Národní pochod pro život 2016 a jeho mediální obraz
Abstract
7
Full text
Národní pochod pro život 2016 ajeho mediální obraz1 Robert Adam ABSTRAKT: Národní pochod pro život (NPŽ) je každoroční manifestace Hnutí Pro život ČR prosazující vsituaci nečekaného těhotenství jiné postupy než umělý potrat. Příspěvek shrnuje bioetickou argumentaci proti umělým potratům (Černý akol. 2011) adalší argumenty užívané Hnutím Pro život acharakterizuje činnost tohoto hnutí včetně cílů NPŽ 2016. Poté obrací svou pozornost na ohlasy pochodu vpísemných internetových médiích, ato a) na zprávy zpravodajských serverů ab) na nesouhlasné články komentářového typu. Kriticky analyzuje argumentační postupy těchto komentářů aukazuje, že největší měrou užívají rozličných delegitimizačních strategií založených na nemeritorních kontextualizacích. KLÍČOVÁ SLOVA: umělý potrat; bioetika, mediální diskurz; argumentace, kontextualizace, delegitimizační strategie ABSTRACT: National Pro-Life March (NPŽ) is an annual manifestation of the Czech Republic Pro-Life Movement advocating in the situation of unexpected pregnancy solutions other than induced abortion. The paper summarizes bioethical arguments against induced abortion (Černý et al. 2011) and other arguments used by the Czech Republic Pro-Life Movement and characterizes its activities as well as the aims of NPŽ. Then it focuses on the NPŽ’s response in the written Internet media, namely a) news on news servers, and b) negative commentaries. It provides acritical analysis of the ways of argumentation in these commentaries and it shows that they use various delegitimization strategies based on incorrect contextualizations. KEY WORDS: induced abortion; bioethics; media discourse; argument; contextualization; delegitimization strategies ÚVOD Jednou znejdůležitějších otázek bioetiky je otázka morálního aprávního statusu vyvíjejícího se lidského embrya/plodu. Vsoučasném českém prostředí je zásadním odborným zdrojem vdebatě otéto otázce monografie Černý akol. zroku 2011 (krelevanci tohoto zdroje srov.Vácha 2012; Lehký 2012; Valc 2015), její zkrácená verze byla otištěna jako Lidské embryo vperspektivě bioetiky (Černý 2011, 2012). Tyto publikace obsahují mj.výklad, který zde označíme jako „komplexní bioetickou argumentaci“. Jeho jádro lze formulovat takto: 1 Tato studie vznikla za podpory projektu Univerzity Karlovy Progres č.4, Jazyk vproměnách času, místa, kultury. OPEN ACCESS
8 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2017 1) Embryologie ukazuje, že lidské embryo od okamžiku početí představuje lidské individuum („lidského živočicha“) odlišné (např.geneticky) od individuí rodičů. „[Embryo] vyvíjí se jako organismus, jehož vývojová trajektorie je naprogramována vjeho genech“ (Černý 2011: 16). „Embrya nepředstavují pouhé seskupení lidských buněk, nýbrž živé bytosti se všemi vlastnostmi, jež definují libovolný organismus jako odlišný od skupiny buněk: mohou růst, zrát, udržovat fyziologickou rovnováhu mezi různými orgánovými systémy, adaptovat se na měnící se podmínky aopravovat poškození“ (Černý 2011: 22). Vembryologii jsou tato tvrzení víceméně konsenzuální abývají přijímána jako vědecký fakt. 2) Filozofická antropologie dospívá kzávěru, že lidské individuum je lidskou osobou, atedy subjektem lidských práv imanentně, nikoli až od okamžiku nabytí (nebo naopak jen do okamžiku ztráty) nějakých vlastností anikoli vrůzné míře (protiargumenty současných filozofů autoři monografie odrážejí). 