Místa paměti v digitálním prostředí
Abstract
32
Full text
Místa paměti vdigitálním prostředí Čeněk Pýcha SITES OF MEMORY IN THE DIGITAL ENVIRONMENT The author focuses on the problem of representation of traditional Czech sites of memory in the environment of digital platforms designed for travellers. The content analysis is divided into avisual and anarrative part, the key research topic being the stability of the national essence of memory in the digital environment. The assumption that the national narrative will not be the main component of the content is not entirely confirmed. Despite the international and intermediary nature of the platforms in use, user-generated content is sometimes based on national narratives. An important part of the paper is atheoretical and methodological discussion based on the concepts of media and memory studies. KEYWORDS: sites of memory; digital platforms; travelling; Terezín; Lidice; national narrative Výzkum paměti ajejích míst zcela bezpochyby výrazně proměnil zkoumání minulosti ahistorie. Paměťová studia se etablovala ivčeském akademickém prostředí astala se nedílnou součástí úvodních přednášek nejen historické vědy. Přesto, nebo právě proto, je třeba se neustále kmetodologické podstatě zkoumání paměti vracet. Stabilita konceptuálního aparátu paměťových studií je jen zdánlivá (jak naznačují debaty vkomunitě paměťových studií1), podobnou dynamikou se vyznačuje iobjekt zájmu paměťových studií— paměť smnoha přívlastky. Norovo originální pojetí, případně pokusy ojeho aplikaci apřenos, je poněkud svázané národním rámcem, pro který bylo místo paměti2 jako pojem definováno ajež přiléhavě popisovalo dobu vzniku této teorie. Národ byl hegemonní kategorií, jejímž prostřednictvím společnost kolektivně vzpomínala na minulost. Situace se však od té doby proměnila, především na úrovni médií, pomocí nichž lze vytvářet význam azískat ivlastní publikum. Proto je třeba znovu ohledávat imísta paměti, jež sice vznikala pomocí tradičních masmédií, na jejichž významu se však dnes mohou významně podílet média nová.3 1 Viz níže citované studie, především: Astrid ERLL, Travelling memory, Parallax 17, 2011, č.4, s.4–18; Gregor FEINDT— Félix KRAWATZEK— Daniela MEHLER— Friedemann PESTEL— Rieke TRIMÇEV, Entangled Memory: Toward aThird Wave in Memory Studies, History and Theory 53, 2014, s.24–44. 2 Pierre NORA, Mezi pamětí ahistorií: Problematika míst, in: Alban Bensa (ed.), Antologie francouzských společenských věd: Politika paměti (Cahiers du Cefres 13), 1998, s.7–31 [dostupné též: http://www.cefres.cz/IMG/pdf/nora_1998_mezi_pameti_historii.pdf]. 3 Pro definici nových médií je dnes nejkonsenzuálněji přijímaná práce Lva Manoviche. Manovich definuje pět základních principů, jež jsou pro nová média charakteristická. Tyto principy jsou definovány jako: číselná reprezentace, modularita, automatizace, variabilita apřekódování. Všechny tyto vlastnosti jsou vpodstatě charakteristické pro média digiOPEN ACCESS
ČEněK PýcHa 33 Ztohoto důvodu jsem se ve své analýze zaměřil na místa, jež lze označit za klíčová místa české národní paměti, apodíval jsem se na jejich podobu na tzv.sociálních médiích,4 jež jsou někdy poněkud zjednodušeně nazývaná jako sociální sítě. Vybral jsem média zaměřená na cestování, jež slouží jako místo pro sdílení zkušeností adojmů zcest avýletů. Klíčovou otázkou, na kterou se při analýze zaměřím, bude role národního narativu při vytváření zážitku ztohoto místa. Mým předpokladem vycházejícím zkonceptů Travelling Memory Astrid Erll aEntangled Memory mezinárodního kolektivu autorů je, že národní narativ ztrácí vzhledem kvytváření paměti na síle aprávě iprostřednictvím nových digitálních médií dochází kvytváření globální, transnacionální