Hnutí židovské mládeže Blau-Weiss v Československu (1918-1933)

68 HNUTÍ ŽIDOVSKÉ MLÁDEŽE BLAU-WEISS V ČESKOSLOVENSKU (1918-1933) Dana Kaspe o á Technická uni e zi a Libe ci Fakul a pří odo ědně-humani ní a pedagogická Ka ed a pedagogiky a psychologie Vo oněžská 1329/13, 460 01 Libe ec, Česká epublika [email p o ec ed]z Abs ak S udie se zabý á o ázkou o mo ání žido ského hnu í mládeže Blau-Weiss jak období před okem 1918, ak době p o epubliko ého Českoslo enska. Tex analyzuje aspek y, k e é s ály u zniku samos a ného žido ského spolku Blau-Weiss zešlého z pů odního mládežnického německého spolku Wande ogel. V cen u pozo nos i s ojí éž o mo ání idejí a ideo ých ýchodisek hnu í období po zniku ČSR, kdy u ni ř hnu í získá ají na síle zejména myšlenky sionismu a ys ěho alec í do Pales iny. Analyzo án je ideo ý zlom a myšenko ý pře od ze skau ské o ganizace Blau-Weiss (o ien ující se na poby pří odě) sionis ické hnu í Techele La an úspěšně šířící ideje sionismu mezi německou žido skou mládeží ČSR. P oblema ika hnu í Blau-Weiss je kon ex ualizo ána s ý ojem dalších žido ských mládežnických hnu ích – českých, německých či sionis ických. Ú od Hnu í mládeže pa řilo p o epubliko ém Českoslo ensku k enoménům, k e é se ý azným způsobem podílelo na o mo ání idejí, e ických pos ulá ů či poli ického přes ědčení ehdejších mladých lidí. Spolky či o ganizace nej ůznějšího zaměření ( ělo ýcho né, skau ské, křesťanské, socialis ické aj.) y íjely elmi ak i ní činnos a ě šina mládeže byla něk e ém z nich o ganizo ána. Jaká byla si uace žido ském mládežnickém hnu í? Jak se o mo al nej ý aznější spolek p o německou žido skou mládež Blau-Weiss? Jaké ideo é a ýcho né koncep y s ojí u z odu spolku Blau-Weiss? To jsou o ázky, na něž se následující s udie snaží hleda odpo ěď. 1 Spolky a spolko á činnos období před znikem Českoslo enska Boha á spolko á činnos p obíhala jak období Rakouska-Uhe ska, ak po zniku samos a ného Českoslo enska. Zakláda spolky mona chii umožnil z . Říjno ý diplom ydaný oku 1860, do é doby nebyla spolko á činnos do olena. Mezi p ními českými spolky byly Hlahol, Sokol, Umělecká beseda, Ame ický klub dam a jiné. Podobně jako spolky české byly našich zemích zakládány i spolky německé či žido ské a elmi ý azně od ážely nejen společenský k as é doby, ale i kul u ní hodno y, myšlenko é ideály či poli ické směřo ání jedno li ých skupin - spolků. Nacionální či ná odnos ní směřo ání, yzd iho ání las ní ná odní his o ie a jazyka, bychom našli u řady ehdejších českých či německých spolků. U žido ských spolků byla si uace poněkud jiná a ý azně sou isela s o ázkou iden i y Židů a jejich asimilace do ě šino ého p os ředí, němž žili. Židé Čechách až do polo iny 19. s ole í ě šinou uží ali ke komunikaci německý jazyk a os ojo ali si německou kul u u. Ten o ak sou isel na jedné s aně s e o mami Jose a II., k e ý adikálně změnil jejich p á ní i sociální pos a ení. Na d uhé s aně je řeba si u ědomi , že češ ina se ep e pos upně s á ala jazykem yšších sociálních s e a zdělanců. Až do 80. le 19. s ole í obd želo několik gene ací českých zdělanců s é zdělání německé řeči. Připomeňme, že ep e oku 1882 byla Ka lo o-Fe dinando a uni e zi a