3) Přirozenoprávní etická teorie pokládá život za jedno ze základních lidských dober aneumožňuje jiná dobra stavět nad něj: právu na život není žádné jiné právo nadřazeno (izde autoři kriticky probírají odlišné etické koncepce aodhalují jejich slabiny). Monografie tak dochází kzávěru, že lidské embryo je od okamžiku početí lidskou osobou obdařenou inherentními, nezcizitelnými lidskými právy, mj.zásadním právem na život. Stímto stanoviskem dnes není vsouladu český právní řád ani sociální praxe. Legislativa umožňuje umělé potraty do 12. avpřípadě zdravotních důvodů do 24. týdne vývoje plodu akaždoročně je unás takových potratů provedeno více než 20 000 (Potraty /2013/). Lidé, kteří sdílejí názor, že lidskou osobou je vyvíjející se jedinec od okamžiku početí, chápou toto číslo jako počet legálně násilně usmrcených osob ausilují ojeho snížení. VČeské republice je sdružuje Hnutí Pro život ČR, z. s. (dále HPŽ). Vtiráži svých oběžníků představuje HPŽ svůj úkol takto: „Hnutí Pro život ČR usiluje oobnovu úcty klidskému životu od početí do přirozené smrti. Osvětovou ahumanitární činnost vyvíjí výhradně díky podpoře drobných dárců.“ Podrobnější výčet typů aktivit HPŽ najdeme na jeho webových stránkách: „Hnutí Pro život ČR poskytuje praktickou pomoc, vydává ašíří související informace, pořádá přednášky ainformační kampaně, podporuje systematické modlitební úsilí aspolupracuje na legislativních změnách.“ Poskytováním pomoci se tu míní provozování Linky pomoci— jde obezplatné e-mailové atelefonické poradenství neplánovaně těhotným ženám. Vsoučasnosti se HPŽ soustřeďuje na vedení informační kampaně Nesoudíme. Pomáháme, která různými formami, např.distribucí letáků vgynekologických ordinacích, videoklipy známých osobností apod., propaguje Linku pomoci. Mottem kampaně je: „Čekáte nečekaně dítě acítíte se nucená kumělému potratu? Pomůžeme vám, abyste nemusela jednat pod nátlakem.“ Jak napovídá zmínka omodlitebním úsilí, HPŽ je převážně křesťanskou organizací. Na jeho činnosti se podílejí představitelé především římskokatolické církve (kníž se vedoucí představitelé HPŽ hlásí), ale icírkví jiných. Římskokatolická církev je votázce pojetí lidské osoby scíli HPŽ vsouladu, podle jejího učení je každý člověk osobou už od početí (Machula 2016). Vzásadě však přesvědčení otom, že lidský život je hoden ochrany už od početí, nezávisí nijak nutně na náboženské víře aodpůrci umělých potratů unás ani vzahraničí nejsou pouze křesťané. OPEN ACCESS
RObERT ADAM 9 Další součástí aktivit HPŽ je pořádání manifestací ve veřejném prostoru, tzv.pochodů pro život. Vedle lokálních pochodů vrůzných městech České republiky pořádá HPŽ od roku 2001 každé jaro vPraze celorepublikový Národní pochod pro život. Mottem Národního pochodu pro život 2016 (dále NPŽ) bylo: „Aby každá žena věděla, že vtom nezůstane sama. Jsme kreativní apro život. Protože vždy najdeme řešení, aby každé dítě dostalo šanci prožít svůj život. Pomáháme ženám, aby dokázaly přijmout idítě, jehož početí je překvapilo. Probouzíme svědomí mužům, aby byli oporou ženám asvým dětem. Potrat není nikdy skutečným řešením.“ Krátce po konání NPŽ umístilo HPŽ na své webové stránky zprávu oprůběhu manifestace (http://hnutiprozivot.cz/?a=71&id=2531). Uvádí ji odstavec následujícího znění: „Vsobotu 2. dubna zaznělo vPraze poselství tisíců účastníků Národního pochodu pro život, aby se změnil postoj společnosti klidskému životu, aby společnost byla vnímavá kženám zaskočeným početím dítěte aaby povzbudila muže, otce těchto dětí kzodpovědnosti.