sítě paměti. Ktomuto předpokladu nás vedou vakademické komunitě paměťových studií stále hlasitější úvahy otom, že paměť získává jiné rámce, než národní.5 Důležitou roli zde hraje především emocionální rovina: místa se stávají součástí globální sítě, jež propojuje místa spojená např.sgenocidami nebo nucenou prací. Vznikají tak kódy, jež jsou reprodukované transnacionálně avpodstatě nezávisle na národním příběhu avyprávění. Jedním zprojevů takového pohybu může být skutečnost, že nacházíme velmi podobné prvky vexpozicích, které vznikají vmuzeích nebo místech věnovaných traumatickým dějinám.6 Setkáváme se tak například svelmi častým vystavováním fotografií obětí ajejich tváří, jež nacházíme nejen vmuzeích věnujících se holocaustu, ale ipři komunikaci jiných historických traumat.7 Kvyvazování míst paměti znárodních narativů přispívají isamotné vlastnosti médií, pomocí nichž je paměť ve společnosti šířena respektive komunikována. Od časů formulace původní Norovy teorie se mediální skladba akulturní techniky komunikace opravdu razantně proměnily. Místo tak dnes může mít mnoho podob amédia se nejen spolupodílejí na tom, jakým způsobem omístu hovoříme, jak ho vidíme ajak ho fyzicky prožíváme, média dokonce spoluvytvářejí ijeho fyzickou podobu. Při tradiční analýze míst paměti hraje klíčovou roli analýza tisku, učebnic dějepisu nebo knižních turistických průvodců. Zvelké části jde omasmédia, jež jsou pod jistou tální, proto lze tyto přívlastky vpodstatě zaměňovat, což dělám ivtomto textu. Lev MANOVICH, Principy nových médií, in: Tomáš Dvořák, Kapitoly zdějin ateorie médií, Praha 2010, s.33–50. 4 Wikipedia.org, heslo Social media [přístupné zhttps://en.wikipedia.org/wiki/Social_media, náhled 4.5.2018]. 5 „One of the current challenges for memory studies is certainly the dissolution of the classical frame of memory, the nation-state, which is highlighted by the turn toward nonand transnational frames, as debates on European or global memory illustrate.“ Viz G. FEINDT— F.KRAWATZEK— D.MEHLER— F.PESTEL— R.TRIMÇEV, Entangled Memory, s.34. 6 Viz Marianne HIRSCH, The Generation of Postmemory. Writing and Visual Culture after the Holocaust, Columbia 2012. 7 „The prominent models for individualizing elements today are the ,Tower of Faces‘ at the United States Holocaust Memorial Museum in Washington, D.C., and the ,Hall of Names‘ at Yad Vashem’s Holocaust History Museum in Jerusalem.“ Ljiljana RADONIĆ, Visualizing Perpetrators and Victims in Post-Communist Memorial Museums, Yad Vashem Studies 44, 2/2016, s.173–201, zde s.182. OPEN ACCESS
34 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2018 formou mocenské kontroly— pod přímým vlivem politických stran utisku, zařazení do státní vzdělávací politiky uučebnice nebo prostřednictvím redakčního procesu uknižních publikací. Snástupem internetu adalších digitálních komunikačních médií získala daleko více komunikace založená na modelu many-to-many, oproti modelu one-to-many (jenž je charakteristický pro masmédia). Obecně tak lze tvrdit, že se komunikace pluralizovala ačástečně demokratizovala,8 producentem obsahu se dnes může stát vpodstatě každý amůže získat irelativně velkou pozornost, mocenská struktura médií se přeskupila. Odtud lze vytyčit předpoklad, že národní rámec paměti ztratí na své síle, jelikož digitální média jsou strukturována spíše transnacionálně, internet vytváří mnoho nových spojů, jež se národnímu pojetí vymykají.9 Nová digitální média ajejich estetika však nepředstavuje jen „hrozbu“ pro tradiční rámce paměti, ale ipříležitost pro vytváření rámců nových, případně akcelerují nové formy vztahování se kminulosti. Australská akademička zabývající se paměťovými studii Kate Douglas ukazuje, jak některá kontroverzní selfie vyfocená na místech spojených shistorickými traumaty umožňují mladým lidem stát se součástí tzv.