Výuka angličtiny podporovaná počítačem v terciárním vzdělávání

181 VÝUKA ANGLIČTINY PODPOROVANÁ POČÍTAČEM V TERCIÁRNÍM VZDĚLÁVÁNÍ Dana Ze záno á * I ana Čecho á ** Jana Be ánko á Uni e zi a ob any Cen um jazyko é příp a y Kounico a 65, 662 10 B no, Česká epublika [email p o ec ed] * [email p o ec ed] ** [email p o ec ed] Abs ak V dnešním globalizo aném s ě ě se neodmysli elnou součás í zdělá ání s á ají in o mační a komunikační echnologie (ICT), k e é jsou yuží ány ke zdělá acím účelům i e ciá ní s éře a s á ají se nezby ných předpokladem p o z ýšení k ali y a e ek i nos i zdělá acího p ocesu. Příspě ek se zabý á ýukou anglického jazyka na Uni e zi ě ob any při yuži í ICT u budoucích ojenských p o esionálů i ci ilních s uden ů. ICT umožnily pedagogům modi iko a něk e é s a egie a koncep y ýuky cizích jazyků, např. za edení e-lea ningu u s uden ů kombino aného s udia nebo implemen ace blended lea ningu u s uden ů p ezenční o my s udia, kde e-lea ning je p imá ně yuží án jako doplněk k přímé ýuce. Součás í příspě ku jsou o něž ýsledky ýzkumného še ření u s uden ů obou o em s udia, k e é se ýkají yuži í ICT e ýuce anglického jazyka. Ú od V dnešním ychle se měnícím s ě ě, jehož ypickým a ibu em je ná ůs globální konku ence, se ýznamně z yšuje ole e ciá ního zdělá ání. Jedná se o sek o , k e ý bude ozhodujícím způsobem o li ňo a konku enceschopnos , p ospe i u a ži o ní ú o eň celé společnos i. Sys ém e ciá ního zdělá ání h aje nezas upi elnou oli při o bě in elek uální kapaci y, na k e é zá isejí p odukce i aplikace znalos í ámci podpo y koncep u celoži o ního učení, p os řednic ím k e ého jsou doplňo ány a z yšo ány znalos i a kompe ence jedno li ců [1]. Výs upem s udijních p og amů ins i ucí e ciá ního zdělá ání by měl bý absol en , k e ý po ukončení u či é e apy s udia by byl schopen splni alespoň minimální požada ky budoucího zaměs na a ele na po řebné znalos i a do ednos i, edy e s ém obo u by měl dokáza pozna a popsa p oblémo ou si uaci českém a alespoň jednom cizím jazyce – nejlépe anglickém, dále na hnou její řešení, p ezen o a je ( ús ní i písemné podobě) a obháji . [2] Neodmysli elnou součás í zdělá ání se s aly in o mační a komunikační echnologie (ICT), k e é jsou e ciá ní s éře nezby ným předpokladem p o z ýšení k ali y a e ek i nos i zdělá acího p ocesu. E ek i i a společného oz oje E opy oblas i ýcho y a zdělá ání zá isí na indi idualizaci p ocesů učení, ýměně in o mací a zkušenos í, in eg aci obo ů, zájemné spolup áci a komunikaci. Za ádějí se no é s a egie a pos upy do zdělá ání a učení, p o k e é je ypické yhledá ání a hodno né zp aco ání získaných in o mací. No é mode ní echnologie, k e é jsou implemen o ány do yučo acího p ocesu, umožňují po řebnou ino aci zdělá ání a jsou i důleži ým mo i ačním p kem jak p o s uden y, ak p o pedagogy. V sou islos i s ýukou jazyků e ciá ním zdělá ání se nejčas ěji ho oří o e-lea ningu a blended lea ningu. E-lea ning je odbo né li e a uře de ino án ůzně. Podle Zounka [3] lze e-lea ning chápa jako didak ický p ek zdělá ání, k e ý yuží á mode ní in o mační a 182 komunikační echnologie p ezenční i dis anční o mě s udia a zá o eň umožňuje komunikaci se s uden y, e ek i ní zp os ředko ání obsahu uči a, indi iduální přís up ke s uden o i (např. okamži é posky nu í zpě né azby, pomoci při s udijních p oblémech) a indi idualizaci učení (s uden yuží