Paradigmatika substantiv a adjektiv v nespisovných varietách češtiny z hlediska oboru čeština jako cizí jazyk

Paradigmatika substantiv aadjektiv vnespisovných varietách češtiny zhlediska oboru čeština jako cizí jazyk Karel Kulich ABSTRAKT: Vpředkládaném článku si autor klade za cíl zobrazit vnejednostranném pojetí (ave formě přehledných tabulek) deklinační paradigmata vnespisovných útvarech češtiny na pozadí neutrální ahovorové varianty spisovného kódu. Komplexní popis deklinace včeském jazykovém areálu je znám zoblasti historické mluvnice adialektologie, vrámci oboru čeština jako cizí jazyk prozatím nebyl proveden. Paradigmatika nespisovných útvarů češtiny připomíná některými shodnými rysy variabilitu pádových tvarů vmezijazyce cizinců, kteří si osvojují češtinu na bázi jiného slovanského jazyka, např.ruštiny. Předkládaná studie může přispět khledání souvislostí mezi vývojem reálného jazyka ajazykovou akvizicí. Speciální pozornost je věnována problematice míšení kódů urodilých mluvčích češtiny, tj.existenci neurčitého počtu nehomogenních, smíšených variet, tzv.registrů. Autor se snaží přispět khledání praktického návodu, jak sdanou realitou autentických jazykových projevů pracovat při tvorbě učebních materiálů určených pro výuku češtiny pro cizince. KLÍČOVÁ SLOVA: deklinace substantiv aadjektiv, čeština jako cizí jazyk, dialektologie, jazykový management, mezijazyk, míšení kódů, přepínání kódů, registr, varieta (jazykový útvar) ABSTRACT: In this paper, the author aims to depict the non-unilateral concept of declension paradigms (in the form of clearly arranged tables) in non-standard varieties of Czech against the background of the neutral and colloquial variants of the literary code. The complex description of declension in Czech is known from the field of historical grammar and dialectology; however, up to now it has not been examined from the specialized perspective of Czech as aforeign language. The paradigms of nonstandard varieties of Czech share familiar features to the variability of noun cases in the interlanguage of foreigners learning Czech on the basis of adifferent Slavic language, e.g., Russian. The present study contributes to the search for aconnection between the real development of alanguage and language acquisition. Special attention is paid to the issue of code-mixing by native Czech speakers between registers. The author seeks to contribute practical instructions on working with authentic language expressions to create pedagogical material for teaching Czech to foreigners. KEY WORDS: Code-switching, Code-mixing, Czech as aforeign language, Declension of nouns and adjectives, Dialectology, Interlanguage, Language management, Register, Variety of language ÚVOD Téma „funkčního rozpětí“ spisovné češtiny (neutrální ihovorové) ajejích nespisovných variet je vysoce aktuální vnejširší oblasti bohemistiky, jak dokládá řada téměř periodicky vycházejících monografií daného zaměření (např.Davidová akol. 1997; OPEN ACCESS 22 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2020 Daneš akol. 1997; Čmejrková akol. 2011; Hoffmannová akol. 2016; Nekula–Šichová 2017; Bláha–Svobodová 2018).1 Vpředkládaném článku si autor klade za cíl představit formální podobu českého deklinačního systému substantiv aadjektiv vkomplexnějším lingvodidaktickém náhledu zahrnujícím čtyři nejvýznamnější nářeční útvary. Rámcová znalost tvarosloví moravských nářečních skupin může ivzápadních částech našeho území přispět kobohacení výuky při prezentaci folklórního bohatství, kinematografie adalších reálií. Vneposlední řadě znalost dialektologie vytváří pomyslný most mezi češtinou adalšími slovanskými jazyky, neboť napomáhá khlubšímu pochopení variability pádových tvarů vmezijazyce cizinců— Slovanů osvojujících si češtinu. Mezi ústřední témata vdaném kontextu patří rovněž lingvodidaktická interpretace problému míšení kódů vautentických projevech rodilých mluvčích.2 FORMÁLNÍ PODOBA DEKLINACE SUBSTANTIV AADJEKTIV VE VYBRANÝCH NESPISOVNÝCH VARIETÁCH Výsledky výzkumu variability pádových tvarů vmezijazyce cizinců sprvním jazykem ruštinou adosaženou úrovní znalosti češtiny B2 podle SERR vautorově disertační práci (Kulich 2019a: 170–176) poukazují na skutečnost, že zákonitosti historického vývoje jazyka avývoje mezijazyka, vCorderově pojetí tzv.idiosynkratického dialektu (Corder 1967), vykazují řadu podobných rysů. Areál českého jazyka se všemi jeho útvary se vjednotlivých paradigmatických průřezech ipři celkovém zobrazení vyznačuje obdobnou variabilitou koncovkových morfů jako mezijazyk výše uvedené homogenní skupiny. Shodné jsou nejen mnohé konkrétní využívané pádové