„second person witnessing“, tedy zprostředkovaného vzpomínání na traumatické události, atím vyjádřit svůj vztah ke vzpomínající komunitě.10 Andrew Hoskins mluví oConnective Memory, která vzniká právě napříč různými rámci vzpomínání prostřednictvím nových spojů amediálních ekologií, tj. prostředí, kde díky technologiím vznikají komplexní intermediální vazby..11 ZKOUMANÉ DIGITÁLNÍ PLATFORMY URČENÉ PRO CESTOVATELE Právě za jednu ztakových ekologií můžeme považovat komunikaci očeských národních místech paměti na sociálních médiích, jež se věnují cestování. Zřejmě globálně nejznámější platformu vtomto okruhu představuje TripAdvisor.12 Společnost Trip8 Toto tvrzení není tak jednoznačné, samozřejmě iformy komunikace vdigitálních médiích podléhají jistému mocenskému vlivu. Např.ipřístup ktechnologiím vytváří ve společnosti jistou formu nerovnosti označovanou jako tzv.digital divide. 9 Přestože zde mohou zůstávat relativně silné bariéry, například jazyková, kdy globálním komunikačním jazykem se stává angličtina, nebo irůzné formy kontroly ablokování internetu ze strany autoritářských států. 10 „These controversies offer aneat summary of some of the core tensions affecting the auto/ biographical representations of, and by, youth: the limits of self-representation and the role of new technologies and media in enabling young people’s second-person trauma witnessing and in enabling new modes of witnessing.“ Kate DOUGLAS, Youth, trauma and memorialisation: The selfie and witnessing, Memory Studies I–16, 2017, dostupné zhttp://journals.sagepub.com/doi/10.1177/1750698017714838, zde s.3 [náhled 4.5.2018]. 11 Andrew HOSKINS, Media, Memory, Metaphor: Remembering and the Connective Turn, Parallax 17, 2011, č.4, s.19–31. 12 TripAdvisorem se akademicky zabývá například níže citovaná studie Victoria D.ALEXANDER— Grant BLANK— Scott AHALE, Digital traces of distinction? Popular orientation and user-engagement with status hierarchies in TripAdvisor reviews of cultural organizations, New media studies and society I–19, 2018. Dostupné zhttp://journals.sagepub.com/ OPEN ACCESS
ČEněK PýcHa 35 Advisor byla založena vroce 2000 ve Spojených státech amerických astala se průkopníkem mezi stránkami suživatelsky vytvořeným obsahem (user generated content) voblasti cestování. Podle statistik má kolem 455 milionů unikátních uživatelů měsíčně.13 Své uživatele si TripAdvisor nachází imezi českým publikem. Systém TripAdvisoru je založen na uživatelském hodnocení, kdy uživatelé mohou místa14 ohodnotit 1–5 hvězdičkami, případně uživatelským komentářem. Samozřejmě hlavní rovinu uživatelských recenzí představuje kvalita služeb. Znašeho úhlu pohledu jsou relevantní komentáře, které se spíše než na služby zaměřují na „hodnotu“ místa, tedy zjednodušeně na to, jestli místo stojí za to navštívit (worth to visit). Je zřejmé, že hlavním účelem TripAdvisoru je poněkud něco jiného, než být médiem kulturní paměti. Již bylo zmíněno, že vhodnocení se často spíše zaměřuje na služby. Zcelé stránky je zřetelné, že pro provozovatele hraje hlavní roli ekonomický faktor azisk (ve vyhledávání se například web defaultně zaměřuje na vyhledávání hotelů). Přesto zde nacházíme stopy interpretace minulosti, stopy, které mohou být oto hodnotnější tím, že pocházejí zprostředí, které primárně kzvýznamňování minulosti určené není. Ivzhledem ktomu jsem zvolil pro analýzu spíše obsahový přístup vycházející zprocházení komentářů apokusil jsem se onalezení obecného pohledu, který převažuje. Své místo však mají iojedinělé komentáře, které poukazují na hranice možné konstrukce významu vmístě