotýkat jeho způsobilosti přijmout dané podmínky. Vnávrhu překladu výše jsme se přiklonili kdruhému, volnějšímu výkladu. Vreálné situaci by bylo třeba tuto dvojznačnost vyjasnit se zadavatelem. 4) Illégal (věta 4; doslova nezákonný/protizákonný). Slovo se používá jak vtomto užším významu, tak šířeji ve významu protiprávní (Guinchard& Debard, 2017), pro nějž má francouzština přesnější výraz illicite. Protože je dosti pravděpodobné, že vysilatel textu měl na mysli jednání vrozporu sjakýmkoli právním předpisem, anejen se zákony, přikláníme se kdruhému, širšímu výkladu. 5) Contrevenant (věta 5; podle slovníku Larišová, 2008, ten, kdo se dopustil přestupku). Ikdyž je výraz etymologicky spřízněný stermínem contravention (přestupek), ve skutečnosti je jeho význam širší, jak vyplývá izkontextu. Kalk porušitel je sice doložený, avšak působí archaicky. Nejschůdnějším řešením je tedy opis: osoba, která poruší tato ustanovení. 6) Contrefaçon (věta 5; doslova padělání; ve slovníku Larišová, 2008, pouze jako padělek). Vpojetí francouzského práva je vymezení tohoto občanskoprávního deliktu azároveň trestného činu širší, než je tomu včeském právním řádu, neboť se týká obecně výkonu autorských práv neoprávněnou osobou (Guinchard& DeOPEN ACCESS 80 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 1/2018 bard, 2017). Doslovný (dokumentární) ekvivalent padělání tedy odkazuje na institut francouzského práva, ale neinformuje ojeho odlišném vymezení, zatímco funkční (instrumentální) ekvivalent porušení autorských práv je lépe interpretovatelný vcílové kultuře, ale oslabuje vazbu na zdrojový právní řád. Vnávrhu překladu jsme se přiklonili kdruhému řešení: máme za to, že vtomto případě je funkční ekvivalence vhodnější iza cenu oslabení vazby na francouzský právní řád. 7) Dispositions légales et/ou réglementaires (věta 8; doslova zákonná a/nebo nařizovací ustanovení; výraz není uveden ve slovníku Larišová, 2008). Toto ustálené syntagma odkazuje na francouzské zákony, nařízení splatností zákona aněkteré podzákonné předpisy (Guinchard& Debard, 2017); nejvhodnějším funkčním ekvivalentem je tedy zřejmě výraz právní předpisy. Uvedený rozbor je zároveň elementárním představením pojmové analýzy (Chromá, 2014, s.46), která je nutným krokem při hledání aověřování ekvivalentů. 4. HODNOCENÍ PŘEKLADŮ Kvalitu všech dvaceti překladů posoudili tři hodnotitelé (H1, H2, H3)— vyučující Ústavu translatologie FF UK apraktikující překladatelé—, znichž dva jsou autory tohoto článku. Jeden ztříčlenné skupiny hodnotitelů má francouzštinu jako pracovní jazyk, uzbylých dvou lze charakterizovat globální znalost tohoto jazyka úrovněmi A1 aB2 podle SERRJ; schopnost porozumět psanému textu (tj.pasivní kompetence vpsané komunikaci) je však vobou případech vyšší. Interpretaci právního jazyka ahodnocení převodu terminologie jim usnadnila zkušenost spřekladem právních textů zangličtiny ado angličtiny, vjednom případě rovněž ze španělštiny ado španělštiny. Nezávislému hodnocení, založenému na srovnání zdrojového acílového textu, předcházela společná analýza výchozího textu zprávně-sémantického ajazykového hlediska, jejímž cílem bylo tematizovat méně zřejmé aspekty textu, které jsou překladatelsky relevantní, atím ivykompenzovat nedostatečnou aktivní znalost francouzštiny udvou hodnotitelů. Hodnocení bylo dále upřesněno konzultacemi sodborníky na právní jazyk (vyučujícími právní francouzštiny ašpanělštiny na Právnické fakultě UK): ty se týkaly