koncovky, ale rovněž ivývojové tendence, zejména vyrovnávání tvarů vrovině horizontální ivertikální apohyb koncovkových morfů mezi jednotlivými deklinačními kmeny, kdy je zpravidla zachována funkce konkrétního morfu aproměnlivá je pouze forma. Vpřiloženém souboru tabulek č.1–5 je zobrazena deklinace substantiv aadjektiv ve čtyřech základních nářečních skupinách českého jazyka. Zahrnuje nejvýznačnější tvary vyskytující se na jednotlivých teritoriích3 akaždá čtveřice paradigmat 1 Předkládaná studie navazuje rovněž na autorovu recenzi (Kulich 2019b) sborníku editorů Nekuly aŠichové (2017), vněmž některá klíčová témata, např.komplexní zobrazení českého jazykového areálu, jazyková situace na Moravě amíšení jazykových kódů, byla zmíněna zcela okrajově. 2 Vřadě prací bývají nespisovné variety češtiny reprezentovány pouze OČ. Existují dokonce imluvnice aučebnice zpracovávající výhradně OČ, např.Vey (1946), Townsend (1990). Ch. E.Townsend (2002) navrhuje zpozice zahraničního bohemisty „povýšení OČ tvarů“, tj.vkontextu předkládaného článku zjednodušených flektivních paradigmat na úroveň spisovného jazyka, přičemž jako jediný argument uvádí morfologickou zjednodušenost. Většina odborníků se však proti jednostrannému vidění skutečnosti vymezuje, výstižnou argumentaci lze nalézt mj.např.vníže uvedených pracích moravských bohemistů. 3 Soubory nejcharakterističtějších koncovkových morfů, které se vyskytují vrámci celých nářečních skupin, jsou vníže zobrazených srovnávacích tabulkách shrnuty do abstraktní podoby čtyř interdialektů, znichž nejstabilizovanější podobu má OČ. Předpokládá se rovněž jejich koexistence stvary spisovnými, příp. iobecně českými. Formální stránka OPEN ACCESS KArEl KUlIch 23 je konfrontována se situací ve spisovné ruštině, čímž je zde zastoupena komparace sjiným slovanským jazykem.4 Tabulky jsou určeny učitelům češtiny, kteří sjejich pomocí (aspomocí mapy)5 mohou odkazovat ke konkrétním částem naší vlasti při práci stexty adalšími reáliemi (lidová slovesnost, texty písní, ukázky zfilmů atp.).6 Vužším smyslu lze využít morfologické tvary pocházející zrůzných dialektů ipři práci schybou vůči spisovné normě, ato obdobným způsobem, jako jsou při výuce vyjímány ahodnoceny OČ tvary užité mimo oblast svého stylového opodstatnění. Tak např.žákem užitý tvar břehami odkazuje na moravskou část Slezska, konstrukce typu hledáme vhodných zájemců má ekvivalenty na Slovácku atp. Užitečná by mohla být příručka, vníž by byl gramatický nářeční tvar opatřen odkazem na další reálie konkrétního regionu. Tak např.žák, který užil tvar břehami, by mohl spatřit fotografii náměstí ve Frýdku avMístku, výjevy zOstravy, zříceninu hradu Hukvaldy, rodný dům Leoše Janáčka, Lysou horu atp., příp. igeografické zobrazení hlavní izoglosy. Jako příklad kinematografického díla, vněmž má své opodstatnění využití východomoravského slováckého nářečí, je film V.Chytilové Dědictví aneb kurvahošigutntag zroku 1992. Autorkou textu písně, jež je sfilmem spjata, je brněnská hudebnice atextařka D.Košíková. Text je záměrně koncipován jako východomoravská lidová píseň alze jej uvést jako vhodný materiál pro zábavnou výukovou konfrontaci dialektu se spisovnou neutrální češtinou: „Chudáci žebráci, holota, zapomenutá je uplota, ale já kapsu mám bohatú, tolary obracám lopatú. Já platím, já tady porúčam, na co já ukážu, všecko mám, všeci sa klaňajú, skákajú, jak moje tolary zahrajú.“7 deklinačních paradigmat vmoravských nářečích byla konzultována srodilými mluvčími pocházejícími ze subregionu Luhačovské Zálesí (obec Podhradí), zregionu Haná (obec Stínava) aze Slezské Ostravy. 4 Do přehledu nebyl zahrnut polsko-český smíšený pruh akopaničářská podskupina východomoravské nářeční skupiny. 5 Viz též mapy nářečí českého jazyka (např.Čižmárová–Kloferová–Šipková 2007; Goláňová–Kupka 2019). Zhlediska zmíněné lingvodidaktické koncepce jsou však uvedené mapy nedostačující. Vhodné by bylo vnesení základních izoglos do fyzické mapy spodrobnějším vyznačením obcí ahranic krajů. 6 Svébytnou kategorii tvoří literární texty, které jsou záměrně napsány svyužitím nářečních jazykových prostředků. Kromě níže prezentovaných textů využívajících východomoravskou astředomoravskou mluvu lze jako příklad užití slezského nářečí uvést sbírku humoristické poezie Pro potěchu R.Forgačové (2002). Vybrané pasáže by mohli posloužit při výuce cizinců jako výchozí textová báze pro porovnávání se spisovnou varietou: „Atak vpatek odjeli avnedělu přijeli. Odemyka tata dveři, černy kocur ven znich měři, ženě na plac jak šileny— tři dni vbytě byl zavřeny! Lude dobři, posaďtě se, tu pohromu představtě se: ty zaclony potrhane, kvitka voknach polamane, keresi tež spadlo dolu, vkuchyni zmiz chlib ze stolu, ale ten smrad— dušo moja— taky něni ven uhnoja, bo tam je luft, heva něni! Ato dalši naděleni: tam kalužka, tam hromadka […].