á las ního empa při učení, sám si olí čas a p os ředí p o učení). Učení pomocí e-lea ningu může bý aké íce in e ak i ní (s uden je in e ak i ním sys émem donucen in o mace yhledá a a zp aco á a ). E-lea ning je dnes neodmysli elným nás ojem p o kombino anou o mu s udia, ale zcela běžně se yuží á jako hodný doplněk i p o p ezenční o mu ýuky, edy na přednáškách a c ičeních, kdy se jedná o smíšený způsob zdělá ání, k e ý se nazý á blended lea ning a k e ý je současné době pře ažujícím pedagogickým modelem e-lea ningu. Výpoče ní echnika se s á á nedílnou součás í yučo acího p ocesu, s uden ům jsou p os řednic ím webu posky o ány ůzné s udijní ma e iály če ně doplňko ých in o mačních zd ojů na In e ne u, s yuži ím webu je o něž možno s uden y es o a . „Způsob yuží ání p os ředků ICT je zá islý přede ším na zdělá acích cílech a obsahu ýuky, cha ak e u edukačního p os ředí, po řebách a možnos ech šech ak é ů zdělá acího p ocesu“ [4]. Využí ání e-lea ningu e ysokoškolském p os ředí p o ází pe manen ní diskuse, k e á upozo ňuje na jeho pozi i a i nega i a. K nejčas ěji u áděným ýhodám pa ří:  časo á a p os o o á lexibili a a pohodlnos – s uden si olí dobu a mís o s udia podle s ých indi iduálních po řeb a možnos í.  snadná dos upnos a ucelenos s udijních ma e iálů – na jednom mís ě jsou sous ředěny a logicky uspořádány s udijní ma e iály, k e é jsou přís upné z každého počí ače připojeného k in e ne u.  možnos komunikace s u o em i mezi spolužáky na zájem.  pomě ně jednoduchá a ychlá ak ualizace jak s udijního ex u, ak i in e ne o ých odkazů. Mezi ne ýhodami bý ají u áděny přede ším:  zá islos na připojení k In e ne u a yba ení PC – může bý limi ujícím ak o em p o yuží ání s udijních ma e iálů če ně in e ne o ých odkazů.  menší počí ačo á g amo nos u s a ších s uden ů kombino ané o my s udia.  nedos a ek přímého kon ak u s yučujícím/ u o em [5]. 1 Výuka jazyků za podpo y počí ačů V sou islos i s ýukou cizích jazyků je odbo né li e a uře čas o zmiňo án pojem Compu e –Assis ed Language Lea ning (CALL), k e ý předs a uje ýuku jazyků za podpo y počí ačů. Chodě a u ádí, že „me ody yuží ané CALL z . ýuko ých p og amech (cou sewa e) byly od ozeny od p axe klasické jazyko é ýuky“ [6]. P ní p og amy CALL nabízely es y a c ičení (d ill and p ac ice p og ams) ke zdokonalení jedno li ých řečo ých do ednos í. Z kons uk i is ického pohledu na zdělá ání další gene ace CALL směřo ala íce k osobě s udujícího. V om o modelu s udující y ářel no ý pozna ek p os řednic ím las ního ýzkumu, což Pape popisuje jako „mik os ě , k e ý posky uje příleži os p o řešení p oblémů, es o ání hypo éz a umožňuje s udujícímu yuží současnou exis ující znalos k jejímu dalšímu oz oji“ [7]. Podle é o iloso ie počí ač posky uje nás oje a zd oje, ale je na s udujícím, aby „něco udělal“ s ím o simulo aným p os ředím. Sociokogni i ní přís up ke CALL posunuje ješ ě dále hnací sílu od in e akce s udujícího s počí ačem k in e akci s os a ními s udujícími p os řednic ím počí ače. To o zení má základ jednak eo ii (ši ší zdů aznění smysluplné in e akce au en ické řeči) a jednak je 183 podloženo i echnologicky – připojení do sí ě, k e é umožňuje, aby počí ač byl použí án jako nás oj p o in e ak i ní komunikaci [8]. V é o sou islos i je aké čas o zmiňo án e mín Compu e -Media ed Communica ion (CMC), což znamená počí ačem zp os ředko anou komunikaci. CMC