paměti. Další službou, kterou vtéto studii sleduji, jsou Google Mapy, respektive funkce „recenze ahodnocení míst“. Google Mapy15 nabízejí komplexní mapový systém, jenž je propojený suživatelskými účty Google, tedy nese jisté aspekty sociálního média (vpodstatě se jedná okomunikační nástroj, jenž funguje vgeograficky orientovaném prostředí). Právě funkce „recenze ahodnocení“16 umožňují sociální interakci doi/10.1177/1461444818769448, [náhled 4.5.2018]; nebo studie Ivett SZIVA— Lia BASSA, World Heritage Sites through the Eyes of New Tourists— Who Cares about World Heritage Brand in Budapest? Almatourism Special Issue N. 7, 2017, s.255–268. 13 TripAdvisor, Q3, 2017 Results, November 2017 [přístupné zhttp://files.shareholder.com/ downloads/AMDA-MMXS5/5623990672x0x962899/81A73905-36F6-44E9-B8BC- -7D92320C3A22/TRIP_Q3_2017_Investor_Presentation.pdf, náhled 4.5.2018]. 14 Místa jsou vuživatelském prostředí TripAdvisoru rozdělena na hotely, restaurace, lety aaktivity. Pro tuto analýzu je samozřejmě nejvíce relevantní kategorie aktivity, pod kterou spadají památníky amuzea, ale také organizované prohlídky apod. 15 Český protipól Google Mapy je aplikace Mapy.cz spadající pod platformu Seznam.cz. Přestože funkcionality umožňují podobné komentování arecenzování míst, zatím se příliš hodnocení míst, jež sledujeme, neobjevuje. Platforma dle mého názoru zatím není designovaná na tento způsob interakce abude záležet na provozovateli, jestli službu bude tímto směrem rozvíjet. To, že jsou naopak komentáře uGoogle Mapy časté, přičítám tomu, jak jsou jednotlivé služby Google propojené. Zajímavá je skutečnost, že Mapy.cz se specializují na turistické mapové podklady, vtomto smyslu by mohly být zde sledovaným interakcím spojeným sturistikou blíže. Viz např.Zive.cz: Velká srovnávací galerie Mapy.cz aMapy Google. Které jsou lepší? 14.5.2017 [https://www.zive.cz/clanky/velka-srovnavaci-galerie-mapycz-a-mapy-google-které-jsou-lepsi/sc-3-a-187157/default.aspx, náhled 4.5.2018]. 16 Systém hodnocení komplexně popsán vnápovědě ke službě: [přístupné zhttps://support.google.com/maps/answer/6230175?co=GENIE.Platform%3DDesktop&hl=cs#, náhled 4.5.2018]. OPEN ACCESS
36 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2018 uživatelů sfyzickými místy (lidé píší své názory azkušenosti zmísta), respektive umožňuje komunikaci lidí mezi sebou (např.odpovědi provozovatelů restaurací na recenzi). Spektrum toho, co Google Mapy považují za místo, je daleko širší než uTripAdvisoru. Zvelké části jde osoukromé subjekty komerčního charakteru, ale iokulturní zařízení, sportoviště apod. Své (Google) místo tak získávají ipamátky amísta paměti. Platformy, jejichž obsah vtéto studii používám jako empirický materiál, jsou zaměřené především na turistiku acestování.17 Nabízí se otázka, zde lze cestování aturismus označit za kulturní praktiku, jež by byla významnou složkou vytváření paměti. Historické, vlastenecké anárodní vrstvy se vturistických průvodcích objevovaly vpodstatě od jejich vzniku aod rozšíření možností trávení volného času ocestování.18 Významnou úlohu sehrály české aněmecké turistické spolky ve sporech ovýznam některých symbolických míst ve smíšených oblastech.19 Vobdobí státního socialismu byla některá místa mezi památkami protežována jako místa „revolučního adělnického hnutí“ ajako taková nacházela ipodstatné místo vturistických průvodcích.20 Je třeba však neustále promýšlet, vjakém vztahu ke kolektivním pamětem se praxe spojené scestováním ocitají. Zmého badatelského úhlu pohledu jde opraktiky významné, jelikož se zde aktéři vztahují kminulosti ve svém volném čase, ze zájmu. Lze tedy předpokládat, že jejich vztah kminulosti zde bude osobnější než například uněkterých oficiálních