“ (tamtéž: 36) 7 Celý text viz např.https://www.supermusic.cz/skupina.php?idpiesne=822708&sid= OPEN ACCESS 24 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2020 Jazykové reálie zHané jsou zhlediska češtiny pro cizince nejproblematičtější ajejich zařazování do výuky je diskutabilní. Středomoravská deklinace představuje vpřípadě některých tvarů systém vzdálený zvelké části nejen ostatním slovanským jazykům, ale iostatním útvarům češtiny.8 Následující text atexty jemu podobné ovšem mohou výuku obohatit svou zábavností:9 „Rostó, rostó, rostó, konopě za cestó asó pěkně zelený. Meze něma roste modrooký děvče, až veroste, bôde mý. Mládenečkô mladé, poslechni mé rade, zanech toho ženění. Oženíš se jednó, tvářičke ti zblednó, krása se ti promění.“10 Např.německá slavistka R.Hauck využívá zobrazení variability pádových tvarů vnespisovných útvarech češtiny (Ipl, měkkých deklinačních typů, složených adjektiv atp.) při vysokoškolské výuce srovnávací slovanské jazykovědy, neboť nářeční tvary jednoho jazyka mohou figurovat jako spisovné tvary vjazyce druhém. (Podrobněji in: Nekula–Šichová 2017: 191–206.) Za předpokladu vhodného propojení sreáliemi (zejména turistickými) může být uvedený lingvodidaktický přístup přínosný ipro cizince nefilology. Deklinační systém interdialektu OČ se výrazně odlišuje od systému SČ voblasti skloňování složených tvrdých adjektiv apříslušných adjektiválií, příp. též individuálně přivlastňovacích adjektiv, nikoliv však voblasti skloňování substantiv.11 Vkon8 Tvar Npl–Apl tvrdých feminin typu tvářičke, žene, škole atd. (ve středomoravské nářeční skupině následek přehlásky y>e, viz tabulka č.1) existuje rovněž vchorvatštině, srbštině aslovinštině. Analogicky má vuvedených jazycích (ive středomoravských nářečích) koncovku -e též Apl maskulin (srov.tabulka č.3). Slovinská deklinace uzmíněného typu feminin disponuje rovněž tvary skoncovkou -ovAsg–Isg (staro rdečo hišo). Jisté paralely středomoravské deklinace lze tedy (vsynchronním pohledu) překvapivě nalézt vjihoslovanských jazycích. (Srov.např.Běličová 1998: 129; Skrbinšek 1924: 16–21) 9 Pro překlad přímé řeči vrománu Veselí občané sichemští belgického spisovatele E.Claese (1946) využila překladatelka L.Faltová vynikajícím způsobem právě středomoravského nářečí: „‚To nic néni, slečinko, to von jenom za kočicó, von nemůže kočke ani vidět. Včera zakósl kovářovo kočko, ten darebák!‘ Děvče se ještě jednou ustrašeně zadívalo na bělohřivého kluka ina psa, který dřepěl na zadku pod stromem ahleděl se skrčeným čumákem, pozdviženým vzhůru, nehnutě na kočku.“ 10 Text písně převzat zdiplomové práce P.Vejborové (2012: 93). Folklor představuje mate riál sdidaktickým potenciálem, bohužel ne pro všechny typy žáků. 11 Zvláštnost, která shodu singulárových jmenných paradigmat vnespisovné aspisovné češtině vČechách narušuje, je relativně vysoký výskyt tvarů skoncovkou -oj vDsg aLsg životných maskulin vkorpusu Oral v1 (taťkoj, tátoj, dědoj, klukoj, Tomášoj, Péťoj, strejdoj, bráchoj, doktoroj, Petroj, Ondroj, Honzoj, Davidoj, chlapoj, Milanoj, Pavloj, psoj atd., celkem 166 případů). Zmetadat lze zjistit, že mluvčí pocházejí ze severních aseverovýchodních Čech amají široké věkové rozpětí. Koncovka vznikla teritoriálně podmíněným historickým vývojem původní koncovky -ovi, který má svou paralelu (hornosrbsky -ej, dolnosrbsky -oju) vgeograficky ne příliš vzdálené lužické srbštině (Bígl 2013: 32). Skutečnou míru rezistence avýskytu daného tvaru vseverovýchodočeském teritoriu však nelze určit. OPEN ACCESS KArEl KUlIch 25 textu češtiny pro cizince na tuto důležitou samozřejmost upozorňuje např.K.Tahal (2000: 24; 2010: 253). Zpopisu tradičních moravských dialektů, např.Běličova (1972), vystupuje (ve srovnání se SČ) výraznější morfologická odlišnost jmenných paradigmat. Klišé, že na Moravě lidé hovoří spisovně, však vyvolává výzkumnou otázku, zda vinterakci moravských nářečí, SČ, příp. iOČ skutečně nevznikají moravské interdialekty, jejichž gramatická struktura se (voblasti deklinace) struktuře SČ blíží. Zodborné literatury popisující výzkumy aktuální jazykové situace na Moravě vyplývá, že ústup moravských nářečí ve prospěch OČ rozhodně není jednoznačný. Např.D.Davidová, která patří mezi hlavní iniciátory výzkumů aktuální jazykové situace na severní avýchodní Moravě v90.letech 20.století, vdané souvislosti uvádí: „Na Moravě se situace vyvíjí vzávislosti na dosud se držící jazykové členitosti ana silnějším povědomí prestižního postavení spisovného jazyka, který je chápán jako útvar nadaný funkcí sjednocovací azejména reprezentativní.