K osmdesátinám profesorky Zdeny Palkové
Abstract
285
Full text
issn 0008-7386 © filozofická fakulta, univerzita karlova vpraze ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 100, 2018, Č.2, S. 285–287 KOSMDESÁTINÁM PROFESORKY ZDENY PALKOVÉ Profesorku fonetiky Zdenu Palkovou (*1938 Olomouc) jistě není třeba zdlouhavě představovat. Všechny tituly (prof., PhDr., CSc.) získala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, se kterou je její život spjat přes více než šedesát let, počítáme-li iraná studijní léta 1956–1961 na oboru čeština-němčina. Od té doby je součástí týmu pracovníků ve Fonetickém ústavu (FÚ). Vr. 2015 jí byl udělen čestný titul emeritního profesora Univerzity Karlovy. Bohatou přednáškovou avýzkumnou činností si přirozeně vydobyla místo vrámci odborného publika, avšak svým neobvykle aktivním nasazením při aplikaci fonetiky na řečovou praxi pronikla do povědomí iširší české veřejnosti. Zdena Palková se kfonetice dostala vlastně shodou okolností, jak odhaluje vnedávném knižním rozhovoru.1 Bytostně literární teoretička, diplomovou práci chtěla psát orytmickém uspořádání Vančurovy prózy. Po odmítnutí tématu na katedře české literatury se jí však ujal fonetik Milan Romportl adetailnější poznání fonetické problematiky stím spojené vní prohloubilo zájem omluvenou řeč apodnítilo změnu odborného zaměření. Ke konci studia již působila jako pomocná vědecká síla uprofesora Bohuslava Hály. Když se pak vústavu uvolnilo asistentské místo, bohemistka Zdena Palková příliš neváhala astala se fonetičkou. Bohemistický základ se však zjejího zkoumání nikdy nevytratil. Více než půlstoletí strávené ve Fonetickém ústavu jubilantce poskytlo široké spektrum vzpomínek. Šedesátá léta byla obdobím uvolněnosti, které vyvrcholilo vr. 1967 pořádáním VI. mezinárodního kongresu fonetických věd. Tato prestižní apořadatelsky velmi náročná akce si ze strany pražského fonetického pracoviště vyžádala ohromné profesní iosobní nasazení. Byla to také příležitost navázat či upevnit kontakty se zahraničními badateli, kterých se do Prahy sjelo více než čtyři sta. Přestože možnosti vycestování následně spříchodem normalizace poklesly, zahraniční kontakty úplně nevyhasly. Zdena Palková navštěvovala zejména východní apozději západní Německo. Při rekonstrukci oboru apracoviště po sametové revoluci pak byla pomoc spřátelených pracovišť velmi vítaná. FÚ totiž během normalizačního dvacetiletí personálně imateriálně stagnoval. Nebylo možné nabírat nové zaměstnance, nebyla dostupná odborná literatura, opropadu finančního zázemí vporovnání smeziválečným obdobím rozkvětu ústavu ani nemluvě.2 Teprve pád železné opony přinesl novou naději. Když se na komisi pro vědu, jíž byla Zdena Palková členem, začalo hovořit orehabilitaci některých ústavů, Katedra lingvistiky afonetiky byla první, kdo ovytvoření ústavu projevil zájem. Obnovený, plně autonomní Fonetický ústav vznikl vroce 1993. Pracoviště je jedna věc, obor druhá. Ikdyby oto Zdena Palková po maturitě stála, fonetiku by vtomto smyslu stejně studovat nemohla. Obor fonetika existoval do 1 Chromý, J.— Lehečková, E. (eds., 2009): Rozhovory sčeskými lingvisty II. Praha: Akropolis, s.199–244. Rozhovor vedli Radek Skarnitzl aLuboš Veselý aobsahuje výběrový soupis prací Zdeny Palkové. 2 Blíže viz knižní rozhovor se Z.P. ačlánek Volín, J. (2014): Speech sound structure studies in Prague: Differences in approaches and conflicts between methods. La Linguistique, 50, s.83–100. Pavel Šturm OPEN ACCESSOPEN ACCESS
286 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 100, 2018, Č.2 r.1953, neboť následně byl zrušen vrámci reorganizace fakulty, kdy byly ponechány vlastně jen pedagogické obory konkrétních jazyků. Prvním soustavným kurzem nově nastoupivší asistentky ve Fonetickém ústavu tak byla fonetika češtiny pro cizince. Zdena Palková tento kurz vedla srůznými přestávkami až donedávna apro své studenty sepsala několik učebnic. Postupně od kolegů přebírala, popř. vybudovala další kurzy (základy fonologie, prozodie, jevištní řeč, zvuková stránka verše). Mladší generace studentů zřad bohemistů, fonetiků či lingvistů si profesorku Palkovou