scieee AI-readable full text Open interactive document viewer

K životnímu jubileu germanistky PhDr. Evy Berglové

Vodrážková, Lenka

Abstract

312

Full text

KŽIVOTNÍMU JUBILEU GERMANISTKY PHDR. EVY BERGLOVÉ Ve slovech německého filozofa Hanse Margolia „Vůle učit je vůle darovat“ se odráží život aprofesní působení letošní jubilantky, PhDr. Evy Berglové, která spojila převážnou část své pedagogické dráhy sgermanistikou. Její mnohaletá činnost na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zanechala nesmazatelné stopy nejen vrozmanité paletě jejích odborných zájmů na poli německé filologie. Přínosu Evy Berglové pro pražskou germanistiku si dodnes cení její kolegyně akolegové inesčetné množství žáků, kteří pokračují vtradici oboru vrůzných oblastech společenského života. Eva Berglová pochází zdurynského Großbreitenbachu (dnešní SRN, dříve NDR), kde se jako Eva Maria Lenz 13.září 1943 narodila. KDurynsku měla vždy velmi úzký vztah, ráda vzpomínala na jeho přírodní, historické akulturní zajímavosti, tradice, zvyky ijazykové zvláštnosti ačasto onich se zaujetím asosobitým humorem vyprávěla, zvláště při společných posezeních na katedře nebo během pracovních cest vtuzemsku či vzahraničí. Její vyprávění představovalo pro každého pozorného posluchače nevyčerpatelnou studnici poznatků ainformací aje potěšitelné, že se ktěmto společným příjemným iinspirativním setkáním při různých příležitostech dosud společně stále vracíme. Ve svém durynském rodišti zahájila Eva Berglová vroce 1950 školní docházku na desetileté všeobecně vzdělávací škole (Zehnklassige Allgemeinbildende Oberschule). Vroce 1963 ukončila tříleté středoškolské vzdělání se specializací na výchovu avzdělávání učitelů (Institut für Lehrerbildung Erfurt/ Weimar), na které navázala vletech 1964–1968 dálkovým vysokoškolským studiem pedagogického směru (Pädagogisches Institut) vErfurtu se zaměřením na ruštinu. Zároveň získávala již od roku 1963 zkušenosti jako učitelka němčiny, ruštiny adějepisu na desetileté všeobecně vzdělávací polytechnické střední škole (Zehnklassige Allgemeinbildende Polytechnische Oberschule) vměstečku Ohrdruf, vzdáleném asi 30km od Erfurtu. Zde působila do roku 1970. Přelom 60.a70.let představoval pro Evu Berglovou velkou změnu vosobním ipracovním životě. Vroce 1969 se provdala za Jiřího Bergla avkvětnu 1970 se natrvalo přestěhovala do tehdejšího Československa. Vzáří téhož roku zahájila svoje osmileté pedagogické působení na Gymnáziu Wilhelma Piecka vPraze (dnešním Arcibiskupském gymnáziu), kde dokázala zaujmout žáky svou kvalitní apodnětnou výukou anasměřovat některé znich ke studiu germanistiky. Po jazykové stránce jí kadaptaci vČeskoslovensku pomohly znalosti ruštiny, jejichž prostřednictvím si na bázi každodenní komunikace osvojila češtinu. Současně spedagogickým působením na gymnáziu studovala vletech 1976–1979 dálkově germanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studium ukončila vroce 1980 státní závěrečnou zkouškou sučitelskou kvalifikací voboru němčina pro školy II.cyklu. Během studia prokázala mimořádné pedagogické ajazykové schopnosti, které jí po promoci vroce 1978 otevřely cestu na tehdejší katedru anglistiky agermanistiky FF UK, kde se vroce 1981 stala odbornou asistentkou. Vroce 1986 složila rigorózní zkoušku (Examen rigorosum publicum peregit in disciplina: lingua Germanica) abyl jí udělen titul PhDr. Na Ústavu germánských studií FF UK, kde působila od roku 2006 na pozici lektorky, zůstala až do svého odchodu do důchodu vroce 2011. Lenka Vodrážková LENKA VODRÁžKOVÁ 313 Po odborné stránce se Eva Berglová profilovala zejména voblasti didaktiky avyučování německého jazyka. Opírala se zde osvou několikaletou pedagogickou praxi na středních