“ HPŽ vtéto zprávě odhaduje počet účastníků akce na „až sedm tisíc lidí“ apolemizuje sČTK, která uvádí počet „přes 4000“. Na tomto místě můžeme shrnout argumentaci proti umělým potratům, kterou HPŽ používá: 1. argument— bioetický (týká se embrya/plodu): vduchu výše uvedené komplexní bioetické argumentace 2. argument— křesťanský (týká se embrya/plodu): „lidský život je posvátný, protože již od svého počátku je výrazem Božího stvořitelského díla“— od početí má každý člověk duši stvořenou Bohem (Donum vitae /1996/); „je nutno naprosto vyloučit jako dovolenou cestu pro regulaci porodnosti přímé přerušení plodivého procesu již započatého azvláště potrat“ (Humanae vitae /1980/) 3. argument— mikrosociální (týká se těhotné ženy ajejího nejbližšího okolí): vsituaci nečekaného anevítaného těhotenství, vníž se těhotné ženě nebo lidem vjejím okolí jeví umělý potrat jako vhodné řešení, existují iřešení jiná 4. argument— demografický (týká se společnosti): je potřeba, aby se rodilo více dětí Demografický argument použil ve vyjádření citovaném před konáním NPŽ včasopise Týden (http://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/narodni-pochod-pro-zivot-zaplni- -prahu-podpori-nastavajici-matky_376836.html) předseda HPŽ R.Ucháč, podle něhož „[ú]roveň plodnosti je pouze 1,53 dítěte na jednu ženu, aročně se tak rodí o41 tisíc dětí méně, než by bylo třeba, aby český národ nevymíral. Proto by stát měl projevovat větší zájem opodporu těhotných žen arodin“. Je otázkou, zda R.Ucháč míní „českým národem“ národ politický, nebo etnický; protože se však vposlední citované větě píše prostě ostátě aonespecifikovaných těhotných ženách (tedy patrně všech vČR) aprotože ztištěných materiálů HPŽ je nade vši pochybnost zřejmé, že za špatné považuje umělé potraty po celém světě (sympatizuje se zahraničními organizacemi podobného zaměření, otiskuje zprávy ojiných zemích EU, oUSA, Keni, Bělorusku...), domníváme se, že etnicita zde roli nehraje. Pod zprávu okonání NPŽ umístilo HPŽ hypertextové odkazy na řadu mediálních výstupů, které se NPŽ týkaly, ato jak televizních arozhlasových, tak písemných; něOPEN ACCESS
10 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2017 které ztěchto výstupů sakcí sympatizují, jiné jsou kní kritické, některé vzásadě neutrální. Předmětem naší analýzy budou písemné mediální texty umístěné na internetových serverech (diskusních vláken pod nimi si přitom všímat nebudeme), ato jednak texty zpravodajské, jednak texty nesouhlasné. Půjde tedy oanalýzu výseče mediálního diskursu týkajícího se jedné diskursní události, ato oanalýzu kritickou. Jsme si vědomi toho, že součástí mediálního diskursu odané události jsou ipříznivé komentáře, zpravidla na křesťansky orientovaných serverech; pozitivních ohlasů si zde nevšímáme, neboť pouze replikují argumenty HPŽ, anejsou tedy pro analýzu zajímavé. Autor analýzy se nehlásí kanalytickému přístupu známému jako CDA, protože některá jeho základní východiska nesdílí; domnívá se však, že uplatnění perspektivy CDA na texty odmítající komplexní bioetickou argumentaci proti umělým potratům by bylo možné (na lidské osoby, které jsou umělým potratem usmrcovány, lze nahlížet jako na diskriminovanou menšinu, jíž jsou upírána základní lidská práva ajež je odkázána na solidaritu ze strany členů většiny) ainspiraci CDA či užívání některých nástrojů tohoto přístupu se ani vtomto textu nebrání. ZPRÁVY Ztextů zveřejněných po skončení NPŽ je nejvlivnější agenturní zpráva ČTK (dostupná na adrese http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/1333506), kterou (sdrobnými úpravami) převzala řada zpravodajských serverů různého zaměření. Zpráva obsahuje řadu jazykových chyb apřeklepů, ale lze konstatovat, že se snaží oobjektivní informování. Dává slovo zástupkyni pořádajícího hnutí asoučasně se zmiňuje ioodpůrcích akce. Vzávěru zprávy je citován úsek zprojevu biskupa F.Radkovského na NPŽ: „Národ iEvropa vymírají ajiné národy je mohou nahradit. Dalo by se říct, že pácháme národní sebevraždu.