budou pamatovat rovněž vsouvislosti sknihou Fonetika afonologie češtiny (1994), která představovala první ucelený popis jak fonetické, tak fonologické stránky řeči. Profesorce Palkové jsme velmi vděčni za lví podíl na znovuobnovení fonetiky jako studijního oboru. Jak jsme již naznačili, v60. až 80. letech fungoval FÚ především jako servisní pracoviště pro jiné obory: zajišťoval výuku fonetiky pro bohemisty, anglisty, germanisty, cizince… To bylo dlouhodobě neudržitelné. Také zásluhou Zdeny Palkové se vpolistopadové éře podařilo prosadit zavedení nového pregraduálního oboru fonetika-lingvistika (od školního roku 1989/1990) aposléze— když již zastávala funkci ředitelky FÚ— oboru fonetika (od školního roku 2002/2003). Univerzita Karlova je tak nyní jedinou institucí vČR, která studium tohoto oboru nabízí, ato na úrovni bakalářské, magisterské idoktorské. Zdena Palková byla po dlouhou dobu rovněž garantkou doktorského studia fonetiky, členkou stálé pracovní skupiny Akreditační komise ČR „Filologie aliterární vědy“ ačlenkou Vědecké rady FF UK. Vneposlední řadě je třeba vyzdvihnout, že ve funkci proděkanky pro studium, již zastávala vletech 1991–1993, se Zdeně Palkové podařilo uřídit celý proces reorganizace studia na FF UK do moderního pojetí. Její vliv na podobu studia (ato nejen fonetiky) je de facto nedocenitelný. Nezůstávejme však pouze uakademické práce. V70. a80. letech například spolupracovala sČeskoslovenským rozhlasem, zejména se sportovní redakcí. Na pravidelných schůzkách, kterých bylo ideset do roka, probírala smoderátory slabá asilná místa jejich řečových projevů. Druhou takovou oblast představuje fonetická spolupráce spražskými divadly. Jméno Zdeny Palkové nalezneme na programech inscenací uváděných vNárodním divadle, kde působí od r. 1986 (předtím spolupracovala sDivadlem Na Zábradlí). Doposud se podílela na neuvěřitelných 195 inscenacích! Zdenu Palkovou si režiséři rádi zvou, neboť dokáže řečový projev herců výborně zanalyzovat asvé závěry efektivně předat. Oteorii ipraxi jevištní řeči také publikovala řadu textů, ve kterých se snaží upozorňovat na specifičnost mluvní situace na jevišti ana charakteristiku herecké mluvy. Je si mimo jiné vědoma skutečnosti, že řeč představuje jen jednu složku jevištního díla, které divák vnímá jako strukturovaný celek, zčehož plyne řada důsledků pro pojetí hereckého projevu. Kromě toho přednášela studentům divadelní vědy avede již zmíněné semináře jevištní řeči. Sproblematikou rozhlasu adivadla souvisí samozřejmě kultura řeči aotázka spisovného standardu, ke které se také pravidelně vyjadřuje. Pokud bychom měli najít nějaký jednotící prvek ve výzkumné činnosti jubilantky, nejpřesnější by bylo jmenovat téma vztahu mezi textem ajeho zvukovou realizací. Tímto začínala (vzpomeňme na diplomovou práci zkoumající rytmické prostředky Markéty Lazarové), autohoto tématu zůstala vrůzných podobách dodnes (vrátíme-li se kjevištní řeči, herectví je do velké míry otom, jak přesvědčivě zhmotnit scénář). OPEN ACCESS
PAVEL ŠTuRM 287 Ina první pohled nesouvisející oblast syntézy češtiny, které se profesorka Palková rovněž nevyhýbala, je vlastně ovztahu textu ařeči (text-to-speech synthesis). Při zkoumání jevů souvislé řeči se nejvíce věnuje jejím melodickým arytmickým aspektům. Závěrem vyslovme jedno přání. Zdena Palková na sebe vknižním rozhovoru mimo jiné prozradila, že již několik let pracuje na knížce ojevištní řeči. Pro fonetiku, divadelní vědu, herce iširší publikum by bylo velikým přínosem, kdyby se jí tuto práci, vníž by zužitkovala své bohaté apředevším unikátní zkušenosti, podařilo dokončit. Dovoluji si oportunisticky navrhnout možný název, který dosti okatě slibuje vydání knihy během následujících pěti premiér: „Řeč na jevišti aneb Co mě naučilo 200 inscenací vNárodním divadle“. Ikdyby ktomu nedošlo, přejeme s kolegy jubilantce pevné zdraví amnoho zdaru aradosti vpracovním iosobním životě. Důvodů kvděku máme požehnaně. Pavel Šturm | Fonetický ústav, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy | nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 ORCID ID: 0000-0001-5521-029X [email protected] OPEN ACCESS