školách agymnáziích, která ji během vysokoškolského působení vedla ke snaze posílit vzdělání cizích jazyků arozšířit nabídku učebních materiálů na školách různého typu. Svůj odborný zájem odidaktiku cizích jazyků promítla do řady odborných článků, ve kterých prezentovala aktuální pohled na vzdělávání učitelů němčiny (např.Germanistikstudium und Deutschlehrerausbildung. Miteinander— Nebeneinander, 1998) nebo se zaměřila vzájmu zefektivnění výuky cizích jazyků na její metody (např.Zu Fragen der Texte im Fremdsprachenunterricht, 1996; Die Integration des Schreibens in den Fremdsprachenunterricht, 1999; Ausnutzung von Lesestrategien zur Erhöhung der Verstehenskompetenz, 2007). Didaktice se nevěnovala jen zpraktického hlediska vrámci výuky současné němčiny, ale zajímala se iodějiny výuky němčiny včeských zemích, které shrnula např.vpublikačních výstupech projektu kdějinám germanistiky včeských zemích (Zum pädagogischen Wirken der zwei Prager Professoren Václav Emanuel Mourek und Arnošt Vilém Kraus am Ausgang des 19.und Beginn des 20.Jahrhunderts, 2006). Počtem nejrozsáhlejší část bibliografie Evy Berglové představují učebnice němčiny. Tvorbou učebnic němčiny se zabývala už od roku 1978, kdy se podílela na druhém dílu Němčiny pro základní devítileté školy srozšířeným vyučováním jazyků. Pracovala nejen na komplexních učebnicích pro různé stupně škol, ale také na učebních materiálech různého odborného zaměření, např.pro stavebnictví (např.Deutsch im Bauwesen, 2007), ekonomii aobchod (např.Jazyková obchodní průprava, 2004). To se týkalo itematicky zaměřených jazykovědných učebních materiálů např.kvýuce fonetiky (např.Praktische Phonetik: Hören— Verstehen— Sprechen, 1986) areálií (např.Landeskundliche Texte zum verstehenden Hören, 1989). Součástí propagace výuky němčiny byly pro Evu Berglovou také lexikografické práce (např.Německo-tematický slovník odborných termínů zpolitické ekonomie, 1989) agramatické příručky, znichž Moderní gramatika němčiny— výklad, cvičení, klíč (ve spolupráci sE.Formánkovou aM.Maškem, 2.vyd., 2002) aTesty kmoderní gramatice němčiny (2.vyd., 2002) jsou dodnes oblíbenou anedílnou součástí výuky němčiny jako cizího jazyka na různých typech astupních škol. Didaktická složka bibliografie zahrnuje rovněž nahrávky kvýuce němčiny, které připravovala Eva Berglová od roku 1978, ařadu lektorských posudků učebních materiálů kvýuce němčiny. Svůj zájem ovytříbený jazykový styl aojazykové nástrahy českého aněmeckého úzu idůraz na bohatství slovní zásoby uplatňovala při překladech zčeštiny do němčiny, ato zejména uodborných literárněvědných, lingvistických ihistorických textů (např.František Kautmann: Die Welt Franz Kafkas, 1996; Milan Kopecký: Die tschechischen Wiegedrucke und die Literaturgeschichte, 1996; Jana Hoffmannová— Olga Müllerová: Ein Privatbrief auf E-Mail immer noch ein Brief oder eher eine Plauderei? 1999; Václav Drška: Die Teilungen des fränkischen Reiches und der Beginn des politischen Systems Westeuropas, 1997). Za záslužný počin je považován její německý překlad monografie Stará historie česká vněmecké literatuře (1902) zpera prvního pražského literárněvědného germanisty Arnošta Viléma Krause (1859–1943) pod titulem Alte Geschichte Böhmens in der deutschen Literatur (1996), kterým zpřístupnila zahraničním odborným kruhům rozsáhlou literárněhistorickou práci oreflexi českých 314 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 105, 2023, Č.2 pověstí ačeské historie od raných počátků do konce vlády Přemysla Otakara II. vněmecké literatuře. Odborné kvality azájem ozvyšování kvality výuky cizích jazyků na školách uplatnila Eva Berglová také vmnoha projektech organizovaných domácími izahraničními institucemi; vtomto směru