komemorativních aktů. Na závěr úvodní části bych zdůraznil, že vstupujeme na pole, jež zatím zperspektivy historické vědy není příliš probádáno. Proto jsem zvolil experimentální přístup, jenž teze zaznívající vsoučasné diskuzi vpaměťových studiích aplikuje na empirický materiál zoblasti zmiňovaných sociálních médií adigitálních platforem. Všechny výsledky mají zatím spíše prozatímní charakter abude třeba je ověřit vsystematičtějším analytickém výzkumu.21 Přesto věřím, že zvolený materiál poukazuje na významné posuny vkulturních praktikách spojených se vzpomínáním. 17 Vposlední době se turistikou atrávením volného času zabývaly tyto odborné práce: Alžběta KRATINOVÁ, Dovolená spoukazem: odborové rekreace vČeskoslovensku 1948–1968, Praha 2014; Martin FRANC– Jiří KNAPÍK, Volný čas včeských zemích 1957–1967, Praha 2013. 18 Snárodní rovinou spojuje turistiku iDaniel J.Boorstin, autor významné studie The Image: AGuide to Pseudo-events in America, New York 1962, jež odlišuje turistiku od cestování. Viz Greg RICHARD (ed.), Cultural Attractions and European Tourism, Wallingford 2001, s.14: „Boorstin argues that ,these are new species: the most attenuated form of anation’s culture […] of little significance for the inward life of people, but wonderfully saleable as tourist commodity‘.“ 19 Viz například Eduard MAUR, Paměť hor: Šumava, Říp, Blaník, Hostýn, Radhošť, Praha 2006. Především část Šumava, s.27–68. 20 Viz např.Vlado ADAMEC— Dušan FRIČ— Jaromír JANKA, Československo. Průvodce, Praha 1976, samostatné kapitoly Památky revolučního adělnického hnutí na území ČSR aPamátky revolučního adělnického hnutí na území SSR. 21 Orelevanci tohoto přístupu svědčí iněkteré zmiňované studie (např.K.DOUGLAS, Youth, trauma and memorialisation), jež také vycházejí zlimitovaného počtu empirického materiálu. OPEN ACCESS
ČEněK PýcHa 37 MÍSTA PAMĚTI A„MUSTSEE“ TRIPADVISOR VERSUS KÁNON Pro analýzu jsem vybral místa, která můžeme považovat za místa české národní paměti. Tato množina není nijak pevně definovaná azdá se mi, že českému prostředí chybí systematická reflexe inspirovaná francouzským nebo německým pojetím míst paměti. Při výběru kanonických míst paměti jsme tak poněkud bezradní.22 Nakonec jsem zvolil místa, jež jsou stabilní součástí kánonu (jejich komemorace má delší tradici) atýkají se moderních dějin (zde především kvůli mé specializaci adosavadnímu vědeckému zájmu). Mezi těmito místy vynikají především Terezín aLidice.23 Prohlížení profilů těchto míst jsem doplňoval odalší lokace, jež jsou sčeským vzpomínáním spojené (např.Národní muzeum, Památník Vojna, Památník Hrabyně, Národní památník hrdinů heydrichiády apodobně). Ipři výběru míst paměti můžeme poukázat na rozdíl mezi staršími adigitálními médii. Právě TripAdvisor přináší různé seznamy ažebříčky nejpopulárnějších anejzajímavějších míst vČesku (mezinárodním turistickým žargonem „must-see“). Například mezi výběrem nejzajímavějších památníků asoch vČeské republice24 nacházíme jak místa, jež odpovídají českému národnímu kánonu, tak místa vybraná spíše podle turistické atraktivity, jako například sochy Davida Černého. Někdy však dojde naopak ktomu, že vazby uvnitř platformy zviditelní místo, které je sice součástí národního rámce vyprávění, ale na seznamu nejvýznamnějších památek vČeské republice bychom ho neočekávali (např.socha Jana Žižky vTáboře). Je zřejmé, že mapa míst, která stojí za to navštívit, se snástupem sociálních médií aspropojením sítě národní se sítí globální razantně proměňuje. Právě prolínání národního nebo národotvorného aspektu míst paměti spohledem spíše globálním tvoří hlavní osu zjištění vycházejících zmé analýzy. Zpřehledu, který jsem soustavným procházením potenciálních míst paměti na