jednak sedmi problematických termínů uvedených včásti 3, jednak několika dalších zkoumaných termínů. Referenční úrovní pro hodnocení byla „optimální kvalita komerční zakázky sohledem na zadání“. Hodnocení probíhalo podle podrobného protokolu, ato na dvou úrovních: globální alokální (Martínez Mateo, 2014; O’Brien, 2012). Při globálním hodnocení přidělil každý hodnotitel jednotlivým překladům celkovou známku podle klíče uvedeného vtabulce 2. Lokální hodnocení spočívalo ve vyznačování akategorizaci chyb podle klíče uvedeného vtabulce 3. Pořadí, vněmž jsou chyby uvedeny (VV— V— T— S— G— F), odpovídá závažnosti, kterou jim vnaší analýze přikládáme. Pojem „chyba“ používáme pro překladová řešení, která jeden nebo více hodnotitelů označilo za nevhodná, přičemž jistota, sjakou lze na chybu usuzovat, stoupá spočtem hodnotitelů, kteří ji identifikovali. OPEN ACCESS TOMáš DUBěDA, VANDA OBDRžáLKOVá 81 Příklad hodnocení zkoumaného výrazu je uveden vtabulce 4. Jednotliví hodnotitelé se vmnoha případech lišili jak videntifikaci chyb, tak vjejich klasifikaci. Poměrně časté jsou záměny mezi kategoriemi VaT, adále, jak ukazuje tabulka 4, mezi kategoriemi T aS.Korelace vhodnocení je však vysoká: co do celkové známky (A, B, C nebo F) se hodnotitelé H1–H3 shodli ve všech dvaceti případech kromě dvou, kdy se známka ojeden stupeň liší, aco do identifikace chyb se shodli v86 % případů (tj.u86 % zkoumaných výrazů bylo použité řešení označeno jednomyslně buď jako přijatelné, nebo jako chybné, ato nezávisle na klasifikaci chyby; uzbylých 14 % výrazů se názor jednoho hodnotitele lišil od názoru zbylých dvou). Podobně jak překlad samotný je ijeho hodnocení produktem konkrétního jedince, který do něj promítá své subjektivní zkušenosti apreference. Kdosažení akceptovatelné míry objektivity přispívají vnašem případě tři faktory: jednotný hodnotící protokol, stanovená referenční úroveň hodnocení anezávislé hodnocení třemi osobami. Celková známka Slovní popis Legenda A výborný Plně vyhovuje parametrům profesionálního překladu, případně je potřeba provést revizi jen malého počtu úseků. B solidní Svýhradami vyhovuje parametrům profesionálního překladu, některé úseky vyžadují revizi. Cještě přijatelný Částečně vyhovuje parametrům profesionálního překladu, kdosažení profesionální úrovně je potřeba provést podstatnější revizi. F nepřijatelný Kdosažení profesionální úrovně by bylo potřeba překlad zásadně přepracovat. Tabulka 2:Globální hodnocení— celkové známky. Symbol Typ chyby Poznámka VV zvláště závažná významová chyba Zejména chyba, která může mít finanční dopad. Vvýznamová chyba Posun ve významu, zejména sohledem na právní rozměr textu. Tterminologická chyba Volba ekvivalentu, který vzásadě zachovává smysl zdrojového výrazu, avšak není terminologicky náležitý. Sstylistická chyba Ggramatická chyba Fformální chyba Například chyba formátu či typografická chyba. Tabulka 3:Lokální hodnocení— klasifikace chyb. OPEN ACCESS 88 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 1/2018 bylo možné bez větších obtíží vyčlenit čtyři kategorie: neodhalení termínu (tj.překlad termínu neterminologickým ekvivalentem), zúžení významu, posun významu avynechání výrazu (sinformačním ochuzením). Pátá logická kategorie— rozšíření významu (generalizace)—, se ve zkoumaném materiálu kupodivu nevyskytuje, ačkoli lze mít za to, že použití hyperonyma se přirozeně nabízí tam, kde si překladatel není jistý přesným významem termínu. Je možné, že jsou si