ozdělena na českou 69 a německou či znik České akademie ěd z oku 1890. S ím o posunem a znikem yze české in eligence jako zře elně „oh aničené socio-kul u ní skupiny“ sou isí i z ah žido ské populace k českému jazyku [7]. Není náhodou, že p á ě om o období začíná znika o ganizo ané českožido ské hnu í, jež založili p ní absol en i českých gymnázií. A šak diskusi o žido ských spolcích nelze omezi pouze na o ázku jazyko ou. Nesmíme zapomína ani na sku ečnos , k e á elmi ý azně u ářela ý oj žido ského hnu í, a sice idea sionismu. Sionismus, jehož cílem byl ná a Židů do las i iz aelské a y oření samos a ného žido ského s á u, se mezi e opskými Židy elmi ychle šířil, a o p á ě od d uhé polo iny 19. s ole í. 2 Fo mo ání hnu í Blau-Weiss období před s ě o ou álkou V aťme se šak k německému hnu í žido ské mládeže, jež je cen em naší pozo nos i, a jehož ý azným předs a i elem na poli ělo ýcho ném je spolek Blau-Weiss. Počá ky oho o hnu í žido ské mládeže a jeho ideo é uko ení můžeme hleda u německého mládežnického spolku Wande ogel. Neobyčejně úspěšné hnu í Wande ogel založil oku 1896 Ka l Fische Be líně-S egli zu. Hla ní snahou Wande ogelu bylo přiblíži mládeži ideje oman ismu, s obody a ná a u k pří odě. Za ím o účelem spolek o ganizo al pěší u is iku, k á ké i několikadenní poby y pří odě, ábo o é ohně se zpě em. K počá ečním idejím oho o no ě se o mujícího koncep u Kaspe e s é s udii zmiňuje apel, jemuž členo é silně podléhali, a sice „ yjí s říc p osluněnému, zd a ému, čis ému ži o u. P yč z měs a do ná uče božské pří ody“ [8: 26]. Hnu í Wande ogel si během k á kého času získalo elký poče členů, zejména mezi měs skou s ředos a o skou mládeží, k e á ak demons o ala s ůj odklon od měšťáckého způsobu ži o a, od adičních společenských kon encí, od hodno , jež ep ezen o ala gene ace jejich odičů. Vz ůs ající an isemi ismus německé společnos i šak b ánil in eg aci Židů do mnoha o ganizací a spolků é doby. Řada z nich yzd iho ala s ůj nacionální cha ak e a edla diskusi o om, zda je ůbec hodné, aby se Židé účas nili německého spolko ého ži o a. Od oku 1913 začaly něk e é o ganizace omezo a poče s ých žido ských členů p incipem nume us clausus, jiné je odmí aly přijíma ůbec. Ne jinak omu bylo i e Wande ogelu – a ijské pa ag a y byly akousko-uhe ské ě i p osazo ány od jejího počá ku od oku 1911, německé ě i pak od oku 1913. Na kon e enci Wande ogelu oce 1914 e F ank u u byla na pořadu jednání éž “žido ská o ázka“. Židé zde byli označeni za nežádoucí asu u ni ř německé společnos i [3]. Žido ská mládež nejen Německu eago ala na y o okolnos i zakládáním las ních skau ských skupin, k e é nezřídka kopí o aly ideály Wande ogelu. Typickým příkladem oho o ý oje je p á ě hnu í Blau-Weiss. Od oku 1913 ak můžeme sledo a zakládání samos a ných o ganizací Blau-Weiss například P aze nebo e Vídni. Ješ ě dří e začal Blau- Weiss působi e W ocla i či Be líně. P o znik hnu í Blau-Weiss Čechách můžeme sledo a d a dů ody. P ním z nich byl bezespo u ůs ající an isemi ismus u ni ř německých hnu í. Lze se domní a , že d uhým dů odem byl u či ý názo o ý ozpo u ni ř jiného spolku, a sice Ba Kochba. Čás členů oho o mládežnického sionis ického spolku