umožňuje s udujícím přís up do sí ě a komunikaci s os a ními buď asynch onním (nesimul ánním) nebo synch onním (simul ánním, e sku ečném čase) ežimu. Na d uhé s aně od s udujících yžaduje ě ší mo i aci, inicia i u a aké yšší s upeň au o egulace učení. V současnos i se ýuka jazyků za podpo y počí ačů (CALL) s ala již nap os o běžným je em. Zpočá ku se jednalo o jedno li é a nahodilé yuži í počí ačů ke zp aco ání ex ů či jednoduchých d ilo ých c ičení. Později se po řebné in o mace a au en ické ma e iály začaly yhledá a na In e ne u. Nyní je ICT yuží áno i ke komunikaci cílo ém jazyce, a o jak písemně (e-mail), ak ús ně (cha , ideokon e ence). In e ak i ní c ičení nebo společné p ojek y řešené p os řednic ím In e ne u umožňují z ýši mo i aci a smysluplně yuží jazyk při ozeném cizojazyčném p os ředí, nejsou edy pouhou simulací bez následného eálného yuži í. Se z yšující se dos upnos í počí ačů e školách i domácnos ech a s ále se zlepšující počí ačo ou g amo nos í s uden ů ko esponduje ši oká nabídka kome čních jazyko ých učebnic doplněných ma e iály k samos udiu e o mě CD-ROMů, odkazy na webo é s ánky s doplňko ými ex y, c ičeními, k izy a ideosek encemi. Ty o kome ční ma e iály ale nemohou pok ý eške é požada ky na specializo anou slo ní zásobu p o jedno li é obo y, k e é se s udují na ysokých školách. A zde nalézají nezas upi elné mís o samo ní ysokoškolš í pedagogo é, k eří mohou upla ni jak naby é zkušenos i a ědomos i, ak me odické znalos i z ýuky jazyků. Ná ůs počí ačo é g amo nos i klade yšší ná oky na in enci ů ců jazyko ých ku zů, k e é musí splni očeká ání a po řeby s uden ů i yučujících. Již nes ačí bý pouze jazyko ým odbo níkem a uči elem, ale uči el se s á á o něž designé em, koo diná o em a echnikem. Jedno li é s udijní opo y, k e é jsou s uden ům nabízeny k samos udiu, musí bý nejen pečli ě s uk u o ány, aby posky ly po řebné in o mace a umožnily p oc ičení jazyko ých do ednos í, ale aké musí bý dos a ečně zajíma é, aby ud žely pozo nos s uden ů a mo i o aly je k další p áci S udium je koo dino áno u o em a opo y jsou zp a idla dis ibuo ány p os řednic ím sys ému p o řízení ýuky (Lea ning Managemen Sys em – LMS), k e ý pozi i ně přispí á k ze ek i nění a zk ali nění edukačního p ocesu, umožňuje přís up k doplňujícím a ak uálním in o macím. U či ým nega i em může bý ne ždy snadná o ien ace LMS, p o o je nu no posky nou s uden ům k ali ní s upní in o mace a zá o eň je upozo ni i na případné p oblémy. 2 S udium jazyků a e-lea ning na Uni e zi ě ob any Uni e zi a ob any (UO) je s á ní ysokou školou echnického ypu, k e á posky uje zdělání jak budoucím p o esionálům a mády České epubliky (AČR), ak i ci ilním s uden ům ámci ak edi o aných bakalářských, magis e ských a dok o ských s udijních p og amů, a o na řech akul ách, z nichž Fakul a ekonomiky a managemen u (FEM) a Fakul a ojenských echnologií (FVT) se nacházejí B ně, Fakul a ojenského zd a o nic í (FVZ) sídlí H adci K álo é. UO klade elký dů az na s udium jazyků, což yplý á ze sku ečnos i, že AČR je součás í s uk u NATO. S uden i se po celou dobu s udia po inně účas ní ýuky d ou cizích jazyků, z nichž jedním je anglič ina, k e á je zá azná p o každého, d uhý jazyk si olí z nabídky němčina, ancouzš ina a uš ina. Jazyko á příp a a na UO p obíhá souladu s požada ky ezo u (příp a a na ezo ní zkoušku dle NATO STANAG 6001), ysokoškolské ýuky na jedno li ých akul ách (obecná, odbo ná a akademická anglič ina) i s cíli Společného e opského e e enčního ámce p o jazyky (SERR). 