Standardizace jazykové výuky za pomoci textových typů a vzorců

97 ACC JOURNAL 2015, Volume 21, Issue 3 DOI: 10.15240/ ul/004/2015-3-010 STANDARDIZACE JAZYKOVÉ VÝUKY ZA POMOCI TEXTOVÝCH TYPŮ A VZORCŮ Michala Ba ošo á Uni e zi a Jana E angelis y Pu kyně, Pedagogická Fakul a, Ka ed a bohemis iky, České mládeže 8, 400 96 Ús í nad Labem, Česká epublika e-mail: ba oso a.micha[email p o ec ed] Abs ak Au o ka p ezen uje ezi, že lze pomocí ex o ých ypů a zo ců jako součás i jazyko é eali y, níž se uži a el jazyka pohybuje, s anda dizo a jazyko ou ýuku. V ámci empi ického ýzkumu au o ka mapuje ozsah uží ání a zp aco ání ex o ých ypů e ýuce češ iny jako cizího jazyka a následnou analýzou konk é ních ex ů dospí á k zobecňujícím zápisům e o mě ex o ých zo ců. Každý ex o ý zo ec je následně ozp aco án na několika ú o ních (lexikální, g ama ické ad.) a p opojení s desk ip o y Společného e opského e e enčního ámce nám umožňuje y oři sylabus jazyko ého ku zu dle konk é ních požada ků. Ú od Od sedmdesá ých le 20. s ole í se ámci e opské jazyko é poli iky p osazo ala endence jedno ného přís upu k ýuce cizího jazyka. Hla ním cílem bylo zk ali ňo ání ýuky, espek o ání jazyko ých a kul u ních ozmani os í [1] a podpo a mnohojazyčnos i [2]. Bylo řeba y oři ako ou koncepci ýuky cizího jazyka, k e á by umožnila ychlé a e ek i ní ybudo ání požado ané komunikační kompe ence a k e á by yuží ala no ých pozna ků i ma e iálních echnických p os ředků [3, s. 14]. V ámci s ano ení ěch o cílů Rada E opy inicio ala znik Th eshold Le el (1990), k e á s ano uje p aho ou ú o eň znalos í nu nou p o úspěšnou komunikaci cizím jazyce, a Common Eu opean F amewo k (2001, česky [8] 2002), k e ý posky uje uni e zální měřící sys ém p o popis ú o ní o ládání cizího jazyka a y áří společný základ p o yp aco ání jazyko ých konk e izací, z . e e enčních popisů. 1 1 S anda dizace jazyko é ýuky Vy ořením Rámce společně s jazyko ými konk e izacemi, zn. e e enčními popisy, bylo umožněno pláno ání ýuky na meziná odně s o na elné ú o ni a ím byl y ořen základ p o jedno nou ce i ikaci a diagnos iku. Celý en o sys ém odpo ídá řem základním p incipům, a o souměři elnos i, anspa en nos i a uni e zálnos i 2 . 1 Češ ina disponuje č yřmi popisy e e enčních ú o ní: [4], [5], [6], [7]. Absence popisu d ou nej yšších ú o ní neznemožňuje jejich es o ání, na ěch o ú o ních yuží ání přede ším desk ip o ů Rámce, k e é nám posky ují uni e zální měřící sys ém. 2 Nej ýznamnějším z p incipů e opské jazyko é poli iky je p incip souměři elnos i. Jedná se o souměři elnos e smyslu s o na elnos i dosažené ú o ně řečo ých do ednos í ůzných cizích jazycích. Základ p o upla nění oho o p incipu je již zmiňo aný p ojek Společný e opský e e enční ámec p o jazyky, dále SERR [8], a nás ojem jsou modelo é desk ip o y k jedno li ým řečo ým do ednos em. SERR y áří společný základ p o s ozumi elný popis cílů a obsahu ýuky cizího jazyka a posky uje k i é ia p o popis jazyko é způsobilos i. To by mělo bý zajiš ěno jedno nou in e p e ací hodno ících ý oků, z . desk ip o ů, k e é by měly splňo a p incip anspa en nos i, jehož jád em je další p ojek Rady E opy – E opské jazyko é po olio. Posledním námi ymezeným p incipem je uni e zálnos . Základ oho o p incipu předs a uje opě SERR s desk ip o y de inujícími ú