byla edena snahou odlouči se od příliš in elek uálského a ducho ního ázu Ba Kochby a nabídnou al e na i u p o mladé, k eří by íce u í ali poby pří odě a budo ání osobních přá els í. P á ě i o no í členo é, k eří se ek u o ali z řad Ba Kochby, měli zřejmě nemalý podíl na akcep aci myšlenek sionismu u ni ř no ě se ořícího hnu í Blau-Weiss. I když za ím jen la en ní podobě. V před álečném období členo é spolku Blau-Weiss spolu pře ážně jezdili na ýle y, s ano ali up os řed di oké pří ody, h áli na ky a y u ábo o ých ohňů a u užo ali osobní přá els í. Tep e na d uhém mís ě se zajímali o žido skou his o ii, sionismus či zemi iz aelskou [7]. 70 2.1 Blau-Weiss e í u álečného dění Během p ní s ě o é álky docházelo u ni ř hnu í Blau-Weiss k dalším změnám. I když z hnu í odešla řada jeho členů dob o olně bojo a do a mády, dařilo se získá a no é členy a hnu í se dále oz ůs alo. A o i nadále pře ážně o mládež z německy mlu ících odin. Mnozí odiče se o iž obá ali, že by jejich dě i mohly přijí k úhoně něk e é z německých mládežnických o ganizací, k e é během álky ješ ě íce zdů azňo aly s ůj nacionální cha ak e , a p o o je aději posílali do é o žido ské o ganizace. U či ý mezník e ý oji Blau-Weiss předs a uje ok 1917 a jeho meziná odní kon ex . V Rusku došlo k bolše ické e oluci, zá o eň émže oce došlo k ydání Bal ou o y dekla ace, níž b i ské Spojené k álo s í ydalo příslib o y oření žido ské domo iny a o podpoře žido ského přis ěho alec í do Pales iny. Pod li em ěch o okolnos í začaly u ni ř hnu í Blau-Weiss síli myšlenky o možnos i symbiózy sionismu a socialismu, přes o se i nadále hnu í p ezen o alo jako skau ská o ganizace. K dalšímu ý aznému ná ůs u hnu í došlo po ozpadu Rakouska-Uhe ska. Pád habsbu ské mona chie úzce sou isí éž s o ázkou k ize iden i y u akouských Židů. Před p ní s ě o ou álkou se mnozí Židé po ažo ali za akouské Němce a ůči císařskému odu p oje o ali jak s oji loajali u, ak oddanos . S po ážkou Rakouska-Uhe ska šak nas al poci nejis o y a Židé byli nuceni „ ede ino a “ s ou ná odní iden i u. Pokud nezůs ali u němec í, příklon k sionismu jim ský al dob ou al e na i u [7]. 3 Vznik Českoslo enska jako mezník e ý oji žido ských mládežnických hnu í Vznik samos a ného Českoslo enského s á u oce 1918 přinesl zásadní změnu p á ním pos a ení žido ského oby a els a. No ě zniklý s á se silnými ná odnos ními menšinami se na meziná odní ú o ni za ázal sain -ge mainskou smlou ou z oku 1919 k och aně menšin. Poli ická p á a menšin se p omí la i do Ús a y z oku 1920, kdy Českoslo ensko jako jediný s á E opě umožnilo s ým občanům přihlási se k žido ské ná odnos i při sčí ání lidu [6]. Židům bylo umožněno z oli si žido skou ná odnos bez ohledu na znalos jednoho z žido ských jazyků (jidiš či heb ejsky), dokonce nemuseli bý ani členy žido ské náboženské obce. K žido ské ná odnos i se ak mohl přihlási p ak icky kdokoli , kdo se dle subjek i ního přes ědčení cí il bý Židem. A šak díky silné a úspěšné asimilaci do české či německé jazyko é a kul u ní oblas i se k no ě uznané žido ské ná odnos i při sčí ání lidu oce 1921 přihlásil jen nízký poče oby a el, a sice celé ČSR jen 1,3% . Celo epubliko é ýsledky šak mohou bý za ádějící. Podí áme-li se na ýsledky éhož sčí ání na ýchodě epubliky, edy na Podka pa ské Rusi, idíme, že zde se k žido ské ná odnos i přihlásilo 13, 3% či na Slo ensku 2,3% oby a el [9]. Za jeden z hla ních dů odů ak o ozdílných ýsledků můžeme po ažo a odlišné chápání žido ské iden i y a žido s í ůbec či již zmíněnou mí u asimilace na ýchodě a na západě epubliky. 