“ Výběrem tohoto citátu ČTK medializuje specifickou verzi demografické argumentace; HPŽ samo svou činnost do kontextu spříchodem uprchlíků amigrantů do Evropy („jiné národy je mohou nahradit“) neklade. (Kontext chápeme vsouladu svan Dijkem /2009: 5/ jako to, co sami účastníci definují jako relevantní vsociální situaci komunikace.) Vlastní zprávu oakci vydal jen server Echo24.cz. Zpráva (dostupná na adrese http:// echo24.cz/a/wwzbd/antikoncepce-potraty-buh-to-chce-jinak-hlasali-odpurci-potratu) dává účastníkům NPŽ poměrně velký prostor kvyjádření. Explicitně se vní konstatuje, že motivace účastníků „se vesměs nelišily“; citována je výhradně bioetická amikrosociální argumentace, žádný zúčastníků, jejichž hlas ve zprávě zaznívá, neuvádí ani náboženský, ani demografický argument. Za aktéry, jichž se umělé potraty týkají, účastníci vsouladu smottem NPŽ označují nenarozené děti (ty především), těhotné ženy ijejich partnery. Pokud jde oaktivity, které mohou přinést snížení počtu umělých potratů, zpráva se zmiňuje oprojektu Nesoudíme. Pomáháme, jedna zúčastnic volá po osvětě ve školách. Patrně vzájmu vyváženosti Echo24.cz přebírá zagenturní zprávy informaci oodpůrcích NPŽ avedle toho samo přichází se zmínkou o„radikálnějších postojích“, zastoupených ovšem pouze výrokem jednoho zúčastníků, zněhož lze inferovat jen tolik, že žena, která podstoupí potrat, není „hodná holka“. Pozoruhodný je titulek článku (Antikoncepce? Potraty? Bůh to chce jinak, hlásali OPEN ACCESS
RObERT ADAM 11 odpůrci potratů), resp.jeho vztah ktextu. Na rozdíl od citovaných hlasů účastníků poukazuje titulek knáboženskému aspektu NPŽ aknáboženské argumentaci abez opory vcitovaných hlasech naznačuje, že vedle umělých potratů byl NPŽ zaměřen také proti antikoncepci. Vzhledem ktomu, že většina obyvatel ČR se knáboženské víře nehlásí aužívání antikoncepčních prostředků chápe jako bezproblémové, lze vyslovit domněnku, že autor titulku (vmédiích je poměrně běžné, že autorem titulku je editor, nikoli autor článku) se snaží NPŽ delegitimizovat. Ksugestivitě titulku přispívá iskutečnost, že je stylizován jako (neznačená) přímá citace účastníků NPŽ. Podle S.Schneiderové „[f]orma citátu je […] vůči příjemci signál autoritativní“ a„[n]eautentičnost formulace citátu ajeho inkluzivní interpretativnost skutečnosti, jeho kontextualizace, stojí proti deklarované objektivitě informace vžurnalistickém textu“ (Schneiderová 2015: 138). Některé přední mainstreamové zpravodajské servery, jmenovitě idnes.cz alidovky.cz, oNPŽ neinformovaly vůbec (anešlo oletošní výjimku). Ojiné každoročně konané pražské manifestaci, která je počtem účastníků sNPŽ srovnatelná, totiž oMillion Marihuana Marchi 2016, přitom obě média (tak jako každý rok) informovala, idnes.cz dokonce velmi podrobnou zprávou, jež nesla vtitulku slogan zjednoho ztransparentů. KOMENTÁŘE Vedle zpravodajských textů se množina mediálních ohlasů NPŽ skládá iztextů komentářového typu. Vmateriálu, který HPŽ umístilo na své webové stránky, převládají odkazy na komentáře kritické. Některé znich pocházejí zmédií určených širšímu publiku, jiné znázorových médií zaměřených na specifickou množinu adresátů. Nemajíce zde prostor pojednat otěchto kritických komentářích podrobně, natožpak přetisknout je vpříloze, představíme je jen velmi stručně apoté shrneme jejich argumentační postupy jako celek. Krátký anonymní text na webu Anarchistické federace (https://www.afed.cz/ text/6405/proti-vlne-nabozenskych-fanatiku) nese žánrově atematicky zařazující podtitul „Zpráva oprotiakci kNárodnímu pochodu pro život“, ač má text spíš charakter komentáře než zprávy aprotiakci je věnována jen třetina textu. Podle