překladatelé vědomi, že vprávním překladu (na rozdíl např.od tlumočení či informativního překladu) není generalizace vítanou strategií. Uvšech chyb vkategoriích A–E lze alespoň hypoteticky usuzovat na mechanismus jejich vzniku; necháme-li stranou možná přehlédnutí (zejm. uvynechaných výrazů), lze navíc uvětšiny těchto chyb říci, že knim vedl myšlenkový pochod (byť nesprávný), anikoli náhoda. Dvě chyby zkategorie F jsou obtížně vysvětlitelné ajejich možnými příčinami jsou nepozornost či nekritické převzetí domnělého ekvivalentu nalezeného patrně na internetu. 5.2 TERMINOLOGICKÉ CHYBY Ve zkoumaných výrazech lze nalézt celkem 41 chyb, unichž se alespoň dva hodnotitelé shodli na tom, že jde ochybu terminologickou. Na rozdíl od významové chyby nejde ozásadní změnu významu, ale opoužití ekvivalentu, který neodpovídá terminologickému úzu. Jde především onezvyklá či neobratná spojení, jejichž příklady jsou uvedeny vtabulce 5. Doložený ekvivalent Vhodnější překlad bezvýhradné schválení bezvýhradný/plný souhlas nevykonávat úkony nedopustit se jednání škodit právům poškozovat práva právo kduševnímu vlastnictví práva duševního vlastnictví zodpovědná osoba odpovědná osoba Tabulka 5:Příklady terminologických chyb. Kromě toho jsme identifikovali několik málo spojení, která působí hovorově (bude hrozit zažalování místo bude hrozit žaloba/vystavuje se nebezpečí žaloby), archaicky (porušitel místo osoba, která poruší tato ustanovení) či redundantně (právní předpisy a/nebo ustanovení místo právní předpisy). Vjednom případě šlo onevhodný anglicismus (autorizace místo souhlas/povolení). Vněkolika případech lze ve strategii hodnotitelů pozorovat nesoustavnost— do jisté míry přirozenou— vodlišování významových aterminologických chyb: např.pro překlad výrazu contrevenant (osoba, která poruší tato ustanovení) použili tři překladatelé výraz pachatel. Ten však patří do trestního apřestupkového práva, avdaném kontextu jej nelze použít. Ekvivalent označili hodnotitelé za terminologickou chybu. Naopak výše uvedený ekvivalent stíhání, který několik překladatelů použilo jako překlad actions judiciaires akterý rovněž patří do trestního práva, vyhodnotili jako chybu významovou. OPEN ACCESS TOMáš DUBěDA, VANDA OBDRžáLKOVá 89 5.3 STYLISTICKÉ CHYBY Chyb, které alespoň dva hodnotitelé označili jako stylistické, je ve zkoumaných překladech 31. Jde oformulace, které nemají vliv na význam, ale snižují plynulost, přirozenost či autentičnost textu. Příklady jsou uvedeny vtabulce 6. Ze srovnání tabulek 5 a6 vyplývá, že chyby terminologické astylistické do určité míry splývají— naprostá většina zkoumaných výrazů je totiž terminologické povahy. Hodnotitelé tak vmnoha případech váhali, jakou kategorii zvolit. Doložený ekvivalent Vhodnější překlad bezpodmínečné přijetí těchto podmínek bezvýhradný/plný souhlas stěmito podmínkami uživatel, fyzická osoba, … uživatelem je fyzická osoba… má plnou způsobilost kprávním úkonům, aby přijal… je plně právně způsobilý kpřijetí… správné, aktualizované aúplné informace pravdivé, aktuální aúplné informace nelegální jednání protiprávní/protizákonné jednání vystavuje se soudním řízením vystavuje se nebezpečí žaloby / soudního řízení provinilá osoba osoba, která poruší tato ustanovení společnost za tím účelem nenese žádnou odpovědnost společnost vtomto ohledu nenese žádnou odpovědnost řídit se obezřetností počínat si / postupovat obezřetně obsah, který rozšiřuje obsah, který šíří Tabulka 6:Příklady