3.1 Žido ská spolko á činnos za p ní epubliky Fak , že žido ská ná odnos byla z o nop á něna s ná odnos í českou, německou či jinou, seh ál nepochybně ýznamnou oli celospolečenském kon ex u, spolky a spolko ou činnos ne yjímaje. Zejména mezi žido skou mládeží získá ají myšlenky sionismu (žido ského nacionalismu) s ále íce na síle a na popula i ě, a s ní sou isející obliba sionis ického mládežnického hnu í. Na d uhou s anu je řeba doda , že po celé období p ní epubliky zde i nadále ungo ala celá řada žido ských spolků českých i německých. Mezi nej ýznamnější spolky, k e é na eřejnos i i na poli ické ú o ni ep ezen o aly zájmy českožido ské, pa řil S az Čechů židů (SČZ), k e ý znikl oce 1919 úzí před álečných spolků Poli ické jedno y českožido ské a 71 S azem českých pok oko ých židů. D uhý nej ýznamnější českožido ský spolek předs a o al Akademický spolek Kappe , k e ý se zaměřo al na úplnou asimilaci a znikl éž oce 1919 změnou náz u a s ano z pů odního Spolku českých akademiků židů. Ro něž ak Českožido ské společenské sd užení zešlé z před álečného K oužku českožido ského do os u si e s ých s ano ách z oku 1921 s ano ilo podpo u souži í šech občanů epubliky bez ozdílu yznání a usilo alo éž o po znesení ná odní, duše ní či společenské ú o ně s ých členů, a o přede ším zdělá áním a pěs o áním zájemnos i [7]. V oblas i německých žido ských spolků je si uace poněkud složi ější. O ganizo ané hnu í Židů německé ná odnos i podobné hnu í českožido skému či sionis ickému za p ní epubliky neexis o alo. Němeč í Židé nímali p oblémy, jaké působí německá menšina českoslo enské ládě, a bylo p o o nesmyslné, aby zakládali spolky, k e é by p osazo aly příklon Židů k německé kul uře. Na íc ě šina Židů, i německých, se cí ila bý i loajálními občany no ého s á u, k e ý jim posky l ús a ou za učenou och anu. Omezím se zde p o o pouze na ýče před álečných ýznačných německých eli ních skupin, k e é e s é činnos i pok ačo aly i po oce 1918 – řád B´nai B´ i h či He de e ein, jehož členy byli např. i Max B od, Felix Wel sch, Oska Baum či Rudol Fuchs. Mezi německými Židy Čechách lze šak pozo o a jeden z láš ní je , a sice elmi ychle u nich získá aly zájem a sympa ie myšlenky sionismu. Hybnou silou sionis ického hnu í Českoslo ensku byly podobně jako jinde e s ě ě ak i i y mládeže. V před álečném období se sionis ické ak i i y od ážely zejména činnos i spolků Ba Kochba či Theodo He zl, po álce se zájem o sionismus přenesl z akademického p os ředí do p os ředí mládežnických o ganizací. Mládežnických sionis ických spolků exis o ala celá řada po celém území epubliky. Mezi nej ýznamnější a nejpoče nější pa řila spo o ní o ganizace Makkabi, k e á se sous ředila íce na ěloc ik než na ýcho u k sionismu. Z ýznamných s uden ských sionis ických spolků Čapko á u ádí spolek Ha ik a, Ka el – sd užení sionis ických socialis ických akademiků či Lese- und Redehalle jüdische Hochschülle in P ag (Č enářská beseda žido ských akademiků) [7]. Rozhodující oli mezi sionis ickou mládeží šak seh álo námi sledo ané hnu í Blau-Weiss, pomalu se přeměňující o ganizaci Techele La an (heb . Mod o-bílá). 