o ně o ládání cizího jazyka. Jedno li é desk ip o y byly y ořeny ak, aby se jimi dalo popsa še, edy celko ý kon ex uží ání jazyka. P incip uni e zálnos i znamená, že každou komunikační si uaci se šemi jejími p ky, p oduk o em i ecipien em, jejich olemi, obsahem a d. lze 98 V ěch o přízni ých podmínkách znikají učební ma e iály odpo ídající jedno li ým ú o ním 3 o ládání cizího jazyka, např. [10], [11], a pa alelně k ěm o jsou y o ú o ně es o ány a diagnos iko ány. Dů az je kladen na obecný komplexní oz oj řečo ých do ednos í. Z oho o pohledu uži a elé oří homomo ní skupinu s uden ů. P oblém nas á á okamžiku, kdy do ýuky přichází s uden se speciálními po řebami. Do olujeme si di , že nejma kan nější di e ence mezi obecným přís upem, kdy jsou oz íjeny šechny řečo é do ednos i zá o eň, a přís upem ope ujícím s po řebami uži a ele můžeme s ano i p á ě na nejnižších ú o ních o ládání cizího jazyka. Ti o uži a elé s upují do ýuky s požada kem co nej ychlejšího získání komunikační kompe ence/komunikační úspěšnos i konk é ních si uacích. Nas a ení obecného sys ému je šak ako é, že je s něk e ými komunikačními si uacemi uži a el kon on o án až po dosažení é k e é ú o ně 4 , což přímo odpo uje jazyko é eali ě 5 . Každý uži a el i na é nejnižší ú o ni o ládání cizího jazyka je kon on o án s ůznými si uacemi/ ex y daného jazyko ého společens í. Slo y F. Če máka: „Jazyk [...] má sociální, kolek i ní a kon enční po ahu, j. je nadindi iduální, esp. je o společenská ins i uce.“ [13] Můžeme edy kons a o a , že neexis uje možnos , že by uži a el nepřišel do kon ak u s žádnými ex y daného jazyko ého společens í 6 . I přes ak uálnos a naléha os di e enciace jazyko é ýuky nemáme současné době k dispozici učební ma e iály ( ím máme na mysli ucelené učebnice), k e é by nám do olily zaměři se na po řeby uži a ele (i začá ečníka), a ud že s anda d ýuky dle p incipů e opské jazyko é poli iky. 2 Řešení Domní áme se, že řešení našeho p oblému spočí á analýze komunikační si uace a de ino ání ex o ých ypů 7 , k e é jsou jejich ámci uží ány. V naší koncepci je nezby né nahlíže na ex nejen jako na ýsledný p oduk , ezul á komunikace, ale zá o eň jako na p oces jeho p odukce i pe cepce (s o . Ho manno á [15], Kořenský [16]). Ho manno á analyzo a pomocí modelu nějšího kon ex u uží ání jazyka ( iz SERR, 2002, s. 50-51), k e ý je předs a en Rámci. Pod obněji [9, s. 9-16]. 3 V SERR jsou ymezeny ři ú o ně o ládání cizího jazyka, k e é jsou p os ředkem k mapo ání pok oku s uden ů. Každá ú o eň se dále člení: ú o eň A – uži a el základů jazyka na A1 (B eak h ough) a A2 (Ways age); ú o eň B – samos a ný uži a el na B1 (Th eshold) a B2 (Van age); ú o eň C – zkušený uži a el na C1 (E ec i e Ope a ional P o iciency) a C2 (Mas e y). H anice mezi jedno li ými ú o němi nejsou os é, p užnos přís upu dělení ak umožňuje zařazení „plus ú o ní“, k e é se odlišují od „k i e iální ú o ně“. 