“ (Davidová 1996: 7; srov.tamtéž: 108). „Spisovné vyjadřování může být [na Moravě] též prostředkem prostěsdělovací komunikace […], což zdaleka jinde není pravidlem.“ (Davidová akol. 1997: 132). Závěry výzkumů M.Krčmové, jež se zabývá mluvou dítěte ve vybraných obcích na Uherskohradišťsku ana Znojemsku (Daneš akol. 1997: 219–224), ukazují, že OČ koncovky se vnižším kvantitativním zastoupení vprojevech sledovaných dětí rovněž vyskytují. Kromě vlivu sdělovacích prostředků zde mohou spolupůsobit idalší faktory, např.odlišný dialektologický charakter sledovaných míst či existence přehlásek -ý > -ej a-é > -ý (hlúpej, dobrý pole) vrámci západního okrajového úseku východomoravské nářeční oblasti. Nejnovější výzkumy de facto potvrzují to, co bylo konstatováno ve výše uvedených publikacích, ato ivpřípadě analýzy mediálních textů vmoravském aslezském regionu. Uněkterých autorů nicméně není dostatečně zdůrazněna skutečnost, že středomoravská nářeční oblast vykazuje vyšší míru náklonnosti kpřejímání OČ tvarů. Tvrzení, že se moravské interdialekty konstituují na základě spolupůsobení místních dialektů aSČ (příp. OČ tvarů shodných stvary spisovnými) aže jejich výsledná podoba nabývá charakteru spisovné hovorové češtiny, se tedy blíží realitě spíše na teritoriích východomoravské aslezské nářeční skupiny. (srov.Bláha– Svobodová 2018; Davidová akol. 1997: 52, 136–139). „AŠESTÉHO BERANA, SE ZLATÝMA ROHAMA“— KPROBLÉMU INSTRUMENTÁLU PLURÁLU, LOKÁLU PLURÁLU APOSESIVNÍCH ADJEKTIV Nespisovné, původně duálové tvary Ipl představují voblasti substantiv pozoruhodný souvislý blok, který rozhodně nepostrádá ve vztahu kdeklinačnímu systému jako celku svou logiku. Uvedená řada tvarů se vyvinula jako výsledek vývojového procesu, vněmž se jazyk snaží zbavit nežádoucí homonymie azároveň je meziparadigmatickým vyrovnáním zdůrazněna formální jednota konkrétního pádu vedoucí ke zjednodušení gramatické struktury. Průzkumná sonda tvarů Ipl vpsaném stylově vyváženém synchronním reprezentativním korpusu syn2015 byla prováděna scílem prověřit reálnou existenci syntagmat typu se zlatýma rohama, smodrýma okenicema. Zhlediska dialektologie tvoří součást deklinační soustavy východomoravských nářečí asredukovanou OPEN ACCESS 26 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2020 kvantitou částečně též nářečí slezských (viz tabulky 1–5), nicméně jak ukázala provedená sonda, rozšiřují se imimo tuto oblast. Představují inspiraci ve vztahu ke spisovným hovorovým varietám češtiny,12 které by mohly být vdaném případě ovlivněny ijiným zdrojem než SČ aOČ. Po zadání morfologické značky [word=".*ema"] anásledné aplikaci frekvenční analýzy slovních tvarů byl proveden manuální výběr na 20 stranách ze 75, tj.zpracováno bylo více než 20 % textu. 25 nalezených ukázek dostatečně demonstruje reálný výskyt sledovaných syntagmat. Následné rozřazení nalezených pasáží rovněž naznačuje možnou lingvodidaktickou práci stzv.registry (viz níže): Typ A: OČ tvary Ipl se ivkorpusu SYN2015 vyskytují ve velmi vysokém počtu, ato zásluhou beletrie. Ve většině případů se vyskytují vmorfologicky homogenních textech, kdy autor vědomě využívá zvolenou varietu ajejí lexikálně- -morfologický systém. Tyto texty nebyly hlavním předmětem šetření. Typ B: Texty, vnichž se objevují syntagmata typu smodrýma okenicema / pod jasnýma světlama (dále typ B), představují hlavní předmět provedené výzkumné sondy. 25 objevených příkladů je třeba dále rozčlenit: Typ B1: Texty, vnichž se typ B objevuje pouze vkontextu lexikálně-morfologických prostředků češtiny spisovné hovorové, nikoliv OČ, atím tvoří svébytný morfologicky homogenní celek. Ze sledovaných pasáží dané kritérium splňovalo 8 příkladů z25, např.: „Ona mu řekla, že bydlí ubabičky, popsala mu přesně, na kterém rohu to je atakdále, aže je to bílý dům smodrýma okenicema.“ Typ B2: Texty, vnichž se typ B objevuje pouze vkontextu lexikálně-morfologických prostředků češtiny spisovné hovorové atím tvoří svébytný morfologicky homogenní celek, ovšem pouze vřeči vyprávěče. Vpřímé řeči literárních postav autor využívá prostředků obecné češtiny. Ze sledovaných pasáží dané kritérium splňovaly 3 příklady z25, např.: „‚Copaks tu nežil? Nojo, tebe nějaký problémy sdětma nezajímaly.‘ Pořád na mě hleděla pomněnkovýma očima atvářička mi začala připadat jako mariánský kýč nad manželskýma postelema. Potom sklonila zrak kmému národnímu nápoji ařekla: ‚Měl to snad bejt kus trestu za manželový provinění anebo něčí naschvál […].