4 Od Blau-Weiss k Techele La an aneb o mo ání hnu í po zniku ČSR Těsně po álce můžeme o mo ání oho o hnu í cha ak e izo a jako posun od oman ismu a e o my ži o a mládeže k usku ečňo ání p ak ickému sionismu. Jak jsem již zmínila, u z odu hnu í Blau-Weiss s ále e o ma ži o a, jak dokládá éž jeden z pamě níků: „Cílem byla „ e o ma ži o a“, zpou a p o i, měšťác í, šosác í, pok y ec í, p o i odcizení se pří odě – pojil nás odpo p o i ma e ialis ickým ži o ním hodno ám“ [4]. S p ní s ě o ou álkou šak došlo k ideo ému posunu u ni ř hnu í, když žido ská mládež byla s ále in enzi něji kon on o ána s myšlenkami žido ského nacionalismu, s p og amem alija ( ys ěho alec í) i s plány zemědělského ýc iku a osadnic í Pales ině. Důkazem oho o ideo ého posunu je, že od oku 1919 spolek ys upuje pod no ým náz em Sd užení žido ské mládeže Techele -La an (něm. Jüdische Wande bund Blau-Weiss). Při pohledu do a chi ních ma e iálů zjis íme, že ačkoli spolek oznámil s é us ano ení, byl následně ýnosem Zemské sp á y poli ické zakázán a ozpuš ěn, nebo` se dosud neodpou al od ús ředí e Vídni [1]. A šak k ážnému ozkolu u ni ř hnu í Blau-Weiss došlo následujícím oce 1920 na spolko ém sněmu, k e ý se konal německém Mühlbe gu. Řado í členo é zejména z českých poboček se zde os ře oh adili p o i plánu edoucích Wal e a Mosese a Heinze Nagle a, k eří p osazo ali mili an ní s uk u u Blau-Weiss. V čele hnu í mělo s á nejužší 72 edení (coby šemocný „Füh e “), níže hie a chii s ála menší uskupení („nižší důs ojníci“) a nakonec řado í členo é hnu í („obyčejní pěšáci“). Za ádění ojenské disciplíny z cadlilo i no é heslo, jež Moses p osazo al - „De Blau-Weiss is eine A mee au dem Ma sch“ („Blau Weiss je a máda na pochodu“). Češ í zás upci se od oho o s ylu dů azně dis anco ali a p osadili úplnou nezá islos s é o ganizace na podobném hnu í Německu [4]. I přes ni řní ideo é ozpo y se hnu í Blau-Weiss daří p o epubliko ém Českoslo ensku ozšiřo a s ou členskou základnu a o e í a pobočky na celém území Čech a Mo a y – mimo jiné P aze, B ně, Mo a ské Os a ě, Plzni, Libe ci, Olomouci, Ús í nad Labem, H adci K álo é, ČeskýchBudějo icích, Pa dubicích, Teplicích-Šano ě, Ka lo ých Va ech, Jihla ě. Na Slo ensku se hnu í nijak ý azně nep osadilo, naopak zde elký úspěch sla ila jiná sionis ická o ganizece – Hašome Hacai . To o hnu í zniklo Haliči, p o ilo alo se jako ý azně le ico é až komunis ické hnu í a e ýchodní E opě se mu dařilo získa mnoho s oupenců. Členo é Hašome Hacai u nosili s ejnok oje s ýložkami, šá ky na k ku, klobouky a jejich heslo znělo: „Buď přip a en“. Sionis é z Hašome Hacai u byli ě šinou ýchodoe opš í Židé, k eří byli ycho áni o odoxním p os ředí a poče ně elkých žido ských komuni ách. Žádné další zdělá ání oblas i žido ských adic a jazyka nepo řebo ali. Na ozdíl od členů Blau Weiss, k eří se po álce s ále íce zaměřo ali na ýuku heb ejš iny, žido ských