stylistických chyb. 6. DISKUSE AZÁVĚR Představenou empirickou analýzu lze interpretovat jak vrovině teoretické— jako zdroj poznatků opřekladatelských řešeních, jejich variabilitě akvalitě—, tak vrovině praktické— jako simulovaný průzkum kvality překladatelských služeb. Zkvalifikačního hlediska reprezentuje skupina studentů úroveň kompetencí typickou pro začínající překladatele, zatímco skupina profesionálů— absolventů Ústavu translatologie s8–15letou praxí— by měla vykazovat vysoké odborné kompetence, ato zejména utěch překladatelů, kteří absolvovali doplňkové právní vzdělání. Rozdíl mezi oběma skupinami se jasně ukázal vcelkové kvalitě překladů— činí zhruba jeden stupeň na čtyřstupňové škále. Pokud však jde ovliv doplňkového právního vzdělání na celkovou kvalitu překladů, neprojevil se vnašem materiálu žádný rozdíl. To koresponduje snašimi předchozími zjištěními pro překlad zangličtiny do češtiny adále zčeštiny do cizího jazyka (Duběda, v tisku). Pro účely podrobné analýzy překladových řešení jsme se dále zaměřili na čtyřicet výrazů převážně terminologické povahy. Zhodnocení ekvivalentů vyplývá, že ustudentů je problematický zhruba každý čtvrtý ekvivalent auprofesionálů přibližně kaž - dý sedmý. Ani zde se neukázalo, že by doplňková právní kompetence měla na volbu ekvivalentů kladný vliv. Podíváme-li se však na jednotlivé typy chyb, zjišťujeme, OPEN ACCESS 90 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 1/2018 že na rozdíl od terminologických astylistických chyb lze včetnosti významových chyb vysledovat statisticky významný úbytek vpořadí studenti— profesionálové bez právního minima— profesionálové správním minimem. Zdá se tedy, že právní gramotnost se neprojevuje globálně, ale zejména vsubkompetenci, kterou můžeme vprávním překladu považovat za klíčovou: ve schopnosti interpretovat apřevádět právní význam. Ustylistických chyb je situace složitější: uprofesionálů jsme jich zaznamenali celkově méně než ustudentů, avšak jejich četnost je větší uprofesionálů správním minimem než uprofesionálů bez něj. Je možné, že za tímto výsledkem stojí větší sebedůvěra, atedy inižší sebekritičnost první jmenované skupiny překladatelů. Zjištěný počet různých překladových ekvivalentů (vprůměru 6,8 na jeden zkoumaný výraz) je dokladem teze, že překlad právního textu neprobíhá metodou dobře odhadnutelných terminologických náhrad: důležitá je kontextová interpretace termínů avolba právně adekvátních aautenticky znějících protějšků, která může vést květšímu množství přijatelných řešení. Uprofesionálů je variabilita ekvivalentů oněco nižší než ustudentů. Detailní analýza významových chyb ukázala, že ve většině případů jde ochyby individuální, distribuované aalespoň hypoteticky vysvětlitelné. Lze je rozčlenit do několika kategorií: neodhalení termínu, zúžení významu, posun významu, vynechání výrazu. Vkategorii rozšíření významu (generalizace) jsme žádnou chybu nenašli, což může souviset spovědomím opřesnosti jako jedné zpriorit právního překladu. Zamýšlíme-li se nad souvislostí mezi právně-překladatelskými kompetencemi, představenými vúvodní části, ahodnocením zkoumaných překladů, lze říci, že tematicko-kulturní kompetence (tj.právní gramotnost či doplňková odborná kompetence) hraje rozhodující roli ve významových chybách, které vnaší typologii chyb považujeme za nejzávažnější. Na chybách terminologických astylistických se spolupodílejí tematicko-kulturní akomunikativně-textová kompetence. Nedostatek vobou