‘“ Typ B3: Texty, vnichž se typ B vyskytuje, se vyznačují hybridním užitím spisovných anespisovných prvků. Z25 sledovaných pasáží mělo hybridní charakter celkem 14 pasáží, např.: „Mám tady viPhonu nějaký fotky, jestli tě to zajímá. Plážový kabinky chránící před větrem. Půlkruhová restaurace nahlodaná lety, sžidlema zvednutýma na stoly za zaprášenými okny. Betonový molo vybíhající sto metrů do moře, velkoryse ověšený koulema veřejnýho osvětlení, jako když vedou cikánskou princeznu kvdavkám.“ Spisovné tvary mající původ vhistorickém duálu, tj.instrumentálové tvary dvěma, oběma, rukama, nohama, očima, ušima spolu spříslušnými shodnými přívlastky, se vkorpusu SYN2015 vyskytují vobrovském počtu. Jejich statut je jasný, atudíž nejsou předmětem předkládané výzkumné sondy. 12 Zvýzkumů D.Davidové (1996: 11; Davidová akol. 1997: 52, 136) prováděných na Moravě je zřejmé, že SHČ má různé regionální varianty. OPEN ACCESS KArEl KUlIch 27 Texty obsažené vČNK dokládají jistý ústup nespisovných (tj.přehlasovaných) tvarů adjektiv vnepřímých pádech plurálu vrámci deklinačního systému OČ. (srov.Čermák–Sgall–Vybíral 2005: 110). Rozšíření původně východomoravských tvarů adjektivních shodných přívlastků vrovině Ipl na celém českém jazykovém teritoriu zřejmě souvisí suvedenou tendencí. Daný jev, pozorujeme-li jej vČechách, vykazuje příznaky smíšené interference. Zatímco pádová přípona je ovlivněna obecnou češtinou, kmenotvorná přípona -ýproniká zútvarů spisovných. Nabízí se zde ke zvážení, zda kompletní řadu OČ koncovek Ipl substantiv nezahrnout do gramatického souboru spisovné hovorové češtiny spolu snepřehlasovanými podobami adjektiv tak, jak jsou známy zvýchodomoravských nářečí (se zlatýma rohama)13 ataké ze spisovných shodných přívlastků duálových substantiv (skrásnýma očima). Tím by specifická morfologie nespisovného útvaru OČ voblasti deklinace substantiv aadjektiv byla omezena pouze na paradigmata tvrdých adjektiv, posesivních adjektiv aformálně shodných adjektiválií (srov.přiložené tabulky).14 S.Čmejrková (Čmejrková akol. 2011: 192–195) věnuje nespisovným koncovkám Ipl samostatný oddíl, nicméně varianta nepřehlasovaného shodného přívlastku upůvodně duálových tvarů je zde opomenuta. S.Schneiderová (in: Bláha–Svobodová 2018: 86) připomíná nespisovné podoby Ipl jako nejčastější substandardní pádové tvary vpřevážně spisovných moravských mediálních textech. Cílem výzkumné sondy realizované vrovině Lpl bylo prověření reálného poměru alternujících anealternujích tvarů tvrdých maskulin se zakončením tvarotvorného základu na -k, -ch, -h vmluvené češtině. Využity byly texty obsažené vkorpusu Oral v1. Zmetadat vyplývá, že nahrávky byly pořizovány na celém území ČR aOČ má zde výrazné zastoupení. Po postupném zadání [word=".*kách"], [word=".*cích"] anásledné kontrole pomocí vybraných lemmat (spolužák, vlak, panelák, leták, kluk, voják, úředník atd.) bylo zjištěno chybné fungování dotyčných morfologických značek, neboť výskyty tvarů Lpl konkrétních vybraných lemmat se objevovaly vrámci frekvenční analýzy teprve až při jejich jednotlivém zadávání. Potvrdilo se, že alternující anealternující tvary Lpl vmluvené, resp.vOČ koexistují astále si významně konkurují. Zjištěný orientační poměr zakončení -kách versus -cích činil 45:32.15 Uzakončení 13 Ve spisovných útvarech avOČ je třeba na rozdíl od východomoravských nářečí počítat srozlišováním kmenotvorných přípon -aversus -e/ě- (školama, městama / růžema, strojema), jež vyplývá ze zakončení tvarotvorného základu. 14 Vývojová logika původně duálových tvarů Ipl spočívá především vodstranění nežádoucí homonymie, např.umaskulin typu hrad Ipl–Apl–Npl. Zavedením specifické formy pro Ipl je deklinační systém vjistém smyslu obohacen. OČ tvary adjektiv jsou naopak vurčitých tvarových konfrontacích ochuzující, neboť khomonymii přispívají. Opět se vynořuje známý Skaličkův výrok: „Homonymie pak neslouží jednoduchosti jazyka, nýbrž jej komplikuje.“ (Skalička vČermák akol. 2004–2006: 214). Ze srovnání čtyř českých nářečních skupin vyplývá, že moravská nářečí se např.nezříkají adjektivních shodných přívlastků salternacemi uživotných maskulin vNpl, ale všechna nářečí tvarově vyrovnávají Npl adjektiv středního, ženského amužského neživotného rodu. Uvedené vývojové principy je vhodné zvažovat komplexně, tj.vrámci celého českého jazykového areálu. 