184 Za ýuku jazyků je na UO zodpo ědné Cen um jazyko é příp a y (CJP), k e é se snaží implemen o a do edukačního p ocesu nejno ější endy oblas i eo ie učení a yučo ání cizích jazyků. V ámci in o mačních a komunikačních echnologií se nej íce yuží ají LMS Ba bo ka a Moodle. Na FVT p obíhá ýuka anglického jazyka na základě ku ikula, k e é je yp aco áno p o každý očník bakalářského i magis e ského s udia a k e é zah nuje p ky obecného i odbo ného jazyka. FEM ealizuje ýuku jazyků ámci z . modulo ého sys ému, kdy moduly O1–2 se zaměřují na obecný jazyk, moduly E1–3 se sous ředí na ekonomickou p oblema iku, moduly M a BM seznamují s uden y s e minologií managemen u a bezpečnos ního managemen u, moduly S1–2 obsahují speci ickou slo ní zásobu jedno li ých specializací a moduly V1–4 jsou zaměřeny na p o esní ojenskou ema iku. S uden i bakalářského s udijního p og amu by měli během s udia k omě předepsané ysokoškolské zkoušky z odbo ného jazyka anglického (jazyk p o obecné akademické a p o esní účely, ale i speci ická ekonomická a ojenská e minologie) z ládnou i jazyko ou zkoušku podle no my NATO STANAG 6001, SLP 2, což odpo ídá ú o ni B2 podle SERR, s uden i magis e ského s udijního p og amu by se měli dos a na ú o eň SLP 3, což ko esponduje s označením C1 podle SERR. Aby uči elé CJP mohli oblas i ýuky jazyků splni ná očné úkoly, hledají nejen e ek i ní yučo ací me ody, ale zá o eň i nás oje, k e é pomohou ze ek i ni a za ak i ni ýuku jazyků. Tako ými nás oji jsou in o mační a komunikační echnologie. Na FEM se me oda e- lea ningu p os řednic ím LMS Ba bo ka začala yuží a nejdří e p o s uden y kombino aného s udia. Vzhledem ke speci ice kombino ané o my s udia – nízký poče hodin přímé ýuky a maximální dů az na samos udium, bylo nezby né nají hodný nás oj p o řízení s udia, komunikaci s yučujícím, ale i mezi s uden y na zájem, a o něž p o p ezen o ání ucelených s udijních opo podle jedno li ých učebních modulů. Jako op imální se je il LMS Ba bo ka, neboť splňuje šechny ýše u edené požada ky. S uden i kombino aného s udia jsou ě šinou schopni dobře p aco a s počí ačem, dokážou si jedno ázo ě yhleda po řebné in o mace na In e ne u, ale dělá jim po íže y o ma e iály sys ema icky u řídi a posoudi jejich ú o eň a obsaho ou adek á nos e z ahu k éma u. Ro něž o ien ace základní slo ní zásobě se je í jako p oblema ická. P o usnadnění jazyko é příp a y s uden ů kombino aného s udia byla oce 2010 y ořena p aco ní skupina, k e á se skládá z uči elů anglického jazyka, s uden ů a odbo níků ze specializo aných ka ede . Společně jsme se sous ředili přede ším na ýbě hodných ex ů ( iz Fig. 1) a jejich me odické zp aco ání. Každý ex je opa řen základní slo ní zásobou, dále následují úkoly, k e é mají umožni jak p oc ičení uči a, ak p ohloubení a upe nění ědomos í. Poslecho á c ičení a idea jsme zařazo ali méně čas o, neboť jak yplynulo z p o edeného še ření ( iz kapi ola 3), s uden i jsou schopni si sami yhleda k á ké ema icky odpo ídající poslecho é ma e iály. Pozo nos jsme zaměřili aké na písemný p oje , p o ože s uden musí bý schopen yjádři las ní názo na šechna p obí aná éma a nejen ús ní, ale i písemnou o mou, okomen o a si uaci nebo zaujmou p o ikladné s ano isko. Zpě nou azbu u písemných úkolů zajišťuje u o , k e ý po přeč ení yp aco aného úkolu in o muje s uden a o případných chybách a nedos a cích. U in e ak i ních úkolů, k e é jsou y ořeny p og amu Ho Po a oes, s uden získá á zpě nou azbu okamži ě po splnění úkolu ( iz Fig. 2). 