tohoto textu „se vPraze sešlo […] pár stovek […], aby […] zopakovali svůj požadavek na zákaz umělého přerušení těhotenství“. Vtéto větě je údaj opočtu účastníků NPŽ silně (řádově) podhodnocen aúčel akce silně dezinterpretován, resp.je uveden účel jiný, než jaký si akce kladla. Účastníci NPŽ jsou vtextu Anarchistické federace označováni jako „náboženští fanatici“ (vtitulku zprávy), „tmáři“, „bigotní křesťané, ultrakonzervativci anacionalisté“. NPŽ je vtextu kladen do kontextu shomofobií, sexuální orientací, genderovou identitou aplánovaným rodičovstvím, kdežto tematice umělých potratů jsou věnovány jen dvě krátké věty. Komentář J.Feryny na serveru A2larm (http://a2larm.cz/2016/04/rodinne-odpoledne-plne-diskriminace/) dokonce NPŽ sproblematikou umělých potratů nespojuje vůbec. Vúvodu článku autor naznačuje, že společensky pozitivními cíli (pomocí matkám vkrizových situacích) se HPŽ pouze „prezentuje“. Vdalších odstavcích se OPEN ACCESS
12 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2017 ukazuje, že negativně autor hodnotí zejména skutečnosti, které scílem NPŽ souvisejí jen vzdáleně, totiž názory HPŽ na homosexualitu, rodinu afeminismus. J.Feryna NPŽ připisuje „silně nacionalistický charakter“. Argumentem pro toto hodnocení je mu zaprvé přítomnost vlajek ČR, jako kdyby šlo onacionalistické, anikoli státní symboly, dále zmínka o„vymírání národa“ vprojevu biskupa Radkovského akonečně skutečnost, že se NPŽ zúčastnili asvou podporu mu vyslovili izástupci organizace Akce D.O.S.T., která se knárodovectví hlásí. Vzávěru článku J.Feryna účastníky nebo organizátory označuje za pravicové extremisty ahomofoby („Oco se tedy […] jednalo? […] Opravicové extremisty ahomofoby.“) anaznačuje, že účastníky bylo manipulováno, neboť neprohlédli skutečný smysl akce („Nezodpovězenou otázkou však stále zůstává, kolik přítomných žen či mužů /odětech nemluvě/ vědělo, co vlastně vsobotu podpořilo.“). Právě citovaná poslední věta článku naznačuje, že autor včlánku oNPŽ mlčí oumělých potratech záměrně, neboť chce přesvědčit své čtenáře otom, že „skutečné“ cíle pochodu byly jiné. Zda jde omanipulaci, nebo autor své konspirační teorii věří, však ztextu poznat není. Také P.Tomek na webu organizace Ateisté ČR (http://www.osacr.cz/2016/04/04/ navrat-do-casu-plodnosti-aneb-mytus-o-vymirajici-evrope-a-protipotratovy-extremismus/) spojuje vtitulku svého komentáře NPŽ sextremismem. Podobně jako anonymní anarchista hned vúvodu uvádí nepravdivé informace ocíli pochodu, podobné je ipoužití toposu (otoposech obecně srov.Reisigl–Wodaková 2015: 165) „rozhodování ovlastním těle“: „[…] prošel […] Prahou opět průvod náboženských extremistů požadujících, aby bylo ženám odňato právo svobodně rozhodovat osvém vlastním těle.“ Za „zlatý hřeb celé akce“ P.Tomek označuje výše citovaný výrok biskupa Radkovského ovymírání. Nespojuje jej však snacionalismem axenofobií jako J.Feryna, nýbrž popírá (spoužitím citací zodborné literatury), že by se ČR aEvropa nacházely vkritické demografické situaci. Za pozornost stojí iskutečnost, že se P.Tomek (jako jediný zautorů analyzovaných textů) výslovně zmiňuje osvém bioetickém přesvědčení otom, odkdy je vyvíjející se lidský jedinec osobou. (Nečiní tak přímo vtextu, ale včlánku, na který vtextu hypertextově odkazuje.) Jeho argumentaci lze označit jako funkcionalistickou: člověk je „skutečným člověkem“ tehdy, když je schopen myšlení, aještě ani „mozek novorozence opravdu myslet prostě nemůže“. (Argumenty proti funkcionalismu přinášejí Černý akol. 2011.) Levicový internetový server Deník Referendum otiskl otevřený dopis devíti křesťanských žen (http://denikreferendum.cz/clanek/22694-otevreny-dopis-pochodu- -pro-zivot-krestanska-je-solidarita-nikoli-netolerance). Jeho pisatelky kritizují HPŽ za to, že se nedistancovalo od podpory, kterou pochodu vyslovila Akce D.O.S.T. Tento spolek je totiž podle nich nacionalistický, protiislámský aprotiuprchlický apisatelky pojímají takové postoje jako neslučitelné sochranou nenarozeného života. Odmítají, aby byla „při obhajobě hodnoty lidského života […] akcentována otázka národní identity“, což činí nejen Akce D.O.S.T. ve svém prohlášení věnovaném NPŽ, nýbrž ibiskup Radkovský. Mylná je však domněnka autorek, že otomtéž „vypovídá inázev samotné akce“: „národní“ vnázvu NPŽ odkazuje knelokálnímu, celostátnímu charakteru pochodu (podobně jako např.vnázvu Národní referenční laboratoř pro chřipku anechřipková respirační virová onemocnění). Na otázku pisatelek otevřeného dopisu „Neměla by se ochrana lidského života týkat každého bez ohledu na jeho vyznání či státní příslušOPEN ACCESS
RObERT ADAM 13 nost?“ by podle naší zkušenosti stexty vydávanými HPŽ toto hnutí jednoznačně odpovědělo stejně jako tazatelky. Vedle právě popsaného stěžejního problému kritizují signatářky dopisu také to, že „[n]atransparentech avrámci proslovů se objevila také rétorika, která přispívá ke stigmatizaci rodin stejnopohlavních párů, nesezdaných soužití asvobodných matek“, že „představitelé české římskokatolické církve vystoupili jako morální autority, které diktují ženám, jak akdy mají mít děti,“ aže „slova ačiny spíše vypovídají ostrnulém lpění [HPŽ] na konvencích“. Dopis však bohužel nepřináší žádné doklady ani příklady těchto vágních tvrzení. Dalším textem reagujícím na stránkách Deníku Referendum na NPŽ je komentář L.Senfta „Katolíci potratili solidaritu“ (http://denikreferendum.cz/clanek/22681-katolici-potratili-solidaritu). Stanovisko, že lidské embryo/plod je lidskou osobou od početí, Senft označuje jako „brutální ontologismus“. Autor tvrdí, že hlavní příčinou potratů je chudoba, adokládá to statistickými údaji, podle nichž podstupují umělý potrat nejčastěji ženy nezaměstnané. Toto nepochybně relevantní tvrzení však nepředkládá jako radu HPŽ, na co se má ve své snaze pomoci nečekaně těhotným ženám ajejich dětem zaměřit, nýbrž jako východisko pro kritiku katolické církve, jejíž „arcibiskup se vozí ve Škodě Superb“. Jako pointu předkládá L.Senft následující tvrzení: „Katolíci musí sklopit zrak ksoučasným sociálním nespravedlnostem, rozpoznat příčiny azatnout je. […] Láska kbližnímu se totiž projevuje krutostí proti sociální křivdě.“ Zvyjádření HPŽ je přitom zřejmé, že hnutí potraty vnímá právě jako nespravedlnost akřivdu. Způsobem, jímž se snaží tuto nespravedlnost akřivdu odstraňovat, ovšem není „kruté zatnutí“, nýbrž osvěta ahumanitární pomoc. Motivem pro komentář I.Buršové na webu Českého rozhlasu (http://www.rozhlas.cz/radiowave/prolomitvlny/_zprava/prolomit-vlny-k-diskusi-o-potratu-proc- -jsem-pro-pravo-zeny-rozhodovat-o-svem-tele--1607723) nebyl jen NPŽ, nýbrž ilegislativní dění vPolsku akomentář je založen na reflexi autorčiných zkušeností zneveřejných debat oumělých potratech. Vzávěru autorka uvádí: „Jenže celá debata je jen onezodpovědné ženě. Omuži, který sní měl sex, ale už se mu nechtělo nést jeho následky, nikdy nepadne ani slovo. Možná tím směrem by mohli odpůrci potratů napnout své síly, místo snahy vnucovat ženě, co smí dělat se svým tělem.