15 Do výsledného součtu tvarů se zakončením -ách byly zahrnuty pouze případy, které jsou zhlediska současné normy nespisovné. Tvary teplákách, schůdkách, které lze hodnotit jako spisovné, byly ponechány stranou. OPEN ACCESS 28 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2020 -chách a-ších byl zjištěn poměr 10:3. Vpřípadě zakončení -hách/-gách versus -zích byl poměr překvapivě obrácený ačinil 14:29. Pro zajímavost uveďme orientačně zjištěná nejfrekventovanější lemmata vtvarové rovině Lpl utří sledovaných substantivních podtypů: svátcích 9×, (svátkách 6×), ptákách/barákách obojí 7×, (ptácích/barácích 0×), prachách 3×, vrších 2×, (vrchách 1×), vztazích 8×, (vztahách 1×), rohách 4×, (rozích 3×). Jediný segment českého deklinačního systému, vněmž má OČ složitější strukturní obraz než SČ, je skloňování individuálně přivlastňovacích přídavných jmen. Zpřiložené tabulky č.5 je zřetelně patrno, že vmluvené, resp.vOČ paralelně koexistují dva až tři tvary. Dublety atriplety ovšem žádné gramatické těžkosti mluvčím nepůsobí, neboť výběr ze dvou či tří variant vkonkrétním pádovém tvaru není vázán vobecné mluvě žádnými strukturně podmíněnými pravidly. Vkorpusu Oral v1 lze bezpečně ověřit výskyt složených tvarů typu babiččinýho/Petrovýho16 anesklonných podob se zakončením -ino/-ovo, např.po zadání morfologických značek [word=".*ýho"] a[ word=".*ino"]. Koexistenci spisovných jmenných tvarů atvarů nespisovných můžeme předpokládat, vycházejíce zběžné každodenní zkušenosti azBěličova morfologického přehledu (1972: 172). SPISOVNÁ HOVOROVÁ ČEŠTINA Zhlediska češtiny pro cizince je vymezení SHČ nesporně užitečné.17 Existuje ucelený soubor morfologických prostředků, jež mají charakter variantních morfů, apři ling vodidaktické prezentaci jsou charakterizovány jako (formální) hovorové. Voblasti (substantivní) deklinace jde otvary Npl typu Angličani, turisti, husiti, Židi, hosti, lidi agenitivní tvary třech, čtyřech.18 Voblasti konjugace sem patří zejména 1.os. sg. a3.os. pl. sloves III. třídy (příp. iI. třídy typu psát/mazat),19 na pomezí konjugace adeklinace pak verbální jmenné tvary, jako např.příčestí činná typu poskytnul či záměna příčestí trpných adjektivem při tvoření pasivních konstrukcí. Otázka, do jaké míry je SHČ vrelativně homogenní podobě skutečně rodilými inerodilými mluvčími užívána, souvisí sníže rozvedeným tématem volby kódu amíšení kódů. 16 Hojný výskyt složených tvarů individuálně přivlastňovacích přídavných jmen je na základě provedeného výzkumu doložen také vmezijazyce cizinců sprvním jazykem ruštinou adosaženou úrovní znalosti češtiny B2 podle SERR (Kulich 2019: 169–170). 17 Definice pojmu SHČ, viz např.Krčmová–Chloupek 2017. 18 Vyrovnání G sL vparadigmatu číslovek tři ačtyři je způsobeno silným vlivem zájmenného skloňování, zejména tvaru těch. Dokonce ilingvista, který si je vědom příslušnosti daných číslovek khistorickým i-kmenům (příp. kons. kmenům), se neubrání silného interferenčního vlivu homonymního poměru L–G. To nepřímo poukazuje na skutečnost, že v(českém) jazykovém vědomí převažuje asociační vazba číslovek azájmen nad tradiční spojitostí číslovek se substantivy. Zhistorického vývoje slovanských jazyků jsou známy další příklady, kdy tvary zájmenného skloňování vstoupily do paradigmat substantiv či adjektiv, např.praslovanský Isg tojǫ ženojǫ či ruské tvary adjektiv того нового, тому новому, том новом, той новой. 19 Rozlišování spisovných hovorových variant studujou / píšou aspisovných neutrálních (formálních psaných) variant studují / píší je vrámci češtiny pro cizince zásadní, ato zdůvodu odvozování přídavných jmen slovesných činných typu studující / píšící. OPEN ACCESS KArEl KUlIch 29 IDEALIZACE AJAZYKOVÁ REALITA— VOLBA KÓDU A„PROBLÉM“ MÍŠENÍ KÓDŮ Znásledující pasáže J.Hoffmannové vyznívá skutečnost, že stojíme na prahu radikálního přehodnocení dosavadních představ oútvarech našeho národního jazyka aže podstata dotyčných řečových projevů má hlubší asložitější strukturu: „Vprocesu ‚rozhodování‘ mluvčích mezi alternativami vkomunikaci asi většinou nedochází kapriorní avědomé volbě určité variety; nelze tu mluvit o‚přepínání kódů‘, ale možná už ani ojejich míšení. Je otázka […], zda si ponechat představu ‚útvarů‘ jako ideálních abstrakcí, hypostazovaných homogenních subsystémů národního jazyka, azda stále mluvit o‚míšení‘, ‚přechodech‘; nebo zda se vsituaci, kdy tak často narážíme právě na interference, na komunikáty se smíšenými útvarovými charakteristikami, obejít bez ‚útvarového‘ pozadí azaměřit se na kontinuum komunikačních prostředků, zněhož se podle komunikačních potřeb vydělují soubory motivované funkčně, situačně itematicky— […] registry […].