185 Zd oj: las ní (speci ický ýzkum) Fig. 1: Tex o á čás Zd oj: las ní (speci ický ýzkum) Fig. 2: C ičení 186 3 Výzkumná še ření: názo y s uden ů na e-lea ning Dří e než jsme začali p aco a na elek onických s udijních opo ách, po ažo ali jsme za nu né zjis i , jaký je pos oj s uden ů kombino aného s udia k ýpoče ní echnice a zda a jak jsou ocho ni ji yuží a p o s udium anglického jazyka. V p ní čás i ýzkumu jsme ealizo ali do azníko é še ření, na k e é na ázaly polos uk u o ané ozho o y. Výsledky obou čás í ýzkumného še ření po dily, že náš zámě p aco a s LMS je s uden y přijímán esměs kladně. Jedním z dílčích cílů ýzkumu bylo zjis i názo našich esponden ů na on-line jazyko ou ýuku. U kombino aného s udia na UO se jedná spíše o dis anční o mu doplněnou o klasickou přímou ýuku, k e á p obíhá d ak á za semes . Výsledky našeho še ření ukázaly, že 52 % esponden ů í á možnos s udo a anglič inu p os řednic ím ICT. Nap os o pozi i ně hodno í yuži í ICT p o jazyko ou ýuku 29 % do ázaných, 10 % esponden ů na olbě média nezáleží. Pouze 4 % z nich nepo ažují ICT za hodný p os ředek ýuky anglič iny a 5 % esponden ů by ůbec nepouží alo ICT p o ýuku anglič iny ( iz Fig. 3). Zd oj: las ní (speci ický ýzkum) Fig. 3: Vhodnos ICT p o ýuku AJ Dalším cílem bylo zjis i názo esponden ů na hodnos yuži í ICT při p oc ičo ání jedno li ých jazyko ých do ednos í. Z ýzkumného še ření yplynulo, že ICT je nej íce yuží áno p o oz íjení do ednos i poslechu (72 %), např. p os řednic ím k á kých zp á , písní, ideí, ilmů apod. ICT je o něž nás ojem, k e ý účinně napomáhá jak při obohaco ání slo ní zásoby (61 %) – např. on-line slo níky, ak při oz íjení komunikačních schopnos í – mlu ení (61 %), ale i psaní (31 %) – podobě e-mailů a p ezen ací. 38 % do ázaných yuží á ICT p o č ení s po ozuměním a 32 % p o p oc ičo ání g ama ických s uk u ( iz Fig. 4). Zd oj: las ní (speci ický ýzkum) Fig. 4: Využi í ICT 187 S uden i denního s udia, u nichž je p imá ní přímá ýuka, mají aké elmi kladný z ah k ICT, jak éž yplynulo z další áze ýzkumného še ření, a p o o na základě las ního u ážení jedno li ých yučujících jsou přip a ené ma e iály yuží ány i zde jako možný doplňko ý s udijní zd oj. Jedním z cílů do azníko ého še ření bylo získa konk é nější předs a u o jejich p e e encích. Nej íce s uden ů kladně hodno í použi í ICT přímé ýuce i při indi iduální příp a ě na ni (41 %). 37 % dá á přednos ICT jen p o samos udium a 22 % esponden ů nepo ažuje ICT p o ýuku a s udium anglič iny za hodný nás oj ( iz Fig. 5). Zd oj: las ní (speci ický ýzkum) Fig. 5: ICT e ýuce AJ a samos udiu Na základě p o edeného še ření lze kons a o a , že z ah k ICT jak u s uden ů kombino aného, ak denního s udia je pře ážně kladný a obě skupiny jejich yuži í p o ýuku a s udium anglického jazyka hodno í pozi i ně. Ty o zá ě y nás ješ ě íce mo i o aly při o bě elek onických s udijních opo ámci LMS Ba bo ka. Zá ě Současná společnos je čas o cha ak e izo ána buď jako společnos znalos ní, kdy je kladen dů az na dos upnos in o mací a p áci s nimi, nebo jako společnos sí í, níž s ěžejní oli h ají počí ačo é