je třeba zmínit její dlouholetou spolupráci sGoethe-Institutem vPraze aMnichově (např.projekt Prüfungen, Evaluierung kvytvoření modelů písemných prací). Její letitá pedagogická praxe ji od roku 1991 přivedla kúčasti vkomisi pro zpracování aposuzování učebních osnov cizích jazyků pro základní školy agymnázia. Od roku 1993 byla členkou grantového projektu Nové pojetí maturitní zkoušky zcizího jazyka při MŠMT. Svých organizačních schopností využila krozvoji mezinárodní spolupráce pražské germanistiky sgermanistickými pracovišti zejména vNěmecku aRakousku. Přispěla tak nejen krealizaci přednášek zahraničních germanistů, kteří vPraze nabízeli ve svých přednáškách aktuální témata germanistického výzkumu vevropském kontextu, ale také kuskutečnění pobytů pražských germanistů na zahraničních univerzitách, kde se kromě přednáškové činnosti mohli za výborných podmínek věnovat vědecké práci. Za velkou zásluhu Evy Berglové je třeba považovat vtomto ohledu rozvoj mezinárodní spolupráce apartnerství suniverzitou vKolíně nad Rýnem, která vrovině společných studijních programů avýměnných pobytů trvá dodnes. Působení Evy Berglové zahrnovalo vmimouniverzitní sféře iúčast vredakčních radách časopisů (např.Auskunftsgeber vydávaný Spolkem germanistů aučitelů němčiny). Bohatou redakční apublikační činnost vykazovala po desítky let včasopisu pro výuky němčiny vČR snázvem Freundschaft, který doprovázel mnohé zčeských germanistů během jejich povinné školní docházky aze kterého také čerpali první poznatky oněmčině, oněmecky psané literatuře aoreáliích německy mluvící oblasti. Samostatnou kapitolu rozmanité pedagogické činnosti Evy Berglové tvoří vysokoškolská výuka zaměřená na didaktiku apraktický jazyk, které patřily kdoménám jejího germanistického zájmu. Při výuce didaktiky vycházela ze svých vlastních pedagogických zkušeností akladla důraz na praktickou stránku výuky doplněnou oteoretický výklad. Svým přístupem izaujetím si dokázala získat přízeň studentů, kteří po absolutoriu uplatňovali svoje znalosti na různých typech škol. Vysokou míru kolegiality prokazovala také vůči začínajícím izkušeným kolegyním akolegům voboru didaktiky zmimopražských filozofických apedagogických fakult, kteří se na ni jako na renomovanou odbornici na didaktiku obraceli se žádostí oradu, konzultaci nebo spolupráci. Její pověstná důkladnost, vynalézavost ihouževnatost se odrážela ivseminářích zpraktického jazyka. Zejména překladová cvičení zčeštiny do němčiny asemináře ke stylistice patřily ktěm nejnavštěvovanějším. Svou pedagogickou, vědeckou aorganizační prací přispívala Eva Berglová více než třicet let významnou měrou kdobrému jménu pražské germanistiky doma ivzahraničí. Její spolupracovníci, kolegové ažáci si ji neváží jen kvůli její odborné práci, ale dodnes je pro mnohé inspirativní svou mimořádnou pílí, poctivostí aspolehlivostí, ochotou pomoci aporadit. Její vysoká míra zodpovědnosti istále úzký vztah kpražské germanistice se promítají do spolupráce na lektorských arecenzních posudcích. Stejně tak se stále ochotně podílí odbornými konzultacemi na germanistických projektech. „Je to naše pozorná amilá kolegyně, která jako pedagožka našla ve své práci LENKA VODRÁžKOVÁ 315 nejen životní povolání, ale iposlání“, napsala doc. Marie Vachková oEvě Berglové upříležitosti jejích 70.narozenin. Ktěmto slovům, s nimiž nelze jinak než souhlasit, připojujeme naší jubilantce za všechny známé ablízké zgermanistického okruhu přání pevného zdraví, spokojenosti, pohody aživotního nadhledu atěšíme se na další společná setkání plná dobré nálady apřátelské atmosféry. Lenka Vodrážková | Ústav germánských studií FF UK | nám. J.Palacha 2, 116 38 Praha 1 ORCID ID: 0000-0003-3984-385X e-mail: [email protected]