4 V naší diplomo é p áci [9] jsme doložili něk e é nedos a ky ámci českých e e enčních popisů. Z koncepce p ezen o ané popisu e e enční ú o ně B2 je pa né, že k i é ia omezující ýbě ex ů jsou s ano ena ak, aby uži a el po ozuměl šem uži ým jazyko ým p os ředkům. To znamená, že na základě ymezených k i é ií jsou ybí ány ex y a ex o é ypy, k e é jsou upla ňo ány pouze na jedné e e enční ú o ni, a že se na é o ú o ni nepočí á s podpů nou unkcí ex o ých ypů. 5 Tex o ý yp je i koncepci M. Mülle a [12] součás í jazyko é eali y, zn. že na konk é ního uži a ele působí nej ůznější ex o é ypy bez ohledu na jeho dosaženou ú o eň o ládání cizího jazyka, ale s ohledem na p os ředí, e k e ém se pohybuje a po řebuje bý komunikačně úspěšný. P o o je každý ex o ý yp doplněn o desk ip o y, k e é u čují yp řečo é činnos i a její ú o eň. V p axi se edy můžeme s jakýmkoli ex o ým ypem se ka na jakékoli ú o ni. 6 Ho manno á [14] dodá á, že je řeba ex „důsledně si uo a do p os o u ymezeného složi ými z ahy mezi společenskou eali ou, ak uálními komunikačními p ocesy a komunikační kompe encí“. 7 V souladu s Ho manno ou [14] de inujeme ypy ex u jako ixo ané unkční jedno ky odpo ídajícím u či ým komunikačním si uacím jako složkám in e akčních p ocesů: jedno ky, k e é se ý ojo ě u ářejí komunikační p axi u či ého společens í, jsou os ojo ány p ůběhu socializace jedince a pos upného získá ání komunikačních zkušenos í., e lek ují ypo é po ědomí komunikační kompe enci uži a elů. 99 následně zdů azňuje, že je důleži é „chápa ho jeho jedno ě s celým p ocesem řečo é činnos i, o by i in e p e ace ex ů“ [14, s. 81]. Abychom mohli cha ak e izo a a ymezi k i é ia p o přiřazení ex u k u či ému ex o ému ypu a en u či é komunikační si uaci, je nu né p ezen o a model p ocesu komunikace ak, jak jej u ořil J. Kořenský [16], [17], iz Ob ázek 1 (Fig. 1). 1. Společenská si uace jazyko á eali a 2. Společná ak i i a 3. Komunikace komunikan i nás oje 4. Komunikační si uace 4.1 Objek o á složka 4.2 P agma ická složka 4.3 Komunikační kompe ence Zd oj: [17] Fig. 1: Model p ocesu komunikace Pokud se pohybujeme na o ině společenské si uace a její užší jazyko é eali y, k e á je u ořena kon encemi a no mami komunikaci, znamená o, že p o dosažení u či ého komunikačního cíle je u či ém jazyko ém společens í uži u či ý ex o ý yp. Uži í ex o ého ypu i jeho podoba če ně pojmeno ání může bý ůzných jazyko ých společens ích ůzná 8 . Souhlasíme s M. Hádko ou [3], že „ yuži ím kombina o iky oblas í a s é uží ání jazyka, jak je de inuje Rámec, lze elmi přesně ymezi , co jakákoli osoba jakémkoli p os ředí po řebuje umě , aby byla komunikačně úspěšná“. Naším úkolem je y o obecně ymezené ex y speci iko a a pojmeno a je ak, jak jsou známy daném jazyko ém společens í. ecep y, ná ody, Tex o é ypy eřejná oznámení, eklamní ma e iály, yhlášky, no iny, časopisy, le áky, g a i i, omány, b ožu y, lís ky, jízdní řády, osobní dopis, email, ... p og amy, smlou y, osobní eřejná jídelníčky, ... oblas oblas p aco ní zdělá ací obchodní dopis, oblas oblas učebnice, čí anky, pří učky, ex y na ná ody, nápisy, popis abuli, ideo ex y, p áce, o ien ační no ino é články, značení, izi ka, ... Zd oj: Vlas ní Fig. 2: Tex o é ypy 8 Je důleži é si u ědomi , že ex o é ypy ůzných jazyko ých společens í mohou nés o ožné pojmeno ání, ale jejich cíl, o ma i obsah se mohou značně liši . Příkladem ako ého ozpo u je např. český ex o ý yp „diplomo á p áce“, k e ý šak německém jazyko ém p os ředí nemá s ůj p o ějšek podobě ex o ého ypu „Diploma bei “, nýb ž „Mas e a bei “ nebo „Magis e a bei “. 