sí ě. Dnešní s uden i ysokých škol pa ří k z . „Digi al Gene a ion“, edy gene aci, k e á použí á nej ůznější echnologie od ú lého školního ěku, a p o o jsou p o ně nap os o při ozenou součás í každodenního ži o a. Nicméně echnologie čas o yuží ají přede ším jako zd oj zába y a nás oj umožňující komunikaci a získá ání in o mací, a po enciál ICT p o oblas zdělá ání není čas o plně doceněn. Z ýzkumného še ření ealizo aného na FEM UO yplynulo, že i když nezas upi elnou oli in o mačních a komunikačních echnologií edukačním p ocesu uzná ají s uden i kombino ané i p ezenční o my s udia, ne šichni po ažují ICT za hodný nás oj p o ýuku anglického jazyka, neboť p o 9 % esponden ů nejsou ICT hodným p os ředkem. Z p o edených polos uk u o aných ozho o ů jsme zjis ili, že i s uden i, k eří zaujímají nega i ní pos oj k yuží ání ICT e ýuce anglič iny, dá ají přednos komunika i ní ýuce za pří omnos i uči ele, k e ý je p ůběžně op a uje a bezp os ředně eaguje na jejich do azy a po řeby. Na d uhé s aně 61 % do ázaných se domní á, že ICT jsou hodným nás ojem p o oz oj komunikace cílo ém jazyce. Responden i ozho o ech zmiňují přede ším s é zkušenos i se sociálními sí ěmi (skype, acebook, wi e , blogy a d.) a aké web- kon e encemi. Dále u ádějí, že ICT jim elmi napomáhají při ozšiřo ání slo ní zásoby, přede ším oceňují možnos yuží a on-line slo níky a in e ne o é zd oje. Ačkoli je dnešní době nap os o při ozené, že mode ní echnologie jsou implemen o ány do zdělá acího p ocesu, uči el něm má i nadále s é nezas upi elné mís o. 188 Li e a u a [1] WORLD BANK. (2002) Cons uc ing Knowledge Socie ies: New Challenges o Te ia y Educa ion. Washing on, [online]. D.C.: Wo ld Bank. [accessed 2013-04-14]. A ailable om WWW <h p://web.wo ldbank.o g/WBSITE/EXTERNAL/TOPICS/EXTEDUCATION/0,,con en MDK:20283509~menuPK:617592~pagePK:148956~piPK:216618~ heSi ePK:28238 6,00.h ml> [2] MŠMT: Bílá kniha e ciá ního zdělá ání. [online]. P aha 2009. [accessed 2013-02-21]. A ailable om WWW <h p://www.msm .cz/ e o ma- e cia niho- zdela ani/bila- kniha> [3] ZOUNEK, J.: E-lea ning – jedna z podob učení mode ní společnos i. B no: Masa yko a uni e zi a, 2009. 161 s. ISBN 978-80-210-5123-2. [4] ZOUNEK, J.: E-lea ning a zdělá ání. Několik pohledů na p oblema iku e-lea ningu. Pedagogika, 2006, Volume. LVI, Issue 4, pp. 335-347. ISSN 0031-3815. [5] EGEROVÁ, D.: In eg ace e-lea ningu do p ezenční o my ýuky. In Sbo ník příspě ků kon e ence Klady a zápo y e-lea ningu na menších ysokých školách, ale nejen na nich. P aha, Souk omá ysoká škola ekonomických s udií, s. . o. 2008, ISBN 978-80-86744- 76-6. [6] CHODĚRA, R.; RIES L.: Výuka cizích jazyků na p ahu no ého isícile í II. 1. yd. Os a a: Os a ská Uni e zi a Os a a - Pedagogická akul a, 2000.163 s. ISBN 80- 7042-157-6. [7] PAPERT, S.: Minds o ms: Child en, compu e s, and powe ul ideas. New Yo k: Basic Books. 1980M. Wa shaue , R. Ke n, Ne wo k-based Language Teaching: Concep s and P ac ice. 3 d ed. Camb idge: The P ess Syndica e o he Uni e si y o Camb idge, 2005. [8] BERÁNKOVÁ, J.; ČECHOVÁ, I.; ZERZÁNOVÁ, D.: App op ia e ool o ge app op ia e knowledge: How does i wo k? In: Dis ance Lea ning, Simula ion and Communica ion 2013. B no: Uni e zi a ob any, 2013, p. 13-19. ISBN 978-80-7231- 919-0. [9] ČECHOVÁ, I.; ZERZÁNOVÁ, D.; BERÁNKOVÁ, J.: E-lea ning: Roles in Dis ance Te ia y Educa ion. In: P oceedings o