“ I.Buršová tak odpůrcům potratů vytýká „vnucování“, jehož se nedopouštějí, adoporučuje jim zaměřovat se na otce, na což sami kladou důraz (srov.výše motto NPŽ). Podíváme-li se na uvedené nesouhlasné komentáře globálně, zjistíme, že jejich autoři se ve značné míře shodují vargumentačních, rétorických akontextualizačních postupech. Jen někteří zodpůrců NPŽ jsou současně deklarovanými zastánci umělých potratů; ti odmítají komplexní bioetickou argumentaci takřka výhradně pomocí toposu „práva žen na rozhodování ovlastním těle“. Tím implicitně prohlašují vyvíjející se embryo/plod za část těla matky, atedy odmítají první bod komplexní bioetické argumentace, což je paradoxně ten, který je ve vědě nejvíce konsenzuální. Vjediném případě jsme se ve sledovaném materiálu setkali stím, že autor textu formuloval svou laickou bioetickou teorii včetně argumentace. Neplatně je jako protiargumentu užito poukazu na absenci vědeckého konsenzu ve stěžejní bioetické otázce: je-li totiž sporné, zda umělý potrat je, či není zabitím nevinné lidské osoby, neměl by být ve společnosti uznávající základní lidská práva přípustný. Umělé potraty označují jejich zastánci jako „umělé přerušení těhotenství“: tím a) zásah do tělesné integrity lidských OPEN ACCESS
14 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2017 osob (embrya/plodu atěhotné ženy/matky) prezentují jako pouhý zásah do procesu, b) zastírají nevratnost zákroku: sloveso přerušit, od něhož je odvozen výraz přerušení, má podle SSČ (Filipec 2000: 328) základní význam „dočasně zastavit (vněj.činnosti ap.)“— význam „ukončit“ slovník chápe až jako třetí, poslední (přičemž oba slovníkové příklady užití tohoto třetího významu, přerušit mlčení apřerušit styky, možnost opětovného obnovení dané činnosti nebo stavu— na rozdíl od opětovného obnovení těhotenství— připouštějí). Srov.ktomu výklad J.Horálka (2002). Náboženský argument bývá ignorován jako irelevantní; pokud se kněmu někdo kriticky vyjadřuje, nepopírá jeho platnost, nýbrž samo náboženské východisko argumentace. Mikrosociální argument není výslovně odmítán, ale je prohlašován za neupřímně míněný. Demografický argument, užívaný HPŽ jen jako doplňkový, byl napadán zrůzných pozic. Častější než zpochybňování protipotratové argumentace je na straně odpůrců NPŽ opomíjení deklarovaných akcentů/priorit NPŽ/HPŽ voblasti umělých potratů. Odpůrcům se zřejmě snáz vymezuje proti požadavku na zákaz umělých potratů než proti telefonickému poradenství asnahám ovlivňovat veřejné mínění, atak NPŽ podsouvají legislativní cíle aobviňují ho ze snahy omezovat svobody adomnělá lidská práva (právo ženy na potrat embrya/plodu ovšem žádným mezinárodně uznávaným lidským právem není). Jen vjediném případě jsme narazili na to, že autor nesouhlasného komentáře upozornil na zanedbávaný aspekt problematiky umělých potratů— na chudobu žen, které potrat podstupují. Mnohem častější než meritorní argumentace (tím míníme argumentaci— třeba iklamnou— týkající se umělých potratů) jsou však včláncích zaměřených proti NPŽ rozmanité více či méně nekorektní kontextualizace NPŽ scílem jeho delegitimizace. Prostředky delegitimizace jsou: 1) soustředění pozornosti na okrajové aspekty osvětové činnosti HPŽ, ato na takové, které HPŽ vsouvislosti sNPŽ nepoužívá. Sem patří poukazy na „odmítání antikoncepce“, „homofobii“ a„odmítání sexuální výchovy ve školách“; 2) odkazy na negativní jevy domněle související sprotipotratovými postoji (tyto jevy nejsou přisuzovány přímo NPŽ ani HPŽ), jako jsou „stigmatizace nesezdaných soužití asvobodných matek“, „kopance do břicha“ či „křesťanský terorismus“; 3) naznačování, že křesťané mají řešit jiné problémy— být solidární sjinými diskriminovanými: levicoví autoři požadují namísto otevírání problematiky umělých potratů „solidaritu sžijícími lidmi“, jmenovitě suprchlíky, aobviňují NPŽ, že „odmítá shlédnout na své bližní arázně řešit jejich bolest“. Tato tvrzení jsou založena na nepochopení nebo ignorování bioetického východiska