“ (in: Hoffmannová akol. 2016: 34).20 Při popisu „identity mluvčího/pisatele avolby kódu včeské jazykové situaci“ J.Hoffmannová (in: Čmejrková akol. 2011: 327) využívá termíny C.Myersové-Scottonové (1993) „alokační paradigma“ a„interaktivní paradigma“. Alokační paradigma je charakterizováno projevy mluvčích, kteří se při volbě jazykových prostředků chovají spíše pasivně, identifikují se surčitou sociální skupinou avýsledná podoba jejich řeči je ovlivňována autvářena více než jimi samými spíše prostředím, vněmž se pohybují. Termín interaktivní paradigma charakterizuje jazykové projevy mluvčích, unichž volba astylové odstínění jazykových prostředků dokládá budování autvrzování vlastní identity. Jde omluvčí, unichž jazykový management představuje vědomou volbu (srov.Nekvapil 2017). Mínění, že aktivní zájem ojazykový management přímo souvisí se vzděláním (příp. sociální inteligencí) mluvčího, lze ze současné perspektivy považovat za překonané klišé. Do oblasti alokačního paradigmatu totiž patří iprojevy mnohých vzdělaných lidí zrůzných oborů. Zcela nekontrolované míšení pádových tvarů spisovných aOČ se může objevit např.ivodborných přednáškách. Zatímco interaktivní paradigma se sociální inteligencí avzděláním mluvčího spíše souvisí, ualokačního paradigmatu existuje souvislost pouze nepřímá. Ve zmíněné monografii (Čmejrková akol. 2011) jsou podrobně analyzovány autentické mluvené rozhovory irozhovory mediální včetně tištěných publicistických rozhovorů avybraných textů uměleckých. Mezi analyzované zdroje patří mj.např.texty obsažené vkorpusu Dialog. Pokud na texty nahlížíme jako na potenciální didaktický materiál určený pro výuku cizinců, pak se jako didakticky neproblematické jeví všechny stylově homogenní texty. Ani míšení kódů voblasti uměleckých textů většinou nepředstavuje překážku, neboť jde omíšení záměrné nebo jiným způsobem odůvodnitelné. Jako jeden zmnoha příkladů může posloužit např.Ebenova píseň Mám dny: „[…]Mám dny, kdy jsem velmi bystrý, adny, kdy jsem velmi tupý, však mám-li bejt upřímnej, 20 Kpojmu registr viz též např.Čmejrková (2012). OPEN ACCESS 36 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2020 OČ VMN LN SMN spis. R OČ VMN LN SMN spis. R kuře kuřa/ (kuře) kuře/ kuřa kôře (котёнок) stavení stavení staveni staveni строение ete ata aťa ete (sg. viz Mа) í/(ího) í ňa i я eti ati aťu eti í/(ímu) í ňu/ (nimu) i/(ó) ю A=N A=N A=N A=N A=N A=N A=N A=N A=N V=N V=N V=N V=N V=N V=N V=N V=N V=N eti ati aťu eti í í ňu i/(ó) и etem atem atěm etem ím ím im im ем ata ata ata ata ата (Mа) í í ňa i я at at at at ат í í/(ích) i i Ø(ий) atům atom atum/ atam atum атам ím ím ňam/ ňum/ im im ям A=N A=N A=N A=N Мa: A=G A=N A=N A=N A=N Ni:A=N / Na:A=G atech atoch atach / (atoch) atech атах ích ích/ňách ňach ich ях atama atama / (aty/atý) atami / atama / (atoma) atama атами íma íma ňami / ňama / nimi ima ями mladý mladé mlade mlady молодое jarní jarní jarni jarni летнее ýho ého eho yho ого ího ího iho iho его ýmu ém/ (ému) emu ymo ому ímu ím/ (ímu) imu imo ему A=N A=N A=N A=N A=N A=N A=N A=N A=N A=N V=N V=N V=N V=N V=N V=N V=N V=N V=N V=N ým ém ym ym ом ím ím im im ем ým ým ym ym ым ím ím im im им ý é e y ые í í i i ие ejch ých ych éch ых ích ích ich ich их ejm ým ym ém ым ím ím im im им A=N A=N A=N A=N Ni:A=N / Na:A=G A=N A=N A=N A=N Ni:A=N / Na:A=G ejch ých ych éch ых ích ích ich ich их ejma ýma/ (ými) ymi/yma éma ыми íma íma/ (ími) imi/ima ima ими OPEN ACCESS KArEl KUlIch 37 Tabulka 3— Maskulina OČ VMN LN SMN spis. R OČ VMN LN SMN spis. R pán / syn pán / syn pan/ synek pán / sen студент hrad hrad/ les hrad hrad завод / город a a a a аu/a u/a a/u hradô / kostela а ovi/u /(oj) ovi (bohu) ovi /(u) ovi / (ô) уu u u ô у a a a a аA=N A=N A=N A=N A=N e/u e/u e/u pane/ senô V=N e/u e/u e/u e/ô V=N ovi/u /(oj) ovi (bohu) ovi /(u) ovi / (ô) еu/e/ě u/e/ě u/e/ě ô/e/ě е/(у) em em em em ом em em em em ом i/ové i/é /(ové) páni; Rusi; fotografi/é syné/i i/e /(ove) pani; Rusi; susedi/e (synci) iыy y y e заводы / города ů ů/(ůch) uv uов ů ů/(ůch) uv uов ům om um/(am) um ам ům om um/ (am) um ам yy / (A=G) A=G / y eA=G A=N A=N A=N A=N A=N ech /ích/ách och ach/(och) ech/ ách ах ech / ích/ ách och ach/ (och) ech ях ama ama /(ami /i/y) ami/ama/ (oma) ama ами ama ama / (ami /i/y) ami/ ama/ (oma) ama ями muž muž / (hosť) muž / (hosť) muž / (hosť) врач / гость stroj stroj / (kořeň) stroj / (kořeň) stroj / (kořeň) огонь / строй e a a a аe a a/u a/ô а i/ovi /(oj) ovi u/ovi ovi/ (ô) уi u/i u ô у e a a a аA=N A=N A=N A=N A=N i u u ô/Ø V=N i u u ô/Ø V=N i/ovi /(oj) ovi ovi/(u) ovi еii / (kořeňu) u ô е/(у) em em em em ом/ем em em em em ом/ем i/ové učitelé/(ové) i/é; učitelé/i i/(ove); učitele/i moži /učiteli и/ (учителя) e e e e и ů ů/(ůch) uv uей ů ů/(ůch) uv uей/ев ům om um/(am) um ам ům om um/ (am) um ам ee / (A=G) A=G / e eA=G A=N A=N A=N A=N A=N ích och ach/(och) ich ях ích och ach/ (och) ich/ (ách) ях ema/ěma ama /(ami /i/y) ami/ama/ (oma) ama ями ema ama / (ami /i/y) ami/ ama/ (oma) ama ями OPEN ACCESS 38 