adic a dějin e snaze dopá a se s é las ní žido ské iden i y [7, 11]. Se kání s ideologií Hašome Hacai u bylo dalším podně em k diskusi o dalším ideo ém směřo ání Blau-Weiss. Odpo ědí je změna náz u a s ano o ganizace Blau-Weiss. Od oku 1923 ys upuje již jako Techele La an (heb . Mod o-bílá) a pe ně s ojí na základech sionismu. Ve s ano ách spolku se u ádí, že účelem „jes pěs o a i skau ing u žido ské mládeže, občanské c nos i a ycho a i ak no é žido ské pokolení, silné a zd a é ělem a duchem. Účelu oho dosahuje pořádáním p a idelných ycházek a společenskými schůzkami, ěno anými ýcho ě kul u ní a m a ní“ [2]. Celá řada členů se p ních le ech po álce ozhodla p o aliju ( ys ěho alec í). Začaly znika p ní a my, kde se budoucí ys ěho alci (chalucim) učili zemědělským p acím. Něk eří z nich sku ečně odjeli do Pales iny, kde založili kibucy Be Al a, Sa id, Gi a Chajim a další. Od polo iny d acá ých le šak dochází Techele La an k dalšímu ideo ému posunu. V oce 1927 se konalo se kání Ús ředního ýbo u sionis ické o ganizace, na němž zazněla i zp á a o mládežnické o ganizaci Techele La an, níž mimo jiné zaznělo, že e apa, kdy se o ganizace o ien o ala na aliju je minulos í, neboť hnu í se již o ien uje šeobecně sionis icky a edoucí osobnos i již nejsou chalupo é [7]. Zá ě Zá ě em lze kons a o a , že hnu í Techele La an našlo silnou odez u hla ně mezi německou sionis ickou mládeží, a o nejen německých poh aničních oblas ech, ale i jazyko ě smíšených oblas ech a na Mo a ě. Hnu í Techele La an ak mělo ozhodující li na u áření sionis ického německého mládežnického hnu í p o epubliko ém Českoslo ensku. Poděko ání Článek byl ydán s podpo ou GAČR ámci řešení p ojek u „Výcho né p og amy a koncepce německých pedagogických o ganizacích mezi álečném Českoslo ensku“, g an č. 13-18725S. Li e a u a [1] A chi měs a P ahy (AMP), Spolko ý ka as , PŘ, SK XIV/342: Blau-Weiss. 73 [2] A chi měs a P ahy (AMP), Spolko ý ka as , PŘ, SK XIV/595, S ano y z oku 1923. [3] BARTÁKOVÁ, D.: Hašome Hacai a Tchele La an Českoslo ensku (1918-1938). kompa a i ní s udie sionis ických mládežnických o ganizací. Diplomo á p áce. FF UP Olomouci, 2010. [4] BEER, F.: ...a ys na Němce s řílel, dědo? Paseka, P aha – Li omyšl, 2008. ISBN 9787185-944-4. [5] Blau-Weiss Blä e , oč. 1920. [6] BROKLOVÁ, E.: P ní českoslo enská ús a a. Ús a p o soudobé dějiny AV ČR, P aha, 1998. ISBN 80-85270-08-0. [7] ČAPKOVÁ, K.: Češi, Němci, Židé? Ná odní iden i a Židů Čechách 1918-1938. Paseka, P aha - Li omyšl, 2005. ISBN 80-7185-695-9. [8] KASPER, T.: Výcho a či poli ika? Úskalí německého e o mně pedagogického hnu í Českoslo ensku le ech 1918-1933. Ka olinum, P aha, 2007. ISBN 978-80-246-110-6. [9] KASPEROVÁ, D.: Výcho a a zděá ání žido ských dě í p o ek o á u a ghe u Te ezín. Humani as FF UK, P aha, 2010. ISBN 978-80-7308-327-4. [10] KASPEROVÁ, D.: In eg a ions age de jüdischen Be ölke ung und das Schulwesen am An ang des 20. Jah hunde s. In HÖHNE, S.; UDOLPH, L. (ed.). Deu sche – Tschechen – Böhmen. Kul u elle In eg a ion und Desin eg a ion im 20. Jah hunde . Böhlau Ve lag, Köln-Weima -Wien, 2010, s. 63-72. [11] MEŠŤAN, P. (ed.): Hašome Hacai . Dejiny hnu ia. Múzeum žido skej kul