HPŽ: HPŽ totiž vnímá vyvíjející se embrya/plody jako žijící lidi ajako ohrožené bližní aje vedeno právě solidaritou snimi; 4) odpor vůči křesťanství a/nebo katolické církvi (srov.pojmenování „náboženští fanatikové“, „bigotní křesťané“, „náboženští extremisté“) aodpor vůči konzervativním postojům (odmítání umělých potratů je hodnoceno jako konzervativní ajako pouhé „lpění na konvencích“); 5) poukazy na domnělý nacionalismus axenofobii: spojování NPŽ stěmito negativními jevy je umožňováno jednak nepochopením názvu akce, jednak skutečností, že podporu NPŽ vyslovila národovecká aprotiimigrační Akce D.O.S.T. aHPŽ tuto OPEN ACCESS
RObERT ADAM 15 podporu neodmítlo, jednak přítomností státních vlajek ČR na NPŽ (srov.mimořádně nekorektní kontextualizaci, násilně spojující NPŽ santisemitskými aantiislamistickými politickými stranami: „akce měla […] silně nacionalistický charakter. Během průvodu bylo možno napočítat řádově více vlajek, než kolik jich na demonstracích mívá třeba Národní demokracie či Blok proti islámu.“). Vedle delegitimizací (někdy jen zdánlivě) tematicky souvisejících sčinností HPŽ autoři hojně využívají idelegitimizační strategie nespecifické, jako je řádové podhodnocování počtu účastníků akce, prosté prohlašování problematiky za nepodstatnou („[účast vicepremiéra akci dává] mnohem větší relevanci, než by si vzhledem kreálnému společenskému dopadu zasloužila“), nekonkrétní obviňování zargumentační nekonzistentnosti („velice si protiřečí“) nebo naznačování, že účastníci NPŽ jsou loutkami vcizích rukou („kolik přítomných vědělo, co vlastně vsobotu podpořilo“). ZÁVĚR Národní pochod pro život 2016 (NPŽ), organizovaný Hnutím Pro život ČR, z. s., vycházel zbioetické amikrosociální argumentace proti umělým potratům akladl si za cíl osvětu veřejnosti. Většina sledovaných internetových písemných médií převzala, popř. kosmeticky upravila stručnou akobjektivnosti směřující zprávu ČTK oNPŽ. Internetové servery idnes.cz alidovky.cz oNPŽ stejně jako vminulých letech neinformovaly vůbec, ač osrovnatelných akcích jiného zaměření informují. Nesouhlasné články komentářového typu týkající se NPŽ jsou založeny vnaprosté většině na delegitimizačních strategiích anemeritorních kontextualizacích, popř. na nepravdivém referování ocílech akce, nikoli na argumentaci kvěci. Námitky týkající se umělých potratů jsou velmi řídké: až na ojedinělé výjimky mají charakter jednoduchého, ničím nepodloženého tvrzení aparadoxně napadají vědecky nejprůkaznější složku protipotratové bioetické argumentace. BIBLIOGRAFIE: (1980): Humanae vitae. Encyklika Pavla VI. osprávném řádu sdělování lidského života z25. července roku 1968. Stojanov. [online] [cit.2017-10-01]. Dostupné zWWW: <http:// www.kebrle.cz/katdocs/HumanaeVitae.htm>. (1996): Donum vitae. Instrukce Kongregace pro nauku víry z22. 2. 1987 „Orespektování rodícího se lidského života aodůstojnosti plození“. Šlapanice: Sdružení pro ochranu života nenarozených. [online] [cit.2017-10-01]. Dostupné zWWW: <http://web.katolik.cz/ feeling/library/donum%20vitae.pdf>. (2013): Potraty 2013. Praha: Ústav zdravotnických informací astatistiky ČR, s. d. [online] [cit.2017-10-01]. Dostupné zWWW: <http://www.uzis.cz/system/files/ potraty2013.pdf>. Černý, D. (2011): Lidské embryo vperspektivě bioetiky. Část první, Časopis zdravotnického práva abioetiky 1. 3, s.1–32. Černý, D. (2012): Lidské embryo vperspektivě bioetiky. Část druhá, Časopis zdravotnického práva abioetiky 2. 1, s.1–25. Černý, D. akol. (2011): Lidské embryo vperspektivě bioetiky. Praha: Wolters Kluwer ČR— CEVRO Institut. Filipec, J. (2000): Slovník spisovné češtiny pro školu aveřejnost. Praha: Academia. OPEN ACCESS