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2020 OČ VMN LN SMN spis. R OČ VMN LN SMN spis. R hokejista/ předseda a a a староста soudce súdca sudca / sudce sódce / (sódca) убийца y y y ô/(y) ыe e u/y/ (eho) aы ovi /(oj) ovi ovi ovi еi/ovi / (oj) ovi ovi ovi е u u u ô/(y) уe u u a у o o o o V=N V=N V=N V=N V=N V=N ovi /(oj) ovi ovi ovi еi/ovi / (oj) ovi ovi ovi е ou ú u/um ó/ (em) ой em ú/em em/u/ou em ей předsedové hokejisti předsedé; hokejisté/i ove/i; hokejisti iыi/(ové) é i/ove iы/и ů ů/(ůch) uv uØů ů/(ůch) uv uØ ům om um/(am) um ам ům om um/ (am) um ам yy / (A=G) A=G / y eA=G ee / (A=G) A=G / e eA=G ech och ach/(och) ách ах ích och ach/ (och) ách ах ama ama / (ami /y) ami/ama/ (oma) ama ами ema ama / (ami /i) ami/ ama/ (oma) ama ами OPEN ACCESS KArEl KUlIch 39 Tabulka 4— Složená adjektiva maskulina OČ VMN LN SMN spis. R OČ VMN LN SMN spis. R mladej mladý mlady mladé молодой jarní jarní jarni / ([š]y) jarni летний ýho ého eho yho ого ího ího iho/(ěho) /([š]yho) iho его ýmu ém/ (ému) emu ymo ому ímu ím/ (ímu) imu/ (ěmu) / ([š]ymu) imo ему Mi:A=N; Ma:A=G Mi:A=N; Ma:A=G Mi:A=N; Ma:A=G Mi:A=N; Ma:A=G Mi:A=N; Ma:A=G Mi:A=N; Ma:A=G Mi:A=N; Ma:A=G Mi:A=N; Ma:A=G Mi:A=N; Ma:A=G Mi:A=N; Ma:A=G V=N V=N V=N V=N V=N V=N V=N V=N V=N V=N ým ém ym ym ом ím ím im /([š] ym) im ем ým ým ym ym ым ím ím im /([š] ym) im им ýMi:staré; Ma:staří, vesničtí Mi:stare; Ma:staři, němečti Mi:stary; Ma:staři, vesničti ые í í i /([š]y) iие ejch ých ych éch ых ích ích ich /([š] ych) ich их ejm ým ym ém ым ím ím im /([š] ym) im им A=N Mi:é; Ma:é/ (A=G) Mi:e; Ma: A=G/e yMi:A=N / Ma:A=G A=N Mi:A=N; Ma:A=N /(A=G) Mi:A=N; Ma:A=G / A=N A=N Mi:A=N / Ma:A=G ejch ých ych éch ых ích ích ich /([š] ych) ich их ejma ýma/ (ými) ymi/yma éma ыми íma íma/ (ími) imi/ima/ ([š]ymi/ yma) ima ими OPEN ACCESS 40 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2020 Tabulka 5— Individuálně přivlastňovací adjektiva maskulina — singulár a plurál OČ VMN LN SMN spis. R OČ VMN LN SMN spis. R otcův otcův otcuv отцов Mi:otcovy Mi:otcovy отцовы otcovej otců/u otcu Кузнецов Ma:otcovi Ma:otcovi Ma:otcovi Ma:otcovi Кузнецовы (otců/ůj) otcůj (otcůj) Mia:otcový (Mi:otcové) Mi:otcove Mi:otcove otcovo (otcůch) (otcuch) Mia:otcovo (Novákovic) otcova (otcova) отцова otcovejch otcových otcovych otcovéch отцовых otcovýho otcového otcoveho otcovyho Кузнецова otcovo Кузнецовых otcovo otcovu (otcovu) otcovo отцову otcovejm otcovým otcovym otcovém отцовым otcovýmu otcovém otcovemu otcovymo Кузнецову otcovo Кузнецовым otcovo (otcovému) Mi:A=N Mi:A=N Mi:A=N Mi:A=N Mi:A=N otcovy otcovy otcovy Mi:A=N Ma:A=G Ma:A=G Ma:A=G Ma:A=G Ma:A=G otcový (otcové) otcove otcove Ma:A=G otcově (otcově) otcově otcovo /A=G /A=G otcovu отцовом отцовых otcovým otcovém otcovym otcovym Кузнецове otcovejch otcových otcovych otcovéch Кузнецовых otcovo otcovo otcovým otcovým otcovym otcovym отцовым otcovejma otcovýma otcovymi otcovéma отцовыми otcovo Кузнецовым otcovo (otcovými) otcovyma Кузнецовыми OPEN ACCESS KArEl KUlIch 41 Tabulka 5 — Pokračování— Individuálně přivlastňovací adjektiva feminina a neutra OČ VMN LN SMN spis. R OČ VMN LN SMN spis. R otcova otcova otcova otcova отцова otcovo otcovo otcovo otcovo отцово otcová Кузнецова otcový otcove ? otcovo otcovo (Novákovic) (Novákovic) otcovy (otcovy) отцовой otcova (otcova) отцова otcový otcovej otcove otcové Кузнецовой otcovýho otcového otcoveho otcovyho otcovo (otcové) otcovo otcově (otcově) отцовой otcovu (otcovu) otcovo отцову otcový otcovej otcove otcové Кузнецовой otcovýmu otcovém otcovemu otcovymo otcovo (otcové) otcovo (otcovému) otcovu otcovu otcovo отцову A=N A=N A=N A=N A=N otcovou otcovu Кузнецову otcovo otcově (otcově) otcově отцовом otcově (otcově) отцовой otcovu otcový otcovej otcove otcové Кузнецовой otcovým otcovém otcovym otcovym otcovo (otcové) otcovo otcovou otcovú otcovu otcovó отцовой otcovým otcovým otcovym otcovym отцовым otcovo (otcovum) Кузнецовой otcovo otcovy otcovy отцовы otcovy otcovy отцовы otcový otcove otcove Кузнецовы otcový otcove otcove otcovo otcovo otcovejch otcových otcovych otcovéch отцовых otcovejch otcových otcovych otcovéch отцовых otcovo Кузнецовых otcovo otcovejm otcovým otcovym otcovém отцовым otcovejm otcovým otcovym otcovém отцовым otcovo Кузнецовым otcovo otcovy otcovy Mi:A=N otcovy otcovy Mi:A=N otcový otcove otcove Ma:A=G otcový otcove otcove Ma:A=G otcovo otcovo otcovejch otcových otcovych otcovéch отцовых otcovejch otcových otcovych otcovéch отцовых otcovo Кузнецовых otcovo otcovejma otcovýma otcovymi otcovéma отцовыми otcovejma otcovýma otcovymi otcovéma отцовыми otcovo (otcovými) otcovyma Кузнецовыми otcovo (otcovými) otcovyma OPEN ACCESS