různých platformách získal, bych si dovolil vyvodit, že digitální stopu získávají buď silně zakořeněná místa paměti smezinárodním potenciálem (právě Terezín nebo Lidice), nebo pak místa, jež nějakým způsobem odpovídají trendům vládnoucím na jed22 České práce inspirované francouzským pojetím paměti nejdou na úrovni komplexnosti cestou svého vzoru — nevznikly práce popisující českou paměť jako celek, jež by analyzovaly českou národní paměť jako komplexní systém, metodologie se soustředí spíše na jednotlivá místa a jejich vrstvy. Reflexi míst paměti se věnují například tyto práce: Radka ŠUSTROVÁ— Ljuba HÉDLOVÁ, Česká paměť. Národ, dějiny amísta paměti, Praha 2014; Milan HLAVAČKA— Antoine MARÈS— Magdaléna POKORNÁ, Paměť míst, událostí aosobností: historie jako identita amanipulace, Praha 2011. 23 Používání pojmu „místa paměti“ jsem při výběru zkoumaného materiálu omezil vrozporu spůvodní Norovou teorií pouze na místa fyzická. Takto pojatý pojem sice redukuje původní koncept, na druhou stranu se vtéto podobě rozšířil imezi laickou veřejností aje používán pro naučnou produkci, jež se zabývá odhalováním paměti na různých místech. Viz například Petr NOSÁLEK (ed.), Místa paměti národa: průvodce po místech spojených sudálostmi druhé světové války, Brno 2015; Michaela TUČKOVÁ, Pamětní místa na komunistický režim, Praha 2017. 24 TripAdvisor. Památníky asochy— Česká republika [přístupné zhttps://www.tripadvisor.cz/ Attractions-g274684-Activities-c47-t26-Czech_Republic.html, náhled 4.5.2018]. OPEN ACCESS
38 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2018 notlivých platformách. Relativně velkou pozornost tak získává například památník na Vítkově, jenž vyniká svou fotogeničností apolohou. Digitální média ipodle Lva Manoviche jsou charakteristická svou multimedialitou— propojováním různých komunikačních kódů amísením různých médií. Při pozorování míst paměti na platformách věnovaných cestování jsem se soustředil především na rovinu vizuální arovinu textu, obě tyto složky jsou velmi úzce provázané (idíky charakteru sledovaných platforem) avytvářejí relativně komplexní představu omístě. VIZUÁLNÍ SLOŽKA: SOUČASNÝ ESTETICKÝ KÓD AMÍSTA PAMĚTI Uživatelé digitálních platforem pro cestovatele mají možnost kjednotlivým místům nahrávat ivlastní fotografie. Takto pořízené snímky mohou sloužit jako vhodný vhled do toho, co návštěvníkům stojí za to vyfotit (asamozřejmě vdalším kroku sdílet prostřednictvím služby). VLidicích se na fotografiích potvrzuje to, že po velmi složitém procesu vytváření ustáleného obrazu lidické tragédie se jako vizuální nosič tohoto místa stabilizovalo sousoší lidických dětí (uprofilu Památníku Lidice na TripAdvisor nacházíme v 37 případech z214 nahraných uživatelských fotografií právě fotografii sousoší od Marie Uchytilové). Některé fotografie jsou doprovázeny ikomentářem, vznikají tak vpodstatě svérázné průvodce od jednotlivých uživatelů, které nám dávají nahlédnout skutečně blízko knávštěvnickým interpretacím. Uživatelka TripAdvisoru tak například kjedné zfotografií zMalé pevnosti vTerezíně přidává popisek: „Fingernail marks in the walls of the gas chamber (the hardest part for me),“25 přestože je známo, že vTerezíně plynové komory nebyly. Takový příspěvek je však spíše výjimečný, běžněji nacházíme popisky, jež vpodstatě odpovídají vyznění textových hodnocení (viz níže). Podstatná je tedy vizuální stránka nahraných fotografií, při jejich procházení jsem vysledoval několik pravidelností. Jen málo uživatelů nahrává osobní fotografie, jež by zachycovaly je samotné nebo členy jejich rodiny. Vjistém smyslu tak vzniká vpodstatě nový žánr, který neodpovídá fotografiím zvýletu vrodinném albu. Uživatelé na sebe berou spíše roli dokumentátorů, snaží se zachytit významný moment, případně celek. Uživatelské fotografie tak můžeme chápat jako dokument toho, co návštěvníkům přijde podstatné, co je zaujalo, případně co má nějaký praktický dopad. Zde je rozdíl oproti fotografiím vzniklým na sociálních médiích založených čistě na obrazové konverzaci jako je Instagram— tam jsou fotografie lidí na místech paměti častější. Zdá se, že převažuje sebeprezentační aestetický mód nad tím explorativním. 