Michal ZOUREK, Sto let česko-uruguayských vztahů, Červený Kostelec 2021
Abstract
162
Full text
162 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2022 Kniha oděkanu Václavu Boštíkovi je možná skutečně jen jedním zmožných „obrazů minulosti katolických křesťanů včeských zemích“. Jde však ozpodobnění výmluvné, jež zvýchodočeské periferie zajímavě nasvěcuje českou katolickou krajinu doby nesvobody ijejí moderní historiografii. Oto sympatičtější mi kniha Michala Sklenáře je. Jan Randák Michal ZOUREK, Sto let česko-uruguayských vztahů, Červený Kostelec, Pavel Mervart, 2021, 216 s., ISBN 978-80-7465-482-4 Monografie Sto let česko-uruguayských vztahů vznikla upříležitosti 100. výročí navázání diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi. Autor Michal Zourek je historik aiberoamerikanista, zabývá se zejména moderními dějinami Latinské Ameriky. Absolvoval dlouhodobé studijní abadatelské pobyty vArgentině, Uruguayi aChile. Publikoval rovněž na témata, jako jsou vztahy Československa aLatinské Ameriky po druhé světové válce či pohled na Československo očima latinskoamerických intelektuálů. Momentálně působí na Mendelově univerzitě vBrně. Kniha analyzuje vývoj, kterým prošly česko-uruguayské vztahy mezi lety 1921 a2021. Obě země byly vminulosti oceňovány pro své demokratické hodnoty, zároveň však mají ipohnuté zkušenosti sautoritářskými režimy. Za zmínku stojí mimořádná solidarita, kterou Československu projevila vláda Uruguaye vdobě nacistické okupace. Díky této solidaritě nebyly diplomatické styky mezi oběma zeměmi nikdy přerušeny, což činí jejich vzájemné vztahy ve srovnání sjinými latinskoamerickými státy zcela výjimečnými. Autor se dále zaměřuje na bilaterální vztahy během studené války, kdy země stanuly na opačných stranách „železné opony“. Uruguay spadala do sféry vlivu USA, Československo náleželo do zájmové sféry SSSR. Uruguay zaujímala ke komunistickým zemím kritický přístup, spolupráce se tak omezovala především na ekonomické styky. Od poloviny padesátých let se Československo začalo prosazovat rovněž vkulturní oblasti. Vněkterých případech dobré jméno československé kultury napomohlo během prosazování politických aekonomických zájmů. Několik kapitol monografie se věnuje období po pádu komunistického režimu avzniku samostatné České republiky. Proměna zahraničně-politické orientace přinesla určitý pokles zájmu oLatinskou Ameriku, což vyústilo ve zrušení velvyslanectví vMontevideu. Uruguayská ambasáda reagovala recipročně. Od poloviny první dekády nového milénia dochází vdůsledku růstu české auruguayské ekonomiky kopětovnému zintenzivnění obchodních kontaktů. Autor upozorňuje rovněž na to, že navzdory velké geografické vzdálenosti jsou si Uruguay aČeská republika podobné vněkolika ohledech. Především se jedná odůsledek specifického formování uruguayské společnosti, která je převážně evropského původu. Budoucnost česko-uruguayské relace spatřuje Michal Zourek především vmultilateralismu. Na začátku knihy nalezneme úvodní slovo českého auruguayského ministra zahraničí. Autor se dále vněkolika kapitolách věnuje politické aekonomické spoluOPEN ACCESS
Jan ZdIcHYnEc 163 práci, již názorně demonstrují rovněž tabulky československo-uruguayské obchodní výměny. Vposlední kapitole se M.Zourek věnuje spolupráci kulturní. Publikace je logicky řazená avelmi přehledná. Na konci knihy se nalézá shrnutí významných mezníků česko-uruguayských vztahů, přehled českých auruguayských velvyslanců ifotografie spojené sbilaterálními vztahy, například slavnostní uvítání českého prezidenta Václava Havla vMontevideu uruguayským prezidentem Juliem Maríou Sanguinettim. Problematika vzájemných vztahů Československa aUruguaye již byla analyzována vněkolika titulech, například vknize Las relaciones entre Checoslovaquia yAmérica Latina 1945–1989 od J.Opatrného, M.Zourka, L.Majlátové aM.Pelanta.15 Podrobněji se vztahům věnuje M.Zourek ve svém díle Checoslovaquia yel Cono Sur 1945–1989.16 Publikace se ale zaměřovala pouze na období studené války aUruguay se vní objevuje spíše okrajově. Monografie Sto let česko-uruguayských vztahů je prvním pokusem okomplexní shrnutí politických, ekonomických akulturních pout mezi oběma zeměmi. Rovněž analyzuje doposud neprozkoumané období od konce roku 1989 až do roku 2021. Kniha sice není příliš rozsáhlá, přesto se autorovi podařilo velmi dobře shrnout velké časové rozmezí česko-uruguayských vztahů. Dílo je určeno nejen pro odbornou veřejnost, ale ipro laiky. Jelikož M.Zourek vše vysvětluje srozumitelným způsobem, není třeba hlubších předchozích znalostí oproblematice. Kladně lze ohodnotit rovněž velké množství užitých zdrojů. Jedná se především omnoho primárních pramenů, jako jsou například české auruguayské archivy, rozhovory suruguayskými představiteli, tisk, paměti či cestopisy, ataké omnoho sekundárních aonline zdrojů. Kniha je velmi čtivá, nezabíhá do zbytečných detailů adle mého názoru splnila svůj účel přehledné periodizace dle období sjistými specifickými charakteristikami. Anna Marie Nešpůrková Kateřina TUČKOVÁ, Bílá Voda, Brno, Host, 2022, 686 s., ISBN 978-80-275-1057-3 Není zvykem, aby byl na stránkách tohoto časopisu recenzován historický román. Mluvme tedy spíše oosobní reflexi než orecenzi. Na sofistikované hodnocení si netroufám, nejsem ani literární vědec, ani odborník na dějiny 20.století. Snad ale mohu tento pokus obhájit tím, že se už léta pokouším badatelsky ipedagogicky zabývat církevními dějinami, ikdyž ne moderními asoudobými, že jsem knihu schutí přečetl aopravdu prožil, mám blízko ktématu ženských řeholních řádů ajejich perzekucí arušení (byť spíše vdobě raného novověku) askutečně sřadou lidí jsem orománu 15 Josef OPATRNÝ— Michal ZOUREK— Lucia MAJLÁTOVÁ— Matyáš PELANT, Las relaciones entre Checoslovaquia yAmérica Latina 1945–1989 en los archivos de la República Checa, Ibero-Americana Pragensia. Supplementum 38, Praha 2015. 16 Michal ZOUREK, Checoslovaquia yel cono sur 1945–1989. Relaciones políticas, económicas yculturales durante la Guerra Fría, Ibero-Americana Pragensia. Supplementum 34, Praha 2014. Jan Zdichynec OPEN ACCESS