uvedených kompetencích lze částečně vyvážit instrumentální kompetencí (tj.hledáním ve zdrojích); vyhodnocení tohoto nedostatku anutnosti jeho kompenzace je pak věcí strategické kompetence. PODĚKOVÁNÍ Článek vznikl spodporou grantu GAČR 16-03037S Směr překladu: kvalitativní asociologická hlediska. Autoři děkují dr. Janě Tomaščínové adr. Alexandře Berendové za konzultace kprávní terminologii. LITERATURA: Bocquet, C. (2008). La traduction juridique. Fondement et méthode. Bruxelles: De Boeck. Cao, D. (2007). Translating Law. Clevedon: Multilingual Matters. Duběda, T. (v tisku). La traduction vers une langue étrangère: compétences, attitudes, contexte social. Meta. Dullion, V. (2007). Traduire les lois. Un éclairage culturel. La traduction en français des codes OPEN ACCESS TOMáš DUBěDA, VANDA OBDRžáLKOVá 91 civils allemand et suisse autour de 1900. CortilWodon: E.M.E. Gibbons, J. (2013). Language and the Law. Oxford: Routledge Griebel, C. (2016). Textes et discours juridiques: aspects cognitifs et traductologiques. In Forner, W., & Thörle, B., Manuel des langues de spécialité (s.205–226). Berlin: De Gruyter. Guinchard, S., & Debard, T. (Eds.) (2017). Lexique des termes juridiques 2017–2018. Paris: Dalloz. Hrehovčík, T., Chovanec, J., & Bázlik, M. (2011). Soudní překlad atlumočení. Praha: Wolters Kluwer. Hutton, C. (2009). Language, Meaning and the Law. Edinburgh: Edinburgh University Press. Chromá, M. (2014). Právní překlad vteorii apraxi. Nový občanský zákoník. Praha: Karolinum. Chromá, M.,& Klabal, O. (2015). Kvalita aprávní překlad. In Zehnalová J. et al (Eds.), Kvalita ahodnocení překladu: Modely aaplikace (s.199–218). Olomouc: Univerzita Palackého vOlomouci. Kořenský, J., Cvrček, F., & Novák, F. (1999). Juristická alingvistická analýza právních textů (právněinformatický přístup). Praha: Academia. Larišová, M. (2008). Francouzko-český, českofrancouzský právnický slovník. Plzeň: Aleš Čeněk. Martínez Mateo, R. (2014). Adeeper look into metrics for translation quality assessment (TQA): Acase study. Miscelánea: AJournal of English and American Studies, 49, 73–94. O’Brien, S. (2012). Towards adynamic quality evaluation model for translation. Journal of Specialised Translation, 17, 55–77. Prieto Ramos, F. (2011). Developing Legal Translation Competence: An Integrative Process-Oriented Approach. Comparative Legilinguistics— International Journal for Legal Communication, 5, 7–21. Soudní tlumočník, 2/2016. Dostupné zwww: <http://static.kstcr.cz/data/uploaded/2nbvo5504qjfpv5y483k1mw8e8sr7x/st-20160206-web.pdf> Svoboda, T. (2011). Anketa— průzkum překladatelského trhu. Tlumočení apřeklad (ToP), 99, 15–17. Svoboda, T. (2016). Quality Aspects in Institutional Translation in the Czech Republic. In Zehnalová, J., Molnár, O., & Kubánek, M. (Eds.), Interchange between languages and cultures: The quest for quality (s.53–71). Olomouc: Palacký University. Svoboda, T., Biel, Ł., & Łoboda, K. (Eds.). (2017). Quality aspects in institutional translation. Berlin: Language Science Press. Šarčević, S. (1997). New Approach to Legal Translation. The Hague: Kluwer Law International. Tomášek, M. (1998). Překlad vprávní praxi. Praha: Linde. Wagner, E., Bech, S., & Martínez, J.M. (2002): Translating for the European Union Institutions. Manchester: St.Jerome’s Publishing. Tomáš Duběda | Ústav translatologie, FF UK, Praha <[email protected]> Vanda Obdržálková | Ústav translatologie, FF UK, Praha <[email protected]> OPEN ACCESS