100 Např. ysokoškolský s uden – cizinec je cha ak e izo án komunikačními po řebami oblas i zdělá ání, k e á implikuje p os ředí uni e zi y, přednáško ých sálů, kolejí, menz, kniho en apod., je spojena s konk é ními osobami (např. p o eso y, s uden y, pomocným pe sonálem) a úkony jako jsou přednášky, semináře, konzul ace apod. [9] Výče ex o ých ypů p o češ inu, k e ý jsme ak o y ořili, neobsahuje žádná k i é ia, k e á by uži a eli z jinojazyčného p os ředí (jiného jazyko ého společens í) speci iko ala oblas uži í ex o ého ypu, jeho unkci, o mu (písemnou, ús ní) a další nezby né in o mace. Kořenského model p ocesu komunikace nám šak jasně ymezuje čini ele o li ňující komunikační si uaci, edy ex . K ěm o čini elům pa ří: 1. Elemen á ní unkce ex u (s o . s pojmem základní unkce komuniká u [18]) zá isející na komunikačním cíli, zámě u komunikan a. Shodně s Čecho ou [18] zde ozlišujeme unkci in o ma i ní (sdělnou), odbo ně sdělnou, zdělá ací, sp á ní, di ek i ní a es e icky sdělnou. 2. Objek o á složka si uace, komunikační kanál, odlišuje ex y písemné a ús ní, ex y monologické a dialogické ( j. in e ak i ní, kdy ozlišujeme in e akci současnou a in e akci s časo ým ods upem). 3. Zp os ředkující média, zn. nosiče ex u jako papí , OHP- olie, sklo, kámen, ele ize, ádio, ele on, olné lis y, z uko é nah á ky ad. 4. Posledním k i é iem je po é oblas uží ání jazyka. V souladu se SERR ozlišujeme eřejnou, osobní, zdělá ací a p aco ní oblas ýsky u ex o ých ypů. Ses a ená da abáze ex o ých ypů s k i é ii umožňuje uži a eli snadněji ozumě i p oduko a konk é ní ex y. Na základě „signálů ex - ypů“ přiřazuje ex k ex o ému ypu a yuží áme znalos i ěch o jako podpů ných p os ředků řečo é činnos i písemné a ús ní p odukce a č ení a poslech s po ozuměním. Speci icky můžeme ho oři o kompe enci ex - ypu, o níž mlu í i Saukkonen [19], doslo ně u ádí: „S ylis ická no ma ex u zá isí na […] kon ex o é e e enci, unkci, si uaci a pe spek i ě. Ob yklé subsys émy kon ex ů umožnily znik kons an ních ex o ých ypů obsahujících s ylis ické no my. Ty o no my ex o ých ypů jsou kolek i ní. Lidé je o ládají a ozumějí jim in ui i ně. Tu o schopnos nazý áme kompe encí ex - ypu. Fak , že exis ují označení jako zp á a, epo áž, ecenze, spo o ní komen ář, k i ika, zákon, kázání, eklama, cause ie, yp á ění, popis, báseň, h a aj., signalizuje, že exis ují ex - ypy in ui i ně přijímané ím o způsobem. Uži a elé jazyka jsou si ědomi no em, k e é je ozlišují.“ Pokud se edy e ýuce se ká áme s uži a eli se speci ickými po řebami, analyzujeme y o (např. p oda ač e o olabu chce umě eago a na o ázky zákazníka ýkající se y olá ání nega i ů, ci li os i ilmů apod.) za pomoci kombina o iky s é a oblas í uží ání jazyka, zn. doplníme jeho p o il o konk é ní ex o é ypy a speci ikujeme ú o ně řečo ých činnos í e o mě desk ip o ů Rámce. Náš ysokoškolský s uden -cizinec se ak se ká á s ex o ými ypy: „ e e á “, „seminá ní p áce“, „sk ip a“, „ es “, „učebnico ý ex “, „pp -p ezen ace“, „poznámky“ a d. a ámci zapiso ání „poznámek“ z přednášek a seminářů si dokáže např. na ú o ni B1 „poznamena seznam hla ních myšlenek za předpokladu, že jde o známé éma a že je p oje o mulo án jednoduchém jazyce a přednesen se zře elně a ikulo anou spiso nou ýslo nos í“ [8, s. 98] a na ú o ni C1 již s uden y áří „pod obné poznámky ýkající éma z oblas i s ých zájmů, zaznamená á in o mace na olik přesně a ě