he 10 h Eu opean Con e ence on e-Lea ning. B igh on, Velká B i ánie: B igh on Business School, Uni e si y o B igh on, 2011, pp. 109-116. ISBN 978-1-908272-22-5. PhD . Dana Ze záno á; PhD . I ana Čecho á Ph.D.; RND . Jana Be ánko á 189 COMPUTER ASSISTED ENGLISH LEARNING AND TEACHING: CHALLENGES FOR TERTIARY EDUCATION In he nowadays globalized wo ld in o ma ion and communica ion echnologies (ICT) ha e become an inhe en educa ional ool and hei usage is an indispensable p e equisi e o enhancing he quali y and e iciency o he educa ional p ocess. The a icle deals wi h eaching English wi h he use o ICT o bo h u u e mili a y p o essionals and ci ilian s uden s a he Uni e si y o De ence. ICT ha e enabled eache s o modi y some s a egies and concep s o he second language eaching, e.g. in oduc ion o e-lea ning o he combined o m o s udy o implemen a ion o blended lea ning o he ull ime o m o s udy, whe e e-lea ning is used as a complemen o he ace- o- ace eaching. The a icle also includes esul s om he esea ch dealing wi h he usage o e-lea ning and blended lea ning o eaching English a s uden s o bo h o ms o s udy. COMPUTERUNTERSTÜTZTES ENGLISCHLERNEN UND –LEHREN: EINE HERAUSFORDERUNG FÜR DEN TERTIÄREN BILDUNGSBEREICH In de heu igen globalisie en Wel sind die In o ma ions- und Kommunika ions echnologien ein un ennba e Bes and eil de Ausbildung, was inzwischen auch ü den e iä en Bildungsbe eich gil . Sie we den zu eine une lässlichen Vo ausse zung ü die S eige ung de Quali ä und E ek i i ä des Bildungsp ozesses. Diese Bei ag beschä ig sich mi dem Englischun e ich an de Uni e si ä ü Ve eidigung ü kün iges Mili ä pe sonal und zi ile S uden en un e Ve wendung de In o ma ions- und Kommunika ions echnologien. Diese Technologien e möglich en es den Pädagogen, einige S a egien und Konzep e des F emdsp achenun e ich s zu modi izie en, z. B. die Ein üh ung des E-Lea ning bei S uden en des kombinie en S udiums ode die Implemen ie ung on sog. Blended Lea ning bei Vollzei s uden en, welche das E-Lea ning haup sächlich als E gänzung zum Di ek un e ich nehmen. Diese Bei ag in o mie gleich alls übe die E gebnisse eine Un e suchung bei S uden en beide S udien o men, die sich au die Nu zung de In o ma ions- und Kommunika ions echnologien im Englischun e ich beziehen. NAUKA JĘZYKA ANGIELSKIEGO WSPOMAGANA PRZEZ KOMPUTER W KSZTAŁCENIU WYŻSZYM W dzisiejszym zglobalizowanym świecie nieodłącznym elemen em edukacji s ają się echnologie in o macyjno-komunikacyjne (ICT), k ó e wyko zys ywane są do celów nauczania w amach ksz ałcenia wyższego, s ając się niezbędna p zesłanką dla podniesienia jakości i e ek ywności p ocesu ksz ałcenia. W a ykule p zeds awiono zagadnienie do yczące nauczania języka angielskiego p zyszłych zawodowych żołnie zy o az innych cywilnych s uden ów na Uniwe sy ecie Ob ony p zy zas osowaniu echnologii ICT. Technologie in o macyjno-komunikacyjne umożliwiły dydak ykom mody ikację niek ó ych s a egii i koncepcji nauczania języków obcych, np. wp owadzenie e-lea ningu dla s uden ów zaocznych, wd ożenie blended lea ningu dla s uden ów s acjona nych, w p zypadku k ó ych e-lea ning wyko zys ywany jes p io y e owo ylko jako uzupełnienie zajęć lekcyjnych. W a ykule p zeds awiono akże wyniki badań p zep owadzonych wś ód s uden ów obu o m s udiów, k ó e do yczą wyko zys ania echnologii ICT w nauczaniu języka angielskiego.