25 TripAdvisor, uživatelka Sharon G, srpen 2017 [přístupné zhttps://www.tripadvisor.cz/Attraction_Review-g274710-d4960187-Reviews-Theresienstadt_Concentration_Camp-Terezin_Usti_nad_Labem_Region_Bohemia.html#photos;geo=274710&detail=4960187&ff=276122266&albumViewMode=hero&aggregationId=101&albumid=101&baseMediaId=276122266&thumbnailMinWidth=50&cnt=30&offset=-1&filter=7&autoplay=, náhled 4.5.2018]. OPEN ACCESS
ČEněK PýcHa 39 Nacházíme praktické informace. Praktický rozměr uživatelských fotografií na sebe bere podobu vyfocených informačních cedulí, rozcestníků, ale ijízdního řádu apod. Zviditelňuje se tak fyzický rozměr místa aje zřejmé, že uživatelské fotografie míst paměti nezůstávají jen na úrovni symbolického kódu (ať už národního, náboženského nebo jiného), jak ho známe zučebnice vlastivědy, ale že jde ofyzické místo, kam je třeba dojet autem nebo autobusem akde se návštěvník vedle suvenýrů shání ipo občerstvení. Některé příspěvky odpovídají současnému vizuálnímu kódu určovanému především Instagramem adalšími platformami založenými na vizuální komunikaci. Toto napojení se nabízí, protože vizuální komunikace ovlivňuje trend vývoje současných digitálních platforem. Již výše bylo zmíněno, že na fotografiích zInstagramu častěji bývají zachyceni samotní uživatelé. Fotografie na Instagramu však vynikají především pečlivou kompozicí, stylizací aúpravou pomocí filtrů (které ovlivňují barevný tón fotografie). Instagram tak průhledněji poukazuje na vizuální kód spojovaný sjednotlivými místy paměti. Například při vyhledávání tzv.hashtagu (způsob přiřazování jednotlivých fotografií ktématu) Terezín26 tvoří velkou část příspěvků brána snápisem „Arbeit macht frei“. Jde ojeden zcelosvětově srozumitelných symbolů holocaustu, vizuálně stabilní kód. UTripAdvisoru nebo Google Mapy tuto fotografii nacházíme také, není však tak estetizovaná aje jen jedním místem zastavení komplexnějšího procházení. Další významné médium, jež ovlivňuje obraz míst paměti na internetu, představuje Pinterest. Pinterest27 je založen na vytváření uživatelských nástěnek zfotografií, jež uživatelé nacházejí na různých místech internetu. Na Pinterestu lze objevit inástěnky vyloženě zaměřené na historii (některé nástěnky jsou dokonce oficiálními prezentacemi světových paměťových institucí, jako například Yad Vashem). Pinterest zviditelňuje vizuální kódy podle poněkud odlišného klíče, nejde ani tak oesteticky čisté obrazy, ale ofotografie často iexpresivní— místa paměti se zde ocitají vsousedství archivních explicitních fotografií.28 Významnou hodnotou uživatelských fotografií na různých platformách je ito, že místo získává mnohorozměrný vizuální otisk vreprezentaci na internetu, který vzniká vpodstatě spontánně. Majitelé mobilních telefonů sfotoaparátem tak významně spoluvytvářejí obraznost míst paměti. Je třeba brát vpotaz, že zřejmě nejčastější praktikou na internetu je vyhledávání aposkytovatelé služeb (TripAdvisor, Google), které zde sledujeme, jsou silou své globální sítě vratingu vyhledavačů velmi vysoko. Například vyhledávání Google nabízí uživatelské fotografie vnáhledu profilu 26 Instagram. Zobrazení tagu Terezín [přístupné zhttps://www.instagram.com/explore/tags/ terezin/, náhled 4.5.2018]. 27 Obrazu holocaustu na Pinterestu jsme se věnovali společně sKamilem Činátlem, srov.Kamil ČINÁTL— Čeněk PÝCHA, Nová vizualita druhé světové války, in: Petr A.BÍLEK— Josef ŠEBEK (edd.), Česká populární kultura. Transfery, transponování adalší tranzitivní procesy, Praha 2017, s.279–296. 28 Pinterest: nástěnka Lidice Massacre [přístupné zhttps://cz.pinterest.com/sionsoeters/lidice-massacre/, náhled 4.5.2018] nebo nástěnka Lidice [přístupné zhttps://cz.pinterest. com/intencity/lidice/, náhled 4.5.2018]. OPEN ACCESS