ně zhledem k o iginálu, že jeho/její poznámky mohou bý uži ečné i p o jiné lidi“ [8, s. 98]. V é o ázi již disponujeme p o ilem uži a ele a musíme konk e izo a ex o é ypy. Např. ex o ý yp „oznámení“ je cha ak e izo án k i é ii: in o ma i ní, pe azi ní unkce, písemná ealizace, zp os ředkující média: no iny, časopisy, olné lis y apod., oblas uží ání: eřejná. S ejným k i é iím odpo ídá i ex o ý yp „poz ánka“, k e ý o něž in o muje a snaží se 101 přes ědči ad esá a, je ealizo án písemně a se káme se s ním pře ážně e eřejné oblas i uží ání jazyka. Oba ex o é ypy („oznámení“ a „poz ánka“) na íc in o mují o ůzných akcích, schůzích, společenských událos ech, přednáškách, au o ských č eních apod., jejich éma, yuži é jazyko é p os ředky i ýs a ba si jsou podobné, a ak je lze přiřadi ke s ejnému ex o ému zo ci, j. schema ickému zápisu uspořádání ěch o p os ředků (pod obněji [9]). Obecně lze říci, že ex o é ypy, k e é jsou podobné ýs a bou, jazykem, p o edením, obsahem, sledují podobné cíle a jsou zp os ředko ány podobným médiem, odpo ídají jednomu ex o ému zo ci. Vyb ané ex o é zo ce jsme pod obili analýze 9 a doplnili je nejen o s učnou cha ak e is iku ex o ého ypu a in o mace o kompozici, ale i po řebné g ama ické p os ředky p o yjádření komunika i ní unkce a p opojením příslušné slo ní zásoby 10 , one ické p os ředky (např. p a idla uži í pauz, řečo é empo či melodie), případně i odkaz k ne e bálním p os ředkům. Příklad d ou ozp aco aných ex o ých zo ců je u eden na Ob ázcích 3 a 4 (Fig. 3 a 4). Ad esa (na obálce) Tex o ý yp Ad esa ADRESA NA OBÁLCE S učná cha ak e is ika Ad esa na obálce obsahuje jméno a kon ak ní údaje příjemce/ad esá a, popř. doda ečně i jméno a kon ak ní údaje odesila ele. Výs a ba Výs a ba se řídí no mou ČSN 016910. Ná h ýs a by: Vp a o dole ad esa příjemce, le o nahoře ad esa odesila ele Údaje p ním pádě Údaje píšeme na jedno li é řádky, neoddělujeme čá kou Jméno Ulice a číslo popisné Obec, před náz em obce PSČ Popřípadě s á Zd oj: Vlas ní Fig. 3: Tex o ý zo – Ad esa 9 Analýza něk e ých ex o ých zo ců je za ím nedokončena. 10 P opojení ex o ého zo ce se slo ní zásobou je řešeno konk e izací oddílu obecných pojmů a ema ické slo ní zásoby. 102 Ži o opis (s uk u o aný) Tex o ý yp Ži o opis ŽIVOTOPIS (STRUKTUROVANÝ) S učná cha ak e is ika Ži o opis je ě šinou součás í žádos i o p aco ní mís o. Obsahuje přehled zdělání a ele an ních p aco ních zkušenos í nebo ýjimečných schopnos í s cílem přes ědči zaměs na a ele a získa zaměs nání. Čas o je p ním kon ak em mezi uchazečem a zaměs na a elem. Neměl by bý delší než d ě s any. U edené in o mace by měly bý ěcné a přehledně uspořádané. Běžně se přikládá paso á o og a ie. Výs a ba Ži o opis má pe ně s ano ený obsah i pořadí in o mací. Obsahuje jméno, základní osobní údaje (ad esu bydliš ě, da um a mís o na ození, s á ní příslušnos , odinný s a , jméno, e en uálně zaměs nání manžela, jména a s áří dě í), přehled o dosaženém zdělání če ně další k ali ikace, p ůběh dosa adních zaměs nání, jazyko é znalos i, popř. zájmy. V zá ě u: da um a mís o yho o ení ži o opisu a las no uční podpis. Ná h ýs a by: Výs a ba e d ou sloupcích, le ém sloupci jsou u edeny časo é údaje, p a ém sloupci jsou osobní údaje. (Pokud přikládáme o og a ii, zp a idla ji umís íme p a o nahoře.) Nadpis: Ži o opis Osobní údaje: jméno a příjmení, da um na ození, mís o na ození, odinný s a (dě i) a d. Vzdělání a zaměs nání s přesnými časo ými údaji (měsíc, ok), pořadí buď ch onologicky, nebo od současné činnos i Seznam ýjimečných schopnos í a znalos í, někdy se u ádí zájmy a koníčky Mís o, da um a podpis Jazyko é p os ředky: nomina i subs an i izo aná e ba ... Zd oj: Vlas ní Fig. 4: Tex o ý zo – Ži o opis Námi p ezen o aný způsob p áce s p o ily uži a elů se é o ázi p ojek u je í jako složi ý a zdlouha ý, bez po enciálu uspě p axi. Námi zamýšlený ýsledek podobě in e ak i ního počí ačo ého p og amu šak p o ilo ání ýuky na základě po řeb uži a ele nebo skupiny uži a elů značně zjednoduší. Naším cílem je umožni p os řednic ím zadání několika k i é ií ses a ení p o ilu uži a ele s de ino anými oblas mi uží ání jazyka a p o ilem cílo ých ú o ní 103 p opojených s konk é ními ex o ými ypy a zo ci, zn. konk é ním jazyko ým ma e iálem, a s hodno ícími ý oky. Zá ě Na zá ě musíme doda , že ím o nep ezen ujeme uza řený a dokonalý sys ém. S měnící se společenskou si uací a ím i jazyko ou eali ou se s á ající ex o é ypy mění, no é ex o é ypy znikají, jiné pos upně mizí. Přes šechny možné změny jsme přes ědčeni, že náš model plně odpo ídá p incipům uni e zálnos i, s ozumi elnos i a anspa en nos i a bude ak přínosným nás ojem o ganizo ání, pláno ání a ses a o ání sylabů jazyko ý ýuky při zacho ání eške ých po řebných s anda dů če ně k ali y ýuky. Li e a u a [1] B uselská dekla ace o učení jazykům. [online]. [ci . 2013-11-08] h p://www.e nil.o g/documen s/b ussels-decla a ion-on-language-lea ning/czech [2] Jazyko á poli ika EU. [online]. [ci . 2013-11-08] h p://ec.eu opa.eu/adeca ion/languages/eu-language-policy/index_cs.h m [3] HÁDKOVÁ, M.: Češ ina z d uhé s any. Ús í nad Labem, Uni e zi a Jana E angelis y Pu kyně, 2008. [4] HÁDKOVÁ, M. a kol.: Češ ina jako cizí jazyk – ú o eň A1. P aha, 2005. [5] ČADSKÁ, M. a kol.: Češ ina jako cizí jazyk – ú o eň A2. P aha, 2005. [6] ŠÁRA, M. a kol.: P aho á ú o eň – češ ina jako cizí jazyk. S asbou g, 2001. [7] HOLUB, J. a kol.: Češ ina jako cizí jazyk – ú o eň B2. P aha, 2005. [8] Společný e opský e e enční ámec p o jazyky (česky). Olomouc, Uni e zi a Palackého, 2002. [9] BARTOŠOVÁ, M.: Modelo ání ex o ých ypů B2 p o češ inu. Diplomo á p áce. PF UJEP, 2010. [10] HOLÁ, L.; BOŘILOVÁ, P.: Češ ina exp es A1. Ak opolis, 2011. [11] KESTŘÁNKOVÁ, M. a kol.: Češ ina p o cizince, ú o eň B1. B no, Compu e P ess, 2010. ISBN 978-80-251-3007-0. [12] MÜLLER, M., a kol.: P o ile deu sch. Le nzielbes immungen, Kannbesch eibungen, Kommunika i e Mi el, Ni eau A1-A2 • B1-B2 • C1-C2. (CD-Rom Ve sion 2.0 mi Beglei buch). Be lin, Langenscheid , 2005. [13] ČERMÁK, F. a kol.: Jazyk a jazyko ěda. P aha, Ka olinum, 2001. [14] HOFFMANNOVÁ, J.: Modelo ání ex o ých ypů e z ahu ke komunikačním p ocesům. In: Slo o a slo esnos . 48, 1987, s. 81-97. [15] HOFFMANNOVÁ, J.: S ylis ika a…. P aha, T izonia, 1997. [16] KOŘENSKÝ, J.: Teo ie při ozeného jazyka. P aha, Academia, 1989. [17] KOŘENSKÝ, J.; HOFFMANNOVÁ, J.; MÜLLEROVÁ, O.; JAKLOVÁ, A.: Komplexní analýza komunikačního p ocesu a ex u. České Budějo ice, 1999. [18] ČECHOVÁ, M. a kol.: Současná s ylis ika. P aha, NLN, 2008. [19] SAUKKONEN, P.: Tex , ex - yp a s yl z hlediska sémio ického. In: Slo o a slo esnos . 