ú y, B a isla a, 2001. ISBN 80-8060-046-5. PhD . Dana Kaspe o á, Ph.D. 74 JEWISH YOUTH MOVEMENT BLAU-WEISS IN CZECHOSLOVAKIA (1918-1933) The s udy deals wi h he ques ion o he o ma ion o he Jewish you h mo emen Blau-Weiss in he pe iod be o e he yea o 1918 and a he ime o he i s Czechoslo ak Republic. Tex analyzes aspec s g owing om he o iginal Ge man you h associa ion Wande ogel in o he es ablishmen o a sepa a e Jewish associa ion Blau-Weiss. In he cen e o a en ion is also shaping o ideas and philosophical backg ound o he mo emen in he pe iod a e he c ea ion o Czechoslo ak Republic, when inside he mo emen gaining s eng h ideas o Zionism and emig a ion o Pales ine. Analysis ocuses on he ideological di ide and philosophical ansi ion o he scou o ganiza ion Blau-Weiss ( ocusing on being in na u e) in he Zionis mo emen Techele La an success ully dissemina ing ideas o Zionism be ween he Ge man Jewish you h in he Czechoslo ak Republic. The issue o mo emen Blau-Weiss is pu in con ex wi h he de elopmen o o he Jewish you h mo emen s – Czech, Ge man o Zionis . DIE JÜDISCHE JUGENDBEWEGUNG BLAU-WEISS IN DER TSCHECHOSLOWAKEI (1918-1933) De A ikel widme sich de F age de jüdischen Jugendbewegung im Bund Blau-Weiß sowohl o dem Jah e 1918 (d. h. o de G ündung de Tschechoslowakei) als auch im Zei aum de E s en schechoslowakischen Republik. De Tex analysie die Haup endenzen, wie die Mi gliede , die u sp ünglich im Bund Wande ogel ak i wa en, den neuen jüdischen Jugendbund Blau-Weiß geg ünde haben. Im Zen um de Analyse s ehen auch die F agen des P og amms de jüdischen Jugendbewegung nach de G ündung de Tschechoslowakei. In diesem Zei aum haben die Ideen des Zionismus und de Aussiedlung nach Paläs ina an Bedeu ung gewonnen. Analysie wu de auch die ideelle Umo ien ie ung om deu schen Wandebund Blau-Weiß zu zionis ischen Jugendbewegung Tchele La an, die die Ideen des Zionismus bei de deu schen jüdischen Jugend in de Tschechoslowakei e olg eich e b ei e ha . Die P oblema ik de Jugendbewegung wi d auch mi de En wicklung in ande en jüdischen – schechischen, deu schen ode zionis ischen - Bünden kon ex ualisie . ŻYDOWSKI RUCH MŁODZIEŻOWY BLAU-WEISS W CZECHOSŁOWACJI (1918-1933) Op acowanie do yczy kwes ii o mowania się żydowskiego uchu młodzieżowego Blau- Weiss, za ówno p zed okiem 1918, jak i w czasach międzywojennej Czechosłowacji. W a ykule analizie poddano czynniki, k ó e sp awiły, że z pie wo nego niemieckiego owa zys wa młodzieżowego Wende ogel pows ała samodzielna żydowska g upa Blau- Weiss. W cen um uwagi s awiany jes eż p oces o mowania się idei i ideologicznych począ ków uchu w czasach po pows aniu Republiki Czechosłowackiej, kiedy o wewną z uchu co az silniejsze s awały się idee syjonizmu i mig acji do Pales yny. Analizie poddano p zełom o az p zeksz ałcenie ideowe z ha ce skiej o ganizacji Blau-Weiss (skupiającej się na p zebywaniu na łonie na u y) w syjonis yczny uch Techele La an, k ó y z sukcesem sze zył syjonis yczne idee między niemiecką młodzieżą żydowską w Czechosłowacji. Ruch Blau- Weiss p zeds awiony jes w kon ekście p ocesów zachodzących w innych żydowskich uchach młodzieżowych – czeskich, niemieckich i syjonis ycznych.