40 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2018 místa po zadání hesla— kuživatelským fotografiím po zadání názvu místa (samozřejmě pokud je specifické pro místo paměti— „Památník Terezín“, „Památník Lety“ nebo „Lidice“) pak vede jen jedno kliknutí. Vizuální reprezentace místa paměti prostřednictvím uživatelských fotografií hraje důležitou roli ipři vytváření předporozumění omístě, kam chystáte výlet, učíte se oněm ve škole, nebo si jen chcete doplnit základní přehled. Zuživatelských fotografií získáte relativně komplexní představu omístě, kterou pak můžete porovnat se svou osobní zkušeností. Tato zkušenost je však předporozuměním silně ovlivněna. Pokud vás například některé místo na fotografii zaujalo (modelově socha lidických dětí), budete ho velmi pravděpodobně chtít také vidět amožná ivyfotit. TEXTOVÁ SLOŽKA: HLEDÁNÍ ZTRACENÉHO PŘÍBĚHU? Vrozboru textových komentářů se zaměřím především na stopy národního narativu, jehož hledání je ostatně jedním znejčastějších námětů výzkumu paměti. Zřejmě nejtypičtějším komentářem kmístům paměti, se kterým jsem se při procházení komentářů na TripAdvisoru setkal, je apel na to, že by místo měl navštívit každý. Například ukomentářů včeštině uPamátníku Lidice nacházíme u10 z18 komentářů nějakou formu apelu. Toto sdělení se vyskytuje vkomentářích vrůzných variantách alze ho různě interpretovat. Apel na to, že by lidé měli místo navštívit, je učásti komentářů včeštině spojený sreferencí knárodní identitě, další komentáře pak odkazují na hodnoty, jež národní rámec přesahují. Oodkazování knárodnímu rámci svědčí použitý slovník („naše historie“) nebo přímo explicitní odkazy.29 Vněkterých případech nacházíme ijisté stopy národního zápasu.30 Vpřípadě profilu Památníku Lidice je přibližně polovina zapelů včeštině na to, že by lidé měli místo navštívit, orientována právě knárodnímu rámci. Zbylá část příspěvků, jež přináší nějakou formu apelu knavštívení, pak spíše odkazuje na emocionální hodnoty, například vpodobě kontemplace, uznání utrpení apod. Takové komentáře nacházíme iuněkterých příspěvků vangličtině. 29 „Opět jedno zmíst, které by měli lidé zČr navštívit, ať už se zajímají oWW2 nebo ne. Líbí se mi, jak si imy Češi, dokážeme připomenout zvěrstva spáchaná Hitlerovým režimem za WW2 tímto nádherným, avšak velice smutným pietním místem.“ TripAdvisor, Uživatel Jakub P 1.5.2017 [přístupné zhttps://www.tripadvisor.cz/ShowUserReviews-g175193 9-d1136580-r480527911-Lidice_Memorial-Lidice_Central_Bohemian_Region_Bohemia. html#review480527911, náhled 4.5.2018]. 30 „Nesmí býti zapomenuto… místo hrůzy, strachu […] místo, kde si uvědomíte, co byli Němci zač… ,Němci by se měli denně omlouvat za to, co způsobili‘ … A.Lustig.“ Zde prostřednictvím citátu lze ale předpokládat, že autor se ztotožňuje stímto národně vyhroceným postojem. Mezi příspěvky profilu se však jedná oojedinělé hodnocení, další příspěvky se týkají spíše kvality turistických služeb. To by pak znamenalo, že Lidice mají stále silný mobilizační potenciál. TripAdvisor, uživatel lubosl2015, 30.1.2018 [přístupné zhttps://www. tripadvisor.cz/ShowUserReviews-g1751939-d1136580-r557410799-Lidice_Memorial-Lidice_Central_Bohemian_Region_Bohemia.html#review557410799, náhled 4.5.2018]. OPEN ACCESS