43, 1982, s. 81-87. 104 [20] ČECHOVÁ, M. a kol.: Češ ina – řeč a jazyk. ISV naklada els í, P aha, 2002. [21] HOMOLÁČ, J.: T ans ex o os a její ypy (1. čás ). In: Slo o a slo esnos . 55, 1994, s. 18-33. [22] HRDLIČKA, M.: G ama ika a ýuka češ iny jako cizího jazyka. P aha, Ka olinum, 2009. [23] E opské jazyko é po olio. [online]. [ci . 2010-05-27] h p://www.msm .cz/mezina odni- z ahy/e opske-jazyko e-po olio [24] BOHUSLAVOVÁ, L.; TÁBORSKÁ, J.; JANÍKOVÁ, V.: E opské jazyko é po olio p o dospělé s uden y České epublice. P aha, Kle , 2007. [25] BOHUSLAVOVÁ, L.; KLANG, M.: E opské jazyko é po olio p o s uden y e ěku 15 – 19 le České epublice. P aha, Scien ia, 2002. [26] ZBRANKOVÁ, M.; PERCLOVÁ, R. a kol.: E opské jazyko é po olio p o žáky do 11 le České epublice. Plzeň, F aus 2002. [27] LITTLE, D.; PERCLOVÁ, R.: E opské jazyko é po olio: Pří učka p o uči ele a školi ele. P aha, Minis e s o škols í, mládeže a ělo ýcho y České epubliky, 2001. 93 s. Mg . Michala Ba ošo á 105 STANDARDIZATION OF LANGUAGE TEACHING WITH THE ASSISTANCE OF TEXT TYPES AND FORMULA FIELDS The au ho p esen s he hesis ha i is possible o s anda dize language eaching h ough ex ypes and o mulas as a pa o he linguis ic eali y in which he language use mo es. In he empi ical esea ch, he au ho desc ibes he ex en o use and p ocessing o ex ypes in eaching Czech as a o eign language and by subsequen analysis o speci ic ex s she comes o gene alizing w i en ex s in he o m o ex pa e ns. Each ex o mula is hen elabo a ed on se e al le els (lexical, g amma ical e c.), and in connec ion wi h he desc ip o s o he Common Eu opean F amewo k allows us o c ea e a language cou se syllabus acco ding o speci ic equi emen s. STANDARDISIERUNG DES SPRACHENUNTERRICHTS MIT HILFE VON TEXTSORTEN UND TEXTMUSTER Die Au o in s ell die These o , dass man mi els de Tex so en und Tex mus e , die als Bes and eil de Sp ach eali ä ungie en, den Sp achun e ich s anda disie en kann. Im Rahmen de empi ischen Un e suchung bes imm sie das Ausmaß de Tex so en e wendung und de en E a bei ung im Un e ich on Tschechisch als F emdsp ache und in de anschließenden Analyse konk e e Tex e modellie sie e allgemeine nde Mus e . Jedes Tex mus e wi d nach äglich au e schiedenen Ebenen de inie (lexikalische, g amma ikalische Ebene u. a.) und in Ve bindung mi den Desk ip o en des Gemeinsamen Eu opäischen Re e enz ahmens gese z , was die Zusammens ellung on Leh plänen nach konk e en An o de ungen e möglichen soll. STANDARYZACJA NAUKI JĘZYKÓW PRZY POMOCY TYPÓW I WZORCÓW TEKSTOWYCH Au o p zeds awia ezę, że naukę języka można zes anda yzować p zy pomocy ypów i wzo ców eks owych będących elemen em językowego ob azu świa a, w k ó ym uży kownik języka się po usza. W amach p zep owadzanych badań empi ycznych au o us alił zak es używania i op acowywania ypów eks u w nauczaniu języka czeskiego jako języka obcego. Nas ępnie analizując konk e ne eks y s o mułowano uogólniające zapisy p zybie ające pos ać wzo ców eks owych. Każdy wzo zec eks u zos ał nas ępnie p zeanalizowany na kilku poziomach (leksykalnym, g ama ycznym i d.) i w połączeniu z desk yp o ami Wspólnych Eu opejskich Ram Odniesienia umożliwia nam s wo zenie sylabusa ku su językowego zgodnie z konk e nymi wymaganiami.